24. Pozměňovací návrh posl. dr Sterna
a soudr.:
V §u 11 nechť odst. 2 zní:
"Trestni podle těchto ustanovení jsou jen zaměstnavatelé,
nikoliv zaměstnanci."
25. Pozměňovací návrh posl. Schäfera
a soudr.:
§ 15 nechť zní:
"Tento zákon nabývá účinnosti
zároveň se zákonem o povinném zprostředkování
práce. Provede jej ministr soc. péče v dohodě
se zúčastněnými ministry."
26. Resoluční návrh posl. Schäfera
a soudr.:
Vláda se vybízí, aby do 14 dnů podala
poslanecké sněmovně návrh zákona
o povinném zprostředkování práce.
27. Resoluční návrh posl. Schäfera
a soudr.: Vláda se vybízí, aby, než
vydá prováděcí nařízení,
vyžádala si posudek odborových organisací
zaměstnanců, a než nařízení
nabudou účinnosti, předložila je soc.-politickému
výboru.
28. Resoluční návrh posl. Tučného,
Pechmanové, Bergmanna a druhů:
Ministerstvu soc. péče se ukládá,
aby ve lhůtě jednoho měsíce předložilo
posl. sněmovně k projednání osnovu
zákona o zprostředkování práce.
29. Resoluční návrh posl. dr Sterna
a soudr.:
Vláda se vyzývá, aby uzavřela s cizími
státy úmluvy o úplné svobodě
zaměstnávání cizinců a o zajištění
stejných pracovních podmínek cizím
zaměstnancům jako domácím.
30. Resoluční návrh posl. dr Sterna
a soudr.:
Vládě se ukládá, aby do měsíce
předložila posl. sněmovně návrh
novelisace zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 236 Sb.
z. a n., o státní příslušnosti
a domovském právu, kterýžto návrh
by byl vybudován na zásadách obsažených
v návrhu posl. dr. Gátiho a soudr., tisk 4690 prvního
voleb. období.
31. Resoluční návrh posl. dr Sterna
a soudr.:
Vláda se vyzývá, aby do 14 dnů předložila
návrh novelisace zákonů o závodních
výborech a radách, kterým by se závodním
výborům a radám zaručovalo právo,
aby bez jejich souhlasu nebyli přijímáni
a propouštěni zaměstnanci.
32. Resoluční návrh posl. Krebse a
druhů:
Vláda se vyzývá, aby užila vší
možné příležitosti, aby s jinými
státy, zvláště pak se sousedními
státy hraničícími s Československou
republikou zahájila jednání o uzavření
smluv, směřujících ke vzájemnému
zrušení zákonodárství o cizincích.
33. Resoluční návrh posl. Krebse a
druhů:
Vláda se vybízí, aby u zemských ústředních
pracovních úřadů v Čechách
a na Moravě-Slezsku zahájila příslušné
kroky, aby v těchto úřadech byli ustanoveni
také němečtí úředníci
v takovém počtu, jak to odpovídá počtu
německého obyvatelstva.
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji posl.
Votrubovi.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno!
Vládní osnova zákona na ochranu trhu práce,
o které jsme právě jednali, vyvolala velký
zájem v této sněmovně. Bezmála
celé dvě schůze byly projednávání
tohoto zákona věnovány. Mluvilo se pro zákon
ten, ale více se mluvilo se strany oposice proti zákonu,
s výjimkou kol. Tučného, který
se věcně díval na ustanovení této
vládní osnovy a prohlásil jménem své
strany, že budou pro ni hlasovati, předpokládajíce,
že praxe ukáže, že tato předloha-dělnictvu
neškodí a zaměstnancům našim též
ne.
Námitky, které byly v debatě proneseny, rozdělil
bych ve dvě skupiny. Do prvé skupiny bych dal námitky,
které jsem již ve svém úvodním
referátě vyvrátil, a do druhé skupiny
bych dal námitky a náměty, které průběhem
debaty k jednotlivým paragrafům vládní
osnovy byly učiněny. Že ovšem se při
tom ohřála také polívčička
jiná, která s projednáváním
vlastní osnovy zákonné neměla co činiti,
náleží už ke způsobu parlamentního
projednávání předloh u nás.
Tedy napřed budu mluviti o námitkách, které
jsem už vyvrátil v úvodu svého zahajovacího
referátu a o kterých přece jen zde bylo mluveno
řečníky, kteří přihlásili
se proti předloze.
S několika stran se zde zase opakovala otázka, zdali
je potřebí vůbec zvláštního
zákona na úpravu ochrany trhu práce, nedostačí-li
dosavadní opatření administrativní,
která zde máme. Ovšem, že je zapotřebí
zákona. Dovolávám se toho, co jsem řekl
včera, že by zákona nebylo potřebí,
kdyby dostačovala dosavadní administrativní
opatření, kdyby nebylo rozhodnutí správního
soudu, že výnosy, o něž opírá
svou praxi Zemský úřad práce, nemají
platnosti, protože nařízení ta nebyla
vyhlášena ve Sbírce zákonů a
nařízení, takže všecka tato praxe
Zemského úřadu práce může
býti brána v odpor a judikatura může
se podle rozhodnutí Nejvyššího správního
soudu zaříditi. (Předsednictví
se ujal předseda Malypetr.) A poukázal jsem
také, když v jiných státech otázka
tato je upravena cestou legislativní, že nevidím
důvodu, proč bychom u nás měli býti
v nevýhodě, že bychom se musili spokojiti s
dosavadní úpravou, která naprosto nedostačuje.
Pokud se týče dne účinnosti tohoto
zákona, t. j. 1. května 1923, poukazuji zase na
své včerejší vývody, že
toto ustanovení je daleko liberálnější,
než mají státy jiné. Stačí
zde poukázati na Rakousko nebo na Německo. A když
řeknu, že v celém tomto zákoně
neděláme nic jiného, než co činí
naši sousedé, musíme uznati, že postup
náš v otázce účinnosti zákona
je daleko blahovolnější než jinde. To
platí zejména o dni 1. května 1923, který
v otázce povolení k zaměstnávání
má býti rozhodujícím. Den tento navrhuje
se u nás za rozhodující vzhledem k příslušnému
ujednání se státem německým,
které v té době s tímto státem
bylo konáno, a od kteréhož dne stát
náš v otázce povolení příchodu
cizinců za účelem zaměstnávání
má volnou ruku. Vždyť v Německu za rozhodující
den volen byl při zemědělském dělnictvu
den 1. ledna 1913 - tedy o celých 10 let dříve
- a u dělnictva nezemědělského den
1. ledna 1919. Také srovnáme-li rakouský
zákon, který volí den 1. ledna 1923, musíme
uznati, že náš rozhodující den
1. května 1923 je volen přece jen způsobem
daleko blahovolnějším.
Kol. Klein a řada jiných řečníků
vyslovili obavy před represaliemi. Nechápu, proč
by měly přijíti represalie, když my
jenom dáváme formu zákona praxi, kterou jsme
dosud měli. Račte se podívati, jaký
postup byl dosud, a uvidíte, že ten postup je vtělen
v jednotlivé paragrafy zákona. Chceme to však
míti v zákoně upraveno a konec konců
máme přece možnost se domluviti s ostatními
státy podle ustanovení §u 13. Když jmý
stát ustanoví příznivé podmínky
pro naše pracovní síly, pak, prosím,
je ministr soc. péče §em 13 zmocněn,
aby po dobrozdání odborových organisací
způsobem nařizovacím totéž učinil.
V tom vidím jen výhodu. Vidím, že celý
ten zákon spěje nakonec k té volnosti pracovního
trhu, po které se zde volá, a že jednou se
dočkáme, že zdi mezi státy v této
věci u nás padnou.
Kol. Klein se dovolává ženevské
konference. Také vím o této ženevské
konferenci a citoval jsem včera část protokolu
o schůzi ekonomického výboru ženevské
konference, ze kteréž bylo patrno, že právě
tato ženevská konference mluví pro zákonnou
úpravu otázky ochrany trhu práce ve všech
státech. Dovolávati se tedy ženevské
konference, když mluvíme proti zákonu, neodpovídá
smyslu protokolu ženevské konference a její
národohospodářské sekce.
Vytýká se nám, že jsme nepřišli
se žádnými daty, kolik našich dělníků
je v cizině a kolik je cizích dělníků
u nás. Abychom mohli přesně říci,
kolik našich dělníků je v cizině,
je těžká věc, poněvadž by
to musily říci státy, kde naši dělníci
pracují. Ale ty to neučiní a tuto statistiku
neuveřejní, vědí to sice, ale skrývají
to. Můžeme jen spolehnouti, co se povídalo,
že totiž celkově v Německu je 33.500 našich
dělníků vyjma Saska, kde jich je 50.000,
ve Vídni samotné 120.000 našich dělníků.
Snad je tato cifra větší, kdo ví. Já
sám jsem toho mínění, že máme
v cizině našich dělníků více,
než je cizích dělníků u nás
(Posl. Klein: V tom to právě vězí!),
ale neračte zapomínati, že pokud se Vídně
týče, děje se tam týž proces
jako v Německu, že po řadě let, když
si vydrží právo na příslušnost,
stávají se tam naši lidé příslušníky
tamějšího státu, a nelze tedy pak mluviti,
že máme export pracovních sil. To jsou pracovní
síly, které patří Rakousku a Německu.
Mohu říci, že podle statistiky, kterou citoval
sám dr Rauchberg na té známé schůzi,
která byla svolána sociálním ústavem
ministerstva soc. péče, za dobu 4 let jenom ve Vídni
přijalo státní občanství rakouské
více než 13.000 našich příslušníků.
Kol. Tučný mluvil pro přijetí
předlohy, ovšem vytýkal jí řadu
vad. Tak na př. není podle jeho názoru úplně
správné, když povinnost vyžádati
si vyjádření ústředen odborových
organisací zaměstnaneckých i zaměstnavatelských
klade se ministru soc. péče v §u 13. který
prý vlastně neobsahuje nic jiného, než
ustanovení, kdy zákon se prováděti
nebude. Zrovna tak to není. Tak na př. mají-li
se vydati zvláštní předpisy pro cizince,
kteří nebydlíce trvale na území
Československé republiky přecházejí
hranice za zaměstnáním, tedy se provádí
zákon. Stejně tak, aby určitá zaměstnání,
druhy zaměstnání nebo výkony z platnosti
zákona nebo z platnosti jednotlivých ustanovení
zákona ministr vyňal, případně
tyto výjimky opět odvolal, nejsou negativní
činností, že by se zákon přestal
prováděti, nýbrž činnost, která
se zde ukládá, je positivní.
Ostatně poukazuji, že jako referent učinil
jsem návrh k §u 13 z toho důvodu, poněvadž
při projednávání §u 5, kde si
kol. Tučný a ještě jiní
řečníci přáli míti právě
vsunutou tuto vložku - o povinnosti ministra soc. péče
vyžádati si vyjádření zúčastněných
ústředen zaměstnanců a zaměstnavatelů
- bylo prohlášeno zástupcem ministerstva soc.
péče, že v tomto případě
ministerstvo si vždycky vyžádá dobrozdání
příslušné odborové korporace
jak zaměstnavatelské, tak zaměstnanecké.
Tím zároveň musím se vysloviti proti
všem návrhům, podaným pokud se týče
nějaké komise, jako proti návrhům,
které by provádění tohoto zákona
ztěžovaly.
Nyní mám zde některé námitky,
které byly učiněny během debaty, a
to nově. Tak na př. vytýká se této
předloze, že zde není nic o rekursní
cestě. To je ovšem zcela přirozené,
poněvadž posud platí všeobecné
předpisy o správním řízení.
Tyto platí do 30. června letošního roku.
Jsou ovšem poněkud různé v Čechách,
poněkud jiné na Moravě a ve Slezsku a jsou
docela jiné na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Od
1. července letošního roku budou však
platiti jednotné předpisy podle zákona o
organisaci veř. správy čís. 125 z
r. 1927.
Dále se vytýká, že schází
tam ustanovení a že by se mělo do zákona
dáti: "Není-li žádost za povolení
k zaměstnání cizince do 14 dnů vyřízena,
lze toto nevyřízení pokládati jako
povolení této žádosti." To ovšem
nelze nijak připustiti, poněvadž právě
v pochybných případech šetření
ministerstva soc. péče a jeho dotazování
se organisací zaměstnaneckých i zaměstnavatelských
bude trvati jistě mnohem déle než 14 dnů,
a proto je potřebí vyčkati, aby ministerstvo
nerozhodlo bez dobrozdání těchto organisací.
Další námitka je, že ustanovení
§u 13, lit. d) o zvláštních předpisech
mohlo by vyvolati podezření, co se těmito
zvláštními předpisy myslí. Mohu
říci, že již dneska mezi Německem
a Rakouskem jsou zvláštní předpisy pro
t. zv. "Grenzgänger", pro ty, kteří
přecházejí hranice, a že § 13 má
právě toto na mysli. Ostatně vysvítá
to nejen zde z §u 13, lit. d), nýbrž i z lit.
c) téhož paragrafu, kde se praví, že ministr
soc. péče se zmocňuje, aby stanovil pro zaměstnání
příslušníků jednotlivých
států podmínky obdobné, jaké
platí v dotyčném státě pro
zaměstnání příslušníků
československých.
Kol. Krebs nemohl pochopiti, proč povolení
k zaměstnání cizince podle §u 5 může
udělovati jenom politická správa zemská
a ne okresní. To je zcela jednoduché: proto, že
pro rozhodnutí o takové žádosti nemůže
býti směrodatným poměr zaměstnanosti
nebo nezaměstnanosti v malém obvodu jedné
okr. politické správy, nýbrž že
nutno zde bráti ohled na poměry na trhu práce
v celém území jednoho územního
zemského svazku. Tedy to mohou býti jenom politické
úřady II. instance. Ostatně s tím
úplně souhlasí stanovisko ústředny
obchodních a živnostenských komor, které
zde citoval kol. Tučný a které mluví
právě pro § 5 vládního návrhu,
poněvadž k němu ústředna připomíná:
"S některých stran navrhovanou příslušnost
politických úřadů I. instance nelze
doporučiti, poněvadž tyto úřady
nejen by neměly potřebného přehledu
o pracovním trhu, ale ani by nemohly tohoto přehledu
úplně nabýti." Byla podána řada
pozměňovacích a doplňovacích
návrhů k jednotlivým paragrafům tohoto
zákona. Lituji, že nemohu se pro přijetí
ani jednoho vysloviti, neboť jsou mezi nimi velké
rozpory. Kdežto na př. p. posl. Klein navrhuje
škrtnutí §u 10, vyzdvihuje kol. Tučný
silně, že klade velkou naději v úspěch
působení tohoto zákona právě
jen pod podmínkou, když § 10 bude striktně
a bezohledně prováděn. Jsou navrhovány
vedle toho věci, které se zákonem samým
nemají vůbec souvislosti, a poněvadž
soudím, že vládní návrh jest
s to splniti všechna přání, která
mají naši zaměstnanci do úpravy ochrany
trhu práce, navrhuji slavné sněmovně,
aby přijala předlohu tuto a jednotlivé paragrafy
tak, jak ve zprávě soc.-politického výboru
jsou uvedeny. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ke hlasování.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Osnova má 15 paragrafů, nadpis zákona a úvodní
jeho formuli.
Došly pozměňovací návrhy a míním
tudíž dáti hlasovati takto:
Nejprve o návrhu posl. Horpynky na přechod
k pořadu.
Bude-li zamítnut, přikročili bychom k meritornímu
hlasování o osnově, a to v tomto pořadí:
Především o celé osnově v celkové
úpravě návrhů posl. Kleina,
Tayerle, dr Wintra, Johanise a soudr.
Bude-li tato celková úprava zamítnuta, hlasovali
bychom o osnově podle celkové úpravy návrhů
posl. Krebse a druhů.
Bude-li tato celková úprava zamítnuta, budeme
hlasovati o osnově podle jednotlivých návrhů
ostatních a podle výborové zprávy
takto:
O §u 1 nejprve ve znění návrhu posl.
dr Sterna a soudr.; bude-li zamítnuta, budeme o
§u 1 hlasovati podle zprávy výborové.
O §u 2 nejprve v úpravě návrhu posl.
Tučného, Pechmanové, Bergmanna a druhů;
bude-li zamítnuta, v úpravě návrhu
posl. dr Dérera, inž. Nečase a soudr.;
bude-li i ta úprava zamítnuta, budeme o §u
2 hlasovati podle zprávy výborové.
O §u 3 bychom hlasovali nejprve ve znění návrhu
posl. dr Sterna a soudr.; bude-li zamítnuto, budeme
hlasovati podle zprávy výborové.
O §u 4 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
O §u 5 bychom hlasovali nejprve ve znění návrhu
posl. Schäfera a soudr.; bude-li zamítnuto,
budeme o §u 5 hlasovati podle zprávy výborové.
Pak bychom hlasovali o doplňovacím návrhu
posl. Tučného, Pechmanové, Bergmanna
a druhů na vsunutí nového §u 6 za §
5 osnovy.
O §§ 6 až 10 budeme hlasovati podle zpráv
výborové.
O §u 11 bychom hlasovali nejprve v úprav. návrhu
posl. dr Sterna a soudr.; bude-li zamítnuta, budeme
o §u 11 hlasovati podle zprávy výborové.
O §§ 12, 13 a 14 budeme hlasovati podle zprávy
výborové.
O §u 15 bychom hlasovali ve znění návrhu
posl. Schäfera a soudr.; bude-li zamítnuto,
budeme o §u 15 hlasovati podle zprávy výborové.
Konečně budeme hlasovati o nadpisu zákona
a úvodní jeho formuli, a to podle zprávy
výborové.
Jsou nějaké námitky proti přednesenému
pořadu hlasování? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Prosím paní a pány poslance, aby se posadili
na svá místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s návrhem p. posl. Horpynky
na přechod k pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí s celkovou úpravou osnovy podle návrhů
pp. posl. Kleina, Tayerle, dr Wintera, Johanise
a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.).
To je menšina. Tato úprava je zamítnuta.
Kdo souhlasí nyní s celkovou úpravou osnovy
podle návrhů pp. posl. Krebse a druhů,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina, i tato úprava je zamítnuta.
§ 1. Kdo souhlasí s §em 1 ve znění
navrženém pp. posl. dr Sternem a soudr., nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Úprava ta je zamítnuta.
Kdo souhlasí s §em 1 podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 1 je schválen
podle zprávy výborové.
§ 2. Kdo s tímto paragrafem souhlasí v úpravě
návrhu pp. posl. Tučného, Pechmanové,
Bergmanna a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Úprava ta je zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s §em 2 v úpravě
návrhu pp. posl. dr Dérera, inž. Nečase
a soudr., prosím, aby zdvihl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Rovněž tato úprava je zamítnuta.
Kdo s §em 2 souhlasí podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 2 je schválen
podle zprávy výborové.
§ 3. Kdo s §em 3 souhlasí ve znění
návrhu pp. posl. dr Sterna a soudr., nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.
Kdo s §em 3 souhlasí podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 3 je schválen
podle zprávy výborové.
§ 4. Kdo s §em 4 souhlasí podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina, § 4 je schválen
podle zprávy výborové.
§ 5. Kdo s §em 5 souhlasí ve znění
návrhu pp. posl. Schäfera a soudr., nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.
Kdo souhlasí s §em 5 podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 5 je schválen
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí nyní s doplňovacím návrhem
pp. posl. Tučného, Pechmanové, Bergmanna
a druhů na vsunutí nového §u 6 za §
5 osnovy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Navržený nový § 6
je zamítnut.
Kdo souhlasí s §§ 6 až 10 podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina, §§ 6 až 10 jsou schváleny
podle zprávy výborové.
§ 11. Kdo s tímto §em 11 souhlasí v úpravě
návrhu pp. posl. dr Sterna a soudr., nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.
Kdo souhlasí s §em 11 podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 11 je schválen
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s §§ 12, 13 a 14 podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina, §§ 12, 13 a 14 jsou schváleny
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s § 15 ve znění návrhu
pp. posl. Schäfera a soudr., nechť zvedne ruku.
(Děje se.)
To je menšina. Navržená úprava se zamítá.
Kdo souhlasí s §em 15 podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 15 je schválen
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s nadpisem zákona a úvodní
jeho formulí podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, nadpis zákona a úvodní
jeho formule jsou schváleny podle zprávy
výborové.
Tím poslanecká sněmovna přijala
osnovu tuto ve čtení prvém
podle zprávy výborové a je vyřízen
prvý odstavec pořadu.
Nebude-li námitek, přikročili bychom nyní
k jednání o 4. odst. pořadu.
Potom zařadil bych hlasování o návrzích
pp. posl. Buřívala, dr Frankeho a druhů.
pp. posl. Tomáška, Tauba a soudr. a pp. posl.
Tauba, Tomáška a soudr. podle §u 46 jedn.
řádu na povolání členů
vlády do schůze sněmovny.
Na to započali bychom projednávati 2. a 3. odstavec
dnešního pořadu a po přerušení
jednání o něm věci imunitní.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)