Naše veřejnost, která řadu let byla
pod vlivem tisku koaličních stran, nebyla na straně
sociálního pojištění. Po řadu
let slyšela, že zejména nemocenské pojišťovny
jsou institucemi, které okrádají jak zaměstnavatele,
tak pojištěnce. Po řadu let slyšela, že
pojištěnci z nákladného pojištění
docela nic nemají; slyšela, že pojišťovny
jsou instituce jen pro blaho a blahobyt některých
svých zaměstnanců a úředníků
a ti že nejsou ničím jiným než
zjednanými náhončími socialistických
stran. Pod tímto zorným úhlem posuzovala
naše veřejnost, pohříchu, sociální
pojištění a byla v tom posilována i
tím, že určitá část dělnického
tisku, určitá část předáků
jisté po litické strany dělnické účastnila
se velmi účinně tohoto ryku.
Tato veřejnost nyní viděla, že buržoasie
měla příležitost rozříznouti
ten vřed, o kterém se po celou řadu let mluvilo,
slyšela nejen od nějakých podřízených
agitátorů buržoasních stran, nýbrž
od resortního ministra, od pana ministra soc. péče,
že v nemocenských pojišťovnách je
velmi mnoho nepořádků, že on má
ve svém dossier řadu dokladů, jak nemocenské
pojišťovny nesprávně si počínají
a jak je potřebí, aby v nich byl zjednán
pořádek právě zásahem vlády,
právě zásahem této buržoasie.
Tato veřejnost pochopitelně čekala, co z
tohoto dossier bude vytaženo na veřejnost, zejména
když četla zprávu o jednání z
prvních schůzí soc.-politického výboru,
kde pan ministr soc. péče přinesl obsáhlou
aktovku a klepaje na ni oznamoval, že tady jsou uložena
ta tajemství, která sebral ve své úřední
činnosti proti nemocenským pojišťovnám.
A poněvadž pohříchu naše veřejnost,
jako ostatně veřejnost všude jinde, daleko
více je ochotna sledovati skandalisování
než vážnou a věcnou práci, je pochopitelno,
že čekala, co z této aktovky bude vytaženo
na světlo boží, jakým způsobem
budou skandalisovány nemocenské pojišťovny
a jednotliví jejich funkcionáři. Avšak
nedočkala se tohoto skandálu. Mám za to,
že byla těžká taktická chyba, které
se dopustila vláda a buržoasie, že hrozila odhaleními,
ke kterým potom nemohlo dojíti. Ale tím vším
byla ve veřejnosti vyvolána přece jen jistá
nálada a velká část naší
veřejnosti sledovala potom zcela neutrálně
zápas, který jsme byli nuceni vésti. (Výkřiky
posl. Vávry a Mikulíčka.)
My jsme mohli nyní za situace poněkud příznivější
zabývati se obsahem osnovy samotné. My jsme ji,
jak jsem již konstatoval ve výboru soc.-politickém,
úplně rozleptali svojí argumentací.
Nepotřebovali jsme do cela nic přeháněti.
Úplně stačilo, když jsme použili
osnovy jako takové, abychom dokázali její
vadnost, její zlobivost a její špatnost. My
jsme však i její kostru rozbili svojí agitací
mimo parlament. Uvedli jsme řadu výtek proti vládní
osnově a veřejnost očekávala, že
vláda na těžké tyto výtky odpoví.
Ve veřejnosti se očekávalo, že vláda
naše výtky vyvrátí. Veřejnost
se domnívala, že nebylo možné, aby vláda
předložila sněmovnám osnovu, která
by byla tak špatná, jak jsme ji líčili,
která by byla tak vadná s hlediska pojišťovacího
i věcného, jak jsme uváděli. Ale v
celé Československé republice, za celý
ten rok, co tato vládní osnova spatřila světlo
světa, nevyskytl se ani jediný člověk
(Slyšte!), který by se byl odvážil
postaviti se na obranu toho, co vláda 25. října
loňského roku nám předložila.
(Tak jest!)
Mám za to, slavný sněme, že již
tímto faktem, že vláda neodvážila
se postaviti se za svoji osnovu, že její strany naprosto
ji opustily v obraně této osnovy, jsme vyhráli
kampaň. Vyhráli jsme ji svou věcností
a vláda ji prohrála svou nevěcností.
(Hlas: A z osnovy zůstal jen jeden blamovaný
Evropan! - Veselost.) Budiž nám to všem
bez rozdílu stran poučením pro budoucnost.
Tlak veřejného mínění, získaného
naší argumentací - mluvím-li o naší,
mám na mysli argumentaci a vůbec akci stran konstruktivního
socialismu..... (Posl. Haken: Vždyť vy žádný
nekonstruujete!) Budeme čekati, až vy ho zkonstruujete,
pane Hakene!
Tento tlak veřejného mínění,
získaného naší argumentací, byl
tak silný, že koalice byla donucena k ústupu.
Slavný sněme! Našli jsme právě
v této kritické chvíli pomocníka,
který byl nad pomyšlení silný. Bylo
docela přirozeno, že, jakmile předložila
vláda svou osnovu, která naprosto zvracela organisaci
soc. pojištění, která zejména
Ústřední soc. pojišťovnu, vrcholný
orgán našeho soc. pojištění, chtěla
svázati řetězy byrokratického aparátu,
že Ústřední soc. pojišťovna
ihned se zabývala touto osnovou, a ovšem se jí
zabývala nejprve kriticky. Tato kritika, která byla
vypracována nejenom zástupci dělnických
stran, nýbrž i zástupci zaměstnavatelských
institucí, zaměstnavatelských skupin, a to
jak průmyslových, tak také zemědělských;
tato kritika, která musila býti udržována
v temperovaném tonu jakési diplomatické mluvy;
tato kritika nejen úplně potvrdila naši kritiku
vládní osnovy, nýbrž šla ještě
nad ni a dovedla najíti argumenty proti vládní
osnově i takového rázu, na které jsme
my ani nepomýšleli. (Posl. Vávra: Vždyť
v této odborné komisi byla většina socialistická,
pane ministře!) Já se neptal pana dr Poláka,
sekretáře svazu průmyslníků,
ani pana dr Suchého, sekretáře Zemědělské
rady po jejich politickém přesvědčení,
ale mám za to, že jak oni, tak také ostatní
členové posuzovali vládní osnovu nikoli
podle svého politického přesvědčení,
nýbrž podle toho, jak ona opravdu vypadala a jak vystihli
následky, které by její uskutečnění
vyvolalo.
Tato komise Ústřední soc. pojišťovny
nespokojila se však kritikou vládní osnovy,
která dopadla pro tuto osnovu náramně smutně,
nýbrž považovala za svou povinnost na základě
dvouletých zkušeností, jichž nabyla při
provádění zákona, a na základě
výsledků početních, které mezi
tím byly známy, probrati kriticky znovu celý
zákon a pokusiti se o nastínění, jak
by za dané dnešní situace mohl býti
zákon změněn.
Zrovna tak ona, jako pan zpravodaj, byla ochotna vydati nové
vydání zákona o sociálním pojištění
a zrovna tak ona, jako pan zpravodaj, byla ochotna učiniti
tak ke zlepšení. Odborná komise, která
k tomu zvlášť byla zřízena a ve
které, jak jsem již, reaguje na výkřik
pana posl. Vávry, řekl, byly zastoupeny stejnoměrně
všechny vrstvy výrobní tohoto státu,
byly zastoupeny všechny různorodé zájmy,
které se při projednávání soc.
pojištění a při jeho provádění
mohly vyskytnouti, tato odborná komise, která pracovala
opravdu s neutuchající pílí, jak také
zde konstatoval pan zpravodaj, jejíž členové
vedle svého obvyklého denního zaměstnání
věnovali nejenom všechen svůj volný
čas, nýbrž i noci tomu, aby pod časovým
tlakem vládní koalice vypracovali svůj elaborát
tak brzy, aby k němu při nynějším
jednání mohlo býti přihlíženo
- tato odborná komise předložila svůj
elaborát právě ve chvíli velmi kritické,
kdy veřejnost, inclusive koaliční strany,
opustila vládní návrh, kdy jsme tady stáli
vlastně před prázdnotou a kdy bylo potřebí,
aby byla tato mezera vyplněna nějakým novým
positivním činem.
Jistě by byly bývaly jednotlivé složky
tohoto sněmu schopny, aby tuto mezeru vyplnily, ale pokud
bylo na nás, varovali jsme se toho, poněvadž
jsme nechtěli vyvolati dojem, že chceme tuto mezeru
vyplniti nějakým jednostranným způsobem,
poněvadž jsme nechtěli vyvolati zase ve veřejnosti
odpor proti jednostrannému postupu socialistických
stran.
Proto jsme uvítali tuto osnovu, jak ji vypracovala odborná
komise Ústřední soc. pojišťovny,
poněvadž jsme viděli, že tito lidé,
kteří jsou přece jen vzdáleni ruchu
veřejného života a kteří nemají
naprosto žádné odpovědnosti za vedení
veřejné správy a vytvoření
atmosféry, ve které tento stát žije,
měli daleko lépe vyvinutý smysl pro potřebu
tohoto státu, než měla vláda a její
vládní většina. (Výborně!
- Potlesk soc. demokratických poslanců.)
Členové této komise bez rozdílu politických
stran, politického zabarvení a zastupování
různorodých zájmů uvědomili
si, že Československá republika je státem,
který je složen z poloviny z dělnictva a jenom
snad z poloviny nebo ještě z menší části
než je polovina z obyvatelstva hromadícího
se kolem dnešních buržoasních stran; uvědomili
si, že ve státě tak sociálně
složeném není možný žádný
jednostranný akt ani ve smyslu té, ani ve smyslu
oné poloviny a že je potřebí, zejména
v takových delikátních věcech, jako
je soc. pojištění, postupovati tak, aby různorodé
zájmy byly co možná nejlépe vyrovnány,
všechny hroty co možná nejvíce uhlazeny
a aby vyšlo z jejich porad sice dílo kompromisní,
na které na 100% nemůže přísahati
příslušník ani té ani oné
skupiny, ale které každý rozumný člověk,
každý, kdo smýšlí dobře
s tímto státem a jeho budoucností, musí
považovati za východisko ze situace velmi špatné
a zlé, jakou vyvolala tato vláda. (Výborně!
- Potlesk soc. demokratických poslanců.)
Mám za to, že jsem oprávněn jménem
všeho dělnictva poděkovati s tohoto místa
odborně komisi Ústřední soc. pojišťovny
nejen za práci, kterou vykonala přímo, nýbrž
i za to, že dovedla vytvořiti svou prací jinou
atmosféru, která také dovolila přivésti
dílo k jinému výsledku, než jaký
vláda zamýšlela. (Výborně!
- Potlesk soc. demokratických poslanců. -
Výkřiky posl. Vávry.)
Místopředseda Horák (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. dr Winter (pokračuje): Páni
poslanci vládních stran přikyvovali mým
vývodům, když jsem charakterisoval elaborát
Ústřední soc. pojišťovny a význam
její práce. Přikyvovali k těmto vývodům,
protože dnes již jsme všichni shodni v ocenění
této činnosti, ale nebylo tomu tak v době,
kdy elaborát Ústřední soc. pojišťovny
byl vydán, v době, kdy Ústřední
soc. pojišťovna žádala, aby k tomuto elaborátu
bylo přihlíženo. Tenkráte vypadal pohled,
jenž stihl tento elaborát, zcela jinak. V řecké
mythologii se vypráví o jedné bohyni, že
nosila štít, na kterém byla hlava Medusina,
a že každý, kdo se podíval na tento štít
s hlavou Medusininou, zkameněl. Když byla vydána
zpráva odborné komise Ústřední
soc. pojišťovny a když jsme použili této
zprávy jako ochranného štítu proti útoku,
který vláda a buržoasie na sociální
pojištění podnikla, tu, když někteří
pánové se podívali na tento štít,
nechci říci, že také zkameněli...
(Posl. Vávra: Nezkameněli, to máte pravdu!)
Látka bývá někdy různá,
ale mnozí z nich zdřevěněli a dlouho
nedovedli zaujmouti k tomuto návrhu stanovisko. Dnes se
k němu pan kol. Vávra a jiní pánové
hlásí, jako kdyby od narození byli bývali
stoupenci tohoto návrhu. Prosím, ať tomu bylo
tak či onak - ještě se o tom zmíním
- skutečnost je, že tento elaborát odborné
komise umožnil, že dnes jednáme o zprávě
výboru soc.-politického, která sice tvrdí,
že je zprávou o vládním návrhu
zákona tisk 1225, ale která se vládním
návrhem takřka naprosto nezabývá.
Jenom to, co zůstalo špatné v této zprávě
výborové, pochází z tisku 1225. (Výborně!
- Potlesk čsl. soc. dem. poslanců.) Všechno
ostatní je změněno, takže z celé
stavby vládního návrhu nezůstal kámen
na kameni. (Výkřiky posl. Vávry.)
Jsem si, slavný sněme, vědom, že pan
náměstek předsedy vlády tato slova
nerad slyší. Přičiňoval se ze
všech sil - to mu doznávám - aby k tomuto výsledku
nedošlo, aby byl uskutečněn vládní
návrh tak, jak nám byl v říjnu loňského
roku předložen, přičiňoval se
ze všech sil, aby ani ta zlepšení, která
nyní v zákoně jsou, do něho pojata
nebyla. A konstatuji při té skutečnosti,
že koalice nemá žádného vlastního
vedení, že se potácí sem tam a neví,
jaký je její cíl a jaké mají
býti metody její práce, že se mu aspoň
něco z této jeho činnosti podařilo.
(Tak jest!)
Slavný sněme, mám-li odůvodniti toto
tvrzení, které - jsem si toho vědom - je
tvrdé, stačí, abych porovnal vládní
návrh tak, jak byl předložen, a zprávu
výboru soc.-politického, o které jednáme.
Hned úvod onoho vládního návrhu byl
předmětem našich nejprudších útoků.
To bylo ustanovení, které chtělo snížiti
náklady sociálního pojištění
tím způsobem, že ohromná masa pojištěnců
měla býti z pojištění vyloučena.
Měl jsem příležitost již při
rozpočtové debatě o tom mluviti a nebudu
se tedy široce o tom zmiňovati. Konstatuji jen, že
vedle osob mladistvých, které měly býti
vyloučeny a jichž vyloučení je zachováno
i v této zprávě, měli býti
ze zákona vyloučeni všichni domáčtí
dělníci bez rozdílu a všichni lidé,
kteří se zabývají sezonními
pracemi. Bylo to v takovém rozsahu, že jsme mohli
s nejlepším svědomím tvrditi, že
jde asi o milion osob, které mají býti podle
znění vládního návrhu z pojištění
vyloučeny.
Pan ministr soc. péče, když se jednou dostavil
do schůze soc.-politického výboru, tvrdil,
že tito pojištěnci sami vyžadují
vyloučení z pojištění. Nepochybuji,
že přišla k panu ministrovi některá
deputace, která takové přání
přednesla. Ani mně nenapadá tvrditi, že
by pan ministr soc. péče si byl takové tvrzení
vymyslil. Ale kdyby ministr vždy vyhovoval všemu, co
ta která deputace mu přednese jako své přání,
opravdu bych nevěděl, jak by vypadala státní
administrativa a co by ministr činil jeden den a co by
dělal druhý den. Proto je povolán v čelo
správy důležitého resortu, který
se týká celého státu, aby měl
plán, aby si vytvořil úsudek, co se dá
a co se nedá dělati v jeho resortu, a aby podle
toho také každé deputaci sdělil, může-li
jejímu přání vyhověti čili
nic. My jsme nyní konstatovali, že ministerstvo soc.
péče krok za krokem couvalo, mělo několik
řad zákonů, do kterých se krok za
krokem uchylovalo, když bylo vytlačeno ze zákopů
předních.
Dokonce nechci o tom pochybovati a přijímá
to jako pravdivé tvrzení - bylo nám tak řečeno
- že některá ustanovení osnovy byla
založena na tiskových chybách. My jsme ovšem
musili počítati s tím, jakou osnovu jsme
viděli před sebou, a jako takovou musili jsme ji
kritisovati.
Průběh jednání právě
o těchto skupinách osob, jež měly býti
podle vládního návrhu z pojištění
vyloučeny, ukázal, že celé jednání
vlády resp. ministerstva soc. péče bylo nepromyšlené,
nevěcné a že již proto musila vláda
s tohoto svého stanoviska ustoupiti. A tak dnes čteme
ve zprávě soc.-politického výboru
o vyloučení osob zaměstnaných v domácké
práci a osob zaměstnaných v sezonní
práci něco docela jiného, než bylo ve
vládním návrhu. Dnes jsou dokonce ponecháváni
v pojištění všichni, kteří
se již do pojištění z těchto vrstev
dostali nebo dostanou až do 1. ledna příštího
roku a teprve ti, kteří by po 1. lednu. 1929 měli
se do pojištění dostati, mají býti
z pojištění vyňati. Paradoxnost tohoto
stanoviska vládního je dnes ještě jasnější,
než tomu bylo dříve. Já jsem ještě
včera v poslední chvíli v soc.-politickém
výboru, ač jsem si byl vědom, že mluvím
k hluchým uším, varoval před touto konstrukcí
a žádal, aby tyto skupiny byly do pojištění
pojaty, když zůstávají v pojištění
ti, kteří se již do pojištění
dostali, a když je prokázáno, že vláda
sama, která nakonec na toto řešení přistoupila,
uznává, že do pojištění
mohou býti fysicky zachyceni a že v pojištění
i při své nízké mzdě setrvati
mohou. Poukázal jsem, že když bylo možno
zachytiti a udržeti tyto osnovy v době, kdy zákon
teprve nabýval účinnosti, v době,
kdy proti pojištění byl podnikán koncentrovaný
útok, v době, která počala velmi nešťastnou,
hospodářsky špatnou konjunkturou, že není
důvodu, abychom vylučovali ty, kteří
přijdou do pojištění v době,
kdy už, jak doufám, hladina agitační
bude uklidněna, kdy sociální pojištění
samo už bude lépe zaběhnuto a kdy také,
jak také doufám, hospodářské
poměry budou poněkud příznivější
a kdy, jak kol. Langr správně ukazuje, nabude
účinnosti ustanovení o zkrácené
čekací době a následkem toho první
renty začnou už býti vypláceny a proto
přitažlivost sociálního pojištění
bude ovšem zjevnější než dnes, kdy
pojištěnci a zaměstnavatelé pouze platí
a nikdo ještě nevidí jeho příznivých
účinků.
Vládní návrh hledal největší
snížení pojistného pro celek pojištěnecký
v tom, že místo 4%ní míry úrokové,
se kterou nynější zákon počítal,
zvolil za podklad svých výpočtů 412%ní
úrokovou míru. Nebudu nyní o této
věci mluviti, poněvadž z mého klubu
se zúčastní debaty kol. dr Macek,
který právě touto otázkou bude se
zabývati; chci jen při té příležitosti
poukázati, že vláda v naprostém nepochopení
psychologické situace využila ve svém návrhu
všeho snížení dosti značného,
které toto zvýšení úrokové
míry musí míti za následek, jen ve
prospěch zaměstnavatelů. Tato vláda,
ve které jsou přece pánové, kteří
mají dosti značně vyvinutý smysl pro
to, čemu se říká demagogie, byla opravdu
opuštěna kdyby v tom okamžiku, když se usnášela
o předložení této osnovy, když
mohla nepochopiti, že tohoto zvýšení úrokové
míry, jež může uvésti sociální
pojištění ve značné nebezpečí,
tohoto eventuelního značného zatížení
státu, jak se o tom ještě zmíním,
nesmí býti použito jednostranně ku prospěchu
snížení pojistného ve prospěch
zaměstnavatelů, nýbrž aspoň z
poloviny stejně ke zvýšení dávek,
ke zvýšení důchodu, ke zlepšení
nároků podle dosavadního zákona, aby
se stal tento postup i dělnickým masám poněkud
srozumitelným a přijatelným. To se nestalo,
to očekávalo teprve nás, kteří
jsme byli velmi posíleni ve svém postupu a ve svých
požadavcích elaborátem odborné komise
Ústřední sociální pojišťovny.
Pan zpravodaj výboru soc.-politického zcela správně
a naprosto pochopitelně vytýčil do popředí
všechny změny, které výbor soc.-politický
provedl na osnově a kterými dosavadní zákon
je zlepšován. Je zcela přirozené, že
klade větší váhu na to, co bylo v zákoně
zlepšeno, než co bylo zhoršeno, nebo ještě
provedeno nebylo, ač provedeno býti mohlo. Odvolávám
se prostě na to, co řekl, a konstatuji jenom docela
hrubými rysy, že byla zavedena - nevím, mám-li
říci v pozdních hodinách nočních
či bylo-li to již ráno - nová mzdová
třída při pojištění nemocenském,
které bylo nezbytně zapotřebí proto,
že celé nynější pojištění
je vlastně podpojištění, že toto
rozdělení ve mzdové třídy,
které bylo děláno v době, kdy mzdy
byly poměrně nízké, a klesaly na základě
deflačního pohybu, nepřihlíží
ke zvýšení mezd, které nastalo během
dvou a půl léta, k němuž jsme byli nuceni,
když pro nic jiného, tedy následkem zvýšení
indexu cen životních potřeb. Následkem
toho je velká část našich pojištěnců
pojištěna na nižší výdělky,
než ve skutečnosti požívá. A proto
byl odůvodněn náš požadavek, aby
byly připojeny k dosavadnímu schematu mzdových
tříd další třídy počtem
pěti, aby se jakž takž vyrovnalo rozdělení
do mzdových tříd s nynějším
stavem mzdovým. Většina odmítla tento
návrh až na jednu novou třídu, která
také do §u 12 byla pojata.
Pan zpravodaj poukázal velmi důtklivě, že
byla v nemocenském pojištění zkrácena
karenční doba z dosavadního dosti nejistého
a nepřesného stavu přesně na 2 dny.
To bude opravdu znamenati v nemocenském pojištění
značné uklidnění oproti nynějšímu
stavu. Ovšem my jsme viděli na výkazech, které
nám předkládaly nemocenské pojišťovny
z poslední doby, že zavedení absolutní
karenční doby a neplacení pojistného
za prvé dvě neděle nemělo toho účinku,
jaký byl původně od tohoto opatření
očekáván, že nebyly náklady u
nemocenských pojišťoven sníženy,
nýbrž že mnozí pojištěnci
onemocněvše, prodlužovali svoji nemoc tak, aby
neutrpěli aspoň tak okaté ztráty z
absolutní doby karenční třídenní
a z neplacení za prvé dvě neděle.
Proto nápadným přímo způsobem
vzrostl počet nemocí trvajících déle
než 14 dní oproti r. 1923 a době předcházející.
Zdá se, že tedy opravdu byla odůvodněna
obava, kterou zástupci nemocenských pojišťoven
vyslovovali, že zavedení absolutní karenční
doby prodlouží dobu nemoci tak, že se zdá,
že toto zkrácení karenční doby
v nynějším novém znění
zákona nebude míti pro nemocenské pojišťovny
žádných finančně obchodních
důsledků.
Na základě návrhu odborné komise je
ve zprávě soc.-politického výboru
zkrácená karenční doba pro pojištění
invalidní a starobní na 100 týdnů,
takže již od 1. ledna r. 1929 budou vypláceny
dávky pro pojištěnce, kteří dosáhli
těchto 100 týdnů, a nadále budou dávky
vypláceny pokaždé po uplynutí 100 týdnů,
nastaly-li ovšem podmínky pojistného případu.
Je také pravda, že přiznán byl starobní
důchod pro důchodce dosáhnuvší
65. roku a nacházející se dosud ještě
v pracovním poměru již tenkráte, když
ztratili polovici schopnosti pracovní, kdežto nyní
je potřebí ztráty dvou třetin pracovní
schopnosti.
Klademe velkou váhu zejména na to, že bylo
dosaženo změny ustanovení o vdovském
důchodě a že je přiznán vdovský
důchod nejenom vdově, když je invalidní
při 65. roku, nýbrž při dosažení
65. roku vůbec, anebo i tehdy, když sice nedosáhla
tohoto stáří, ale má dvě nezaopatřené
děti. (Zpravodaj posl. Malík: Aspoň dvě
děti!) Ano. Jsem přesvědčen, že
toto ustanovení způsobí v opravdu obrovské
oblasti pojištěnek zvýšenou populárnost
zákona o soc. pojištění vůbec.
Jest pravda dále, že byla přiznána možnost,
aby důchodcům, kteří jsou bezmocni
a odkázáni na pomoc cizí osoby, byla dávka
zvýšena o 50%.
Jest dále pravda, že je zavedeno výbavné,
namísto toho, jak vládní návrh chtěl,
aby se vracely z části premie pojištěnkám,
které by se provdaly, což bylo odbornou komisí
prohlášeno za naprostý nerozum a nemožnost
a znamenalo by též snížení nároku.
Jest pravda, že v tomto ohledu docíleno bylo také
značného zlepšení a že ještě
některé drobné závady v zákoně
jsou odstraněny.
Slavný sněme! Rozumí se samo sebou, měly-li
se tyto změny dostati do zprávy soc.-politického
výboru jako návrh výboru, že bylo nutno,
aby pro ně hlasovala většina, a jest pravda,
že my členové oposičních stran
ve výboru soc.-politickém většiny jsme
neměli; jest tedy pravda, že pro tato zlepšení
byla by musela hlasovati aspoň část většiny.
Konstatuji správnost tvrzení p. kol. Vávry,
že celá nynější většina
pro tato zlepšení hlasovala. To jest pravda, ale,
slavný sněme, i když to konstatujeme a i když
to píšeme na konto dobré stránky nynější
koalice, která má tuto stránku svého
konta náramně čistou (Veselost na levici.),
nemůžeme jí přiznati zásluhu
na tomto zlepšení zákona. Neboť obrazem
koalice není tato zpráva soc.-politického
výboru, obrazem koalice jest vládní návrh
tisk 1225. (Souhlas soc. demokratických poslanců.)
To je ten zlý, mstivý, zlobný, ošklivý
obličej, který byl koalici v té době
vlastní. Změna tohoto obličeje, nanesení
nových barev - já nechci jíti koalici tak
do svědomí, abych říkal, že je
to jenom nastrčení nové masky, doufám,
že aspoň tato zlepšení vycházela
již z překonání těch mstivých
a zlých pudů, se kterými koalice chopila
se vlády - bylo následkem naší argumentace
a naší agitace. Jest to naše peří,
po případě peří odborné
komise Ústřední soc. pojišťovny,
kterým se nyní koalice chlubí.
A ani tak daleko, velectění pánové,
ačkoliv byla ochotna učiniti ústupky pod
tlakem veřejného mínění, vládní
většina nešla, jak jíti mohla. Nepřevzala
totiž vše, co bylo navrhováno po stránce
zlepšení, nepřijala různá ustanovení,
která byla obsažena v návrhu odborné
komise a která mohla býti snadno provedena. Nepřijala
zejména pojištění osob, které
překročily 60. rok. Vládní většina
sdělila, že chce tuto otázku řešiti
v souvislosti se zákonem o t. zv. přestárlých,
že cítí svou povinnost, aby tento zákon
nabyl účinnosti také 1. ledna příštího
roku, a že proto příslušný vládní
návrh bude předložen v nejbližších
dnech. V tom smyslu také výbor schválil resoluci.
Nemám příčiny pochybovati o správnosti
těchto nadějí, které pánové
z většinových stran mají, ale pánové
nepostřehli a nedali se přesvědčiti,
že jde při tom o dvě naprosto různé
věci. Zákon o pojištění osob
přestárlých bude nezbytný, i kdyby
bylo bývalo pojato do tohoto zákona ustanovení,
že osoby překročivší 60. rok mají
býti zahrnuty také do pojištění,
poněvadž bude vedle těchto osob stále
ještě několik desítek tisíců
osob, které nejsouce v námezdním poměru
nemohou býti zahrnuty do pojištění a
jsouce naprosto chudé, bez prostředků, budou
veřejného zaopatření i nadále
potřebovati. Je tedy správné rozhodnutí
vládních stran, aby byla osnova zákona o
přestárlých co nejdříve předložena
a zpracována tak, aby mohla 1. ledna nabýti účinnosti.
Ale tím nebude tento problém vyřešen.
To je problém sám pro sebe, který měl
býti vyřešen v rámci zákona o
sociálním pojištění, a jak nám
nyní odborná komise Ústřední
soc. pojišťovny vysvětlila, mohl býti
v rámci pojištění vyřešen,
aniž bylo zapotřebí zvýšení
nákladu. Rovněž tak mohlo býti vyřešeno
nemocenské ošetření důchodců,
ke kterému chtěj nechtěj budeme se museti
za určitou dobu opět vrátiti a které
budeme musit provésti.
Vláda a pod jejím tlakem i vládní
většina odmítla tyto návrhy odborné
komise, tvrdíc, že by pro tato vydání
nenašla úhrady v pojistném, které nechtěla
překročiti. Ale, slavný sněme, největší
závadou již původní osnovy a pohříchu
i této zprávy a celého našeho jednání
v soc.-politickém výboru bylo a jest, že osnova
postrádala jakéhokoliv podkladu číselného,
jakéhokoliv podkladu matematického. Bylo nám
oznámeno, že osnova počítá se
4.5% zúročením a že přes to nedovede
poskytnouti dávek, o kterých jsem právě
mluvil, ačkoliv odborná komise Ústřední
soc. pojišťovny počítala pouze se 4 1/4%
zúročením, tedy také vyšším
oproti dnešnímu zákonu, ale přece jen
ne tak vysokým. Odborná komise tvrdila, že
při 4 1/4% zúročení
jest Ústřední soc. pojišťovna s
to, aby tyto dávky poskytla, ale ministerstvo soc. péče,
ačkoliv počítalo se 4.5% zúročením,
a mělo tedy větší možnost expansivnosti,
tvrdilo, že těchto dávek poskytnouti nemůže.
Slavný sněme! V tom jsme viděli největší
závadu celého parlamentárního jednání
a celé naší administrativy. Ústřední
soc. pojišťovna, jakmile přišla se svým
návrhem, okamžitě uveřejnila všechny
výpočty, které byly podkladem tohoto návrhu.
Nejsem povolán, abych soudil, zdali tyto výpočty
byly správné čili nic, já tomu nerozumím,
ale mám důvěru ve správnost těchto
výpočtů, když Ústřední
soc. pojišťovna neváhala podrobiti se kritice
nejen našeho světa odborného, nýbrž
vůbec celé veřejné odborné
kritice světové. Tedy mám důvěru,
že její výpočty byly naprosto správné,
a věřím proto, že bylo možno i
při 4 1/4% úrokové
míry poskytnouti dávky, o kterých jsem právě
mluvil. Já nemohu míti důvěry ve výpočty
ministerstva soc. péče, které za celou dobu
několika měsíců, kdy jsme jednali
o této osnově, nepředložilo nám
ani jediné cifry. Pan zpravodaj, řekl bych, z důvodů
stranické discipliny nejen poslouchal, nýbrž
i pravděpodobně věřil - i to je součástkou
povinností vládních stran - tomu, co mu bylo
řečeno, na slovo. Ani on nám nemohl předložiti
žádných cifer - kdepak by je byl sebral - ani
on nemohl potvrditi, že výpočty, se kterými
ministerstvo počítá, jsou správné,
poněvadž jich vůbec neviděl. Prosím,
vládní většina odhlasovala včera
v rozpočtovém výboru zákon, ve kterém
jsou obsažena důležitá ustanovení
o výši pojistného, o řadě dávek
a o jejich výši, ale teprve dnes zde na stole jsme
našli ve zprávě konečně první
cifru. Pan zpravodaj referoval, aniž měl příležitost
tyto cifry čísti, aniž měl příležitost
tuto zprávu čísti, poněvadž dostal
výtisk ještě teplý, když už
šel na tribunu této sněmovny.
Velectění pánové! Nevím, jsou-li
ty cifry správné či nesprávné,
neobviňuji, že by byly nesprávné, ale
nedovedu nic o tom říci, poněvadž jsem
neměl příležitost zeptati se na jich
správnost či nesprávnost lidí, kteří
jsou k tomu povoláni, t. j. odborníků.
Mám za to, že nic tak dobře a jasně
nemluví o nesvědomitosti, se kterou vláda
přikročila k novelisaci tohoto zákona (Potlesk
čsl. soc. demokratických poslanců.), jako
fakt, že nám předkládá číselný
podklad změn, které jsou v zákoně
prováděny, teprve v den, kdy už většina
zákon odhlasovala ve výboru, tedy tam, kde má
se o tom jednati, teprve v den, když se zákon předkládá
už v plenu sněmovny, ve kterém se snad může
ještě jednati o detailech, ale nikoliv o základní
závadě struktury zákona.