Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Lidová strana se Šamalíkem a Šrámkem v čele nese na daňovém útlaku a na všem, co tíží drobné a střední rolníky, stejnou vinu a také stejnou odpovědnost za všechny protilidové činy jako strana agrární. Šamalíkův nářek o důsledcích agrárního chomoutu v kruzích lidoveckých voličů má za účel galvanisovati lidovou stranu na účet agrárníků. Takovéto posilování politických žláz jednotlivých koaličních stran se bude na oklamání obyvatelstva a v zájmu kapes hořeních desetitisíců opakovati častěji. Jednou to bude Tukas nacionálním zbožím, po druhé to bude Šamalík, který na Moravě bude prodávati agrární chomouty, po třetí to bude jiný koaliční šejdíř, který bude na odiv vystavovati koaliční zboží. Kupující učiní dobře, když těmto koaličním trhovcům převrhnou politický krámek a dají jim něco na pamětnou, co nelze nikde proměniti. (Souhlas na levici.)

Daňové zákony, které vyvolávají revoltu malých, jsou dalšími pokusy o stabilisaci kapitalistické soustavy v Československé republice a dokazují, že vykořisťovatelské metody zachvacují malé a střední zemědělce.

Jak pracuje berní šroub, toho dokladem jsou různé případy. Mám zde maličkou ukázku. V minulých dnech projednávali jsme zde předlohu zákona o ochraně nájemníků a o stavebním ruchu. Ve Stradonicích u Berouna starý dědoušek Petr Kusý slyšel cosi vyprávěti o tom, že je možno stavěti za podpory ze státních prostředků, a poněvadž předpokládal, že to bude míti jistější, když se obrátí na kancelář presidenta republiky, učinil tak. Kancelář presidenta republiky odpověděla stařičkému Petru Kusému ze Stradonic takto: "Vaše podání, zaslané kanceláři presidenta republiky postoupeno bylo presidiu min. soc. péče. 6. května 1926." Dne 27. května 1926 obdržel Petr Kusý odpověď z presidia ministerstva soc. péče: "K žádosti ze dne 14. dubna 1926, adresované p. presidentu republiky a postoupené kanceláří presidenta republiky zdejšímu úřadu, sděluje vám ministerstvo soc. péče, že vaší žádosti o udělení státní finanční podpory na stavbu domu nelze vyhověti, protože není pro to zákonného podkladu. Bude-li vydán chystaný nový zákon o podpoře stavebního ruchu a bude-li vaše stavba vyhovovati podmínkám, které tento zákon pro udělení podpory ustanoví, budete moci žádost opatřenou potřebnými doklady podati u zemské správy politické, oddělení pro stavební ruch v Praze." Zajímavým je, že jmenovaný Petr Kusý nepodal si žádost k ministerstvu soc. péče, ale ještě zajímavějším je, že berní šiml se rozběhl, aby Petru Kusému předepsal dávku z úředních výkonů v částce 7 Kč. To je typickým dokladem toho, co se ustavičně říká s této parlamentní tribuny a co se píše v koaličních listech, zejména v živnostenských orgánech, kde každou chvíli je noticka o tom, že zástupci živnostenské strany zakročili u ministerstva financí, aby daně a poplatky byly mírným způsobem předpisovány, vymáhány a pod., jakým způsobem totiž berní šroub si počíná vůči nejmenším poplatníkům a nejchudším lidem.

Že kapitalistům k udržení jejich zisků nestačí už pouze hanebné vykořisťování dělnictva a že proto musí k udržení svých zisků sahati ve stále větší míře i k přímému vykořisťování pracujících rolníků stlačováním nákupních cen, toho dokladem jsou nyní drobní a střední pěstitelé řepy.

