Středa 19. září 1928

Upozorňuji, že zdařil se také náš původní plán - mluvím za stranu - zachovati v pojištění veškeré pojištěnce dnes tam již jsoucí, sezonní a domácké dělnictvo. Zůstanou tedy takovým zvláštním dokladem všechny ty pohádky o vyloučení  3/4,  1/2 nebo celého milionu různých kategorií. (Posl. dr Winter: To nebyly pohádky v době, kdy byly pronášeny!) Vy jste sám, pane doktore, řekl, že jste... (Posl. dr Winter: My jsme to vynutili svou agitaci a donutili jsme vaši.stranu, aby soudila jinak!) A já vám mohu říci, že ještě než agitace s vaší strany počala, bylo v koaličních stranách - a hodně naší zásluhou zabezpečeno, že tam ty kategorie zůstanou. To vám mohu dokázati protokoly. (Výkřiky posl. Zeminové.) Já chápu, že se dnes hlásíte o zásluhu. Zásluhu míti je vždy pěkná věc, ale neprokážete, že ji máte na 100%. Zásluhy, které máte, vám upírati nebudu - ještě k tomu později přijdu - ale neberte je na 100%, když vám na 100% nepatří.

Dovolte, abych přešel k části organisační. Byli jsme obviňováni, že chceme vzíti pojištění z rukou dělnictva - prve to řekl, myslím, kol. Remeš - a že paritou to chceme dáti do rukou podnikatelům a zakládáním nových pojišťoven prý chceme pojištění roztříštiti a zabíti nadobro. V otázce parity jsme vždy hájili názor, že pojištění je převážně záležitostí dělnictva a že by pojištěnci, tedy dělnictvo, měli míti výhradní vliv na jeho provádění. Tento názor jsme hájili ve svém tisku, na schůzích po celou dobu co se o novelisaci jednalo. (Posl. Chalupník: Ale ne zde v parlamentě, ne v soc.-politickém výboru!) Počkejte, pane kolego, já k tomu přijdu, proč k tomu došlo a proč to tak špatně dopadlo.

Jestliže se nepodařilo uplatniti názor, že by dělnictvo mělo vésti své pojišťovny, poněvadž je to opravdu z větší části eminentně dělnický zájem, jak pojišťovna je spravována, děkujte, pánové, namnoze vedení pojišťoven a nikoli nám. Cožpak v nich mělo dělnictvo vůbec nějaký vliv? Mám vypočítati sta a tisíce příkladů? Již jsem to řekl a opakuji, jak nemocného z pojišťoven hnali do práce a jednali s ním, když nebyl určitého politického vyznání. Mám vám znova vykládati desítky případů, jak se hospodařilo a proč ztratila se důvěra v tyto pojišťovny? (Posl. Johanis: Uveďte jeden konkrétní příklad špatného jednání, že to bylo podle politického vyznání!) Kol. Johanisi, počkej, já ti mohu přinésti takových dokladů celou řadu. Já ti je dodám, buď bez starosti.

Toto ovzduší v sociálních pojišťovnách vytvořilo ve veřejném životě názor, že je nedovedete nestranně spravovati, a proto se nepodařilo prosaditi názor, že to má zůstati v rukou i ve vedení dělnictva. Zde je příčina. Vaší vinou vznikly ty důvody, které potom vynutily v určité části veřejnosti a v politických stranách, aby se žádala parita. Vyřešili jsme tuto ožehavou otázku tím, že dělnictvo v představenstvu má většinu, ale všecky důležité záležitosti vyřizuje paritní schůze představenstva a dozorčího výboru.

Co jsem řekl o vedení pojišťoven, to platí i o ostatním dozoru. Vy si dnes stěžujete, že chceme vliv byrokracie rozšířiti směrem na sociální pojištění. Já vám řeknu upřímně, není to paušální výtka; já vím, že mnoho pojišťoven je spravováno vzorně. (Posl. Johanis: Největší část!) Já to přiznávám, že největší část je vedena vzorně, ale prosím, i kdyby bylo jen 10 špatných příkladů, vzbudí to ve veřejnosti pozornost. Ta nevidí tu dobře spravovanou pojišťovnu, ale když se ukáže jeden špatný příklad, tak to ví celý svět. (Posl. Johanis: To bylo u Drozda zrovna tak!) Vy jste našli jednoho zloděje a obvinili jste celý stav. (Výkřiky čsl. socialistických poslanců.) Když jste našli jednoho Drozda, obviňovali jste celý stav a štvali jste 10 let.

I kdyby byla, jak kol. Johanis říká, většina pojišťoven správných, přece jenom v řadě jich se projevily velmi ošklivé věci. (Posl. Karpíšková: Jaké?) Já jsem to řekl, kolegyně, když jste zde nebyla. Když máte na tom takový interes, dejte si předložiti revisní nálezy Ústřední sociální pojišťovny za poslední leta. Já tím nemohu slavnou sněmovnu zatěžovati, ale tam se dovíte pěkné věci.

Tato okolnost přivedla veřejnost k tomu, že volala po státním dozoru. Veřejnost vezme to s velikým uspokojením na vědomí a já si dovolím tvrditi, že to bude v prvé řadě dělnictvo, které s uspokojením vezme na vědomí, že hospodaří se dobře s jeho penězi tak těžce vydělanými a že jsou pod státním dozorem, a neuvěří vám, že tato okolnost je na úkor dělnictva a proti dělnictvu. (Výkřiky poslanců čsl. strany soc. demokratické. - Potlesk na pravici.)

Nikdy vám dělnictvo neuvěří, zavádíme-li dozor nad hospodařením s dělnickými penězi v pojišťovnách, že je to akt proti dělnictvu, a pochopí, že je to akt proti vedení. (Posl. Johanis: Víš, že až do roku 1920 vedlo ministerstvo dozor? 38 let vedl stát dozor!) Já vím, ale my zavádíme dozor trochu přísnější a bezprostřednější. (Výkřiky posl. Svobody, Johanise a Myslivec.)

Slavná sněmovno! Další výtka organisaci pojištění je, že prý pojištění tříštíme. Prosím, ať mně někdo řekne vážně jak ta výtka o tříštění pojištění může vůbec platiti. Zřizuje se pouze 8 nových pojišťoven společenstevních a při tom je záruka, že i při zřízené nemocenské pojišťvny společenstevní musí zůstati okresní pojišťovno nejméně 12.000 členů. 8 nových pojišťoven se může zříditi a já tvrdím, že se ani všechny nezřídí. (Posl. Svoboda: Brzy vám to zkrachuje pod vaši patronancí a s vaši signaturou!) Pane kolego, to se zeptejte kol. Johanise, kolik toho bylo pod naší patronancí, a pak nebudete zde flákat rukama; jen si račte sednouti.

Lze zříditi jen osm nových pojišťoven a vedle toho v okresní pojišťovně musí zůstati 12.000 pojištěnců, takže ta jest úplně zabezpečena. (Posl. Svoboda: To je ve prospěch pojištěnců? Proč to drobíte? Co to má za smysl?) Uznávám, že něco na výtkách kolegů ze soc. demokratických lavic je, jen se divím, proč oni, když před několika lety dělali zákon, také nechali tak malé ústavy jako v Praze s 800 členy! Proč jste to dovolili agrárníkům a nám to teď vytýkáte? (Posl. Svoboda: To bylo vaše dílo!) Pánové, buďte trochu objektivní a nevytýkejte nám za hřích něco, co jste sami dělali. (Výkřiky posl. Geršla.)

Mohu prohlásiti za stranu, že nepřáli bychom si nic jiného, než vytvoření pojišťoven jednotných. Náš názor je, že by měly zmizeti všechny pojišťovny a měly by zůstati jen jednotné. Vybudovati jednotné pojišťovny v každém politickém okrese, odpolitisovati je a uspořádati tak, aby sloužily svému poslání to jest jediné, co bychom si přáli, a já jsem, slavná sněmovno, přesvědčen, že k tomu v budoucnosti dojde. Ovšem dnes máme tu politické poměry tak rozvrstvené a tak zvláštní, že tento stav nemůžeme zavésti. To je vám dobře známo, poněvadž jste nechávali vedle okresních ještě společenstevní pojišťovny zemědělské a závodní. (Odpor posl. Svobody a Geršla.) I vy jste tenkráte politickými poměry byli donuceni nesplniti svůj program, nýbrž přizpůsobiti se poměrům. (Posl. Svoboda: To byly jiné vlivy!) Tedy takový stav... (Posl. Johanis: Petře, podívej se, jaký děláme návrh!) Kolego Johanisi, mohu ti říci, že kdykoliv půjde o snahu unifikovati pojištění, že v naší straně najdete vždy podporu. (Posl. Johanis: A nerušíte také svazy?)

Právě přicházím ke svazům, kolego Johanisi. O to byl veden velký spor, mají-li býti svazy zachovány či zrušeny. A vy vidíte, jak osnova tu otázku řešila. Přiznám svazům, že splnily velký úkol v minulém svém životě. (Posl. Krejčí: Tedy si zaslouží lehké odpočinuti! Výkřiky.) Když se zavedlo starobní a invalidní pojištění, pojišťovny okresní a všechny, jak tu jsou, ani s Ústřední sociální pojišťovnou, neměly prostředků, kterými by to všechno provedly, a svazy jim ten úkol svým aparátem umožnily. To je nesporné, a to by mluvilo pro svazy. Co však mluví proti nim? Může obstarávati funkce plynoucí ze zákona nějaká soukromá společnost, v tomto případě svaz? (Posl. Procházka: Dejte jim zákonný podklad!) Svazy jsou politicky rozvrstveny. Máme sedm svazů a u nás se neříká Svaz nemocenských pojišťoven, nýbrž - jak se té terminologie i u vás užívá - Svaz Klečákův, Johanisův. To znamená, že svaz je určitě politicky zabarven. (Posl. Johanis: Nazývají se podle zakladatelů!) Copak je ten zakladatel? Ten zakladatel se nedá přece od osoby odmysliti. To mluví proti svazům, že jsou to politické jednotky, a proto je potřebí, aby tak důležitou funkci, t. j. styk mezi Ústřední soc. pojišťovnou a nemocenskými pojišťovnami, obstarávaly také instituce úřední. (Posl. Johanis: Poslechni, Petře, kdybych přestoupil ke straně klerikální, nezrušíte ty svazy?) Ne, ale uděláme tě prvním předsedou té zemské úřadovny, až bude zřízena. Určitě! Tedy opakuji, že k provádění zákona je třeba institucí úředních, a ne aby to dělaly stranické, politické svazy.

Z řad oposičníků je velmi kritisována nově zavedená úroková míra a p. dr Winter ve své řeči říkal, že jsme nepřivedli nikoho, kdo by mohl říci, že ta úroková míra 4 1/2, na které budujeme pojištění, jest správná a že je možno se nadíti, že vytrvá 10 a více let. Nevím, kde byste našli člověka, který by mohl do budoucnosti to s určitostí odhadnouti. (Posl. dr Winter: My jsme skromní, my jsme říkali jen pravděpodobnost!) Pane dr Wintře, pravděpodobnost je stejná u 4 1/4% jako u 4 1/2%. (Posl. dr Winter: To přece nemůžete vážně tvrditi!) Ano, zcela vážně. (Posl. Zeminová: Tak tomu nerozumíte!) No, já, kol. Zeminová, nejsem tak velký finančník jako vy, u nás se to v partaji tak nepěstuje, ale tolik tomu rozumím, že je-li 4 1/4% možno, je i 4 1/2% možno, poněvadž, když se změní hospodářské a finanční poměry pronikavěji, nebude platiti ani 4 1/2%, ani 4 1/4%. Bude-li však stabilisace dnešních hospodářských poměrů taková... (Posl. Langr: Proč jste to tedy neudělali na 5%?) Já vám říkám, že těm finančním otázkám nerozumím tak jako vy, poněvadž se v naší straně finančnictvím tolik nezabýváme. (Posl. Johanis: Tohohle zločinu s těmi úroky nechraň, kocovina se dostavuje!) Johanisi, jak to mluvíš? Podívej se, jaká je naše logika. Kol. dr Winter říká, že kdyby sem někdo přišel a řekl: "Je to pravděpodobné", budete to dělati s sebou. (Posl. dr Winter: Ne, pane kolego, nikoli někdo, nýbrž odborník!) Já nechci říci, že vám to říkám já. Nebudu zde vystupovati jako odborník. Ale kol. Johanis to teď prohlašuje za zločin. Není to zločin, pánové. (Posl. Johanis: Víš, že guvernér byl jen na chodbě a nechtěl jiti dále?) To vím docela dobře. Ten guvernér nebo kdokoliv jiný by vám to neprohlásil veřejně. (Posl. dr. Winter: A na prohlášeni tajné nic nedáme!) Pane doktore, za to ručí vláda před státem a občanstvem, neručí za to žádný odborník, ani p. dr Pospíšil, kterého jmenujete; vláda ručí za to, co provede, a my se v té věci spoléháme na vládu. (Výkřiky na levici.) Vláda musí za to nésti odpovědnost. (Posl. Svoboda: Do těch dob bude vláda dávno pryč!) Ale bude jiná.

Tedy, vy nemůžete dokázati, že by to bylo opatření špatné, právě tak jako já, poněvadž nejsem odborníkem, nemohu tvrditi, že je to naprosto bezpečné. Ale říkám: Nám za to ručí vláda, která slyšela odborníky. (Hlas: Ale jaké a které!) Vám bylo už řečeno, že vydat vám jednoho odborníka, ani vlas na něm nezůstane poctivý.

Je ještě nutno promluviti o způsobu, jakým byl zákon a jeho novelisace projednávána. Tento způsob byl předmětem ostré kritiky. Myslím, slavná sněmovno, že fakt, že vláda a vládní většina dala příležitost, aby za dobu 10 měsíců se mohl o věci každý vysloviti a pronésti své mínění (Výkřiky dr Wintera a posl. Svobody.), není špatný způsob projednávání, naopak je jen nutno vítati tuto metodu, aby nejen vláda, nýbrž i oposice a kruhy odborné měly dosti času říci své mínění. (Posl. Zeminová: Za to kongruu jste si vynutili ve 24 hodinách, to jste nevolali odborníky, zdali to jde!) To se mýlíte, také jsme je zavolali, ale ti odborníci vám to neřekli, poněvadž jste nebyla jejich představeno u, byli však vyslechnuti. (Výkřiky posl. Myslivce a Zeminové.)

Slavná sněmovno, chci říci ještě několik slov k jednání s oposicí. Pan dr Winter si ve své řeči stěžoval, že vláda s oposicí vůbec dlouho nechtěla jednat, že přece jen je nutno respektovati i mínění tak velké oposice, poněvadž demokracie je diskuse, a že je nutno vzájemně mínění si vyměnit a pak vybrati nejlepší. Já souhlasím úplně s tou thésí, která vyplývá z vámi citovaných slov. Vy sice přicházíte k tomuto mínění teprve dnes, když jste v oposici, (Posl. dr Winter: My jsme byli toho mínění, i když jsme byli ve vládě!) ale i to je dobré. Je to dobré mínění. Chci však, pane dr Wintře, jenom říci, proč vláda a vládní většina se tak špatně k té oposici chovala. Jen si vzpomeňte, jak jste jednali vy, vezměte několik čísel "Českého Slova" a "Práva Lidu" a podívejte se, co všechno jste té vládě a vládní většině říkali. (Výkřiky.) Prohlašovali jste to za zradu a sami jste slavnostně říkali, že nikdy s nikým nebudete o tom jednat. A dokonce jeden z vůdců strany soc. demokratické řekl, že kdyby se to mělo uzákoniti, že s těmi stranami, které to provedou, nikdy nebude jednat. (Posl. Zeminová: Proto je ten vztek!) Chci vám jenom říci, že vztek není u nás, ten je u vás, my jsme klidni a takhle vám to tu vykládáme. Panu dr Wintrovi chci jen říci: Je pravda, že dlouho se s oposicí vůbec nejednalo, ale prosím, aby si vzpomněl, jak oposice jednala. Když já chci, aby se mnou někdo jednal, tak podle toho musím jednati a nesmím se tvářiti, jakobych chtěl skočiti a zardousiti. Tedy tak je to. (Posl. Zeminová: My jsme měli slovo Švehlovo a to je větši než vaše!)

Přicházím k závěru jednání o novelisaci sociálního pojištění. Místo spousty blesků dříve na ni metaných vidíme, že dnes už není ta osnova taková, že docela na 100% chcete si reklamovati zásluhu, že ona je taková, jaká je dnes. (Posl. Zeminová: Co je na ni lepšího, to jsme si vynutili!) Ano, to je jisté. Prosím vás, vy jste dělali akce a ony to podepřely. Na tolik jsem objektivní. (Posl. Johanis: Jako odborový sekretář to musíš uznat!) I kdybych nebyl, každému přiznám zásluhu. Říkám, že intence, které jste podporovali a hlásali, a snahy byly už dříve - já mluvím za stranu - my jsme je také hlásali a nejen hlásali... (Posl. Svoboda: Ano, někteří vaši stoupenci, ale to nebyl princip váš!) Nehlaste se k zásluhám na 100%, poněvadž vám na 100% nepatří. Je tu zásluha i koaličních stran, že ta stanoviska, která nebyla jen vašimi, uznaly a vtělily do osnovy vládního návrhu.

Oč nám šlo, slavná sněmovno, stává se alespoň z velké části skutkem. Pojištění se zlevňuje, výhody dělnické se zvětšují a zabezpečuje se odpolitisování zákona. Považuji to za první krok. V budoucnosti budeme ještě novelisovati a prospěšněji novelisovati. Jakmile se dostaví příležitost, budeme první, kteří budeme zase žádati novou úpravu ve smyslu našeho hesla "Pojištění pro pojištěnce!" (Výborně! Potlesk. - Výkřiky posl. Zeminové a poslanců čsl. strany lidové.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Langr. Dávám mu slovo.

Posl. Langr: Slavná sněmovno! Pan posl. Petr prohlásil zde tato slova: "My jsme šli do práce novelisační, abychom zlepšili sociální pojišťování dělnické." Až přijdu ke kritice projednávané předlohy po stránce věcné, prokáži ciferně a naprosto jasně, jakým způsobem zlepšili pánové z vládních stran sociální pojišťování dělnické. Já chci panu Petrovi říci jen toto: Pane poslanče, kol. Petře, když jste chtěli zlepšiti - vy, vaše strana a celá vládní koalice - sociální pojišťování dělnické, jak jste mohli přijíti před poslaneckou sněmovnu s návrhem tisk 1225? Vážení pánové, zásady, které jsou obsaženy v osnově zákona tisk 1225, byly toho druhu, že každý poctivě sociálně cítící člověk se musil zhroziti nad některými ustanoveními, která jste do té novely vložili, a jenom cílevědomá, veliká práce oposičních socialistických stran, ohromné rozčilení v širokých vrstvách lidových, zejména v dělnictvu, které vám ukázalo na velkém památném svém táboru v Praze, jak ono smýšlí o chystané novele, jen to, že nenašel se v tomto státě jediný odborník, který by byl býval dal souhlas k tomu, co jste novelou zamýšleli, bylo příčinou, proč musila vláda nastoupiti neslavný ústup od svého návrhu tisk 1225 a proč dala sluchu všem těm dobrým věcem a návrhům, které vypracovala odborná komise Ústřední sociální pojišťovny. Pane kol. Petře, toto je pravda historická, co tu povídám, a není pravda to, co jste tvrdil vy. (Potlesk čsl. socialistických poslanců.)

Pan posl. Petr docela klidně zde přiznal, že dnešní vládní většině šlo především o zlevnění sociálního pojištění. Na mou poznámku, že jste snížili premie v nejnižších třídách o 1.70, ze 4.30 na 2.60 a v nejvyšších třídách z 8.80 na 4.40 - percentuelně si spočítejte, jak obrovský je to rozdíl - pan kol. Petr prohlásil, že já jako socialista měl bych vítati, když se tímto způsobem sociálně slabým přichází vstříc.

Vážení pánové, když jsme projednávali dosud platný zákon, bylo nám naprosto jasno, že musíme souhlasiti s tím, aby také ti, kteří se zřetelem na svůj výdělek nemohou býti zařaděni do vyšších premiových tříd, měli nárok na částku základní tak vysokou, jako každý jiný pojištěnec i v té nejvyšší třídě. To byla, pánové, forma, kterou se mělo aspoň částečně odstraniti sociální bezpráví a nerovnost mezi dělníkem, kterému není možno vydělati, kolik by potřeboval, a dělníkem, který má možnost více vydělati.

Ale, vážení pánové, my právě proto že jsme socialisté - pan kol. Petr mně utekl, já jsem ho prosil, aby zde počkal - nemůžeme souhlasiti, aby obnosů, které si dělnictvo, najmě průmyslové, nastřádá ke krytí svých příštích důchodů, zneužíváno bylo tím způsobem, že se jich používá ne na zlepšení důchodů, nýbrž k tomu, aby páni zemědělští zaměstnavatelé, kteří mají možnost držeti si pomocnice v domácnosti, nemusili přispívati tak vysokou kvotou na premie svých zaměstnanců. To byl jediný účel vašeho zlevňování. (Potlesk čsl. socialistických poslanců.)

Pan posl. Petr byl tak laskav, že se také zmínil o nemocenských pojišťovnách. Mám ohromnou přednost, že zde nemluvím jako zaměstnanec nemocenské pojišťovny. Musím panu posl. Petrovi říci jednu věc: Má-li dělnictvo komu co děkovati a děkuje, jsou to ti, kteří dali základ nemocenskému pojišťování dělnickému, kteří z těchto malých nepatrných začátků přivedli nemocenské pojištění dělnické do oné šíře, na onu výši, na jaké je nemocenské pojištění dělnické dnes. (Tak jest! Výborně!)

A kdybyste, pánové, byli spravedliví, musili byste vzdáti dík aspoň z 90% zaměstnancům nemocenských pojišťoven za jejich velikou práci, kterou na tomto poli vykonali. (Výborně! Potlesk.) Že je zde určité malé procento zaměstnanců nedobrých - takové zaměstnance najdeme u státní, zemské, obecní a jiné správy, vůbec všude mezi zaměstnanci, a to přece nemůže býti důvodem, aby přišlo na př. Maďarsko nebo Rakousko a řeklo, že Československo musí zmizeti právě proto, že má ve své správě také nepoctivé úředníky, jako vy jste řekl, že musejí zmizeti svazy nemocenských pojišťoven.

Pánové, pan kol. Petr prohlásil také, že my, socialisté, jsme se v soc.-politickém výboru bránili zbyrokratisování nemocenských pojišťoven a zejména svazu nemocenských pojišťoven. Vážení pánové, tak tato otázka nestojí. My jsme se bránili jedině tomu, aby ministerstvo soc. péče, které za nynějšího režimu osobuje si právo mluviti do všeho, nezasahovalo do takových maličkostí. Podle našeho přesvědčení by toto ministerstvo nemělo míti vůbec kdy, aby se takovými maličkostmi zabývalo. (Výkřiky.) Tomu tedy jsme se bránili, a říkáme: Když jste si, pánové, do zákona vnutili, že Ústřední sociální pojišťovna musí býti složena tak, aby v ní rozhodující slovo měli tak zv. odborníci, které jmenuje ministerstvo soc. péče, tedy důvěrníci pana ministra, není to správné a je těmto lidem projevena určitá nedůvěra, když pan ministr nyní přichází a žádá, aby o podrobnostech a maličkostech rozhodovalo ministerstvo, a když ani v těch maličkostech nevěří orgánu, nad kterým má pronikavý, rozhodující vliv.

A nyní, pánové, k nejdůležitějšímu, čeho se zde dotkl pan kol. Petr. Pan kol. Petr mluvil - nechci urážeti a hledám vždy ve všem slušnou společenskou formu, ale nemohu si odpustiti, abych to neřekl - lehkovážným způsobem o této základní věci, na které spočívá celá budova sociálního pojištění. Má-li někdo právo mluviti zde tak autoritativně právě o těchto základech, o kostře zákona, mohl by to býti člověk, který požívá důvěry jako autorita ve věcech finančních, a ne někdo, kdo zrovna tak jako já těmto věcem naprosto nerozumí. (Výkřiky posl. Al. Petra.) Pane kolego, řekl jste, že nemůžeme říci, zdali se zavedení 4 1/2% úrokové míry osvědčí. Pane kolego, to mně nestačí od člověka, který byl vládní většinou poslán, aby hájil tuto osnovu. (Tak jest! Potlesk.) Očekával jsem od vás, že řeknete, že naše obavy jsou liché, a že za vaším stanoviskem stojí lidé, k nimž bychom mohli míti tolik důvěry, abychom nemusili, promiňte mi to slovo, strachem umírati, že sociální pojištění dělnické v té době, až dělnictvo bude platiti 20 až 30 roků, sesype se ve sutiny právě v důsledku toho nešťastného a ničím nedoloženého vašeho tvrzení. (Posl. Al. Petr: Vláda za tím stoji a odborníky slyšela a proto tomu můžeme věřiti spíše, než vašemu nedoloženému tvrzení! - Posl. Myslivec: Počkejte 5 let a pak můžete kritisovati, teď ne!)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Langr (pokračuje): Pane kol. Myslivče, řeknu vám tuto pravdu: když jsme projednávali platný zákon, dostali jsme k jeho textaci obsáhlou jako kniha vypadající důvodovou zprávu, která byla téměř nabita samými statistickými daty a pojistně matematickými výpočty. Tehdy se nám to pracovalo! A pane kolego, nyní jsme dostali takové, odpusťte mně to triviální slovo, papírové hadírky, a to bezprostředně před zahájením soc.-politického výboru (Posl. dr Winter: Každý den jiné!), ano, každý den jiné, ničím nedoložené, a v této atmosféře měli jsme projednávati tak dalekosáhlý návrh zákona, jako je tento. Pane kol. Myslivče, když jsme projednávali platný zákon, vedle obrovské knihy důvodové zprávy viděli jsme seděti na lavicích, připravených pro zástupce ministerstev, všechny, kteří byli účastni na spolupráci na této osnově. Pan prof. dr Schoenbaum nebál se přijíti do výboru a říci, že on je původcem této velké matematicko-pojistné materie. Vytýkáme vám, pánové, váš nynější postup. Dnes projednáváme předlohu v plenu sněmovny, za 48 hodin přistoupíme k hlasování a ještě dnes, prosím, se nenašel nikdo, kdo by řekl: "Pánové, tady jsem, to je moje dílo a já za ně beru odpovědnost." (Potlesk čsl. socialistických poslanců. - Posl. Johanis: A guvernéra se báli vzíti do výboru! Ten by jim to byl řádně vysvětlil!) Toho oni tam nepotřebovali! Pan kol. Johanis mě upozorňuje, že guvernéra se báli vzíti do výboru. To je přirozené. Pan guvernér dr Pospíšil by jim byl musil říci, že jsou na strašném omylu, když takto počítají, a to se jim přece nehodilo do krámu! (Posl. Myslivec: -Vy víte, co by byl řekl? Víte to tak jistě?) Nevím, nemluvil jsem s ním, ale právě proto jste ho měli zavolati, abychom mohli slyšeti, co by řekl. (Posl. Myslivec: Myslím, že jako rozvážný finančník byl by mluvil v té věci velmi opatrně!) Právě proto jste ho nemohli potřebovati, pane kol. Myslivče, poněvadž by byl mluvil opatrně. Vy potřebujete lidi, kteří mluví neopatrně ve vážných finančních věcech, a to je právě tragické při této věci. (Posl. Myslivec: S tou kritikou přijděte za 5 nebo za 10 let!) Pane kolego, to jest jediná věc, která nám trochu upokojuje svědomí, že v zákoně je závora, že po každých pěti letech musí se přezkoumati pojistně-matematické výpočty. (Posl. Johanis: Ale to je již staré ustanovení!) Ano. To jest jediné, co nás poněkud uspokojuje, že ti, kteří vedou ÚSP, budou míti tolik odpovědnosti, aby po pěti, deseti letech, až se přesvědčí, kam je zavádíte, řekli: Dost! (Posl. dr Winter: Bude-li ještě u vlády tento režim, bude to stejně jako teď!) Pane kol. Wintře, to bychom musili zoufati, kdybychom měli věřiti, že tento režim bude v republice na věky!

Vážená sněmovno! Teď mi dovolte, když jsem řekl panu kol. Petrovi své mínění, abych přešel k podrobnostem. Vážení pánové, sociální pojištění jest jedním z hlavních požadavků dělnických již po desetiletí. Snaha po zabezpečení pro případ stáří a trvalé neschopnosti ku práci doháněla dělnictvo všech národností k vytrvalé akci domoci se zákona o soc. pojištění dělnickém. Důsledkem této úsilovné snahy dělnictva jest zavedení soc. pojištění ve velké řadě států.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP