Úterý 31. ledna 1928

Souhlasím s p. dr Meissnerem, že systém slovenský je lepší, poněvadž hoví lépe potřebám a požadavkům dnešní kriminální politiky. Nebude se tu šířiti o detailech, které ani nebudou sporné. Převzetí tohoto systému, podle něhož může býti odkázání do donucovací pracovny uloženo místo trestu, podle něhož může býti v donucovací pracovně vykonáván i trest, předpokládá však nezbytně, že donucovací pracovna je ústavem státním, družícím se organicky k jiným ústavům trestním. Kdybychom tento systém měli recipovati na území našem, musili bychom samozřejmě z důvodů hospodárnosti využíti zařízení dnešních, podobnému účelu sloužících, totiž donucovacích pracoven, a musili bychom tyto ústavy převzíti do správy státní a přidružiti je organicky k ostatním trestním ústavům nalézajícím se ve správě justičního resortu. K těmto donucovacím pracovnám pojí se však u nás organicky také polepšovny, spočívající na stejném zákonném základě. Jde celkem o 13 ústavů s roční potřebou přes 15 mil. Kč. Vyžadují tudíž tyto ústavy náklad jen asi o 3 miliony ročně nižší než veškeré ostatní justičním resortem spravované trestnice a polepšovací ústavy. Je samozřejmé, že finanční, administrativní a personální problém, který by byl spojen s převzetím těchto ústavů do státní správy, byl by takového dosahu, že jeho vyřešení v rámci této osnovy není dosud zralé, a že nutno jej zůstaviti celkové reformě trestního práva, při níž se arci nebude možno dalšímu řešení již vyhýbati. Avšak i souvislost donucovacích pracoven s polepšovnami nutí dočasně, aby bylo upuštěno od vyřešení tohoto problému, který musí býti odložen, pokud jde o polepšovny, do zákonné úpravy trestního soudnictví nad mládeží a finančních otázek s ní souvisejících.

Nuže, nebylo-li možno toho času recipovati systém slovenský, uznávaný za lepší, měli jsme snad přenésti na Slovensko jen z unifikačních důvodů systém náš, který není tak dokonalý? I to je vyloučeno.

Nezbývalo tudíž, než spokojiti se zatím duplicitou právního stavu a novelisovati, a to jen to nejnutnější. Názory o tom, co je nejnutnější, mohou se zajisté rozcházeti, avšak popírati vůbec možnost takové novelisace, a to novelisace v duchu přípravné osnovy trestního zákona, nelze. Pan prof. Kallab a s ním i pan posl. dr Meissner se obávají, že osnova trestního zákona bude diskreditována, když z celého systému jejího vytrhne se jen jedno ustanovení a naočkuje se na starý systém, spočívající na zcela jiném pojetí. Je divné, že pan prof. Kallab vyslovil tyto obavy také pro zákon o podmíněném odsouzení, na němž spolupracoval, avšak teprve dnes, po letech. Je divné, proč jsme se nerozpakovali naočkovati na tento starý systém při jiných příležitostech nové myšlenky, ovšem jen potud, pokud byly vinníku příznivé (na př. zákon o zahlazení odsouzení), a proč právě teď máme tyto obavy, když se má na starý systém naočkovati ustanovení přísnější, jehož potřebu ostatně p. posl. dr Meissner sám uznal. Tato námitka nezdá se mi býti věcná. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.) Jinak bych musil pochybovati o právní zdatnosti rakouské sociální demokracie, která se nerozpakovala r. 1920, kdy byla u vlády, spolupůsobiti na stejné novelisaci starého zákona o donucovacích pracovnách, jakou máme teď před sebou. A přece doplnila zákonem z 20. července 1920 starý, také u nás platný rakouský systém novým ustanovením, jaké se navrhuje teď u nás.

Docházím tudíž k tomuto závěru: Ani materiální ani formální unifikace tohoto výseku trestního práva není toho času možná. Projednávaná osnova také se nikdy nevydávala za dílo unifikační a definitivní, nýbrž za pouhé provisorium, za pouhý stupeň k celkové reformě trestního práva. To ovšem nikterak nebrání, aby nesrovnalosti, které i po této osnově tu nutně budou a které nejsou důsledkem jejím, nýbrž důsledkem duplicity trestního práva, byly zmírněny a uvedeny na nejmenší míru. Takové věcné změny na osnově jsou možné ještě dnes a musím odmítnouti paušální výtku, jakoby koalice se vyhýbala věcné spolupráci s oposicí nebo považovala usnesení senátu za nezměnitelná. Připomenu jen dvě osnovy z oboru trestního práva, při kterých se poslanecká sněmovna nerozpakovala změniti senátní usnesení, a to právě za vynikající účasti p. posl. dr Meissnera. Jsou to loni projednávané zákony o zřízení soudních lékařských rad a o zahlazení odsouzení.

Nebudu se zmiňovati dále o všech rozdílech, které i po této osnově zůstanou mezi obojím právem. Dotkl bych se jen některých výtek kriminálně politických.

Osnově se vytýká, že zavádí na Slovensko instituci policejního dozoru, dosud tam neznámou. Není tomu tak. Již lichevní zákon z roku 1919 a loni přijatý zákon o potulných cikánech zavedly tuto instituci také na Slovensko. Což je to však platné dávati úřadům tento prostředek, ale zároveň neupraviti jeho obsah a způsob jeho výkonu? Tedy takovou naprostou novinkou policejní dozor na Slovensku už také není. Pokud pan posl. dr Meissner poukazoval na rozdíly případů, ve kterých by bylo možno policejní dozor vysloviti, nejsou tyto rozdíly tak značné, jak za to má, poněvadž opomenul vedle § 4 zákona z r. 1873 citovati také § 14 téhož zákona, který tyto případy značně rozšiřuje. Ohledně instituce policejního dozoru samé připustil i pan dr Meissner, že muže býti názor o nutnosti takového opatření. My jsme právě toho názoru, že stát nemůže proti určitým osobám postrádat takové instituce, ať už se jmenuje policejní dozor či ochranný dozor, ale v podstatě přece jen dozor.

Dále vytýkal pan posl. dr Meissner, že právě nejtěžší zločince nebude možno dáti do donucovacích pracoven, poněvadž při velmi dlouhých trestech bude nemožné, aby provinilec byl během pěti let trestán dvakráte a splnil tak zákonnou podmínku. Následkem toho prý zákon nepostihuje recidivní zločince, proti nimž je namířen. Pan posl. dr Meissner má pravdu potud, že nejtěžší recidivní zločinci nebudou tímto opatřením postiženi, než toto pojetí je v souhlase s požadavkem moderní kriminální politiky, aby totiž do donucovacích pracoven nepřišly živly, které se nepodařilo polepšiti ani dlouhodobými tresty v trestnicích. Či myslí snad pan posl. dr Meissner, že se podaří polepšiti někoho v donucovací pracovně, když se to nepodařilo během několika let výkonu trestu v trestnici? Ostatně pro naše právo tato otázka nemá prakticky toho významu, poněvadž v praxi dochází k ukládání dlouholetých trestů na svobodě velmi zřídka. Tak pro krádež, která je přece typickým zločinem, odůvodňujícím dodání do donucovací pracovny, bylo r. 1922 odsouzeno v historických zemích k trestu delšímu než tři roky pouze 28 osob, k trestu delšímu pěti let jen 15 osob.

Dále bylo vytýkáno, že tato osnova zcela neorganicky dotýká se i otázek výkonu trestu v samovazbě, ačkoli tato otázka nemá nic společného s hlavním obsahem osnovy. To je sice správné, měl však k vůli jednomu paragrafu o třech řádcích býti předkládán samostatný návrh zákona?

Třeba nesdílíme většiny výtek, které byly osnově učiněny, nepopíráme též, že některé nesrovnalosti bylo by možno ještě odstraniti, a doporučuji proto návrh posl. Bradáče, dr Dolanského, dr Budaye, dr Kramáře, Mlčocha, dr Petersilky, Stenzla, Windirsche a druhů, aby osnova byla vrácena ústavně-právnímu výboru. Chceme tím prokázati svoji dobrou vůli k věcné spolupráci s oposičními stranami ke zdaru státu a všech vrstev obyvatelstva. (Souhlas. Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. Rýparovi.

Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor projednav návrh zákona o trestních koloniích, doporučil jej k přijetí slavné sněmovně. Všichni řečníci, kteří zabývali se tímto návrhem zákona, činili tak jen s hlediska právního. Nikdo z nich v podstatné části. (Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Rýpar (pokračuje): ... nedotkl se finančního základu tohoto zákona, jímž jedině podle §§ 24 a 34 jedn. řádu zabývati se má s hlediska úhrady rozpočtový výbor. Všechny návrhy, které byly podány ať návrhy pp. posl. dr Patejdla a druhů či návrh pí. posl. Blatné a soudr. - zabývají se toliko právním stanoviskem tohoto návrhu, pouze jediný návrh pí posl. Blatné a druhů ke čl. IV může míti důsledky také se stanoviska finančního.

Byl podán i návrh na vrácení této osnovy k projednání výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému. Je to návrh pp. posl. Bradáče a druhů a shodné eventuální návrhy pp. posl. dr Meissnera a dr Dérera, posl. Hakena a posl. dr Patejdla. Hrušovského a druhů, kteří odůvodňují svůj návrh tím, že nebyli povoláni k projednávání tohoto zákona experti. § 18, odst. 1 jedn. řádu praví: "Výbor může se souhlasem předsedy sněmovny ke svým poradám přizvati jiné osoby jako znalce a rádce s hlasem poradním." Páni navrhovatelé ovšem praví, že tím jest odůvodněno toto vrácení. Odůvodněno však úplně není, poněvadž tam se výslovně praví, že "může" a ne "musí". Tedy tím ovšem nebylo by ještě odůvodněno vrácení výboru rozpočtovému. Je mi podivno, že v senátě zabývali se páni senátoři obou těchto stran tímto návrhem, a vrácení výboru ústavně-právnímu a výboru rozpočtovému nenavrhli a návrh byl také senátem v tomto znění přijat a jako zákon usnesený senátem dán poslanecké sněmovně.

Tedy jen v důsledku toho, že pan kolega dr Králík jako zpravodaj výboru ústavněprávního doporučuje, aby návrh byl vrácen ústavně-právnímu výboru, v němž mohou býti provedeny změny, jež budou míti také vliv na finanční efekt tohoto zákona, jímž se musí zabývati podle řečených dvou paragrafů jedn. řádu také rozpočtový výbor s hlediska finančního, dovoluji si slavné sněmovně doporučovati ke přijetí návrh pp. posl. Bradáče a druhů na vrácení osnovy rozpočtovému výboru. (Souhlas. Různé výkřiky.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Osnova zákona má 7 článků, nadpis zákona a úvodní formuli.

Poněvadž jsou zde pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati takto:

Nejprve o shodných návrzích posl. dr Meissnera a dr Dérera, posl. dr Patejdla a Hrušovského a posl. Hakena na přechod k pořadu.

Bude-li návrh na přechod k pořadu zamítnut, hlasovali bychom o návrhu na vrácení osnovy výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému, kterýž podávají shodně: pp. posl. Bradáč, dr Dolanský, dr Buday, dr Kramář, Mlčoch, dr Petersilka, Stenzl, Windirsch a druzi jakožto návrh hlavní, pp. posl. Haken, posl. dr Meissner a dr Dérer a posl. dr Patejdl a Hrušovský jako návrh eventuální, kterýmž návrhům se přizpůsobili pp. zpravodajové.

Bude-li zamítnut také tento návrh na vrácení výborům, přikročili bychom k hlasování meritornímu v tomto pořadí:

O článku I hlasovali bychom nejprve v úpravě posl. dr Patejdla. Hrušovského a druhů; bude-li zamítnuta, v úpravě posl. Blatné a soudr.; bude-li i ta zamítnuta, podle zprávy výboroví.

O čl. II hlasovali bychom nejprve v úpravě hlavního návrhu posl. dr Patejdla, Hrušovského a druhů; bude-li zamítnuta, v úpravě prvého eventuelního návrhu týchž poslanců; bude-li zamítnuta, v úpravě druhého eventuálního návrhu týchž poslanců; bude-li zamítnuta, v úpravě návrhu posl. Blatné a soudr.; bude-li i tato zamítnuta, podle zprávy výborové.

O čl. III budeme hlasovati nejprve v úpravě návrhu posl. Blatné a soudr.; bude-li zamítnuta, v úpravě návrhu posl. dr Patejdla, Hrušovského a druhů; bude-li i ta zamítnuta, podle zprávy výborové.

O čl. IV budeme hlasovati nejprve ve shodné úpravě návrhu posl. Blatné a soudr. a hlavního návrhu posl. dr Patejdla, Hrušovského a druhů; bude-li zamítnuta, v úpravě eventuálního návrhu posl. dr Patejdla, Hrušovského a druhů, navrhujícího škrtnutí; bude-li i tato zamítnuta, podle zprávy výborové.

O čl. V a VI budeme hlasovati nejprve v úpravě návrhu posl. Blatné a soudr.; bude-li zamítnuta, podle zprávy výborové.

O článku VII, nadpisu zákona a úvodní jeho formuli bychom hlasovali podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti přednesenému pořadu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme hlasovati, jak jsem uvedl.

Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo tedy souhlasí se shodnými návrhy na přechod k pořadu, jak navrhují posl. dr Meissner a dr Dérer, posl. dr Patejdl a Hrušovský a posl. Haken, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh na přechod k pořadu je zamítnut.

Kdo souhlasí nyní se shodnými návrhy posl. Bradáče, dr Dolanského, dr Budaye, dr Kramáře, Mlčocha, dr Petersilky, Stenzla, Windirsche, dále posl. dr Meissnera a dr. Dérera, posl. dr Patejdla a Hrušovského a posl. Hakena, na vrácení výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému, kterémuž návrhu se přizpůsobili pp. zpravodajové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se vrátiti osnovu jmenovaným výborům.

Tím vyřízen jest 1. odstavec dnešního pořadu. (Hluk.)

Prosím o klid!

Nebude-li námitek, přikročili bychom nyní k vyřízení odst. 4 pořadu a po něm projednali bychom imunitní případy dnešního pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme k projednávání odst. 4 pořadu, jímž jest:

4. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se doplňuji a mění zákony o četnictvu a o sborech stráže bezpečnosti (tisk 1382).

Zpravodajem výboru ústavně-právního jest p. posl. dr Králík. Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Králík: Nejsou.

Předseda: Návrhů není. Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Máme nyní hlasováním rozhodnouti o resolučních návrzích.

Žádám p. zpravodaje dr Králíka, aby se o nich vyslovil.

Zpravodaj posl. dr Králík: Slavná sněmovno! Při projednávání předlohy byly výborem usneseny a přijaty dvě resoluce, které znějí:

1. Ministru vnitra se ukládá, aby v největší možné míře doplnilo výzbroj četnictva na každé stanici opatřením jízdních kol a motocyklů, jež s největší možnou rychlostí umožňují stíhání zločinců.

2. Ministru vnitra se ukládá, aby pro bezpečnost četníků stíhajících zločince nebo vůbec na nočních obchůzkách používati se mohlo na každé stanici psů ochranných a aby všem četnickým stanicím poskytovány byly příslušné paušály na výživu a opatření těchto psů.

Navrhuji slavné sněmovně, aby tyto dvě resoluce přijala. (Výkřiky komunistů.)

Resoluce další, které byly přečteny ve 125. schůzi posl. sněmovny a které jsou vlastně v jádře obsaženy v těchto dvou resolucích, navrhuji zamítnouti.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí se dvěma resolucemi, navrženými ústavně-právním výborem a otištěnými ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku (Děje se.)

To je většina. Obě resoluce jsou přijaty.

Kdo nyní souhlasí s první resolucí pp. posl. Brodeckého a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluce je zamítnuta.

Kdo nyní souhlasí s prvním resolučním návrhem pp. posl. Bergmanna, dr Patejdla, Zeminové a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tento resoluční návrh je zamítnut.

Kdo souhlasí s druhým resolučním návrhem pp. posl. Brodeckého a soudr., adresovaným ministerstvu vnitra, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí s druhým resolučním návrhem pp. posl. Bergmanna, dr Patejdla, Zeminové a druhů, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo konečně souhlasí s třetím resolučním návrhem posl. Bergmanna, dr Patejdla, Zeminové a druhů, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání záležitostí imunitních, a to nejprve k odst. 8 pořadu, jímž jest:

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Sedorjaka pro přečiny podle §u 18, č. 2 a 3 a §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (tisk 919).

Zpravodajem jest p. posl. inž. Hrdina. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. inž. Hrdina: Slavná sněmovno! Zpráva imunitního výboru o žádosti hl. st. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Sedorjaka pro přečiny podle §u 18, čís. 2 a 3 a §u 14, čís. 1 zákona na ochranu republiky.

Hlav. st. zastupitelství v Košicích žádá o vydání posl. Sedorjaka pro přečiny podle §u 18, čís. 2 a 3 a §u 14, čís. 1 zákona na ochranu republiky (přečin šíření nepravdivých zpráv - přečin pobuřování proti státu).

Jmenovaných přečinů prý se Sedorjak dopustil na schůzi komunistické strany, pořádané dne 11. července 1926 na náměstí v Marm. Solotvině v přítomnosti asi 100 osob tím, že svými výroky veřejně rozšířil takovou nepravdivou zprávu, o které ví, že je nepravdivá, a že tím poškozuje bezpečnost státu a veř pořádek a způsobuje zdražování předmětů potřeby, a že veřejně pobuřoval proti demokratické formě státu československého.

Imunitní výbor nepovažuje záležitost tuto za tak vážnou, by v ní viděl překročení imunity poslanecké, a navrhuje proto, aby posl. Sedorjak pro tyto výroky vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Sedorjaka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Sedorjaka.

Tím vyřízen jest 8. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

9. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Žižkově za souhlas s trest. stíháním posl. Haruse pro přestupek §u 3 a §u 19 zákona shromažďovacího (tisk 676).

Zpravodajem jest p. posl. Košek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno!

Okres. soud v Žižkově ze dne 14. června 1926 žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Haruse pro přestupek podle §§ 3 a 19 zákona shromažďovacího, spáchaný tím, že dne 20. března 1926 na Smíchově a dne 6. března 1926 na Žižkově pořádal nepovolené tábory lidu a přes opětovné vyzvání stráže od projevů neupustil.

Imunitní výbor usnesl se doporučiti posl. sněmovně, aby posl. Harus pro zmíněné přestupky k trest. stíhání vydán byl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Haruse.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Haruse.

Tím vyřízen jest 9. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

10. Zpráva výboru imunitného o žiadosti okr. súdu v Giraltovciach za súhlas k trest. stíhaniu posl. Šoltysa pre prečin pomluvy podľa §u 1 zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 722).

Zpravodajem je za omluveného posl. dr Hallu předseda výboru imunitního pan posl. Votruba. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno! Posl. Šoltys je žalován pro přečin pomluvy podle §u 1 zák. čl. XLI z r. 1914. Žalobcem je posl. Kubicsko, který žaluje pro výrok, že za hmotnou odměnu překážel rozparcelování jistého velkostatku. Poněvadž jde o soukromou urážku na cti, usnesl se imunitní výbor navrhnouti slavné sněmovně, aby posl. Šoltys k žádosti okr. soudu v Giraltovciach k trest. stíhání vydán byl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání posl. Šoltyse.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se svoliti k trest. stíhání posl. Šoltyse.

Tím vyřízen jest 10. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

11. Zpráva výboru imunitného o žiadosti sedrie v Bratislave za súhlas k trest. stíhaniu posl. Tománka pre prečin pomluvy podľa §o 2, §u 4, odst. II, §u 3, odst. II, čís. 1 zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 822).

Zpravodajem výboru imunitního za omluveného posl. dr Hallu je předseda téhož výboru p. posl. Votruba. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno! Posl. Tománek napsal do "Slov. Ľud. Novin" článek, který nesl nadpis "Hrušovský upadol do blbstva".

Článkem tím cítí se posl. Hrušovský uražen.

Jelikož běží o soukromou urážku na cti, navrhuje imunitní výbor, aby posl. Tománek k trest. stíhání vydán byl.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP