Středa 8. února 1928

Přistoupíme k projednávání 4. odstavce pořadu, jímž jest:

4. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 5-5 jedn. řádu projednány byly osnovy:

a) zákona o příplatcích některým státním a jiným veř. zaměstnancům ve výslužbě a pozůstalým po takových zaměstnancích zemřelých v činné službě nebo ve výslužbě (tisk 1448),

b) zákona, kterým se mění §§ 2 a 5 zákona ze dne 19. března 1920, č. 194 Sb. z. a n., o zaopatřovacích nárocích bývalých vojenských gážistů a §§ 3 a 16 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 288 Sb. z. a n., o změně některých předpisů o zaopatřovacích požitcích vojenských osob a pozůstalých po nich (tisk 1452).

Na odůvodnění svého návrhu uvádím: Jde o osnovy rázu sociálního. Aby co nejdříve bez formálních průtahů mohly býti odevzdány k projednání senátu a vejíti v platnost, má býti provedeno druhé čtení hned bez 24hodinové lhůty, která jinak uplynouti má mezi prvým a druhým čtením.

Nebude-li námitek, dám hlasovati najednou o obou návrzích. Jsou proti tomu postupu námitky? (Hlásí se posl. Zeminová.)

K námitce se hlásí o slovo pí posl. Zeminová.

Posl. Zeminová: Jménem poslaneckého klubu čsl. strany nár. socialistické žádám, aby o obou předmětech bylo hlasováno odděleně.

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s námitkou, kterou přednesla pí posl. Zeminová, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Námitka jest zamítnuta.

Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl. totiž o obou návrzích najednou.

Kdo tedy souhlasí s mým návrhem, aby oběma jmenovaným osnovám přiznáno bylo zkrácené řízení, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím návrh můj je přijat.

Vyřízen je odst. 4 pořadu schůze.

Páni posl. Buříval, dr Franke a druzi podali podle 2. odstavce §u 46 jedn. řádu návrh, aby pan ministr veř. prací a pan ministr soc. péče dostavili se do zítřejší schůze posl. sněmovny a podali zprávu o dosavadním výsledku jednání hornických organisací s báňskými podniky v pánvi hnědouhelné.

Návrh opatřen jest předepsaným počtem podpisů, vyhovuje jednacímu řádu a dám o něm rozhodnouti bez rozpravy prostým hlasováním.

Kdo souhlasí s návrhem pp. posl. Buřívala, dr Franke a druhů, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Páni posl. Tomášek, Taub a soudr. a posl. Taub Tomášek a soudr. podali podle 2. odstavce §u 46 jedn. řádu návrhy, aby pan ministr veř. prací dostavil se do nejbližší schůze posl. sněmovny a podal zprávu o stavu mzdového sporu v mosteckém uhelném revíru a hrozící stávce.

Návrhy opatřeny jsou předepsaným počtem podpisů, vyhovují jednacímu řádu a dám o nich rozhodnouti bez rozpravy prostým hlasováním, a to najednou o obou. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s návrhy pp. posl. Tomáška, Tauba a soudr. a pp. posl. Tauba, Tomáška a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrhy jsou zamítnuty.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

2. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1411) zákona o příplatcích některým státním a jiným veř. zaměstnancům ve výslužbě a pozůstalým po takových zaměstnancích zemřelých v činné službě nebo ve výslužbě (tisk 1448).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se sloučilo projednávání a rozprava o osnově této, jakož i o osnově, kteráž jest na pořadu jako odstavec 3, totiž:

3. Zpráva výborů branného a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1413), kterým se mění §§ 2 a 5 zákona ze dne 19. března 1 920, č. 194 Sb. z. a n., o zaopatřovacích nárocích býv. vojenských gážistů a §§ 3 a 16 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 288 Sb. z. a n., o změně některých předpisů o zaopatřovacích požitcích vojenských osob a pozůstalých po nich (tisk 1452).

Důvodem jest, že v obou případech jde o zaopatřovací požitky pensistů a jejich pozůstalých.

Jsou snad nějaké námitky proti mému návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Hlásí se posl. Klein a Zeminová.)

Pan posl. Klein a pí. posl. Zeminová hlásí se ke slovu.

Posl. Klein: Jménem klubu poslanců strany soc. demokratické navrhuji oddělené projednávání obou osnov.

Posl. Zeminová: V zastoupení poslaneckého klubu čsl. nár. socialistů protestuji proti společnému projednávání a žádám, aby se obě předlohy projednávaly odděleně a aby debata se neslučovala. (Výkřiky posl. Mikulíčka.)

