Čtvrtek 14. června 1928

Částí persekuce dělnictva jsou neslýchané konfiskace našich časopisů. Censoři chtějí především zabrániti, aby dělnická třída byla správně informována o přípravách na novou válku. Pan Beneš tvrdil ve svém posledním exposé, že nikdo v Evropě nemyslí na válku. Ale pan ministr války Udržal mluvil nedávno úplně jinak, když se dožadoval nutnosti zvýšeného zbrojení a rozmnožení letadel s poukazem, že se v budoucnosti na hranicích Československa budou rozhodovati velké bitvy. V Československu se zbrojí horečně. Také pro válku chemickými prostředky i válku ve vzduchu.

Jak se dovídáme se směrodatné strany, jsou také v Ústí, ve velké chemické továrně, v její hořejší části, uloženy fosgenové bomby. Uzávěrky těchto bomb nejsou prý vždy udržovány v bezvadném stavu, a stalo se již, že uzávěrky chlorových bomb nedaly se uzavříti a bylo třeba všechny vytrhati. Kdyby se toto stalo jednou s fosgenem, byli by jistě v Ústí mrtví a lidé těžce otrávení právě tak, jako zůstanou mrzáky pro celý život oběti hrozné fosgenové katastrofy v Hamburku. Pan dr Schvenk, odpovědný za tyto věci, byl prý dotázán, zda množství jedu, před rokem vyrobené, ještě dnes jest v továrně uloženo. Tento otravný plyn byl ještě horší než jest fosgen. Žádný člověk nedovede si dobře představiti strašlivé účinky této svinské věci. Lidé, kteří jsou však ochotni používati těchto jedů proti lidem, chodí po světě s nejnevinnější tváří a snad jsou zcela dobrými křesťany. Kdyby jednou v tomto podniku vypukl požár, který by tyto plyny zachvátil, nebudou hasičům plynové masky nic platné a právě tak, jako se svého času stalo v Opavě, mohou býti celé díly města obráceny ve zříceniny. Jest zájmem celé veřejnosti, aby se o tomto neslýchaném skandálu mluvilo a aby byla učiněna nutná opatření, která by zabránila jakékoliv katastrofě.

O přípravy na válku a o válku vůbec zajímají se především muniční továrny. Škodovy závody v Plzni, tak velké, že mohou zaměstnati 40.000 dělníků, spolčují se s jinými podobnými muničními podniky a továrnami letadel. Československé muniční továrny dodávají zbraně do zahraničí. Není to dávno, co parník "Praga" se 40.000 puškami, určenými pro severočínskou vládu, byl jihočínskými agenty zadržen. Škodovy závody jednaly o přijetí velikých nabídek muničních dodávek pro Rumunsko a Polsko. R. 1927 dodaly 38 válečných letadel do Finska, 14 do Estonska, 12 do Litvy a 54 do Rumunska.

Ve Škodových závodech investován jest francouzský a anglický kapitál a vláda má samozřejmě veliký zájem na výrobě válečných strojů, děl atd.

Komunisté, kteří mluví o válečných přípravách buržoasie a kteří dělníkům hlásají, že podle hesla Leninova mají válku změniti na boj proti zločinné buržoasii vlastní země, jsou odsuzováni k brutálním trestům. Soudruh-dělník Hüttel z Rotavy sedí dnes 2 měsíce žaláře u krajského soudu v Chebu. Tajemník západočeské organisace mládeže soudr. Richter byl pro protiválečnou řeč odsouzen k tříměsíčnímu žaláři. Stejný osud sklidil krajský tajemník komunistické strany v Ústí, soudr. Weihmauch, který dostal v první instanci šest týdnů, ale pak byly mu brutálními třídními soudci nejvyššího soudu v Brně přidiktovány 4 měsíce na základě svévolně konstruovaného materiálu. Propaganda naší strany proti válce jest stíhána všemi prostředky. Censura zabavuje dokonce citáty z Masaryka. Policie, zvláště v Ústí, překonává se domovními prohlídkami, honbou za komunistickými odznaky, svévolnými rozsudky na základě prügelpatentu. Před nedávnem bylo sděleno, že jistá úřední komise v Sev. Americe ve své zprávě konstatovala, že severoamerická policie chytí proto tak málo zločinců, poněvadž policisté mají podprůměrnou inteligenci. V Československu bylo by takové šetření naprosto zbytečné, neboť policisté vykonávají při pronásledování naší strany a naší mládeže největší hlouposti, které si lze vůbec pomysliti.

Dělnická třída nedá se zdržeti, aby proti zuřící reakci neprotestovala co nejostřeji ve všech odvětvích hospodářského, politického a kulturního života. Jsme přesvědčeni, že obzvláště němečtí dělníci nedají se zdržeti, přes všechny hrozby, se kterými nyní souhlasí i fašisté, aby se zúčastnili rudého dne v Praze.

Voláme k dělníkům:

"Rudý den dne 5. července v Praze jest organisovanou odpovědí dělnictva, vedeného stranou, a mládeže na útok buržoasie proti dělnické třídě a obzvláště proti jejímu předvoji komunistickému hnutí. Přípravy a provedení rudého dne vyžadují bezpodmínečnou po hotovost a nejvyšší činnost všech soudruhů.

Voláme: Vykonejte všechny přípravy pro rudý den 5. a 6. července v Praze! Uraďte se všude! Uspořádejte v každé buňce schůzi! Mobilisujte všechno členstvo k danému účelu! Šetřte si na jízdné do Prahy! Starejte se o možnost dopravy, auta atd.! Udělejte rudý den v Praze velikou mezinárodní demonstrací dělnictva! Pryč s československou reakcí! Pryč s mezinárodním panstvím buržoasie! Ať žije vítězný proletářský třídní boj! (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Horák (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. inž. Nečas. Dávám mu slovo.

Posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno! Včera došlo v Praze ke třetímu velkému neštěstí na stavbách, k neštěstí, jež zaplatili životem dělníci na stavbě paláce zaměstnaní.

Statistika neštěstí na stavbách jakož i statistika úrazů dělnictva ve všech jiných oborech podnikání a zvláště v dolech v poslední době mluví řečí strašnou. Počet úrazů v republice neklesá, nýbrž vzrůstá.

Včerejší pražské neštěstí je veřejností i odborníky vykládáno různě. Některé hlasy tvrdily docela vážně, že příčinou neštěstí na pražských stavbách v posledním čase je zvýšená frekvence v úzkých ulicích, jež způsobuje zřícení lešení, klesání půdy, které má pak v zápětí neštěstí. Tu ovšem příčinu neštěstí hledati nelze, neboť pak by ve velké řadě měst bylo stavění vůbec znemožněno. Jiné listy ukazují jako na jednu z příčin neštěstí na stavbách okolnost, že stavební řád poskytuje ulehčení jen do konce roku a že proto nutí podnikatele k rychlému stavění a k spěšnému nedostatečnému zajištění staveb. To je ovšem výklad některých podnikatelů.

Bezprostřední příčinu včerejší katastrofy v Revoluční třídě třeba však hledati docela jinde. V sousedství neštěstí praskla vodovodní roura a v důsledcích toho došlo pak k neštěstí, když totiž nesmírně vzrostl tlak na bednění, jež pak povolilo a strhlo vzpěry i ostatní hmoty. (Předsednictví převzal místopředseda inž. Dostálek.) Také způsob vykopávky a způsob zabezpečení vysoké boční stěny v provedené formě bylo pravděpodobně další příčinou katastrofy. (Posl. Johanis: Úřední zpráva tvrdí, že lešení bylo také vadné!) To je ovšem příčina bezprostřední, která bude na místě jistě odborníky přesně vyšetřena.

Nás však nezajímá tak bezprostřední příčina neštěstí, jako všechny okolnosti, které ve svých důsledcích musejí vésti k řadě dalších neštěstí, nebude-li odpomoženo. (Tak jest!) Budiž dovoleno mluviti o těchto okolnostech, o příčinách katastrof a úrazů na stavbách a podnicích všeho druhu, o cestách, jakými třeba pracovati preventivně k zamezení takových tragedií, jakou je včerejší. (Výkřiky posl. Johanise a Tomáška.)

Až na malé výjimky je každé neštěstí na stavbách způsobeno nedostatečným bezpečnostním ochranným opatřením a nedbáním příslušných předpisů. Počet úrazů a neštěstí na stavbách vzrostl v poslední době tak, že zavdává i široké přímo nezainteresované veřejnosti příčinu k znepokojení a k účasti o postižené, kteří tu padli jako oběť svého povolání. Povolané kruhy nedbají však dostatečně hlasů odborníků, kteří upozorňují na příčiny katastrof a žádají o odpomoc. Výstražným a důrazným mementem byla zvláště poslední úředně vydaná kniha, obsahující stálé zprávy živnostenských inspektorů. Působí dojmem přímo zdrcujícím, že v této pozoruhodné publikaci mluví se úředně o "podivných dojmech o povinné péči o životy dělníků" (Slyšte! Slyšte!) a na jiném místě o "trestuhodné bezohlednosti k životu zaměstnaných na stavbě" nebo "o nerozvážné hře s lidskými životy." (Posl. Tomášek: To říká živnostenský inspektor!) Ano, v publikaci vydané ministerstvem soc. péče. Tak označují ve svých zprávách nynější péči o ochranu života a zdraví na stavbách ti, kdo jsou povoláni, aby dohlíželi na bezpečnost staveb a starali se o to, co má i ten pracující nejcennějšího - o životy lidské. (Výkřiky posl. Tomáška a Johanise.)

Příčiny rychle za sebou následujících neštěstí na stavbách pražských třeba hledati beze sporu i v tom, že je stavební ruch velmi zvýšen, že se stavby provádějí ve velkém spěchu bez dostatečného často množství lešeňového dříví i nářadí, že v nynější době zvýšeného stavebního ruchu jsou stavby svěřovány i polírům a zaměstnancům méně zkušeným, dále pak v okolnosti, že ve dravé konkurenci podnikatelů dbá se více o zisk a zaměstnanec na stavbě jest považován za předmět sloužící výdělku. (Výkřiky posl. Tomáška.) Je zajímavo, že zprávy živnostenských inspektorů různých krajů republiky konstatují téměř jednomyslně, že nejvíce závad bylo zjištěno vždy na stavbách, prováděných toliko pod jménem oprávněné firmy, a u podnikatelů, jimž stavby zadány byly za nejnižší konkurenční ceny. Tak platí konec konců svými životy dělníci za nepořádky podnikatelů a za jejich bezohledný konkurenční boj.

Také včerejší katastrofa v Revoluční třídě způsobena byla na stavbě, kterou provádějí vídeňské firmy "Spielman, Rolla a synovec" a jež jsou známy svojí konkurencí, zacházející až do špinavosti, jež se pak vybíjí na kůži dělnictva. (Výkřiky posl. Tomáška.) My dobře rozumíme zdravé konkurenci, ceníme a vážíme si jí jako vzpruhy v hospodářském životě, ale varujeme před takovými extrémy, které mají v zápětí škrcení na mzdách, nedostatečné vybavení bezpečnostních opatření a konečně zabití dělníků a katastrofy dalekosáhlých důsledků.

Nynější nedostatečná bezpečnostní opatření na stavbách a nedostatečný bezpečnostní dozor je hrozícím stálým nebezpečím pro všechny zaměstnance. Je naléhavou nutností, aby tu bylo ihned a v potřebném měřítku odpomoženo.

Ptáme se celé veřejnosti: Jak může býti postaráno dozorčími úřady v tomto případě příslušným živnostenským inspektorátem, dostatečně o bezpečnost na stavbách Velké Prahy, když je tu nyní 2.000 novostaveb v práci, z toho 400 velkých budov a činžáků a 300 nástaveb, když tento dozor má obstarati úřad se 2 silami odbornými a 2 pomocnými? Je to fysicky absolutně vyloučeno. (Výkřiky! Slyšte, to je škandál!) Také rozhodně nestačí příslušné oddělení na pražském magistrátě, které má v referátě vyřizování trestních oznámení proti podnikatelům, nedodržujícím předpisy o ochraně zdraví a životů a bezpečnosti zaměstnanců na stavbách. Jsou dni, kdy celé toto oddělení je v neustálé permanenci jen při komisionelních šetřeních o povolování nových staveb. Předešlé dny zjistil jsem jeden den, kdy takových komisí bylo 38 na různých, od sebe velmi vzdálených místech Velké Prahy.

Naprostý nedostatek sil dozorčích úřadů, starajících se o bezpečnost na stavbách i jiných podnicích - nedostatek, který je draze placen lidskými životy a četnými úrazy - je provázen dále malým vybavením kompetence těchto úřadů a nedostatečnými, naprosto dnes zastaralými předpisy a ustanoveními, jež byla dobrá snad ještě před 20 lety, ale dnes v žádném směru nevyhovují požadavkům moderní doby. Považte jen, vážení pánové, že dnes živnostenští inspektoři pracují podle vládních nařízení z r. 1907 a 1908, vydaných na podkladě §u 74 starého živn. řádu, tedy na podkladě nařízení více než 20 let starých. Je všeobecně známo, jaký ohromný pokrok učinila v posledních dvou desetiletích právě technika, jak se změnily a zintensivněly metody, jak od základů se často změnily výrobní procesy, při tom však předpisy pro živnostenské inspektory o stavbách zůstávají stále stejné. Jak by se ulehčila práce těchto úředníků a jak by usnadněno bylo řízení, kdyby - uvádím jen namátkou jeden z četných případů stále se opakujících - bylo přesně stanoveno, kdy lešení zřízeno býti musí a kdy ne. Ve starých předpisech je stanoveno, jaké lešení má býti, nestanoví se však, kdy u staveb jedno nebo dvoupatrových býti musí, což zavdává pochopitelně příčinu k častým rozporům mezi podnikatelem a dozorčím orgánem, ke zbytečným odvoláváním, dalším projednáváním atd.

Kromě řady jiných závad ve stavu ochranných opatření při provádění staveb uvádějí zprávy živnostenských inspektorů jako jednu velmi důležitou závadu okolnost, že důvěrníků dělnictva při dozoru nebylo používáno. (Slyšte!) Je charakteristické, že i tyto úřední zprávy uvádějí, že strach o výdělek brání mnohým dělníkům, aby příslušné funkce přijali. Odmítají je ze strachu před šikanováním."Sluší toho litovati", praví příslušný pasus pražského živnostenského inspektora - poměry u druhých inspektorů jsou obdobné; vzhledem ke včerejšímu neštěstí beru pouze referát pražského živnostenského inspektorátu -"neboť důvěrníci dělnictva po většině dbali toho, aby dozorčími úřady nařízené ochranné úpravy byly skutečně provedeny, případně upozorňovali sami na různé nedostatky".

Na včerejší katastrofě dá se znovu názorně demonstrovati, co znamená nedostatek dělnických důvěrníků a dělnických pomocných sil při provádění kontroly bezpečnostních opatření. Dělníci stále ukazovali na přílišné a riskantní v našich poměrech povolování staveb do hloubek bez řádné stavební disposice, na nebezpečnost konaných zemních prací, na abnormální konsum vody v sousedním domě, zaviněný vnikáním vody právě do místa katastrofy, na trhliny povstalé na osudných místech staveniště atd. Dělníci, pracující na stavbách často celá léta a často celý život a nacházející se ve stálém a bezprostředním styku se staveništěm, vidí a cítí nejlépe sami, kde je třeba zákroku k zabezpečení stavby i jich života. Je tu nezbytně nutno zjednati nápravu a dělníky k účasti nad kontrolou bezpečnosti ochranných opatření povolat, a to tím spíše, že po tom naléhavě volají i příslušné úřední odborné kruhy. (Tak jest!)

Dělnictvo urgovalo by tak i jednu věc, která přímo sice s dnes projednávaným předmětem nesouvisí, ale která je hanbou Prahy i stavenišť v ostatních místech republiky: totiž nelidské a nehygienické, často životu nebezpečné přístřeší pro stavební dělníky. Nevyžadovalo by to v žádném případě velkého nákladu, často by bylo lze využíti již hotových místností v rozestavěné budově. Boudy a přístřeší určená na stavbách pro dělnictvo pokud vůbec existují - jsou často výsměchem všem platným předpisům. Psí boudy a koliby pro pastevce na Verchovině bývají lépe vypraveny než přechodné ubikace pro těžce a s risikem pracující dělníky. Často jsou pro dělníky a zejména pro jich šatny určena jen skladiště na cement a písek nebo otevřené kolny, ba vyskytly se i případy - znám jeden takový brněnský případ - že dělníci musili skládat šaty v místnostech, do nichž byl příchod přes běžící řemeny.

Při debatě o zákonu o stavebním ruchu měl jsem příležitost upozorniti slavnou sněmovnu na těžké podmínky, malou mzdu a svízelný život dělníků stavebních, cihlářů i cementářů. Bohužel, poměry se v naznačených směrech nezměnily a přes značné zisky podnikatelů a zvýšený stavební ruch, životní úroveň dělnictva nestoupla. Naopak stoupající drahota sráží a snižuje ustavičně životní úroveň.

K tomu přistupuje dnes projednávané a stále zvyšované risiko práce dělníkovy. Je třeba osvoboditi práci dělníků. Je třeba především starati se o bezpečnost a zdraví i životy těch, kdo tak produktivně, tak těžce a s nebezpečím pracují."Krev není voda," volala vzrušená celá veřejnost pražská za nedávného sensačního procesu pražského, a tu šlo - třeba o tragický - přece jen jediný případ života. Na frontě práce však klesají a životem platí tu svoji činnost stále a bez potřeby - a to je nejtragičtější na věci četní dělníci. Veřejnost pak registruje na stavbách, v dolech, kde v posledních letech přes redukci počtu horníků vzrostl značně počet úrazů, i všude jinde denní případy úrazů a smrti. Registruje tyto případy a jde se přes ně poměrně lehce a utěšuje se slovy, že "každý pokrok vyžaduje obětí".

Ve jménu těchto bezejmenných a tichých obětí práce i nynějšího řádu voláme naléhavě, aby učiněna byla všechna potřebná opatření, a podáváme v tom směru za stranu soc. demokratickou naléhavou interpelaci. (Výborně! - Výkřiky čsl. poslanců soc. demokratických.)

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava jest skončena. Přerušuji schůzi na půl hodiny.

(Schůze přerušena v 13 hod. 24 min. opět zahájena ve 14 hod. 22 min.)

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Před přerušením schůze byla rozprava skončena a proto přistoupíme k dokončení jednání o osnově zákona o převzetí státního předválečného dluhu nezajištěného.

Žádám o přečtení podaných návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Pozměňovací návrhy posl. Bradáče, dr Dolanského, Windirsche, dr Kramáře, Mlčocha, dr Luschky, Stenzla a druhů:

1. V poslední větě odst. 3 §u 8 budiž slovo "květnu" změněno na slovo "listopadu".

2. V čís. 1 §u 10 mění se slova "1. listopadu 1927" na "1. května 1928."

3. Čís. 2 §u 10 bude zníti: "2. Kupony dospívající od 1. června 1928 do 1. října 1928 včetně vyplatí se poměrnou částí své výplatní hodnoty za dobu ode dne, kdy kupon počal běžeti, do 1. května 1928 (změna čl. III., odst. 4., vlád. nař. č. 365/1922 Sb. z. a n.) ".

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Návrhy jsou dostatečně podporovány a budou předmětem jednání.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru ústavně-právního, p. posl. dr Saňkovi.

Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno! Řeči, přednesené zde k tomuto návrhu zákona, nepřinesly žádných novot, na základě kterých by bylo možno činiti změny v návrzích, které byly učiněny mnou a také referentem výboru rozpočtového. V důsledcích toho trvám na návrhu, kterým jsem učinil jménem výboru ústavně-právního, a doporučuji navržené změny, které zde byly také předneseny. (Souhlas.)

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. dr Hnídkovi.

Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno! Jako doplněk ke svému výkladu o převzetí státního předválečného nezajištěného dluhu připomenul bych jen, že většina tohoto předválečného nezajištěného dluhu je již konvertována, jak jsem již byl řekl, jednak na moučnou půjčku, jednak na půjčku konsolidační, takže tento zákon, o němž právě jednáme, týká se jenom zatímních listů, vydaných na základě zákona č. 124 z r. 1921. Podle tohoto zákona byla totiž finanční správa oprávněna vydávati za uschované dluhopisy nezajištěné půjčky rakouské prozatímní zástavní listy. Finanční správa měla vzíti do úschovy dluhopisy nezajištěného dluhu a potom tyto dluhopisy mohla konvertovati. Skutečně také je konvertovala na moučnou půjčku a na půjčku konsolidační. Mimo to, jak jsem již řekl, vydala prozatímní listy, ale to všechno nevyčerpávalo ještě celý ten komplex dluhopisů nezajištěné půjčky a proto bude třeba ještě dluhopisy, které nebyly vyměněny za zatímní listy, konvertovati na dluhopisy nové. Tyto převzaté dluhopisy budou buď hotově vyplaceny, anebo přeměněny na dluhopisy nové. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)

Návrh tohoto zákona upravuje tedy předně výměnu prozatímních listů, dále přímou výměnu nepřevzatých dosud dluhopisů a následkem toho také nepřevedených na prozatímní listy, potom převzetí předválečných nezajištěných dluhopisů, za které se nevydávaly prozatímní listy, buď výměnou za dluhopisy náhradní renty, nebo výplatou v hotovosti, a konečně převzetí nezajištěných předválečných dluhopisů. znějících na jméno nebo jinak vinkulovaných. všech kategorií. K návrhům, které zde byly podány v důsledku toho, že včas nebyl zákon posl. sněmovnou projednán, bych ještě připomenul, že nutno bylo posunouti lhůtu 1. května r. 1928 o půl léta, protože by finanční správa neměla, i kdyby snad byl tento zákon co nejdříve odhlasován, tolik času, aby mohla včas vydati titry nové půjčky a aby mohla zkrátka udělati všechna technická opatření, kterých je třeba k vydání nových titrů. Tedy tolik na odůvodnění pozměňovacích návrhů, které byly k této osnově podány. Navrhuji tedy, aby slavná posl. sněmovna dala souhlas k vládnímu návrhu zákona na převzetí státního předválečného dluhu nezajištěného spolu s pozměňovacími návrhy, které se týkají §u 8 a §u 10. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Osnova zákona má 26 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž byly podány pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati takto:

O §§ 1 až 7 budeme hlasovati podle zprávy výborové. O §u 8 dám hlasovati nejprve v úpravě návrhu posl. Bradáče, dr Dolanského, Windirsche, dr Kramáře, Mlčocha, dr Luschky, Stenzla a druhů; nebude-li přijata, hlasovali bychom podle zprávy výborové.

O §u 9 budeme hlasovati podle zprávy výborové.

O §u 10 budeme hlasovati nejprve v úpravě návrhů posl. Bradáče, dr Dolanského, Windirsche, dr Kramáře, Mlčocha, dr Luschky, Stenzla a druhů; nebude-li přijata, budeme hlasovati podle zprávy výborové.

O §§ 11 až 26, nadpisu a úvodní formuli zákona dám hlasovati podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti přednesenému způsobu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s §§ 1 až 7 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.) To je většina. §§ 1 až 7 jsou přijaty podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §em 8 v úpravě návrhu posl. Bradáče, dr Dolanského, Windirsche, dr Kramáře, Mlčocha, dr Luschky, Stenzla a druhů, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je přijat § 8 v úpravě návrhu posl. Bradáče a druhů a odpadá hlasování podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §em 9 podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.) To je většina. § 9 jest přijat podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §em 10 v úpravě návrhu posl. Bradáče, dr Dolanského, Windirsche, dr Kramáře, Mlčocha, dr Luschky, Stenzla a druhů, nech pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 10 jest přijat v úpravě návrhu posl. Bradáče a druhů a odpadá hlasování podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §§ 11 až 26, nadpisem a úvodní formulí zákona podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. §§11 až 26, nadpis a úvodní formule zákona jsou přijaty podle zprávy výborové.

Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze. Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k dalšímu odstavci pořadu, jimž jest:

3. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu (tisk 1520) zákona o soustavě drobných mincí (tisk 1576).

Zpravodajem výboru rozpočtového je pan posl. dr Černý. Dávám mu slovo.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP