Místopředseda dr Buday (zvoní):
Ku slovu nie je už nikto prihlásený, debata
je skončená.
Žiadam o prečítanie podaných návrhov,
ktoré sú dostatočne podporované a
sú predmetom jednaní.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1. Návrh posl. Chalupy, Remeše. Svobody a soudr.:
Vládní návrh tisk 1603 zákona o zcizení
některých státních nemovitostí
a opatření úhrady pro koupi některých
nemovitostí Československému státu
pro některé stavby, o němž podána
byla zpráva rozpočtového výboru v
tisku 1695, budiž vrácen rozpočtovému
výboru k doplnění výměry ploch
u všech postupovaných objektů a k podání
obšírné zprávy o jednání
o koupi pozemků Richtrových.
2. Pozměňovací návrh posl. Kaufmanna
a soudr.: V §u 2 budiž poslední odstavec
(slova od "připadá" až do "vojenské
správy") nahrazen slovy:"budiž vynaložen
k zaopatření osob vyloučených pro
své stáří ze sociálního
pojištění".
3. Resoluční návrh posl. Kaufmanna a
soudr.: Vláda se vyzývá, aby již nyní
zahájila potřebné přípravy,
aby Rudolfinum po vystavění nové sněmovní
budovy mohlo býti odevzdáno opět svému
původnímu účelu.
Místopředseda dr. Buday (zvoní):
Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi výboru rozpočtového,
pánu posl. Pekárkovi.
Zpravodaj posl. Pekárek: Slavná sněmovno!
Dovolte, abych jenom několika slovy reagoval na pronesené
řeči pánů kolegů.
Pokud jde o pana kol. Matznera, musím ovšem
konstatovati, že jeho vývody naprosto netýkaly
se projednávaného zákona, nýbrž
jeho sporu se stranou německých agrárníků,
a musím tedy ponechati, aby si tyto spory vyřídili
mezi sebou sami.
Pokud jde o pana kol. Chalupu, s povděkem konstatuji,
že ve svém úvodu uvedl důvodnost těchto
opatření a že konstatoval, že dojde jistě
k nápravě, bude-li uskutečněno zejména
to, co se v zákoně zdůrazňuje, totiž
výstavba nových finančních budov.
Ovšem pronesl řadu námitek. zejména
námitku, že státní správa přichází
s tímto zákonem poněkud pozdě, že
měla přijíti již dříve.
Se svého hlediska mohu říci tolik, že
by bylo docela správné, kdyby byla státní
správa přišla dříve. Ale my jsme
nesčíslněkráte již měli
příležitosti slyšeti v této sněmovně,
že byla a je řada úkolů, jež nutno
vykonati dříve, než se přikročí
k úkolům méně významným.
Za méně významné úkoly se vždy
pokládala u nás výstavba budov pro veřejné
úřady, na proti tomu za důležitější
pokládaly se plným právem - úkoly
sociální. Snad tato úvaha vedla finanční
správu, že protahovala jednání o koupi
těchto pozemků a prodeji budov a že snad proto
teprve dnes máme příležitost jednati
o tomto zákoně.
Pan kol. Chalupa zdůrazňoval, že Národní
shromáždění mělo snad projednávati
otázku koupi Richtrových pozemků samo. Já
soudím o tom tolik, že přece není dobře
možno, abychom v každé jednotlivé fási
sledovali jednání mezi prodávajícím
a kupujícím, poněvadž by to znamenalo
prodlužování celé věci a v praksi
by to bylo vůbec neproveditelné, neboť nevím,
zda by bylo dosti dobře možné, aby zákonodárný
sbor dohodoval se přímo s prodávajícím.
