Přistoupíme k projednávání
4. odstavce pořadu, jímž jest:
4. Návrh, aby zkráceným řízením
podle §u 5-5 jedn. řádu projednány byly
osnovy:
a) zákona o příplatcích některým
státním a jiným veř. zaměstnancům
ve výslužbě a pozůstalým
po takových zaměstnancích zemřelých
v činné službě nebo ve výslužbě
(tisk 1448),
b) zákona, kterým se mění §§
2 a 5 zákona ze dne 19. března 1920, č.
194 Sb. z. a n., o zaopatřovacích nárocích
bývalých vojenských gážistů
a §§ 3 a 16 zákona ze dne 22. prosince
1924, č. 288 Sb. z. a n., o změně
některých předpisů o zaopatřovacích
požitcích vojenských osob a pozůstalých
po nich (tisk 1452).
Na odůvodnění svého návrhu
uvádím: Jde o osnovy rázu sociálního.
Aby co nejdříve bez formálních průtahů
mohly býti odevzdány k projednání
senátu a vejíti v platnost, má býti
provedeno druhé čtení hned bez 24hodinové
lhůty, která jinak uplynouti má mezi prvým
a druhým čtením.
Nebude-li námitek, dám hlasovati najednou o obou
návrzích. Jsou proti tomu postupu námitky?
(Hlásí se posl. Zeminová.)
K námitce se hlásí o slovo pí posl.
Zeminová.
Posl. Zeminová: Jménem poslaneckého
klubu čsl. strany nár. socialistické žádám,
aby o obou předmětech bylo hlasováno odděleně.
Předseda (zvoní): Kdo souhlasí
s námitkou, kterou přednesla pí posl. Zeminová,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Námitka jest zamítnuta.
Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl. totiž o obou návrzích
najednou.
Kdo tedy souhlasí s mým návrhem, aby oběma
jmenovaným osnovám přiznáno bylo zkrácené
řízení, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím návrh můj
je přijat.
Vyřízen je odst. 4 pořadu schůze.
Páni posl. Buříval, dr Franke a druzi
podali podle 2. odstavce §u 46 jedn. řádu návrh,
aby pan ministr veř. prací a pan ministr soc. péče
dostavili se do zítřejší schůze
posl. sněmovny a podali zprávu o dosavadním
výsledku jednání hornických organisací
s báňskými podniky v pánvi hnědouhelné.
Návrh opatřen jest předepsaným počtem
podpisů, vyhovuje jednacímu řádu a
dám o něm rozhodnouti bez rozpravy prostým
hlasováním.
Kdo souhlasí s návrhem pp. posl. Buřívala,
dr Franke a druhů, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Páni posl. Tomášek, Taub a soudr. a
posl. Taub Tomášek a soudr. podali podle 2.
odstavce §u 46 jedn. řádu návrhy, aby
pan ministr veř. prací dostavil se do nejbližší
schůze posl. sněmovny a podal zprávu o stavu
mzdového sporu v mosteckém uhelném revíru
a hrozící stávce.
Návrhy opatřeny jsou předepsaným počtem
podpisů, vyhovují jednacímu řádu
a dám o nich rozhodnouti bez rozpravy prostým hlasováním,
a to najednou o obou. (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo souhlasí s návrhy pp. posl. Tomáška,
Tauba a soudr. a pp. posl. Tauba, Tomáška a
soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrhy jsou zamítnuty.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
2. Zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového o vládním návrhu
(tisk 1411) zákona o příplatcích některým
státním a jiným veř. zaměstnancům
ve výslužbě a pozůstalým
po takových zaměstnancích zemřelých
v činné službě nebo ve výslužbě
(tisk 1448).
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se sloučilo
projednávání a rozprava o osnově této,
jakož i o osnově, kteráž jest na pořadu
jako odstavec 3, totiž:
3. Zpráva výborů branného a rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk 1413),
kterým se mění §§ 2 a 5
zákona ze dne 19. března 1 920, č. 194 Sb.
z. a n., o zaopatřovacích nárocích
býv. vojenských gážistů a
§§ 3 a 16 zákona ze dne 22. prosince
1924, č. 288 Sb. z. a n., o změně
některých předpisů o zaopatřovacích
požitcích vojenských osob a pozůstalých
po nich (tisk 1452).
Důvodem jest, že v obou případech jde
o zaopatřovací požitky pensistů a jejich
pozůstalých.
Jsou snad nějaké námitky proti mému
návrhu na sloučené projednávání
těchto dvou odstavců? (Hlásí se
posl. Klein a Zeminová.)
Pan posl. Klein a pí. posl. Zeminová hlásí
se ke slovu.
Posl. Klein: Jménem klubu poslanců strany
soc. demokratické navrhuji oddělené projednávání
obou osnov.
Posl. Zeminová: V zastoupení poslaneckého
klubu čsl. nár. socialistů protestuji proti
společnému projednávání a žádám,
aby se obě předlohy projednávaly odděleně
a aby debata se neslučovala. (Výkřiky
posl. Mikulíčka.)
Předseda: Jelikož proti mému návrhu
na sloučení projednávání obou
těchto odstavců byly vysloveny námitky, dám
o svém návrhu na sloučení hlasovati.
Žádám pány poslance, aby se posadili
na svá místa. (Děje se.)
Kdo tedy souhlasí s návrhem, aby projednávání
a rozprava o odst. 2 a 3 byly sloučeny, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím návrh můj
je přijata námitky jsou zamítnuty.
Budeme tedy obě osnovy projednávati sloučeně.
Zpravodajem o osnově prvé, totiž o
zprávě výboru sociálně-politického
a rozpočtového o vládním
návrhu (tisk 1411) zákona o
příplatcích některým
státním a jiným veřejným
zaměstnancům ve výslužbě
a pozůstalým po takových
zaměstnancích zemřelých
v činné službě
nebo ve výslužbě (tisk 1448),
je za výbor soc.-politický pan posl. G. Navrátil,
zpravodajem za výbor rozpočtový pan posl.
Roudnický.
Dávám slovo prvému zpravodaji, panu posl.
G. Navrátilovi.
Zpravodaj posl. G. Navrátil: Slavná sněmovno!
Poslední úprava odpočivných a zaopatřovacích
požitků civilních stát. zaměstnanců
a jich pozůstalých byla provedena r. 1924 zákonem
č. 287 v tom směru, že pensijní základna
byla zvýšena na úroveň platů
stanovených zák. č. 394/22. Při tom
se nepřihlíželo na výhody propočítání
služební doby, jichž byli účastni
zaměstnanci, kteří byli v aktivní
službě ještě po 1. září
1919. Proto domáhají se staropensisté vedle
kardinálního požadavku úplného
zrovnoprávnění všech pensistů
alespoň náhrady propočítacích
výhod, které lze kalkulovati průměrně
20% dosavadních pensijních požitků.
(Hluk a výkřiky.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje):
Tomuto nejskromnějšímu požadavku vláda
vyhověla předloženou osnovou zákona
tisk 1411, jímž se vyřizují také
tisk 1146, jakož i petice č. 600, 628, 706, 760, 786
a 793. (Hluk a výkřiky komunistických
poslanců.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje):
Navržená osnova nevyřizuje ovšem celou
otázku staropensistů a jich pozůstalých.
Povšechně lze říci, že požitky
těchto zůstávají stále ještě
na úrovni existenčního minima. Proto musíme
činiti již nyní se vším důrazem
přípravy, aby se konečně stalo skutkem
úplné zrovnoprávnění všech
veř. pensistů, nejméně ovšem,
aby byly starobní a zaopatřovací požitky
pensistů, pro něž neplatí zákon
č. 103 ex 26 o platové úpravě, definitivně
upraveny bez drahotních přídavků a
příplatků, neboť tyto poválečné
poměry musí zmizeti již v zájmu konsolidace
republiky. Stejně musí zmizeti i zastaralý
systém výměry pensí u učitelů
s percentuálními platy. (Neustálé
výkřiky na levici.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje):
Dokud nestane se zrovnoprávnění všech
pensistů resp. definitivní úprava jich požitků
skutkem, dotud nebude možno mluviti o spravedlivém
vyřešení této otázky. Nelze se
tomu také diviti. Vždyť rozdíl příjmů
staropensisty a novopensisty jest příliš veliký
a dochází ke křiklavým nesrovnalostem,
což zjevno z tohoto srovnání resp. z těchto
příkladů: Já si dovolím na
základě dat ukázati, že skutečně
jsou značné obnosy, o které se cítí
naši staropensisté zkráceni. (Hluk a výkřiky.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje):
Zvláště dovolím si ukázati
na nesrovnalosti, které právě těmi
diferencemi vznikají. Podle tabulky, kterou si dovolím
přečísti, jsou ty diference takové...
(Hluk a výkřiky.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje):
... a to pensijní základna staropensistů...
(Hluk a výkřiky.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje):
V dřívější V. hod. třídě
byla pensijní základna staropensistů: původní
r. 1919 13.800 až 15.200 Kč, zvýšená
podle zákona č. 287/24 pak 24.210 až 32.286
Kč, tedy zvýšena dvakrát; pensijní
základna novopensistů podle zákona č.
103 činila 39.000 až 49.800 Kč, takže
rozdíl mezi požitky staropensistů a novopensistů
byl 14.790 až 17.734 Kč.
V dřívější VI. hodn. třídě
byla pensijní základna staropensistů: původní
r. 1919 9.600 až 11.200 Kč, zvýšená
podle zákona č. 287/24 pak 18.804 až 24.210
Kč, tedy zvýšena dvakrát; pensijní
základna novopensisttů podle zákona č.
103 činila 31.200 až 39.000 Kč, takže
rozdíl mezi požitky staropensistů a novopensistů
byl okrouhle 13.000 až 15.000 Kč.
V dřívější VII. hodn. třídě
byla pensijní základna staropensistů: původní
r. 1919 7.200 až 8.800 Kč, zvýšená
podle zákona č. 287/24 pak 14.610 až 18.804
Kč. tedy zvýšena dvakrát; pensijní
základna novopensistů podle zákona č.
103 činila 21.000 až 31.200 Kč, takže
rozdíl mezi požitky staropensistů a novopensistů
byl 7.000 až 13.000 Kč.
V dřívější VIII. hodn. třídě
byla pensijní základna staropensistů: původní
r. 1919 6.000 až 7.200 Kč, zvýšená
podle zákona č. 287/24 pak 11.604 až 14.610
Kč, tedy zvýšena dva. krát; pensijní
základna novopensistů podle zákona č.
103 činila 17.100 až 25.200 Kč, takže
rozdíl mezi požitky staropensistů a novopensistů
byl 6.000 až 11.000 Kč.
V dřívější IX. hodn. třídě
byla pensijní základna staropensistů: původní
r. 1919 5.400 až 6.000 Kč, zvýšená
podle zákona č. 287/24 9.204 až 11.604 Kč,
tedy zvýšena ani ne dvakrát; pensijní
základna novopensistů podle zákona č.
103 činila 13.800 až 21.000 Kč, takže
rozdíl mezi požitky staropensistů a novopensistů
byl 4.000 až 10.000 Kč.
V dřívější X. hodn. třídě
byla pensijní základna staropensistů: původní
r. 1919 3.960 až 5.040 Kč, zvýšená
podle zákona č. 287/24 pak 7.410 až 9.204 Kč,
tedy zvýšena dvakrát; pensijní základna
novopensistů podle zákona č. 103 činila
10.200 až 17.400 Kč, takže rozdíl mezi
požitky staropensistů a novopensistů byl 3.000
až 8.000 Kč.
V dřívější XI. hodn. třídě
byla pensijní základna staropensistů: původní
r. 1919 3.024 až 3.960 Kč, zvýšená
podle zákona č. 287/24 pak 5.610 až 7.410 Kč,
tedy zvýšena ani dvakrát; pensijní základna
novopensistů podle zákona č. 103 činila
10.200 až 17.400 Kč, takže rozdíl mezi
požitky staropensistů a novopensistů byl 5.000
až 11.000 Kč. (Výkřiky posl. Zeminové.)
Zajímavé jsou tyto příklady:
1. Profesor po 42leté službě pensionovaný
r. 1925 má pensi menší o 14.000 Kč než
jeho nástupce.
2. Vládní rada pensionovaný r. 1925 má
o 12.000 Kč méně než kolega přeložený
do výslužby r. 1926, ba i menší požitky,
než dosáhne jemu podřízený adm.
úředník.
3. Plukovník četnictva po 40leté aktivní
službě má požitky menší, než
dosáhne dnes četnický strážmistr
po 35leté službě.
4. Ředitel měšťanské školy
s 45letou službou má menší požitky,
než bude míti industriální učitelka.
U podúředníků a zřízenců
pohybují se rozdíly mezi požitky novopensistů
a staropensistů mezi 5.040 až 6.384 Kč u nejstarších
a 3.240 až 5.040 Kč u prostředních.
(Předsednictví převzal místopředseda
Zierhut.)
Pokud jde o projednávaný zákon, dlužno
zvláště uvítati, že bylo převzato
ze zákona č. 103 ustanovení o minimálním
výslužném a vdovské pensi, a to §
155. podle něhož stanoví se nejnižší
roční výměra normálního
výslužného nebo vdovské pense v ročních
částkách takto: (Hluk. Výkřiky.)
Při služební době započítatelné
pro výměru výslužného až
včetně do 12 roků činí nejnižší
výměra výslužného u úředníka
6.600 Kč a u vdovy 6.000 Kč, počínajíc
pak 13. rokem 8.100 Kč, resp. 6.600 Kč. U podúředníka
a zřízence činí nejnižší
výměra výslužného až včetně
do 12 roků 4.800 Kč, počínajíc
13. rokem až včetně do 17 roků 5.700
Kč, počínajíc 18. rokem až včetně
do 22 roků 6.900 Kč a počínajíc
23. rokem 7.800 Kč, u vdov po podúřednících
a zřízencích podle zmíněných
dob 4.200 Kč, resp. 4.500 Kč, nejvýše
pak 4.800 Kč. (Výkřiky poslanců
čsl. nár. socialistických.) I ostatní
výhody tohoto paragrafu, které jsou velmi význačny,
byly převzaty do projednávaného zákona.
(Hluk. Výkřiky.)
Místopředseda Zierhut (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje):
Tím odčiněna byla největší
křivda, neboť veliký počet našich
staropensistů a vdov živořil hluboce pod existenčním
minimem. Učiněn tím však také
prvý krok k zrovnoprávnění všech
pensistů, neboť tato výhoda byla rozšířena
i na t. zv. střední pensisty. (Hluk. Výkřiky.)
Soc.-politický výbor pokračoval na této
cestě a přijal doplňky, jimiž bylo dosaženo
úplného zrovnoprávnění i v
jiných, neméně důležitých
ustanoveních. To stalo se vsunutím nového
§u 9, jenž přejímá v doslovném
a plném znění ze zákona 103 §§
159, 162 a 163 do projednávaného zákona.
Jaký význam tyto paragrafy mají, dovolím
si zde stručně přednésti.
§ 159 zrušuje omezení příspěvku
na výchovu a sirotčí pense pro 1. dítě.
I tato výhoda platí tudíž pro děti
staropensistů.
§ 162 vyhovuje dávnému přání,
aby těžké ustanovení kumulace bylo zmírněno
alespoň na míru stanovenou zákonem č.
103. Žádosti o zrušení kumulačního
ustanovení zák. č. 286 vůbec nebylo
možno vyhověti, ježto by to podmiňovalo
novelisaci zákona o platové úpravě.
Nové kumulační ustanovení, převzaté
do projednávaného zákona, má tudíž
toto znění:
"Snížení státního odpočivného
nebo zaopatřovacího požitku podle § 17
zák. ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n.
nenastává u pensistů (provisionistů),
kteří při odchodu do výslužby
měli již nárok na přeložení
do výslužby bez průkazu nezpůsobilosti."
