Mám spor s Baťou o štěrk. Pan ministr
Najman dal mně odpověď, že štěrk
Baťa potřeboval v zájmu veřejném.
To je lež jako věž. My jsme tam měli dobrou
silnici, která šla po rovině, ale Baťa
nám přeložil silnici do hodně velkého
kopce, kde je těžko vyšlapati s kolem. A nebyl
to zájem veřejný, nýbrž čistě
soukromý. Ale Baťa chce překládati také
silnice jinde. Ovšem že dává do světa,
že jejich přeložení obstará na
vlastní účet, a zatím čekal
i u nás v Malenovicích, až se dostane do státní
silniční rady. Poněvadž my u nás
nemáme jiných odborníků pro stavění
silnic za peníze, které se seberou v pokladně
sociálního pojištění a které
se přímo vymačkají, nemohli jste najít
jiného, než ševce, jakoby se nenašel rozumný
rolník, dělník nebo inženýr.
A teď již fáma mluví, že bude se
ta silnice stavěti nákladem 300.000 Kč, kterou
původně chtěl stavěti za vlastní
peníze, ale dnes již získal Baťa ze státní
pokladny subvenci. Anebo případ právního
provedení volby do obec. zastupitelstva v r. 1927. Podal
jsem zde obšírnou interpelaci, jak se šlapal
zákon a uvedl jsem v této interpelaci, jak jste
četli, že odpůrci Baťovi byli na poli
přepadeni, předskočeni autem a když
hoši z nákladního auta vyskočili, byli
ohrožováni revolvery Baťovými pochopy.
3/4 roku je od té
doby, co jsem ji podal, ale odpověď na tuto interpelaci
ještě není. Tam na Zlínsku je stát
ve státě, tam neplatí vaše zákony.
Když to může obrátiti proti nám,
učiní tak, proti nám se nikdy neptá
a bezohledně zneužívá své moci
vždycky. Tam si dělá tento kapitalista co chce,
kapitalista, který má děkovati vzniku svého
bohatství jen té době, v níž
miliony umírali, miliony se mrzačili a miliony se
ožebračili, poněvadž tam získal
z toho své miliony. V době, kdy sloužil těm,
proti nimž vy jste dělali revoluci, a on jim sloužil
do poslední chvíle. Tak jedná člověk,
o němž chcete, aby požíval všeobecné
vážnosti. Více jste nemohli kompromitovati
Tomáše Masaryka jako presidenta státu,
než tím činem. Což kdyby to zítra
chtěl Schicht v Ústí n. Lab. anebo Rotschild
ve Vítkovicích? To budete posílati presidenta
od jedné fabriky do druhé, aby o tom noviny v celém
světě psaly a dělaly továrně
reklamu? Myslím, že pokud občanská slušnost
z vás nevymizela a jste schopni objektivně posuzovati,
že byste se měli nad touto věcí zamysliti.
A takovému Baťovi na náš účet
dává všeobecně užitečný
podnik 1 Kw hodinu za 85 haléřů a nám
za 4 Kč. Když se takto zneužívá
těchto peněz, které ze státní
pokladny se na podporu elektrisace venkova vydávají,
peněz, které jsou vymačkány ze 4/5
z drobných poplatníků, jest přirozené,
že systém, který něco podobného
dělá, nemůže míti u rozumných
zastánců pracujícího lidu přítele,
že musí se proti tomuto kroku každý, kdo
má zájem pracujících vrstev na srdci,
postaviti. Jest však viděti, že není možno
nápravy docíliti, poněvadž všechno
se tu kupuje, nic už není, co by nebylo ku koupi.
Neptá se nikdo, jak se peníze nabyly, zda se nabyly
poctivou cestou, jen když se udělá reklama,
ústně, novinářsky neb plakáty,
udělá se všemožně, a i když
se pak přijde před soud, spravedlnost tu nezůstává
slepá, nýbrž obvaz má až příliš
průhledný a ví, kdo před ní
stojí. P. posl. Nejezchleb řekl v rozpočtovém
výboru, že poslanec jest tak vlivná osoba,
že když vidí někde nespravedlnost, že
jistě vymůže nápravu, event. revisi.
Není to pravda. Denně nás o tom přesvědčujete,
že naprosto něco jiného jest pravdou. My jsme
zde ústy soudr. Zápotockého osvětliti
hospodaření v Ervěnicích. 41 poslanec
se podepsal na interpelaci a ač od té doby uplynula
hezká řada měsíců, nemohli
jsme zjednati nápravu. Pak se tomu nedivte, že všechno,
co má zájem na poctivém živobytí,
na poctivé práci, všechno, čemu se příčí
korupce, okrádání a protekce, se staví
proti tomuto systému. Jestliže si myslíte,
že útokem na nás ten proces zastavíte,
není tomu tak, napřed musíte odstraniti příčiny
té nespokojenosti. Zavříti nás nebo
znemožniti naši organisační činnost,
to není odstranění příčin
- kapitalisté nebudou lepší a vy ve svých
úsluhách nebudete více, i když k tomu
nepříteli budete úslužnější
než dříve. (Další slova byla
usnesením předsednictva posl. sněmovny ze
dne 26. června 1928 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu,
vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz
str. 50 této těsnopisecké zprávy.)
- poněvadž byste jinak musili 3/5
většinou změniti ústavu tohoto státu.
Vy jste ji však nezměnili a ani nemůžete
ji změniti cestou zákonodárnou, poněvadž
nejste dosti silni. Není vás 180, nýbrž
jen 166. Rád bych věděl, jaký je to
právní řád, v němž se
jedněm promíjí všechny protizákonné
činy a druhým nepopřeje se ani těch
práv, která jsou mu ústavními zákony
zaručena. Napište to do všech časopisů,
dejte do světa, (Další slova byla usnesením
předsednictva posl. sněmovny ze dne 26. června
1 928 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena
z těsnopisecké zprávy. Viz str. 50 této
těsnopisecké zprávy.), že každý
policejní byrokrat, který vydával nebo spolupodpisoval
zatykač na Tomáše Masaryka, může
dnes zakázati nejužitečnějším
členům lidské společnosti, aby se
sešli a promluvili nebo protestovali proti tomu, co je tíží.
(Souhlas komunistických poslanců.) Řekl
jsem, že jsem zásadně pro elektrisaci, ale
vzhledem k tomu, že peníze na elektrisaci vydávané
se neužívají účelně ve
prospěch těch, z jichž kapes se berou, nemůžeme
pro tento návrh hlasovati. (Potlesk komunistických
poslanců.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Žádám o přečtení podaných
návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Mikuláše,
Knejzlíka, Bergmanna, Buřívala a druhů:
Ve čl. I nechť odst. 1 zní:
"(1) § 2, odst. 2. zákona č. 139/1926
Sb. z. a n., se mění a bude zníti takto:
"O udělení těchto příspěvků
a podpor rozhoduje ministerstvo veřejných prací
v dohodě s ministerstvem zemědělství
na podkladě řádně doložených
žádostí po vyjádření příslušného
zemského správního výboru (zemského
zastupitelstva) a na Podkarpatské Rusi civilní správy."
2. Pozměňovací návrh posl. Kříže,
Koudelky a soudr.: Navrhujeme, aby v odst. 1 článku
I byla slova "příslušné zemědělské
rady a na Podkarpatské Rusi civilní správy,
pokud tam nebude zřízena zemědělská
rada" nahrazena slovy "příslušných
zemských výborů, případně
výborů župních a obchodních a
průmyslových komor".
3. Pozměňovací návrh posl. Chalupy,
Remeše, Svobody a soudr.:
Ve čl. I, odst. 1 budiž po slovech "zemědělské
rady" vloženo "dále příslušné
obchodní a živnostenské komory".
4. Resoluce posl. Kříže, Koudelky a
soudr.:
Vládě se ukládá, aby učinila
opatření, aby komunální dávka
z elektrické energie vybírána nebyla.
Předseda (zvoní): Dávám
slovo k doslovu zpravodaji výboru zemědělského,
p. posl. Křemenovi.
Zpravodaj posl. Křemen: Slavná sněmovno!
Jako zpravodaj výboru zemědělského
mohu s radostí konstatovati, že debata, pokud se týkala
elektrisace, byla velmi věcná a shodovala se jak
se strany majority, tak i většiny oposičních
stran v uznání elektrisace i v potřebě
její podpory jako podniku velikého národohospodářského
významu.
Pokud se týká výtek, které zde byly
činěny Zemědělské radě,
nutno je předem odmítnouti jako zcela bezpředmětné.
Výtky ty byly povšechného rázu, nebylo
ani jediného konkrétního případu,
kde by se byl uvedl nějaký důvod pro tyto
výtky. Naopak v rozpočtovém výboru
bylo konstatováno - a to příslušníky
jiných stran nežli strany naší - že
Zemědělská rada počínala si
vždy objektivně v posuzování žádostí
a vyšetřování dokladů těchto
žádostí, které podávaly úřady
berní, obecní i knihovní, a že Zemědělská
rada počínala si tak objektivně, že
nebylo ani jediného případu, kde by se mohlo
poukázati na to, že stalo se to nějak stranicky
nebo politicky.
Zemědělská rada nerozhoduje o těchto
podaných žádostech, ona je jenom vyšetřuje
na základě údajů úředních
a dodává je tak připravené teprve
ministerstvu zemědělství a ministerstvu veřejných
prací.
Výtky, činěné naší republikánské
straně, odmítám jako nemístné.
Propaguje-li a buduje-li republikánská strana po
našem venkově elektrisaci, nedělá tím
nic stranického, neboť elektrisace je potřebná
všem vrstvám obyvatelstva, jak zemědělci,
tak obchodníkovi, tak řemeslníkovi, tak živnostníkovi,
a republikánská strana zasloužila by si zde
spíše uznání a vděku za tuto
práci než jakýchkoliv výtek.
Páni komunisté i při této příležitosti
vyvolávají stále nespokojenost v řadách
dělnických, ač právě tento
zákon je také prospěchem i pro dělnictvo,
které při elektrisaci pracuje.
Odmítám tyto výtky a doporučuji, aby
vládní návrh zákona, kterým
se mění některá ustanovení
zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb.
z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova,
byl přijat tak, jak byl přijat v zemědělském
výboru. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo k doslovu zpravodaji výboru pro dopravu a veř.
práce, p. posl. Molíkovi.
Zpravodaj posl. Molík: Slavná sněmovno!
Kol. řečníci Mikuláš,
Kříž, inž. Nečas,
Horpynka a Kaufmann souhlasili se zákonem,
ačkoliv stěžovali si na průtah ve vyřizování
žádostí, a shodovali se také v tom,
že vlastně jsou to finance, které znemožňují
rychlejší tempo a větší rozsah
elektrisace našeho venkova. S tím i my souhlasíme,
a také jak senát, tak i posl. sněmovna ve
výborech dopravním, zemědělském
i rozpočtovém schválily resoluci, aby byla
zvýšena kvota z 10 na 30 milionů. Doporučuji,
aby všeobecně užitečné elektrisační
podniky byly více podporovány a aby tím bylo
urychleno tempo elektrisace na venkově.
Pan posl. Haken využil této příležitosti
k účelům čistě stranickým,
netýkajícím se osnovy, a proto netřeba
na jeho řeč odpovídati.
Kol. Mikulíček kritisoval bilanci Západomoravských
elektráren, a tu nutno konstatovati, že odpisy, které
v bilanční zprávě jsou uvedeny, jsou
odpisy válečných investic a že, zúročí-li
se obligace 5%, dostává se tohoto zúročení
z velké části obcím, které
mají tyto obligace v držení.
Že se velkým odběratelům proudu dostává
slevy, je snad samozřejmo a netřeba na podobné
výtky odpovídati. Proto doporučuji jménem
dopravního výboru, aby osnova byla schválena
tak, jak byla přijata ve výboru. (Souhlas.).
Předseda (zvoní): Dávám
slovo zpravodaji výboru rozpočtového, panu
posl. Doležalovi.
Zpravodaj posl. Doležal: Slavná sněmovno!
Páni kolegové probrali důkladně celou
osnovu a bylo zřejmo, že všichni se shodli, jak
důležitou věcí je provádění
elektrisace venkova. Byla zde sice učiněna řada
výtek, které snad bych spíše mohl považovati
za náměty k novému a snad lepšímu
rozvoji elektrisace, ale odmítnouti musím jednu
věc, totiž že zde bylo vytýkáno,
že není dostatečné kontroly. Mohu konstatovati,
že již dříve o tuto kontrolu bylo postaráno
a že i v resoluci pamatujeme na to, aby kontrola nadále
byla prováděna. Prováděcím
nařízením čís. 612 z r. 1920
byly všeužitečné podniky podrobeny veřejné
kontrole.
Jinak nemohu nic jiného dodati, nežli že z celého
elaborátu, který zde byl snesen, vidíme,
jak je důležito, aby byla zvýšena podpora
pro elektrisaci, a proto se přimlouvám, jak jsem
již učinil v rozpočtovém výboru,
za to, aby částka byla zvýšena na 30
milionů a aby bylo urychleně postupováno
v ministerstvu financí s poukazováním, resp.
povolováním příslušných
částek.
Navrhuji, aby vládní návrh zákona,
kterým se mění některá ustanovení
zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb.
z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova,
byl přijat tak, jak byl přijat výborem rozpočtovým.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ke hlasování. Sněmovna je schopna se usnášeti.
Osnova zákona má 2 články, nadpis
a úvodní formuli.
Poněvadž byly podány pozměňovací
návrhy, míním dáti hlasovati takto:
O čl. I nejprve v úpravě návrhu posl.
Mikuláše, Knejzlíka, Bergmanna, Buřívala
a druhů; nebude-li přijata, v úpravě
návrhu posl. Kříže, Koudelky
a soudr.; nebude-li přijata, v úpravě návrhu
pp. posl. Chalupy, Remeše, Svobody a soudr.; nebude-li
ani tato úprava přijata, podle zprávy výborové.
O čl. II, nadpisu a úvodní formuli zákona
podle zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky proti přednesenému
způsobu hlasování? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo souhlasí s čl. I osnovy v úpravě
návrhů pp. posl. Mikuláše, Knejzlíka,
Bergmanna, Buřívala a druhů, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.
Kdo souhlasí s čl. I osnovy v úpravě
návrhu pp. posl. Kříže, Koudelky
a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina; i tato úprava je zamítnuta.
Kdo souhlasí s čl. l osnovy v úpravě
návrhu pp. posl. Chalupy, Remeše, Svobody a
soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina; i tato úprava je zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s čl. I podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina, čl. I je schválen
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s čl. II, nadpisem a úvodní
formulí zákona podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, čl. II, nadpis a úvodní
formule zákona schváleny jsou podle zprávy
výborové.
Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu
zákona ve čtení prvém podle
zprávy výborové, a to ve znění
shodném s předchozím usnesením senátu.
Druhé čtení vykonáme při vyřizování
odst. 3 pořadu, bude-li této osnově přiznáno
zkrácené jednání podle §u 55
jedn. ř. Tím je vyřízen první
odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
2. Zpráva výboru ústavně-právního
o usnesení senátu (tisk 1624) o návrhu sen.
Donáta, dr Reyla, dr Brabce, Thoře, dr Kovalika,
Zulegera, Böhra a spol. (tisk sen. 673 a 676) na změnu
hlavy II zákona o organisaci politické správy
ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n. (tisk
1644).
Zpravodajem jest p. posl. dr Daněk. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno!
Poslanecká sněmovna má projednávati
usnesení senátu (tisk sněm. 1624) o návrhu
sen. Donáta, dr Reyla, dr Brabce,
Thoře, dr Kovalika, Zulegera, Böhra
a spol. (tisk. sen. 673 a 676) na změnu hlavy II zákona
o organisaci politické správy ze dne 14. července
1927, čís. 125 Sb. z. a n.
Ústavně-právní výbor projednával
tuto osnovu a dovoluji si k ní jako zpravodaj ústavně-právního
výboru podotknouti toto:
Národní shromáždění usneslo
se na zákoně ze dne 14. července 1927, č.
125 Sb. z. a n., o organisaci politické správy.
Zákonem tímto byl změněn zákon
župní ze dne 29. února 1920, č. 126
Sb. z. a n., unifikující vnitřní správu
v Československé republice.
Zákon tento má podle hlavy II, odst. 1 nabýti
účinnosti dnem 1. července 1928. Podle projednávané
osnovy zákona posunuje se působnost citovaného
zákona ke dni 1. prosince 1928 v zemi České
a Moravsko-slezské, kdežto na Slovensku má
zůstati působnost dnem 1. července.
K této věci jest třeba připomenouti:
Již vládní osnova (tisk 831 posl. sněm.)
ze dne 3. února 1927 upozorňovala, že ku provedení
jistě velmi obsáhlých prací, jež
musí býti zařízeny před uvedením
v činnost nových úřadů, bude
se vyžadovati lhůta, poněvadž spojení
dvojí agendy zemské a státní, dosud
vedené docela různými směry, potřebovati
bude opatření po stránce personální
i věcné.
Tato opatření a uvedení do prakse dvojí
odlišné agendy ve spojení dvojích úřadů
zvláště v zemích tak zv. historických
setkalo se s obtížemi, jež jistou dobou mohou
býti odstraněny.
Třeba zdůrazniti, že dosavadní vedení
zemská se svými rozsáhlými úřady
po stránce personální i věcné
se do té míry odlišovala od administrativy
státní, že teprve uskutečňování
spojování těchto dvojích agend v zemi
České a Moravsko-Slezské ukázalo obtíže,
jež se postavily v cestu uvedení celé veřejné
správy právě tu po spojení v nerušený
chod.
