Částí persekuce dělnictva jsou neslýchané
konfiskace našich časopisů. Censoři
chtějí především zabrániti,
aby dělnická třída byla správně
informována o přípravách na novou
válku. Pan Beneš tvrdil ve svém posledním
exposé, že nikdo v Evropě nemyslí na
válku. Ale pan ministr války Udržal mluvil
nedávno úplně jinak, když se dožadoval
nutnosti zvýšeného zbrojení a rozmnožení
letadel s poukazem, že se v budoucnosti na hranicích
Československa budou rozhodovati velké bitvy. V
Československu se zbrojí horečně.
Také pro válku chemickými prostředky
i válku ve vzduchu.
Jak se dovídáme se směrodatné strany,
jsou také v Ústí, ve velké chemické
továrně, v její hořejší
části, uloženy fosgenové bomby. Uzávěrky
těchto bomb nejsou prý vždy udržovány
v bezvadném stavu, a stalo se již, že uzávěrky
chlorových bomb nedaly se uzavříti a bylo
třeba všechny vytrhati. Kdyby se toto stalo jednou
s fosgenem, byli by jistě v Ústí mrtví
a lidé těžce otrávení právě
tak, jako zůstanou mrzáky pro celý život
oběti hrozné fosgenové katastrofy v Hamburku.
Pan dr Schvenk, odpovědný za tyto věci, byl
prý dotázán, zda množství jedu,
před rokem vyrobené, ještě dnes jest
v továrně uloženo. Tento otravný plyn
byl ještě horší než jest fosgen.
Žádný člověk nedovede si dobře
představiti strašlivé účinky
této svinské věci. Lidé, kteří
jsou však ochotni používati těchto jedů
proti lidem, chodí po světě s nejnevinnější
tváří a snad jsou zcela dobrými křesťany.
Kdyby jednou v tomto podniku vypukl požár, který
by tyto plyny zachvátil, nebudou hasičům
plynové masky nic platné a právě tak,
jako se svého času stalo v Opavě, mohou býti
celé díly města obráceny ve zříceniny.
Jest zájmem celé veřejnosti, aby se o tomto
neslýchaném skandálu mluvilo a aby byla učiněna
nutná opatření, která by zabránila
jakékoliv katastrofě.
O přípravy na válku a o válku vůbec
zajímají se především muniční
továrny. Škodovy závody v Plzni, tak velké,
že mohou zaměstnati 40.000 dělníků,
spolčují se s jinými podobnými muničními
podniky a továrnami letadel. Československé
muniční továrny dodávají zbraně
do zahraničí. Není to dávno, co parník
"Praga" se 40.000 puškami, určenými
pro severočínskou vládu, byl jihočínskými
agenty zadržen. Škodovy závody jednaly o přijetí
velikých nabídek muničních dodávek
pro Rumunsko a Polsko. R. 1927 dodaly 38 válečných
letadel do Finska, 14 do Estonska, 12 do Litvy a 54 do Rumunska.
Ve Škodových závodech investován jest
francouzský a anglický kapitál a vláda
má samozřejmě veliký zájem
na výrobě válečných strojů,
děl atd.
Komunisté, kteří mluví o válečných
přípravách buržoasie a kteří
dělníkům hlásají, že podle
hesla Leninova mají válku změniti na boj
proti zločinné buržoasii vlastní země,
jsou odsuzováni k brutálním trestům.
Soudruh-dělník Hüttel z Rotavy sedí
dnes 2 měsíce žaláře u krajského
soudu v Chebu. Tajemník západočeské
organisace mládeže soudr. Richter byl pro protiválečnou
řeč odsouzen k tříměsíčnímu
žaláři. Stejný osud sklidil krajský
tajemník komunistické strany v Ústí,
soudr. Weihmauch, který dostal v první instanci
šest týdnů, ale pak byly mu brutálními
třídními soudci nejvyššího
soudu v Brně přidiktovány 4 měsíce
na základě svévolně konstruovaného
materiálu. Propaganda naší strany proti válce
jest stíhána všemi prostředky. Censura
zabavuje dokonce citáty z Masaryka. Policie, zvláště
v Ústí, překonává se domovními
prohlídkami, honbou za komunistickými odznaky, svévolnými
rozsudky na základě prügelpatentu. Před
nedávnem bylo sděleno, že jistá úřední
komise v Sev. Americe ve své zprávě konstatovala,
že severoamerická policie chytí proto tak málo
zločinců, poněvadž policisté
mají podprůměrnou inteligenci. V Československu
bylo by takové šetření naprosto zbytečné,
neboť policisté vykonávají při
pronásledování naší strany a
naší mládeže největší
hlouposti, které si lze vůbec pomysliti.