Pan kol. Chalupa zdůrazňoval dále,
že stát zde bude obchodovati s objekty, že nevíme
však, za jaké ceny a komu je prodá. Ale už
v rozpočtovém výboru bylo konstatováno,
že nemůžeme dnes říci, komu objekty
budou prodány, poněvadž budou prodávány
jistě veřejným ofertním řízením,
a řádné obchodování a již
také ohled na státní finance žádá,
abychom docílili pokud lze největších
cen. Ovšem pan kolega došel k závěru,
že stát sám bude zdražovatelem pozemků
a že se reflex z těchto cen hodnotných pozemků
musí ovšem projeviti i při cenách pozemků,
které snad budou placeny na jiném místě.
Já jsem již několikráte v této
sněmovně poukázal na lichvu se stavebními
pozemky a rozhodně souhlasím s každým
návrhem, který bude směřovati k tomu,
abychom zamezili lichvu se stavebními pozemky. Ale není
to v souvislosti s tímto zákonem, poněvadž
stát může docela dobře učiniti
opatření zákonné, aby pozemky na náměstí
Revolučním nebyly zbytečně předražovány.
Budu souhlasiti s každým opatřením proti
tomu, aby nezaslouženě stoupala pozemková renta,
abychom zákonným opatřením došli
k tomu, aby se umožnilo snadnější provádění
staveb budov, zejména obytných..
Pan kolega zdůrazňoval také fakt, že
se mohlo s dědici Richtrovými vyjednávati
způsobem, který by nevynucoval mimořádné
opatření v zákoně, jímž
se stát zavazuje k plnění vedlejších
povinností, jež jinak příslušejí
prodávajícímu. Konstatuji jen, že jde
zde o smlouvu oboustrannou, že v právním státě
nemůžeme dobře nutiti někoho k prodeji,
když prodávati nechce, a když dědici trvali
na tom, aby za těchto předpokladů se pozemky
od nich odkoupily, a státu záleží na
tom, aby koupil - neboť čím déle bude
odkládati, tím budou pozemky dražší
- je přirozeno, že musil tyto podmínky přijmouti.
Neváhal jsem v rozpočtovém výboru
ani v této sněmovně prohlásiti, že
se to příčí duchu zákona o
placení poplatků z přírůstku
nemovitosti, ale že zde skutečně nebylo vyhnutí.
Pan kol. Krebs pozastavoval se nad tím, že
jsou důvodné obavy, že výnosu z objektů
vojenských bude použito zase k výstavbě
nových objektů vojenských. Bylo již
v rozpočtovém výboru konstatováno,
a je ovšem pro odborníka pochopitelné, že
výnos z objektů, které zde byly zmíněny,
kromě kasáren Jiřího z Poděbrad,
nebude daleko takový, aby stačil na úhradu
nákladů na stavbu objektů nových,
ale myslím, že má zákonodárný
sbor možnost, aby si vynutil kontrolu, jak s výnosem
z prodeje těchto pozemků bylo naloženo. Ovšem
kol. Krebs došel k důsledkům, o nichž
se nemohu zde šířeji zmíniti, totiž
k otázce odzbrojení našeho státu. Mluvil
o tom, že bychom měli bezpečnost našeho
státu založiti jiným způsobem, zejména
smlouvami, že bychom měli přikročiti
k odzbrojení a že místo toho jsme státem,
který ustavičně zbrojí, jakoby mělo
dojíti k nějakému výboji. Myslím,
že celá naše politika od převratu směřuje
k jediné věci, totiž aby byl zachován
nejen u nás, nýbrž v celém světě
mír. Jsme si velmi dobře vědomi nevýhodnosti
svých státních hranic a tuto nevýhodnost
hledíme paralysovati tím, že proklamuje - již
také v duchu našeho národa - politiku mírovou.
Svědčí o tom protokol Ženevský,
usnesení locarnská a posledně svědčí
o tom i to, že pakt amerického delegáta zahraničí
byl předložen Československu k podpisu, jakožto
přímému interesentu a činiteli, který
vždy hlásal a hájil politiku mírovou.
Ale nejkrásnější politika mírová
vyznívá za dané situace naprosto na plano,
když současně nemáme zbraně,
abychom ji mohli v případě potřeby
podpořiti. To jest důvod, proč také
připravujeme obranu svého státu zbraní.
Ale nikdy nebudeme používati peněz, které
jsou penězi našeho poplatnictva, abychom připravovali
nějakou válku a nejméně válku
výbojnou.
Pan kol. Kaufmann mluvil asi v tomtéž smyslu
jako p. kol. Krebs, ale zmiňoval se zde o korupci.
Myslím, že se nenajde ve sněmovně nikdo,
kdo by chtěl schvalovati korupci. A myslím, že
náš stát, resp. jeho výkonné
orgány v poslední době projevily velmi energické
snahy, aby byla korupce zamezena. Kde se na ni přišlo,
myslím, že se dosti energicky proti ní zakročovalo.
Ovšem nevyvarujeme se nikdy, aby tam, kde stát musí
výkon určitých prací svěřiti
někomu jinému, nedocházelo ke korupci. Dochází
k ní na celém světě a bude k ní
docházeti i u nás. Jde o to, abychom došli
k minimu korupce, a myslím, že k tomu minimu dojdeme,
když všichni činitelé, kteří
mají právo kontroly a kteří mají
také právo obžaloby, tohoto svého práva
použijí, aby také vždy co nejpřísněji
stíhali každého, kdo poruší zájem
státní tím, že jej poškodí
o část jeho majetku.
Ve smyslu vývodů pánů řečníků
byly podány dva návrhy. Pan kol. Chalupa podal
návrh, aby zákon byl vrácen rozpočtovému
výboru. Měl jsem již příležitost
říci, že čím déle budeme
tuto věc odkládati, tím pozemky budou dražší.
Může se také státi, že nakonec
prodávající si to rozmyslí a řekne:
Neprodám. Z toho důvodu se nemohu vysloviti pro
tento návrh.
Pan kol. Kaufmann podává návrh, aby
výnos z prodeje vojenských objektů byl vynaložen
k zaopatření osob vyloučených pro
své stáří ze sociálního
pojištění. Konstatoval jsem, že částek
stržených musí býti nutně použito
k výstavbě nových objektů, zejména
objektů pro ubytování vojska. Měli
jsme příležitost již loňského
roku ve společnosti p. ministra nár. obrany shlédnouti
řadu ubikací na Slovensku a Podkarpatské
Rusi. Zjistili jsme, že v mnohém ohledu naše
vojsko bydlí špatně, a máme-li povinnou
službu vojenskou, máme další povinnost,
abychom svým synům, bratrům a příbuzným,
kteří musejí aktivně sloužiti,
umožnili, aby bydleli, jak každý chce. Nelze
nic namítati proti tomu, abychom jiným opatřením
došli k tomu, co pan kol. Kaufmann navrhuje.
Nemohu tedy ani tento návrh doporučiti ku přijetí
a vracím se k svému původnímu návrhu,
aby slavná sněmovna přijala zákon
v textaci usnesené rozpočtovým výborem.
(Souhlas.)
Místopředseda dr Buday (zvoní):
Pristúpime k hlasovaniu.
Osnova zákona má 5 paragrafov, nadpis a úvodnú
formulu.
Keďže boly podané návrhy formálné
i vecné, dám hlasovať takto:
Najprv bysme hlasovali o návrhu posl. Chalupu, Remeša,
Svobodu a súdr. na vrátenie osnovy rozpočtovému
výboru k doplneniu.
Ak bude tento návrh zamietnutý, prikročíme
ku hlasovaniu meritórnemu na podklade zprávy výborovej
v tomto porade:
O §e 1, ku ktorému nieto pozmeňovacích
návrhov, bysme hlasovali podľa zprávy výborovej.
O §e 2 bysme hlasovali v úprave návrhu posl.
Kaufmann a a súdr.; ak nebude prijatá, budeme
hlasovať o §§ 2 až 5, nadpise a úvodnej
formuli zákona podľa zprávy výborovej.