Uváží-li se, že na př. v zemi Moravsko-Slezské
zákonem č. 125 Sb. z. a n. má dojíti
k radikálnímu přesunu kompetence z dosavadního
zemského výboru na nově zřízené
okresní úřady tím, že obecní
záležitosti největšího počtu
obcí dostanou se pod dozorčí moc okresu,
uváží-li se z toho i ze sloučení
se Slezskem v zemi Moravsko-Slezskou vzešlé personální
otázky, vedle toho pak ještě přistupující
důsledky plynoucí ze zrušení některých
dosavadních zastupitelských okresů v Čechách
a silničních okresů na Moravě a ve
Slezsku, třeba uznati, že v historických zemích,
kde život ve všech směrech projevuje se neobyčejnou
mnohotvárností a komplikovaností, toto zamýšlené
novým zákonem odsunutí působnosti
zákona může jen vésti ke klidnému
vývoji a postupu veřejné správy.
Nelze také přehlédnouti, že, třeba
theoreticky přípravy pro spojení úřadů
jsou provedeny, mnohé po stránce praktického
uskutečnění chybí přes jistě
nejintensivnější práci ministerstva
vnitra (úřední budovy pro okresní
zastupitelstva, zvláště v chudých horských
krajích, otázky přeřazení a
systemisace zemského úřednictva), kterýžto
nedostatek netýká se Slovenska, poněvadž
tam okresní úřady jsou vybudovány
již ve smyslu organisačního zákona.
Ústavně-právní výbor uváživ
všecky uvedené okolnosti a i ty důvody, jež
vedly k usnesení senátu, doporučuje posl.
sněmovně, aby přijala osnovu tak, jak se
na ní usnesl senát. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): K této věci
jsou přihlášeni řečníci.
Zahájíme proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby řečnická
lhůta stanovena byla 50 minutami.
Proti tomuto návrhu jest zde návrh posl. dr Keibla
a druhů, aby řečnická lhůta
v rozpravě nebyla omezována.
Páni navrhovatelé žádají, aby
se o tomto návrhu hlasovalo podle jmen. Tento návrh
jest podle ustanovení jednacího řádu
nepřípustný, ježto hlasovati podle jmen
lze jen z rozhodnutí předsedova a v případech
blíže uvedených v §u 59 jedn. řádu.
Nemám důvodů, abych dal hlasovati podle jmen.
Předpokládaje však, že páni navrhovatelé
svým návrhem mínili zjistiti poměr
hlasů, vyhovuji jejich žádosti a dám
při hlasování o jejich návrhu sečísti
hlasy.
Žádám pp. zapisovatele, aby spolu s úředníky
sekretariátu provedli toto sčítání
hlasů, a to: p. posl. Dubický v úseku
1 a 2, posl. Bečko v úseku 3 a 4, posl. Ježek
v úseku 5 a 6 a na presidiální tribuně
a aby p. posl. dr Petersilka spolu s tajemníkem
sněmovny sečetli výsledky hlášené
z úseků.
Kdo souhlasí s návrhem posl. dr Keibla a
druhů, aby řečnická lhůta v
rozpravě nebyla omezena, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
(Po sečtení hlasů:)
Podle sděleného výsledku sčítání
vyslovilo se pro návrh 70 hlasů, proti němu
103 hlasů. Návrh je tedy zamítnut.
Dále je zde návrh p. posl. dr Keibla a druhů,
aby pro každého člena klubu byla stanovena
řečnická lhůta na půl hodiny.
Z důvodů již uvedených dám i
při tomto hlasování sečísti
hlasy. Žádám tytéž pp. zapisovatele,
aby spolu s úředníky sekretariátu
sečetli hlasy.
Kdo souhlasí s návrhem posl. dr Keibla a
druhů, aby pro každého člena klubu byla
stanovena řečnická lhůta půl
hodiny, nechť pozvedne ruku. (Děje se. - Výkřiky
komunistických poslanců.)
(Po sečtení hlasů:)
Podle sděleného výsledku sčítání
vyslovilo se pro návrh 43 hlasů, proti němu
131 hlas. Návrh jest tedy zamítnut.
Jsou snad proti mnou navržené lhůtě
řečnické ještě nějaké
námitky? (Nebyly.)
Není jich. Navržená lhůta jest přijata.
Ke slovu jsou přihlášeni řečníci
na straně "proti" pp. posl.: inž.
Jung, Kurťak, dr Keibl, dr Czech,
dr Klapka, dr Meissner, Haken, dr Dérer,
Hrušovský, dr Gáti, Remeš,
Štětka.
Dávám slovo prvnímu přihlášenému
řečníkovi p. posl. inž. Jungovi.