V Československé republice máme dnes přibližně
asi 360.000 porodů, ale z těchto jen 12 až
15 tisíc se vykonává mimo domácnost,
t. j. v porodnicích, nemocnicích nebo sanatoriích.
Ostatních 95% porodů probíhá v domácnosti,
mnohdy za nejnemožnějších hygienických
předpokladů. A odpověď, které
se nám dostává k našim důvodům,
jest, že prý právě proto, že těchto
ústavů nemáme, je zbytečné
propagovati ústavní porodnictví. My bychom
si představovali, že zrovna pochopení našeho
lidu, popud, který přijde zdola, vyprovokuje hoření
síly, ty, jež si rády hoví v klidu a
nestarají se o to, co je okamžitě samotné
nepálí. Ale ani ten popud, který by nic nestál,
který neznamená zborcení konservativních
předpokladů, nelze u nás prováděti,
i ten byl zamítnut. Pánové a paní,
my přes to jsme přesvědčeni, že
náš celý vývoj musí směřovati
k tomu, aby ústavní porodnictví se ujalo
nejen pro to, co jsem o něm uvedla, ale také proto,
že potom samozřejmě odpadla by celá
řada výtek, které byly dnes učiněny.
Vážená sněmovno! Pan kol. Krejčí
se patrně domníval, že projednáváme
§ 144, když se tu tak rozohňoval o některých
zásadách, které by směřovaly
právě k §u 144. Jsme hluboce přesvědčeni,
že zavíráním očí před
záhadou a důsledky §u 144 tento paragraf ani
neupevníme, ani nezvrátíme. Žádáme,
aby naše společnost otevřeně se dívala
na tyto věci, aby otevřeně o nich usuzovala
a voláme do tábora všech těch filistrů,
ať jsou v kterékoliv straně, že k čemu
nelze dnes veřejně zorganisovati veřejné
mínění o veřejné mravnosti,
o to pokusíme se v národě od ženy k
ženě, od matky k matce, protože víme,
že těm šarlatánům a lehkomyslníkům
propadá řada žen ne proto, jakým způsobem
je urážel pan kol. Krejčí, z
touhy po požitcích, nýbrž z obavy před
novým zrozením a novým těhotenstvím.
Toto šarlatánství dokazuje, že přirozená
sebeochrana, která je nejen právem, ale i povinností
každé rozumné ženy, není u nás
náležitým způsobem a nikde propagována.
Jestliže toto chceme, neusilujeme o zvýšení
depopulace. My jsme i tu navrhovali ministerstvu veř. zdravotnictví
a vládním stranám rozumný zprostředkující
návrh. Chtěli jsme, aby do tohoto zákona
dostala se zásada porodnických inspekcí.
Chtěli jsme, aby zkoušené, dobře teoreticky
školené porodní asistentky vykonávaly
tuto inspekci po krajích Československé republiky,
aby se zřídily instruktorské úřady,
aby por. asistenky v této poradní inspekci se staly
i rádkyněmi žen ve směru zdravotní
hygieny a ve směru sebeochrany, abychom tak znemožnily
dryáčnickou reklamu, která se dnes rozpíná.
Víme konečně že valná část
její jest adresována jinam než do řad
dělnických žen. Víme, že ti, kteří
se frivolně vysmívají mravnostnímu
horlení, nenajdou se mezi dělnicemi a pracujícími
ženami, nýbrž tam v těch vrstvách
hořeních deseti tisíc, které si vytvoří
samy pro sebe společenskou morálku a své
mravnostní, své etické vztahy ke společnosti
a k úkolům ženy této společnosti.
Tam ať jdou pánové hledati vinnice a také
vinníky. Nestačí jen kázati ženě
mravnost a zdrželivost, jest nutno kázati mravnost
a odpovědnost oběma! Když mravní odpovědnost
ženě, tudíž také mravní
odpovědnost muži!
Není větší hanby, odstraní-li
žena plod svého soužití, než když
muž frivolně, zákonem chráněn,
těmto důsledkům se vysmívá,
ženu a dítě odstrčí, o jejich
výživu se nestará, a za to je veřejností
docela klidně přijímán nebo ještě
hýčkán, kdežto krutá nespravedlivost
v této společnosti vymstí se na ženě.
Této dvojaké morálce musí býti
učiněna přítrž i za cenu, že
dnešní vládcové stvoření,
naši muži - a promiňte, ze mne nemluví
feministka - sestoupí s toho svého pidestalu, řeknou
si "mea culpa" a pochopí, že i na jejich
straně je velká část viny.
Děláme dnes zákon, o němž jsme
hluboce přesvědčeni, že výsledky
jeho budou v praksi velmi nepatrné. Děláme
zákon, o němž bychom si přáli,
aby jako předpoklad byl lepší a dokonalejší,
ale konec konců děláme zákon, při
kterém bych chtěla, aby representanti ministerstva
veř. zdravotnictví ne za rok, ani za dva nebo tři
roky, nýbrž v době co nejkratší
předstoupili před tuto sněmovnu a přinesli
nám pokračování tohoto zákona,
abychom pak teprve mohli říci, že dílo,
které se udělalo, stálo alespoň za
námahu, kterou si s ním dali ti členové
v oposičních stranách, kteří
to myslí opravdu vážně s úkoly
naší zdravotní politiky, a kteří
budou bdíti na stráži, aby římsko-katolický
duch v ministerstvu veř. zdravotnictví soustavně
nám nemrzačil pokrokovou zdravotnickou politiku.
(Souhlas a potlesk poslanců čsl. strany nár.
socialistické.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Žádám o přečtení podaných
návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1. Návrh posl. Karpíškové, Blatné,
Johanise a soudr.:
Navrhujeme, aby vládní návrh zákona
o pomocné praxi porodnické (tisk 1699) byl vrácen
senátu k novému projednání, při
čemž budiž po dohodě s odborníky
předloha upravena tak, aby se přihlíželo
i k úpravě sociálních poměrů
porodních asistentek, k jich nemocenskému a úrazovému
pojištění, jakož i k výslužnému.
Porodnická praxe budiž rozdělena podle obvodů.
2. Pozměňovací návrh posl. Pechmanové,
Lance, Červinky, Zeminové a druhů k §u
2:
V odst. (1) budiž lit. b) změněna
takto:
"b) že jsou mravně bezúhonné."
3. Eventuální pozměňovací návrh
posl. Pechmanové, Lance, Červinky, Zeminové
a druhů k §u 2:
Nebude-li náš hlavní návrh přijat,
navrhujeme:
Lit. b) v odst. (1) budiž škrtnuta.
4. Doplňovací návrh posl. Pechmanové,
Lance, Červinky, Zeminové a druhů:
Za § 5 osnovy zařazen budiž nový §
6:
"Za účelem náležité organisace
pomocné služby porodnické rozděluje
se území republiky Československé
na porodnické obvody, jež jsou ve svých hranicích
totožny s obvody zdravotními.
V těchto obvodech jest přísně přihlížeti
k tomu, aby počet porodních asistentek a jejích
ustanovení odpovídalo zdravotním potřebám
obyvatelstva i s ohledem na lokální a komunikační
potřeby.
V porodnických obvodech smí býti ustaveno
pouze tolik porodních asistentek, kolik jich ve skutečnosti
jest zapotřebí.
Z tohoto důvodu jest při povolování
pomocné prakse porodnické přihlížeti
k tomu aby se porodní asistentky usazovaly pouze tam, kde
toho skutečná potřeba vyžaduje a nikoliv
libovolně."
5. Doplňovací návrh posl. Pechmanové,
Lance, Červinky, Zeminové a druhů:
Za § 6 osnovy budiž zařaděn nový
§ 7:
"Vláda se zmocňuje, aby vzhledem k ustanovení
§u 6, odst. 2 učinila opatření, aby
obecní správy všude tam, kde na základě
tohoto ustanovení nebude lze porodní asistentce
dosáhnouti existenčního minima, byly oprávněny
k opatřením, na základě jichž
by z veřejných prostředků požitky
porodních asistentek byly na tuto výši doplněny."
6. Pozměňovací návrh posl. Blatné,
Karpíškové a soudr. k §u 7, odst. 1:
V čís. 1, písm. b), jakož i v čís.
2, písm c) buďtež škrtnuta slova od "nebo
lze-li" až do slova "okolností".
7. Doplňovací návrh posl. Pechmanové,
Lance, Červinky, Zeminové a druhů:
K §u 7 budiž připojeno:
"Ustanovení těchto smí býti použito
pouze na případy, přihodivší
se po vyhlášení tohoto zákona."
8. Pozměňovací návrh posl. Karpíškové,
Blatné a soudr.:
V §u 8 nechť odst. 2 zní:
"Organisace a správa těchto ústavů
upraví se zásadně zvláštním
zákonem. Vyučování v těchto
ústavech jest bezplatné."
9. Pozměňovací návrh posl. Blatné,
Karpíškové a soudr.:
V §u 9, odst. 1 buďtež škrtnuta slova "výši
školného, výši zkušebních
tax". Na konci tohoto odstavce budiž připojena
věta: "Vyučování v těchto
kursech jest bezplatné."
10. Doplňovací návrh posl. Pechmanové,
Lance, Červinky, Zeminové a druhů:
K §u 9 připojen budiž nový odst. (2):
"(2) V těchto předpisech
jest současně přihlížeti k tomu,
aby do státních ústavů pro vzdělání
a výcvik porodních asistentek přijímány
byly uchazečky nejen s náležitým předběžným
vzděláním školským, nýbrž
i s živým smyslem pro odpovědnost svého
budoucího povolání. Učební
plán musí přihlížeti k systematickému
pěstění a prohloubení tohoto smyslu."
11. Doplňovací návrh posl. Pechmanové,
Lance, Červinky, Zeminové a druhů:
Za § 9 osnovy zařazen budiž nový paragraf
tohoto znění:
"V každém hlavním městě
země zřizuje se gremium porodních asistentek.
K jeho vedení a správě volí se 5 až
9členný výbor podle poměrného
zastoupení národnostního.
Ostatní jeho zřízení a účel
jest obdobný s dosavadním útvarem gremií
zřizovaných a vžitých ústavů
jiných (obchodní gremium atd.).
Kromě toho bude gremium ve smyslu tohoto zákona
míti též úkol pomocného a poradního
orgánu ve službách zdravotnických a
svěřuje se mu zejména inspekce porodní,
těhotných a kojenců.
Ministerstvo veř. zdravotnictví pověřuje
se vypracováním plánů této
části organisace, jež bude prováděna
za jeho účasti a dohledu."
12. Pozměňovací návrh posl. Pechmanové,
Lance, Červinky, Zeminové a druhů:
V §u 10 osnovy budiž odst. (4) nahrazen
zněním:
"(4) Pokut uložených podle
tohoto paragrafu použije se k podpoře pilných
a nemajetných frekventantek porodnických kursů
opakovacích."
13. Resoluční návrh posl. Weberové
a druhů:
Vláda se vybízí, aby co nejdříve
podala zákonodárným sborům novelu
zákona, jíž se povinné úrazové
pojištění rozšiřuje na porodní
asistentky.
14. Resoluční návrh posl. Blatné,
Karpíškové a soudr.:
Pro službu porodních asistentek buďtež stanoveny
nejvyšší a nejnižší sazby.
Porodním asistentkám, které působí
v okresích s těžkými komunikačními
poměry, budiž poskytnuto přiměřené
cestovné.
15. Resoluční návrh posl. Karpíškové,
Blatné a soudr.:
Každá země budiž rozdělena dle
místních poměrů na porodnické
obvody, při čemž budiž zvlášť
přihlédnuto k rozdílům mezi městy
a venkovem. Porodní asistentky buďtež ustanoveny
jako okresní porodní asistentky.
16. Resoluční návrh posl. Blatné,
Karpíškové a soudr.: Na všech ústavech
pro vzdělání porodních asistentek
budiž na státní útraty zřízen
přiměřený počet volných
míst pro nemajetné žákyně.
17. Resoluční návrh posl. Weberové
a druhů: Vláda se vybízí, aby
ze státních peněz založila podpůrný
fond pro nemajetné porodní asistentky, aby se mohly
účastniti opakovacího kursu předepsaného
po 5leté praksi.
18. Resoluční návrh posl. Pechmanové,
Lance, Červinky, Zeminové a druhů: Vláda
se vybízí, aby za součinnosti ministerstva
veřejného zdravotnictví a ministerstva financí
přikročila bezodkladně k náležitým
opatřením za účelem propagace ústavního
porodnictví.
Současně se vládě ukládá
intensivní péče na vybudování
porodnických ústavů lidových.
19. Resoluční návrh posl. Karpíškové,
Blatné a soudr.:
Do vyučovacího programu ústavů pro
vzdělání porodních asistentek budiž
jako zvláštní vyučovací předmět
zařazena nauka o péči o kojence.
20. Resoluční návrh posl. Karpíškové,
Blatné a soudr.:
Vláda se vyzývá, aby se postarala, by všem
rodičkám a šestinedělkám dostalo
se při porodu i v šestinedělí řádného
ošetření na základě hygienických
moderních požadavků ve zvláštních
útulcích, tak aby každé šestinedělce
dostalo se nejméně 10 dnů po porodu ošetření
a klidu.
Předseda (zvoní): Dávám
slovo k doslovu prvnímu zpravodaji, paní posl. Chlebounové.
Zpravodaj posl. Chlebounová: Slavná sněmovno!
Po všem tom, co bylo řečeno s tohoto místa,
chtěla bych říci jenom několik málo
slov. Dalo by se říci velmi mnoho, ale moje názory
s názory mých vzácných přítelkyň
se trošíčku rozcházejí. Já
jsme žena venkovská, zastupuji ženy venkovské...
(Výkřiky: Žena zůstane ženou.)
Pardon, jsem sama mnohonásobnou matkou, měla
jsem 7 dětí, dnes mám 8 vnuků a proto
se já dívám trošíčku jinak
na toto všecko. Žádný zákon na
světě, vzácné shromáždění,
není tak dokonalý, aby mohl vyhovovati ve všech
směrech, tedy ani ne tento zákon. Přiznávám
zcela otevřeně, že tento zákon má
mnohé a mnohé nedostatky, ale jest alespoň
počátkem toho, co chceme a potřebujeme. (Předsednictví
převzal místopředseda Stivín.)
Chtěla bych na ty výtky říci, že
z 10 roků naší samostatnosti je teprve 3 roky
tato koalice, na kterou bylo tolik výtek a hany, a myslím
si, že v těch prvních 7 letech bylo by se dalo
také mnoho udělat. Vážené shromáždění,
tady se velmi mnoho mluví o mateřství, o
ochraně dítěte. Vždyť je to přirozené,
děti jsou naší budoucností a naší
nadějí. (Posl. Harus: To žvaní každý!)
To není žvanění, to je fakt, pane
kolego. (Posl. Harus: Ale ve skutečnosti je to jinak!)
Pardon, nechte mne ještě dohovořiti.
Ale zde se mluví o omezování matek nebo práv
ženy. Já mám jeden názor jako matka
a jako žena. Jsem daleka, abych upírala právo
ženě, vždyť jsem sama ženou, ale nemá-li
trpět rodina, společnost a především
dítě, musí se matka k té rodině
vrátiti. (Výkřiky posl. Karpíškové
a posl. Pechmanové.) Přítelkyně
milé, to co se týče venkova, buďte ujištěny,
že ho to nebolí tolik, to je zdravá, krásná
příroda. Ale, prosím, podívejte se
na města. Tam je třeba, abychom si my, ženy
matky, upřímně řekly, že to bolí
a že to velmi bolí a že se máme už
jednou říditi heslem, které je zde napsáno
"Pravda vítězí". (Posl. Harus:
To všechno je švindl. - Místopředseda
Stivín zvoní.) My jsme na zcestí, v názoru
na výchovu, na sociální opatření
a na sociální nedostatky. Stále svádíme
to nejcennější a nejdůležitější,
t. j. mateřství na nějaké sociální
opatření, a to je zase v mnoha a mnoha, snad v 90%
případů nesprávné. Není
možné pro nedostatek času to zde rozváděti.
Je to věc jedna z nejdůležitějších
a proto třeba opravdu a poctivě se na tyto bolesti
dívati. Tady povídala přítelkyně
Pechmanová, že musí býti konec
dvojí morálky v názorech na výchovu
našich žen a dětí, našich mužů,
synů a dcer. Zcela správně. To říkám
celých deset let a celý svůj život.
Co ponižuje ženu, ponižuje i muže. Ale proto
matky musí napřed vychovávati dítky
a pak přijde teprve i to ostatní, protože z
rodiny jde všechno do života. Pak teprve můžeme
přijímati krásné zákony, ale
napřed tu musí býti zásada člověka.
Nebudu se dále rozšiřovati. Prosím,
aby návrh byl přijat tak, jak byl usnesen v našem
výboru i senátě, s resolucemi, jak jsou zde
vytištěny, a doporučuji, aby pozměňovací
návrhy byly zamítnuty. (Souhlas.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Dávám slovo k doslovu druhému zpravodaji,
panu posl. Fr. Matouškovi.
Zpravodaj posl. Fr. Matoušek: Slavná sněmovno!
Otázka úpravy náležitého vzdělání
a výkonu povolání porodních asistentek
stala se předmětem debaty, jež vynesla na povrch
problémy, o nichž v této slavné sněmovně
nebude ovšem nikdy jednotného názoru. Tyto
problémy řeší jednotliví řečníci
z principů, kterými dívají se na život,
na rodinu, na společnost, na poměr individua k celku.
Poněvadž tyto principielní názory jsou
tak odchylné, není divu, že v debatě
vyskytly se názory, jež se nekryjí.
Otázka porodních asistentek ve své vlastní
hmotné stránce jest otázkou sociální
úrovně všech vrstev národa a proto ovšem
řečníci se domáhali, aby také
otázka hospodářského zajištění
porodních asistentek byla řešena. Ve svém
úvodu jsem si dovolil konstatovati, z jakých důvodů
nebylo pojato toto řešení do projednávaného
zákona a proč tato otázka hmotného
zabezpečení starobního, invalidního,
nemocenského, karantenního a jiného pojištění
porodních asistentek stane se předmětem řešení
nové vládní osnovy. Při projednávání
otázky porodních asistentek byla dotčena
otázka populace. Ta arci přímo souvisí
s otázkou těch, které jsou při výkonu
svého povolání první na řadě
a to jsou porodní asistentky na jedné straně
a matky na druhé straně. Má-li mezi těmi
dvěma činiteli nastati opravdová vzájemná
důvěra a láska, je nezbytně třeba,
abychom vždy pamatovali, že otázka výkonu
porodních asistentek zrovna tak jako otázka mateřství
jsou otázkami mravní odpovědnosti a že
bude otázka mateřství vždycky záviseti
od oné veliké cnosti, již očekáváme
ode všech našich žen bez rozdílu postavení,
a to je cnost lásky k vlasti, a že konečně
bude vždy otázkou (Výkřiky posl.
Karpíškové.) vašeho názoru,
paní kolegyně, otázkou soc. spokojenosti
oněch vrstev a matek, jež se dívají
na život právě z principů, jež
vy račte hájiti ve veřejném životě.
Otázka zneužívání tohoto veledůležitého
povolání, jako jest povolání porodních
asistentek, řekl bych, je otázkou poměru
ženy, matky k společnosti, k rodině a ke státu,
ale nezapomínejme nikdy i při rozdílných
názorech, že každá společnost,
ať rodina, ať obec, ať stát, může
trvati a žíti jen tehdy, když bude míti
dosti ochotných jednotlivců k obětem. Jenom
na obětech individua spočívá trvání
společnosti. Tento smysl, tato ochota k obětem musí
býti zvláště u našich matek, neboť
nic jejich oběti nevyváží, nebudou-li
ony míti onu ctnost, která je nezbytně potřebna,
ochotu k obětem ve prospěch celku.
Pozměňovací návrhy směřují
k rozšíření materie, jichž se dotýká
projednávaná předloha. Vzhledem k tomu nemohu
doporučiti jejich přijetí. Rozšíření
této materie bude předmětem nové vládní
předlohy a nemůžeme se přikloniti k
názoru, abychom jedním nebo dvěma paragrafy
snažili se upraviti otázku tak důležitého
rázu, jako jest hospodářské a sociální
zabezpečení porodních asistentek.
K výtce, kterou zde přednesla paní kol. Weberová,
že není dána příležitost
asistentkám německého jazyka k náležitému
vzdělání, dovoluji si podotknouti, že
v Praze vzdělání a výcvik porodních
asistentek se nikdy nekoná na universitě, nýbrž
v babických školách a že tyto kursy byly
střídavě české a německé,
a to tak, že do roka byly vždy dva kursy české
a jeden německý.
Pokud se týče požadavků, jež byly
vyjádřeny v pozměňovacích návrzích,
dovoluji si odkázati na resoluce senátu, z nichž
první dožaduje se zřízení gremia
pro asistentky porodní, druhá ukládá
vládě, jak má nakládati s přijatými
pokutami a třetí snaží se alespoň
naznačiti vládě, aby se starala o zabezpečení
existence porodních asistentek v chudých krajích.
Resoluce výboru soc. politického pamatuje pak na
pojištění nemocenské, starobní,
invalidní, karantenní a konečně druhá
resoluce výboru sociálně politického
na řádné vybavení internátu
pro frekventantky státních ústavů
pro vzdělání a výcvik porodních
asistentek.
Vzhledem k tomu doporučuji, aby slavná sněmovna
přijala tento vládní návrh zákona
tak, jak byl přijat senátem, výborem sociálně
politickým a zdravotnickým. (Souhlas.)
Místopředseda Stivín (zvoní): Měli
bychom přikročiti k hlasování. Nebude-li
námitek, odsuneme hlasování na dobu pozdější
a přikročíme k projednávání
dalšího odstavce denního pořadu.
Námitek není? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy projednávati odst. 3, jímž
je: 3. Zpráva výboru rozpočtového
o vládním návrhu (tisk 1686) zákona,
kterým se povoluje vrácení daně z
obratu nebo přepychové a daně přepravní
vývozním podnikům průmyslovým
(tisk 1862).
Zpravodajem jest pan posl. dr J. Černý. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr J. Černý: Slavná
sněmovno! Rozpočtovému výboru přidělen
byl k projednávání vládní návrh
zákona, kterým se povoluje vrácení
daně z obratu nebo daně přepychové
a daně přepravní vývozním podnikům
průmyslovým.
Podle tohoto vládního návrhu má býti
ministr financí zmocněn, aby při vývozu
zboží do ciziny vrátil zcela anebo z části
daň obratovou nebo přepychovou a daň přepravní
oněm průmyslovým podnikům, při
nichž dotyčné daně zatěžují
jejich výrobu do té míry, že znemožňují
anebo značně ztěžují jejich konkurenční
schopnost s oněmi státy, které daní
těchto buď vůbec nemají aneb kde daně
tyto nejsou tak tíživé, jako je tomu u nás.
Vrácení daně této povoluje se při
dodávkách anebo koupi surovin nebo polotovarů,
které slouží k výrobě exportního
zboží aneb kterých jest používáno
při výrobě jako součástek.
Účelem projednávaného vládního
návrhu je tedy v prvé řadě čeliti
průmyslové krisi v oněch odvětvích
hospodářských, kteréž se nacházejí
v dočasné krisi a při nichž obchodové
daně tvoří takovou součást
výrobních nákladů a ceny, že
tím export by byl ohrožen. Udržeti provoz takto
postiženého průmyslu je nutným předpokladem
nejen pro stabilitu celkového rozpočtu, jež
by byla eventuelním úbytkem nejrůznějších
daní dotyčnou krisí povstalých - ohrožena,
nýbrž jest dále i preventivním opatřením
oproti jakýmkoliv otřesům, vzniklým
ze zastavení nebo omezení té které
průmyslové výroby, jež by se objevily
ve snížení zaměstnanosti aneb úplné
nezaměstnanosti dělnictva a v důsledcích
z tohoto plynoucích. Po zákonu č. 116 z roku
1926, kterýmž ministr financí byl zmocněn,
aby za stejných předpokladů vrátil
výrobcům zboží vyváženého
do ciziny daň uhelnou, znamená projednávaný
vládní návrh další krok k odbourávání
tak zvaných obchodových daní, které
hospodářský rozvoj našeho státu
značně ztěžují a které
nutno považovati proto za daně pouze provisorní.
Daně tyto vynášejí pro státní
pokladnu ročně více než 3 miliardy Kč
a nelze proto již z důvodů budgetárních
přistoupiti k jejich okamžitému odstranění,
nýbrž postupovati lze jen etapově, jak dosud
se to děje.
Rozpočtový výbor přijal vládní
návrh s některými změnami, a to se
změnami v §§ 2 a 3, které jsou vyznačeny
ve zprávě rozpočtového výboru
a na které dovoluji si odkázati. V ostatním
činím návrh, aby slavná sněmovna
přijala vládní návrh se změnami,
které přijal výbor rozpočtový.
(Souhlas.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
K této věci jsou přihlášeni
řečníci. Zahajuji proto rozpravu.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby lhůta
řečnická byla stanovena 40 minutami.
Námitek proti návrhu není? (Nebyly.) Námitek
není. Návrh můj je přijat.
Ke slovu jsou přihlášeni řečníci:
na straně "proti" pp. posl. Weberová,
Simm, Chalupa, de Witte, Netolický,
dr Gáti a Chlouba; na straně "pro"
nikdo.