Ďalej slovenské hostinstvo žiada prepísanie
licencií na koncesie, zavedenie jednotnej živnosti
hostinskej a výčapníckej na Slovensku a v
Podkar. Rusi. S týmto prepísaním nech je
zrušený účinok župných štatútov,
že výčapy musia sa zatvárať o 8
hod. večer a že musia byť zatvorené v
neděľu a vo sviatok do 3 hod. odpol. Súčasne
nech je zrušený tak zv. licenčný poplatok,
vyrúbovaný podľa §u 16 zák. čl.
XXV z r. 1899. Len takto bude zjednaný nutný zákonitý
poriadok v živnosti hostinskej na Slovensku a v Podk. Rusi.
Ďalej žiadajú koncesovanie predaja pálených
liehových nápojov v uzavretých fľašiach
podľa obchodníckého zvyku, viazanie koncesie
na preukaz spôsobilosti podľa návrhu ministerstva
obchodu č. 10.350/28 zo dňa 28. januára 1928
s tým, aby povolenie k predaju liehovín viazané
bolo na počet duší podľa živnostenského
zákona a aby revízia povolení predaja liehovín
prevedená bola u všetkých obchodníkov,
ktorí toto povolenie obdržali odo dňa 1. júna
1925. Pri veľkom počte nadpočet udelených
výčapníckych koncesií je obmedzenie
veľmi nutné. Z prvého dňa vstúpenia
do života živnostenského zákona úrady
na Slovensku a Podkar. Rusi udelily veľké množstvo
povolení k predaju liehovín v zatvorených
fľašiach hocikomu, čo viedlo k pravej anarchii
a čo potvrdzuje i 3. odst. "Dôvodovej zprávy"
výšcitovaného návrhu ministerstva obchodu.
Pri tom nech je zrušený § 53, odst. 5 živn.
zákona.
Ďalej žiadajú vydanie vládneho nariadenia
k sriaďovaniu odborných hostinských a výčapníckych
spoločenstiev na Slovensku a Podkar. Rusi, ktoré
by sa sdružily v "Zemskom sväzu hostinských
a výčapníckych spoločenstiev".
Funkcionári hostinských odborov pri okresných
živnostenských spoločenstvách sú
už tak zapracovaní, že môžu funkcie
spoločenstva ihneď prevziať. Slovenské
hostinstvo môže rozkvietať len vtedy, keď
bude samo odborne o všetkých otázkach rozhodovať.
Ďalej žiadajú zrušenie §u 26 zák.
čl. XXV z r. 1883 o krčmárskom úvere,
lebo živnosť hostinskú veľmi podškodzuje
tým, že mnohí vypočítaví
hostia idú už do hostinca s úmyslom napiť
sa a neplatiť. Do tých čias, kým bude
riešený úverový zákon, nech je
úver ten zvýšený na 160 Kč, čo
odpovedá kurzu koruny terajšej a predvojnovej.
Žiadajú ďalej obmedzenie výčapu
"pod viechou", v ktorých nech je zakázané
hrať v karty a všetky iné hry, ďalej usporiadať
hudobné a zpevné produkcie, predávať
pokrmy, pečivo, cigarety a nech je obmedzená záverečná
hodina do 10 hodín večer, ktorá nemôže
byť žiadnym úradom predížená."
Tedy to jsou požadavky organisovaného hostinstva na
Slovensku a Podkarpatské Rusi a jistě tyto požadavky
živností hostinských a výčepnických
na Slovensku jsou odůvodněny Je záhodno,
aby hostinství slovenské v těchto směrech
bylo podporováno.
Pokud se týče pomoci slovenskému hostinstvu
na Slovensku a Podkarpatské Rusi, viděl bych to
v těchto otázkách. Na prvním místě
je třeba, aby opravdu také na Slovensku a v Podkarpatské
Rusi byl dodržován výnos ministerstva obchodu
z března 1922, podle kterého mají býti
povoleny nové hostinské koncese na 500 obyvatel,
výčepnické jemných likérů
na 1000 obyvatel a výčepnické hrubých
lihovin a také kavárenské na 5000 obyvatel.
Tento výnos má rovněž platiti i v historických
zemích, bohužel je přecházen proto,
že je výnosem. Setkáváme se s takovou
praksí a zkušeností u některých
okresních politických správ, kde představitel
té či oné politické správy
prohlásil, že nemá povinnost dodržovati
ministerského výnosu a že může
posuzovati udílení nové hostinské
koncese podle svého volného uvážení.
Ukazuje to také k tomu, že právě vymáhání
nových hostinských koncesí děje se
nesprávnými cestami. Zástupci některých
politických stran v našem parlamentě poukazují
právě na projednávání tohoto
zákona, který má zmírniti, jak vám
známo, zákaz čepování před
volbami a jaksi vytýkají nynější
koalici a vládě, že nemá jiné
starosti, než prý jednati o tomto zákonu v
době, kdy snad jiné otázky - ovšem podle
názoru oposice - jsou přezírány a
neprojednávají se. Tutéž výtku
jsme slyšeli i letošního roku, když jsme
právě projednávali iniciativní návrhy,
týkající se této otázky, tisky
1296 a 1297. Byly to návrhy moje a mých kolegů,
které byly podány 25. října 1927 a
které právě podnítily kolegy z politické
živnostenské strany Beneše a spol., aby
podali - teprve o měsíc později, podtrhuji
- širší návrh v této otázce
23. listopadu loňského roku. Teprve 20. března
letošního roku byly všechny tyto návrhy
předmětem jednání živnost. výboru
a tam pánové právě z oposice měli
tutéž výtku. Říkali: "Proč
spěcháte s těmito předlohami, když
nejsou na obzoru žádné volby a daleko jsou
volby do okresních a zemských zastupitelstev?"
(Posl. Mikuláš: Jsou tu důležitější
věci!) Já myslím, že je to stejně
důležitá otázka hospodářská.
Úplně bych souhlasil s vaším návrhem,
zejména jak dříve jednotliví páni
na tuto otázku se dívali, kdyby tento názor
byl v každém směru u vás zásadní,
kdybyste se byli tenkráte, když jsme projednávali
zákon o průkazu způsobilosti, nestavěli
na stanovisko, že průkaz způsobilosti do určitého
počtu obyvatelstva nemá platiti pro vaše spolkové
politické domy, kde jste poukazovali, že je nutno
udržeti, aby právnické osoby měly právo
na koncesi. Právě v praksi vidíme, že
tuto otázku prodávání, čepování
a obchodování s alkoholickými nápoji
provádíte jako ostatní hostinští
v naší republice. Ve vašich domech jsem nikdy
neviděl podobného zákazu, kde byste rušili
aspoň prodávání a čepování
lihovin. Naopak právě tato koaliční
vláda všude tam, kde zemře majitel koncese
a kde v koncesní věci má i výčep
lihovin, vdova nemá tohoto práva. Okresní
politická správa ruší u nás tuto
koncesi a v rekursech potvrzuje toto rušení výčepu
lihovin právě z toho důvodu, který
v této otázce mají u nás koalice i
oposiční strany. (Hlasy: To je pro podnikatele!)
Jak to, pro podnikatele? Vy jste stejně podnikateli
ve svých společenských domech i v hotelích,
i v restauracích ve Velké Praze. I v družstevnictví
měli jste jiný názor než je náš
názor na otázku, která se právě
před volbami projednává. V březnu
bylo brzy a nyní zase nemá se tato věc projednávati,
poněvadž podle vašeho názoru není
oportunní a není decentní tak, jak se na
ni, když se o vás nejedná, díváte.
Pokud se týče zákazu čepování
při volbách, byl tento zákaz i zákon
u nás všeobecně překročován
samými konsumenty, a přiznejte, že jste byli
sami svědky, že velmi často i vaši známí
dožadovali se tím neb oním způsobem
v den před volbami na hostinském, aby jim vyšel
vstříc. Hostinský nejen že trpěl
škodu hospodářskou, nýbrž trpěl
také škodu mravní z obavy, aby neztratil konsumenta,
který jej navštěvoval, kdyby mu i proti zákonu
nevyhověl. A je také známo, že hostinští
byli velmi často trestáni nejen za svoji vlastní
vinu, nýbrž za vinu páchanou pod nátlakem
konsumenta, který právě na základě
tohoto zákazu nejvíce se dožadoval, aby mu
byly prodány lihoviny nebo aspoň pivo. Není
jistě důstojno, aby takovým způsobem
byly zákony u nás praktikovány a překročovány.
Nemusíme míti obav, že zrušení
zákazu čepování alkoholu v den předvolební
měl by snad účinek na voliče. Podle
volebního řádu dostavují se voličové
k volbám s vázanými kandidátními
listinami. Není těch agitačních hesel
a agitací předvolebních, jako bývalo
v Rakousku a snad tu a tam po převratu, aby správná
tendence v první době popřevratové
byla uvedena v život. Nyní ovšem jest třeba
z důvodů hospodářských a mravních,
pokud se týká živností a obchodu s alkoholickými
nápoji, opravdu zjednati reformu, které se také
dožadujeme. Ale po stránce hospodářské,
pokud se týče výroby lihu a piva a pokud
se týče i různých průmyslů,
které vyrábějí zařízení
pro lihovary, pivovary, živnosti hostinské a výčepní,
vidíme, že tato produkce přináší
prospěch finanční pro naši státní
pokladnu. Jen dávka z lihu je preliminována v rozpočtu
na r. 1929 obnosem 453,333.000 Kč; dávka denaturační
5 milionů, licenční poplatek 4,606.000 Kč,
dávka ze šumivých vín 3 miliony, všeobecná
daň nápojová 293,400.000 Kč, takže
jen na těchto daních a dávkách je
preliminováno 760,349.000 Kč. Jestliže k tomu
připočítáme paušalovanou daň
obratovou, která u piva činí, průměrně
počítaje za 1 hl piva u nás vyrobeného
5 Kč, kolem 40 mil., jestliže k tomu připočteme
daně přímé, které platí
právě hostinští a obchodníci
s alkoholickými nápoji, se všemi přirážkami
a dávkami, přicházíme daleko přes
1 miliardu, která plyne právě z provozu jak
průmyslu tak i výčepu a obchodu s alkoholickými
nápoji. Samozřejmě je nutno, aby živnost
legitimních hostinských byla udržována
v pořádku, zejména proto, že je to živnost
koncesovaná, živnost veřejná, přístupná
všemu dozoru, vší kontrole, který dnes
je také velice přísně prováděn.
A to právě je také snahou odborových
organisací hostinských, které u nás,
v celé Československé republice dbají,
aby pořádek byl dodržován. Přiznávám,
že jsou i různé excesy, extrémy, ale
ty se jistě objevují i v jiném podnikání
a my v našich odborových organisacích pracujeme
k tomu, aby takových extrémů a takového
překročování těch různých
nařízení a zákonů bylo co nejméně,
aby opravdu živnosti hostinské, výčepní,
hotelní a kavárenské byly vedeny v nejlepším
pořádku v mezích předpisů zákona.
Proto ovšem také dožadujeme se zejména
podpory cizineckého ruchu ve způsobu úlev
daňových, případně bezúročných
zápůjček. Žádáme dále
koncentraci propagandy cizineckého ruchu a sloučení
všech zájemníků v ústřednu,
která by bohatě dotována byla ministerstvem
obchodu. Poněvadž ve všech téměř
státech byla již dávno odstraněna dávka
z přechodného ubytování, žádáme
v zájmu cizineckého ruchu o její odstranění,
neboť jest neoprávněná a nespravedlivá
a cizinec spatřuje v ní předmět vykořisťování.
Žádáme dále odstranění
cestovních vis, neboť jsou přežitkem z
poválečné doby a téměř
všechny státy je odstranily. Zrušením
jejich nastane opět volnost cestování a tím
i zvýšený proud cizinců v naší
republice. Ježto výnos z cizineckého ruchu
tvoří nejaktivnější část
našeho státního rozpočtu, žádáme,
aby vláda použila všech prostředků
směřujících k dalšímu
rozvoji cizineckého ruchu.
Pokud se týče živnosti hostinské a ostatních
odvětví, žádáme, aby stáčení
piva do lahví byla živnost koncesovaná s výhradným
právem hostinských a pivovarů, dodávajících
lahvové pivo hostinským a oprávněným
obchodníkům.
A tu jsme u otázky, že jinak je posuzován alkohol
u hostinských ve výčepu a jinak v obchodě.
Jestliže u nás živnost hostinská je vázána
na koncesi, prosím, proč by stejný předmět
obchodování neměl býti stejně
vázán na koncesi a obchod s alkoholickými
nápoji propůjčován těm, kteří
mají průkaz způsobilosti. Obchod nápoji
v nádobách uzavřených budiž prohlášen
za živnost koncesovanou. Koncese budiž udělena
podle potřeby obyvatelstva. Směrnice vydané
ministerstvem obchodu r. 1922 o udělování
nových hostinských a výčepnických
koncesí buďtež změněny na zákon.
Dále: §§ 16 až 20 živn. řádu
buďtež jasně upraveny tak, aby do oprávnění
živnosti hostinské a výčepní
nemohl kterýkoliv nájemce zasahovati. Povolování
koncesí budiž naprosto odvlivněno a odpolitisováno.
Licence buďtež udělovány pouze místním
živnostníkům [§ 20 a) živn. řádu].
Žádáme vyloučení právnických
osob (§ 3, odst. 1 živn. řádu) zejména
státu a obcí, dále spolků z nabytí
hostinské koncese.
Jsem přesvědčen, že nelze snad o všech
těchto požadavcích cestou zákonnou v
přítomné době jednati, ale jsem na
druhé straně také přesvědčen
a mám naději zejména se strany těch,
kteří mají snahu co nejvíce u nás
jaksi utlačiti a potlačiti výčep lihovin,
že v těchto otázkách, které zejména
sledují odborové organisace hostinské, stavovské,
budeme podporováni aspoň při tomto zákonu,
o kterém se dnes jedná, aby zákaz čepování
jeden den před volbami byl zrušen a zákaz platil
od 11 hodin v den volby do uplynutí dvou hodin po hodině
stanovené volebním řádem. Jsem přesvědčen,
že bude pořádek a že nebude potřebí
- a také se o to přičiníme v našich
odborových organisacích hostinských - překročovati
tento zákon, když bude tímto způsobem
zmírněn. Prohlašuji, že naše strana
bude proň hlasovati. (Potlesk poslanců čsl.
nár. demokratických.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dalším řečníkem je pan posl.
dr Dérer.
Posl. dr Dérer: Slávna posl. snemovňa!
Návrh zákona, ktorý posl. snemovni predkladá
živnostenský výbor a ústavne-právny
výbor ku prijatiu, dôstojne radí sa k tým
rôznym zákonom a činom občianskej väčšiny,
ktorými odbúrava demokratické slobody a výdobytky,
ktoré uzákonilo revolučné Národné
shromaždenie. Dosavádnym reakčným zákonom
v tomto smysle priznať možno určitú veľkorysosť,
o tomto návrhu zákona však to tvrdiť nemožno,
naopak, tento návrh zákona je dokladom malichernosti,
je dokladom nepatrnosti toho ducha, ktorým ovládaná
je dnešná vládna majorita. Slávna posl.
snemovňa! Keď revolučné Národné
shromaždenie jednalo o volebných poriadkoch, a to
tak zákona o poriadku volieb do obcí, ako aj o poriadku
volieb do parlamentu, taktiež o poriadku volieb do župných
a okresných zastupiteľstiev, v prvom rade malo na
mysli to, aby tieto zákony neboly len demokratického
obsahu, ale aby tu boly i garancie, že táto demokracia
a tento obsah vo skutočnosti sa aj uplatní. Vzhľadom
na to, že náš štát založený
bol ako demokratický štát, ktorého existenčnou
podmienkou je zachovanie demokracie, a vzhľadom na to, že
základom a prvou podmienkou každej demokracie je všeobecnosť
volebného práva, demokratičnosť volebného
poriadku a čistota prevádzania volieb, vzhľadom
na všetky tieto požiadavky revolučné Národné
shromaždenie uznalo za potrebné, aby zabránené
bolo každej možnosti zneužitia volebnej agitácie
v každom ohľade a v prvom rade aby zachovaná
bola čistota volieb aspoň v deň volieb a
deň pred voľbami, keď sú tu najväčšie
pokušenia, aby všetkými možnými prostriedky
využité boly vášne panujúce medzi
obyvateľstvom. Z týchto dôvodov revolučným
Nár. shromaždením uzákonené bolo,
aby zabránené bolo vlivu na voľby pomocou opíjania
voličstva, pomocou alkoholu.
Slávna poslanecká snemovňa! My, ktorí
sme prišli do Prahy zo Slovenska, boli sme tými, ktorí
najviac naliehali, aby toto ustanovenie dostalo sa do zákona.
My na Slovensku pred prevratom nemali sme čistotu volieb.
(Výkřiky.) My sme pred prevratom dobre cítili
voľby bývalého uhorského džentríckeho
a šľachtického režímu, ktorý
opíjaním, žandármi a bajonety potlačoval
pravú vôľu národa a my mali sme obavy,
že by tieto veci mohly byť raz opakované 1 v
budúcnosti, a práve ako garanciu proti tomu, aby
tieto veci sa neopakovaly, požadovali sme a previedli sme
v zákonoch, revolučným Národným
shromaždením odhlasovaných, zákaz predaja
alkoholu deň pred voľbami a v deň volieb.
Pán posl. Ostrý dneska súkromne mi
vytýkal, že sa ujímam slova pri tejto príležitosti,
lebo vraj je to pod moju dôstojnosť, aby som sa s takouto
lapáliou zaoberal v parlamente. Myslím, že
hájim dobrú vec, jestli staviam sa proti návrhu
koaličných strán. Vážení
pánovia, keď sa proti tomuto zákonu staviame,
staviame sa proti nemu preto, aby bol zachovaný princíp,
a činíme tak menovite v dobe, keď práve
včera jedon z najväčších národov
sveta spôsobom okázalým dal na javo svoje
smýšľanie, to je, aby kultúrny pokrok
a výdobytky kultúry hájené boly uplatnením
myšlienky prohibičnej. U nás pri tejto veci
jedná sa len o maličkú časť tejto
veľkej myšlienky, ktorá zvíťazila
včera v U. S. A., len aby aspoň deň pred
voľbami a v deň volieb tento veľký princíp
bol zachovaný.
Vážená snemovňa! My nedívame
sa na túto predlohu zákona so stanoviska toho, ktorým
ona odôvodnená je v dôvodovej zpráve
živnostenského výboru a ústavne-právneho
výboru. Sú okolnosti, ktoré nasvedčujú
tomu, že tieto dôvody nie sú tými pravými
dôvody, pre ktoré tento zákon má byť
odhlasovaný. Podívajme sa na ten chvat, s ktorým
tento zákon má byť odhlasovaný práve
v dobe, keď stojíme pred voľbami do zemských
a okresných zastupiteľstiev. Vážení
pánovia, nechápem, prečo tento zákon
má byť odhlasovaný pred voľbami? Tým
menej, lebo túto vec považujeme ešte za nezralú,
aby ona v pléne poslaneckej snemovne bola prejednávaná,
lebo vznikol veľmi dôležitý rozpor a podstatný
rozpor medzi usnesením živnostenského výboru
a medzi usnesením ústavne-právneho výboru.
Ústavne-právny výbor prijal návrh
zákona v celkom inom znení, než aké
je znenie, v ktorom prijal ho živnostenský výbor.
Návrh zákona živnostenského výboru
znie v tom smysle, že zákaz podávať alkoholické
nápoje má prestať po ukončení
volebného aktu, kdežto znenie, ktoré prijal
ústavne-právny výbor, hovorí, že
zákaz predaja alkoholu prestať má po uplynutí
dvoch hodín po konečnej hodine volieb. Rozdiel medzi
týmito zmenami nie je len štylistický, je tu
rozdiel meritórny, vecný, poneváč
celkom iné je: "konečná hodina volieb
v úradnej vyhláške ustanovená"
a celkom iné je "ukončenie volebného
aktu". Kedy ukončí sa volebný akt? Volebný
akt môže byť ukončený len skončením
skrutinia a volebný akt môže byť skončený
tiež sčítaním hlasov na príklad
len pri krajských volebných komisiách, alebo
volebný akt možno považovať za skončený
len vtedy, keď centrálna volebná komisia vynesie
svoje usnesenie ohľadne volieb. Je tu tedy meritórny
rozdiel medzi týmito dvoma zneniami a bolo by bývalo
potrebné, aby živnostenský výbor znova
zaoberal sa touto otázkou, aby buďto prispôsobil
sa zneniu, ktoré prijal ústavne-právny výbor,
alebo aby vyslovil svoj názor, či pridrží
sa svojho znenia a či nie. Ale, vážení
pánovia, s týmito rozpory priniesť túto
vec do poslaneckej snemovne, to myslím nie je správné,
a preto úctive žiadam poslaneckú snemovňu,
aby prijala náš návrh, ktorý predkladáme,
totiž aby predloha vrátená a znova prikázaná
bola živnostenskému výboru.
Ak vidíme chvat, aby táto predloha odhlasovaná
bola ešte pred voľbami, vtedy nedivte sa, ak my dívame
sa na túto predlohu ako na volebnú predlohu. Meritórné
dôvody, ktoré uvádzané sú pánmi
referenty, neobstoja. Odôvodnené sú záujmy
živnostenského stavu, živnosti hostinskej. Menovite
živnosť hostinská je vraj ťažko poškodená
tým, že deň pred voľbami nie je možné
predávať alkoholických nápojov. Vážení
pánovia! Tento dôvod absolútne neobstojí.
Podívajme sa, koľko volieb dosiaľ v Československej
republike bolo prevedené? Mali sme dvakrát voľby
do parlamentu a mali sme v historických zemiach trikrát
voľby do obecných zastupiteľstiev. To bolo päť
volebných dní od tej doby, čo Československá
republika existuje. To znamená, že v Československej
republike každý druhý rok sú jedny voľby,
že každý druhý rok je jeden poldeň,
kedy v Československej republike páni hostinskí
nemôžu predávať alkoholické nápoje.
Pri tomto stave nám, pánovia, nikto nenadišputuje,
že je životným záujmom hostinského
stavu, aby tie principielné zákony, ktoré
prinieslo revolučné Národné shromaždenie,
boly zrušené. Nie dôvod v záujme hostinského
stavu je tu smerodajný, lež je to iná vec.
Tento zákon dôstojne pridružuje sa všetkým
tým zákonom, ktorými demokratické
volebné zákony dnešnej koaličnej väčšiny
boly odbúravané, tento zákon dôstojne
pridružuje sa zákonu, ktorým pozbavení
boli vojaci a četníci volebného práva,
tento zákon dôstojne pridružuje sa k omedzeniu
volebného práva obsaženého vo volebnom
zákone o voľbách do zemských a okresných
zastupiteľstiev, kde zbavené sú najmladšie
ročníky volebného práva, kde stanovené
bolo menovacie volebné právo do týchto zastupiteľských
sborov a tým odbúraný princíp slobodnej
voľby občianstva.
Vážení pánovia! My posudzujeme tedy
tento zákon a tento návrh politicky. Posudzujeme
vec tak i s hľadiska pomerov vo východných
zemiach našej Československej republiky. Práve
včera boli sme svedkami veľmi vážneho
obvinenia, ktoré náš pán kolega predniesol
s tohoto miesta proti vysokému štátnemu hodnostárovi,
proti viceguvernérovi Podkarpatskej Rusi, proti zemskému
presidentovi tejto zeme. Vážení pánovia!
Vyslovené bolo obvinenie, že tento vysoký hodnostár
nemiestnym a protizákonným spôsobom pokúsil
sa vplývať na výsledky volieb. Jestliže
také veci stanú sa v našej republike pod vládou
občianskej koalície, tedy musíme byť
ostražití, pozorní a veľmi opatrne musíme
sledovať každý čin tejto majority a menovite
pri tomto návrhu zákona musíme byť veľmi
bedlivými a pozornými.
Vážení pánovia! Máme predsa so
strany vlády a dnešnej majority markantné prípady
negligovania zákonov a zákonitých princípov.
Bol tu prípad posl. dr Tuku, bol tu prípad,
ktorý som pred niekoľko týždňami
pri príležitosti rozpočtovej debaty predniesol,
prípad zemského prezidenta na Slovensku Drobného.
A je tu ten prípad, ktorý včera tvoril predmet
prejednania a vládneho osvedčenia. Dovoľte
mi, aby pri tejto príležitosti znova dotkol som sa
aféry Tukovej, ktorá veľmi charakterizuje
celú morálku a ducha dnešnej vládnej
väčšiny, ducha, ktorý nedbá zákonov.
Tento poslanec svojho času publikoval svoj známy
novoročný článok "Vacuum iuris",
t. j. že po 30. októbri t. r. na Slovensku a Podkarpatskej
Rusi nebudú platiť žiadné zákony
Československej republiky a že vojaci budú
môcť svojím predstaveným odoprieť
poslušnosť. Ja som, slávna snemovňa, vtedy
s tohoto miesta upozorňoval na vážnosť
tohoto prejavu, upozorňoval na povážlivosť
toho, keď vládny poslanec takým spôsobom
opovažuje sa negligovať zákony republiky, republikánsky
poriadok a priamo vyzývať časť občianstva
tejto republiky, aby vzoprela sa proti republikánskym a
československým poriadkom.
Slávna poslanecká snemovňa! Mňa vtedy
neviedla žiadna strannícka vášeň,
žiadne strannícke dôvody, ale jednoducho viedlo
ma k tomuto presvedčenie, že táto republika
udržaná môže byť len na základe
legálnom a na zásadách demokratických
a len vtedy, jestli všetci občania tejto republiky,
a v prvom rade tí, ktorí berú účasť
vo správe a vláde republiky, zachovávať
budú v každom ohľade zákony tejto republiky
a dajú príklad, aby i ostatní občania
zachovávali tieto zákony. A tento princíp
videl som narušený prejavom toho pána poslanca
a preto varoval som koalíciu, varoval vládu a posl.
snemovňu a žiadal som, aby v zárodku potlačila
pokus rozvrátiť právny poriadok Československej
republiky. Ale vláda a vládna koalícia prešla
nad novoročným článkom posl. Tuku
na denný poriadok, a to sa vymstilo, poneváč
ten Drobného prípad na Slovensku je logickým
následkom chovania sa vládnej koalície v
prípade novoročného článku
posl. Tuku a prípad Rozsypalov je tiež logickým
následkom tohoto prípadu a tej indolencie vládnej
koalície, s ktorou chovala sa v oči týmto
veciam. Proti posl. Tukovi vznášané
boly veľmi vážné obvinenia a tieto veľmi
vážné obvinenia majú už dnes konkrétnu
formu. Pred posl. snemovňou je tu návrh vrchného
štát. zastupiteľstva v Bratislave, aby jeho imunita
bola zrušená. Vážení pánovia,
obvinenia proti posl. Tukovi nie sú známe
len z návrhov štát. zastupiteľstva v Bratislave,
tieto obvinenia boly známe už predtým, tie
obvinenia boly už pred rokmi v novinách uverejnené
bez toho, že by proti ním bolo zakročené.
Vážení pánovia! Teraz v posledných
dňoch niekoľko mladíkov v Brne vo svojej nadšenosti
za myšlienku sbratrenia národov a svetového
mieru vyvesilo cenzúrou zabavený ohlas k socialistickej
mládeži. Vláda, poťažne jej orgány,
hneď zakročily v tejto veci a zariadily celú
perzekúciu proti určitým organizáciám
časti socialistickej mládeže v Československej
republike. Prosím, tu hneď objavilo sa štátné
zastupiteľstvo, objavily sa úrady a čo najprísnejším
spôsobom uznaly za potrebné, aby čin niektorých
mladíkov, pred ktorými predsa tá republika
nemusí sa obávať, že by sa hneď srútila,
bola kriminálnym spôsobom zachytená a aby
celá tá organizácia odniesla následky
činu jednotlivcov. Ale, vážení pánovia,
akonáhle jedná sa o člena vládnej
koalície, vtedy vec má sa hneď ináč
a ten má salvus conductus ku páchaniu všetkých
protištátnych činov. (Potlesk poslanců
čsl. strany soc. demokratické.)
Slávna poslanecká snemovňa! Už pred
6 mesiacmi učinené bolo konkrétne trest.
oznámenie proti posl. dr Tukovi a 6 mesiacov muselo
minúť, než návrh na vydanie do posl. snemovne
prišiel. My ako kardinálnu zásadu našej
ústavy máme poslaneckú imunitu, to znamená,
že keď proti nejakému poslancovi učinené
je trestné oznámenie, nemožno proti nemu pokračovať,
nemožno proti nemu toho najmenšieho opatrenia učiniť
podľa trestného poriadku, pokiaľ posl. snemovňa
imunitu poslanca nepreruší. To znamená, že
proti dr Tukovi behom 6 mesiacov nebolo učinené
ani kroka! Slávna posl. snemovňa! Ačkoľvek
posl. Tuka s tohoto miesta prehlásil, že on
ide so vztýčenou hlavou pred súd a ačkoľvek
viceprezident slovenskej ľudovej strany k tomuto jeho osvedčeniu
sa pripojil a ačkoľvek prehlásil to ako stanovisko
strany i posl. dr Buday, ktorý súčasne
je i miestopredsedom posl. snemovne a význačným
činiteľom dnešnej vládnej koalície
a členom "osmičky" vládnej koalície
- predsa 6 mesiacov v celej tejto veci nebolo učinené
nič, až konečne prišiel návrh pred
posl. snemovňu. A tu slávna koalícia nedostála
svojmu sľubu, ktorý tuná s tejto tribuny z
úst jedného jej vynikajúceho činiteľa
dala, ale slávna koalícia pristúpila na to,
že aby riešenie tohoto prípadu bolo odložené.
Koalícia vtedy, keď táto vec prišla pred
imunitný výbor, nerozhodla vo smysle vydania posl.
dr Tuku, ale vo smysle odkladu celej tejto záležitosti.
Slávna posl. snemovňa! To je následok toho
zlého činu koalície, keď ona nevšimla
si naších varovných slov už hneď
po novoročnom článku Tukovom. Dnes
táto indolencia a toto negligovanie veľmi sa mstí
na koalícii. Dnes veci majú sa tak, že Tukov
prípad začína zasahovať už
i do českých pomerov. Dosiaľ mali sme do činenia
s duchom Tukovým len na Slovensku. Dnes vidíme,
že Tukov duch vniká už i do historických
zemí. Nie je náhoda, že predvčerom na
schôdzi lidovej strany v Nusloch hovoril pán posl.
Hlinka, že tam hromžil proti oficiálnej
politike námestka vlády, že tam hromžil
proti oficálnemu vedeniu lidovej strany. Pán posl.
Hlinka zasahuje do českých pomerov a obracia
sa proti svojmu šéfovi vo vláde. Túto
akciu sleduje nielen na schôdzach v českých
zemiach, v Prahe, ale otvorene o tejto veci i píše
vo svojom orgáne. Predvčerom vyšiel od neho
článok v "Slovákovi", kde sú
veľmi závažné slová, keď hovorí:
"Neprestal som tvrdiť, že ani vlna revolučná,
ani pohyb sektárov Farského a Zahradníka
nenarobily toľko škody v cirkvi a národe, ako
pohyby Šrámka a ctibažného Mičuru
s jeho pretoriánmi. (Slyšte! Veselost.) To
podržujem i dnes a hovorím, že záškodníkmi
katolicizmu na Slovensku nebudú komunisti ani pokrokári,
ale naši odštiepenci a štréberi."