Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno!
Předložený vládní návrh
zákona má za předmět zrušení
zemědělsko-technické kanceláře
při zemědělské radě pro Čechy
v Praze, při čemž sledován je ten účel,
aby její agenda byla soustředěna při
nově utvořeném zemském úřadu
v Praze.
K objasnění této záležitosti
se uvádí, že technická kancelář
zemědělské rady v Praze byla zřízena
usnesením zemského sněmu Českého
ze dne 4. srpna 1883. Usnesení toto bylo provedeno výborem
zemědělské rady dne 26. června 1884
tím, že byla vydána zvláštní
instrukce a později organisační statut pro
tuto zemědělsko-technickou kancelář,
kterým byla vymezena její působnost.
Do působnosti této kanceláře náležely
veškeré práce zemědělské
techniky, zejména práce pro zvýšení
výnosnosti půdy upravením a nejlepším
využitím vodstva, zvláště prováděním
prací odvodňovacích a zavodňovacích.
Při podrobném rozvedení této působnosti
možno zejména poukázati na přípravu
pracovního programu, zakládání vodních
družstev, vypracování projektů, vykonávání
dozoru na provádění vodohospodářských
prací a pod. Kancelář sdělává
projekty meliorační též pro jednotlivé
obce a zemědělce a to na úpravu potoků
a menších řek, odvodnění a zavodňování
zřizování vodovodů pro potřeby
obecní, zakládání rybníků
a nádrží, ochranných staveb proti vodě,
chránění břehů a jiné.
Kancelář provádí též zcelování
pozemků, kde to přímo souvisí s pracemi
melioračními. Důležitou jest též
agenda pedologická, při které jde o prozkoumání
půdy pro účely meliorací a hospodářství
vůbec. Rozsáhlá jest též činnost
propagační, informační a podávání
dobrých zdání jak úřadům,
tak i interesentům. O provedených pracích
jakož i o projektech byl založen a udržován
zvláštní katastr.
V zákoně o zemědělské radě
ze dne 20. března 1891, č. 20 z. z., bylo výslovně
v §u 18 ustanoveno, že řízení a
správa zemědělskotechnické kanceláře
náleží ústřednímu sboru
zemědělské rady. Za celou dobu svého
trvání 44 roků rozvíjela se působnost
technické kanceláře velice úspěšně
a vykazuje velice příznivé výsledky
ve všech odvětvích technických prací
jí svěřených. Stav úřednictva
se postupem času zvýšil na 61 úředníků
ve stavu inženýrů kulturních a stavebních,
dále 23 úředníků pro pomocnou
službu technickou a 37 úředníků
melioračních.
Rozsah agendy technické kanceláře možno
posouditi z toho, že za celou její působnost,
trvající 44 roků, bylo vypracováno
melioračních projektů na ploše 400 tisíc
ha a z toho 105.000 ha v našem státě, dále
projektů regulačních v délce 9.500
km a z toho asi 2.000 km v našem státě s celkovým
rozpočteným nákladem 1.710 mil., z čehož
připadá na práce po převratě
1.350 mil. Kč. Práce meliorační byly
provedeny na celkové ploše asi 155.000 ha a z toho
asi 40.000 ha v našem státě a úpravy
toků v délce asi 3.900 km, z čehož asi
1000 km v našem státě s celkovým nákladem
305 mil. Kč, z čehož náklad po převratě
činí asi 235 mil. Stavby vodovodní byly provedeny
nákladem 228 mil. Kč a z toho po převratě
asi 165 mil. Kč. K tomu se připomíná,
že obnosy předválečné jsou zahrnuty
bez propočítání na nynější
valutu.
Z tohoto výkazu je patrno, že technická kancelář
zemědělské rady vykonala rozsáhlé
práce technické, které přinesly velké
národohospodářské prospěchy
domácímu zemědělství a celé
zemi, a práce ta zasluhuje největšího
uznání a ocenění, kterého se
jí skutečně dostává od všech
vrstev českých zemědělců. Při
tom však nutno si uvědomiti, že ještě
velké úkoly zbývají do budoucnosti.
Podle odhadu provedeného v době předválečné
jevila se potřeba provedení meliorací v Čechách
na ploše asi 1,220.000 ha, z čehož dosud bylo
provedeno asi 155.000 ha, tudíž jenom asi 13%, takže
zbývá ještě k meliorování
asi 87% půdy.
Během času nastaly pronikavé změny
v organisačním uspořádání
technických prací. V důsledku zákona
vodocestného z r. 1901 a zemských zákonů
z r. 1903 byla zařízena zemská komise pro
úpravu řek v Čechách se zvláštním
technickým oddělením pro vodní stavby
při zemském výboru a kromě toho bylo
zařízeno technické oddělení
pro vodní stavby při tehdejším místodržitelství.
Mimo to zemský správní výbor jako
subvencující úřad vyhrazoval si určitou
část agendy při udělování
podpory na vodohospodářské práce,
jako zejména přezkoušení všech
projektů, dohled nad prováděním a
kolaudaci provedených podniků.
Tímto způsobem bylo celé řízení
správní při projednávání
záležitostí melioračních značně
zkomplikováno a zdržováno, takže vyřízení
jednotlivých případů trvalo někdy
mnoho let.
A proto možno uvítati nápravu, která
v tomto směru se připravuje v důsledku zákona
o sjednocení veřejné správy. Nový
zemský úřad v Praze, který má
vstoupiti v účinnost 1. prosince letošního
roku, provede sloučení příslušných
technických oddělení dřívější
zemské správy politické a zemského
výboru. Projednávaným zákonem má
býti zrušena technická kancelář
zemědělské rady a její agenda má
býti přenesena rovněž k zemskému
úřadu. Kromě toho ministerstvo zemědělství
zamýšlí přenésti na zemský
úřad též lesnicko-technické oddělení
pro hrazení bystřin. Sloučením těchto
úřadů bylo zlevněno a urychleno řízení
státní administrativy.
Dále bych chtěl konstatovati, že tímto
způsobem nastala unifikace služby zemědělskotechnické
ve státě. Podle tohoto způsobu jak v Čechách
tak i na Moravě a na Podkarpatské Rusi, i u nových
zemských úřadů budou vytvořena
nová vodohospodářská oddělení,
která soustředí celou agendu vodohospodářskou
ve svých rukou.
Při této příležitosti zdůrazňuji
potřebu, aby Zemědělská rada podržela
svou část této agendy ve svých rukou,
aby sledovala úkoly vodohospodářské
ve svém referátě a aby stále pečovala
o další vývoj a intensivní pokrok v
oboru meliorace a vodohospodářských prací
v Čechách.
Kromě toho pokládá se za nutné, aby
také zemědělská rada v rámci
své zákonné působnosti sledovala dále
tyto důležité úkoly vodohospodářské
a účelným způsobem pracovala pro další
rozvoj zemědělsko-technických prací
v Čechách.
Tyto veliké úkoly zemědělský
výbor uznává za důležité
a akceptoval nutnost zvláštní finanční
podpory do budoucnosti. S tím souvisí otázka
vytvoření vodohospodářského
fondu, který se připravuje a jistě že
sněmovna uvítá vyřešení
této otázky.
Zemědělský výbor uznal opatření,
které se tímto zákonem má zavésti,
za velmi důležité a proto usnesl se na tom,
doporučiti poslanecké sněmovně tento
vládní návrh zákona ku schválení.
(Potlesk.)
Předseda (zvoní): K této věci
jsou přihlášeni řečníci.
Zahájím rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby řečnická
lhůta byla stanovena 20 minutami.
Námitek není? (Nebylo.)
Námitek není. Navržená lhůta
je přijata.
Přihlášeni jsou jako řečníci:
na straně "proti" p. posl. Knirscha
na straně "pro" p. posl. Mikuláš.
Dávám slovo p. posl. Knirschovi.
Posl. Knirsch (německy): Dámy a pánové!
Projednávaný vládní návrh má
za účel připojení technické
kanceláře, která dosud podléhá
kolegiu zemědělské rady, ke státnímu
zemskému úřadu. Činí se z toho
zdánlivě podřízené správní
opatření, kdo však se návrhem zabývá
trochu důkladněji, sezná, že zde jde
o návrh také velkého zásadního
významu (Souhlas na levici.), a to proto, poněvadž
obsahuje v souvislosti s reformou správy důsledné
oklešťování samosprávy. Po obcích
a okresích přicházejí nyní
na řadu všecky ony instituce, v nichž se ještě
zachránil zbytek samosprávy. Tato reorganisace se
odůvodňuje nezbytností centralisace veškerého
vodního hospodářství v jediné
kanceláři, a to regulace řek, meliorace,
úpravy bystřin atd. I s tohoto stanoviska je návrh
neodůvodněný, poněvadž co do
regulací řek a úpravy bystřin jednotnost
v látce zde jest, zatím co nejsou dány předpoklady,
že také meliorace spadají do této jednotnosti.
Naopak, právě zemědělské sbory
bez rozdílu národnosti měly by, kdyby si
byly zachovaly aspoň trochu smyslu pro samosprávu,
největší zájem, aby tato kancelář
zůstala jako dosud podřízena ústřednímu
kollegiu zemědělské rady, kde by mohla zemědělská
sdružení vykonávati přece nějaký
vliv na práce v kanceláři. Stane-li se však
nyní vládní návrh zákonem,
jest vliv sekcí zemědělské rady atd.
na meliorační práce a jich provádění
úplně odstraněn. (Předsednictví
převzal místopředseda Slavíček.)
Nemusíme však zde vznášeti námitky
pouze s tohoto věcného hlediska, nýbrž
jako Němci i s hlediska národního. V technické
kanceláři byli až dosud převážnou
většinou čeští úředníci,
kteří měli pramálo smyslu, že
také v německých krajích pokračují
a provádějí se meliorační práce
ve stejné míře jako v krajích českých.
(Výkřiky posl. dr Zadiny.) Mně alespoň
byla předložena statistická data, v jaké
míře se tyto meliorační práce
provádějí v českém a v jaké
míře v německém území
a jak nepatrné jsou částky, které
v poměru k českým krajům jsou vydávány
pro kraje německé. Bylo-li tomu tak v dosavadním
okruhu působnosti technické kanceláře,
kde až dosud mohla také německá sekce
zemědělské rady míti vždy určitý
vliv, podržíme-li si před očima celý
státní systém, můžeme učiniti
si dobře obrázek, jak bude technická kancelář,
která se nyní úplně podřizuje
státní ústřední exekutivě,
nyní dbáti zájmů německých
zemědělských krajů. Máme tedy
také z národního hlediska důvodnou
příčinu tuto reorganisaci odmítnouti.
Řadí se důstojně ke všem dosavadním
opatřením a ustanovením, která mají
za účel jednoduše odstraniti poslední
zbytek samosprávy nejen na poli národním,
nýbrž i samosprávu státně občanskou,
a je pro nás nesrozumitelné, proč se také
s tohoto hlediska nic nehne mezi českými sedláky,
aby se ozvali proti tomuto neustále pokračujícímu
omezování státně občanské
samosprávy. Pomyslete též, páni z českých
lavic: Čím více berete státním
občanům možnost spolupůsobiti ve správě,
čím více béřete i státním
občanům vlastní národnosti možnost
účastniti se spolusprávy a spolupráce
v institucích, jež spravují jejich hospodářské
a kulturní zájmy, tím více mizí
- jest to zkušenost z dějin - smysl a zájem
pro stát jako takový, poněvadž lidé
se stávají samozřejmě otupělými
a bez účasti. Znamením této pokračující
neúčasti, také ve vašem národě,
na velkých zásadních otázkách
státní správy jest i pohled, který
zde poskytuje zákonodárný sbor také
při projednávání tak. hluboce
zasahujících zásadních zákonných
předloh. V této souvislosti snah o systematické
omezení samosprávy na všech stranách
chápeme nyní, proč právě v
přítomné době má státní
zastupitelství a vláda znemožniti a utlumiti
v obyvatelstvu venku každé hnutí, které
se jeví k získání nebo požadavku
samosprávy. V souvislosti s těmito opatřeními
jest samozřejmé, že státní zastupitelství
zabavuje i tlumočení požadavků, které
se pohybují na poli čistě vnitropolitickém.
President Masaryk učinil při příležitosti
desetiletého trvání republiky projev, ve
kterém se přiznal k zásadě teritoriální
samosprávy národů. A státní
zástupce vlády zabavuje i požadavek školské
autonomie v našem státě. Dovolí si den
po prohlášení tohoto projevu zabaviti, že
žádáme pro své německé
území německých úředníků,
žádajíce své samosprávy. Dovolí
si zabaviti, že chceme míti zavedenu rovnoprávnost
německé řeči ve státě
a německou řeč v našich německých
krajích, v úřadě a ve styku. Dovolí
si zakazovati, že žádáme odstranění
státní policie, požadavky, které se
čistě pohybují na poli vnitřní
politiky a nejsou ve spojení s ničím jiným.
Nemohl by tak činiti, kdyby nevěděl, že
tato jeho práce je nejenom přáním
shora, nýbrž i ráda viděna, nebyla-li
přímo shora nařízena. (Posl. Horpynka
[německy]: Nakázána! Tyto požadavky
jsou oprávněné a proto se nesmi český
lid ani o nich dověděti!) Tak jest; myslím,
že právě nyní je pravá chvíle,
aby se v tomto ohledu postupovalo se vší brutálností
a bezohledností, poněvadž stojíme před
novými volbami, poněvadž volební hnutí
má dáti stranám příležitost,
aby venku zastupovaly své zásadní názory
a je zastávaly a proto oposičním stranám
vzíti možnost agitační práce
v obyvatelstvu tím, že se konfiskují nejjednodušší
a nejsamozřejmější požadavky vnitropolitického
rázu. (Posl. Horpynka [německy]: Německé
vládní strany nechtějí, aby se jim
připomínal jejich dřívější
program!) Tak jest; s tohoto hlediska protestujeme především
co nejostřeji proti této censurní praxi,
proti znemožňování agitační
činnosti politických stran. Zdají-li se vám
požadavky politické strany státu nebezpečnými,
pak máte přece možnost, strany jako takové
vůbec rozpustiti; avšak kde zůstává
stopa demokratické myšlenky, chcete-li stranám
zabraňovati, aby se zastávaly svých programových
zásad a požadavků? Protestujeme proto s tohoto
místa právě v přítomné
chvíli, poněvadž volební hnutí
je v proudu, se zvláštním důrazem proti
tomuto omezování své práce a zastupování
svých požadavků venku mezi lidem. Budeme si
jako dříve myšlenky samosprávy nejen
vysoce vážiti, nýbrž i samozřejmě
za ni všemi prostředky bojovati a jsme přesvědčeni,
že myšlenka bude na pochodu a prorazí přes
vaši censuru, přes státní zastupitelství
a červenou tužku. Tento návrh však odmítáme,
poněvadž, jak jsem krátce naznačil,
odstraňuje kus státně občanské
samosprávy a spolusprávy, avšak též
z národního hlediska, poněvadž víme,
že ta trocha národního práva, kterou
jsme ještě mohli praktikovati na poli technické
kanceláře, bude napříště
ještě více omezena.
Divím se, že ani čeští ani němečtí
zemědělci neprotestovali proti této nové
organisaci, která i jim béře kousek možnosti
spolu mluviti v oboru, jenž by jim měl býti
pravlastní. Nerozumím našim německým
vládním stranám, zvláště
Svazu zemědělců, že může
přivoliti k návrhu zákona, který bere
i německé sekci zemědělské
rady možnost, působiti pro německé zemědělské
území jako dosud. Budeme hlasovati proti tomuto
návrhu. (Potlesk poslanců něm. strany
nár. socialistické a něm. strany národní.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Dalším řečníkem je p. posl.
Mikuláš. Uděluji mu slovo.
Posl. Mikuláš: Slavná sněmovno!
Projednávaný zákon, kterým se ruší
zemědělskotechnická kancelář
zemědělské rady pro Čechy, dotýká
se podstatně jedné z nejdůležitějších
otázek našeho zemědělství - meliorace.
Důvodová zpráva zabývá se vznikem
a působností technické kanceláře
a odůvodňuje, proč je nutno rušiti toto
technické oddělení Zemědělské
rady pro Čechy. Praví se v ní mimo jiné:
"Rozsah agendy technické kanceláře možno
posouditi z toho, že za celou její působnost,
trvající 44 roků, bylo vypracováno
melioračních projektů na ploše 400 tisíc
ha a z toho 105 tisíc ha v našem státě,
dále projektů regulačních v délce
9500 km a z toho asi 2000 km v našem státě
s celkovým rozpočteným nákladem 1710
mil. Kč, z čehož připadá na práce
po převratě 1,350.000 Kč. Práce meliorační
byly provedeny na celkové ploše asi 155.000 ha a z
toho asi 40.000 ha v našem státě a úpravy
toků v délce asi 3900 km, z čehož asi
1000 km v našem státě s celkovým nákladem
305 mil. Kč, z čehož náklad po převratě
činí asi 235 mil. Kč. Stavby vodovodní
byly provedeny nákladem 223 mil. Kč a z toho po
převratě asi 165 mil. Kč." A dále
se praví:
"Podle odhadu provedeného v době předválečné
jevila se potřeba provedení meliorací v Čechách
na ploše asi 1,220.000 ha, z čehož dosud bylo
provedeno asi 155.000 ha, tudíž jenom asi 13%, takže
zbývá ještě k meliorování
asi 87% půdy."
Zde myslím, že důvodová zpráva
vysvětluje nejlépe pravý stav věci.
Meliorace dnes není již pokusem. Nejen zemědělští
teoretikové, nýbrž i celá zemědělská
veřejnost je dnes za jedno v tom, že řádná
úprava půdy meliorací je nejlepší
a nejrentabilnější agrární operací
na půdě. Účelně provedená
a technicky dokonalá meliorace půdy je také
nejlepší základnou pro racionelní hospodářství
a tím i podkladem pro zvýšení a zlepšení
zemědělské produkce.
Fakt je, že k tomuto úkolu je třeba dokonalejšího,
většího a lépe vybaveného aparátu.
Na dosavadní postup ve vyřizování
žádostí melioračních družstev
bylo a je dosud tolik oprávněných stížností,
že náprava je skutečně žádoucí.
Za dnešních poměrů v Čechách
při kompetenci zemědělských rad, Zemského
výboru a státních úřadů
nebylo řídkým zjevem, že řada
melioračních družstev čekala na vyřízení
melioračních plánů a žádostí
za subvenci několik let. Důsledek toho pak byl ten,
že zemědělci v řadě obcí
upouštěli od myšlenky založení řádných
melioračních družstev a chápali se raději
primitivního způsobu odvodnění jednotlivých
parcel bez jakéhokoliv technického dohledu. V tom
směru zejména velmi mnoho stesků bylo z jižních
Čech, ač právě zde jeví se
potřeba okamžitého provedení odvodnění
půdy co nejnaléhavěji. I zde v poválečných
letech hnulo se sice s tímto problémem, ale se zřetelem
na ohromnou výměru dosud nemeliorované půdy
možno mluviti celkem o počátcích této
důležité akce. Jen na dvou okresech této
zanedbané a chudé části Čech
projevil se žádoucí meliorační
ruch. Je to politický okres táborský, kde
je nyní v činnosti přes 20 melioračních
družstev, a politický okres českobudějovický,
kde je asi 15 melioračních družstev.
Jsou však i bohužel okresy, kde se setkáváme
jen s jedním nebo dvěma melioračními
družstvy na celém okresu. A přece, slavná
sněmovno, právě zde v jižních
Čechách je otázka meliorační
vedle komunikace nejdůležitější
částí z celého jihočeského
problému. Soudím proto, má-li se rozvinouti
u nás vůbec žádoucí meliorační
ruch, že je třeba, aby zde byl vedle finančních
prostředků pohotový jak technický,
tak i správní aparát, který by odpovídal
důležitosti tohoto problému a který
by svojí agendou nebrzdil, co ve své podstatě
znamená základnu zemědělského
pokroku a tím i zlepšení existence zemědělského
lidu. Kdybychom u nás měli zachovati dosavadní
tempo v této věci, pak bychom problém meliorační
nevyřešili na území naší
republiky za 80 let.
S otázkou meliorace půdy bude ovšem nutno řešiti
celý náš vodohospodářský
plán, zejména s urychlením bude třeba
provésti úpravu těch toků, kterými
téměř každoročně jsou
způsobovány zemědělství velké
škody na úrodě. Jsme proto právem zvědavi,
kdy dojde u nás k realisování hlavy II zákona
ze dne 15. října 1925, č. 227 Sb. z. a n.
Zdá se, že na tyto velmi vážné
úkoly této slavné vládě nezbývá
času, ač jde o opatření dalekosáhlého
významu národohospodářského.
Je proto smutným faktem, že uplynula již od vydání
zákona 3 léta a zákon tento zůstal
na papíře. Skutečnost nyní potvrzuje,
že měl pravdu náš poslanecký klub,
když poukazoval při projednávání
vládního návrhu tisk 5322 z r. 1925 na to,
že hlava II navrhovaného zákona, jednající
o opatřeních k zamezení škod při
živelných pohromách, nebude moci býti
realisována pro neúplnost a vadnost textace zákona.
Musela uplynouti 3 léta, aby nám dnes dala za pravdu
skutečnost. Překvapuje, že tento stav je dílem
právě republikánské strany zemědělského
lidu, který je tak značně interesován
na správném řešení úkolů
vodohospodářských. Splnila se naše předpověď,
že koncipuje se hlava II zákona č. 227 ex 1925
jako lákadlo na zemědělský lid pro
tehdy se chystající říšské
volby. Takovými methodami ovšem bychom nerozřešili
naléhavé úkoly vodohospodářské.
Vyzýváme proto při této příležitosti
vládu, aby předložila sněmovně
v nejbližší době dokonalý návrh
zákona, který by řešil problémy
vodohospodářské v celé republice podle
jednotného programu technického a finančního.
Slavná sněmovno! Čsl. strana nár.
socialistická, k níž kladu si za čest
náležeti, podporovala vždy snahy po zlepšení
půdy melioracemi. Nejlepším důkazem
toho je fakt, že právě v době, kdy jsme
brali účast my na vládě tohoto státu,
došlo ku zvýšení melioračního
fondu z 10 mil. na 30 mil. Kč. Ale i dnes, slavná
sněmovno, kdy stojíme v oposici proti dnešní
českoněmecké vládě občanských
stran, nezměnili jsme své zásadní
stanovisko a zůstáváme dále upřímnými
přáteli všech oprávněných
potřeb zemědělského lidu. (Výborně!)
Poněvadž, slavná sněmovno, i tento zákon
podle našeho soudu znamená určitý pokrok
v této otázce a především sjednocení
a zlepšení technické i správní
agendy, vyslovujeme s ním souhlas a budeme proň
hlasovati. (Potlesk poslanců čsl. strany nár.
socialistické.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Ke slovu nikdo není přihlášen, rozprava
je skončena.
Uděluji slovo k doslovu zpravodaji p. posl. dr Zadinovi.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno!
Na vývody dvou pánů předřečníků
dovolil bych si uvésti asi toto: Pan kol. Knirsch stěžoval
si zde na to, že tímto opatřením, přenesením
technické kanceláře na zemský úřad,
omezujeme autonomii zemědělců. Dále
uvedl některé momenty nacionální.
Podotkl, že tato technická kancelář
neprováděla technické práce spravedlivě
v českých a německých oblastech atd.
Mohu prohlásiti zde jako dobrý znalec těchto
poměrů, jsa sám úředníkem
zemědělské rady, že tomu tak není.
Technická kancelář podléhala t. zv.
ústřednímu sboru zemědělské
rady, kde byli paritně - a to podtrhuji - zástupci
německého i českého odboru zemědělské
rady po 6 zástupcích, takže nemůže
býti mluveno o nějakém majorisování.
Sbor úřednictva byl složen tak, že tam
byli čeští i němečtí úředníci,
nebylo činěno rozdílu mezi oblastmi českými
a německými anebo nížinovými
a horskými, nýbrž bylo všem oblastem měřeno
spravedlivě; byla tu vodítkem jenom faktická
potřeba těch nebo oněch prací melioračních,
ať již vlastních prací vodovodních
nebo melioračních, regulačních atd.
v těch oněch oblastech. Je přímo skutečnou
křivdou proti této technické kanceláři,
vytýká-li se jí, že nepostupovala věcně
a správně.
Dále uváděl p. kol. Knirsch, že
tímto zákonem zkracujeme autonomii zemědělců.
Naproti tomu uvádím, co jsem již řekl
ve svém referátu, že toto opatření
bylo nutno z mnoha důvodů. Především
bylo nutno 3 dosavadní úřady u zemědělské
rady, zemského výboru a u zemské politické
správy sloučiti v jeden, jak to mají na Slovensku,
kde měli celou agendu soustředěnu do jednoho
úřadu. Potom ta práce jinak postupuje. Na
Slovensku byl ústřední úřad
v Bratislavě a 5 expositur při župách
venku, jako na př. ve Zvoleni. Na Moravě byla soustředěna
celá agenda vodohospodářská u zemského
výboru. V Čechách jsme měli tři
úřady. Jeden u zemědělské rady,
jeden u zemského výboru a jeden u zemské
politické správy - jistě opatření
naprosto neúčelné. Jestliže to centralisujeme
po vzoru jiných zemí, myslím, že je
to opatření účelné. Na základě
toho bude jednotná úprava v celém státě,
totiž že úřad vodohospodářský
bude v zemích soustředěn při zemských
úřadech, na venkově pak u okresních
úřadů a pro širší oblasti
budou expositury.
K vývodům kol. Mikuláše bych
chtěl podotknouti, že mne těší,
že pěkným způsobem vyzvedl důležitost
prací melioračních a vodovodních.
Již méně však přiléhá
jeho kritika, která se vztahovala k zákonu z r.
1925 o živelných pohromách, poněvadž
ten zákon charakterisoval takovým způsobem,
jakoby to bylo lákadlo volební atd. Tehdejší
akce tehdy jsem nebyl ještě v parlamentě -
byla brána velmi vážně a míněna
jako opatření zásadní do budoucnosti,
které má býti vodítkem pro uspořádání
a postup vodohospodářských prací.
Vám všem je též dobře známo,
že problém vodohospodářských
prací a vůbec melioračních úkolů,
které máme před sebou, je problémem
finančním. Měli bychom dosti inženýrů
a prostředků, všeho by bylo dosti, ale otázka
finanční způsobuje, že nemůžeme
kupředu. (Výkřiky posl. Mikuláše.)
Pane kolego, v tom se shodujeme velmi dobře, že
otázka tato jest problémem finančním.
Zajisté také dobře víte, že se
skutečně připravuje takové uspořádání
i v ohledu finančním. Jakmile budou uspořádány
otázky organisační a administrativní,
zbývá otázka finanční. V tomto
ohledu se připravuje určitý vodohospodářský
fond. Bude vytvořen zvláštním zákonem
a slavná sněmovna bude míti příležitost
jej posouditi a projednati v nejbližší době.
(Posl. Mikuláš: Nemůžete na základě
tohoto zákona realisovati tuto věc!) Ano, také
hraje určitou roli uspořádání
kompetence, poněvadž agenda má býti
soustředěna částečně
v ministerstvu veř. prací a částečně
v ministerstvu zemědělství. Na základě
všech těch důvodů, které jsem
uvedl, jak v prvém svém referátu, tak ve
svém resumé, doporučuji, aby slavná
sněmovna dala souhlas k vládnímu návrhu
zákona. (Souhlas.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Měli bychom přikročiti ke hlasování.
Nebude-li námitek, odsunu hlasování na dobu
pozdější a přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu. (Námitek
nebylo.)
Námitek není. Dalším odstavcem pořadu
jest:
4. Zpráva výboru ústavne-právneho
o usnesení senátu (tl. posl. snem. 1751) k vládnemu
návrhu zákona (tl. sen. 601 a 698) o úprave
niektorých organizačných otázok v
oboru súdnictva (tisk 1856).