V obvodu radnickém (okres rokycanský a zbirožský)
zdůrazňuji naléhavé potřeby
v ohledu dopravním. Dělnictvo z Radnicka, zaměstnané
v Plzni ponejvíce ve Škodových závodech,
dožaduje se až dosud marně zavedení nočního
vlaku z Chrástu do Radnic, aby se mohlo dostati včas
při odchodu ze zaměstnání do svých
domovů. Dosavadní poměry v tomto směru
jsou neudržitelné. Dělnictvo přijíždí
do Chrástu o 12. hodině noční a odtud
musí 3 až 4 hodiny pěšky na Radnicko.
Tím přichází nejen o zasloužený
odpočinek po namáhavé práci, ale dlouhou
cestou trpí újmu na zdraví. Žádám
proto, aby ministerstvo železnic z důvodů těchto
vyšlo vstříc oprávněnému
požadavku dělnictva a aby vynaložilo vše,
aby mu bylo vyhověno. Při této příležitosti
dovoluji si také poukázati na nedostatečné
vlakové spojení z Radnic do Rokycan, kam jest nuceno
obyvatelstvo Radnicka dojížděti k politickému
úřadu. Pasanti, kteří ráno
přijíždějí do Rokycan, musí
po vyřízení svých záležitostí
čekati na vlak až do odpoledních hodin anebo
zhusta, aby neztráceli času, vracejí se pěšky
z Rokycan na Radnicko, což trvá 3 až 4 hodiny.
Není možno, aby tento stav zůstal nezměněn.
Žádám, aby toto nedostatečné
vlakové spojení bylo nahrazeno státní
autobusovou dopravou, která by byla v provozu nejen 3 dny
v týdnu, jako se děje nyní, nýbrž
po celý týden, jak toho žádá
potřeba obyvatelstva a povinnost státu, neboť
žádostem soukromých zájemníků
o povolení autodopravy na uvedené lince nebylo vyhověno.
V ohledu komunikačním upozorňuji na desolátní
stav silnic na Radnicku, které citelněji nežli
kde jinde jsou opotřebovány, neboť jest po
nich dopravováno v povozech uhlí z dolů.
Obce a okres nemohou následkem finanční tísně,
způsobené zákonem č. 77 z r. 1927,
věnovati potřebný náklad na opravu
silnic a náleží tudíž tento úkol
státu. Žádám, aby státní
správa v tomto směru vykonala vše, co jest
nutno, poněvadž jest obava, že během jednoho
roku nebude lze vůbec na silnicích jeti s povozy.
Jako markantní případ uvádím
silnici Radnice-Vejvanov, která již dnes jest téměř
neschůdnou. Pokládám také za důležité
zmíniti se o sklárně na výrobu lahví
v Radnicích, která, ač svého času
dobře prosperovala, svůj provoz nyní zastavila,
čímž řady dělnictva přišly
o zaměstnání. Mám dojem, že sklárna
stala se předmětem kartelové spekulace, neboť
nelze si jinak vysvětliti, proč činnost závodu
dobře prosperujícího byla zastavena. V zájmu
dělnictva, které se tím ocitá v nezaměstnanosti,
žádám, aby státní správa
svolala anketu, na níž by byly zjištěny
pravé příčiny zastavení provozu
a vyvolán pokus za účelem obnovení
výroby.
V okresu dobřanském znemožnil rovněž
stejně jako v jiných okresech oblasti západočeské
- zákon č. 77 z r. 1927 jakoukoli činnost
samosprávných korporací, ať jde o komunikace,
ať o úkoly sociální péče,
ať o provádění ostatní veřejné
působnosti. Zejména úprava komunikací
vyžaduje takových nákladů, které
jdou nad síly dobřanského okresu. Dobrá
snaha této zájmové korporace tříští
se o nemožnost. Jediným východiskem z této
prekérní situace by bylo vyhověti požadavku
okresu, aby státní správa převzala
do svého programu úpravu silnic tohoto okresu, zejména
pak aby provedla inkameraci okresní silnice z Chotěšova
přes Vodní Újezd a Dobřany, jež
spojuje státní silnici berounskohaselbašskou
se silnicí na Železnou Rudu a která je důležitá
z důvodů strategických. Z téhož
důvodu žádám, aby se státní
správa podjala úpravy kamenného mostu v Dobřanech,
který je položen na uvedené silnici a nachází
se ve stavu velmi chatrném. V ohledu dopravním považuji
za nutno, aby byly zavedeny rychlovlaky na trati Plzeň-Železná
Ruda a aby na Prahu připojeny byly ke každému
vlaku přímé vozy, jako tomu bylo dříve.
Svrchovaně akutní je také požadavek,
který je přednášen se strany obce Lhoty,
aby na jejím katastru vzhledem k početnosti zájemníků
zřízena byla železniční zastávka.
Stejně tak jako v jiných větších
střediscích, projevuje se i v Dobřanech značná
bytová tíseň, a to hlavně v řadách
státního a veřejného zaměstnanectva.
Poněvadž vedle staniční budovy v Dobřanech
stojí jednopatrová budova - bývalá
vodárna - která jest již delší
dobu prázdná, bylo by účelno, aby
byla vhodně adaptována a aby jí bylo použito
pro ubytování železničních zaměstnanců.
Žádám, aby tento podnět byl s ohledem
na nepříliš vysoký náklad v brzku
realisován a aby kromě toho byl postaven pro státní
zaměstnance v Dobřanech aspoň jeden obytný
dům, aby tak bylo uleveno bytové nouzi v místě.
Poukazuji také na časté rozvodnění
řeky Radbuzy, která vystupuje z břehů
a zaplavuje louky od Chotěšova přes Dobřany
až k Liticům, vytvořujíc v těchto
místech jedno velké jezero. Její regulace
jest bezpodmínečně nutnou, aby bylo zabrán+no
velikým škodám, způsobovaným
na lukách a majetku obyvatelstva. V ohledu školském
jsem nucen uvítati skutečnost, že má
býti započati v Dobřanech se stavbou české
státní obecné a mešťanské
školy pro hochy, leč upozorňuji při
této příležitosti, že by bylo bývalo
účelno, aby byla vystavěna škola i pro
dívky, neboť dívčí školy
mají zůstati v budově, která patří
obci, a dívky mají docházeti na tělocvik
do školy chlapecké, čtvrt hodiny vzdálené.
Řešení školské otázky v
Dobřanech mělo býti definitivní i
pro dívky a jest litovati, že nebylo provedeno tak,
aby se vyšlo vstříc z ohledu pedagogických
oběma školám a aby tak odpadly nedostatky,
které se budou projevovati po výstavbě školní
budovy v chystaném rozsahu.
Okres blatenský a okresní město Blatná,
které jest uzlem železničních lokálních
tratí Nepomuk - Strakonice-.Březnice-Rožmitál,
zasluhuje, aby státní správa železniční
všímala si bedlivě jeho vlakového spojení.
Přesto, že v říjnu letošního
roku byly nahrazeny některé vlaky kolejovými
autobusy, jízdní řád dosud potřebám
Blatenska nevyhovuje. Jak bídné jest železniční
spojení na trati Plzeň-Rožmitál pod
Tř., vysvítá jasně z toho, že
jízda z Plzně do Rožmitálu přes
Blatnou neb Strakonice trvá rychlovlakem od 5 hodin ráno
do půl 12. hodiny v poledne, tedy v celku, počítá-li
se i se zpožděním, které bývá
pravidelné, plných 7 hodin. (Výkřiky
posl. Johanise.) Uvážíme-li, že tato
trať měří as 85 železničních
kilometrů a že osobním autem trvá jízda
stejné trati as 1 hodinu, pochopíme zajisté,
že je nutno zjednati v tomto směru nápravu,
kterou také občanstvo od železniční
správy očekává. S dopravou nákladní
je to ještě horší, neboť vagon zboží
z Plzně do Rožmitálu jest na cestě 4
až 5 dní. Také nově zavedené
kolejové autobusy na této trati velmi frekventované
nevyhovují plně potřebám obyvatelstva,
neboť mají jen 80 míst pro cestující,
a kromě toho jízdní sazby jsou příliš
vysoké. V zimní době, kdy v tomto kraji jsou
veliké závěje sněhové, budou
tyto autobusy k dopravě neschopny, poněvadž
jsou slabé (65 koň. sil). Nejsou také zařízeny
náležitým způsobem pro dopravu poštovních
zásilek, zejména peněžních, ač
se jimi pošta dopravuje. Mimo to dovoluji si upozorniti na
zchátralost tratí železničních
v těchto místech, kde je přípustna
dovolená rychlost 25 až 35 km za hodinu. Poukazuji
konečně na bídné mzdy smluvních
dělníků vrchní stavby, kteří
přes léto pracují za nepatrný peníz
16 až 20 Kč denně a v době zimní,
tedy v době nejhorší, jsou propouštěni
a vydáni na pospas nejhorší bídě.
Žádám státní správu železniční,
aby ve všech těchto věcech zjednala nápravu,
zejména však, aby přiměřeně
zvýšila platy smluvního dělnictva, které
žádá za těžkou práci spravedlivou
odměnu. V ohledu komunikačním upozorňuji
na zanedbaný stav blatenských silnic, které
nemohou býti okresem upravovány, neboť důsledky
protisamosprávného zákona, který obmezil
jeho finanční schopnost, znemožňují
tuto činnost. Nepřispěje-li státní
správa včas na úpravu okresních silnic
tohoto kraje, budou se brzy podobati silnice polním cestám
a doprava po nich bude naprosto nemožna. Zrušením
sousedního okresu březnického, pro něž
nebylo náležitých důvodů, nastává
městu Blatné starost o novou budovu pro okresní
úřady. Podle nařízení ministerstva
vnitra má býti v budově velký byt
pro přednostu úřadu a sluhu vedle četných
úředních místností, takže
náklad na tuto budovu jest vypočten okrouhle as
na 1 mil. Kč. Obec Blatná neměla a nemá
dosud zájmu na zrušení okresu březnického
a také za finanční oběť, kterou
by přinesla pro stát, nekyne jí žádná
lepší budoucnost. Blatná nemá žádného
hotového jmění, ba naopak má dluh
450.000 Kč na bývalé elektrárně
a kromě toho rozpočet obecní vykazuje schodek
70.000 Kč. Poněvadž na rušení březnického
okresu má zájem jedině stát, žádám
státní správu, aby postavila v Blatné
sama novou úřední budovu, a to pro všechny
státní úřady, jež jsou dosud
umístěny v soukromých domech, a aby nezatěžovala
dluhem, jenž by nemohl býti amortisován, zbytečně
obecní pokladnu. Dojde-li ke zrušení okresu
březnického, bude to velkým trestem pro obyvatelstvo
z Březnicka, neboť bude nuceno dojížděti
vlakem do Blatné a záležitosti, které
dnes vyřídí za dvě hodiny, budou potřebovati
k svému vyřízení s cestou celý
den. Jiným ožehavým problémem Blatenska
jsou potřeby rázu hygienického, které
se dotýkají hlavně města Blatné.
Toto město jest obklopeno kolem dokola rybníky,
jichž majitelem jest velkostatkář Hillprandt.
V bezprostřední blízkosti města jest
rybník zvaný "Přední Topič"
ve výměře as 20 ha. O tento rybník
svádí město Blatná již po 30
roků boj s majiteli, neboť jest přímo
životní otázkou města. Podle zjištění
odborníků nelze provésti v městě
kanalisaci, dokud nebude uvedený rybník vykoupen
obcí a vypuštěn. Město Blatná
podnikla od převratu všechny pokusy, aby tento rybník
získala do svého vlastnictví, ale bezvýsledně.
Domky kolem rybníku, v nichž bydlí vesměs
chudí domkáři, jsou každoročně
při stoupnutí vody vytopeny, a rovněž
škola, která je na blízku, trpí vlhkem,
nehledě k tomu, že nelze v ní provésti
zařízení splachovacích záchodů,
poněvadž voda odpadová má spád
do rybníka. Město Blatná podalo Státnímu
pozemkovému úřadu žádost o tento
rybník, podnikla již celou řadu intervencí,
ale bohužel bezvýsledně. Požadovaný
rybník není vyznačen v katastrální
mapě jako rybník, nýbrž jako role a
louky. Ale i tak bylo by možno rybník přiděliti,
neboť obec, která dnes nemá dostatek stavebních
míst, hodlá po provedeném přídělu
rybník zrušiti, odprodati stavební místa
nebydlícím a celou čtvrť města
kanalisovati. Žádám proto Státní
pozemkový úřad, aby vyšel vstříc
tomuto interesu 3000 obyvatel města Blatné a rybník
městu přidělil. Mimo to dlužno konstatovati,
že na celém okresu blatenském jsou chatrné
školní budovy. Poukazuji zejména na školní
budovy v Kasejovicích, které jsou opravdu kulturní
ostudou. Obecná škola jest zde umístěna
v ně kolika privátních domech, a to v takových
bytech, kde nikdo nechtěl pro zimu a tmu bydleti. Za bílého
dne musí býti v učebnách svíceno.
Občanská škola jest umístěna
v budově bývalé obecné školy,
nábytek jest v ní zchátralý a učebné
pomůcky nedostatečné a špatné.
Zemská školní rada uznala tyto nedostatky a
hrozí uzavřením školy, leč následkem
brzdění otázky stavby nové školní
budovy nadřízenými úřady nemohlo
býti ku stavbě dosud přikročeno. Poněvadž
obci za dnešní finanční situace jest
nemožno uvésti všechny tyto nedostatky a závady
do náležitého stavu, žádám
státní školskou správu, aby na jejich
odstranění přispěla vydatným
obnosem a aby urychlila zároveň řízení
ve věci stavby nové školní budovy. Zdůrazňuji
také, že kasejovický obvod trpí také
velmi citelně po stránce hospodářské,
poněvadž jest zde nedostatek průmyslu. Zkoušky,
které byly provedeny v tamních dolech, ukázaly,
že těžba byla by výsledná. Podle
dobrozdání znalců mohlo by v dolech pracovati
při racionelní těžbě na 300 osob.
Žádám proto, aby stát ujal se této
věci, aby doly převzal do své správy
a pomohl tak chudému kraji kasejovickému k hospodářskému
rozvoji. (Předsednictví převzal místopředseda
Horák.) V obvodu okresu blovického postrádáno
jest železničního spojení ve směru
k Rožmitálu. Celý kraj v tomto úseku,
kde leží bez užitku veliké spousty dříví,
je dnes mrtvým krajem a není možno, aby toto
lesní bohatství mohlo býti zpracováno.
Zavedením železničního spojení
by kraj oživl, mohlo by účelně býti
využito přírodních produktů a
uskutečněn také požadavek dopravy dělnictva,
které dnes chodí několik hodin pěšky
za svým zaměstnáním. Žádám,
aby železniční správa státní
nepodceňovala této dopravní potřeby
a železniční spojení v naznačeném
směru realisovala. Dále žádám,
aby byl zaveden znovu osobní vlak z Plzně vyjíždějící
o 5. hodině ranní do Č. Budějovic,
a aby rychlík, který byl nyní zaveden místo
zrušeného osobního vlaku v témže
směru, zastavoval také v Blovicích, neboť
občanstvo z celého kraje zůstává
bez spojení od 24. hodiny noční do 8. hodiny
ranní.
V obvodu kdyňském velmi trpce nese obyvatelstvo
chystané zrušení okresu kdyňského
a jeho přesídlení do Domažlic. Bude
to znamenati veliké poškození místního
živnostnictva a obchodnictva, neboť občanstvo,
které dodnes dochází k okresnímu úřadu
do Kdyně, bude opatřovati své nákupy
v Domažlicích, čímž poklesne poplatní
síla celého okresu. Žádám státní
správu, aby okres kdyňský nebyl rušen,
nýbrž aby byl spojen s okresem nýrským,
který je v bezprostředním sousedství,
v jeden politický celek. Podmínky pro toto spojení
jsou dány tím, že oba okresy spojuje výhodná
komunikace a že mohou vytvořiti okres soběstačný.
Připojení obou zmíněných okresů
k Domažlicům, resp. Klatovům, znamenalo by
násilný převrat v celé životní
struktuře jejich po stránce hospodářské
i kulturní. V obou okresech převládá
více dobytkářství a pícnářství
proti obilnářskému rázu Klatovska
a Domažlicka. Obyvatelstvo kraje nýrského účastní
se také hojně kdyňských trhů
dobytkářských. V ohledu kulturním
mají oba okresy společné zájmy, neboť
žáci navzájem navštěvují
školy jednoho či druhého okresu. O ubytování
úřadů i úřednictva by bylo
postaráno, poněvadž Kdyně se svými
peněžními ústavy dává
k disposici potřebné místnosti pro kanceláře
a byty. Očekávám proto, že státní
správa uváží všechny tyto okolnosti
a rozhodne ve prospěch zmíněného požadavku
obou okresů. Pokud se týče zdravotní
péče okresu kdyňského, konstatuji,
že tato péče jest nedokonalou, neboť není
zde vodovodů, potoky, jež probíhají
kdyňským okresem, jsou nečisté a mají
za následek každoročně častá
onemocnění střevním tyfem a není
zde také potřebné kanalisace. Bylo by proto
nejvýš žádoucno, aby státní
správa za účelem odstranění
těchto hygienických závad provedla regulaci
nebezpečných potoků anebo přispěla
aspoň na tento účel místním
samosprávným svazkům, aby mohly tyto závady
samy odstraniti. Pokládám také za důležité
a nezbytné, aby Státní pozemkový úřad
rozhodl konečně o přídělu lesů
v okresu kdyňském, o něž se četné
obce ucházejí, aby mohly ukojiti potřeby
obyvatelstva, pokud se týče dodávky dříví
stavebního a palivového. Pokud jde o vlakové
spojení obvodu kdyňského, není dbáno
železniční správou v dostatečné
míře potřeb širokých vrstev občanstva.
Zdůrazňuji, že jest zejména nutno zavésti
autobusovou dopravu po železnici, která by spojovala
Klatovy s Domažlicemi a jež by umožnila dělnictvu
použíti tohoto spojení do zaměstnání
a zpět. Této dopravy hojně by zajisté
používalo dělnictvo, které jest zaměstnáno
v akciové přádelně ve Kdyni a jež
musí nyní docházeti do zaměstnání
z venkovských míst pěšky šest až
osm kilometrů. Bylo by také dobře, aby jízdní
řád byl vhodně přizpůsoben
pracovní době dělnictva. Důležito
jest připamatovati, že celý okres kdyňský
trpí dnes značným nedostatkem bytů,
jak jsou toho dokladem nesčetné žádosti
o zaopatření bytů, podávané
obecním úřadům. Rodiny exekučně
vystěhované nemají, kde by byly ubytovány.
Zákon o stavebním ruchu jest naprosto nedostatečný,
poněvadž znemožňuje menším
obcím na venkově, resp. stavebníkům
v těchto obcích stavěti za státní
podpory. Obecní domky v obcích jsou přeplněny,
a obce, i kdyby měly dobrou vůli, nemohou stavěti,
poněvadž zákon č. 77 z r. 1927 jim tuto
možnost odnímá. Odstranění bytové
tísně závisí tak od vydání
nového zákona o stavebním ruchu, který
by skutečně obsahoval subvenční výhody
pro obce a družstva v míře dostatečné,
aby nájemné mohlo býti stanoveno co nejnižší.
V obvodu Kašperských Hor považuji za odůvodněný
požadavek okresu, aby byla převzata do státní
správy okresní silnice z Vimperka přes Stachy,
Kašperské Hory, Radešov a aby byla vybudována
nová státní silnice od Radešova přes
Hartmanice až do Železné Rudy, čímž
by se prospělo nejen místnímu provozu, nýbrž
byla by též posílena turistika v této
části západních Čech a posílen
hospodářský život. Okres nemá
dosud ani jediné státní silnice, a poněvadž
jest okresem chudým, v němž není vyvinutého
průmyslu, nemůže vynakládati nákladné
sumy na úpravu zmíněné silnice Vimperk-Radešov.
Při větších srážkách
dešťových jest často odplavován
drobnější štěrk a písek
ze silnice, což vyžaduje stálých úprav
a nákladů. Žádám, aby státní
správa vyhověla tomuto požadavku, tím
spíše, že státní poštovní
autobus jezdí po této silnici čtyřikráte
denně a že poškozování silnice
jest do značné míry také jím
způsobováno. Žádám také,
aby byly zahájeny přípravné práce
spojené se zřízením údolní
přehrady a hydroelektrárny na řece Vydře,
odkud by mohla býti zásobována elektrickou
energií velká část západních
Čech. Ač bylo předpokládáno,
že tyto práce budou letošního roku zahájeny,
nestalo se v této věci nic, co by znamenalo krok
ku předu. Významnou otázkou celého
kraje jest vybudování dráhy na Kašperské
Hory, Stachy, Vimperk neb Čkyně, o které
se již mluví desetiletí. Bylo by v zájmu
národohospodářském, aby státní
správa rozhodla o definitivním projektu této
dráhy a urychlila příslušné řízení.
Konečně konstatuji, že jest nezbytně
nutno, aby stát zřídil v Nicově budovu
pro českou menšinovou školu, neboť dosud
je česká škola umístěna v hostinských
místnostech, které nevyhovují ani základním
principům hygienickým a pedagogickým.
V obvodu zbirožském považuji za nutno, aby byl
zachován dosavadní samosprávný okres,
jehož zrušení se chystá, neboť tímto
opatřením bylo by velmi citelně poškozeno
obyvatelstvo okresu ve svých hospodářských
zájmech. Z dopravních věcí jest třeba
v zájmu snažšího spojení na okresu
zdůrazniti požadavek zřízení
autobusového spojení mezi obcemi Zvíkovec-Radnice-Rokycany,
dále zřízení dávného
již projektu dráhy Mirošov-Strašice-Zbiroh-Zvíkovec-Rakovník,
která by podnítila a posílila hospodářský
život v místech, kudy by byla vedena, a konečně
dobudování druhé koleje z Hořovic
do Rokycan, kterážto stavba zejména v letošním
roce postupuje velmi pomalu ku škodě nejen zájemníků,
nýbrž také ku škodě státu.
Pokud se týče veřejných prací,
podpírám zde velmi naléhavý požadavek
občanstva okresu zbirožského, aby byl regulován
zbirožský potok u Drahoňova Újezda,
aby tak zabráněno bylo velikým škodám,
způsobeným při živelních katastrofách,
a aby byla státní správou subvencována
stavba vodovodu, který právě za nejtěžších
poměrů podniká město Zbiroh.
V obvodu rokycanském považuji za nutno upozorniti,
že státní správa měla by věnovati
zvýšený zájem zejména městu
Rokycanům, které v posledních letech se velmi
rychle zalidňuje a rozšiřuje a které
se tak stává jedním z nejdůležitějších
míst mezi Plzní a Prahou. S rozvojem tohoto města
stupňuje se dopravní ruch nejen na místních
silnicích, nýbrž také na místním
nádraží, které dnes, po výstavbě
druhé koleje, nedostačuje požadavkům
obyvatelstva rokycanského. Stará nádražní
budova jest naprosto nedostatečná a nestačí
pojmouti všechny cestující, hlavně dělnictvo
a studentstvo, dojíždějící do
Plzně, ve svých místnostech před příjezdy
vlaků. Doporučuji proto, aby bylo pomýšleno
na stavbu nové nádražní budovy, která
by svou rozlehlostí od povídala místním
poměrům, aby byl vypracován projekt a aby
jeho uskutečnění bylo co nejdříve
realisováno. Aby bylo vyhověno nedostatečnému
dopravnímu styku s Radnicemi a se Zvíkovcem, žádám,
aby co nejdříve bylo uskutečněno zřízení
státní autobusové dopravy v tomto směru,
a aby pro případ, že by nebylo lze vyhověti,
bylo dáno povolení k provozování autobusové
dopravy soukromému zájemníku, který,
jak jsem již dříve uvedl, byl by ochoten zmíněné
spojení uskutečniti. V ohledu nutných veřejných
prací dovoluji si upozorniti na nezbytnost regulace potoků
Padrťského a Boreckého a s tím spojené
výstavby nového mostu, neboť starý most
jest již ve stavu velmi chatrném. Okresní správní
komise v Rokycanech má již připraveny plány
pro uvedenou regulaci, zařadila také náklad
na regulaci do svého rozpočtu na r. 1928, leč
zemský správní výbor tuto položku
na základě protisamosprávných ustanovení
zákona č. 77 z r. 1927 vyškrtl. Poznamenávám,
že obec rokycanská uvolila se hraditi polovinu nákladů
s regulací spojených, takže náklad vypadající
na okres byl by podstatně mírnější.
Žádám proto, aby státní správa
podporovala tyto dobrou snahu okresu a obce rokycanské
a vydatnou subvencí pomohla projekt uskutečniti.
Velmi naléhavou jest také stavba nového železného
mostu s chodníky přes Padrťský potok
v Rokycanech, neboť stávající most nedostačuje
na dnešní provoz a zatížení povozů,
které i tudy projíždí, zejména
pancéřových vozů vojenských.
Komisionelní řízení bylo vykonáno
již v roce předchozím, bylo také slíbeno,
že stavba bude realisována r. 1929 a 1930, ale poměry
nasvědčují tomu, že most do té
doby nebude lze udržeti pro dopravu. Stejně naléhavým
projektem jest úprava Jiráskovy třídy
v Rokycanech a úprava částí silnic
přes Rokycany ku Praze a Plzni dehtováním
vzhledem k frekvenci, která se v těchto místech
jeví. Žádám státní správu,
aby i v tomto směru podpořila snahy obyvatelstva
rokycanského, a to finančně, pokud jest na
úpravách bezprostředně interesována,
i morálně, pokud jde o povolení příslušných
nákladů v okresním rozpočtu.
V obvodu plánickém zdůrazňuji nutnost
vybudování dávno již projektované
dráhy Klatovy-Plánice-Nepomuk, která měla
býti uskutečněna již po státním
převratu, ale ustoupila naléhavějším
projektům strategickým na Slovensku přes
to, že její rentabilita jest prokázána,
dále nutnost vybudování okresní silnice
Klatovy-Plánice, na niž náklad bylo by hraditi
státu, poněvadž okres klatovský, v jehož
obvodu z větší části tato silnice
leží, nemá potřebných finančních
prostředků na tento účel, a konečně
doporučuji, aby do Plánice, stejně tak jako
jest tomu v Klatovech a Horažďovicích, dána
byla vojenská posádka, aby tím získal
hospodářský život tohoto města
na svém rozvoji.
V obvodu staňkovském jeví se nutnost, aby
stát převzal do své správy okresní
silnici Staňkov-Chudenice-Klatovy, poněvadž
zavedením autobusové dopravy v těchto místech
jest tato trať nadmíru zatížena a vyžaduje
nesmírného nákladu se strany okresu, který
však není dostatečně finančně
silným, aby dále převzal silnici Staňkovsko-Domažlickou
a aby zřídil státní autobusovou dopravu
ze Staňkova ku hranicím politického okresu
tachovského, neboť jest zde velmi špatné
spojení dopravní. Vítám opatření,
které učinilo ředitelství státních
drah v tom směru, že k nákladnímu vlaku,
který vyjíždí z Domažlic kolem
11/4 hodiny odpoledne, jsou přidávány i osobní
vozy, aby žáci ze Staňkovska, kteří
navštěvují střední školy
v Domažlicích, měli možnost dostati se
dříve domů a nemusili čekati až
do večerního vlaku. Bylo by však dobře,
aby tyto vlaky jezdily pravidelně včas, neboť
se stává, že přijedou někdy později
nežli osobní vlak večerní.
Upozorňuji také na neblahou finanční
situaci obcí obvodu staňkovského, která
znemožňuje stavbu elektrických sítí,
stavby anebo přístavby národních škol,
které jsou nutny následkem přírůstku
dětí, jako jest tomu v Kvíčovicích,
a konečně na nutnost rozhodnouti o přídělu
lesů, o něž se uchází řada
obcí tohoto okresu.
Z okresu klatovského: Nejpalčivější
otázkou města Klatov jest nouze bytová. Obec
klatovská požádala stát, aby pro své
zaměstnance vystavěl státní obytné
domy, v nichž by bylo umístěno 65 rodin státních
zaměstnanců, kterým obec dala byty ve svých
domech. Prázdných bytů bylo by použito
pro nebydlící a špatně bydlící,
neboť v Klatovech jest 160 rodin, které o byt se ucházejí.
Žádám, aby tato důležitá
otázka města Klatov byla v brzké době
vyřešena.
Velmi palčivou otázkou jest regulace Drnového
potoka. Projekt byl již zemským výborem vypracován.
Náklad činí asi 7 mil. Kč, na což
má přispěti ministerstvo zemědělství
45%, zemský výbor 35% a obec 20%. Je žádoucno,
aby i tato důležitá otázka byla urychleně
vyřízena.
V Klatovech má býti zbudována budova pro
státní úřadovny se 36 místnostmi.
Státní správa však žádá
od obce jednu třetinu stavebního nákladu,
avšak nechce obci ponechati budovu bývalého
okresního soudu, která by mohla býti adaptována
pro účele ubytovací. Bylo by žádoucno,
aby státní správa vyšla obci vstříc
s ohledem na těžkou finanční situaci,
v níž samospráva klatovská se nalézá.
Upozorňuji také na nutnost regulace řeky
Úhlavy. U zemského výboru bylo složeno
100.000 Kč na vypracování plánů
v povodí od Švihova ke hranicím okresu nýrského.
Neupravenost řeky při větších
povodních způsobuje zaplavení polí
a luk v celém obvodu klatovském. Sta případů
nákazy snětí slezinnou, jež rozvodněnou
řekou přichází z klatovských
továren, způsobuje velké škody na dobytku
tamním zemědělcům. Akce, které
pro regulaci řeky Úhlavy byly podnikány,
jsou dosud bezvýsledné. I v tomto případě
jest povinností státu učiniti opatření
v zájmu tamního kraje.
Okres klatovský zbudoval nákladem 1 mil. Kč
sirotčinec, na nějž slibována byla subvence
145.000 Kč. Nyní však místo této
subvence nabízí se pouze půjčka 50.000
Kč. Je pochopitelné, že tímto jednáním
byl by okres velmi poškozen. Na elektrisaci okresu klatovského
bylo určeno 4,370.000 Kč. Tímto nákladem
byla by provedena elektrisace pouze ve 30 obcích, ale 61
dalších obcí zůstalo by bez elektrisace
vůbec. Dožadují se tudíž větší
podpory pro okres klatovský, aby elektrisace v plné
míře mohla býti provedena.
Nejožehavější otázkou okresu klatovského
jest inkamerace okresních silnic. Okres má vybudováno
na 192 km silnic, jež vede ve své správě.
Od převratu dožaduje se okres, aby jednotlivé
spojující silnice převzal do své režie
stát. Na silnici Klatovy-Staňkov vynaložil
okres k umožnění provozu poštovních
autobusů přes 500.000 Kč, aniž se mu
dostalo od státu nějaké subvence. Tato silnice
je stará zemská cesta Vídeň-Řezno
a okres marně podniká kroky, aby byla vzata do inkameračního
programu. Krom toho běží hlavně o silnice
Klatovy-Nýrsko, Klatovy Blánice a Klatovy-Nepomuk.
Doporučuji státní správě silniční,
aby otázky tyto měla nazřeteli. Také
otázka okresních silnic je palčivá.
Stav silnice Janovice-Nádraží je hrozný.
Obec Strážov několik let marně žádá,
aby okresní silnice touto obcí procházející
byla rekonstruována a přeložena pod Opálku,
by stala se i pro malé zemědělce sjízdnou
k nádraží janovickému. Nejhroznější
je stav silnice mezi Balkovy a Slatinou, která vede na
Horšův Týn a místo 8 m v některých
místech jest pouze 4 m široká. Obec a okres
za dnešních zákonů protisamosprávných
nemůže sama náklad na opravu silnice nésti
a jest proto i v tomto případě naléhavé,
aby státní silniční správa
sama rekonstrukci této silnice provedla.
Okres kralovický trpí špatnými komunikačními
prostředky. Dráha probíhá jen severní
částí a spojuje pouze obce Čistou,
Kožlany, Kralovice a pak v Mladoticích má spojení
s tratí na Plzeň. Ostatní část
okresu jest bez jakéhokoliv spojení. Proto jest
žádoucno, aby vyhověno bylo obci kralovické,
která žádá za autobusové spojení
z Kralovic přes Liblín, kde právě
se dostavuje most na Radnice a Rokycany. Poštovní
správa autobusová vyžádavši si
vysvětlivky, dosud o tomto projektu nerozhodla. Žádám
proto, aby rozhodnutí stalo se co nejdříve,
jak toho zájem okresu vyžaduje.
Silnice kralovického okresu jsou v hrozném stavu.
Nejhorší z nich jest silnice z Kralovic přes
Kožlany, Čistou a Všesulov na hranice okresu
rakovnického. Bylo přislíbeno, že silnice
tato má přijíti do inkamerace, rovněž
tak silnice z Kralovic přes Liblín na Rokycany.
Dosud zůstalo však pouze při slibech, takže
není naděje na uskutečnění
tohoto důležitého projektu.
Obci Kralovice dostalo se v lednu příslibu od ministerstva
veřejných prací a vnitra, že v městě
postavena bude budova pro umístění státních
úřadů. Přes to, že státní
úřady trpí v nedostatečných
místnostech, nebylo dosud učiněno nic, aby
věc stavby přiblížila se k realisování.
Kdyby stát postavil budovu pro: státní úřady,
získány by byly místnosti po těchto
úřadech k účelům ubytovacím
a dostalo by se bytů as 20 rodinám, jichž žádostem
dosud nemohlo býti vyhověno. Kromě toho stavbou
státní budovy dostalo by se zaměstnání
tamnímu dělnictvu.
Poukazuji také, že v okresu jest nedostatečné
spojení poštovní, které od zavedení
autobusové dopravy po kolejích místní
dráhy bude ještě více zhoršeno.
Pošta listovní od Plzně přichází
jen dvakrát denně a na Plzeň toliko jednou.
Dopis, daný ráno na poštu, jde z Kralovic teprve
večer. Pošta na Liblín jde z Kralovic přes
Mladotice na Plzeň, Chrást, Stupno a ze Stupna pojízdnou
poštou na Liblín. Stává se, že
do připojených obcí k Liblínu dostane
se dopis také až čtvrtého dne. Upozorňuji
na tyto závady a žádám o nápravu
ve prospěch obyvatelstva.