Sú nejaké námietky proti prednesenému
spôsobu hlasovania? (Nebyly.)
Niet ich. Budeme tedy hlasovať ako som uviedol.
Snemovňa je spôsobilá sa usnášať.
Kto súhlasí s návrhom posl. Chalupu,
Remeša, Svobodu a súdr. aby osnova zákona vrátená
bola rozpočtovému výboru k doplneniu, nech
zdvihne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamietnutý.
Kto teraz súhlasí s §om 1 podľa zprávy
výborovej, nech zdvihne ruku. (Děje se.)
To je väčšina. § 1 je přijatý
podľa zprávy výborovej.
Kto súhlasí s §om 2 v úprave návrhu
posl. Kaufmanna a súdr., nech zdvihne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Navrhnutá úprava je zamietnutá.
Kto súhlasí s §§ 2 až 5, s nadpisom
a úvodnou formulou zákona podľa zprávy
výborovej, nech zdvihne ruku. (Děje se.)
To je väčšina. §§ 2 až 5, nadpis
a úvodná formula zákona sú schválené.
Tým poslanecká snemovňa prijala túto
osnovu zákona v čítaní prvom.
Druhé čítanie navrhnem na porad budúcej
schôdze.
Tým vybavený je 1. odstavec poradu.
Pristúpime k prejednávaniu ďalšieho odstavca,
ktorým je:
2. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
krajského súdu v Litomericiach v trest. veci posl.
dr Sterna (tisk 1506).
Zpravodajcom je p. posl. dr Ravasz. Dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Ravasz: Slávna snemovňa!
Krajský súd v Litomericiach žiada za vydanie
k trest. stíhaniu posl. dr Sterna.
Na verejnej schôdzi komunistickej strany dňa 18.
júla 1927 rečnil posl. dr Stern vo Střekově.
Zaoberajúc sa s viedenskými tohoročnými
nepokojami - kritizoval silnými výrazy počínanie
našej vlády, hodlajúcej vyslať naše
vojská do Viedne. Varoval vládu nesúcim spôsobom,
aby táto voči robotníctvu nepotrebne zakročovala.
Súd považuje niektoré stati jeho reči
za protiviace sa trestným zákonom a preto žiada
posl. dr Sterna k trest. stíhaniu vydať.
Imunitný výbor usniesol sa však po bedlivom
preskúmaní tejto záležitosti posl. dr
Sterna k trest. stíhaniu nevydať.
Místopředseda dr Buday (zvoní):
Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá
a pristúpime preto k hlasovaniu.
Pán zpravodajca navrhuje menom výboru imunitného,
aby posl. snemovňa nesvolila k trest. stíhaniu posl.
dr Sterna.
Kto s týmto návrhom pána zpravodajca súhlasí,
nech zdvihne ruku. (Děje se.)
To je väčšina. Posl. snemovňa usniesla
sa nesvoliť k trest. stíhaniu posl. dr Sterna.
Tým vybavený je 2. odst. poradu.
Pristúpime k prejednávaniu ďalšieho odstavca,
ktorým je:
3. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Mor. Ostravě v trest. věci posl. Haihlicka
(tisk 1508).
Zpravodajcom je p. posl. Tůma. Dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. Tůma: Slavná sněmovno!
Policejní ředitelství v Mor. Ostravě
podalo u stát. zastupitelství tamže na posl.
Haiblick a trest. oznámení proto, že
týž se dopustil zločinu podle §u 15, č.
3 zákona na ochranu republiky obsahem své řeči,
pronesené na veřejné schůzi komunistické
strany v N. Bohumíně dne 10. dubna 1927.
Výroky, jež odůvodňují podezření
ze zločinu podle §u 15, č. 3 zákona
na ochranu republiky, pronesené na této schůzi,
jsou fráze, jichž komunističtí poslanci
k objasnění cílů své strany
ve sněmovně i v tisku, tedy před celou veřejností,
často užívají. Z toho důvodu
navrhuje imunitní výbor posl. sněmovně,
aby posl. Haiblick pro uvedený trestný čin
k trestnímu stíhání vydán nebyl.
Místopředseda dr Buday (zvoní):
Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá
a pristúpime preto k hlasovaniu.
Pán zpravodajca navrhuje menom výboru imunitného,
aby posl. snemovňa nesvolila k trest. stíhaniu posl.
Haiblicka.
Kto s týmto návrhom pána zpravodajca súhlasí,
nech zdvihne ruku. (Děje se.)
To je väčšina. Poslanecká snemovňa
usniesla sa nesvoliť k trest. stíhaniu posl.
Haiblicka. Tým vybavený je 3. odstavec poradu.
Pristúpime k prejednávaniu ďalšieho od
stavca, ktorým je:
4. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
kraj. súdu v Mor. Ostrave v trest. veci posl. Joz. Petera
(tisk 1509).
Zpravodajcom je p. posl. dr Ravasz. Dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Ravasz: Slávna snemovňa!
Krajský súd v Mor. Ostrave žiada vydať
k trest. pokračovaniu posl. Joz. Petera.
Posl. Joz. Peter zarečnil si na verejnom ľudovom
shromaždení dňa 11. októbra 1926 v Sliezskej
Ostrave-Zárubku. Kraj. súd žiada pre jednotlivé
výrazy jeho reči zrušiť mu imunitu a povoliť
riadny beh trestnému pokračovaniu proti posl. Joz.
Peterovi. Imunitný výbor však nenachádza
v inkriminovaných výrazoch nič takého,
že by mal pre toto zrušiť imunitu dotyčného
poslanca, a preto navrhuje posl. Joz. Petera k trest. stíhaniu
nevydať.
Místopředseda dr Buday (zvoní):
K slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá,
pristúpime preto k hlasovaniu. Pán zpravodajca navrhuje
menom výboru imunitného, aby posl. snemovňa
nesvolila k trest. stíhaniu posl. Joz. Petera.
Kto s týmto návrhom pána zpravodajca súhlasí,
nech zdvihne ruku. (Děje se.)
To je väčšina. Tým posl. snemovňa
usniesla sa nesvoliť k trest. stíhaniu posl.
Joz. Petera a tým vybavený je 4. odst. denného
poriadku.
Pristúpime k prejednávaniu ďalšieho odstavca,
ktorým je:
5. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
kraj. súdu v Jičíne v trest. veci posl. Hakena
(tisk 1510).
Zpravodajcom je p. posl. dr Ravasz. Dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Ravasz: Slávna snemovňa!
V reči dňa 6. júna 1927 na verejnom shromaždení
prednesenej v obci Martiniciach rozberal posl. Haken pričiny
vojny a v mene proletariátu čsl. a strany komunistickej
prehlásil, že táto so všetkými
prostriedkami bude hatiť vojnu a že túto si nepraje
a nechce. Pre niektoré stati jeho reči, protiviace
sa podľa úsudku vyššieho súdu, žiada
tento zrušiť jeho imunitu a vydať ho k trest. stíhaniu.
Imunitný výbor však usúdil, že
vývody posl. Hakena, hoci hodne silné, ale
nepresahovaly rámec dovolenej kritiky a preto na. vrhuje
posl. Hakena k trest. stíhaniu nevydať.
Místopředseda dr Buday (zvoní):
K slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá,
pristúpime preto k hlasovaniu.
Pán zpravodajca navrhuje menom výboru imunitného,
aby posl. snemovňa nesvolila k trest. stíhaniu posl.
Hakena. Kto s týmto návrhom pána zpravodajcu
súhlasí, nech zdvihne ruku. (Děje se.)
To je väčšina. Tým posl. snemovňa
usniesla sa nesvoliť k trest. stíhaniu posl.
Hakena a tým vybavený je 5. odst. denného
poriadku.