Předseda: Jelikož proti mému návrhu na sloučení projednávání obou těchto odstavců byly vysloveny námitky, dám o svém návrhu na sloučení hlasovati.

Žádám pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Kdo tedy souhlasí s návrhem, aby projednávání a rozprava o odst. 2 a 3 byly sloučeny, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím návrh můj je přijata námitky jsou zamítnuty.

Budeme tedy obě osnovy projednávati sloučeně.

Zpravodajem o osnově prvé, totiž o

zprávě výboru sociálně-politického a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1411) zákona o příplatcích některým státním a jiným veřejným zaměstnancům ve výslužbě a pozůstalým po takových zaměstnancích zemřelých v činné službě nebo ve výslužbě (tisk 1448),

je za výbor soc.-politický pan posl. G. Navrátil, zpravodajem za výbor rozpočtový pan posl. Roudnický.

Dávám slovo prvému zpravodaji, panu posl. G. Navrátilovi.

Zpravodaj posl. G. Navrátil: Slavná sněmovno! Poslední úprava odpočivných a zaopatřovacích požitků civilních stát. zaměstnanců a jich pozůstalých byla provedena r. 1924 zákonem č. 287 v tom směru, že pensijní základna byla zvýšena na úroveň platů stanovených zák. č. 394/22. Při tom se nepřihlíželo na výhody propočítání služební doby, jichž byli účastni zaměstnanci, kteří byli v aktivní službě ještě po 1. září 1919. Proto domáhají se staropensisté vedle kardinálního požadavku úplného zrovnoprávnění všech pensistů alespoň náhrady propočítacích výhod, které lze kalkulovati průměrně 20% dosavadních pensijních požitků. (Hluk a výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje): Tomuto nejskromnějšímu požadavku vláda vyhověla předloženou osnovou zákona tisk 1411, jímž se vyřizují také tisk 1146, jakož i petice č. 600, 628, 706, 760, 786 a 793. (Hluk a výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje): Navržená osnova nevyřizuje ovšem celou otázku staropensistů a jich pozůstalých. Povšechně lze říci, že požitky těchto zůstávají stále ještě na úrovni existenčního minima. Proto musíme činiti již nyní se vším důrazem přípravy, aby se konečně stalo skutkem úplné zrovnoprávnění všech veř. pensistů, nejméně ovšem, aby byly starobní a zaopatřovací požitky pensistů, pro něž neplatí zákon č. 103 ex 26 o platové úpravě, definitivně upraveny bez drahotních přídavků a příplatků, neboť tyto poválečné poměry musí zmizeti již v zájmu konsolidace republiky. Stejně musí zmizeti i zastaralý systém výměry pensí u učitelů s percentuálními platy. (Neustálé výkřiky na levici.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje): Dokud nestane se zrovnoprávnění všech pensistů resp. definitivní úprava jich požitků skutkem, dotud nebude možno mluviti o spravedlivém vyřešení této otázky. Nelze se tomu také diviti. Vždyť rozdíl příjmů staropensisty a novopensisty jest příliš veliký a dochází ke křiklavým nesrovnalostem, což zjevno z tohoto srovnání resp. z těchto příkladů: Já si dovolím na základě dat ukázati, že skutečně jsou značné obnosy, o které se cítí naši staropensisté zkráceni. (Hluk a výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje): Zvláště dovolím si ukázati na nesrovnalosti, které právě těmi diferencemi vznikají. Podle tabulky, kterou si dovolím přečísti, jsou ty diference takové... (Hluk a výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje): ... a to pensijní základna staropensistů... (Hluk a výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje): V dřívější V. hod. třídě byla pensijní základna staropensistů: původní r. 1919 13.800 až 15.200 Kč, zvýšená podle zákona č. 287/24 pak 24.210 až 32.286 Kč, tedy zvýšena dvakrát; pensijní základna novopensistů podle zákona č. 103 činila 39.000 až 49.800 Kč, takže rozdíl mezi požitky staropensistů a novopensistů byl 14.790 až 17.734 Kč.

V dřívější VI. hodn. třídě byla pensijní základna staropensistů: původní r. 1919 9.600 až 11.200 Kč, zvýšená podle zákona č. 287/24 pak 18.804 až 24.210 Kč, tedy zvýšena dvakrát; pensijní základna novopensisttů podle zákona č. 103 činila 31.200 až 39.000 Kč, takže rozdíl mezi požitky staropensistů a novopensistů byl okrouhle 13.000 až 15.000 Kč.