Dělnická třída nedá se zdržeti,
aby proti zuřící reakci neprotestovala co
nejostřeji ve všech odvětvích hospodářského,
politického a kulturního života. Jsme přesvědčeni,
že obzvláště němečtí
dělníci nedají se zdržeti, přes
všechny hrozby, se kterými nyní souhlasí
i fašisté, aby se zúčastnili rudého
dne v Praze.
Voláme k dělníkům:
"Rudý den dne 5. července v Praze jest organisovanou
odpovědí dělnictva, vedeného stranou,
a mládeže na útok buržoasie proti dělnické
třídě a obzvláště proti
jejímu předvoji komunistickému hnutí.
Přípravy a provedení rudého dne vyžadují
bezpodmínečnou po hotovost a nejvyšší
činnost všech soudruhů.
Voláme: Vykonejte všechny přípravy pro
rudý den 5. a 6. července v Praze! Uraďte se
všude! Uspořádejte v každé buňce
schůzi! Mobilisujte všechno členstvo k danému
účelu! Šetřte si na jízdné
do Prahy! Starejte se o možnost dopravy, auta atd.! Udělejte
rudý den v Praze velikou mezinárodní demonstrací
dělnictva! Pryč s československou reakcí!
Pryč s mezinárodním panstvím buržoasie!
Ať žije vítězný proletářský
třídní boj! (Potlesk komunistických
poslanců.)
Místopředseda Horák (zvoní):
Dalším řečníkem je pan posl.
inž. Nečas. Dávám mu slovo.
Posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno!
Včera došlo v Praze ke třetímu velkému
neštěstí na stavbách, k neštěstí,
jež zaplatili životem dělníci na stavbě
paláce zaměstnaní.
Statistika neštěstí na stavbách jakož
i statistika úrazů dělnictva ve všech
jiných oborech podnikání a zvláště
v dolech v poslední době mluví řečí
strašnou. Počet úrazů v republice neklesá,
nýbrž vzrůstá.
Včerejší pražské neštěstí
je veřejností i odborníky vykládáno
různě. Některé hlasy tvrdily docela
vážně, že příčinou
neštěstí na pražských stavbách
v posledním čase je zvýšená frekvence
v úzkých ulicích, jež způsobuje
zřícení lešení, klesání
půdy, které má pak v zápětí
neštěstí. Tu ovšem příčinu
neštěstí hledati nelze, neboť pak by ve
velké řadě měst bylo stavění
vůbec znemožněno. Jiné listy ukazují
jako na jednu z příčin neštěstí
na stavbách okolnost, že stavební řád
poskytuje ulehčení jen do konce roku a že proto
nutí podnikatele k rychlému stavění
a k spěšnému nedostatečnému zajištění
staveb. To je ovšem výklad některých
podnikatelů.
Bezprostřední příčinu včerejší
katastrofy v Revoluční třídě
třeba však hledati docela jinde. V sousedství
neštěstí praskla vodovodní roura a v
důsledcích toho došlo pak k neštěstí,
když totiž nesmírně vzrostl tlak na bednění,
jež pak povolilo a strhlo vzpěry i ostatní
hmoty. (Předsednictví převzal místopředseda
inž. Dostálek.) Také způsob vykopávky
a způsob zabezpečení vysoké boční
stěny v provedené formě bylo pravděpodobně
další příčinou katastrofy. (Posl.
Johanis: Úřední zpráva tvrdí,
že lešení bylo také vadné!) To
je ovšem příčina bezprostřední,
která bude na místě jistě odborníky
přesně vyšetřena.
Nás však nezajímá tak bezprostřední
příčina neštěstí, jako
všechny okolnosti, které ve svých důsledcích
musejí vésti k řadě dalších
neštěstí, nebude-li odpomoženo. (Tak
jest!) Budiž dovoleno mluviti o těchto okolnostech,
o příčinách katastrof a úrazů
na stavbách a podnicích všeho druhu, o cestách,
jakými třeba pracovati preventivně k zamezení
takových tragedií, jakou je včerejší.
(Výkřiky posl. Johanise a Tomáška.)
