Sociální pojištění je nejdůležitější
organisací sociální, poněvadž
má zajistiti dělnictvu nejnutnější
ochranu a podporu pro nejtěžší sociální
risika, jakými jsou nemoc, úraz, invalidita a stáří,
a jelikož naň přispívají dělníci
i zaměstnavatelé, stává se důležitým
článkem mzdového systému.
Podle statistiky o našem nemocenském a invalidním
a starobním pojišťování za prvé
pololetí letošního roku mohu uvésti
tato data. Pojištěných osob v nemocenském
pojištění jest 2,330.000 a v invalidním
pojištění 2,200.000. Pojistné příspěvky
činí ročně u nemocenského pojištění
795 milionů a u invalidního pojištění
680 milionů Kč, tedy celkem 1.475 milionů
Kč, čili téměř půldruhé
miliardy Kč. Státní příspěvek
na starobní a invalidní pojištění
činí po 10 letech asi 90 milionů Kč
a po 20 letech asi 180 milionů a při plném
zatížení asi 500 milionů Kč.
V úrazovém pojištění počítá
se celoročních dělníků, to
jest přepočtením všech pojištěnců
na 300 dní zaměstnání, celkem asi
1,366.000. Na příspěvcích pojistných
platí se ročně asi 190 milionů Kč
a odškodné placené úrazovými
pojišťovnami činí ročně
asi 140 milionů Kč. To je tak ve velikých
obrysech obraz rozsahu našeho sociálního pojištění.
Tato všechna vydání, jak pochopitelno, představují
určitou položku ve výrobních nákladech
a tím je dána souvislost sociálního
pojištění s celkovou situací hospodářských
poměrů ve státě, zejména s
poměry cenovými a se situací odbytu na trhu
domácím i cizím. Poměry tyto se vyvíjejí
při exportní převaze naší výroby
výhradně pod vlivem světové konkurence,
takže naše výroba průmyslová i
zemědělská musí se přizpůsobovati
světovému trhu. V této příčině
však jsme potud v nevýhodě, že ze států
střední Evropy zavedlo úplné sociální
pojištění toliko Německo, kdežto
ostatní sousední státy tak dosud neučinily
nebo mají zákon, který ještě
neuvedly v činnost a mohou tudíž silně
ohrožovati konkurenční schopnost naší
domácí výroby.
Otázka novelisace sociálního pojištění
stala se předmětem politického zápasu
mezi stranami občanskými a oposicí, a to
podle mého názoru s počátku více
pro některá nedorozumění a nepřesné
formulace nových úprav, než pro věcné
diference. Naše republikánská strana snažila
se čeliti těmto sporům zastávajíc
názor, že sociální pojištění
je velké dílo sociální, které
má posilovati spíše sociální
mír, než vyvolávati sociální
zápasy. Proto podporovali jsme každou snahu po sjednání
kompromisu v těch otázkách, kolem kterých
se točil celý zápas, a tato naše snaha
potkala se při dobré vůli všech zúčastněných
stran s plným úspěchem, takže nová
osnova je dobrým kompromisním dílem, přijatelným
pro obě skupiny, zaměstnavatele i zaměstnance.
Nový zákon béře náležitý
zřetel na všechna přání, která
byla přednášena z kruhů zaměstnavatelů
i zaměstnanců pro zlepšení pojišťovací
organisace i systému, vyhovuje návrhům kruhů
odborných a staví celou organisaci sociální
služby na pevné základy.
Při provádění novelisace byl sledován
hlavně ten účel, aby bylo zlevněno
břemeno příspěvků na sociální
pojištění, zejména na pojištění
invalidní, aby byly zavedeny některé další
výhody pro pojištěnce a zároveň
aby pojišťovací služba byla zlepšena
ve prospěch pojištěnců. Těchto
obou cílů bylo také skutečně
dosaženo, a to na základě nových rozpočtů
pojistně-matematických, provedených jednak
na podkladě úrokování reserv Ústřední
soc. pojišťovny na 4 1/2%,
jednak se zřetelem na stoupající hladinu
mezd vůbec, což vede k zařaďování
pojištěnců do vyšších tříd.
Vyšší úroková sazba znamená
zvýšení příjmů o 11%.
Otázka tato byla sice předmětem sporných
názorů, avšak na základě posudků
odborníků a zkušeností z doby předválečné,
jakož i určitých vzorů z ciziny bylo
setrváno při této vyšší
sazbě 4 1/2%.
Avšak ani ty politické strany, které snad mají
odchylné názory o této otázce úrokové
sazby, nemusí míti žádné obavy
o vývoj sociálního pojištění
v našem státě, poněvadž je zákonem
nařízena revise každých pět roků,
pokud se týče finančního hospodaření
Ústřední soc. pojišťovny, a zajisté
bude-li potřebí, učiní se nutná
opatření v ohledu finančně technickém.
Kruhy zemědělské dožadovaly se novelisace
sociálního pojištění z vážných
důvodů, zejména pro velké zatížení
finanční, obtížnou agendu administrační
a pro různé nedostatky v organisaci i v systému
pojišťovacím. Proto beru si za úkol, abych
posoudil, do jaké míry vychází nový
zákon vstříc těmto požadavkům
a přáním z kruhů zemědělských.
V úvodu uvádím především
toto. Všech pojištěných dělníků
zemědělských odhaduje se podle soupisu Ústřední
soc. pojišťovny asi na 464.000 osob. Přesnější
odhad počítá však s počtem asi
640.000. Důvodová zpráva k zákonu
z r. 1924 dokonce počítala asi 820.000, avšak
po vyloučení osob mladistvých do 16 roků
zůstane v pojištění asi 600.000 osob.
Dosavadní celkové zatížení zemědělství
u invalidního pojištění odhaduje se
asi na 133 mil. Kč a podle nového zákona
nastane zlevnění asi o 23%.
U nemocenského pojištění dosavadního
náklad činil asi 135 mil. Kč a v novém
zákonu se provádí zlevnění,
které teprve podle předběžných
odhadů má činiti asi 8 až 10%.
Chceme-li posouditi celkové zatížení
všech vrstev, všech výrobců, uvádím,
že celkové vydání na pojištění
invalidní, které činilo dosud asi 680 mil.
Kč, má býti sníženo podle nového
zákona asi na 597 mil. Kč, takže se z toho
rýsuje úleva asi 80 mil. Kč.
A nyní posuďme, jakým směrem se provádí
zlevnění soc. pojištění pro naše
zemědělce. 1. Z invalidního pojištění
jsou vyňaty všechny osoby mladší 16 roků,
kterých je v zemědělství asi 5 až
10%. Také tu byly předneseny námitky, proč
jsme vyloučili tyto mladé osoby, ale tu uvádím,
že podobně je tomu i v jiných státech,
na př. v Rakousku, kde v zákoně o soc. pojištění
zemědělských dělníků,
který byl přijat 19. července t. r., vyloučili
až do 18. roku mladé osoby všechny. Jistě
naše opatření bylo voleno velmi úměrně.
(Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)
2. Dále budou osvobozeni od pojistné povinnosti
krátkodobí sezonní dělníci.
t. j. ty osoby, které pracují při sezonní
práci, nejdéle však do 90 dnů v roce.
3. Žádáme velmi naléhavě, aby
vládním nařízením se objasnil
pojem zaměstnání vedlejšího a
příležitostného, které podle
dosavadního zákona nepodléhá pojistné
povinnosti Při vyměření těchto
ustanovení bude znemožněna dosavadní
nesprávná prakse v některých obvodech,
podle které naši malorolníci, domkáři
a jejich děti při občasném zaměstnání
u rolníků a statkářů byli podrobováni
pojistné povinnosti.
4. Pronikavého zlevnění se dosahuje však
snížením pojistných příspěvků.
A tu vzniká úplně nová třída
invalidního pojištění Aa, která
se tvoří hlavně se zřetelem na zemědělské
dělnictvo a ve které pojistná sazba se snižuje
s dosavadních 4.30 Kč na 2.60 Kč týdně,
tedy o 40%; druhá třída Ab, do které
patří již potom zbývající
část zemědělského dělnictva,
doznává snížení s dosavadních
4.30 Kč jenom na 3.60 Kč, tedy o 16%. O další
třídy mají zemědělci menší
zájem. Na př. nynější třída
B, jež bude třídou třetí, zlevňuje
se o 11%, třída C o 7% a třída D o
5%. Jest litovati toho, že nebyl přijat náš
návrh a návrh odborné komise, aby invalidní
příspěvek, který byl dosud týdenní
a nedělitelný, byl dělitelný podle
dnů, jak také konečně rozhodl i nejvyšší
správní soud. Toto opatření bychom
byli uvítali právě pro dělníky
krátko době, zejména pro nádeníky,
kterých je v zemědělství velký
počet, tuším na 12%, poněvadž by
se bylo zabránilo tomu, co se děje dnes, když
některý dělník pracuje dva dny u jednoho
zemědělce, dva dny u jiného a dva dny opět
u jiného, platí všichni tři celotýdenní
příspěvek za toho dělníka,
aniž by tento z toho něco měl, poněvadž
má nárok podle příspěvků
týdnů jednoduchých.
5. Jelikož propočítávání
naturálních požitků u zemědělských
dělníků bylo obtížné a
vykazovalo různé nedostatky, obsahuje nový
zákon ustanovení, že hodnota naturálních
požitků má toliko vliv na zařazení
u čeledě o jednu třídu a u deputátníků
o dvě třídy výše, než jak
vyplývá zařazení podle mzdy peněžité.
To znamená, že čeleď při peněžité
mzdě do 150 Kč měsíčně
bude vždycky ve třídě II nemocenské
a v invalidní třídě Aa a při
vyšší mzdě bude v nemocenské třídě
III a v invalidní třídě Ab. Deputátníci
budou o jednu třídu výše. Deputátníci
s peněžitou mzdou do 150 Kč měsíčně
budou v nemocenské třídě III a v invalidní
třídě Ab a při vyšší
mzdě, a to je velmi malá kvota deputátníků,
jen v řepařských krajinách docela
malý zlomek, budou v nemocenské třídě
IV a v invalidní třídě B.
Tato úprava naturalií znamená velkou výhodu
pro zemědělství, poněvadž také
zavádí určité zjednodušení.
Od této úpravy si slibujeme tolik, že zemědělské
dělnictvo bude stabilně zařazeno do dvou
tříd, a to u nemocenského pojištění
do třídy II a III a u invalidního pojištění
do tříd Aa, Ab.
Zlevnění v nemocenském pojištění
projeví se v tom, a to je moment velmi důležitý,
že u čeledě a deputátníků,
když jim zaměstnavatel-zemědělec poskytuje
v nemoci to, co jim patří, byt, stravu a mzdu, nevyplácí
se v tomto případě žádná
nemocenská podpora, v důsledku čehož
se také zemědělcům zlevní příspěvek.
Uvážíme-li, že podle průměru
v zemědělských pokladnách zjištěného
nemocenské podpory, t. zv. "nemocenské",
činí 27%, slibujeme si od tohoto opatření
pronikavé zlevnění nemocenského pojištění,
jehož dosah ovšem zatím nemůžeme
dosti dobře vyjádřiti procentuelně.
Nyní přistupuji k posouzení kapitoly, jaké
výhody mají zemědělští
dělníci z nových úprav celkové
novelisace. Budou účastni těch výhod,
které získají pojištěnci vůbec,
t. j. především zlevnění pojistných
příspěvků, ač většinou,
jak víme, je platí zemědělci sami
v celé výši, a dále zlepšení
pojistných dávek. Zlepšení to nastává
v těchto směrech velice důležitých:
1. Důchod invalidní: Základní částka
důchodu invalidního místo dosavadních
500 Kč zvyšuje se na 550 Kč a zvyšovací
částky za příspěvkové
týdny místo dosavadních 20% zaplacených
obnosů budou činiti asi 23%. Důchod invalidní
poskytuje se již při 50% invaliditě místo
dosavadní 2/3.
To je výhoda velmi značná. (Odpor posl.
Štětky.) Vždyť jsem o tom již mluvil,
měl jste zde býti! Zachovejte klid při této
otázce. Ale opakuji to k vůli vám, že
vás mám tak rád. Prohlásil jsem, že
v I. třídě Aa, která se vytvořila
ponejvíce ze zemědělských dělníků,
znamená snížení 40%. Moudrému
napověz atd. (Veselost.)
2. Důchod vdovský poskytuje se bez zřetele
k invaliditě vdovy již při dosažení
65 roku a kromě toho vdovám, které mají
2 děti nezaopatřené do 17. roku.
3. Při úplné bezmocnosti důchodce
zvyšuje se důchod invalidní a sirotčí
o 50%.
4. Odbytné za pojištěnce, kteří
zemřeli před uplynutím čekací
doby, se částečně zvyšuje.
5. Vdaným pojištěnkám zavádí
se výbavné, různé podle tříd,
při čemž může jim býti zachován
nárok na pozdější požitky při
plnění určitých podmínek.
6. Čekací doba na invalidní důchody
se zkracuje s dosavadních 150 týdnů na 100
týdnů. Je to nejkratší čekací
doba, která se vůbec vyskytuje v zákonodárství
jednotlivých států. Rakousko má 104
a Německo 200. Tedy zde jsme šli hodně daleko.
7. Karence nemocenského pojištění se
zkracuje na 2 dny, takže je to výhoda velmi značná.
8. Fond na léčebnou péči se zvyšuje
z úspor, které se získají novelisací.
Vedle toho je tu celá řada drobných opatření,
zlepšujících ve prospěch pojištěnců,
které podrobně nerozvádím.
Přistoupím nyní k posouzení otázek
organisační povahy, zejména k otázkám
sporným, t. j. k otázce správy nemocenských
pojišťoven. Tato otázka byla předmětem
sporu od toho okamžiku, jakmile zaměstnavatelé
proklamovali svůj požadavek na zastoupení paritní.
Hledaly se způsoby řešení pro tuto otázku
a musili jsme jíti tak daleko, že jsme musili hledati
principy vědecké - poněvadž i sociální
politika je vědou - a musili jsme se dívati na vzory
v cizině. A tu z vědeckých principů
odvodili jsme argumentaci, že ve správě pojišťovacích
ústavů - zde nemocenských pojišťoven
- má býti zastoupení obou skupin upraveno
podle poměrů placení příspěvků.
Tento princip je proveden takřka ve všech státech,
zejména i v Německu, kde platí dělníci
dvě třetiny, zaměstnavatelé jednu
třetinu, a podle toho je rozdělena správa
na poměr 8:4. Prohlašuji, že požadavek zaměstnavatelů,
aby měli paritní vliv na rozhodování
v nemocenských pojišťovnách, je úplně
spravedlivý, odůvodněný poměrem
placených příspěvků. Také
tomuto principu starý zákon vyhovoval, ale jen u
rozhodčího soudu a v Ústřední
soc. pojišťovně, kde rovněž je 12
dělníků a tolikéž zaměstnavatelů
a do jisté míry také ve správě
nemocenských pojišťoven, kde přiznal paritní
zastoupení, a to celkově v těch formách,
že se majorita dala v představenstvu dělníkům
a v dozorčím výboru zaměstnavatelům
a poměr celkového zastoupení či 10:10
vyjadřoval tu paritu. Jenže tehdy při sdělávání
starého zákona se myslilo, že každá
skupina má zájem na jiné agendě, dělníci
na agendě představenstva a zaměstnavatelé
na dozorčím výboru. Poznalo se však,
že to byl omyl, že obě skupiny mají zájem
na sledování obou agend, jak agendy správní,
tak i dozorčí. Tomuto přání
se vyhovuje novelisací tím způsobem, že
se zavádí skutečně úprava nová,
která zajišťuje vliv dělníkům
i zaměstnavatelům paritně na správu
a rozhodování o nejdůležitějších
otázkách ve správě nemocenských
pojišťoven. Společné schůze představenstva
a dozorčího výboru budou nejdůležitějšími
orgány ve správě nemocenských pojišťoven,
poněvadž tam se budou vnášeti a rozhodovati
nejdůležitější otázky z
celé agendy a správy nemocenských pojišťoven.
Je to především změna stanov, sjednávání
smluv s lékaři, zubními techniky, porodními
asistentkami, lékárníky a léčebnými
ústavy, úprava systemisace úřednictva,
stanovení služebního a disciplinárního
řádu, posuzování referátů
úředníků, jmenování
a propouštění úředníků
na návrh představenstva, vymáhání
nároků proti funkcionářům,
odměna pro funkcionáře, usnesení o
zrušení pojišťovny a přihláška
ke Svazu.
Dosavadní početní poměr 8:2 nebyl
udržitelný, poněvadž obě skupiny,
zaměstnavatelů i dělníků, přály
si rozmnožení tohoto počtu a tomuto přání
se vyhovělo paritním způsobem, přidělením
jednoho zástupce každé skupině, takže
se přišlo na cifru 9:3.
Valná hromada delegátů, která se skládala
výhradně z delegátů dělnických
pojištěnců, se ruší a její
působnost se přenáší do společné
schůze představenstva a dozorčího
výboru. Ponechává se jen tak zvaný
sbor delegátů, složený ze zástupců
dělnictva jen za účelem informativním,
který také provádí volbu dělnických
delegátů do představenstva a dozorčího
výboru. Volbě předsedy představenstva
a dozorčího výboru ponechává
se volnost majoritě, aniž by byla omezena na některou
skupinu. Ve skupině zaměstnavatelů je dnes
změna, že jako korektiv plurálního hlasovacího
práva, zaměstnavatelé totiž volí
podle počtu svých dělníků,
kolik dělníků, tolik hlasů, zavádí
se minoritní zastoupení pro živnostníky
a zemědělce. Minoritní zastoupení
je vyjádřeno tím, že zemědělcům
a živnostníkům patří v představenstvu
jeden zástupce a v dozorčím výboru
2 až 3 zástupci. Tímto vyřešením
paritního rozhodování ve správě
nemocenských pojišťoven získávají
zaměstnavatelé nejlepší záruku
pro úsporné a rozumné hospodaření
v těchto institucích.
Pokud se týče Svazů nemocenských pojišťoven,
mohu sděliti, že podle dosavadního zákona
byla jejich činnost obligatorní potud, že jednak
byly pomocným orgánem Ústřední
soc. pojišťovny a jednak jako ústředí
pro nemocenské pojišťovny zejména v agendě
léčebné péče atd. Nová
úprava se provedla na ten způsob, že Svazy
ponechávají se ve své dosavadní působnosti
obligatorně toliko až do okamžiku zřízení
t. zv. zemských úřadoven, které se
projektují v Praze, Brně, Bratislavě pro
Slovensko a Podkarpatskou Rus, kteréžto zemské
úřadovny budou, abych tak řekl, expositurami
Ú. S. P., pro tu agendu, která se jim svěří.
(Posl. Dubický: Tedy útvary zbytečně.)
Zbytečnými se stanou Svazy, poněvadž
jakmile nastoupí zemské úřadovny pan
kol. Dubický má jen potud pravdu stanou se
zbytečnými Svazy a budou likvidovány. (Posl.
Štětka: Zemské úřadovny budou
míti zbytečně práci.) Je na vás,
abyste to dokázali, že je tomu tak, neboť jest
fakt, že zemská úřadovna v Bratislavě
pro Slovensko se neobyčejně osvědčila,
což doznávají všecky politické
skupiny. To je fakt a těžko operovati jenom tak z
nějakého dojmu. (Posl. Dubický: Bude to
státi 25 mil. Kč! - Posl. Štětka:
40 mil. Kč!) To bych neřekl.
Tedy je faktum, že Svazy budou likvidovány, a to v
době pěti roků po účinnosti
zákona.
Pokud se týče zemědělských
pojišťoven nemocenských, mohu konstatovati, že
podle dosavadního zákona mají býti
zemědělské pojišťovny zřízeny
pravidelně v každém politickém okresu
a také kruhy zemědělské trvají
na tom, aby tato zásada byla provedena skutečně
do všech důsledků. Dosud se tak stalo toliko
zřízením 54 zemědělských
pojišťoven, kombinovaných někdy také
ovšem pro více politických okresů. Samostatnost
těchto zemědělských pojišťoven
je nutna se zřetelem na zvláštní hospodářsko-sociální
poměry zemědělského dělnictva.
Pokladny ty ve své krátké působnosti
se plně osvědčily a prospěšnost
jejich je prokázána i zkušenostmi z ciziny,
zejména z Německa i Rakouska. Nechci pro pokročilou
dobu všechny ty momenty, odůvodňující
důležitost zemědělských pokladen,
rozváděti, uvádím jenom stručně,
že především při pojišťování
s pokladnami okresními úspěšně
konkurují, že risiko onemocnění u zemědělských
pojišťoven je menší než u pojišťoven
okresních. Dále je prokázáno, že
i režie správní je levnější
něž u pojišťoven okresních. Uvádím
na příklad, že na jednoho člena připadá
u pojišťoven zemědělských na správních
výlohách za jeden den 35.68 Kč a u okresních
pojišťoven 47 Kč. Vidíme, že zemědělské
pojišťovny provádějí úsporněji
léčebnou péči, poněvadž
nejsou vystaveny tak rozsáhlé simulaci, jaká
se projevuje u okresních pojišťoven. Z toho důvodu
rozhodlo se Rakousko i Německo udržeti separátní
organisaci zemědělských pojišťoven
pro zemědělské dělnictvo. Kol. Štětka
by si mohl i to vyhledati, že v Rakousku to byli sociální
demokraté, kteří roku loňského
při projednávání zákona o sociálním
pojištění všeho dělnictva podali
přímo sami resoluci, aby se v Rakousku zemědělské
pojišťovny udržely separátně. (Posl.
Štětka: Proto vy říkáte, že
jsou levým flíglem buržoasie. Zcela správně.)
V Rakousku jsou vám náhodou velmi blízcí,
proto tam vyloučili také vaši existenci. Tam
nemáte žádného komunistu v parlamentě.
Dále možno zaznamenati, že také na poradách
při Mezinárodním úřadu práce
v Ženevě bylo za správnou uznána zásada,
že zemědělské nemocenské pojišťování
dělnictva má býti vybudováno separátně.
Tedy na mezinárodním vědeckém neutrálním
foru se usnesla zásada, že nemocenské pojišťování
zemědělského dělnictva má býti
provedeno úplně samostatně. Není proto
možno zásadou touto pohnouti tak lehkovážně,
jak se zde dějí pokusy. Z těchto důvodů
zemědělské kruhy trvají na tom, a
to není žádné politikum pro nás,
nýbrž otázkou čistě odbornou,
aby se provedlo ustanovení zákona, aby pokladna
zemědělská byla zřízena v každém
okrese, pokud snad z důvodu účelnosti nebude
někde vyžadovati, abychom eventuelně spojili
dva až tři okresy v jednu zemědělskou
pojišťovnu.
Zemědělské pojišťovny budou míti
nyní právo ukládati své přebytky
též do okresních hospodářských
záložen, pokud tu bude záruka okresu za tyto
vklady.
Úkolem zemědělských pojišťoven
jest, aby soustředily všechno dělnictvo pracující
na venkově v podnicích zemědělských
a lesních a aby se zřetelem na zvláštní
poměry našeho venkova organisovaly léčebnou
péči. S tohoto hlediska má býti okruh
zemědělských pojištěnců
rozšířen též na zaměstnance
všech vedlejších podniků, jako zahradnictví,
rybářství, v hospodářském
průmyslu, dále též na zaměstnance
zemědělských družstev a jiných
organisací zemědělských a zaměstnance
zemědělských škol a ústavů,
případně kanceláří v
osobních službách majitelů. V novém
zákoně jest ustanovení, že tento výpočet
zemědělských zaměstnanců v
tomto širším pojmu provede se vládním
nařízením. Žádáme důtklivě,
aby tento výpočet byl co možná nejrychlejším
způsobem upraven.
Také důležitým požadavkem kruhů
zemědělských byla otázka zjednodušení
agendy v oboru sociálního pojištění.
Plným právem stěžují si zemědělci
na to, že agenda spojená se sociálním
pojištěním je velice značně zatěžuje,
je kombinovaná, a vystavuje je různým šikanám
stanovením určitých terminů, krátkých
lhůt, pokut a pod. Jelikož právě tyto
obtíže administrativní zbytečně
často zneklidňují, dráždí
a vyvolávají odpor proti celému systému,
bylo nutno zavésti určitá ulehčení
v tomto směru.
Lhůta pro přihlašování a odhlašování
dělnictva byla prodloužena z dosavadních 3
dnů na 6 dnů, tak, aby v této době
byla vždy neděle, kdy zemědělec má
trochu klidu na práci korespondenční. V Rakousku
stanoveno bylo dokonce pro jistotu 8 dnů, aby termín
byl ještě delší. Dále namáhavé
a pro naše malé zemědělce zbytečné
vedení výkazů o zaměstnancích
bylo stanoveno na 3 roky, místo dosavadních 5 roků
a od vedení těchto výkazů budou osvobozeni
zemědělci, kteří zaměstnávají
zpravidla 3 dělníky. I v tom bude značné
ulehčení. Pro řádnou evidenci pojištěnců
budou zavedeny zvláštní legitimace pro pojištěnce.
Ohledně osob nestálých, to jsou naši
nádeníci, bude provedeno podstatné zjednodušení
agendy vydáním prováděcího
nařízení k §u 248 platného zákona
a zejména pokud se týče placení příspěvků,
doporučujeme zavedení systému nálepních
známek na trvalé poukázky pojištěnců,
jako jest tomu v Německu a v Rakousku. V souvislosti s
tím žádáme, aby byly zproštěny
pojištění osoby, které ze své
povahy nejsou žádnými zaměstnanci, jako
osoby nacházející se toliko na praktickém
výcviku, jak se nyní stává obvyklým,
že zejména děti malozemědělců
anebo rolničtí synkové ze Slovenska chodí
na praksi několika měsíců na větší
hospodářství za účelem praktického
vyškolení.
Dále musí býti zproštěny osoby,
které prodělávají praktický
výcvik se zřetelem na školní studia,
ať již před ním nebo po něm.
Důležitou otázkou, kterou jsme rozhodli positivně,
bylo rozhodnutí v otázce, že příslušníci
rodin, zejména děti, nepodléhají pojistné
povinnosti.Vyskytly se názory nejen u okresů, zemských
úřadů, nýbrž i u úředníků
ministerstva soc. péče, že prý takový
syn nebo dcera, když pracuje pravidelně na hospodářství
svého otce, podléhá pojistné povinnosti.
Slyšel jsem to sám od úředníka
ministerstva sociální péče. Jen ty
dcery a synové mají prý býti osvobozeni,
kteří pracují mimořádně.
Ať mi někdo poví, jak naši zemědělští
synové nebo dcery pracují? Pracují více
než kterýkoliv dělník od rána
do večera. Práce ta jest řádná,
ale neděje se ve smluvním mzdovém poměru,
nýbrž v poměru rodinném. Z toho důvodu
byli jsme nuceni vložiti k §u 2 dodatek, že členové
nebo příslušníci rodiny zaměstnavatelovy,
jako jeho děti, vnuci, sourozenci nebo rodiče nejsou
v žádném mzdovém poměru a nepodléhají
pojistné povinnosti.
O sezonním dělnictvu bylo již mluveno, že
vylučujeme několik set tisíc osob sezonních
dělníků. To všechno byl omyl a klam.
Nikdy jsme nechtěli vyloučiti sezonní dělníky,
zejména ne ty party, které přicházejí
ze Slovenska, ale jen ty sezonní dělníky,
kteří pracují nejdéle 90 dnů
v roce. Podle mého nazírání jsou tyto
osoby již vyloučeny z pojistné povinnosti podle
§u 2, poněvadž pracují 80 až 90 dní
a mají to jako vedlejší nebo příležitostné
zaměstnání. Je jasno, že i když
to v zákoně bude, že se mohou tyto osoby vládním
nařízením vyloučiti. Já budu
tvrditi, že i takoví domkáři, malorolníci,
kteří se považují za osoby samostatně
výdělečně činné, i když
budou pracovati 4 až 5 měsíců, nebudou
podléhati pojistné povinnosti podle §u 2. (Posl.
Štětka: Vždyť to potvrdil sám pan
dr Janko.) Ale on si to trochu zmýlil. On počítal
sezonní dělníky dlouhodobé, kdežto
my jsme měli na mysli krátkodobé, kteří
až dodnes v pojistné povinnosti nebyli a které
nemohl nikdo spočítati.
Nyní přicházím k otázce propočítávání
a placení příspěvku, která
byla upravena novým systémem odlišným
od dosavadního způsobu. U nemocenského pojištění
je důležitá změna v tom, že propočítávání
mzdy rozhodné pro zařazení do tříd
provádí se u zaměstnanců stálých
tím způsobem, že týdenní mzda
se dělí 6 dny a měsíční
mzda 25 dny. U nestálých dělníků,
nádeníků je směrodatná skutečná
denní mzda.
Podle toho stanovený příspěvek počítá
a platí se u stálých dělníků,
řekněme u čeledi, deputátníků
atd. za celých 7 dní a případně
30 dní, když je to měsíční
zaměstnanec, kdežto u nestálých dělníků
toliko za skutečné pracovní dny. Je to jednotný
princip takto dojednaný pro dělnictvo zemědělské
i průmyslové, který u zemědělského
dělnictva se částečně odchyluje
od skutečnosti, poněvadž zemědělské
dělnictvo ve své velké převaze - je
to 88% - co máme stálého dělnictva,
čeledí, deputátníků a těch
stálých dělníků - vlastně
pracuje pravidelně sedm dní, poněvadž
pracují i v neděli, třebaže je to práce
lehčí. Zde by mělo býti dělení
sedmi, následkem toho bychom dostali dělnictvo do
nižších tříd, ale my jsme na tuto
formu přistoupili s určitými výhradami,
jak jsem již řekl, že ohledně naturálií
se počítá paušálně, a
to u čeledi o jednu třídu a u deputátníků
o třídy dvě. Tady je určité
spoutání, aby snad zařazování
dělnictva nešlo do vyšších tříd.
Další kautelou jest opatření, že
krajní hranice pro nemocenské příspěvky,
která byla stanovena 5% mzdy, stanoví se nyní
na 4.3% mzdy. Při tom se připouští rozpětí
až do výše 4.8% a výjimečně
a přechodně i přes tuto hranici. ovšem
opatření toto je míněno ne na zemědělské
pojišťovny, nýbrž na pojišťovny
okresní, které ztratily svou finanční
rovnováhu a zasluhují, aby byly sanovány.
Otázka osob přestárlých, o níž
pojednal velmi podrobně zpravodaj Malík,
vyřešena nebyla, a to z toho důvodu, že
se uznává za účelnější
a potřebnější, aby tato otázka
byla vyřešena souvisle v celém komplexu ve
specielním zákoně, který se připravuje
pro nejbližší dobu. Prohlašuji, že
na této otázce máme my, zemědělci,
značný zájem, poněvadž přes
60% těchto přestárlých osob nachází
se na venkově právě v poměrech zemědělských.