V dřívější VII. hodn. třídě byla pensijní základna staropensistů: původní r. 1919 7.200 až 8.800 Kč, zvýšená podle zákona č. 287/24 pak 14.610 až 18.804 Kč. tedy zvýšena dvakrát; pensijní základna novopensistů podle zákona č. 103 činila 21.000 až 31.200 Kč, takže rozdíl mezi požitky staropensistů a novopensistů byl 7.000 až 13.000 Kč.

V dřívější VIII. hodn. třídě byla pensijní základna staropensistů: původní r. 1919 6.000 až 7.200 Kč, zvýšená podle zákona č. 287/24 pak 11.604 až 14.610 Kč, tedy zvýšena dva. krát; pensijní základna novopensistů podle zákona č. 103 činila 17.100 až 25.200 Kč, takže rozdíl mezi požitky staropensistů a novopensistů byl 6.000 až 11.000 Kč.

V dřívější IX. hodn. třídě byla pensijní základna staropensistů: původní r. 1919 5.400 až 6.000 Kč, zvýšená podle zákona č. 287/24 9.204 až 11.604 Kč, tedy zvýšena ani ne dvakrát; pensijní základna novopensistů podle zákona č. 103 činila 13.800 až 21.000 Kč, takže rozdíl mezi požitky staropensistů a novopensistů byl 4.000 až 10.000 Kč.

V dřívější X. hodn. třídě byla pensijní základna staropensistů: původní r. 1919 3.960 až 5.040 Kč, zvýšená podle zákona č. 287/24 pak 7.410 až 9.204 Kč, tedy zvýšena dvakrát; pensijní základna novopensistů podle zákona č. 103 činila 10.200 až 17.400 Kč, takže rozdíl mezi požitky staropensistů a novopensistů byl 3.000 až 8.000 Kč.

V dřívější XI. hodn. třídě byla pensijní základna staropensistů: původní r. 1919 3.024 až 3.960 Kč, zvýšená podle zákona č. 287/24 pak 5.610 až 7.410 Kč, tedy zvýšena ani dvakrát; pensijní základna novopensistů podle zákona č. 103 činila 10.200 až 17.400 Kč, takže rozdíl mezi požitky staropensistů a novopensistů byl 5.000 až 11.000 Kč. (Výkřiky posl. Zeminové.)

Zajímavé jsou tyto příklady:

1. Profesor po 42leté službě pensionovaný r. 1925 má pensi menší o 14.000 Kč než jeho nástupce.

2. Vládní rada pensionovaný r. 1925 má o 12.000 Kč méně než kolega přeložený do výslužby r. 1926, ba i menší požitky, než dosáhne jemu podřízený adm. úředník.

3. Plukovník četnictva po 40leté aktivní službě má požitky menší, než dosáhne dnes četnický strážmistr po 35leté službě.

4. Ředitel měšťanské školy s 45letou službou má menší požitky, než bude míti industriální učitelka.

U podúředníků a zřízenců pohybují se rozdíly mezi požitky novopensistů a staropensistů mezi 5.040 až 6.384 Kč u nejstarších a 3.240 až 5.040 Kč u prostředních. (Předsednictví převzal místopředseda Zierhut.)

Pokud jde o projednávaný zákon, dlužno zvláště uvítati, že bylo převzato ze zákona č. 103 ustanovení o minimálním výslužném a vdovské pensi, a to § 155. podle něhož stanoví se nejnižší roční výměra normálního výslužného nebo vdovské pense v ročních částkách takto: (Hluk. Výkřiky.) Při služební době započítatelné pro výměru výslužného až včetně do 12 roků činí nejnižší výměra výslužného u úředníka 6.600 Kč a u vdovy 6.000 Kč, počínajíc pak 13. rokem 8.100 Kč, resp. 6.600 Kč. U podúředníka a zřízence činí nejnižší výměra výslužného až včetně do 12 roků 4.800 Kč, počínajíc 13. rokem až včetně do 17 roků 5.700 Kč, počínajíc 18. rokem až včetně do 22 roků 6.900 Kč a počínajíc 23. rokem 7.800 Kč, u vdov po podúřednících a zřízencích podle zmíněných dob 4.200 Kč, resp. 4.500 Kč, nejvýše pak 4.800 Kč. (Výkřiky poslanců čsl. nár. socialistických.) I ostatní výhody tohoto paragrafu, které jsou velmi význačny, byly převzaty do projednávaného zákona. (Hluk. Výkřiky.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje): Tím odčiněna byla největší křivda, neboť veliký počet našich staropensistů a vdov živořil hluboce pod existenčním minimem. Učiněn tím však také prvý krok k zrovnoprávnění všech pensistů, neboť tato výhoda byla rozšířena i na t. zv. střední pensisty. (Hluk. Výkřiky.)

Soc.-politický výbor pokračoval na této cestě a přijal doplňky, jimiž bylo dosaženo úplného zrovnoprávnění i v jiných, neméně důležitých ustanoveních. To stalo se vsunutím nového §u 9, jenž přejímá v doslovném a plném znění ze zákona 103 §§ 159, 162 a 163 do projednávaného zákona. Jaký význam tyto paragrafy mají, dovolím si zde stručně přednésti.

§ 159 zrušuje omezení příspěvku na výchovu a sirotčí pense pro 1. dítě. I tato výhoda platí tudíž pro děti staropensistů.

§ 162 vyhovuje dávnému přání, aby těžké ustanovení kumulace bylo zmírněno alespoň na míru stanovenou zákonem č. 103. Žádosti o zrušení kumulačního ustanovení zák. č. 286 vůbec nebylo možno vyhověti, ježto by to podmiňovalo novelisaci zákona o platové úpravě. Nové kumulační ustanovení, převzaté do projednávaného zákona, má tudíž toto znění:

"Snížení státního odpočivného nebo zaopatřovacího požitku podle § 17 zák. ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n. nenastává u pensistů (provisionistů), kteří při odchodu do výslužby měli již nárok na přeložení do výslužby bez průkazu nezpůsobilosti."

Zvlášť významnou jest výhoda, které se dostává našim rentistům, kteří zvlášť utrpěli újmu kumulací rent a pensí. Přejímá se totiž v plném znění § 163 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., jenž zní:

"(1) Požívá-li zaměstnanec ve výslužbě nebo pozůstalí renty z úrazového pojištění (zaopatření), krátí se

a) výslužné (invalidní plat) o částku, o kterou úrazový důchod s výslužným (invalidním platem) jest vyšší nežli nejvyšší pensijní základna, které by zaměstnanec bez dalšího povýšení dosáhl,

b) zaopatřovací platy pozůstalých o částku, o kterou úrazový důchod se zaopatřovacími platy jest vyšší, nežli jeden a půlnásobek zaopatřovacích platů.

(2) Jedna třetina výslužného (invalidního platu) nebo zaopatřovacích platů zůstává v každém případě nezkrácena.

(3) Je-li zraněný po skončeném léčení následků úrazu tak bezmocný, že potřebuje cizí péče a ošetřování, nekrátí se výslužné (invalidní plat) vůbec.

(4) V ostatních případech může ústřední úřad povoliti, aby se výslužné (invalidní plat) krátilo v menší míře než podle odstavce 1, písmeno a), jde-li o následky úrazu zvláště těžké."

Mimo to doplněna byla tato ustanovení v novém §u 9 projednávaného zákona, jehož odst. 2 zní:

"Nejvyšší pensijní základnou podle §u 163, odst. 1, písm. a) zmíněného zákona rozumí se tu nejvyšší výměra pensijní základny podle zákona č. 394/1922 Sb. z. a n., které zaměstnanec mohl dosáhnouti časovým postupem podle zákona č. 541/1919 Sb. z. a n. Nelze-li pro zvláštní předpisy, které byly pro vyměření odpočivných a zaopatřovacích platů rozhodny, nejvyšší výměru pensijní základny takto zjistiti, bude určena v přiměřené výši podle volné úvahy." (Posl. Buříval: Volná úvaha! To je ta koňská noha!) Vy jste také volně uvažovali, když jste tam měli ministra.

Jest nesporno, že těmito opatřeními byly posíleny naděje starých i středních pensistů. že jejich tužbě o zrovnoprávnění bude konečně v dohledné době vyhověno. K tomu účelu byla ostatně schválena i resoluce tohoto znění:

Vláda se vyzývá, aby s přípravami pro chystaný všeobecný pensijní zákon konala také přípravy pro definitivní úpravu odpočivných (zaopatřovacích) platů pensistů a pozůstalých, kteří nebyli podrobeni zákonu č. 103/26 Sb. z. a n.

Pokud jde o další změny vládního návrhu, nutno se zmíniti o doplňku k!§u 6. kterým se precisuje nárok příplatku pro běžné dary z milosti. zastupující řádné odpočivné a zaopatřovací platy, kterých požívají bývalí zaměstnanci státních a zestátněných drah, jakož i jejich pozůstalí.