Vinou kapitalistického systému, vinou vládního režimu v Československé republice, daňové a celní politiky, vinou agrární strany a řepařské jednoty prožívají drobní a střední pěstitelé řepy těžké chvíle. Řepařská jednota ovládaná bohatými agrárníky přestala už býti dávno zástupcem pracujících řepařů a poklesla na obchodního jednatele zkartelovaných cukrovarů. Místo toho, aby na cukrovarnících vybojovala slušnou a výrobním poměrům odpovídající cenu, diktuje už po třetí řepařům takovou cenu, jakou potřebují zisku lační cukrobaroni, zejména akcionáři "porolničených" cukrovarů.

Doby, kdy řepařská jednota bojovala a také vítězila proti cukrovarníkům, jsou ty tam a vrátí se teprve, až vedení jednoty bude očištěno od obchodních jednatelů cukrovarníků. Že v boji o cenu cukrovky chovají se podle zpráv a stížností okresních řepařských důvěrníků soukromé cukrovary proti řepařům daleko lépe než "porolničené" cukrovary akciové, je při povaze agrární strany samozřejmé. Aktivní politikové agrární strany, řada poslanců a senátorů, strhli na sebe velké množství akcií cukrovarnických. Tato akciová država byla pověstnou pozemkovou reformou ještě rozšířena serií zbytkových statků a tím byl oslaben vliv drobných řepařů, neboť velcí sedláci a statkáři-akcionáři stali se pomahači cukrovarů kapitalistických.

Postup, který zejména letošního roku před smlouvou s cukrovary nastoupilo vedení agrární strany a témuž vedení podřízená Jednota řepařů, je vyloženou zradou na drobných a středních zemědělcích. Na informačních schůzích řepařů, uspořádaných Jednotou řepařskou, režiséři úmyslně a shodně s cukrobarony vytrubovali fanfáry o tom, že poměry cenové (cukru) na mezinárodním trhu jsou proti loňsku o 20 % zhoršeny a že se proto řepaři musí spokojiti s menší cenou cukrovky. A aby snáze ukonejšili drobné řepaře, obstaral vytrubování fanfár o zhoršených podmínkách prof. dr Brdlík, který se objeví na scéně vždycky, kdy toho vyžaduje zájem zprůmyslněné agrární buržoasie.

Tímto zrádným postupem Jednoty řepařské byla drobným a středním řepařům zasazena těžká rána, která se pak projevila v neústupnosti cukrovarníků (Výkřiky posl. Mikulička.) a v důsledcích toho v nízkých cenách řepy. Jestliže v Anglii při těchto poměrech a při této situaci a tlaku kubánského cukru může se na př. až do konce r. 1930 platiti okrouhle 38 Kč za 1 q řepy s příplatkem cca 2.50 Kč za každé další procento cukernatosti přes 15 % dosažené, a jestliže Česká cukerní společnost při tomto stavu po všech možných "odpisech" ve výši 6 1/2 mil. Kč může ještě rozděliti mezi 34 akcionáře 5 1/2 mil. Kč čistého zisku, pak výmluva, že cukrovarníci nemohou vzhledem k poměrům v zahraničí a k značnému tlaku kubánského cukru více platiti, je planá, a uvedené příklady dokazují, že cukrovarníci v Československé republice mohou také více platiti.

Cukrovarníci a s nimi vedení Jednoty řepařské volá po snížení cukerní daně a po zrušení obratové daně na cukr, ale pouze proto, že by zamýšlených a navrhovaných 50 Kč ze 100 kg cukru odváděno bylo do zvláštního fondu, z něhož by cukrovarníci připláceli řepařům doplatek. (Výkřiky posl. Mikulíčka.) Je to nový zamýšlený útok hrstky jednotlivců proti širokým vrstvám, který platí dělníkům jako drobným zemědělcům. Jestliže se někdo bil nejzuřivěji za obratovou daň a za daň cukerní, pak byli to agrárníci, kteří zúžili celní a daňovou politikou zahraniční i domácí konsum cukru a tím přivodili nynější situaci drobných a středních řepařů. Řepařská jednota orientuje se v této situaci jako kapitalisté a využívá na prospěch cukrovarníků dané situace k tomu, aby stlačovala ceny řepařům a zabezpečila tak i nadále jejich tučné zisky.

Proč nezničíte daň z cukru a daň obratovou, abyste zvýšili odběr cukru doma?

Bankrot agrární politiky ve věci cukerní a řepařské rozvíjí se tu v celé šíři. Nemohl nikdo lépe tento bankrot doznati, než to učinil generální tajemník svazu porolničených cukrovarů dr Nechutný, který to takto do "Venkova" napsal: "... jsme tentokráte v koncích, a nevíme, jak dále!"

Takový jest už kapitalismus. Řepaři jsou strženi do víru konsolidace a do tohoto víru je strhla sama agrární strana s řepařskou organisací, v nichž hledali drobní a střední zemědělci oporu.

Ostatně proradu republikánské strany a Jednoty řepařské na zájmech drobných a středních zemědělců lze posouditi na tom, jaký jest jejich poměr k cukrovarnickému kartelu.

Plnou parou pracovaly tu obě tyto složky pro utvoření cukrovarnického kartelu. Už pro české agrárníky neplatí heslo, pronesené ve vídeňském parlamentě tehdejším poslancem Švejkem a tak na odiv vytrubované: "Jsme zásadně proti kartelům." Dnes dr Zadina, dr Viškovský et consortes pracují plnou parou pro kartely. Švejk z rakouského parlamentu s heslem "Jsme zásadně proti kartelům" stal se zatím akcionářem porolničeného cukrovaru. S ním ovšem Malypetr, Bradáč. Hofman, Vopršal atd. jsou velkými akcionáři, z obyčejných řepařů stali se řepaři velcí, akcionáři cukrovarů, kteří mají zájem na tom, aby platili nejnižší ceny za řepu, ale dostávali nejvyšší ceny za cukr.

A proto se republikánská strana a s ní ovšem od ní a od porolničených cukrovarů odvislá Jednota řepařská postavily na stranu cukrovarníků a proti drobným a středním zemědělcům, kteří seznávají, že, jestliže se chtí dostati kupředu, musí nejprve vyčistiti řepařskou jednotu od agentů cukrovarníků a dosaditi do vedení neodvislé drobné a střední zemědělce. (Tak jest!)

Na tomto příkladě s řepaři jako s drobnými zemědělci, stejně jako na příkladě drobných bramborářů a lnářů je viděti, že kapitalistický systém rozšiřuje stále více a více vykořisťovatelskou základnu a že vládnoucí kruhy v Československé republice v zájmu zachování tohoto systému vtahují do procesu konsolidačních pokusů stále nové a nové společenské skupiny.

Státní rozpočty a státní závěrečné účty jsou pouze číselnými doklady tohoto třídního vykořisťovatelského systému. Účetní závěrka je potvrzením soukromohospodářské soustavy ve státě, soustavy, která určuje a vyžaduje vykořisťování velké většiny na prospěch malé menšiny. Státní rozpočty jsou pak také určovány třídním složením státu a slouží menšině, která je držitelkou výrobních prostředků.

Vydání na státní mocenský aparát rok od roku vzrůstá a je úměrné se zesíleným vykořisťováním proletariátu agrární a průmyslovou buržoasií. Tento státní mocenský aparát, ovládaný jako jinde v kapitalistických zemích buržoasií, používá všech prostředků, aby zabránil postupu vykořisťovaných za větší skývu chleba.

