Nechcem povedať, že týmto zákonom nastanú
lepšie pomery, chcem len povedať, že je to jedna
dôležitá složka v sanácii fondu.
Či prijde poštátnenie, či neprijde,
o tom si povieme.
Všetky ostatné výtky, ktoré predniesol
p. kol. Johanis, môžu byť vzaté
do povahy, až budeme robiť jednotný, unifikačný
zákon pre celú republiku. Ja nie som toho názoru,
aby tak vážné korporácie, ako sú
nemocenské pokladnice, boly preťažované,
keď majú určité sadzby. Zem sama a štát
musí mať zreteľ na hospodársku nosnosť
pri jednotlivcoch a sväzkoch, ktoré zastupuje. (Posl.
Johanis: Třikráte se nám to slibovalo!)
Záleží na vás, pán kolega, a
na vašom klube, aby ste ten zákon urgovali a my sa
k nemu pripojíme, menovite my zo Slovenska, ktorí
ťažko nesieme, že je v tom istá dišparita.
Musím reagovať ešte na niektoré veci,
ktoré tu boly tendenčne postavené. Mám
dojem, že p. kol. Červinka a snáď
aj iní kolegovia neprečítali si dôvodovú
zprávu. Dovoľujem si tedy v krátkosti poukázať
na to, ako vznikla táto výsada, nakoľko ohrožuje
túto nemocnicu a čím štát, nie
z fiškálnych dôvodov, lež z humanitného
a sociálneho citu prispel k udržovaniu tohoto veľavýznamného
inštitútu.
V dôvodovej zpráve vládneho návrhu
je už podrobne a dôkladne vysvetlené, ako došlo
k t. zv. privilegiám príslušníkov mesta
Prahy ošetrovaným vo všeobecnej nemocnici a z
akých dôvodov fond všeobecnej nemocnice nemôže
plniť záväzky uložené týmito
privilegiami.
Treba len hlavne na to poukázať, že oné
privilegiá, ktoré súvisely s lokálnou
povahou nemocnice, boly priznané v dobe, kedy štyri
mestá pražské, ktoré maly spoločný
magistrát, maly cca 64.000 obyvateľov, kdežto
teraz po utvorení Veľkej Prahy je počet obyvateľstva
viac než dvanásťnásobný.
Ďalej treba zdôrazniť, že pôvodný
lokálny ráz všeobecnej nemocnice bol už
v priebehu málo rokov sotretý tým, že
fond svetských nadácií, ktorý bol
utvorený zo zrušených miestnych špitálov
atď., bol značne posilený dotáciou z
t. zv. fondu dobročinných nadácií,
ktorý mal základ z príspevkov celej zeme,
hlavne však treba zdôrazniť, že už podľa
pôvodných predpisov fond mal plniť úkoly
mu uložené len podľa svojích síl,
čomu dávno už nie je tak. Fond nemá
vôbec imania krem budov nemocničných a aby
mohol poskytovať výhody pražským príslušníkom,
musí správa fondu zvyšovať ošetrovaciu
sadzbu pre príslušníkov mimopražských.
Teda v tom je istá sociálna nespravodlivosť.
Úbytok na príjmoch nemocničného fondu
z titulu privilegií robí ročne už asi
3 mil. Kč, to je prosím štvrtina alebo snáď
dokonca jedna tretina všetkých ošetrovacích
sadzieb a tento obnos musia zaplatiť v sadzbe príslušníci
mimopražskí, rešp. zemský fond v náhrade
nedobytného liečebného za mimopražských
príslušníkov.
Zákonom, o ktorý nám teraz ide, bude daný
prvý podklad k zavedeniu poriadku vo všeobecnej nemocnici
v Prahe, keď dlhy všeobecnej nemocnice už týchto
čias budú zaplatené z výnosu kontrahovanej
pôžičky.
Zákonom bude i pre všeobecnú nemocnicu stabilizovaná
zásada, že nemocnica, podobne ako všetky iné
verejné nemocnice, musí dostať za každého
ošetrovanca plnú sadzbu, na tom nezáleží,
či od jednotlivca, korporácií alebo štátu.
Štát musí plnú sadzbu platiť nemocničnému
fondu. Nie je vylúčené a ministerstvo zdravotníctva
bude o tom uvažovať, aby sadzba z terajších
27 Kč snížená bola aspoň o 1
až 2 Kč, čo ovšem predpokladá,
že ministerstvo školstva uhradí fondu celý
náklad, ktorý vzniká všeobecnej nemocnici
umiestením kliník. Tedy to by bola druhá
fáza sanácie.
Podľa toho tiež zástupca ministerstva zdravotníctva
súhlasil s rezolúciou navrhnutou pánom posl.
Johanisom a prijatou zdravotníckym výborom.
K námietke, že všeobecná nemocnica má
byť v každom smere postavená na roveň
ostatným všeobecným nemocniciam, teda tiež
ohľadom povinností činiteľa, ktorý
nemocnicu má vo správe (u okresných nemocníc
okres, u obecných obec, u zemských zem, u štátnych
štát), treba len podotknúť, že ministerstvo
zdravotníctva vo svojích prípravných
prácach bere vážne v úvahu zoštátnenie
nemocnice, ako je tomu daná tiež možnosť
podľa zákona z 9. apríla 1920, čís.
242 Sb. z. a n., zákona zo dňa 26. marca 1925, č.
68 Sb. z. a n.
Prez to treba pripomenúť, že štátna
správa nehľadí ani k t. zv. klinickému
viacnákladu, ktorý hradí ministerstvo školstva,
a prez to, že nie je zákonom k tomu povinná,
poskytla už všeobecnej nemocnici svojho času,
keď bol jej finančný stav kritický,
zálohou pomoc vo výške 12,400.000 Kč,
ktoré posiaľ nie sú splatené a ktorých
splatenie v dohľadnej dobe je takmer vylúčené.
Ďalej, pokiaľ sa týče investíc
nemocničných, bola z úverov ministerstva
školstva nákladom 15 mil. Kč vybudovaná
moderná gynäkologická klinika a na ostatné
investície prispené z úverov tohoto ministerstva
obnosom celkom 8 mil. Kč, dohromady teda 23 mil. Kč.
(Posl. Johanis: To už ten schodek aby zaplatilo také!)
Veď to musí zaplatiť.
Z úverov ministerstva zdravotníctva boly prevedené
vo všeobecnej nemocnici v posledných rokoch investície
nákladom takmer 10 mil. Kč a krem toho venovaná
prvá splátka na vybudovanie vojenskej nemocnice
2,5 mil. Kč, ktorý obnos vynaložený
bol preto, aby mohlo byť započaté najskôr
so stavbou vojenskej nemocnice, aby tak terajšia vojenská
nemocnica v Prahe II. bola vyprázdnená v záujme
rozšírenia pražskej všeobecnej nemocnice.
Konečne prispelo ministerstvo zdravotníctva pred
časom obnosom 2 mil. Kč na vnútorné
zariadenie nove budovaných stavieb (kuchyne prádelne
atď.).
Teda z toho je vidieť, že štátna správa
už teraz zo svojích úverov hradí celý
rad výdajov, ktoré by vlastne mal hradiť fond
nemocničný, ktorý ovšem nemá
k tomu prostriedkov.
Treba tedy ešte raz zdôrazniť, že nový
zákon znamená zavedenie poriadku pre hospodárstvo
všeobecnej nemocnice, že teraz bude sostavený
rozpočet, pri ktorom samozrejme bude uplatnená najväčšia
šetrnosť hlavne ohľadom výšky sadzby,
a že zavedenie poriadku v hospodárstve tejto našej
najväčšej nemocnice bude v záujme ako
obyvateľov mesta Prahy, tak celej zeme, ba i celého
štátu.
Tým som znázornil oficielné stanovisko štátnej
správy a myslím, že každého občana
Československej republiky to musí uspokojiť.
My sme všetci pre unifikovanie pomerov. Doterajší
pomer bol výnimkou, dišparitou a tak našou ako
vašou povinnosťou práve zo sociálnych
dôvodov je, aby táto nespravodlivosť bola odstránená.
Ja sa prihováram, aby návrh zákona slávnou
snemovňou odhlasovaný bol tak, ako vo výbore
bol prijatý, s prijatím príslušného
rezolučného návrhu, ktorý navrhol
p. kol. posl. Johanis a ktorý takže výborom
pre ver. zdravotníctvo prijatý bol. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ke hlasování.
Osnova zákona má 4 paragrafy, nadpis a úvodní
formuli.
Ježto byly podány pozměňovací
návrhy, dám o celé osnově hlasovati
takto:
Nejprve v úpravě návrhů posl. Johanise
a soudr.
Bude-li tato úprava zamítnuta, dám hlasovati
o osnově podle zprávy výborové.
Jsou snad proti tomuto pořadu hlasování nějaké
námitky? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí s celou osnovou zákona v úpravě
návrhů posl. Johanise a soudr., nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Úprava tato jest zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s celou osnovou zákona,
to jest s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní
formulí, podle zprávy výborové, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala tuto osnovu zákona ve čtení
prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze
Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.
Přikročíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
2. Zpráva výboru ústavně-právního
o vládním návrhu zákona (tisk 1412),
kterým se stanoví doba nové organisace pro
krajské soudy v Pisku a v Plzni (tisk 1416).
Zpravodajem je p. posl. dr Daněk. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno!
Nařízením vlády ze dne 11. srpna 1921,
č. 277 Sb. z. a n., provedena byla změna v organisaci
soudů v obvodu státu tím, že byl zřízen
nový krajský soud a státní zastupitelství
se sídlem v Klatovech. Novému kraj. soudu přiděleny
byly okr. soudy v Klatovech, N. Kdyni, Nýrsku a Polánech
se svými obvody, jež vyňaty byly z obvodu kraj.
soudu v Plzni a dále okr. soudy v Sušici, Kašperských
Horách a Hartmanicích se svými obvody, jež
vyňaty byly z obvodu kraj. soudu v Písku. (Předsednictví
převzal místopředseda dr Buday.)
Během doby od vydání zmíněného
nařízení vládního šlo
o to, aby byla připravena budova se zařízením
pro tento nový soud. Tomuto úkolu celkem už
bylo vyhověno tím, že byla budova kraj. soudu
dohotovena už v celku a také zařízení
vnitřní budou v brzku provedena a justiční
správa zamýšlí zahájiti agendu
soudu s jarem roku 1928.
Jde o vyřešení otázky personální,
zejména opatření soudcovských sil
pro tento soud. Vytvořením nového soudu vynětím
řady okr. soudů z obvodů kraj. soudů
v Plzni a v Písku zmenší se obvody těchto
soudů, tím zmenší se agenda těchto
dvou soudů v Písku a Plzni, a bude důsledkem
toho přemístiti jistý počet zaměstnanců,
pokud ovšem to dovolí služební potřeby
všech jmenovaných soudů.
Samozřejmým zůstane, že nový
soud musí býti vybaven dostatečným
počtem řádně kvalifikovaných
sil a poněvadž na výzvu, aby soudcové
kraj. soudu v Plzni a Písku se hlásili dobrovolně
k novému soudu, nepřihlásil se žádný,
třeba počítati i nadále s tím,
že obsazování kraj. soudu v Klatovech by se
takovým dobrovolným způsobem setkalo rovněž
s neúspěchem. Patrně rozhodovaly zde výlohy
stěhovací.
Bude tudíž třeba provésti přemístění
z moci úřední.
Pokud jde o nesoudcovský personál, nečiní
věc zvláštních potíží,
poněvadž lze použíti dosud vydaných
předpisů (na př. u pragmatikálních
úředníků podle §u 67 služ.
pragmatiky).
Jiná věc však je v případě
přemísťování sil soudcovských,
kde platí také zákon o nepřesaditelnosti
soudců. Jsou tu sice předpisy §u 2 zákona
ze dne 26. dubna 1873, č. 62 ř. z., kterýž
předpis výslovně byl zachován ustanovením
§u 48 org. zákona č. 217/1896 ř. z.,
které stanoví, že každá territoriální
změna v obvodech dvou nebo více sborových
soudů I. stolice má pro soudce postižených
soudů účinek změny v jejich organisaci,
a to i s hlediska nyní platného §u 99 úst.
listiny. Podle tohoto ustanovení ústavní
listiny však mohou soudcové z povolání
proti své vůli býti přeloženi
jen v případech nové organisace soudní,
ale po dobu zákonem stanovenou.
Tomuto požadavku - a zde je stěžejní bod
celého tohoto zákona - má býti vyhověno
právě osnovou předloženého zákona,
jímž jako zvláštním zákonem
má býti stanovena doba trvání nové
organisace kraj. soudů v Plzni a v Písku, u nichž
zmenšením obvodů dochází k nové
organisaci soudů.
Osnova zákona stanoví tuto dobu na 6 měsíců.
Doba tato jeví se dostatečnou k tomu, aby byla učiněna
veškerá personální opatření
všech súčastněných soudů.
V době kratší bylo by těžko možno
tato opatření provésti, neboť nové
obsazení soudu personálem soudcovským bude
vyžadovati především vydání
řádné systemisace služebních
míst u nového soudu podle zákona č.
103/26. Jest však dále třeba splniti formální
požadavky předepsané zákonem o soudní
instrukci, jako vypsání soutěže, projednání
návrhů na obsazení míst v personálních
senátech sborových soudů a případně
i u soudu nejvyššího, dále projednání
v ministerstvu spravedlnosti, u vlády a presidenta republiky.
Počítá se tudíž, že lhůta
6 měsíců je minimální, ale
dostatečná k tomu, aby celý tento postup
byl proveden.
Důležitou při přemístění
jak sil soudcovských, tak i nesoudcovských zůstává
ještě otázka ubytování všech
těchto osob na novém působišti i stěhovací
výlohy při známých finančních
poměrech státního zaměstnanectva.
Poněvadž by se mohlo státi, že by byli
tito lidé značně poškozeni takovým
přemístěním ve svých hospodářských
poměrech, výbor ústavně-právní
jednal také o dvou resolucích, které odhlasoval
a které si dovolím také přečísti.
Ze všech těchto důvodů, které
jsem si dovolil uvésti, jménem výboru ústavně-právního,
který jednal o tomto zákonu, navrhuji slavné
sněmovně, aby osnova byla přijata tak, jak
vládou byla předložena. (Souhlas.)
Místopředseda dr Buday (zvoní):
K veci sú prihlásení rečníci.
Zahajujem preto rozpravu.
Navrhujem podľa usnesenia predsedníctva, aby lehota
rečnícka ustanovená bola na 30 minút.
Sú proti tomu námietky? (Nebyly.)
Námietok nenie. Navrhnutá lehota je prijatá.
Ku slovu sa prihlásil "proti" p. posl.
Pika "pro" p. posl. Moudrý.
Udeľujem slovo pánu posl. Pikovi.
Posl. Pik: Slavná sněmovno! Potřeba
zřízení kraj. soudu v Klatovech je odůvodněna
přílišnou rozlehlostí obvodu okr. soudů
v Klatovech, Kdyni, Nýrsku, Plánici, Sušici,
Kašperských Horách a Hartmanicích, jež
dosud příslušejí k obvodům dílem
kraj. soudu v Plzni a dílem kraj. soudu v Písku.
Obyvatelstvo a interesované obce od Plzně a Písku
vzdálených obvodů dožadovaly se právem
zřízení krajského soudu v Klatovech,
což stalo se vládním nařízením
ze dne 11. srpna 1921, č. 277 Sb. z. a n.
Podle disposicí justiční správy má
býti zahájena činnost kraj. soudu a stát.
zastupitelství v Klatovech dnem 1. dubna 1928 v nové
budově, kterou svým nákladem zřídila
obec klatovská. Přes to, že doba kvapí,
nemá dosud justiční správa vyřešenu
otázku potřebného personálu soudcovského,
který při novém kraj. soudě má
vésti trestní a civilní agendu soudní
a vykonávati úkol soudu. Proto justiční
správa předkládá Národnímu
shromáždění tento výjimečný,
neobvyklý a v materii prejudicielní návrh
zákona, kterým má býti paralysováno
ustanovení o nepřesaditelnosti soudce proti jeho
vůli. Projednávaná osnova dovolává
se starých rakouských zákonů, podle
nichž každá teritoriální změna
v obvodech dvou nebo více sborových soudů
I. stolice má pro soudce postižených soudů
účinek změny v jejich organisaci, a to tak,
že při nové organisaci mohou býti překládáni
na jiné místo po dobu zákonem stanovenou,
jak je též o tom zmínka v úst. listině.
Toto výjimečné opatření odůvodňuje
justiční správa tvrzením, že
není dostatek dobrovolných přihlášek
z řad soudcovského stavu pro umístění
kraj. soudu v Klatovech a že tudíž mimořádným
opatřením má býti dosažena nucená
přesaditelnost, jež bude se týkati asi 4 soudců
od kraj. soudu v Plzni a 3 od kraj. soudu v Písku. Dotýká-li
se toto mimořádné opatření
principu soudcovské neodvislosti a nepřesaditelnosti,
nutno klásti otázku, zda byly vyčerpány
jiné, ústavního práva se nedotýkající
prostředky za účelem získání
potřebného počtu soudcovského personálu
pro kraj. soud v Klatovech. Podle znalosti poměrů
a vývoje věci vím, že takových
normálních prostředků pro dobrovolný
přechod soudců s určitými výhodami
užito nebylo.
Pan referent připomenul, že tato akce dobrovolných
přihlášek nepřinesla zdaru již
z toho důvodu, že příčiny stěhovací
znemožnily tyto dobrovolné přihlášky.
Je logické, že soudce na př. v Plzni, je-li
ve II. třídě činovného, nebude
se dobrovolně hlásiti do nižší
třídy činovného, poněvadž
by byl materielně poškozen. Ale ježto justiční
správa nepředešla těmto dobrovolným
přihláškám materielními výhodami
pro soudce a personál vůbec, je logické,
že se nikdo dobrovolně do horšího postavení
nehlásí.
Dojde-li podle projednávaného zákona k nucenému
přesazování soudců z Plzně
a Písku do Klatov, budou tito soudcové materielně
poškozeni. Podle platných zákonů o právních
a materielních nárocích a požitcích
státních zaměstnanců nesmí
býti nikdo hmotně poškozen. Takové poškození
však nastane v případě nuceného
přeložení soudce z Plzně do Klatov,
neboť město Klatovy je zařazeno do III. třídy
činovného proti II. třídě,
platné pro státní zaměstnance v Plzni.
Uváží-li se, že plzeňský
soudce bude nucen opatřiti si byt v novostavbě v
Klatovech, bude postižen dvakráte, ježto nájemné
ve starém bytě v Plzni jest nesrovnatelně
nižší, než-li bude v novostavbách
v Klatovech, při čemž bude klatovské
činovné ještě o jednu třídu
nižší než-li v Plzni. Kromě toho
nutno uvážiti, že drahotní poměry
v Klatovech jsou velmi nepříznivé jako následek
blízkosti pohraničí a míst lázeňských.
Kdyby byla měla justiční správa zájem
o normální řešení otázky
soudcovské, měla nejprve sjednati s ministrem financí
věc zařazení města Klatov do vyšší
třídy činovného, neboť podle
zákona může ministerstvo financí povýšiti
do vyšší třídy i jiná města,
když toho vyžadují zvláštní
okolnosti, byť takové město nemělo předepsaný
počet obyvatelstva. Justiční správa
předem také neřešila otázku mimořádných
odměn pro soudce, kteří by dobrovolně
chtěli nastoupiti soudcovské místo u kraj.
soudu v Klatovech, a také ne pro starší soudce,
kteří bez trvalého přesídlení
mohli při zavádění soudcovské
agendy přechodně tento úkol provésti.
Justiční správa neřešila také
otázku veřejného konkursu po stránce
materielní, aby již konkursními podmínkami
byly zajištěny přiměřené
požitky pro nový soudcovský personál.
Chce-li justiční správa výjimečným
zákonem dosáhnouti nucenou přeložitelnost
soudců, pak nejen dotýká se při tom
ústavního práva, nýbrž nepředloženým
způsobem zasahuje i do materielních práv
soudců, neboť zařadíc je trvale na soudcovská
místa do Klatov bez zvýhodnění činovného,
trvale je připravuje o část jejich dosavadních
požitků. Odmítáme tuto cestu drsného
opatření na získání soudcovského
personálu pro kraj. soud v Klatovech z důvodů
zásadních, ale také proto, že soudcovský
stav má býti při své úplné
neodvislosti materielně zabezpečen, předpisuje-li
ústava, že nesmí býti jinak výdělkově
činným a také ne účastníkem
výdělečných podniků. Budeme-li
proti předloze hlasovati, činíme tak hlavně
proto, abychom vyslovili svoji nespokojenost s tím, že
otázka služebních požitků soudcovského
personálu nebyla předem vyřešena a že
nyní opatření pro získání
soudců do Klatov děje se cestou, jež jest v
rozporu s duchem a intencí úst. listiny.
Jest v zájmu soudcovského personálu, aby
dříve než bude přikročeno k event.
provedení tohoto zákona, ministerstvo spravedlnosti
vypsalo konkurs na obsazení soudcovských míst
v Klatovech. Teprve kdyby se nepřihlásil dostatečný
počet soudců majících senátní
praksi, nechť ministerstvo vyzve vyhlédnuté
soudce v Plzni anebo v Písku, aby na půl roku, či
nejdéle na rok šli do Klatov na substituci. Takové
řešení podle stavu věcí bylo
by výsledné. Při tom by byli soudcové
s praxí senátní až dosud neobeznámení
zaučeni, plzeňským nebo píseckým
předsedům senátů by byla zachována
po polo- či celoroční substituci jejich původní
místa a státu by nevznikla tím význačná
újma, neboť celoroční substituce plzeňského
soudce stála by asi 10.000 Kč. Jde o dva či
tři soudce, předsedy senátů soudních.
Stejná situace jest u kancelářských
úředníků. Ti mohou být přeloženi,
aby zaučili nový personál a vedli kanceláře
v Klatovech, podle dosavadních platných ustanovení.
Kancelářští úředníci
soudní, pokud budou přeloženi z Plzně
do Klatov, budou velmi poškozeni materielně. Budou
mít nižší činovné. V Klatovech
jsou pro ně snad připraveny byty, ale drahé.
Z bytu, z něhož v Plzni platí nejvýše
1200 až 1500 Kč, budou musit platit více než
4000 Kč. To znamená zvětšený
výdaj jenom na byt u jednotlivého úředníka
o dva až tři tisíce korun, při čemž
bude mít nižší plat.
I kancelářští úředníci
žádají, aby byli posláni do Klatov,
pokud toho bude nutně potřeba, jen na substituci,
aby jim byly přiznány obvyklé diety a aby
po zaučení úředníků
odjinud se přihlásivších, ale dosud
jen u okr. soudů působících, byli
posláni na svoje dosavadní místa v Plzni
a v Písku.
Pokládám za povinnost při této příležitosti
upozorniti na poměry, jaké jsou u soudcovského
a kancelářského personálu při
kraj. soudu v Plzni. Omezím se prostě na konstatování,
že soudcové i kancelářští
zaměstnanci jsou nesmírně přetíženi
agendou, která neustále vzrůstá a
svou rozsáhlostí působí na zdravotní
stav jejich. Agenda soudní stoupla v Plzni r. 1927 proti
r. 1913 o plných 250%, - u stát. zastupitelstva
v Plzni trestní agenda přesně o 251 19%.
Při tom agenda nemá klesající tendenci.
Naopak. Jest to patrno v oddělení trestním,
neboť u stát. zastupitelství projednáváno
bylo r. 1926 případů zločinů
5342, ale r. 1927 už 5667. A tak to jde rok po roce. Při
tom počet kancelářského i soudcovského
úřednictva u kraj. i okr. soudu v Plzni jest naprosto
nedostatečný. Stav obou úřednických
kategorií se zmenšuje odchodem do pense, častými
chorobami, jejichž vznik jest v přepracovanosti. Úředníci
musí pracovat téměř vesměs
denně mimo úřední hodiny, aby alespoň
částečně zdolali velikou agendu. Že
jest si vědoma justiční správa naprostého
nedostatku úřednických sil u plzeňského
soudu, svědčí fakt, že zaměstnává
asi dvacet mladých úředníků
a úřednic většinou absolventů
středních škol jako volontery. Ti mladí
úředníci vykonávají velikou
část mnohdy odpovědných prací
kancelářských, leč nejsou za ně
rok i déle vůbec honorováni. Po příkladu
justiční správy zavádějí
systém volonterů i soukromí zaměstnavatelé,
neplatí svým mladým úřednickým
silám a když by jim plat přece jen měli
dávat, vypovědí je a vezmou si volontery
jiné. V tom jest veliké hospodářské
a sociální bezpráví na úřednickém
dorostu.
Podle nové systemisace jest v Plzni 30 soudcovských
sil. Odpadnutím agendy soudů okr. v obvodu nově
zřízeného kraj. soudu v Klatovech má
býti počet systemisovaných soudcovských
míst v Plzni snížen na 26. Ti čtyři
soudcové mají jít do Klatov. Jest úmyslem
justiční správy skutečně čtyři
soudce z Plzně do Klatov přesaditi. Závada
jest však v tom, že v Plzni není nyní
třicet, nýbrž pouze 26 soudců, poněvadž
ti čtyři beztak už scházejí,
ježto buď odešli do pense anebo jsou nemocni tak,
že se do úřadu už nevrátí.
Kdyby byli přes to z Plzně do Klatov přeloženi
trvale další čtyři soudcové,
zbylo by jich v Plzni místo 26 jenom 22, což jest
stav ohrožující velmi nebezpečně
soudní agendu v Plzni. Nedostatek soudců i kancelářského
úřednictva pociťován jest stejně
těžce v odděleních trestních
i civilních.
Jest žádoucno, aby tyto poměry u kraj. soudu
v Plzni byly upraveny a současně aby byl vzat při
tom též zřetel na těžké
a odpovědné postavení zaměstnanců
plzeňských věznic, jakož i aby byla
spravedlivě řešena otázka nového
vězeňského personálu v Klatovech.
K projednávanému zákonu předkládáme
ke schválení resoluci, v níž žádáme,
aby justiční správa vypsala konkurs místo
nucené přesaditelnosti soudců z Plzně
a Písku, a mimo to žádáme, aby těm
soudcům, kteří dobrovolně chtějí
ke kraj. soudu v Klatovech přesídliti, dostalo se
materielního odškodnění, a konečně,
aby město Klatovy bylo zařazeno do vyšší
třídy činovného. Dále navrhujeme,
aby v Klatovech zbudován byl státní obytný
dům činžovní s přiměřenými
a levnými byty pro rodiny personálu nového
soudu. Má-li sněmovna smysl pro ústavní
a materielní práva soudcovského stavu, schválí
tento náš návrh. (Potlesk poslanců
čsl. strany soc. demokratické.)
Místopředseda dr Buday (zvoní):
Ďalším zaznačeným rečníkom
je pán posl. Moudrý. Dávam mu slovo.