Pristúpime k prejednávaniu ďalšieho odstavca,
ktorým je:
6. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
zem. trest. súdu v Prahe v trest. veci posl. Jílka
(tisk 1511).
Zpravodajcom je p. posl. dr Ravasz. Dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Ravasz: Slávna snemovňa!
Na ver. shromaždení komunistickej strany vo Vysočanoch
dňa 21. septembra 1927 rečnil posl. Jílek.
Kritizoval jestvujúce zá. kony, verejný poriadok,
pomery, strany, čiernu reakciu, cirkev, kongruu atď.,
chváliac však pri tom Ruské Soviety a tamojší
blahobyt. Vyzýva robotníkov, aby sa snažili
svoje heslá ohľadom dosiahnutia vlády v našom
štáte aj uskutočniť. Pre tieto výroky
ho žiada zemský súd vydať k trest. stíhaniu.
Imunitný výbor však ani po pečlivom
preskúmaní záležitostí nenašiel
ničoho podobného v reči a vo výrazoch
posl. Jílka, že by mohol zistiť, nakoľko
by tento svojej imunity bol narušil, a preto navrhuje posl.
Jílka k trest. stíhaniu nevydať.
Místopředseda dr Buday (zvoní):
K slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá,
pristúpime preto k hlasovaniu.
Pán zpravodajca navrhuje menom výboru imunitného,
aby posl. snemovňa nesvolila k trest. stíhaniu posl.
Jílka. Kto s týmto návrhom pána
zpravodajcu súhlasí, nech zdvihne ruku. (Děje
se.)
To je väčšina. Tým posl. snemovňa
usniesla sa nesvoliť k trest. stíhaniu posl.
Jílka a tým vybavený je odst. 6. denného
poriadku.
Pristúpime k prejednávaniu ďalšieho odstavca,
ktorým je:
7. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
kraj. súdu v Mor. Ostrave v trest. veci posl. Harusa (tisk
1512).
Zpravodajcom je p. posl. dr Ravasz. Dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Ravasz: Slávna snemovňa!
Na ver. shromaždení dňa 19. júla 1927
rečnil posl. Harus v Mor. Ostrave. Zaoberajúc
sa viedenskou tohoročnou revolúciou prejavil v mene
čsl. proletariátu sympatie s proletariátom
rakúskym, čo vzbudilo veľký súhlas
v poslucháčstve, tak že keď rečník
vyzval čsl. proletariát, aby príklad v revolúcii
rakúskeho proletariátu nasledovalo - intervenujúci
policajný úradník uznal za potrebné
rozpustiť verejné shromaždenie. čo však
ani rečník, ani obecenstvo neuposlúchlo a
tak policajný úradník dal ľud rozptýliť
brachiálnou silou. Medzitým došlo ku srážkam
medzi poslancom a policiou, tak že poslanec použil urážlivých
výrazov proti nie ktorým strážnikom
intervenujúcej policie. Pre tieto výšoznačené
udajne trestné činy žiada kraj. súd
zrušiť imunitu posl. Harusa a vydať ho k
trest. stíhaniu.
Imunitný výbor navrhuje nasledujúce:
Pre zločin podľa §u 15, č. 3 a prečiny
podľa §u 15, č. 2, §u 16, č. 1 zákona
na ochranu republiky, ďalej pre zločin ver. násilia
podľa §u 81 tr. z. a pre prečiny shluknutia podľa
§§ 283 a 284 tr. z. posl. Harusa k trest. stíhaniu
nevydať.
Navrhuje ho však vydať k trest. stíhaniu pre
priestupky podľa §u 491 tr. z. a čl. V zákona
zo dňa 17. decembra 1862, č. 8 ř. z. z r.
1863, pre trestné činy podľa §u 314 tr.
z. a pre priestupok podľa §u 312 tr. z., lebo hrubým
počínaním si a urážkami proti
policii narušil svoju imunitu.