Konečně nutno zmíniti se o změně 2. odstavce §u 8, kterou učinil soc. politický výbor, kdež na místě prvního slova "Příplatek" bylo vsunuto: "Přesahuje-li však příplatek 20 0% řádných odpočivných nebo zaopatřovacích požitků, poskytovaných z prostředků státních nebo z prostředků fondů státem spravovaných..." Tato změna má ten význam, že v tomto odstavci stanovené maximum úhrnných požitků pensisty, resp. pozůstalých přichází pouze tehdy v úvahu, je-li příplatek vyšší než 20%. Nedosahuje-li příplatek těchto 20%, není úhrnný příjem těchto pensistů nebo pozůstalých ohraničen. Soc.-politický výbor vycházel s hlediska, že 20%ní příplatek podle §u 1 tohoto zákona nemůže býti omezován ani u těch, kteří již nyní mají celkové příjmy vyšší, než činí nejnižší výměra odpočivného podle zákona č. 122/1926 nebo kde by celková pense s tímto příplatkem převyšovala zmíněnou nejnižší výměru.

Naproti tomu nemohlo býti vyhověno přáním samosprávných staropensistů, aby i jejich příjmy byly stejným způsobem upraveny. Byla přijata pouze resoluce tohoto znění:

Vláda se vyzývá, aby uvažovala o opatřeních, která by směřovala k tomu, aby samosprávné korporace mohly odpočivné a zaopatřovací požitky svých pensistů, na něž se vztahuje § 19 zák. č. 394/1922 Sb. z. a n., upraviti podle zásad projednávaného zákona, nejméně však na nejnižší výměry podle zákona č. 103/1926 Sb. z. a n.

Stejně se musil spokojiti výbor s prohlášením vlády, že odpočivné platy nestátních profesorů středních a vysokých škol vyřeší se zároveň s odpočivnými a zaopatřovacími požitky učitelů ostatních nestátních veřejných škol podle §u 5 osnovy v připravovaném zákoně, kterým se upraví poměry vydržování škol. Totéž platí i o bývalých župních a obecních notárech. služných a jiných úřednících autonomních korporací na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kteří byli, pokud jde o pensijní požitky, zrovnoprávněni podle zákona č. 310/24 se státními pensisty zákonem č. 287/24.

Bude věcí nového příštího zákona, který se připravuje, aby co nejdříve ti, o kterých jsem zvláště ve druhé větě. mluvil, nestátní učitelé, profesoři atd., dostali svou úpravu ve smyslu tohoto zákona, a to se zpětnou platností, jak zákon má platiti.

Ale přes to přijali jsme resoluci také o samosprávných zaměstnancích. Resoluce ta rovněž jest uveřejněna ve zprávě výborové, a proto nebudu ji předčítati.

Je nesporno, že předložený návrh zákona přiznám to - zdaleka neuspokojuje všechny interesenty z řad vojenských pensistů. nejen státních, ale i středních, neboť ze všech řad dostávali jsme žádosti a přání. (Výkřiky čsl. soc. demokratických poslanců.) Já nemluvím o těch generálech, tak mě do toho nepleťte! (Výkřiky čsl. soc. demokratických poslanců.) Hlavně litovati dlužno toho, že zákon přichází pozdě. (Výkřiky.) Okolnost, že tento zákon, ač byl slíben od 1. ledna 1927. bude platiti teprve v roce 1928. způsobil největší zklamání, ale nám nebylo, bohužel, možno z finančních důvodů prosaditi platnost zákona od 1. ledna 1927. Proto jsme se domáhali alespoň toho, aby jednorázovými výpomocemi bylo to odčiněno. Ale, bohužel, finanční důvody bránily tomu a proto musíme se domáhati aspoň toho, aby v brzké době stěžejní žádost, řekl bych, cíl všech pensistů, totiž zrovnoprávnění stalo se skutkem. (Výkřiky.)

Doufejme, že uzákonění předloženého návrhu s navrženými doplňky, které jsou velmi cenné, (Výkřiky posl. Buřívala.) přes to přijato bude jako důkaz dobré vůle, že chceme se zabývati vážně tímto důležitým problémem naší veřejné správy, že to bude uznáno všemi pensisty dobré vůle, nepoštvanými ovšem, (Výkřiky čsl. nár. socialistických poslanců.) jako prvý krok k úplnému uspokojení jejich jistě oprávněných přání, neboť nevybočují z mezí skutečného nároku. Jsem přesvědčen, že máme k tomu svou svatou povinnost, neboť musíme přece uznávati, že staří úředníci, kteří odešli do výslužby, byli našimi vychovateli a mají tudíž jistě nespornou také zásluhu o naši svobodu, o naši republiku.

Doporučuji slavné sněmovně, aby schválila osnovu zákona se změnou přijatou soc.-politickým výborem a aby také schválila obě resoluce, které jsou připojeny k důvodové zprávě. (Výborně!)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP