Posl. Elstner (německy): Příznačnými
pro projednávaný zákon, týkající
se ochrany domácího trhu práce, jsou četná
tažení, jež státní mocenský
aparát ve službách kapitalismu vedl proti zájmům
dělnictva.
Připomínáme si při této příležitosti
velké boje sklářů v březnu
loňského roku, jež byly diktovány ohromnou
nouzí a velkou bídou, jež byla v severočeských
územích. V tomto boji nedovedli vládci podniknouti
nic jiného než zakročiti proti dělníkům
bodáky a výjimečným stavem. Tisíce
existencí bylo ohroženo, a to byl skutečný
výsledek situace, v níž většina
nejšpinavějších ničitelů
průmyslu přešla k tomu, aby si za všech
okolností zajistila své zisky a sáhla k výrobní
metodě, která musila přivoditi úplné
zhroucení průmyslu. Tomuto zhroucení průmyslu
bylo - a to můžeme dnes zjistiti - zabráněno
jedině rozhodným a důsledným bojem
sklářů v oněch březnových
dnech. Můžeme dnes zjistiti jako výsledek tohoto
boje, byť i ne úplné, přece poměrné
zlepšení zaměstnanosti většiny
sklářských dělníků.
Příčinou tohoto zlepšení jest
jedině rozhodný boj sklářů,
přirozená důvěra dělníků
ve svou sílu k boji, aby si zajistili lepší
existenci. Toto přesvědčení sklářů
jest posíleno zvláště tím, že
vláda na anketě ze dne 7. dubna všech slibů,
které učinila sklářům svými
zástupci a zástupci jednotlivých ministerstev,
do dneška neprovedla. Na této anketě rozliční
zástupci dělnictva vznesli četné požadavky,
které mohly způsobiti lepší hospodářský
stav ve sklářském průmyslu. Ale ani
jedinému z těchto požadavků nebylo vyhověno.
Naopak, k podpoře sklářů trpících
nouzi, jak právě v těchto dnech můžeme
zjistiti, nenalezla vláda jiného prostředku
než vésti procesy a četné důvěrníky
odsouditi k mnoha měsícům žaláře,
důvěrníky, kteří neučinili
nic jiného, než že konali svou povinnost k dělnictvu,
kteří neučinili nic jiného, než
že šli cestou, která jedině skrývá
v sobě předpoklad pro záchranu jednoho odvětví
průmyslu. Z toho ovšem vyplývá, že
vláda za všech okolností jest ochotna poskytnouti
svou podporu zmíněným špinavým
ničitelům průmyslu. Nedosti na tom, že
dělníci byli vrženi do žalářů,
zabavuje se také všechna kritika tisku o těchto
rozsudcích a o chování zmíněných
škůdců průmyslu. Ba dokonce zprávy
o přelíčeních bývají
většinou zabavovány, jsou zabavovány
protestní resoluce, na nichž se dělníci
usnesli v závodních shromážděních,
aby se tak zabránilo tomu, aby tyto ohromné skandály
nepronikly do veřejnosti. Dokonce článek,
jenž jistě neobsahuje nic státu nebezpečného,
a v němž se odhalují jen průmyslu škodící
pikle některých nesvědomitých podnikatelských
živlů, byl většinou zabaven, článek,
jejž jsem sám napsal a jehož zabavenou část
uvedu (čte):
"Tento poukaz krajského soudu, že co nejvíce
bylo přihlíženo k polehčujícím
okolnostem, jest především pro odsouzené
výsměchem, jako jest pro skláře všeobecně
nesrozumitelným třídním rozsudkem,
aby je oloupil o jejich nejlepší důvěrníky,
a zároveň znamená, že hrobaři
průmyslu bez bázně a trestu mohou pokračovati
ve svém zločinném řemeslu, že
ve své šílené touze po zisku smějí
připravovati o chléb další sta sklářů,
hnáti sta, ba tisíce dělníků
do největší bídy a největší
nouze, jen když zisk nejšpinavějších
ničitelů průmyslu nebude rušen a ohrožován.
To se u nás nazývá sociální
spravedlností. Patří k tomu smutná
odvaha a nevypočitatelná nesvědomitost, aby
důvěrníci, kteří jsou si vždy
vědomi své odpovědnosti, byli vydáni
všanc ztrnulým paragrafům zákona, aby
druhá strana mohla pokračovati ve svém hanebném
díle. Z toho musí poznati každý dělník,
jako z tak četných jiných příkladů,
že žádný prostředek není
tak špatný, když jde o to, aby byli poraženi
dělníci, bojující o svou existenci.
Hluboké pohrdání, kde jest jen možné,
a stále nový boj proti oněm hrobařům
průmyslu, kteří jsou na svobodě, ač
již dávno patří za mříže.
Boj proti hyenám, trávícím ze života
dělníka, až k úplnému vítězství
musí býti heslem dělníků přes
vězení a žalář."
Zpráva, která, jak jsem se již zmínil,
jistě neobsahovala nic státu nebezpečného,
ale s druhé strany zřetelně ukazuje, že
pracují již znovu živly, aby si za všech
okolností mohly zajistiti své zisky. (Předsednictví
převzal místopředseda Slavíček.)
Při této příležitosti musím
se tázati pana ministra vnitra, jenž bohužel
jest zde většinou nepřítomen, proč
právě v oněch dnech bylo komandováno
neméně než 150 četníků
k zesílení do Smržovky a okolních míst,
ačkoliv od dělnictva nehrozilo ani nejmenšího
nebezpečí, ani nebylo pozorováno nejmenšího
hnutí k boji. Přes to uznalo ministerstvo vnitra
za vhodné poslati do zmíněných míst
tolik četníků. To neznamená konečně
nic jiného než hanebné vyzýváni
dělníků. Klid, jejž zachovávají,
jest, jak se zdá, pro pány ministry a vládce
v tomto státě nesnesitelný. Shrneme-li to
vše, ukazuje to zřetelně, že ve zmíněném
procesu šlo o vyloženě třídní
rozsudek, jehož účelem jest pouze na jedné
straně rozbíti veškeré hnutí
sklářů v severočeském území
a na druhé straně musí míti ovšem
za následek, že oni ničitelé průmyslu,
oni podnikatelé, honící se po zisku za každou
cenu, znovu vidí, že pro ně nadešla situace,
v níž mohou pokračovati ve svém hanebném
díle. Panující chtějí boje,
chtějí dále severočeské dělnictvo
hnáti do zoufalství, a tu jim pravíme: Je-li
jim klid nesnesitelný, chtějí-li skláře
odsouditi k vyhladovění, vypovídají-li
sklářům boj, tito skláři nezahynou
bez boje, zahájí boj, dokud nebude vítězně
ukončen nejen pro skláře, nýbrž
pro veškeré dělnictvo. Chceme říci,
že jest nejvyšší čas pro panující
v tomto státě, aby učinili tomu přítrž,
nechtějí-li se dožíti druhého
28. března. Vyzýváme proto vládu,
aby nařídila zrušiti tento třídní
rozsudek, aby učinila vše, aby celní jednání
s Německem byla příznivě ukončena
a dále, aby co nejpřísněji potrestala
všechny výrobce smirkového zboží,
k čemuž by mohl, jak známo, dosti příležitosti
poskytnouti nový zákon o nekalé soutěži.
Žádáme, aby byl přiměřeně
zvýšen státní příspěvek
k podpoře nezaměstnaných a aby byla prodloužena
lhůta, v níž se udílí podpora
v nezaměstnanosti. Žádáme, aby byl uznán
Svaz socialistických sovětových republik
a aby s ním byly uzavřeny přiměřené
a nanejvýš potřebné obchodní
smlouvy, což by mohlo míti zvlášť
příznivý účinek na oživení
a nový rozvoj zvláště sklářského
průmyslu.
V této souvislosti však protestuji zároveň
co nejostřeji proti domovní prohlídce, provedené
v neděli v krajském sekretariátě komunistické
strany v Liberci, jež jako ničím neodůvodněné
opatření provokuje veškeré dělnictvo.
Tato prohlídka není ničím jiným
než článkem řetězu v týrání
a persekucích, jimž jest vydáno třídně
uvědomělé dělnictvo tohoto státu.
Pravíme, že přes tato trýznění
a persekuce dělníci, vedení třídně
uvědomělým proletariátem, přes
všechny tyto věci dosáhnou vítězství
veškerého proletariátu. (Potlesk komunistických
poslanců.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Slovo má dále p. posl. Schmerda.