Zvlášť významnou jest výhoda, které
se dostává našim rentistům, kteří
zvlášť utrpěli újmu kumulací
rent a pensí. Přejímá se totiž
v plném znění § 163 zákona ze
dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., jenž
zní:
"(1) Požívá-li zaměstnanec
ve výslužbě nebo pozůstalí renty
z úrazového pojištění (zaopatření),
krátí se
a) výslužné (invalidní plat) o částku,
o kterou úrazový důchod s výslužným
(invalidním platem) jest vyšší nežli
nejvyšší pensijní základna, které
by zaměstnanec bez dalšího povýšení
dosáhl,
b) zaopatřovací platy pozůstalých
o částku, o kterou úrazový důchod
se zaopatřovacími platy jest vyšší,
nežli jeden a půlnásobek zaopatřovacích
platů.
(2) Jedna třetina výslužného
(invalidního platu) nebo zaopatřovacích platů
zůstává v každém případě
nezkrácena.
(3) Je-li zraněný po skončeném
léčení následků úrazu
tak bezmocný, že potřebuje cizí péče
a ošetřování, nekrátí
se výslužné (invalidní plat) vůbec.
(4) V ostatních případech
může ústřední úřad
povoliti, aby se výslužné (invalidní
plat) krátilo v menší míře než
podle odstavce 1, písmeno a), jde-li o následky
úrazu zvláště těžké."
Mimo to doplněna byla tato ustanovení v novém
§u 9 projednávaného zákona, jehož
odst. 2 zní:
"Nejvyšší pensijní základnou
podle §u 163, odst. 1, písm. a) zmíněného
zákona rozumí se tu nejvyšší výměra
pensijní základny podle zákona č.
394/1922 Sb. z. a n., které zaměstnanec mohl dosáhnouti
časovým postupem podle zákona č. 541/1919
Sb. z. a n. Nelze-li pro zvláštní předpisy,
které byly pro vyměření odpočivných
a zaopatřovacích platů rozhodny, nejvyšší
výměru pensijní základny takto zjistiti,
bude určena v přiměřené výši
podle volné úvahy." (Posl. Buříval:
Volná úvaha! To je ta koňská noha!)
Vy jste také volně uvažovali, když
jste tam měli ministra.
Jest nesporno, že těmito opatřeními
byly posíleny naděje starých i středních
pensistů. že jejich tužbě o zrovnoprávnění
bude konečně v dohledné době vyhověno.
K tomu účelu byla ostatně schválena
i resoluce tohoto znění:
Vláda se vyzývá, aby s přípravami
pro chystaný všeobecný pensijní zákon
konala také přípravy pro definitivní
úpravu odpočivných (zaopatřovacích)
platů pensistů a pozůstalých, kteří
nebyli podrobeni zákonu č. 103/26 Sb. z. a n.
Pokud jde o další změny vládního
návrhu, nutno se zmíniti o doplňku k!§u
6. kterým se precisuje nárok příplatku
pro běžné dary z milosti. zastupující
řádné odpočivné a zaopatřovací
platy, kterých požívají bývalí
zaměstnanci státních a zestátněných
drah, jakož i jejich pozůstalí.
Konečně nutno zmíniti se o změně
2. odstavce §u 8, kterou učinil soc. politický
výbor, kdež na místě prvního
slova "Příplatek" bylo vsunuto: "Přesahuje-li
však příplatek 20 0% řádných
odpočivných nebo zaopatřovacích požitků,
poskytovaných z prostředků státních
nebo z prostředků fondů státem spravovaných..."
Tato změna má ten význam, že v tomto
odstavci stanovené maximum úhrnných požitků
pensisty, resp. pozůstalých přichází
pouze tehdy v úvahu, je-li příplatek vyšší
než 20%. Nedosahuje-li příplatek těchto
20%, není úhrnný příjem těchto
pensistů nebo pozůstalých ohraničen.
Soc.-politický výbor vycházel s hlediska,
že 20%ní příplatek podle §u 1 tohoto
zákona nemůže býti omezován ani
u těch, kteří již nyní mají
celkové příjmy vyšší, než
činí nejnižší výměra
odpočivného podle zákona č. 122/1926
nebo kde by celková pense s tímto příplatkem
převyšovala zmíněnou nejnižší
výměru.
Naproti tomu nemohlo býti vyhověno přáním
samosprávných staropensistů, aby i jejich
příjmy byly stejným způsobem upraveny.
Byla přijata pouze resoluce tohoto znění:
Vláda se vyzývá, aby uvažovala o opatřeních,
která by směřovala k tomu, aby samosprávné
korporace mohly odpočivné a zaopatřovací
požitky svých pensistů, na něž
se vztahuje § 19 zák. č. 394/1922 Sb. z. a
n., upraviti podle zásad projednávaného zákona,
nejméně však na nejnižší výměry
podle zákona č. 103/1926 Sb. z. a n.
Stejně se musil spokojiti výbor s prohlášením
vlády, že odpočivné platy nestátních
profesorů středních a vysokých škol
vyřeší se zároveň s odpočivnými
a zaopatřovacími požitky učitelů
ostatních nestátních veřejných
škol podle §u 5 osnovy v připravovaném
zákoně, kterým se upraví poměry
vydržování škol. Totéž platí
i o bývalých župních a obecních
notárech. služných a jiných úřednících
autonomních korporací na Slovensku a Podkarpatské
Rusi, kteří byli, pokud jde o pensijní požitky,
zrovnoprávněni podle zákona č. 310/24
se státními pensisty zákonem č. 287/24.
Bude věcí nového příštího
zákona, který se připravuje, aby co nejdříve
ti, o kterých jsem zvláště ve druhé
větě. mluvil, nestátní učitelé,
profesoři atd., dostali svou úpravu ve smyslu tohoto
zákona, a to se zpětnou platností, jak zákon
má platiti.
Ale přes to přijali jsme resoluci také o
samosprávných zaměstnancích. Resoluce
ta rovněž jest uveřejněna ve zprávě
výborové, a proto nebudu ji předčítati.
Je nesporno, že předložený návrh
zákona přiznám to - zdaleka neuspokojuje
všechny interesenty z řad vojenských pensistů.
nejen státních, ale i středních, neboť
ze všech řad dostávali jsme žádosti
a přání. (Výkřiky čsl.
soc. demokratických poslanců.) Já nemluvím
o těch generálech, tak mě do toho nepleťte!
(Výkřiky čsl. soc. demokratických
poslanců.) Hlavně litovati dlužno toho,
že zákon přichází pozdě.
(Výkřiky.) Okolnost, že tento zákon,
ač byl slíben od 1. ledna 1927. bude platiti teprve
v roce 1928. způsobil největší zklamání,
ale nám nebylo, bohužel, možno z finančních
důvodů prosaditi platnost zákona od 1. ledna
1927. Proto jsme se domáhali alespoň toho, aby jednorázovými
výpomocemi bylo to odčiněno. Ale, bohužel,
finanční důvody bránily tomu a proto
musíme se domáhati aspoň toho, aby v brzké
době stěžejní žádost, řekl
bych, cíl všech pensistů, totiž zrovnoprávnění
stalo se skutkem. (Výkřiky.)
Doufejme, že uzákonění předloženého
návrhu s navrženými doplňky, které
jsou velmi cenné, (Výkřiky posl. Buřívala.)
přes to přijato bude jako důkaz dobré
vůle, že chceme se zabývati vážně
tímto důležitým problémem naší
veřejné správy, že to bude uznáno
všemi pensisty dobré vůle, nepoštvanými
ovšem, (Výkřiky čsl. nár.
socialistických poslanců.) jako prvý
krok k úplnému uspokojení jejich jistě
oprávněných přání, neboť
nevybočují z mezí skutečného
nároku. Jsem přesvědčen, že máme
k tomu svou svatou povinnost, neboť musíme přece
uznávati, že staří úředníci,
kteří odešli do výslužby, byli
našimi vychovateli a mají tudíž jistě
nespornou také zásluhu o naši svobodu, o naši
republiku.
Doporučuji slavné sněmovně, aby schválila
osnovu zákona se změnou přijatou soc.-politickým
výborem a aby také schválila obě resoluce,
které jsou připojeny k důvodové zprávě.
(Výborně!)