Podle účetní závěrky nestačily miliardové obnosy povolené ministerstvům zahraničí, národní obrany a vnitra parlamentem, ale byly opětně překročeny o celé desítky milionů. Tak rozpočet ministerstva zahraničí byl překročen o 67 mil. Kč, rozpočet ministerstva nár. obrany o 78 mil. Kč a vnitra o 24 mil. Kč více ve vydáních, než jak bylo v rozpočtu povoleno. Toto překročování rozpočtu ministerstva nár. obrany je také systematické a lze z toho souditi na přípravy válečné. Jest jisto, že buržoasie i v příští válce bude chtíti použíti rolníků k stejnému účelu a vésti je na válečná jatka. Henri Barbusse poukazuje ve svém článku "Válka, bič nad rolníky", že právě rolníci tvořili za světové války nejméně 80% bojujících. A hrůzy války nesli právě m nejhůře. Proto je jejich povinností v příští válce nedati se již oklamati sociálpatrioty, nýbrž po boku Sovětů, komunistické internacionály a potlačených koloniálních národů vésti boj za svržení jha kapitalismu.

Shrnuji: Státní uzávěrka za r. 1926 je knihou číslic, která zdůrazňuje, že organisace tohoto státu je organisací soukromokapitalistickou se vzestupnou tendencí vykořisťovatelskou. Státní hospodářství, jež se svými organisacemi favorisuje privilegia vlastníků výrobních prostředků, napomáhá vytvářeti trusty a kartely, které vedou boj mezi sebou, při čemž není podkladem uspokojení potřeb obyvatelstva, nýbrž zisk.

Seznáváme, že rok od roku největší vydání státní plyne v zájmu vykořisťovatelů na státní organisaci buržoasního aparátu. Srovnáváme-li pak politickou tuto soustavu v Československé republice s politickou soustavou ve Svazu sovětských socialistických republik, seznáváme, že socialistická organisace v SSSR má nad soustavou v Československé republice velkou převahu a že také v mezinárodním měřítku zvítězí nad organisací kapitalistickou. Zvítězí nejen, že je spravedlivější, ale zvítězí také proto, že kapitalismus sám připravuje síly a moc proletariátu na celém světě, který podvrátí jeho základnu. Aby se tak stalo co nejdříve, o to usiluje komunistická internacionála a s ní také komunistická strana v Československu, která se k této organisaci proletariátu, připravující pád kapitalismu, hrdě hlásí. (Výborně! - Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Slavíček (zvoní): Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž je p. posl. Wünsch.

Posl. Wünsch (německy): Právě tak jako dříve, byla i účetní uzávěrka za rok 1926 zase pozdě projednávána. Překážky nebo důvody tohoto zpoždění nemohou býti jenom povahy čistě technické, nutno naopak říci, že souvisí s tím, že vláda má zájem, aby se v parlamentě a ve veřejnosti o této účetní uzávěrce pokud možno málo mluvilo.

Skutečná kontrola účetní uzávěrky byla by možna jenom tehdy, kdyby uzávěrka byla projednávána současně s příslušným rozpočtem. Nyní je kontrola úplně ilusorní. Nic neprospěje, když ve sněmovně různé oposiční strany kritisují to neb ono. Již minulého roku a před dvěma lety bylo vytýkáno, že jednotlivá ministerstva svůj rozpočet překročila. Této kritiky však nebylo dbáno ani v nejmenším.

Právě jako rozpočtu, používá se i účetní uzávěrky k tomu účelu, aby byl v cizině vyvolán dojem, jakoby v Československu konsolidace vždy více pokračovala, jako bychom tu měli úplně spořádané poměry, a tytéž občanské německé strany, které kdysi, pokud neseděly ve vládě, vždy prohlašovaly a vždy kritisovaly, že se dělá s penězi poplatníků vylhaná zahraniční propaganda, samy se nyní účastní této propagandy, a to takovým způsobem, že na příklad křesťanští sociálové teprve před krátkým časem povolali do Československa žurnalisty z centra, jejichž úkolem bylo, aby po návratu do své země vylíčili poměry v Československu pokud možno v růžovém světle. Účetní uzávěrka za rok 1926 poskytuje dosti přesný obraz hospodářské situace Československa a podává především dosti přesnou představu neslýchaného zatížení, jaké musí snášeti v tomto státě třída dělnická.

Několik slov o překročování rozpočtu, o němž jsem se již zmínil. Výdaje byly podle účetní uzávěrky překročeny o částku o 1.217 milionů, příjmy o 3.384 miliony. Ve třech letech od r. 1923 do r. 1926 byly účetní uzávěrky ve výdajích překročeny o 4.351 milionů a v příjmech o 6.337 milionů. Z toho vyplývá, že sestavení účetní uzávěrky je důkazem finančněpolitické libovůle, jaká vládne v tomto státě. Před rokem a před dvěma roky kritisovaly různé strany velmi ostře, že jednotlivá ministerstva své výdaje překročují. Tato kritika nic nepomohla. Také letos konstatujeme značné překročování, jež musíme kritisovati. Účetní uzávěrka ukazuje, že nejen dělníci, nýbrž i chudí sedláci v tomto státě jsou pod hrozným tlakem. Cla na př. vynesla více o 185 milionů. Účinek cel - to přiznávají dnes dokonce i jednotlivé občanské časopisy - projevil se tím, že došlo k velmi silnému vzestupu životních potřeb. Snaží-li se potom dělníci přivoditi vyrovnání mezi svými mzdami a zdraženými životními potřebami, jestliže pak vstoupí do stávky, když podnikatelé zdráhají se zlepšiti mzdy a platy dobrovolně, zlepší se jim, jako se to posléze stalo horníkům, mzda o 5 nebo 6% a při tom, jak známo, došlo k tomuto zlepšení jenom v duchcovském revíru, kdežto v jiných revírech, na př. ve falknovském, bylo přiznáno ještě menší zvýšení mzdy, okolnost, kterou ovšem přičísti nutno tomu, že reformistické svazy v tomto boji na celé čáře svoji povinnost zanedbaly, když zabránily, aby oba revíry, jak falknovský, tak i duchcovský současně do mzdového boje vstoupily. Berní šroub přitahuje se stále silněji a silněji. Poukazujeme, že berní správy nespokojují se jenom tím, že vymáhají daně zákonité, nýbrž že na př. u dělníků, tedy u nejchudších z chudých, provádějí se dokonce naprosto nezákonné srážky ze mzdy. Protestujeme proti této praxi, protestujeme proti tomu, aby dělníkům, jejichž příjem beztak již v posledních letech klesá víc a více, byly ještě prováděny srážky ze mzdy přes zákonnou míru.

Zpravodaj o účetní uzávěrce, pan dr Hnídek poukazoval mezi jiným, že u majetkové dávky vykazuje se nedoplatek 4.105 milionů Kč. Z výnosu majetkové dávky má býti však, jak známo, uplacen státovkový dluh. Státní dluh r. 1926 vzrostl. V jeho sumě není státovkový dluh obsažen. Čím jsou tedy výnosy majetkové dávky menší, tím lépe dovedou vládnoucí vrstvy se vyhýbati dávce z majetku a mohou to snadno riskovati, poněvadž mají k disposici dosti advokátů, kteří jim při zatajování daní ukazují různé právnické kličky čím více tedy dovede se buržoasie vyhnouti majetkové dávce, tím menší bude možnost splatiti dluh státovkový.

Velmi zajímavou kapitolou je také daň z cukru. Při dani z cukru byl rozpočet překročen o 134 miliony. Účinek takového neslýchaně brutálního zvýšení daně cukerní jeví se v tom, že spotřeba cukru klesla od r. 1926 do srpna 1927 o 290.000 q. U jednotlivce a za rok klesla spotřeba cukru o 2 1/2 kg. Prohlašujeme, že právě zvýšení cukerní daně způsobilo, že především nejchudší z chudých, děti pracujícího lidu, nemohou dostati dosti cukru.

Při kapitole "militarismus" musíme poukázati, že i letos byl rozpočet zase překročen, což činí tentokráte 78 mil. Kč. Na jedné straně konají se v Ženevě odzbrojovací konference, jichž se účastní i zástupci Československé republiky. na jedné straně se neustále mluví o nutnosti odzbrojení, na druhé straně se však nedělá nic, aby se ve smyslu odzbrojení prováděla skutečně positivní práce. Vláda sovětů předložila v Ženevě velmi podrobný plán o odzbrojení. První účinek tohoto návrhu na odzbrojení byl, že občanské časopisy psaly o něm posměšné glosy. Také české občanské časopisy účastnily se tohoto hloupého glosování. Bylo by lépe, kdyby právě občanské strany tohoto státu zabývaly se problémem odzbrojení, než aby tak vážné návrhy, jaké byly učiněny z ruské strany, tahaly blátem a zesměšňovaly.

Zatím co na jedné straně rok od roku se překročují vojenské výdaje, musíme poukázati, že na druhé straně u kapitoly "školství" šetří se na celé čáře. Tato úsporná politika ve školství potrvá tak dlouho, pokud bude c úřadě nynější ministr. Ministr dr Hodža promluvil před několika dny v kulturním výboru senátu zajímavou, pozoruhodnou řeč, v níž mezi jiným prohlásil, že pokrokové skupiny budou nuceny revidovati své metody. To je zřejmé přiznání k reakci, to je zřejmé opovězení boje levici, zřejmá provokace pracující třídy. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.) To je provokace té třídy obyvatelstva ve státě, která se snažila do školství zavésti ducha skutečně pokrokového. Pokud školství povede tento Hodža, pokud bude udávati tón při projednávání školských otázek, potud také jistě nelze očekávati v tomto státě vhodnou a dobrou školskou reformu. On již ohlásil, že se v ministerstvu pracuje na reformě školství. Můžeme si živě představiti, jak tato reforma dopadne, když ji bude dělati Hodža.

Pokud jde o účetní uzávěrku ještě všeobecně, chtěl bych poukázati, že kdyby obce hospodařily podobným způsobem, kdyby si dovolily podobně jako stát ve výdajích tak překročovati rozpočet, že by musely očekávati, že se jim dostane od nadřízených úředních orgánů výtek anebo podle okolností že dokonce budou volení zástupcové v obcích rozehnáni a na jejich místo dosazena správní komise.

Vykořisťování lidí, které se velmi jasně projevuje v jednotlivých číslicích této účetní uzávěrky, stupňuje se ještě tím, že teprve minulého týdne byla ochrana nájemníků ve velmi mnohých bodech zhoršena a omezena. Hlasování z minulého týdne o nájemnických předlohách, odmítnutí všech zlepšovacích návrhů, které byly podány ve sněmovně oposicí, stranou komunistickou, naprosté ignorování návrhů oposice v tomto směru vyvolaly venku v širokých vrstvách nesmírné pobouření, a my, komunisté, se nespokojíme jen tím, abychom dělali obstrukci v parlamentu, nýbrž přímo a vědomě využijeme agitačně venku v širokých masách omezení ochrany nájemnické, mrhání poplatnickými penězi, jak je to viděti v účetní uzávěrce, a všech těchto skutečností.

Soc.-demokratické časopisy psaly po hlasování o předlohách nájemnických, že devět komunistických poslanců scházelo. Domníváme se, že by se na hlasování nic nemohlo měniti, i kdyby těchto devět komunistů bylo bývalo přítomno, avšak těchto devět soudruhů, kteří se hlasování nezúčastnili, nescházelo ve sněmovně z lehkomyslnosti, nýbrž bylo jim v tom zabráněno buď nemocí anebo jinými okolnostmi, aby byli hlasování přítomni. Je neslýchanou demagogií, když se věc se strany soc.-demokratické vyličuje, jako bychom my komunisté byli nepřáteli nájemníků, a jako by bylo proto třeba proti komunistům bojovati, ježto těch devět soudruhů scházelo.

Účetní uzávěrka za r. 1926 jako všechny uzávěrky poskytovaly vždy možnost kritisovati hospodářskopolitická zařízení státu. Nuže, jaký je hospodářský život v tomto státě nebo kdo jej ovládá? Hospodářský život v Československé republice je ovládán bankovním kapitalismem. Tytéž banky, které na jedné straně stát ovládají, jejichž ředitelé stát řídí a jsou mnohem mocnější než sami ministři, jsou na druhé straně dosti silné, aby od státu vymačkaly ještě podpory. Banky se podporují. Banky se podporují, avšak spořitelnám a spotřebním spolkům dělnickým se podpory od státu nedostane. Připomínám, jakým darebáckým způsobem se na př. postupovalo, když šlo o to, aby byla poskytnuta pomoc šluknovské spořitelně. Ačkoliv šlo zde o velké množství malých vkladatelů, kteří byli poškozeni, trvalo velmi dlouho, než přišla jen malá podpora. Banky jsou podporovány, spořitelny však nechávají se zajíti, konsumní spolky dělnické, jež plní svůj úkol, záležející v tom, aby byla potírána drahota životních potřeb a dělníkům aspoň trochu opatřeny náležité životní potřeby, podpory od státu nedostanou.

Moc bankovního kapitalismu projevuje se také tím, že na příklad Živnobanka sabotuje obchod s Ruskem. Děje se to tím způsobem, že odpírá úvěry a tak zabraňuje po př. sabotuje, že nemohou býti ujednány s Ruskem obchody dlouhodobé. Jest zcela jasno, že moc bankovního kapitálu nemůže býti v občanském státě zlomena, jak si to představují národní socialisté. Moc bankovního kapitálu může býti zlomena jen tehdy, když dělníci převezmou moc politickou, rozbijí občanský stát třídní a na jeho místě vybudují třídní stát proletářský. Jedním z prvních opatření vítězné třídy dělnické bude, že celé bankovnictví bude zesocialisováno, jak se to stalo r. 1917 v sovětském Rusku. Pak nebude možno, aby několik bankovních ředitelů a dirigentů ovládalo hospodářský život celého velkého státního útvaru. V Československu je celé finanční hospodářství ve službách stabilisace kapitalismu, v Rusku však ve službách proletářského státu, proletářských mas, širokých vrstev chudého selského obyvatelstva.

Jenom několik poznámek o jednotlivých kapitolách účetní uzávěrky. U ministerstva vnitra konstatujeme překročení rozpočtu o 27 milionů. Již r. 1925 bylo vydáno na četnictvo o 28 milionů více, než bylo stanoveno v rozpočtu. Četníci jsou v tomto státě značně lépe placení než na př. učitelé. Titíž četníci, kteří slouží k tomu, aby rozháněli dělníky, když demonstrují proti účinkům hospodářské politiky, proti daním, proti snížení mzdy a proti nesmyslnému vojenskému zbrojení. Četníci jsou vyháněni na ulici, konají-li tam demonstrace dělníci. Teprve před několika týdny byla ve Falknově v západních Čechách dělnická demonstrace rozehnána četníky způsobem nejbrutálnějším. Týchž brutálních method bylo před krátkým časem použito proti stávkujícím textilním dělníkům ve Frývaldově. Můžeme si učiniti pojem, jak budou tito četníci teprve zuřiti, až nabude účinnosti nový zákon o četnictvu, až četníci náležitě využijí svobody střílení, jež jim byla zákonným způsobem v tomto státě dána německo-československou vládou občanskou.

U kapitoly státní policie poukazuji, že státní policie patrně méně spatřuje svůj úkol v péči o skutečný klid, o bezpečnost, že naopak se asi domnívá, že je tu především proto, aby vedla boj proti straně komunistické. Tento boj vede se často prostředky zcela směšnými. Z malicherných důvodů nebo také bez jakéhokoliv důvodu provádějí se neustále domovní prohlídky v různých komunistických sekretariátech. To se stalo v poslední době v Liberci a v Ústí n. L. Státní policie sebere všechen materiál, čenichá ve všech skříních a psacích stolech, dobývá se do stolů, jejichž vlastníci nejsou přítomni. Specialitou státní policie v poslední době jest, že počala boj také proti vzdělávacím kursům komunistické strany, které vytvořila strana za tím účelem, aby se dělníci vzdělávali, aby se stali skutečně uvědomělými komunisty.

U kapitoly "veř. práce" poukazuji, že potřeba činí 490 milionů, kdežto potřeba ministerstva vnitra 568 milionů. Vidíme tu dosti značný rozdíl, rozdíl, jehož důvodem jest, že německý ministr Spina, který vede ministerstvo veř. prací, má mnohem menší vliv nežž český ministr Černý, jehož úkol záleží v tom, aby vždy lépe bylo četnictvo vypraveno, aby bylo vypraveno státní špiclovství, zkrátka a dobře, aby byl pro buržoasii proti straně komunistické ve státě vytvořen úplný štváčský aparát.

Domnívám se, že můžeme říci, aniž by se nám mohlo vytýkati, že jsme nacionalisty, že v českém území provádí se značně více veřejných prací, v území německém však se rok od roku veřejné práce, jež by byly nezbytný, odkládají. Tak by bylo naprosto nutno vystavěti nový most přes Labe v Ústí n. L.; starý labský most, jehož se používá současně pro dopravu vlaků, osob a nákladů, musel býti asi před rokem podepřen trámy, poněvadž hrozil sesutím. A kdyby jednou tento most skutečně spadl a stalo se neštěstí, bude za to odpovědna vláda, která neučinila nic, aby tento stav změnila, která teprve po dlouhém, dlouhém váhání se rozhodla poskytnouti jistý příspěvek na zřízení nového mostu okr. správní komisi ústecké. Je třeba také nového mostu v Karlových Varech. Bylo by také třeba vystavěti v Karlových Varech údolní přehradu, neboť když přijde velká voda, jsou Karlovy Vary vždy ohroženy, a je skutečně nezbytně nutno takovou přehradu zříditi. Dále by bylo nutno opraviti ze státních peněz silnice. Zvláště špatné silnice má okres loketský, falknovský v západních Čechách. Theoretické povídání silniční rady, že tu a tam je třeba opraviti silnice, že je potřebí zvláště při vzrůstající dopravě automobilové, aby byly silnice upraveny a nové zřizovány, nic nepomůže. Nutno také skutečně stavěti. U kapitoly "veř. práce" ještě poukazuji, že svého času, když došlo k velkým vodním katastrofám v různých krajích tohoto státu, požadovali zástupci komunistické strany náležitou podporu pro ubohé oběti takových katastrof. A co ti lidé dostali? Obcím byly skutečně státní příspěvky poukázány a tu se stalo, že jednotlivé poškozené osoby dostaly dokonce - doslova - 2 Kč.

Jenom několik slov o kapitole "soc. péče". Minulého roku domnívali se váleční poškozenci, že konečně budou jejich důchody náležitě upraveny. Tehdy však křesť.-sociální posl. Zajiček podal návrh odročovací. Zatím co váleční poškozenci žádali okamžitou úpravu, okamžité zvýšení svých důchodů, podal Zajiček resoluční návrh, v němž se pravilo, že má býti tato otázka co nejdříve upravena. Co nejdříve! - uplynulo však mnoho a mnoho měsíců, váleční poškozenci ve stech a tisících svých schůzích protestovali proti odkládání svých požadavků, avšak to všechno jim nepomohlo, uplatňují se snahy, vždy více omezovati péči o válečné poškozence. Tak vypadá v tomto státě sociální péče, abych uvedl jenom jeden příklad.