Neráčte myslieť, že je to iba hlas pána
posl. Andreja Hlinku. To je hlas Jakubov, ale ruka Ezauova.
Hlas Hlinkov, ale ruka posl. dr Tuku. To je vliv
tukovský, ktorý zasahuje do pomerov vnútro-štátnych,
do pomerov českých, ktorý šéfovi
vlády snaží sa narobiť politických
nepríjemností za tým účelom,
aby tento ďalej kryl jeho pôvodný zločin,
ktorý nebezpečným spôsobom dovolil
si dotknúť sa republikánskeho právneho
poriadku. To je teror na vládnu koalíciu, aby v
tomto Tukovom prípade tak ako dosiaľ podrobila
sa i naďalej rozkazom Tukovým. A, slávna
poslanecká snemovňa, máme tu ďalší
príklad, prípad nášho zemského
prezidenta na Slovensku. Pred niekoľko týždňami
ilustroval som, akým spôsobom prevádza sa
dnes na Slovensku politická správa, a nebolo to
len moje tvrdenie, lež citoval som i to, proti čomu
sťažujú si členovia vládnej koalície
a proti čomu sťažujú si hlavne členovia,
organizatori a poslanci strany republikánskej. Citoval
som - a bolo to v dobe, keď pán Drobný ešte
nebol menovaný prezidentom Slovenskej zeme - rozhodnutie
organizácie strany republikánskej, kde protestovala
proti režímu vládneho radcu Drobného
s tým odôvodnením, že úradníci
a zamestnanci politickej správy na Slovensku perzekvovaní
sú pre ich politické presvedčenie, že
perzekvovaní sú predovšetkým úradníci,
ktorí sú prívrženci strany republikánskej.
Slávna poslanecká snemovňa, my sme v tej
veci podali na vládu interpeláciu, poneváč
jednalo sa nielen o perzekvovanie úradníkov republikánskej
strany, lež i prívržencov strán socialistických
a vôbec jednalo sa o princíp, žeje nebezpečné
a zatratenia hodné, aby štátni zamestnanci
posudzovaní boli nie podľa svojej výkonnosti
a schopnosti, lež podľa politickej legitimácie.
Na túto interpeláciu, v ktorej sme tvrdili, že
30 okresných náčelníckych miest obsadené
bolo podľa stranníckej legitimácie, t. j. že
na miesta dosavádnych okresných náčelníkov,
viac-menej príslušníkov republikánskej
strany, dosadení boli prívrženci strany ľudovej
- dostali sme od vlády odpoveď. Vláda nám
odpovedá, že to neboly strannícké záujmy,
ktoré viedly ju k tomu, aby p. Drobný odstránil
republikánskych okr. náčelníkov a
dosadil tam náčelníkov ľudáckych,
lež že sa to stalo "zo služobných dôvodov",
a že nebolo 30 takých prípadov, lež len
24, a že v 53 okresoch ponechaní boli dosavádni
okr. náčelníci. (Veselost.) Vieme,
čo dnes znamená výraz "zo služobných
dôvodov". Keď intervenovali sme u vládneho
radcu Drobného a protestovali tam proti tomu že veľko-šuranský
notár odstránený bol zo svojho miesta len
preto, aby na jeho miesto dostal sa člen ľudovej strany,
vtedy Drobný odpovedal, že "z vyšších
štátnych dôvodov" je nutné, aby
ten republikán urobil miesto ľudákovi. (Slyšte!)
A včera počuli sme citované slová
vysokého štátneho hodnostára, ktorý
tiež "z vyšších štátnych
dôvodov" prehlásil, že je nutno pripraviť
víťazstvo republikánskej strane na Podkarpatskej
Rusi. Ale nastala doba, aby naďalej zabránené
bolo prevádzaniu tohoto systému. Prišla doba,
kedy malo byť miesto slovenského zemského prezidenta
definitívnym spôsobom obsadené. Agrárna
strana pomocou svojích organizácií a ústami
poslancov protestovala proti Drobného režímu,
úradný orgán agrárnej strany na Slovensku
"Slovenský Denník", priniesol útočný
úvodný článok proti prez. Drobnému
s protestom, aby tento človek naďalej mohol byť
prvým politickým úradníkom na Slovensku.
A čo sa stalo? Slávna koalícia kapitulovala
pred ľudáckym terorom, kapitulovala pred ľudáckym
požiadavkom. Republikánska strana vzdala sa boja,
ktorý viedla nielen vo svoj vlastný záujem,
ale i v záujme vyšších štátnych
princípov a podrobila sa záujmom koaličným,
podrobila sa tak, že Slovensko do budúcnosti vydala
na pospas strane ľudovej, a ako podmienku prijatia štátneho
rozpočtu súhlasila s požiadavkom strany ľudovej,
aby pán Drobný vymenovaný bol za definitívneho
prezidenta slovenskej zeme. Dnes môžeme pána
Drobného vítať už ako vymenovaného
zemského prezidenta na Slovensku vzdor tomu, že agrárna
strana sama považovala jeho činnosť za škodlivú
pre štátnu myšlienku, za škodlivú
pre potrebu prísneho a nestranného zachovávania
zákonov. To je, prosím, druhý následok
(Výkřiky.) toho neblahého činu
vládnej koalície, keď aspoň politicky
kryla novoročný článok posl. Tuku,
keď ústami vodcu nár. demokracie pána
dr Kramářa prehlásila, že Tukov
článok nemá žiadneho politického
významu, ale že je to len politickou filozofiou. Slávna
posl. snemovňa, máme tu potom tretí prípad.
Ten, o ktorom hovoril včera pán kol. Hrušovský.
Výrok, ktorý učinil pán viceguvernér
Podkarpatskej Rusi a zemský prezident Podkarpatskej Rusi
na schôdzi politických funkcionárov, úradníkov,
zemských, okresných náčelníkov
a notárov v Podkarpatskej Rusi. Posl. Hrušovský
nebol prítomný, keď tento výrok
udajne bol učinený, ale iste boly a sú tu
závažné dôvody, ktoré viedly pána
kol. Hrušovského k tomu, aby tento výrok
s tohoto miesta reprodukoval. Slávna posl. snemovňa,
videli sme v našej republike zjavy, ako je prípad
dr Tuku, a zjavy, ako je prípad vymenovania dr Drobného
za zemského prezidenta. Prosím, za takých
okolností je našou povinnosťou, aby sme na vláde
čo najdôraznejšie žiadali, aby prípad
viceguvernéra Rozsypala čo najnestrannejším
a najprísnejším spôsobom bol vyšetrený.
My, slávna poslanecká snemovňa, podali sme
návrh (Výkřiky posl. Remeše.),
aby tento prípad prikázaný bol parlamentnému
vyšetrovaciemu výboru, poneváč považujeme,
že táto vec je tak dôležitá, že
jedine vyšetrovací výbor parlamentu môže
uspokojivým spôsobom ustáliť, či
táto vec zodpovedá skutočnostiam, a keď
áno, aby učinené boly potrebné opatrenia,
že by bolo zabránené, aby v budúcnosti
taký prípad nemohol sa opakovať. (Výkřiky.)
Slávna posl. snemovňa! Pán minister vnútra
uznal za potrebné, aby hneď po objavení týchto
ťažkých obvinení dostavil sa do posl.
snemovne a tu podal prehlásenie. My to iste kvitujeme,
ačkoľvek je to vec samozrejmá, aby pri takomto
ťažkom obvinení vláda prehovorila, ale
kvitujeme to vzhľadom na to, že vláda dosiaľ
nebola vždy ochotná v každom prípade,
akonáhle objavil sa prestiž štátu ohrožujúci
fakt, prísť do posl. snemovne a tu sa osvedčiť.
V merite súhlasiť môžeme s tým,
čo pán minister vnútra prehlásil,
totiž že túto vec učiní predmetom
čo najprísnejšieho vyšetrovania (Výkřiky
posl. dr Meissnera.) a že bude hľadieť, aby
uplatnená bola zásada, že by štátné
úrady síce riadily voľby a volebný pohyb,
ale nezasahovaly do neho a neuplatňovaly vliv na voličstvo.
Ale ačkoľvek veríme v dobrú vôľu
a v dobrý úmysel pána ministra vnútra,
ktorý je odborníckym ministrom a nepatrí
ku žiadnej z koalovaných strán, máme
cez to špatné zkúsenosti o tom, ako dnešná
vládna koalícia zachováva sa v oči
t. zv. úradníckym ministrom. My máme zkúsenosti,
že sa tu uplatňuje to staré porekadlo, že
človek mieni a pán boh mení. Úradnícky
minister mieni a slávna koalícia mení. My
práve v posledných dňoch boli sme svedkami
demisie ministra Engliša. I tam tento odbornícky
minister vyslovil stanovisko v určitej, štát
veľmi tangujúcej záležitosti, ale pán
minister mienil a vládna koalícia menila a pán
minister Engliš musel podať demisiu.
A, slávna posl. snemovňa, my máme obavu,
že veci v tejto záležitosti podobne vyvinú
sa s p. ministrom vnútra, a to tým skôr, že
včera boli sme toho svedkami, že slova ujal sa nielen
pán minister vnútra, aby v mene svojho rezortu podal
prehlásenie, ale slova ujal sa i člen vládnej
koalície, pán posl. Králík,
a pán posl. Králík hovoril ináč,
než hovoril pán minister vnútra. Pán
minister vnútra so svojho stanoviska celkom správne
prehlásil, že poneváč o tejto veci nemá
vedomia, musí ju najprv vyšetriť a potom poslaneckej
snemovni sdelí svoje stanovisko. Avšak pán
posl. Králík ne uznáva za potrebné,
aby o veci najprv sa informoval. On podľa dobrého
starého koaličného zvyku hneď mal svoje
stanovisko, aby bez každého predbežného
informovania prehlásil, že informácia posl.
Hrušovského je nesprávna a nezodpovedá
faktu, ačkoľvek pán posl. Králík
z vlastnej zkúsenosti nemôže mať vedomie
o tom, či je to pravda a či nie. Tu už zdvihla
sa hroziaca päsť meštiackej koalície proti
úradníckemu ministrovi, ktorý trúfal
by si v tejto veci inak rozhodovať, ako to vyžaduje
"vyšší štátny záujem",
koalíciou chápaný. (Výkřiky
čsl. soc. demokratických poslanců.) My
tým viac naliehať musíme, aby táto záležitosť
vyšetrená bola vyšetrovacím výborom
poslaneckej snemovne, poneváč týka sa to
složenia poslaneckej snemovne, složenia zákonodarných
sborov, týka sa to čistoty volieb, týka sa
to princípu, od ktorého závisí zachovanie
celej existencie demokracie a zákonodarných sborov.
To je otázka naša, to je otázka parlamentu.
(Potlesk.) a preto musí byť parlamentom vyšetrená.
I preto, lebo Podkarpatská Rus je najexponovanejšou
časťou našej republiky. Na žiadnu čiastku
Československej republiky nekoncentrujú sa tak zraky
cudziny, ako na Podkarpatskú Rus, ktorá medzinárodnými
smluvami pripojená je k Československej republike
a medzinárodné smluvy zabezpečujú
jej autonomiu, to je, aby tam uplatnila sa vôľa národa
podkarpato-ruského a nie vôľa pána Rozsypala.
(Tak jest!) A práve, že je to z dôvodov
prestiže štátu potrebné, aby v Podkarpatskej
Rusi uplatnil sa tiež princíp čistoty volieb,
práve preto je nutné, aby parlament sám túto
vec vyšetroval. My máme nedôveru v oči
dnešnému vládnemu systému, a ako som
už ilustroval, nech pán minister vnútra má
akúkoľvek dobrú vôľu, my máme
obavu a zkúsenosť, že svoju vôľu nepresadí.
Podívajme sa na návrh zákona, ktorý
prejednávame. To nie je vládny návrh, ačkoľvek
je to veľmi dôležitý návrh, týkajúci
sa čistoty volieb a volebného poriadku. Je to iniciatívny
návrh koaličných strán. V ústavne-právnom
výbore k tejto veci ujal sa slova zástupca vlády
pán sekčný šéf Bobek, a pán
zástupca vlády v ústavne-právnom výbore
vyslovil sa proti tomuto návrhu občianskej koalície.
(Slyšte! Slyšte!) Ale slávna parlamentárna
väčšina nedbala slov vládneho zástupcu.
Prez jeho varovné slová prešla na denný
poriadok a presadí tento svoj návrh prez to, že
odbornícke ministerstvo ústy svojho zástupcu
postavilo sa proti nemu. Po takých zkúsenostiach
sa nedivte, že nemáme dôveru k tomu, že
úradnícky pán minister vnútra vo veci
Rozsypalovej bude mať dosť energie a sily, aby svoju
vôľu presadil proti koalícii. Tým menej
máme túto dôveru, lebo niektoré faktá
nám ukazujú, že na Podkarpatskej Rusi skutočne
vládne sa tým duchom, ktorý bol včera
vyjadrený vo výroku pána posl. Hrušovského.
(Výkřiky.) Nepovedajú to len komunisti,
nepovedá to len náš kol. Nečas,
ktorý má bezprostrednú zkúsenosť
v Podkarpatskej Rusi, nepovedá to len opozícia;
ja dovolím si vám pripomenúť, čo
partaj z vášho lona, orgán vládnej strany
varovne píše o tom, akým spôsobom majú
sa voľby robiť. Je to úvodný článok
"Slováka", ktorý uverejnený bol
predvčerom pod nadpisom "Osirelé financie".
"Čo sa týka príkreho odporu, nadovšetko
odporu agrárnej strany proti Englišovi, i toho
príčina je známa. Engliš vo svojej
bezohľadnosti šiel tak ďaleko, že trúfal
si položiť ruku na t. zv. rezervné fondy štátnej
pokladnice. S týmito fondami dišponovali agrárnici
a hospodárili s nimi tiež po agrárnicky: brali
plným priehrstím na svoje strannícke ciele,
najmä činili tak v období volieb. Rozumie sa,
že teraz pri svojích kontrolných opatreniach
narazil Engliš na krutý odpor hlavne strany
agrárnej, na takúto kontrolu vôbec nenavyklej."
To píše v oficiálnom orgáne vládna
strana o volebných spôsoboch, aké prevádzané
sú vládnou stranou.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Upozorňuji pana řečníka, že
jeho řečnická lhůta uplynula.
Posl. dr Dérer (pokračuje): Budem
hneď hotový. Obvinenie, ktoré bolo včera
proti viceguvernérovi a zemskému prezidentovi Rozsypalovi
prenesené, to obvinenie.... (Posl. dr Meissner: To se
ráčíte mýliti, pane místopředsedo,
abyste chtěl omezovati svobodu slova!)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dovoluji si poznamenati, že byla stanovena a odhlasována
řečnická lhůta 20 minut a tato lhůta
je překročena lhůtou 40 minut.
Posl. dr Dérer (pokračuje): To obvinenie,
ktoré tu prednesené bolo proti pánu Rozsypalovi,
to nie je obvinenie prvé, ktoré proti nemu bolo
prednesené. Po voľbách r. 1925 objavilo sa
celkom konkrétné obvinenie podobného rázu,
ako je toto, súvisiace tiež s prevádzaním
volieb na Podkarpatskej Rusi. Toto obvinenie prednesené
bolo pánom kol. dr Gátim s parlamentárnej
tribúny. Mohli by ste povedať, že komunisti všeličo
prednášajú a že to nie je všetko
tak, ako to hovoria, ale kol. dr Gáti poslúžil
i dokladmi i fotografiami a tieto fotografie objavily sa nielen
v opozičnej a komunistickej tlači, lež i v
tlači inej. R. 1925 na Podkarpatskej Rusi kandidovala tiež
sionistická strana, a vtedy pán Rozsypal všetko
svoje úsilie vynaložil, aby znemožnil, že
by na Podkarpatskej Rusi zvolený bol sionista, poneváč
to by malo za následok, že do parlamentu nebol by
prišiel len jediný sionistický poslanec, ale
že by boly sa pripočítaly i sionistické
hlasy v ostatných krajoch republiky a že by do parlamentu
bola prišla celá sionistická skupina. Kto na
tom mal záujem, aby sionisti do parlamentu sa nedostali,
nie je vecou, ktorú by som chcel skúmať. Faktom
je, že viceguvernér Rozsypal vynaložil svoj úradný
vliv na to, aby na Podkarpatskej Rusi proti sionistickej kandidátke
postavená bola druhá židovská kandidátka.
Pán dr Rozsypal jednal vtedy s istým pánom
Ungárom zo židovských strán, ktorý
sa zaviazal, že túto kandidátku postaví.
Tak sa i stalo. V súvislosti s touto machináciou
vyskytlo sa úplne konkrétné obvinenie, na
ktoré nereagoval z vládnej väčšiny
nikto, ani vládou dosiaľ nebolo dementované.
Podľa tohoto obvinenia obdržal pán Ungár
od viceguvernéra Rozsypala na volebné účely
80.000 Kč, ale keď židovské strany potom
dohodly sa v tom smysle, že protisionistická kandidátka
postavená nebude, pán Ungár tých 80.000
Kč Rozsypalovi vrátil a potvrdzenku, ktorú
pán viceguvernér Rozsypal vystavil na týchto
80.000 Kč pánu Ungárovi, vo fotografickej
podobe ukázal tu s parlamentnej tribúny posl. dr
Gáti, táto fotografická potvrdzenka
objavila sa i v tlači: a toto z vládnych strán
podnes nikým, ani pánom Rozsypalom, ani zodpovedným
rezortným ministrom dementované nebolo. Slávna
posl. snemovňa! Jestliže takýto akt volebnej
korupcie ostáva bez povšimnutia so strany vlády,
jestliže vláda nenašla, ač od toho času
minuly 3 roky, ani slovíčka, aby tieto obvinenia,
tieto faktá boly dementované a vyvrátené,
neráčte nám zazlievať, jestli vyslovujeme
svoju pochybnosť, že i tento druhý Rozsypalovský
prípad bude administratívnymi orgány štátu
a kompetentnými orgány ministerstva vnútra
nestranne vyšetrený. V záujme čistoty
nášho verejného života a v záujme
štátnom je, aby tento prípad vyšetrený
bol parlamentárnym vyšetrovacím výborom
a v tomto smysle sme podali tiež návrh. A slávna
koalícia bude sa môcť osvedčiť,
či chce čistotu verejného života a či
nie. Bude mať príležitosť na náš
návrh hlasovať. Na vás je, aby ste vaším
chovaním sa v oči tomuto návrhu vážnym
spôsobom na javo dali vôľu, že nemienite
postupovať Rozsypalovskými prostriedkami pri voľbách.
Ak nepríjmete náš návrh, ak ho zamietnete,
tak to činíte nie z dobrého svedomia, ale
činíte to preto, lebo máte obavy, že
parlamentárné vyšetrovanie, ktoré nebude
sa diať odvislými úradníkmi, ale neodvislými
parlamentárnikmi, skončilo by s výsledkom
takým, ktorý znamenal by odsúdenie vášho
systému, ktorého príznakom je aj tento návrh
zákona, ktorým rúcate a búrate jednu
z najideálnejších vymožeností bývalého
revolučného Národného shromaždenia,
totiž aby čistota verejného života zachovaná
bola zákazom výčapu alkoholu vo dňoch,
keď veľké massy obyvateľstva tohoto štátu
vykonávajú najsvätejšiu a najzákladnejšiu
svoju povinnosť a politické právo. (Potlesk
čsl. soc. demokratických poslanců.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ke slovu není již nikdo přihlášen,
rozprava je skončena.
Dávám slovo prvému zpravodaji, panu posl.
Náprstkovi.
Zpravodaj posl. Náprstek: Slavná sněmovno!
K vývodům pana kol. posl. dr Dérera jsem
nucen zaujmouti určité stanovisko. Pan posl. dr
Dérer poukazoval v počátku své
řeči na to, že osnova zákona o omezení
čepování v den volby je malicherná,
že jaksi není důležitá. Tato námitka
pana dr Dérera byla vyvrácena jím
samotným, neboť v další své řeči
poukázal na to, že osnova tato je dosti důležitá
a že jí měla býti věnována
větší pozornost, nežli prý jí
věnována byla. Pan kol. dr Dérer poukazoval,
že revoluční Národní shromáždění
vložilo zákaz čepování do zákona
z toho důvodu, aby zachovalo demokracii a čistotu
voleb. Plně bych podepsal toto prohlášení,
kdyby v tomto zákoně, který je projednáván,
šlo o skutečné zrušení omezení
čepování. Ale v něm jde pouze o novelisaci
té části, která ve skutečném
praktickém životě se neosvědčila.
Bylo zde poukazováno, že zde byl rozpor mezi usnesením
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností (Předsednictví převzal
místopředseda dr Buday.) a stanoviskem výboru
ústavního. Bylo poukazováno, že tyto
rozpory nebyly malicherné, že byly vážného
rázu, že šlo o výklad ustanovení
zákona, kdy omezení má končiti, zda
dvě hodiny po ukončení volebního aktu
anebo dvě hodiny po době, která je udána
ve vyhláškách volebních. Konstatuji,
že zde nastala úplná shoda a že výbor
pro záležitosti živností, průmyslu
a obchodu poznovu o této věci jednal. Prvé
usnesení toho výboru bylo z 20. března a
druhé usnesení, po opravě, která se
stala v úst.-právním výboru, je datováno
z 20. června, tedy dva měsíce po tom. Poukazuji
na to z toho důvodu, aby bylo dokázáno, že
výbor pro záležitosti živností,
průmyslu a obchodu skutečně této věci
věnoval plnou pozornost. Že se výbor tento
přiklonil ke stanovisku výboru ústavně-právního,
stalo se z toho důvodu, poněvadž odborníci
poukazovali na nebezpečí, které vznikne,
bude-li se někdo dovolávati ustanovení zákona
o době, která nikde nebude úředně
stanovena a která namnoze dala by příčinu
k určitým mylným výkladům a
ke mnohému překročování dotyčného
zákona.
Bylo zde také poukazováno, že zmíněná
osnova prý je podána a projednávána
jedině v zájmu určitého stavu, stavu
hostinských. Prostě na základě prohlášení
odborových organisací hostinských poukazuji,
že tomu stavu hostinskému jde především
o to, aby příslušníci jeho zbytečně
nebyli stíháni a trestáni. Při projednávání
celé řady zákonů v této slavné
sněmovně bylo často poukazováno, že
je zapotřebí chrániti zaměstnance
tam, kde by šlo o určitý nátlak zaměstnavatele
při překročování určitého
zákona. Poukazuji, že i zde je určitý
poměr, který je podoben poměru mezi zaměstnavatelem
a zaměstnancem, neboť v tomto případě
jde o poměr živnostníka k jeho zákaznictvu,
a kdyby měly zde býti probírány rozsudky,
které byly vynášeny u našich okresních
soudů a které týkaly se příslušníků
stavu hostinského, vyšlo by jasně na jevo,
že to nebyl ten hostinský, nýbrž obyčejně
jeho zákaznictvo, které ho přivedlo do situace,
za kterou on byl pak trestán. Z toho důvodu nemohu
přistoupiti na námitky, které zde byly proneseny,
a doporučuji slavné sněmovně opětovně,
aby přijala osnovu ve znění, které
je doporučeno nejen výborem pro záležitosti
živností, průmyslu a obchodu, nýbrž
i výborem ústavně-právním.
(Souhlas.)
Místopředseda dr Buday (zvoní):
Dávám slovo k doslovu druhému zpravodajcovi
- za výbor ústavne-právny - ktorým
je pán posl. Ostrý.
Zpravodaj posl. Ostrý: Slavná sněmovno!
Kol. Dérer zde vyslovil pochybnost v tom, že
není dohody o znění zákona mezi výborem
ústavně-právním a výborem pro
záležitosti průmyslu, obchodu a živností.
Myslím, že se to stalo proto, že snad přehlédl
kol. dr Dérer dvouřádkovou zprávu
jako třetí zprávu v tisku 1681. Po usnesení
ústavně-právního výboru o změnách
v usnesení výboru živnostenského šla
předloha zákona zpět do výboru živnostenského
a vydána byla z této schůze zpráva,
kde se praví:
"Výbor pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností připojil se ve schůzi
dne 3. července 1928 k usnesení ústavně-právního
výboru ze dne 20. června 1928." Tedy usnesení
ústavně právního výboru bylo
ze dne 20. června.
Změna byla provedena v ústavně-právním
výboru samozřejmě proto, poněvadž
byla odůvodněná obava, že kdyby byl
ponechán v zákoně výraz "do ukončení
volebního aktu", mohlo by se toto znění
různě vykládati. Co jest ukončení
aktu? Výklad může býti různý.
Ukončením volebního aktu může
býti ukončení hlasování. Volební
akt může však také býti skončen
sčítáním hlasů, ale ukončení
volebního aktu může také býti
vyhlášení a podepsání výsledku
voleb. Tuto pochybnost nemohl ústavně-právní
výbor ovšem nechati přijíti do zákona
a z těchto důvodů se změna provedla.
Živnostenský výbor se s tímto usnesením
ztotožnil.
Přecházeje k meritu věci myslím, že
kol. dr Dérer háje stanovisko prohibiční
v den voleb a v den před volbami, vychází
s hlediska čistě slovenského a zajisté
opět pod dojmem asi dřívějších
maďarských voleb. Známe volby maďarské
a podívejme se na provádění voleb
v republice Československé. Maďarské
volby se prováděly za okolností, kde voličové
musili jíti, řekněme, 10, 12, ba i více
hodin do okresního města k hlasování,
kde se volby konaly. Namnoze byli voličové vedeni
maďarskými žandáry, pod vedením
magnátského kandidáta maďarského
a bylo jim dáváno tolik alkoholických nápojů,
že po tak dlouhé cestě samozřejmě
mohli přijíti a přišli opilí
do okresního města. U nás jest věc
poněkud jiná. U nás se nemusí choditi
do volebního místa 10, 12 až 15 hodin, nýbrž
sebe menší obec má svou volební komisi,
občan ráno vstane, vezme kandidátní
listinu, jde před volební komisi a vykoná
pohodlně svou občanskou povinnost, odvolí.
Byly-:li obavy na Slovensku, že podávání
alkoholických nápojů může míti
vliv nějaký na čistotu voleb, jistě
byla obava tato vyslovena čistě a jedině
s hlediska dřívějších maďarských
voleb. Pokud však se týče historických
zemí, řekl bych, byla by to dokonce i urážka
českého voličstva v těchto zemích
vůbec. My jsme neměli zákazu podávati
alkoholické nápoje v den voleb a v den před
volbami a nedály se v historických zemích
ani za Rakouska volby pod vlivem podávání
alkoholických nápojů. Mám tedy za
to, že netřeba už po těch zkušenostech,
kterých jsme nabyli při všeobecném,
rovném, přímém a tajném právu
hlasovacím, míti obav, poněvadž volební
řád je zařízen tak, že volební
komise vycházejí občanstvu co nejvíce
vstříc. Nelze míti obavy, že by mohl
zákon působiti na voličstvo a že když
se budou podávati alkoholické nápoje, bude
to míti význam pro výsledek voleb. (Výkřiky.)
Prosím, ale my mluvíme pouze o dni voleb. Vždyť
my nechceme, aby se v den voleb podávaly alkoholické
nápoje, nám jde o den před volbami. Řekněme,
takový cestující nemá s volbami a
s nějakou agitací naprosto nic společného
a nemůže dostat určité občerstvení.
Na dráze nemá restaurace nic společného
s volbami a nesmí se tam podávat alkoholické
nápoje. Odstraňme toto ustanovení! Žádná
křivda se tím díti nebude. V Československé
republice se nikdy podle mého soudu následkem vyspělosti
národa a národů nebudou díti volby
pod vlivem požití alkoholických nápojů.
Mám za to, že v Čsl. republice se budou vždy
díti volby pod vlivem rozumu. (Posl. Pechman: Kdo bude
chtíti alkoholické nápoje, opatří
si je den před tím!) Zcela správně.
Kdo se o volbách bude chtít důkladně,
prostonárodně řečeno, namazat, má
k tomu tolik příležitosti, a já bych
řekl, i více příležitosti, poněvadž
si den před tím koupí alkoholické
nápoje, donese si jich dostatek domů a má
toho potom doma více, než jen štamprli. Když
si pak přihne, může se opíti. Notorického
pijáka neuchráníte ani tímto opatřením,
ale omezujete do určité míry provozování
živnosti. Řekne se, že je to za 10 roků
jen 4 až 6 dní, ale nám jde o zásadu,
je-li vůbec třeba, aby toto zasahování
do provozování živností vůbec
se u nás dálo, aby byl nad občanem sekvestor.
Prohibici americkou ztotožňovat s porušením
provozování živnosti u nás nejde. Nebudu
mluviti o prohibici americké, nebudu mluviti o tom, zdali
jest jí potřeba u nás, anebo ne. To by nám
musila dokázati statistika, jaký prospěch
Americe přinesla prohibice a jakou jí přinesla
škodu. Ale mám na mysli, že přece jenom
stoupenci prohibice musí uvažovati: Pokud národ
nedospěl tak daleko, aby sám odstrčil od
sebe alkohol, je lepší čistý odbornicky
udělaný nápoj, než nějaké
pokoutní výrobky neodborníky prováděné,
které škodí zdraví občana, který
ten alkohol požívá. To jsou věci, které
by nám musili lékaři a statistika dokázati,
jak se vlastně americká prohibice osvědčila.
Snad by bylo závažno odpověděti ještě
na jednu věc. Kol. dr Dérer zde řekl,
že zástupce ministerstva vnitra sekční
šef dr Bobek se v ústavně-právním
výboru stavěl proti tomuto návrhu, o kterém
máme dnes hlasovati. V ústavně-právním
výboru byly podány návrhy tři. Dva
se stotožňovaly s usnesením ústavně-právního
výboru v zákoně o organisaci politické
správy. Tam se totiž povídá, že
podávání alkoholických nápojů
atd. se zakazuje v sobotu, tedy den před volbami ve dvě
hod. po poledni a v den volby ještě dvě hodiny
po ukončení sčítání
hlasů. Druhý návrh byl návrh Benešův,
Pechmanův atd., který praví, že
v den voleb se zakazuje podá vání a čepování
alkoholických nápojů. Pan sekční
šef patrně měl za to, že se má
celkově provésti změna ve volebních
řádech vůbec pro všechny volby, poněvadž
zákon o organisaci politické správy platil
jenom pro volby do okresních a zemských zastupitelstev;
pro volby do obcí a Národního shromáždění
tento zákon platiti neměl. Tedy patrně v
domnění, že jde o zcelení tohoto ustanovení,
aby platilo pro všechny zákony, mluvil pro to, aby
počal zákaz "v sobotu ve dvě hodiny
odpoledne a končil dvě hodiny po skončeném
hlasování". Že z toho bylo dedukováno,
že zástupce ministerstva vnitra byl proti tomuto zákonu,
to sice chápu, ale docela tak nevinné to nebylo.
Snad jenom nedopatřením se to stalo, že tato
diference nastala. (Výkřiky posl. dr Wintra.)
Ale něco jiného s toho parlamentního hlediska
bych chtěl říci, totiž o tom přílišném
vyzvednutí toho, že ministerstvo vnitra postavilo
se proti tomu zákonu a přece byl zákon většinou
odhlasován. Pánové, má-li býti
legislativa odkázána jenom na to, co jí dá
a dovolí administrativa, pak promiňte, nepotřebujeme
parlamentu. Kdyby se na žádné předloze
nesmělo mě, niti - já vím, dr Engliš,
řekněme ta daňová reforma, pravda,
kolik tam se provádělo změn! A co organisace
politické správy, vládní předloha?
Kolik tam se provádělo změn? To je přece
právo parlamentu a myslím, že zvláště
z důvodů demokratických nemělo by
se to vyzdvihovati jako pohana parlamentu nebo křivda,
která by se stala sekčnímu šefovi Bobkovi
nebo ministerstvu vnitra. Promiňte, vždyť to
je právo parlamentu, aby zákony dělal, poněvadž
je za ně také odpověden. (Výborně!
Potlesk.)
Po tomto krátkém vysvětlení doporučuji,
aby posl. sněmovna schválila návrh zákona
tak, jak se na něm usnesl výbor pro živnosti,
průmysl a obchod a ústavně-právní
výbor. (Souhlas.)
Místopředseda dr Buday (zvoní):
Žiadam o prečítanie podaných návrhov.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Návrhy posl. dr Dérera a soudr.:
1. Hlavní návrh:
Navrhujeme, aby slavná sněmovna přes návrh
zákona o čepování alkoholických
nápojů v den před volbami a v den volby (tisk
1681) přešla k dennímu pořadu.
2. První eventuální návrh:
Nebude-li náš hlavní návrh přijat,
navrhujeme, aby návrh zákona o čepování
alkoholických nápojů v den před volbami
a v den volby (tisk č. 1681) byl vrácen výboru
pro průmysl, obchod a živnosti.
3. Druhý eventuální návrh: Nebudou-li
přijaty naše návrhy hlavní a první
eventuální, navrhujeme, aby § 3 zněl:
"Tento zákon nevztahuje se na Slovensko a na Podk.
Rus a nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Provésti jej přísluší ministru
vnitra."