Až na malé výjimky je každé neštěstí
na stavbách způsobeno nedostatečným
bezpečnostním ochranným opatřením
a nedbáním příslušných
předpisů. Počet úrazů a neštěstí
na stavbách vzrostl v poslední době tak,
že zavdává i široké přímo
nezainteresované veřejnosti příčinu
k znepokojení a k účasti o postižené,
kteří tu padli jako oběť svého
povolání. Povolané kruhy nedbají však
dostatečně hlasů odborníků,
kteří upozorňují na příčiny
katastrof a žádají o odpomoc. Výstražným
a důrazným mementem byla zvláště
poslední úředně vydaná kniha,
obsahující stálé zprávy živnostenských
inspektorů. Působí dojmem přímo
zdrcujícím, že v této pozoruhodné
publikaci mluví se úředně o "podivných
dojmech o povinné péči o životy dělníků"
(Slyšte! Slyšte!) a na jiném místě
o "trestuhodné bezohlednosti k životu zaměstnaných
na stavbě" nebo "o nerozvážné
hře s lidskými životy." (Posl. Tomášek:
To říká živnostenský inspektor!)
Ano, v publikaci vydané ministerstvem soc. péče.
Tak označují ve svých zprávách
nynější péči o ochranu života
a zdraví na stavbách ti, kdo jsou povoláni,
aby dohlíželi na bezpečnost staveb a starali
se o to, co má i ten pracující nejcennějšího
- o životy lidské. (Výkřiky posl.
Tomáška a Johanise.)
Příčiny rychle za sebou následujících
neštěstí na stavbách pražských
třeba hledati beze sporu i v tom, že je stavební
ruch velmi zvýšen, že se stavby provádějí
ve velkém spěchu bez dostatečného
často množství lešeňového
dříví i nářadí, že
v nynější době zvýšeného
stavebního ruchu jsou stavby svěřovány
i polírům a zaměstnancům méně
zkušeným, dále pak v okolnosti, že ve
dravé konkurenci podnikatelů dbá se více
o zisk a zaměstnanec na stavbě jest považován
za předmět sloužící výdělku.
(Výkřiky posl. Tomáška.) Je zajímavo,
že zprávy živnostenských inspektorů
různých krajů republiky konstatují
téměř jednomyslně, že nejvíce
závad bylo zjištěno vždy na stavbách,
prováděných toliko pod jménem oprávněné
firmy, a u podnikatelů, jimž stavby zadány
byly za nejnižší konkurenční ceny.
Tak platí konec konců svými životy dělníci
za nepořádky podnikatelů a za jejich bezohledný
konkurenční boj.
Také včerejší katastrofa v Revoluční
třídě způsobena byla na stavbě,
kterou provádějí vídeňské
firmy "Spielman, Rolla a synovec" a jež jsou známy
svojí konkurencí, zacházející
až do špinavosti, jež se pak vybíjí
na kůži dělnictva. (Výkřiky
posl. Tomáška.) My dobře rozumíme
zdravé konkurenci, ceníme a vážíme
si jí jako vzpruhy v hospodářském
životě, ale varujeme před takovými extrémy,
které mají v zápětí škrcení
na mzdách, nedostatečné vybavení bezpečnostních
opatření a konečně zabití dělníků
a katastrofy dalekosáhlých důsledků.
Nynější nedostatečná bezpečnostní
opatření na stavbách a nedostatečný
bezpečnostní dozor je hrozícím stálým
nebezpečím pro všechny zaměstnance.
Je naléhavou nutností, aby tu bylo ihned a v potřebném
měřítku odpomoženo.
Ptáme se celé veřejnosti: Jak může
býti postaráno dozorčími úřady
v tomto případě příslušným
živnostenským inspektorátem, dostatečně
o bezpečnost na stavbách Velké Prahy, když
je tu nyní 2.000 novostaveb v práci, z toho 400
velkých budov a činžáků a 300
nástaveb, když tento dozor má obstarati úřad
se 2 silami odbornými a 2 pomocnými? Je to fysicky
absolutně vyloučeno. (Výkřiky!
Slyšte, to je škandál!) Také rozhodně
nestačí příslušné oddělení
na pražském magistrátě, které
má v referátě vyřizování
trestních oznámení proti podnikatelům,
nedodržujícím předpisy o ochraně
zdraví a životů a bezpečnosti zaměstnanců
na stavbách. Jsou dni, kdy celé toto oddělení
je v neustálé permanenci jen při komisionelních
šetřeních o povolování nových
staveb. Předešlé dny zjistil jsem jeden den,
kdy takových komisí bylo 38 na různých,
od sebe velmi vzdálených místech Velké
Prahy.
Naprostý nedostatek sil dozorčích úřadů,
starajících se o bezpečnost na stavbách
i jiných podnicích - nedostatek, který je
draze placen lidskými životy a četnými
úrazy - je provázen dále malým vybavením
kompetence těchto úřadů a nedostatečnými,
naprosto dnes zastaralými předpisy a ustanoveními,
jež byla dobrá snad ještě před
20 lety, ale dnes v žádném směru nevyhovují
požadavkům moderní doby. Považte jen,
vážení pánové, že dnes živnostenští
inspektoři pracují podle vládních
nařízení z r. 1907 a 1908, vydaných
na podkladě §u 74 starého živn. řádu,
tedy na podkladě nařízení více
než 20 let starých. Je všeobecně známo,
jaký ohromný pokrok učinila v posledních
dvou desetiletích právě technika, jak se
změnily a zintensivněly metody, jak od základů
se často změnily výrobní procesy,
při tom však předpisy pro živnostenské
inspektory o stavbách zůstávají stále
stejné. Jak by se ulehčila práce těchto
úředníků a jak by usnadněno
bylo řízení, kdyby - uvádím
jen namátkou jeden z četných případů
stále se opakujících - bylo přesně
stanoveno, kdy lešení zřízeno býti
musí a kdy ne. Ve starých předpisech je stanoveno,
jaké lešení má býti, nestanoví
se však, kdy u staveb jedno nebo dvoupatrových býti
musí, což zavdává pochopitelně
příčinu k častým rozporům
mezi podnikatelem a dozorčím orgánem, ke
zbytečným odvoláváním, dalším
projednáváním atd.
Kromě řady jiných závad ve stavu ochranných
opatření při provádění
staveb uvádějí zprávy živnostenských
inspektorů jako jednu velmi důležitou závadu
okolnost, že důvěrníků dělnictva
při dozoru nebylo používáno. (Slyšte!)
Je charakteristické, že i tyto úřední
zprávy uvádějí, že strach o výdělek
brání mnohým dělníkům,
aby příslušné funkce přijali.
Odmítají je ze strachu před šikanováním."Sluší
toho litovati", praví příslušný
pasus pražského živnostenského inspektora
- poměry u druhých inspektorů jsou obdobné;
vzhledem ke včerejšímu neštěstí
beru pouze referát pražského živnostenského
inspektorátu -"neboť důvěrníci
dělnictva po většině dbali toho, aby
dozorčími úřady nařízené
ochranné úpravy byly skutečně provedeny,
případně upozorňovali sami na různé
nedostatky".
Na včerejší katastrofě dá se
znovu názorně demonstrovati, co znamená nedostatek
dělnických důvěrníků
a dělnických pomocných sil při provádění
kontroly bezpečnostních opatření.
Dělníci stále ukazovali na přílišné
a riskantní v našich poměrech povolování
staveb do hloubek bez řádné stavební
disposice, na nebezpečnost konaných zemních
prací, na abnormální konsum vody v sousedním
domě, zaviněný vnikáním vody
právě do místa katastrofy, na trhliny povstalé
na osudných místech staveniště atd.
Dělníci, pracující na stavbách
často celá léta a často celý
život a nacházející se ve stálém
a bezprostředním styku se staveništěm,
vidí a cítí nejlépe sami, kde je třeba
zákroku k zabezpečení stavby i jich života.
Je tu nezbytně nutno zjednati nápravu a dělníky
k účasti nad kontrolou bezpečnosti ochranných
opatření povolat, a to tím spíše,
že po tom naléhavě volají i příslušné
úřední odborné kruhy. (Tak jest!)
Dělnictvo urgovalo by tak i jednu věc, která
přímo sice s dnes projednávaným předmětem
nesouvisí, ale která je hanbou Prahy i stavenišť
v ostatních místech republiky: totiž nelidské
a nehygienické, často životu nebezpečné
přístřeší pro stavební
dělníky. Nevyžadovalo by to v žádném
případě velkého nákladu, často
by bylo lze využíti již hotových místností
v rozestavěné budově. Boudy a přístřeší
určená na stavbách pro dělnictvo pokud
vůbec existují - jsou často výsměchem
všem platným předpisům. Psí boudy
a koliby pro pastevce na Verchovině bývají
lépe vypraveny než přechodné ubikace
pro těžce a s risikem pracující dělníky.
Často jsou pro dělníky a zejména pro
jich šatny určena jen skladiště na cement
a písek nebo otevřené kolny, ba vyskytly
se i případy - znám jeden takový brněnský
případ - že dělníci musili skládat
šaty v místnostech, do nichž byl příchod
přes běžící řemeny.
Při debatě o zákonu o stavebním ruchu
měl jsem příležitost upozorniti slavnou
sněmovnu na těžké podmínky, malou
mzdu a svízelný život dělníků
stavebních, cihlářů i cementářů.
Bohužel, poměry se v naznačených směrech
nezměnily a přes značné zisky podnikatelů
a zvýšený stavební ruch, životní
úroveň dělnictva nestoupla. Naopak stoupající
drahota sráží a snižuje ustavičně
životní úroveň.
K tomu přistupuje dnes projednávané a stále
zvyšované risiko práce dělníkovy.
Je třeba osvoboditi práci dělníků.
Je třeba především starati se o bezpečnost
a zdraví i životy těch, kdo tak produktivně,
tak těžce a s nebezpečím pracují."Krev
není voda," volala vzrušená celá
veřejnost pražská za nedávného
sensačního procesu pražského, a tu šlo
- třeba o tragický - přece jen jediný
případ života. Na frontě práce
však klesají a životem platí tu svoji
činnost stále a bez potřeby - a to je nejtragičtější
na věci četní dělníci. Veřejnost
pak registruje na stavbách, v dolech, kde v posledních
letech přes redukci počtu horníků
vzrostl značně počet úrazů,
i všude jinde denní případy úrazů
a smrti. Registruje tyto případy a jde se přes
ně poměrně lehce a utěšuje se
slovy, že "každý pokrok vyžaduje obětí".
Ve jménu těchto bezejmenných a tichých
obětí práce i nynějšího
řádu voláme naléhavě, aby učiněna
byla všechna potřebná opatření,
a podáváme v tom směru za stranu soc. demokratickou
naléhavou interpelaci. (Výborně! -
Výkřiky čsl. poslanců soc. demokratických.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
jest skončena. Přerušuji schůzi na půl
hodiny.
(Schůze přerušena v 13 hod. 24 min. opět
zahájena ve 14 hod. 22 min.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Zahajuji přerušenou schůzi.
Před přerušením schůze byla rozprava
skončena a proto přistoupíme k dokončení
jednání o osnově zákona o převzetí
státního předválečného
dluhu nezajištěného.
Žádám o přečtení podaných
návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Pozměňovací návrhy posl. Bradáče,
dr Dolanského, Windirsche, dr Kramáře, Mlčocha,
dr Luschky, Stenzla a druhů:
1. V poslední větě odst. 3 §u 8 budiž
slovo "květnu" změněno na slovo
"listopadu".
2. V čís. 1 §u 10 mění se slova
"1. listopadu 1927" na "1. května 1928."
3. Čís. 2 §u 10 bude zníti: "2.
Kupony dospívající od 1. června 1928
do 1. října 1928 včetně vyplatí
se poměrnou částí své výplatní
hodnoty za dobu ode dne, kdy kupon počal běžeti,
do 1. května 1928 (změna čl. III., odst.
4., vlád. nař. č. 365/1922 Sb. z. a n.) ".
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Návrhy jsou dostatečně podporovány
a budou předmětem jednání.
Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru ústavně-právního,
p. posl. dr Saňkovi.
Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno!
Řeči, přednesené zde k tomuto návrhu
zákona, nepřinesly žádných novot,
na základě kterých by bylo možno činiti
změny v návrzích, které byly učiněny
mnou a také referentem výboru rozpočtového.
V důsledcích toho trvám na návrhu,
kterým jsem učinil jménem výboru ústavně-právního,
a doporučuji navržené změny, které
zde byly také předneseny. (Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru
rozpočtového, p. posl. dr Hnídkovi.
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno!
Jako doplněk ke svému výkladu o převzetí
státního předválečného
nezajištěného dluhu připomenul bych
jen, že většina tohoto předválečného
nezajištěného dluhu je již konvertována,
jak jsem již byl řekl, jednak na moučnou půjčku,
jednak na půjčku konsolidační, takže
tento zákon, o němž právě jednáme,
týká se jenom zatímních listů,
vydaných na základě zákona č.
124 z r. 1921. Podle tohoto zákona byla totiž finanční
správa oprávněna vydávati za uschované
dluhopisy nezajištěné půjčky
rakouské prozatímní zástavní
listy. Finanční správa měla vzíti
do úschovy dluhopisy nezajištěného dluhu
a potom tyto dluhopisy mohla konvertovati. Skutečně
také je konvertovala na moučnou půjčku
a na půjčku konsolidační. Mimo to,
jak jsem již řekl, vydala prozatímní
listy, ale to všechno nevyčerpávalo ještě
celý ten komplex dluhopisů nezajištěné
půjčky a proto bude třeba ještě
dluhopisy, které nebyly vyměněny za zatímní
listy, konvertovati na dluhopisy nové. Tyto převzaté
dluhopisy budou buď hotově vyplaceny, anebo přeměněny
na dluhopisy nové. (Předsednictví se ujal
předseda Malypetr.)
Návrh tohoto zákona upravuje tedy předně
výměnu prozatímních listů,
dále přímou výměnu nepřevzatých
dosud dluhopisů a následkem toho také nepřevedených
na prozatímní listy, potom převzetí
předválečných nezajištěných
dluhopisů, za které se nevydávaly prozatímní
listy, buď výměnou za dluhopisy náhradní
renty, nebo výplatou v hotovosti, a konečně
převzetí nezajištěných předválečných
dluhopisů. znějících na jméno
nebo jinak vinkulovaných. všech kategorií.
K návrhům, které zde byly podány v
důsledku toho, že včas nebyl zákon posl.
sněmovnou projednán, bych ještě připomenul,
že nutno bylo posunouti lhůtu 1. května r.
1928 o půl léta, protože by finanční
správa neměla, i kdyby snad byl tento zákon
co nejdříve odhlasován, tolik času,
aby mohla včas vydati titry nové půjčky
a aby mohla zkrátka udělati všechna technická
opatření, kterých je třeba k vydání
nových titrů. Tedy tolik na odůvodnění
pozměňovacích návrhů, které
byly k této osnově podány. Navrhuji tedy,
aby slavná posl. sněmovna dala souhlas k vládnímu
návrhu zákona na převzetí státního
předválečného dluhu nezajištěného
spolu s pozměňovacími návrhy, které
se týkají §u 8 a §u 10. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ke hlasování.
Osnova zákona má 26 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž byly podány pozměňovací
návrhy, míním dáti hlasovati takto:
O §§ 1 až 7 budeme hlasovati podle zprávy
výborové. O §u 8 dám hlasovati nejprve
v úpravě návrhu posl. Bradáče,
dr Dolanského, Windirsche, dr Kramáře, Mlčocha,
dr Luschky, Stenzla a druhů; nebude-li přijata,
hlasovali bychom podle zprávy výborové.
O §u 9 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
O §u 10 budeme hlasovati nejprve v úpravě návrhů
posl. Bradáče, dr Dolanského, Windirsche,
dr Kramáře, Mlčocha, dr Luschky, Stenzla
a druhů; nebude-li přijata, budeme hlasovati podle
zprávy výborové.
O §§ 11 až 26, nadpisu a úvodní formuli
zákona dám hlasovati podle zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky proti přednesenému
způsobu hlasování? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati jak jsem uvedl.
Kdo souhlasí s §§ 1 až 7 podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.) To je většina. §§ 1 až 7 jsou
přijaty podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s §em 8 v úpravě návrhu
posl. Bradáče, dr Dolanského, Windirsche,
dr Kramáře, Mlčocha, dr Luschky, Stenzla
a druhů, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je přijat
§ 8 v úpravě návrhu posl. Bradáče
a druhů a odpadá hlasování podle
zprávy výborové.
Kdo souhlasí s §em 9 podle zprávy výborové,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.) To je většina.
§ 9 jest přijat podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s §em 10 v úpravě návrhu
posl. Bradáče, dr Dolanského, Windirsche,
dr Kramáře, Mlčocha, dr Luschky, Stenzla
a druhů, nech pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 10 jest přijat
v úpravě návrhu posl. Bradáče
a druhů a odpadá hlasování podle
zprávy výborové.
Kdo souhlasí s §§ 11 až 26, nadpisem a úvodní
formulí zákona podle zprávy výborové,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. §§11 až 26, nadpis a
úvodní formule zákona jsou přijaty
podle zprávy výborové.
Tím poslanecká sněmovna přijala
tuto osnovu zákona ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze. Tím vyřízen jest 2. odstavec
pořadu.
Přistoupíme k dalšímu odstavci pořadu,
jimž jest:
3. Zpráva výboru rozpočtového k
vládnímu návrhu (tisk 1520) zákona
o soustavě drobných mincí (tisk 1576).
Zpravodajem výboru rozpočtového je pan posl.
dr Černý. Dávám mu slovo.