Již při debatě o dávkové části
v soc.-politickém výboru zdůraznil jsem,
jaké křivdy způsobí osnova některým
kategoriím dělnictva tím, že jim dnešní
důchody poměrně značně sníží,
jednak zřízením nové nejnižší
třídy Aa, jednak znehodnocením naturálních
požitků. Také tato zhoršení dnešního
stavu jsou činěna ve prospěch zaměstnavatelů,
ač k tomu za nynější hospodářské
konjunktury není naprosto žádných příčin.
Již jsem dokázal, že pojištěncům,
kteří budou přeřazeni do nově
zřízené nejnižší třídy
pojištění invalidního a starobního,
budou i přes zvýšení základní
části na 550 Kč sníženy v důsledku
toho důchody o 26 hal. na zvyšovací částce
za jeden týden pojištění, což činí
po 10 letech 80 Kč, po 20 letech 210 Kč, po 30 letech
340 Kč, po 40 letech 470 Kč, po 50 letech 600 Kč.
Zde je nejlépe viděti, jak pánové,
kteří říkali, že chtějí
zlepšiti sociální pojištění,
klamali veřejnost. Oni zlepšují sice v některých
částech dávky, zejména na úkoly
nemocenského pojištění, ale ve věcech
invalidních a starobních důchodů prosazují
značné jejich snížení, a to právě
u dělnictva nejpotřebnějšího.
Toto velmi citelné snížení není
v nějakém poměru ke snížení
příspěvků na dělníka
připadajících, neboť několikahaléřová
týdenní úspora na pojistném bude znamenati,
že tento pojištěnec bude po létech trvání
pojištění připraven o celá sta
korun na důchodu.
Přímo kritické výsledky bude však
míti ustanovení §u 6, odst. 6 osnovy, kterým
se. znehodnocují naturální požitky.
Deputátníci, jejichž mzda na penězích
pohybuje se zpravidla mezi 150 až 180 Kč za měsíc,
byli by podle této mzdy zařaděni pouze v
I. třídě pojištění nemocenského.
Hodnota naturálních požitků, která
je oceněna částkou 260 Kč, což
dává i se mzdou na penězích denních
Kč 14.67, odůvodňuje podle dnes platného
stavu zařadění do IV. třídy
pojištění nemocenského a třídy
B pojištění invalidního a starobního.
Ustanovení osnovy bude míti však za následek,
že deputátníci budou moci býti zařaděni
pouze do III. třídy pojištění
nemocenského a třídy Ab pojištění
invalidního a starobního, kterýžto přesun
znamená, že nemocenská podpora těchto
osob bude snížena z dnešních Kč
10.60 na pouhých 8 Kč denně, t. j. o Kč
2.60 denně méně, což činí
za rok při jednoroční podpůrné
době 949 Kč. O tyto obnosy budou deputátníci
připraveni jen proto, aby zaměstnavatelům
zemědělským, docilujícím při
dnešní konjunktuře a drahotě zemědělských
plodin nebývalých zisků, mohlo býti
o několik haléřů sníženo
pojistné. Pánové, já se táži,
zda tato osnova má charakter třídní
zášti či nikoli? Chce někdo popírati,
když připravíte ročně dělníka
zemědělského, tedy dělníka
chudého o 940 Kč, aby se prospělo zaměstnavatelům,
že nemá tato osnova ráz třídní?
Peněžitá podpora v mateřství
bude v důsledku toho deputátnici snížena
o Kč 327.60 a pohřebné o 120 Kč. Stejně
tak projeví se škodlivý vliv tohoto ustanovení
i ve výměře dávek, pojištění
invalidního a starobního, kde důchod těchto
osob bude snížen po 5 letech asi o 20 Kč, po
10 letech o 90 Kč, po 20 letech o 230 Kč, po 30
letech o 370 Kč, po 40 letech o 510 Kč a po 50 letech
o 650 Kč. Je to nějaké zlepšení,
když takto budou nejen důchody nemocenské,
ale i invalidní a starobní sníženy,
budou to moci pánové hájiti v zaostalých
okresech, zejména také luďáci na Slovensku,
kde bude dělnictvo v této věci nejvíce
postiženo? Chcete dokazovat, že toto "zlepšení"
prospěje dělnické třídě
v republice a potřebám sociálním?
Rád bych věděl, budete-li moci ještě
takto lidi mámit do budoucna, avšak pochybuji o tom,
že by si to dal někdo líbit, až toto "zlepšení"
lid pocítí.
Ještě krutěji budou však postiženy
tímto ustanovením služebné, hospodářská
čeleď a učňové, jejichž
naturální a mzdové požitky budou moci
způsobiti zařadění jen o jednu třídu
výše, než jak to odůvodňuje mzda
na penězích. To je další dalekosáhlá
koncese národně-demokratickým paničkám
a zaměstnavatelům vůbec, na úkor sociálně-zdravotních
zájmů služebných dívek, čeledi
a učňů. Stav tento projeví se nejen
ve snížených nárocích peněžitých,
nýbrž i ve snížení ostatních
dávek, zejména u nár.-demokratické
pojišťovny pomocnic v domácnosti v Praze, pro
kterou se činí v osnově zvláštní
privilegie na účet pojištěnců.
Služebné dívky, které budou zařaděny
při stejné mzdě na penězích
jako deputátnice v důsledku tohoto ustanovení
jen ve II. třídě pojištění
nemocenského a třídě Aa) pojištění
invalidního a starobního, budou bezmocnými
obětmi svých zaměstnavatelek a neschopnosti
této pojišťovny k plnění nejen
statutárních, nýbrž i zákonných
dávek. Při nízkém pojistném
II. třídy, které nestačí této
pojišťovně ani k úhradě řádných
naturálních dávek i při omezeném
množství jejich rodinných příslušníků,
budou tyto pojištěnky skutečnými obětmi
stranicko-politických handlů v koalici a stranicko-politických
zájmů národní demokracie, jež
si ustanovení o zajišťovací pojišťovně
v osnově vynutila a jež nejvíce v celém
průběhu boje zdůrazňovala zcela po
způsobu známého hesla "Chyťte zloděje"
potřebu odpolitisovati nemocenské pojišťovny.
Aby vyniklo, jaké škody služebné dívky
na svých nárocích peněžitých
utrpí přeřaděním z nynější
třídy IV. do II. třídy nemocenského
pojištění. uvádím: Nemocenská
podpora z dosavadních Kč 10.60 sníží
se na Kč 5.30 denně, což činí
při roční podpůrčí době
Kč 1923.90. Stejně tak sníží
se o celou polovinu ostatní peněžité
dávky nemocenského pojištění,
jako podpora v těhotenství, v šestinedělí
a premie na kojení, jakož i pohřebné.
Při tom čas od času vystoupí pan Msgr.
Šrámek a bude ve svých listech bíti
na poplach pro pokles populace.
Musíme si býti vědomi, že nebudou postiženy
jen pojištěnky, pokud budou nemocnými a budou
brát nemocenskou podporu. Také nemocenské
pojišťovny jako ústavy budou postiženy,
protože za služebnou dívku, za kterou budou brát
menší premii, budou platit stejné léčebné
v nemocnicích, stejné honoráře lékařům
a stejně drahé léky. Ve všeobecné
nemocnici v Praze činí léčebné
denně 25 Kč, ale tato dívka bude míti
nárok na nemocenské jen ve výši Kč
5.30 denně. U dívek služebných jde při
onemocnění nejčastěji o ošetření
v nemocnicích, neboť jejich zaměstnavatelky
se jich v nemoci rády zbaví. Představte si,
jak budou zatíženy nemocenské pojišťovny,
jak se bude odsuzovat, když budou deficitní více
než dnes, jen proto, že budou míti příjmy
menší.
Při této příležitosti chci říci
něco o tom odpolitisování. Kdo sledoval poslední
2 roky tisk, četl často, že páni deklamovali
denně o odpolitisování dělnického
pojištění. Slyšeli jsme to včera
s této tribuny asi dvakráte, řekl to dokonce
i pan kol. Petr, jako sekretář odborových
organisací klerikálních, a včera to
napsal dr Matoušek v "Národních
Listech". Pánové, nemyslíte, že
zase klamete veřejnost, tvrdíte-li něco o
odpolitisování, z těch důvodů,
které jsem uvedl? Proč nemluvíte o odpolitisování
v bankách? Nemáte dojem, že banky den ode dne,
rok od roku více politisujete? Proč nemluvíte
o odpolitisování v zemědělských
radách, obchodních komorách? Jak si vůbec
představujete odpolitisování, což se
dělníci vůbec nesmějí politicky
orientovat? (Posl. Svoboda: Zpolitisovali náboženství
a ministerstva!) Má někdo právo mluviti
o odpolitisování, když do novely prosazuje
věci, jež sledují jedině stranicko politický
cíl? Ano, správně dí kol. Svoboda,
že proto, poněvadž řím. kat. církev
je čím dále tím více politickou,
a kněží pletou se čím dále
tím více do politiky, ač je to proti zásadám
skutečného křesťanství a slov
Kristových. Proto zakázal i papež, aby se kněží
pletli do politiky, aby sháněli mandáty atd.,
poněvadž to škodí náboženství.
Tedy motiv těchto hlasů, volajících
po odpolitisování soc. pojištění,
je zde jistě průhledný.
Ale jde zde ještě o jinou věc než je otázka,
aby pojištění bylo odpolitisováno. Což
tím, že jste udělali poměr 9:3, že
jste mnohé věci odkázali společným
schůzím, myslíte, že bude docíleno
odpolitisování pojištění? Nemyslíte,
že ve společných schůzích bude
se řešiti politicky mnoho a mnoho otázek, ač
se dnes vyřizovaly jen odborně? Proto musíme
co nejrozhodněji odmítnouti, když deklamujete
a klamete veřejnost, že chcete odpolitisovati dělnické
pojištění. Skutečným účelem
vaší snahy jest vzíti vliv dělníkovi
na správu takových ústavů, jako jsou
ústavy pojišťovací, ať už jsou
to nemocenské pojišťovny jakéhokoli druhu,
ať je to USP, ať je to úrazová pojišťovna,
ať je to vůbec jakýkoli pojišťovací
ústav.
Zcela drasticky se toto přeřadění,
o němž mluvím, projeví u služebných
dívek následkem znehodnocení naturálních
dávek v pojištění invalidním
a starobním, kde důchod invalidní bude snížen
již po 3 letech o 31 Kč, po 10 letech o 220 Kč,
po 20 letech o 490 Kč, po 30 letech o 760 Kč, po
40 letech o 1030 Kč a po 50 letech dokonce o 1300 Kč,
což činí celou 1/4. Při
tom ovšem budou se snižovati i ostatní důchody
invalidního a starobního pojištění,
které od důchodu invalidního jsou odvozeny.
Strany dnešní koalice mohou býti ubezpečeny,
že se pojištěncům tímto ustanovením
nezavděčí a že při nejbližší
příležitosti budou sklízeti výsledky
tohoto protidělnického a protisociálního
postupu.
Nutno také protestovati i proti ustanovení §
7 osnovy, které osvobozuje zaměstnavatele, pokud
nezaměstnávají více než 3 osoby,
od vedení mzdových záznamů. Tím
bude znemožněno jakékoli zjištění
mzdy dělníků, pracujících u
těchto osob, zaměstnavatelům bude umožněno,
aby přihlašováním nižších
mezd dělnictvo soustavně poškozovali.
Je nutno jen uvítati, že vdově po pojištěnci
dostane se vdovského důchodu před dokončením
65. roku věku, nebo když bude pečovati aspoň
o 2 děti mladší než 17 let. Jest to částečné
zmírnění křivdy, která na dělnických
ženách původním zákonem se spáchala,
avšak musíme trvati na tom, aby dělnické
vdově dostalo se důchodu bezpodmínečně,
tak jako jest to v jiných druzích pojištění,
aby nebyla stavěna dělnická vdova společensky
i lidsky níže než žena úředníka.
Pro nás sociální demokraty je to jen zadostiučiněním,
poněvadž již r. 1924 hájili jsme názor,
aby vdově aspoň se 2 dítkami dostalo se důchodu.
Žel, že podobné. opatření přichází
teprve po 4 letech!
Nepřijatelné jest pro nás ustanovení
§u 65, že pojištěncům, kteří
v případě nemoci mají proti zaměstnavateli
nárok na plnou mzdu po dobu tří měsíců,
nebo bezplatné naturální opatření,
t. j. stravu a byt, může býti zastaveno nemocenské
vůbec anebo z části a zaměstnavatelům
vyměřeno nižší pojistné
podle směrnic ÚSP. To je přímé
a úmyslné poškozování zájmů
dělnictva a nelze souhlasiti s důvodovou zprávou,
že není důvodů, aby dělník
v případě nemoci měl se lépe
než při pracovní schopnosti. To jest přímá
provokace dělnictva a postaráme se, aby dělnictvo
toho nezapomnělo, neboť právě v nemoci
potřebuje dělník zvýšenou ochranu
a péči.
Že se dostalo do osnovy ustanovení, že příště
má býti jednotná karenční doba
pro podporu v nemoci pouze dvoudenní, je zásluhou
sociální demokracie a byla tím jen napravena
chyba, která se stala zákonem z 9. října
1924, který ustanovil absolutní karenční
dobu 3, po př. 4denní, a dělnictvo po této
stránce úspěch jen uvítá.
Politický ráz novely vyniká však nejlépe
v části organisační, kde připouští
se další tříštění
nemocenského pojištění zřizováním
nových společenstevních pojišťoven
a rozšířením působnosti pojišťovny
pomocnic v domácnosti v Praze. V těchto věcech
odškodňuje vládní koalice národní
demokracii a stranu středostavovskou, v jichž stranicko-politickém
zájmu byla tato ustanovení do osnovy pojata, přes
protesty odborníků i celé oposice, ač
ani původní pověstná vládní
osnova neobsahovala těchto ustanovení příčících
se zájmům pojišťovacím i hospodářským.
Z těchto případů je nejlépe
zřejmo, jak neupřímné a tendenční
bylo volání po odpolitisování nemocenského
pojištění, když jen pro stranicko-politický
prospěch tříští se znovu sotva
sjednocená organisace nemocenského pojištění,
čímž se zdražuje a komplikuje administrativa
a poškozují pojištěnci.
O této věci mluvili také páni, zejména
kol. Petr a kol. Čuřík. Páni
dokazovali, že je nutno zrušiti svazy, že je nutno
zřizovati společenstevní pojišťovny
a pan kol. Čuřík dokonce řekl,
že prý ve věci tříštění
pojištění nemá oposice práva
něco vytýkati. Kol. Petr zase vytýkal,
že prý je nutno zostřiti státní
dozor, že je nutno tříštiti pojištění,
zrušiti svazy, poněvadž prý socialisté
v pojišťovnách všude dobře nehospodařili
a dokonce prý dokázali, že nejsou schopni vésti
pojišťovny.
Kol. Čuřík korigoval názor
kol. Petra a dokazoval, že v pojišťovnách
se úřaduje dobře, že je administrativa
dobrá, až prý na některé nepatrné
snad výtky.
Nejdříve k otázce tříštění.
My jsme již několikráte prohlásili,
že je zájmem odborným, pojišťovacím
i hospodářským, aby byla v okresu pojišťovna
jen jedna a ne aby bylo mnoho pojišťoven, jako na př.
v Praze, kde je pojišťoven 24. Nikdo přece nebude
hájiti, že je potřeba v Praze 24 nemocenských
pojišťoven, které by prováděly
nemocenské pojištění.
Páni říkají, že oposice nemá
práva vytýkati tříštění.
Ohražuji se a říkám, že ano, poněvadž
oposice, zejména ta, kterou vede soc. demokracie, vždy
šla za sjednocením, i když to vyžadovalo
někdy politicko-stranických obětí.
Zejména ukazuji na provádění zákona
z října r. 1924.
My jsme však varovali i před zakládáním
zemědělských nemocenských pojišťoven,
kterými se pojištění tříští
ku škodě pojištěnců. Myslím,
že dnes nám dají i někteří
rozumnější republikáni za pravdu. Že
nepřipouští pan Šrámek zakládání
zemědělských pojišťoven, a ľuďáci
zase na Slovensku, z toho je viděti a je to zároveň
pro nás zadostiučiněním, že v
této věci máme pravdu.
V červnu tu byla deputace lékařů ze
zemědělské nemocenské pojišťovny
kaďaňské si stěžovati, že
jim nemocenská pojišťovna nevyplácí
služné. Proto dali výpověď ke dni
30. září, ale nikdo na to nereaguje a služné
se jim nevyplácí. Nevyplácejí vůbec
u této nemocenské pojišťovny ne proto,
že by pojišťovna nechtěla, ale že nemá
čím platit, což by se nestalo, kdyby pojištění
nebylo tříštěno, což považuji
za největší zlo. Jako trváme na tom,
že se musí vypláceti v první řadě
dávka pojištěnci a služné úředníkům,
tak trváme také na tom, aby se vyplatily v prvé
řadě honoráře lékařům.
Dnes jsme zjistili, že zemědělská pojišťovna
v Kadani nemůže vypláceti, protože nemá
prostředků, a vyskytlo se to již i v jiných
zemědělských pojišťovnách.
Snad tím páni fedrovatelé tříštění
organisace pojištění přijdou k poznání,
že na tomto poli nedojdou žádného úspěchu,
budou-li pojištění prováděti
praksí, v jaké pokračuje i tato novela.
Teď k jiné otázce politické: Páni
způsobili, jak známo, že budeme míti
příště nejen představenstva v
poměru 9:3 a dozorčí výbor v opačném
složení, ale mnohé věci půjdou
do schůzí společných. Je zajímavé,
jak tuto otázku posuzují odpůrci, jmenovitě
nár. demokracie. Pan dr Matoušek se v této
věci dosti včera rozepsal. Chválil nejdříve
v dlouhém článku kompetenci společných
schůzí představenstva a dozorčího
výboru. Praví: "Obě dvě instituce
však scházejí se ke společným
schůzím, v nichž se vyřizují
nejdůležitější hospodářské
a administrativní věci pojišťoven: přijímání,
propouštění úřednictva, ukládání
peněz, usnášení o změně
stanov, sjednávání smluv s lékaři,
usnášení se o počtu míst zaměstnaneckých,
vydávání instrukcí pro zaměstnance
atd. Je tedy viděti - praví dále dr Matoušek
- že číselná parita nebyla dodržena,
ale pojmově se parita zavádí tím,
že vlastně všechna důležitější
agenda dána je do společných schůzí,
kde je 12 zástupců dělnických a 12
zástupců zaměstnavatelských".
Tady vidíme z té chvály Matouškovy,
že celá předložená osnova má
ráz politické msty, a její účel
jest, vliv dělníků na pojištění
odvrátiti a znemožniti. Myslím, že k tomu,
co p. dr Matoušek řekl, nemusím dodávati
nic, poněvadž je to nejlepším dokladem,
jak se věci pojímají dnes, když jde
o otázku složení orgánů pojišťoven
a otázku společných schůzí.
Ale k té otázce hospodaření. Kol.
Petrovi, který je sekretářem odborové
organisace křesť. soc. dělníků,
doporučuji, aby se podíval do pojišťoven,
jak jsem mu to již osobně poradil, když chce
kritisovati hospodaření nemoc. pojišťoven.
Již před zahájením prací výborových
a i ve výboru samém slyšeli jsme mnoho výtek
na špatné hospodaření nem. pojišťoven,
avšak často jsme žasli, že páni,
kteří jsou zákonodárci a chtějí
novelovati tak důležitý zákon, jsou
úplní laikové v této věci a
že jen to, co bylo napsáno v orgánech jejich
stran, zejména v časopise "Národ",
který nejvíce štval proti dělnickému
pojištění, byla pro ně jediná
orientace. Dále se na větší znalost
nezmohli.
Pan kol. Petr tvrdil, že některé pojišťovny
zkrachovaly. Nikoliv, žádná nezkrachovala,
aspoň ne ty, které spravovali socialisté.
Je pravda jen, že se jim od r. 1926 daří hůře
finančně, poněvadž jejich příjem
byl snížen. Ale to by bylo neškodilo tak, jako
jim škodilo rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu ze dne 14. dubna 1927, které
přivodilo pasivitu pojišťoven. Ale ještě
žádná nezkrachovala, protože pojištění
nemocenské žije dnes ze svých nastřádaných
premiových reserv. Právě proto, že 37
let pojišťovny dobře hospodařily, že
nahospodařily si za špatných t. zv. spolkových
forem pojištění dosti prostředků,
mohou dnes plniti své povinnosti, až na několik
málo pojišťoven, které jsou v hornických
revírech, kde panují zlé poměry zdravotní.
Ale na jedné nemocenské pojišťovně
v Praze ukáži několika ciframi, proč
náklady na některé úkoly nemoc. pojištění
se zvětšují. Tato měla r. 1926 průměrný
počet členů 55.612, r. 1927 55.685. Tedy
přibližně stejný počet. Ku práci
nezpůsobilých měla r. 1926 26.561, r. 1927
27.469. To však měla již 3/4
roku menší příjem. To bylo v platnosti
rozhodnutí Nejvyššího správního
soudu ze 14. dubna 1927. Odškodněných dnů
bylo celkem r. 1926 568.883, r. 1927 602.257.
Na jednoho pojištěnce připadá průměrně
odškodněných dnů r. 1926 21.40, r. 1927
23.51.
Na nemocenském bylo vyplaceno r. 1926 Kč 9,932.447.25,
r. 1927 10,329.867 Kč 30 h.
Na jednoho pojištěnce připadá průměrně
nemocenského r. 1926 374 Kč, r. 1927 403 Kč.
Na léčebnou péči zaplaceno r. 1926
7,143.499 Kč 91 h, r. 1927 8,337.836.61 Kč.
Na jednoho člena připadá r. 1926 128.45,
r. 1927 149.73.
Z těchto cifer bych dokázal u každé
pojišťovny, že nároky na dávky stoupají
z části také vlivem jiných okolností;
značně k tomu přispělo zavedení
starobního a invalidního pojištění.
Dámy a pánové vědí z prakse,
že pojištěnec často, protože platí
od 1. července 1926 na pojistném více, činí
si větší nárok, aniž by uvážil,
že platí na invalidní a starobní pojištění
a že pojistné nemoc. pojištění
se podstatně snížilo.
A teď něco o služebných dívkách.
Pánové, v Praze máme služebné
dívky, z nichž 80% má zásluhou nem.
pojišťoven ošetřený chrup. Poněvadž
je jich v Praze 30.000 pojištěno, dovedete si představiti
nejen náklady na tuto dávku, ale zejména,
co to pro jejich zdravotní stav znamená. (Výkřiky
posl. Srby.) Tyto dávky vydaly nemocenské pojišťovny
jako dávky statutární, nikoliv zákonné,
ale až budou služebné dívky pojištěny
u zajišťovací pojišťovny vesměs
ve II. třídě, je otázka, jak to s
těmito dávkami u této pojišťovny
dopadne, poněvadž na ně nebude mít prostředků.
V zubním ambulatoriu okresní nemocenské pojišťovny
v Praze bylo r. 1927 provedeno hotových výkonů
17.308, celkem ošetřeno pacientů 105.170 za
celý r. 1927. Ale r. 1928 - jenom k porovnání,
jak stoupají tyto výkony - bylo již za půl
roku provedeno výkonů 11.399 u 62.359 pacientů.
Tedy již dnes je viděti, jak náklady tyto vzrůstají
a bude-li pouze zachováno stejné tempo i v druhé
polovině tohoto roku, bude celkem 124.000 ošetřených
pacientů proti 105.000 pacientů roku 1927. Dávám
jen příklad, proč také finance jednotlivých
nemocenských pojišťoven čím dále
tím více jsou zatěžovány různými
nároky. Ale to nejsou peníze vyhozené. Chtěl
by někdo dokázati, že peníze na léčebnou
péči nebo ošetření chrupu jsou
vyhozené peníze? Naopak, pojišťovna přišla
k správnému názoru, že to, co investuje
do léčebné péče, v budoucnosti
na zdravotním stavu pojištěnce a jeho rodiny
nese stále a stále nový prospěch.
K části organisační budiž připomenuto,
že nepodceňujeme ani nebezpečí, vyplývající
z ostatních nejasností uvedených v organisační
části osnovy, která jedná o trvání
malých společenstevních a zřizování
nových nemocenských pojišťoven. Původní
úmysly zúžiti okruh pojištěnců
okresních nemocenských pojišťoven ve prospěch
pojišťoven zemědělských skryty
jsou v §u 18 osnovy v ustanovení, že nařízením
vlády je možno stanoviti, koho lze považovati
za zaměstnance zemědělského a lesního.
Dosavadní judikatura rozhraničovala dosti jasně
pojem zaměstnání v zemědělství
a toto ustanovení svědčí jen, že
vládní koalice hodlá nemocenské pojištění
nadále tříštiti a zhoršovati ve
prospěch stran v koalici zastoupených, což
vedle škodlivých zjevů hospodářských
bude míti za následek i značné závady
administrativní.
Důvodová zpráva v odůvodnění
§u 22 sama potvrzuje škodlivost tříštění
nemocenského pojištění zdůrazněním
okolnosti, že zvýšený počet pojištěnců
u pojišťovny pomocnic v domácnosti umožní
prosperitu této pojišťovny, čímž
současně potírá odůvodnění
zakládání nových společenstevních
pojišťoven. Pravda v této věci je tak
jasná, že nedá se ničím zatušovati
a proto musila se projeviti i v rozporech důvodové
zprávy.
Přímo neslýchané však je, že
touto osnovou suspendují se téměř
všechna dosavadní práva představenstva
nemocenské pojišťovny a rozhodování
o nejdůležitějších věcech
přenáší se do společných
schůzí, kde bude tudíž rozhodováno
systémem paritním. Proto nemá ustanovení,
že v představenstvu pojišťovny zasedá
9 zástupců pojištěnců a 3 zástupci
zaměstnavatelů, valné praktické ceny
a nutno co nejdůrazněji odsouditi způsob,
jakým se oklešťuje vliv dělnictva na správu
těchto ústavů. Při poměrném
zastoupení a dnešních poměrech v dělnické
třídě bude toto uspořádání
kompetence obou správních orgánů znamenati
téměř úplné ovládnutí
nemocenských pojišťoven zaměstnavateli.
Jak to bude praktikováno, že, nedohodnou-li se v Mukačevě,
Uher. Hradišti, v Brně, Plzni nebo Klatovech ve společných
schůzích orgány o tom, aby byla přijata
posluhovačka, kontrolor nebo dívka na výpomoc,
musí býti tato záležitost předložena
do Prahy k rozhodnutí Ústřední soc.
pojišťovny, o tom jsem mluvil obšírně
v soc. politickém výboru. Ale pánové
budou viděti, až se tato ustanovení budou takto
prováděti, jakou ostudnou praksi a jaké zatěžování
administrativy pojištění zavedli. Nízké
úmysly koalice projevují se zejména ve snaze,
aby ve společné schůzi byli přijímáni
a propouštěni zaměstnanci nemocenských
pojišťoven, a koalice tak odkrývá snahy,
jaké do novelisace vkládá.
Pan kol. Čuřík a posl. Petr,
když zde tvrdili potřebu odpolitisování,
měli by uvážiti jako representanti t. zv. dělnického
křídla v klerikální straně,
kam to ustanovení povede. Že se vymstí i na
nich, ukáže se v nejbližší době.
Ustanovení o zřizování zemských
úřadoven a rušení svazů je tak
křiklavého rázu, že to až překvapuje.
Nejdříve koalice tvrdila, že svazů není
potřebí, když byla zřízena Ústřední
sociální pojišťovna, a když jí
naší i ostatní odbornou kritikou bylo prokázáno,
že tomu tak není, zřizuje z pochopitelných
důvodů na škodu věci zemské úřadovny,
jen aby se mohly svazy zrušiti, když již jejich
potřebnost nelze popírati.
Já jsem původně nechtěl o svazech
mluviti, ale pánové mne k tomu přinutili.
Mluvím-li přesto o svazech, pak není to labutí
píseň. Pánové se mýlí,
zejména pan dr Šrámek, když myslí,
že takovou organisaci, jakou jest Svaz nemoc. pojišťoven,
znemožní. Chtěl bych však srovnati, jak
organisaci svazů nemocenských pojišťoven
cení v cizině a jak ji cení náš
ministr soc. péče. Měli jsme příležitost
na dvou velikých sjezdech slyšeti ocenění
práce těchto institucí nemocenského
pojištění.
Velice časovým důkazem toho, jak v jiných
státech se činnost nemocenských pojišťoven,
jakož i nositelů a representantů nemocenského
pojištění státními úřady
oceňuje, jsou projevy, které staly se u příležitosti
dvou sjezdů, a to sjezdu německého svazu
nem. pojišťoven ve Vratislavě a sjezdu Pojišťovací
Internacionály, který konal se ve Vídni ve
dnech 9. až 13. září t. r. A lze konstatovati
podle účasti zástupců všech úřadů
i podle učiněných projevů na obou
sjezdech, že činnost svazů nemocenských
pojišťoven jako representantů nemocenského
pojišťování byla mimořádně
oceněna.
Já úmyslně neoceňuji svazy naše,
učinili to již dr Winter, Tayerle, Tučný
a Schäfer v soc.-politickém výboru.
Já chci úmyslně srovnávati, jak se
posuzuje organisace nemocenského pojištění
jinde.
Sjezdu Pojišťovací Internacionály ve Vídni
zúčastnil se nejen president Rakouské republiky
dr Michael Heinisch vedle ministra sociální péče
dr Resche, ale i celá řada odborových přednostů
ministerstev, které s činností nemocenských
pojišťoven přicházejí ve styk,
což samo svědčí o tom, jak veliký
význam byl přikládán tomuto sjezdu
rakouskými úřady. President Rakouské
republiky Heinisch ocenil velice obšírným způsobem
význam sociálně-zdravotní péče,
která se nemocenskými pojišťovnami provádí
a vysvětlil svoje stanovisko pro sociální
úkoly státu. Ze zajímavých vývodů
jeho bylo možno seznati, že velice bedlivě sledoval
vývoj nemocenského pojištění
v Rakousku, že zajímal se též o činnost
svazů. A jestliže činnost tuto na tak významném
mezinárodním foru, jakým byl sjezd Pojišťovací
Internacionály, ocenil, pak jistě, a to bylo ze
všech jeho vývodů patrno, mluvil ze svého
pevného přesvědčení, hodnotiti
současně i léčebnou péči
v nemocenském pojištění, zásluhou
svazů vybudovanou, která zaznamenává
právě v posledních letech velký mimořádný
vzestup. Kdo slyšel jeho slova a jeho ocenění
této sociálně-zdravotní péče,
prováděné nemocenskými pojišťovnami
a svazy, tak seznal, že nemocenské pojištění
v něm a v rakouské vládě nemá
zaujatých nepřátel, jak to lze konstatovati
u vlády československé. Tak mluvil president
Heinisch. Kdyby mluvil při nějaké příležitosti
náš president, můžeme býti ujištěni,
že takto ocení dělnické pojištění
i on.
Po presidentovi Heinischovi mluvil ministr sociální
péče dr Resch, výslovně připomínám.
křesťanský sociál, který zcela
objektivně posoudil poměry poválečné,
vzpomněl dneška a kvitoval, co vše nemocenské
pojišťovny v léčebné péči
i sociální politice ve prospěch rakouského
dělnictva vykonaly. Správně poukázal,
že nemocenské pojišťovny nelze posuzovati
jen s hlediska sociálního, nýbrž i s
hlediska národohospodářského, jestliže
vrací dělnictvu zdraví a činí
z nich hospodářsky schopné jednotky. Tedy
tytéž důvody, kterými jsem já,
jako řečník strany soc.-demokratické,
dnešní své vývody zahájil. Dr
Resch zdůraznil ve své řeči stejně
i činnost svazů jako představitelů
nemocenského pojištění a vyslovil oprávněnou
důvěru, že mezinárodní spojení
těchto institucí přinese nejen dělnictvu,
nýbrž i všem státům důležitý
prospěch.