Těžkým problémem města Plzně
a obcí na průmyslovém českém
západě jest bytová nouze, jejíž
odstranění jde nad síly samosprávy.
Za dnešních zákonů o podpoře
stavebního ruchu jest znemožněno stavebně-bytové
podnikání obcí. Náklady stavební
dostoupily při dnešní lichvářské
konjunktuře na míru nesnesitelnou. Podle těchto
enormních nákladů dosahuje nájemné
v novostavbě za jednu nouzovou místnost 1500 až
2000 Kč, za pokoj a kuchyni 3900 až 4400 Kč.
Takové nájemné nemohou dnes platit vrstvy
chudé, dělnické a gážistické
a takové odiosní podnikání nebude
prováděti žádná obec, poněvadž
by tím nemohla řešiti bytovou nouzi nejchudšího
obyvatelstva. Vina za stoupající bídu bytovou
padá na dnešní režim, který zrušil
zákony o podpoře stavebního ruchu, ale ponechal
zákon o úlevách daňových pro
stavby a investice podniků kapitalistických. K tomu
ještě přibylo další zlo, že
podle protisamosprávných zákonů se
obcím vůbec zakazuje stavěti obytné
domy, což komplikuje bytové poměry zvláště
ve velikých městech, kde lidnatost s rozvojem průmyslu
neobyčejně stoupá. Proto žádáme
nejprve, aby v budoucím zákoně o podpoře
stavebního ruchu bylo zejména ustanovení
o zvláštních výhodách pro stavebně-bytové
podnikání obcí a družstev s tím,
že tyto výjimečné výhody platí
pro stavby malobytové a pro vrstvy nejchudší
neb s nejnižším minimem existenčním
a pro ostatní stupnice pracujícího obyvatelstva
nebydlícího nebo špatně bydlícího.
Obcím dostaniž se těchto zvláštních
výhod také proto, aby mohly budovati útulky
pro osoby chudinské. Ježto dnes obcím znemožněno
jest za daného stavu podnikání stavebně
bytové, musím zdůrazniti požadavek,
aby se stát sám staral o byty pro státní
zaměstnance. V Plzni jest na př. té doby
na 500 rodin státních a železničních
zaměstnanců bez bytu, špatně nebo ve
vzdálených místech bydlících.
Totéž jest v ostatních městech českého
západu. Nejkrušněji jest státně
zaměstnaneckým rodinám v menšinových
místech, kde vůbec není naděje na
ubytování. Je samozřejmou povinností
státní správy, aby účinně
řešila bytovou bídu svých zaměstnanců.
Osud jejich jest velmi těžký a jest zostřen
ještě tím, že svými představenými
jsou vyzýváni, že musí bydleti v místě
své služby, kde však bytu nalézti nemohou.
Apeluji důrazně na státní správu,
aby výstavbou činžovních domů
v Plzni, v Klatovech, v ostatních městech a místech
služebních a aby také v místech menšinových
odčinila hrozný stav, v němž státní
a železniční zaměstnanci v ohledu bytovém
se nalézají.
Bydlení jest nejzákladnější potřebou
rodiny, zdraví, ale také potřebou služby,
která pochopitelně trpí, když zaměstnanec
jest bytovou nouzí duševně rozrušován.
(Předsednictví převzal místopředseda
Horák.)
V ohledu aktuelních zdravotních potřeb města
Plzně zdůrazňuji nutnost rozšíření
veřejné nemocnice. Ta byla zřízena
a udržována obcí plzeňskou. Dnes slouží
celé veřejnosti a má klientelu z celých
západních Čech. Její rozsah však
již nestačí k velikému úkolu
a k upokojení stoupající klientely. Stav
nemocnice jest desolátní a vyžaduje brzkého
řešení novými přístavbami
specielních pavilonů. Obec k tomu nemá dosti
prostředků a zákonem č. 77 jest jí
vůbec znemožněno činiti nové
náklady na rozšíření a zdokonalení.
Proto žádá stát o podporu na nové
přístavby a zařízení, které
jsou nejvýše nutny. Nestane-li se tak v době
nejbližší, bude nemocniční problém
plzeňským hrůzným výkřikem
k celé veřejnosti, jak stát nedbá
zdravotních zájmů svého obyvatelstva
a jak briskuje hygienické potřeby tak velikého
města, kterému vzal všechny prostředky,
aby soběstačně sám si nemohl opatřiti
své věci, a to ani ne takové, u nichž
běží o ochranu zdraví a životů
občanstva. Důležitým projektem hygienickým
pro Plzeň a širý kraj při povodí
řeky Mže - Berounky jest zřízení
kanalisačních čistíren u Doubravky
za účelem splavnění řeky a
odstranění hygienické závady, která
umrtvuje řeku v délce několika kilometrů,
činí vodu závadnou pro koupání
i užívání, znemožňuje rybohospodářství
a zamořuje nejkrásnější přírodní
partie od Plzně až k obvodu berounskému. Uskutečnění
tohoto žádoucího projektu vyžádalo
by si nákladu as 20 až 25 milionů Kč
a může se státi jen kolektivní finanční
pomocí. Resortům ministerstva zemědělství,
zdravotnictví a zemského výboru skýtá
se v tomto případě možnost podporou
svojí rozřešiti jeden z nejtěžších
hygienických a hospodářských problémů
Plzeňska, na němž závisí prospěch
nejen lidského zdraví, nejen při stoupající
lidnatosti zvýšené kvantum čisté
vody, nýbrž i prospěch zemědělství,
průmyslu, rybního hospodářství
a turistiky, ježto běží o kraje velkého
bohatství přírodního. Apeluji na tyto
resorty, aby se věci ujaly, neoslyšely žádosti
města Plzně a obcí z celého povodí
Mže-Berounky a napomáhaly k uskutečnění
projektu tak vysoce důležitého a potřebného.
Do rámce těchto hygienických potřeb
spadá též otázka třetí
etapy regulace řeky Mže pod Plzní u Sv. Jiří,
neboť tlak zpátečných vod způsobuje
nejen zátopy, ale i zaplavení pobřeží
škodlivinami v části "mrtvé řeky"
u skalin v obvodu doubraveckém a bukoveckém. Je
také žádoucí úprava řeky
Úhlavy, která z klatovského koželužského
průmyslu přináší do obcí
celého povodí až do Plzně smětky
lidskému zdraví škodlivé a znečišťuje
hygienicky veřejné vodovody. Stejně tak je
důležitou úprava řeky Úslavy,
neboť i rozvodňování této řeky
způsobuje každoročně zátopy a
hygienické závady v celém svém neupraveném
povodí. Výslovně pak musím žádati,
aby ministerstvo veřejných prací a ministerstvo
zdravotnictví podporovaly projekty obecních vodovodů
na českém západě. Zatím co
mapa a statistika veřejných vodovodů ukazuje,
jak za bývalého státu byly bohatě
subvencovány veřejné vodovody v německé
oblasti severozápadní, jest křiklavou veliká
mezera v českých obvodech západních
a jihozápadních, kde počet vodovodů
jest až křiklavě minimální. A
přece tu běží o základní
potřebu hygienickou a hospodářskou,
která tak uboze jest právě v české
oblasti našeho kraje obstarána. Četné
obce českého západu mají podány
své žádosti o finanční podporu
svých nutných projektů vodovodních.
Je nutno, aby státní správa republiky napravila
chybu minulosti a vycházela vstříc těm
obcím a veřejným korporacím, které
o podporu žádají, neboť podpora je nutnou
zvláště nyní, kdy obcím a okresům
vzaty byly finanční prostředky k soběstačnosti
při takových důležitých všeobecně
prospěšných projektech hygienických
a hospodářských.
V oboru železničních potřeb Plzně
a Plzeňska musím nejprve tlumočiti důležitou
otázku bytové nouze železničního
personálu, který není zařazen do záznamu
pro byty ve státních domech činžovních,
ježto železniční správa řeší
bytovou otázku resortně sama. V Plzni jest potřeba
nejméně 200 bytů pro železniční
zaměstnance, nepočítaje v to ještě
rodiny ubytované v nouzových barácích
v Lobzích a v nouzových ubikacích obce plzeňské.
Stejně je tomu ve všech stanicích mimoplzeňských
a v menšinových místech, kde bytová
nouze železničářů řádí
krutě. Apeluji na železniční správu,
aby této ožehavé otázce věnovala
pozornost a řešila ji nutnými stavbami obytných
domů pro železniční zaměstnance.
Zdůrazňuji dále urychlení dokončení
projektu druhé koleje Plzeň-Zdice v těch
částech, kde práce trpí velikými
průtahy. Zejména pak jest žádoucí
urychlení dostavby přejezdu u Rokycan s úpravou
silnice, kde pro povozy přes trať jest nejvyšší
nebezpečí, prokázané již četnými
neštěstími v tomto spádném úseku.
Již několikráte jsem urgoval vyřízení
otázky úpravy plzeňského nádraží,
a to pokud se tkne uskutečnění projektu zvláštních
východů. Při úžasné veliké
frekvenci na plzeňském nádraží,
při velikých závadách za příjezdů
četných vlaků nestalo se dosud nic podstatného,
co by odčinilo nedostatky a vážná nebezpečí
na peronech. Stačí jen viděti situaci na
nádraží plzeňském při
velikých návalech obecenstva nastupujícího
a vystupujícího, aby mohlo býti konstatováno,
jak netečně chová se železniční
správa k tak těžkému problému,
který marně řeší nedostatečnými
provisorními opatřeními. Upozorňuji
na tuto otázku a žádám o naléhavé
její řešení uskutečněním
projektu zvláštních východů.
Stejně tak požaduji urychlení stavby podchodu
při zastávce Plzeň-Nemocnice, kde přechod
přes koleje při veliké frekvenci jest nejvýše
nebezpečným. Stěžuji si také
do závady, že v městě Plzni, které
je rozřezáno 6 drahami, místo zlepšení
situace provozní stavbou mostů, komplikují
se poměry ještě více na rampách
odstraňováním obsluhovačů závor.
Ve věci jízdního řádu a dopravy
poukazuji na žádoucí reformu v tom, aby rychlíky
zastavovaly na zastávce Plzeň-Říšské
předměstí, a to nejen z důvodu veliké
lidnatosti tohoto předměstí, nýbrž
i proto, aby se ulehčilo hlavnímu nádraží.
Vyslovuji přání, aby vyhověno bylo
všem oprávněným požadavkům
do jízdního řádu pro dělnické
vlaky, neboť frekvence v tomto směru je nejživější.
Doporučuji, aby železniční správa
prostudovala a případně uskutečnila
projekt dopravy dělníků Škodových
závodů přímo na zastávku k
závodům místo na hlavní nádraží,
a to v hodinách ranních, kdy by tím jiné
zájmy netrpěly. Jsou tisíce dělníků,
kteří musí ze svých domovů
jíti k vlaku již od nejčasnějších
hodin ranních, a to cestami velmi vzdálenými.
Z nádraží v Plzni jest cesta do závodu
daleká a po ranní námaze jest velmi obtížnou
pro dělníky. Byla by proto pro toto dělnictvo
doprava přímo k závodu velikým dobrodiním.
Bylo by také možno ustanoviti výjezd těchto
vlaků o půl hodiny později, čímž
by dělnictvo vzdálených míst velmi
získalo. Vytýkám, že při jízdě
přes Prahu do dalšího území republiky
je platnou sazba jízdného jen do Prahy a odtud platí
zase nová sazba dále. Tím ke škodě
cestujících vzniká veliká diference
zdražením dálkové jízdní
cesty. Žádám, aby tato závada, poškozující
plzeňské obyvatelstvo, byla odčiněna.
Konečně ve věcech železničních
opětuji dávné přání
Plzně a sousedního okresu manětínského,
aby uskutečněn byl již dávno hotový
a zákonnou kvotou od zájemníků zajištěný
projekt místní dráhy Plzeň-Manětín,
neboť po zřízení autobusové dopravy
se ukázalo, že toto spojení jest rozhodně
nedostatečné a při tom příliš
drahé. Byl-li projekt této dráhy na prvém
místě malodrah v býv. státě,
musíme žádati, aby se v našem státě
stal konečně skutkem jako životní potřeba
všech interesovaných okresů a obyvatelstva,
které již přes půl století o
jeho uskutečnění usiluje.
Ve věcech poštovních zdůrazňuji
nejprve přání obyvatelstva o zdokonalení
jízdních řádů státních
linek autobusových a zejména pak zlevnění
jízdy pro dělnictvo, které autobusové
dopravy používá z důvodů pracovních
a jízdné musí vkalkulovati do své
položky výdajové, zatížené
dnes drahotou činží a všech životních
potřeb. Vytýkám při této příležitosti
ministerstvu pošt, že se houževnatě staví
proti projektu autobusových linek, které hodlá
obec plzeňská zříditi jako doplněk
své dráhy elektrické s kombinovaným
přestupem a za velmi výhodných podmínek
pro obyvatelstvo. Tento projekt jest životní potřebou
města, zvláště pak proto, že autobusovou
dopravou má býti dosaženo stálé
dopravy do sloučených, velmi zalidněných
osad a na ústřední hřbitov. Je nepochopitelné,
že ministerstvo pošt odporuje tomuto naléhavému
projektu a že tak velikému městu činí
překážky pro zlevnění dopravy,
po němž všechny vrstvy obyvatelstva volají.
Obce jsou novými zákony nuceny k úspornosti
a když obec plzeňská místo zřizování
nákladných kolejí pro elektrickou tramway
volí levnější způsob dopravní,
staví se zase státní poštovní
správa proti tomuto způsobu, který za dnešních
poměrů jest jedině možným a v
mnohém ohledu výhodnějším. Žádám
touto cestou, aby ministerstvo pošt nemařilo účelné
plány města Plzně, neboť znemožněním
jich byly by veřejné zájmy citelně
poškozeny. Zdůrazňuji tu také požadavek
zřízení poštovního úřadu
na Říšském předměstí
v lidnatém obvodu za železničním mostem.
Poštovní správě skýtá
se nyní příležitost získati vhodné
místnosti, a je proto naléhavé, aby se poštovní
správa chopila této příležitosti
a vyhověla dávnému přání
a potřebě obyvatelstva tohoto důležitého
předměstí. Majitelé licencí
radiových v Plzni a na českém západě
byli překvapeni zprávou, že Plzeň byla
vyřazena ze seznamu velkých měst, kde mají
býti zřízeny vysílací stanice
radiové. Plzeň jest městem, které
by si zasloužilo více ohledu a většího
cenění svých uměleckých podniků
a zařízení, jimiž program vysílací
byl by obohacen a zpestřen. Vytýkám poštovní
správě toto nepochopení a toto ponížení
jednoho z největších měst naší
republiky. Věřím, že budoucnost bude
v tom ohledu k Plzni spravedlivější než
je tomu za dnešního neochotného režimu
ve správě poštovní. S ohledem na bytovou
nouzi poštovních zaměstnanců v Plzni
a na českém západě apeluji na resort
poštovní, aby se zasadil o vybudování
státních obytných domů pro nezbytné
aneb špatně bydlící své zaměstnance,
jak je to v zájmu jejich rodinného života a
také v zájmu služby.
Problém státních a okresních silnic
v celé oblasti západočeské zasluhuje
zvýšené pozornosti se strany správy
státního fondu silničního. Stav některých
silnic je přímo hrozný a pro veliký
provoz motorickými a jinými vozidly velmi nebezpečný.
Při tom zdůrazňuji též nutnost
úpravy i silnic nestátních, zejména
průjezdních a spojovacích, které samospráva
dnes pro kruté finanční poměry sama
upravovati nemůže. Obec plzeňská žádala,
aby upraveny byly v obvodu města okresní silnice
vhodnou dlažbou a alespoň 2 km před vstupem
na dlažbu bezprašnou vozovkou. Dále žádala,
aby okresní silnice Plzeň-Chrást byla v obvodu
Plzeň-Doubravka přeložena z ulice Dílenské
do ulice Mohylové, aby Husova třída, která
jest důležitou spojkou státních silnic
Beroun-Haselbach a Plzeň-Rozvadov se státní
silnicí Železná Rud a-Teplice byla vydlážděna
a dále aby silnice Plzeň-Bílá Hora
v Plzni, pokud je na Roudné v inundaci, byla zvýšena,
vyštěrkována dehtovým macadamem a vydehtována.
Z těchto úprav však ani jediná nebyla
pojata do státního programu nestátních
silničních úprav přes to, že
tyto silnice jsou vesměs spojovací a přes
to, že obec byla připravena o příjem
dávky z motorových vozidel, která nejvíce
silnic těch používají. Ohledně
státních silnic žádám, aby státní
správa provedla v brzku tyto úpravy:
1. vydláždila silnici Beroun-Haselbach v Rokycanově
třídě od mostu přes Úslavu
až ku hřbitovu sv. Václava v Doubravce,
2. vydláždila silnici Beroun-Haselbach ve Škvrňanech
od Tylovy ulice v Plzni až k úrovňovému
křížení s tratí Plzeň-Brod
n. L.,
3. vydláždila silnici Vodňany-Kraslice v Nepomucké
třídě v Plzni až k ústí
okresní silnice Homolka-Doudlevce a další část
na vzdálenost 2 km opatřila bezprašnou vozovkou,
4. vydláždila silnici Vodňany-Kraslice na Lochotíně
v Karlovarské třídě v území
oboustranně zastavěném a další
část až ke Košutce opatřila bezprašnou
vozovkou,
5. rekonstruovala silnici Plzeň-Rozvadov ve Škvrňanech
při křížení s Vejprnickým
potokem a vydláždila ji v zastavěném
obvodu Škvrňan,
6. vydláždila silnici Žel. Ruda-Teplice v zastavěném
obvodu města na Lochotíně, další
část až k Zavadilce opatřila bezprašnou
vozovkou.
Připomínám, že obec plzeňská
vkládá do rozpočtu na rok 1929 obnos 775.000
Kč, který musí věnovati při
úpravě státních silnic na úpravu
chodníků, rabátek a promenád, odvodnění
vozovek a na vydláždění zbývajících
pruhů vozovek. Úprava uvedených silnic jest
naléhavou, neboť frekvence dopravní jest na
nich velmi silná nejen do Plzně samé, nýbrž
i do celé oblasti západočeské, a jest
vystupňována zejména v lázeňské
sezoně světových lázní západočeských.
Očekávám, že státní správa
neoslyší této potřeby a vykoná
vůči Plzeňsku svoji povinnost. Specielně
pak upozorňuji na nebezpečnou zatáčku
na státní silnici mezi Svojkovicemi a Holoubkovem,
kde došlo již k četným neštěstím
a kde, nestane-li se v brzku náprava, může
dojíti k případům katastrofálním.
V této věci mi bylo sděleno, dokud tam nesrazí
vaz nějaký ministr, že tato silnice nebude
upravena. Také upozorňuji na jeden z důležitých
problémů komunikačních, a to na věc
zbudování mostu přes Radbuzu kol Piettovy
továrny pro docílení spojení silnic
Vodňany-Plzeň-Železná Ruda, Rozvadov
a Haselbach, čímž by vzniklo spojení
kratší a ulehčení frekvenci na hlavních
ulicích plzeňských. Pro svoji povahu spojovací
musel by býti tento most zbudován státní
správou silniční, neboť prospěch
z této úpravy vzešel by z valné části
těm, kdož platí daň z motorických
vozidel do státního fondu silničního.
Nejen město Plzeň, jak zde bylo doloženo, nýbrž
i jiné obce v okresech západočeských
jsou ve svých potřebách opomíjeny
a nemohou plniti požadavky občanstva, opírající
se o veřejné zájmy. Všechny závady
a nedostatky, které se v těchto okresech projevují
a které citelně postihují obyvatelstvo, volající
marně po jejich odstranění, zůstávají
nedotčeně v původním stavu. Jakoby
nebylo veřejného orgánu, který by
nesl za ně odpovědnost a který by měl
dosti dobré vůle a snahy je odčiniti, jakoby
nebylo zájmu pro požadavky lidových vrstev
chudého kraje západočeského! Pokládám
proto za svoji povinnost poukázati alespoň na nejdůležitější
potřeby a požadavky západních Čech
v jednotlivých okresech a žádám naléhavě
příslušná resortní ministerstva
a úřady, jichž se týkají, aby
jim věnovaly svoji pozornost, aby jich nepřehlížely
jako dosud a aby je také co nejdříve splnily.
V první řadě považuji za nutno zmíniti
se o potřebách okresu přeštického,
ležícího v blízkém sousedství
Plzně, jímž protéká řeka
Úhlava. Tento okres téměř každoročně
jest navštěvován živelními pohromami,
které způsobují na majetku obyvatelstva nedozírné
škody. Hlavní příčina škod
tkví v tom, že řeka Úhlava při
deštivém počasí vystupuje z nedokonalých
břehů, zaplavuje pole i louky a odnáší
nebo zničí celou úrodu. Obyvatelstvo volá
již dávno po uskutečnění projektované
regulace této řeky, leč až dosud bezvýsledně.
Národohospodářské škody, které
byly loňského roku natropeny, jsou nedozírné,
nestalo se však zase nic, aby tento palčivý
problém byl konečně vyřešen.
V zájmu tohoto kraje i v zájmu veřejném
žádám, aby nebylo již otáleno s
realisováním projektu a aby za tím účelem
byly ihned učiněny potřebné kroky,
by zabráněno bylo dalším škodám
na majetku obyvatelstva. Za neméně důležité
pokládám, aby státní správa
zřídila na zastávce Dnešice-Žerovice
staniční budovu, kde by pasanti nalezli útulek
v době nepříznivého počasí.
Ač na této zastávce vystupuje a nastupuje
denně velmi značný počet dělnictva
z okolních obcí Dnešic, Žerovic, Dolní
a Horní Lukavice, Lišic, Račan, Oplotu, Přestavlk
a jiných vzdálenějších obcí,
stojí zde jen malý strážní domek,
takže dělnictvo v zimě, v nepohodě,
na újmu svého zdraví, musí čekati
na vlaky, často v poslední době zpožděné,
pod širým nebem. Poněvadž obce, které
mají hraditi věcný náklad, spojený
s výstavbou a udržováním staniční
budovy, nemohou při svých tísnivých
poměrech finančních této podmínce
vyhověti, apeluji na státní správu
železniční, aby sama na náklad svůj
dala postaviti tuto budovu, neboť jí, která
representuje obchodní podnik, musí záležeti
na pohodlí cestujících. Vedle toho bylo by
žádoucno, aby zlepšena byla doprava dělnictva,
dojíždějícího do zaměstnání
a zpět na trati Plzeň--Klatovy, neboť dosavadní
stav je nadále nemožný. Vlaky dělnické
na této trati bývají denně tak přeplněny,
že valná část dělnictva ráno
i večer musí státi buď ve voze anebo
venku na plošinách, a za deštivého počasí
přichází domů neb do zaměstnání
v promoklém oděvu. Upozorňuji, že není
možno tak bezohledným způsobem hazardovati
se zdravím dělnictva a že neodkladnou nápravu
v tomto směru pokládám z důvodů
hygienických za samozřejmou povinnost správy
železniční. Obyvatelstvo okresu přeštického
a hlavně města Přeštic velmi trpce nese
také lhostejnost, se kterou státní správa
nečinně přihlíží k desolátnímu
stavu silnice u přeštického nádraží
a chodníku tamtéž. Tato silnice, která
tvoří ulici města Přeštic, která
jest však dosud majetkem železničního
eráru, poněvadž obec přeštická
odpírá převzíti ji do svého
vlastnictví, je téměř nesjízdnou
a činí velmi špatný dojem u cestujících,
kteří vystupují v Přešticích
a jsou nuceni jí používati. Žádám
proto železniční správu, aby zmíněnou
silnici a chodník uvedla do řádného
stavu, jak toho žádá zájem veřejný.
Velmi akutní jeví se také v Přešticích
řešení bytové krise státních
a veřejných zaměstnanců. Ač
v tomto městě jsou soustředěny veřejné
úřady téměř všech oborů
působnosti státní, neučinila státní
správa zcela nic pro ubytování státních
a veřejných zaměstnanců a řešení
této otázky přehlíží.
V zájmu velikého počtu bezbytných
anebo špatně bydlících veřejných
zaměstnanců a s ohledem na výkon služby
žádám, aby v Přešticích
postaven byl nákladem státu alespoň jeden
obytný dům stejně jako se stalo v jiných
městech Československé republiky. Zvláště
jsem nucen zmíniti se o postupu státní správy
naproti městu Přeštice ve věci opravy
děkanského kostela v Přešticích.
Do nedávné doby byl po celá desítiletí
patronem v Přešticích privilegovaný
Schönborn, který své povinnosti vyplývající
mu z funkce patronátní neplnil v žádoucí
míře a který také ničím
nepřispíval na opravu kostela. Státní
úřady po celá ta léta nečinně
přihlížely k tomu, jak kostel pustne na svém
zevnějšku, aniž učinily jakýkoli
zákrok naproti patronu. Teprve v době, když
se jednalo se strany přeštické obce o koupi
zmíněného statku od Schönborna, bylo
vyvoláno rozhodnutí, aby byl kostel opraven nákladem
patrona. Poněvadž však opravy Schönbornem
vykonány nebyly a statek i patronát přešly
po té na obec přeštickou, žádají
nyní státní úřady, aby opravy
děkanského kostela, které si vyžádají
částky 80.000 Kč, byly provedeny na účet
obce, a naléhají, aby obec zmíněný
náklad vložila do rozpočtu na r. 1929. Jednání
toto je krajně nespravedlivé, neboť obci se
tak ukládá povinnost, ke které měl
býti přidržen v dřívější
době bývalý patron, který měl
pečovati o řádný stav kostelní
budovy, jak mu přikazoval zákon. Kdyby byly státní
úřady v tomto směru působily vždy
včas, dokud byl patronem Schönborn, nemuselo dojíti
k opravám tak nákladným a povinnost obce
byla by minimální. Za dnešní finanční
situace, způsobené protisamosprávným
zákonem, nemůže obec plniti ani naléhavé
povinnosti ve prospěch obyvatelstva, natož závazky,
které měl plniti dřívější
patron. Žádám proto, aby zmíněný
náklad vzala na sebe státní správa,
nemůže-li tak učiniti dnes obec přeštická.
Zvláštní péči jest věnovati
státní správou chodskému kraji a městu
Domažlicím, neboť charakter tohoto kraje a otázka
řešení nezaměstnanosti v něm
jsou tak akutními problémy, že nutno se jimi
zabývati se stanoviska veřejného, celostátního.
Tato nezaměstnanost není snad přechodná,
nýbrž trvalá, a datuje se od r. 1913, kdy z
Domažlic přestěhoval se cukrovar, který
dovedl zaměstnati po nejhorší měsíce
zimní aspoň nejnuznější obyvatele.
Počínaje od státního převratu
byla tato nezaměstnanost paralysována nouzovými
pracemi, jež vykonávaly jednak obce, jednak okres
domažlický. Poněvadž však v letošním
roce zákon č. 77 z r. 1927 znemožnil jakékoli
podnikání kterýžto stav, jak se zdá,
potrvá i v roce příštím, bylo
by žádoucno, aby státní správa
v této věci učinila vše, aby nezaměstnanostní
krise byla vyřešena trvale. To by se mohlo státi
jediné tím, kdyby stát umístil v Domažlicích
některý ze svých podniků - tabáková
továrna a pod. Obec domažlická i okres vyšly
by jistě státní správě všemožně
vstříc věnováním potřebných
pozemků i v jiném směru. Apeluji proto na
státní správu, aby tento podnět, pro
kraj velmi významný, uvážila a realisovala.
Celý chodský kraj se svými přírodními
krásami, který tvoří jedinou naději
místního obyvatelstva, jest hojně vyhledáván
turisty z celé Československé republiky.
Domažlice, Babylon, Kubice a Pec stávají se
vyhledávanými místy lázeňskými
a bylo by jen třeba, aby státní správa
podporovala všechny podmínky pro rozvoj tohoto lázeňského
ruchu a turistiky. V první řadě je třeba,
aby bylo upraveno dokonale železniční spojení
s blízkou Plzní a Prahou, neboť jediný
rychlík, který jezdí z Prahy do Domažlic
a na Č. Kubici v nejčilejší letní
sezoně, naprosto nepostačuje místní
frekvenci. Kromě toho jsou nešťastným
železničním spojením úplně
znemožněny jednodenní zájezdy z Prahy
do Domažlic a na Č. Kubici, které byly zcela
dobře možny v letech minulých. Žádám
proto, aby Domažlice a Č. Kubice byly alespoň
v letní době spojeny s Prahou dvěma rychlíky,
z nichž jeden odjížděl by z Prahy ráno,
druhý večer, a stejně tak aby byl vypravován
z Domažlic v opačném směru rychlík
ranní a večerní. Dále je nutno, aby
byla věnována se strany státu pozornost úpravě
komunikací, které tvoří jednu z podmínek
cizineckého ruchu. Jde tu v první řadě
o postátnění okresní silnice Domažlice-Babylon-Č.
Kubice-Folmava-Brod n. L., která má význam
celostátní, neboť do ní ústí
dvě třetiny okresních silnic a prochází
tudy veškeren provoz s dřívím ze všech
pohraničních lesů i provoz automobilový,
a dále o příspěvek ze státního
fondu silničního na udržování
okresních silnic a na jejich válcování,
jež vyžaduje každoročně ohromných
nákladů, jsoucích nad finanční
schopnost okresu. Žádám zejména, aby
státem byly subvencovány silnice v místech,
navštěvovaných cizinci, jakou je také
silnice Domažlice-Č. Kubice, a aby vybudována
byla státem nezbytná silnice, která by zprostředkovala
spojení N. Postrekova se St. Postřekovem, neboť
okres v důsledcích ustanovení protisamosprávného
zákona na tyto nezbytné investiční
práce nestačí. S otázkou rozvoje turistického
a lázeňského ruchu jest úzce spojeno
rozřešení přídělu lesů
velkostatku Trhanov a t. zv. rybníků babylonských.
Není-li dodnes známo, komu budou patřiti
lesy a rybníky trhanovského panství, není
možno velkoryse vyřešiti naléhavou otázku
okolního zastavění hotely, turistickými
chýšemi a jinými stavbami. Žádám,
aby Stát. pozemkový úřad v Praze s
urychlením rozhodl o osudu těchto lesů a
rybníků, neboť na tomto rozhodnutí závisí
úprava rybníků a plánovité
zastavování jejich okolí. Jedinou náhradou
za odumřelý průmysl, zejména v obci
domažlické, jest ubytování vojska v
Domažlicích, které může míti
za následek posílení a rozvoj obchodu a živností.
Doporučuji proto, aby bylo v nejbližší
době definitivně rozhodnuto o projektovaném
rozšíření dělostřeleckých
kasáren. Velmi akutní otázkou je také
urychlené vyřešení stavby budoucí
okresní nemocnice v Domažlicích as s 200 lůžky,
neboť městská nemocnice nevyhovuje ani nejnutnějším
potřebám kraje domažlického. Za dnešních
finančních poměrů obce a okresu domažlického
jest ovšem nemožno, aby realisování tohoto
projektu bylo provedeno bez vydatné podpory státu.
Žádám proto naléhavě, aby této
otázce byla věnována náležitá
pozornost a aby bylo rozhodnuto o státní subvenci
na tento nezbytný projekt hygienický, který
bude po svém uskutečnění velkým
dobrodiním celého kraje domažlického,
a to tak, aby subvence byla vyplacena najednou, nikoli v periodě
několika let, poněvadž by jinak nemohlo býti
se stavbou započato. Kulturním požadavkem okresu
domažlického jest obvodová měšťanská
škola se sídlem v Domažlicích pro venkovské
obce, neboť dosavadní dvě měšťanské
školy, které jsou v Domažlicích, chlapecká
a dívčí, jakož i smíšená
měšťanská škola v Klenčí
nestačí pojmouti všechny venkovské děti.
V zájmu kulturního povznesení tohoto kraje
žádám, aby státní správa
podporovala finančně snahy po zřízení
obvodové školy v Domažlicích. V ohledu
soustavné elektrisace okresu domažlického jeví
se naléhavá potřeba, aby ministerstvo zemědělství
poskytlo obcím a družstvům vydatné subvence
na sekundérní sítě včetně
transformačních stanic vzhledem k tomu, že
jde o chudý, horský a zemědělský
kraj, jakož i subvence na stavbu sítí primérních,
na něž nemá okres potřebných
finančních zdrojů. V tom směru doporučuji,
aby byl novelisován zákon o podpoře soustavné
elektrisace č. 139 Sb. z. a n., neboť nelze uvalovati
na okresy břemena, jichž ony nemohou unésti.
Z hospodářských požadavků okresu
domažlického uvádím jako naléhavou
potřebu provedení regulace Řubřiny
a s tím spojené meliorace pozemků a hrazení
bystřiny Postřekov-Mlýnce. Každoroční
přívaly dešťové způsobují
nedozírné škody na lukách. Příslušné
projekty jsou již několik let hotovy, a považuji
proto za nutno požádati ministerstvo zemědělství,
aby za účelem zabránění dalším
škodám hospodářským provedlo
konečně hrazení uvedené bystřiny
a společně se zemským správním
výborem přispělo na regulaci Řubřiny.