Posl. Schmerda (německy): Zatím, co
se zde ve sněmovně projednává zákon
o ochraně pracovního místa a chce se vzbuditi
dojem, jako by vláda měla velkou starost o blaho
dělnictva, došlo ve Slezsku, v městě
Frývaldově, k neslýchané násilnosti
četnictva na bezbranných ženách. Nepřátelství
firmy Regenhart a Reiman, jednoho z největších
a nejsurovějších vykořisťovatelů
Slezska, proti dělnictvu vehnalo svou podnikatelskou svévolí
v pondělí dne 30. ledna 1600 textilních otroků
do stávky. Spekulace podnikatelova, že dělnictvo
nebude moci jednotně zahájiti boj, zklamala a tím
více rozpoutala jeho hněv proti bojujícímu
dělnictvu. Bídné pracovní podmínky,
hladové mzdy těchto textilních otroků
vyrovnaly rozdíly mezi dělníky křesťansko-sociálními,
národně-socialistickými, sociálně-demokratickými
a komunistickými, veškeré dělnictvo
utvořilo pevnou jednotnou frontu a jest ochotno podniknouti
těžký boj proti tomuto zavilému podnikateli.
Jak křiklavé jsou pracovní podmínky
v tomto podniku, o tom svědčí několik
skutečností. Staří ruční
tkalci, kteří jsou zaměstnáni u této
firmy 20 až 40 let, dostávají při desítihodinové
pracovní době týdně 40 až 50
Kč a při tom tento čistý podnikatel
odpírá těmto ubožákům
ještě zákonitou dovolenou. Ženy a dívky
vydělávají týdně 60 až
80 Kč, takže průměrná mzda činí
v této továrně 70 Kč. Při tom
však žádný dělník ani dělnice
pro zvláštní zařízení
u této firmy neví, co na konci týdne dostane
po právu jako mzdu. Neboť tento vykořisťovatel
neuznal mzdovou smlouvu textilního průmyslu a při
těchto bídných mzdách chce ještě
mzdu snížiti a racionalisací bez toho již
tísnivé pracovní podmínky ještě
zhoršiti. Zoufalství dohnalo zubožené
dělnictvo k boji o holý život. Příslovečnou
bídu slezských tkalců zvěčnil
již Gerhart Hauptmann ve svých "Tkalcích",
oč hroznější jest ještě
skutečnost dnešního dne při těchto
moderních Dreissingrech, Klingrech, Regenhartech, Langrech,
Grohmannech, Perutzích a jak se všichni jmenují.
A když tito textilní otroci ve vnucených bojích
o kousíček živobytí člověka
důstojného použijí shromažďovacího
práva, ihned vidíme v této demokratické
republice, jak zakročuje četnictvo.
Když v sobotu 4. února stávkující
textilní dělníci a dělnice chtěli
postaviti u bělidla stávkové hlídky,
aby zabránili několika stávkokazům
dostati se do továrny, došlo ke sporu s četnictvem,
při čemž četnictvo pod velením
vrchního strážmistra Anděla surově
zakročilo proti bezbranným ženám s nasazenými
bodly a mnoho žen bylo bodly zraněno. Tak paní
Anna Baumová byla zraněna na zádech, paní
A. Grünerová na pravém nadloktí, tajemník
odborové organisace Maier na levém nadloktí.
Mnoho neznámých se nepřihlásilo, poněvadž
se obávali následků. Jen rozvaze a disciplinovanosti
dělnictva lze děkovati, že nedošlo k větším
výtržnostem. Tyto neslýchané surové
metody četnictva, které byly dosud jen převážně
provozovány na Slovensku a v Podkarpatské Rusi,
mají nyní býti zavedeny také v jiných
dílech republiky. Tento hanebný čin způsobil
nesmírné pobouření veškerého
dělnictva. Bodly má býti utišen hlad,
chladná ocel v teplém těle žen má
přinutiti textilní otroky, aby ustoupili před
kapitalismem. Četnictvo vystupuje nejen na ochranu vykořisťovatelů,
nýbrž staví se i do služeb kapitalistické
třídy proti vykořisťovaným. Není
to neslýchaná ostuda, není to zločin,
slyšíme-li, že dělnice Baumová
byla bodnuta do zad bodlem? Může dělnictvo
s klidem přijmouti takovéto surové metody?
A když deputace dělnictva přišla si stěžovati
do tohoto chování četnictva k správci
okresní politické správy, ironicky ji odbyl.
Bezbranné dělnictvo jest nejen vydáno na
pospas teroru podnikatelů, aby hlad donutil textilní
otroky k poslušnosti, nýbrž četnictvo
a úřady obstarávají ještě
to ostatní, aby dělnictvo úplně zotročily.
Včerejší večerník "Rudého
Práva" uveřejnil nestrannou zprávu o
událostech ve Frývaldově a připojil
několik kritických poznámek. Ovšem ihned
se přesně dostavil také censor (Výkřiky
posl. Můni.), zabavil nejen kritické poznámky,
nýbrž i skutečnosti, které samy již
stačily, aby ukázaly události ve správném
světle. Vše spěchá na pomoc kapitalistickým
vykořisťovatelům.
Při této příležitosti chci také
ukázati, jak a co se zabavilo. Nadpis článku
zněl: "Bodly proti bezbranným ženám."
A tu byla zabavena věta: "Téměř
všechny ženy, dokonce ženy šedesátileté,
které musily jíti několik hodin cesty ze
svého bydliště do Frývaldova, stojí
přes ledovou zimu již od půl páté
ráno jako stávkové hlídky, aby zabránily
stávkokazům přístup do továrny."
To bylo příliš silné, že staré,
udřené ženy propůjčují
se k tomu, aby zabránily, aby bídné kreatury
nevpadly do zad bojujícímu dělnictvu. Proto
přispěchal censor, aby utajil tuto skutečnost,
že staré, udřené ženy, jimž
bylo sice slíbeno, že dostanou podporu, jakmile dovrší
60. rok věku, jsou nuceny v tomto demokratickém
státě hájiti svůj život. Dále
byla zabavena věta: "Soudruh posl. Schmerda
odjel ihned do stávkového území a
činně se zúčastnil rozestavení
stávkových hlídek v továrně,
aby zabránil dalšímu surovému postupu
četnictva, což se mu také podařilo."
Také to musilo propadnouti censorově tužce.
Ale neslýchané jest, že celý konec článku
propadl úplně censuře. Tento konec zněl
takto: "(Další věta byla usnesením
předsednictva posl. sněmovny ze dne 8. února
1928 podle §u 9, lit. m) jedn řadu vyloučena
z těsnopisecké zprávy. Viz str. 59 této
těsnopisecké zprávy.) Slavnost jubilea
desítiletého trvání republiky byla
zahájena bodákovým útokem proti bezbranným
ženám. Textilní otroci Slezska pozvedají
hlavy. Statečné ženy frývaldovské
vybojovaly si čestné místo. Žena nemá
jen trpěti, hladověti a pracovati, nýbrž
musí i bojovati, aby rozlomila okovy." To bylo příliš
silné pro censora, že ženy musí nejen
trpěti, hladověti a pracovati, nýbrž
i bojovati, aby konečně odstranily poměry,
které se v tomto státě zahnizďují.
(Výkřiky komunistických poslanců.)
Jest to skutečně správné zahájení
slavnosti desítiletého jubilea, z něhož
se dělníci musí učiti. Zatím
co ve Frývaldově bojují většinou
německé křesťansko-sociální
dělnice a byly také raněny, sedí ve
vládě němečtí ministři,
také německý křesťansko-sociální
ministr spravedlnosti Mayr-Harting, který
docela klidně hledí na to, jak se proti příslušníkům
jeho vlastní strany, jak se proti bezbranným ženám
zakročuje bodly.
Příkré protivy se přiostřují.
Kapitalisté. vládnoucí třída,
stává se stále surovější
a používá státního aparátu
ke stabilisaci kapitalistického světa. (Ministr
spravedlnosti dr Mayr-Harting vstupuje do zasedací síně.
- Výkřiky komunistických poslanců.)
Škoda, že pan ministr spravedlnosti Mayr-Harting
přišel teprve nyní, ke konci mých vývodů,
neboť jinak by byl slyšel, jak četnictvo útočí
bodly na jeho vlastní voliče, na bezbranné
ženy, zatím co pan ministr pomáhá zde
docela klidně této vládě dělníky
potlačovati. (Výkřiky komunistických
poslanců.) Dělnictvo vidí stále
zřetelněji podvod demokracie a také křesťansko-sociální,
národní a demokratičtí dělníci
poznají, že jen třídním bojem
v jednotné frontě všech vykořisťovaných
lze odstraniti kapitalistický svět se vší
bídou, s jeho surovostmi a persekucemi. Frývaldov
a jeho hrdinné ženy budou pobídkou všem
ženám, aby bojovaly a zvítězily. Jestliže
vláda a německé koaliční strany
chtějí poskytnouti ochranu pracovního místa,
pak nechť se postarají o ochranu dělníků
proti vykořisťovatelům v tomto státě.
K tomuto návrhu podali jsme větší počet
pozměňovacích návrhů, a budou-li
zamítnuty, budeme hlasovati proti návrhu. (Souhlas
a potlesk komunistických poslanců.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Ke slovu není již nikdo přihlášen,
rozprava je skončena.
Žádám o přečtení podaných
návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
1. Návrh posl. Horpynky:
Navrhuji přechod k pořadu přes osnovu zákona
o ochraně domácího trhu práce (tisk
1439).
2. Pozměňovací návrh posl. Kleina,
Tayerle, dr Wintra, Johanise a soudr. k §u 2: V odst. 1 buďtež
slova "před 1. květnem 1923 a zdržují
se zde od té doby nepřetržitě"
nahrazena slovy "po účinnosti tohoto zákona".
V odst. 2 místo slova "úřadem"
budiž dáno "komisí".
Budiž vsunut nový odst. 2:
" (2) Ustanovení tohoto zákona
se netýkají dále oněch osob, které
žijí na území republiky Československé,
jichž státní občanství jest dosud
sporno."
3. Pozměňovací návrh posl. Kleina,
Tayerle, dr Wintra, Joanise a soudr. k §u 3:
V odst. 1 za slova "Kdo chce" budiž vsunuto slovo
"trvale" a slova "příslušného
úřadu" buďtež nahrazena slovy "příslušné
komise".
V odst. 2 buďtež slova "počítajíc
v to i bezplatnou činnost přípravnou"
škrtnuta.
4. Pozměňovací návrh posl. Kleina,
Tayerle, dr Wintra, Johanise a soudr.:
V §u 4 škrtá se v 5. řádce slovo
"učebním".
5. Pozměňovací návrh posl. Kleina,
Tayerle, dr. Wintra, Johanise a soudr.:
§ 5 znějž:
"Povolení k zaměstnání cizince
uděluje k písemné žádosti zaměstnavatele
nebo zaměstnance komise, sestávající
z 15 členů, z nichž jedna třetina náleží
kruhům zaměstnavatelským, dvě třetiny
kruhům zaměstnaneckým. Členy komise
jmenuje ministr soc. péče na dobu tří
let v dohodě s ústřednami odborových
organisací zaměstnanců a zaměstnavatelů.
Komise zvolí ze svého středu předsedu
a dva místopředsedy."
6. Pozměňovací návrh posl. Kleina,
Tayerle, dr Wintra, Johanise a soudr. k §u 6:
V odst. 1 slova "a může býti vázáno
podmínkami" buďtež škrtnuta.
Budiž připojen nový odst. 3:
" (3) Do rozhodnutí komise je
možno do 14 dnů po doručení písemného
výměru súčastněným stranám
stěžovati si u politického úřadu
druhé stolice."
7. Pozměňovací návrh posl. Kleina,
Tayerle, dr Wintra, Johanise a soudr.:
V §u 8 budiž v uvozovací větě slovo
"toliko" nahrazeno slovem "zejména".
8. Pozměňovací. návrh posl. Kleina,
Tayerle, dr Wintra, Johanise a soudr. k §u 9, odst. 2:
Za slova "k písemné žádosti"
buďtež vsunuta slova "zaměstnance neb".
Slova "úřadu příslušného
podle § 5" buďtež nahrazena slovy "komise
dle §u 5 zřízené".
9. Pozměňovací návrh posl. Kleina,
Tayerle, dr Wintra, Johanise a soudr.:
§ 10 budiž škrtnut.
10. Pozměňovací návrh posl. Kleina
Thyerle, dr Wintra, Johanise a soudr. k §u 11:
V odst. 1 slova "do 10.000 Kč" buďtež
nahrazena slovy "do 5000 Kč".
V odst. 2 za slovo "pokuty" vsunuta buďtež
slova "platí zaměstnavatel a".
11. Pozměňovací návrh posl. Kleina,
Tayerle, dr Wintra, Johanise a soudr.:
V první větě §u 13 za slova "se
súčastněnými ministry" vsunuta
buďtež slova "a odborovými organisacemi
zaměstnanců a zaměstnavatelů".
12. Pozměňovací návrh posl. Krebse
a druhů:
V §u 2, odst. 1 budiž lhůta, od níž
platí zákon pro cizince, stanovena 15. listopadem
1927. Budiž tedy místo "1. květnem 1923"
vloženo "15. listopadem 1927".
13. Doplňovací návrh posl. Krebse
a druhů:
K §u 3, odst. 2 budiž připojeno:
"Bezplatnou činností přípravnou
nerozumí se studium na školách jakožto
příprava pro dotčené povolání."
14. Pozměňovací návrh posl. Krebse
a druhů:
§ 5 nechť zní: "Povolení k zaměstnání
cizince udělují k písemné žádosti
průmyslové okresní komise, které k
tomuto účelu jmenují okresní zastupitelstva
a které se utvoří na základě
paritního složení a s ohledem na příslušné
odborové organisace. Politický úřad
II. stolice může pro určité stavovské
skupiny na čas uzavříti příděl
práce podle stavu na pracovním trhu."
15. Pozměňovací návrh posl. Krebse
a druhů k §u 6:.
V odst. 1 buďtež škrtnuta slova "a může
býti vázáno podmínkami".
Připojeny buďtež odst. 3 a 4:
"Povolení nastoupiti práci nesmí býti
pro cizí dělníky uděleno od počátku
stávky do 6 týdnů po obnovení pracovního
míru.
Povolení k nastoupení práce cizích
dělníků budiž uděleno jen tehdy,
jestliže byli přijati aspoň za podmínek
platných minimálních mezd kolektivní
smlouvy pro dotčený průmysl nebo zemědělství."
16. Doplňovací návrh posl. Krebse
a druhů:
K §u 9 budiž připojen dodatek:
"Poplatky za schválení zaměstnání
cizích dělníků hradí zaměstnavatel.
Od cizích dělníků nesmí žádati
jejich náhradu. Zaměstnavateli, který by
proti tomu jednal, může býti povolení
odvoláno a vedle toho může býti potrestán
pro přestupek částkou až do pětinásobku
poplatků."
17. Doplňovací návrh posl. Krebse
a druhů:
K §u 13 připojuje se dodatek:
"e) státním příslušníkům
v Československu, jejichž státy poskytly určité
osvobození a úlevy, poskytují se tyto výhody
samočinně."
18. Pozměňovací návrh posl. dr Sterna
a soudr.:
§ 1 nechť zní:
"Zaměstnávání cizích státních
příslušníků jest svobodné
a nepodléhá žádnému omezení."
19. Pozměňovací návrh posl. Tučného,
Pechmanové, Bergmanna a druhů:
Odst. 1 v §u 2 nechť zní:
"(1) Ustanovení tohoto zákona
se netýkají cizinců, vyjma posluchačů
a absolventů vysokých škol cizozemských,
kteří přišli na území
Československé republiky před 1. květnem
1923 a zdržují se zde od té doby nepřetržitě."
20. Pozměňovací návrh posl. dr Dérera,
inž. Nečase a soudr.:
K odst. 1 §u 2 připojí se věta:
"Taktéž netýkají se osob, které
podaly žádost o udělení československého
státního občanství podle ústavního
zákona ze dne 1. července 1926, č. 152 Sb.
z. a n."
21. Pozměňovací návrh posl. dr Sterna
a soudr.:
§ 3 nechť zní:
"(1) Jest zapovězeno zaměstnávati
cizí státní příslušníky
za horších pracovních podmínek než
zaměstnance domácí.
(2) Na zachovávání tohoto
ustanovení dohlížejí odborové
organisace zaměstnanecké a závodní
výbory a rady.
(3) Tato kontrola odborových organisací
a závodních výborů a rad se vztahuje
také na zaměstnávání těch
cizích státních příslušníků,
kteří byli zaměstnáni před
vydáním tohoto zákona."
22. Pozměňovací návrh posl. Schäfera
a soudr.:
§ 5 nechť zní:
"Povolení udílejí paritní komise,
jež dlužno zříditi u každého
zemského politického úřadu. Členy
komisí jmenuje ministr sociální péče,
a to polovici ze zástupců zaměstnanců
a polovici ze zástupců zaměstnavatelů,
při čemž jest vázán návrhy
odborových organisací a jmenování
musí býti provedeno v poměru k početnosti
navrhující organisace."
23. Doplňovací návrh posl. Tučného,
Pechmanové, Bergmanna a druhů:
Za § 5 osnovy zařaděn budiž nový
§ 6:
"Pro případy takových žádostí,
v nichž povolení k přijetí cizinců
by citelně působilo na domácí trh,
anebo pro případy, v nichž úřad
má pochybnosti o odůvodněnosti žádosti,
rozhoduje politický úřad II. stolice po dobrozdání
paritní komise, kterou ministerstvo soc. péče
jmenuje z odborových ústředen zaměstnaneckých
a zaměstnavatelských.
Bližší předpisy o této komisi vydá
ministerstvo sociální péče výnosem.
Další paragrafy osnovy buďtež následkem
této vložky přečíslovány."