Souhlasím s p. dr Meissnerem, že systém
slovenský je lepší, poněvadž hoví
lépe potřebám a požadavkům dnešní
kriminální politiky. Nebude se tu šířiti
o detailech, které ani nebudou sporné. Převzetí
tohoto systému, podle něhož může
býti odkázání do donucovací
pracovny uloženo místo trestu, podle něhož
může býti v donucovací pracovně
vykonáván i trest, předpokládá
však nezbytně, že donucovací pracovna
je ústavem státním, družícím
se organicky k jiným ústavům trestním.
Kdybychom tento systém měli recipovati na území
našem, musili bychom samozřejmě z důvodů
hospodárnosti využíti zařízení
dnešních, podobnému účelu sloužících,
totiž donucovacích pracoven, a musili bychom tyto
ústavy převzíti do správy státní
a přidružiti je organicky k ostatním trestním
ústavům nalézajícím se ve správě
justičního resortu. K těmto donucovacím
pracovnám pojí se však u nás organicky
také polepšovny, spočívající
na stejném zákonném základě.
Jde celkem o 13 ústavů s roční potřebou
přes 15 mil. Kč. Vyžadují tudíž
tyto ústavy náklad jen asi o 3 miliony ročně
nižší než veškeré ostatní
justičním resortem spravované trestnice a
polepšovací ústavy. Je samozřejmé,
že finanční, administrativní a personální
problém, který by byl spojen s převzetím
těchto ústavů do státní správy,
byl by takového dosahu, že jeho vyřešení
v rámci této osnovy není dosud zralé,
a že nutno jej zůstaviti celkové reformě
trestního práva, při níž se arci
nebude možno dalšímu řešení
již vyhýbati. Avšak i souvislost donucovacích
pracoven s polepšovnami nutí dočasně,
aby bylo upuštěno od vyřešení tohoto
problému, který musí býti odložen,
pokud jde o polepšovny, do zákonné úpravy
trestního soudnictví nad mládeží
a finančních otázek s ní souvisejících.
Nuže, nebylo-li možno toho času recipovati systém
slovenský, uznávaný za lepší,
měli jsme snad přenésti na Slovensko jen
z unifikačních důvodů systém
náš, který není tak dokonalý?
I to je vyloučeno.
Nezbývalo tudíž, než spokojiti se zatím
duplicitou právního stavu a novelisovati, a to jen
to nejnutnější. Názory o tom, co je
nejnutnější, mohou se zajisté rozcházeti,
avšak popírati vůbec možnost takové
novelisace, a to novelisace v duchu přípravné
osnovy trestního zákona, nelze. Pan prof. Kallab
a s ním i pan posl. dr Meissner se obávají,
že osnova trestního zákona bude diskreditována,
když z celého systému jejího vytrhne
se jen jedno ustanovení a naočkuje se na starý
systém, spočívající na zcela
jiném pojetí. Je divné, že pan prof.
Kallab vyslovil tyto obavy také pro zákon o podmíněném
odsouzení, na němž spolupracoval, avšak
teprve dnes, po letech. Je divné, proč jsme se nerozpakovali
naočkovati na tento starý systém při
jiných příležitostech nové myšlenky,
ovšem jen potud, pokud byly vinníku příznivé
(na př. zákon o zahlazení odsouzení),
a proč právě teď máme tyto obavy,
když se má na starý systém naočkovati
ustanovení přísnější,
jehož potřebu ostatně p. posl. dr Meissner
sám uznal. Tato námitka nezdá se mi býti
věcná. (Předsednictví se ujal předseda
Malypetr.) Jinak bych musil pochybovati o právní
zdatnosti rakouské sociální demokracie, která
se nerozpakovala r. 1920, kdy byla u vlády, spolupůsobiti
na stejné novelisaci starého zákona o donucovacích
pracovnách, jakou máme teď před sebou.
A přece doplnila zákonem z 20. července 1920
starý, také u nás platný rakouský
systém novým ustanovením, jaké se
navrhuje teď u nás.
Docházím tudíž k tomuto závěru:
Ani materiální ani formální unifikace
tohoto výseku trestního práva není
toho času možná. Projednávaná
osnova také se nikdy nevydávala za dílo unifikační
a definitivní, nýbrž za pouhé provisorium,
za pouhý stupeň k celkové reformě
trestního práva. To ovšem nikterak nebrání,
aby nesrovnalosti, které i po této osnově
tu nutně budou a které nejsou důsledkem jejím,
nýbrž důsledkem duplicity trestního
práva, byly zmírněny a uvedeny na nejmenší
míru. Takové věcné změny na
osnově jsou možné ještě dnes a
musím odmítnouti paušální výtku,
jakoby koalice se vyhýbala věcné spolupráci
s oposicí nebo považovala usnesení senátu
za nezměnitelná. Připomenu jen dvě
osnovy z oboru trestního práva, při kterých
se poslanecká sněmovna nerozpakovala změniti
senátní usnesení, a to právě
za vynikající účasti p. posl. dr Meissnera.
Jsou to loni projednávané zákony o zřízení
soudních lékařských rad a o zahlazení
odsouzení.
Nebudu se zmiňovati dále o všech rozdílech,
které i po této osnově zůstanou mezi
obojím právem. Dotkl bych se jen některých
výtek kriminálně politických.
Osnově se vytýká, že zavádí
na Slovensko instituci policejního dozoru, dosud tam neznámou.
Není tomu tak. Již lichevní zákon z
roku 1919 a loni přijatý zákon o potulných
cikánech zavedly tuto instituci také na Slovensko.
Což je to však platné dávati úřadům
tento prostředek, ale zároveň neupraviti
jeho obsah a způsob jeho výkonu? Tedy takovou naprostou
novinkou policejní dozor na Slovensku už také
není. Pokud pan posl. dr Meissner poukazoval na
rozdíly případů, ve kterých
by bylo možno policejní dozor vysloviti, nejsou tyto
rozdíly tak značné, jak za to má,
poněvadž opomenul vedle § 4 zákona z r.
1873 citovati také § 14 téhož zákona,
který tyto případy značně rozšiřuje.
Ohledně instituce policejního dozoru samé
připustil i pan dr Meissner, že muže býti
názor o nutnosti takového opatření.
My jsme právě toho názoru, že stát
nemůže proti určitým osobám postrádat
takové instituce, ať už se jmenuje policejní
dozor či ochranný dozor, ale v podstatě přece
jen dozor.
Dále vytýkal pan posl. dr Meissner, že
právě nejtěžší zločince
nebude možno dáti do donucovacích pracoven,
poněvadž při velmi dlouhých trestech
bude nemožné, aby provinilec byl během pěti
let trestán dvakráte a splnil tak zákonnou
podmínku. Následkem toho prý zákon
nepostihuje recidivní zločince, proti nimž
je namířen. Pan posl. dr Meissner má
pravdu potud, že nejtěžší recidivní
zločinci nebudou tímto opatřením postiženi,
než toto pojetí je v souhlase s požadavkem moderní
kriminální politiky, aby totiž do donucovacích
pracoven nepřišly živly, které se nepodařilo
polepšiti ani dlouhodobými tresty v trestnicích.
Či myslí snad pan posl. dr Meissner, že
se podaří polepšiti někoho v donucovací
pracovně, když se to nepodařilo během
několika let výkonu trestu v trestnici? Ostatně
pro naše právo tato otázka nemá prakticky
toho významu, poněvadž v praxi dochází
k ukládání dlouholetých trestů
na svobodě velmi zřídka. Tak pro krádež,
která je přece typickým zločinem,
odůvodňujícím dodání
do donucovací pracovny, bylo r. 1922 odsouzeno v historických
zemích k trestu delšímu než tři
roky pouze 28 osob, k trestu delšímu pěti let
jen 15 osob.
Dále bylo vytýkáno, že tato osnova zcela
neorganicky dotýká se i otázek výkonu
trestu v samovazbě, ačkoli tato otázka nemá
nic společného s hlavním obsahem osnovy.
To je sice správné, měl však k vůli
jednomu paragrafu o třech řádcích
býti předkládán samostatný
návrh zákona?
Třeba nesdílíme většiny výtek,
které byly osnově učiněny, nepopíráme
též, že některé nesrovnalosti bylo
by možno ještě odstraniti, a doporučuji
proto návrh posl. Bradáče, dr Dolanského,
dr Budaye, dr Kramáře, Mlčocha, dr Petersilky,
Stenzla, Windirsche a druhů, aby osnova byla vrácena
ústavně-právnímu výboru. Chceme
tím prokázati svoji dobrou vůli k věcné
spolupráci s oposičními stranami ke zdaru
státu a všech vrstev obyvatelstva. (Souhlas. Výkřiky
komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového,
p. posl. Rýparovi.
Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno!
Rozpočtový výbor projednav návrh zákona
o trestních koloniích, doporučil jej k přijetí
slavné sněmovně. Všichni řečníci,
kteří zabývali se tímto návrhem
zákona, činili tak jen s hlediska právního.
Nikdo z nich v podstatné části. (Výkřiky.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. Rýpar (pokračuje): ...
nedotkl se finančního základu tohoto
zákona, jímž jedině podle §§
24 a 34 jedn. řádu zabývati se má
s hlediska úhrady rozpočtový výbor.
Všechny návrhy, které byly podány ať
návrhy pp. posl. dr Patejdla a druhů či
návrh pí. posl. Blatné a soudr. -
zabývají se toliko právním stanoviskem
tohoto návrhu, pouze jediný návrh pí
posl. Blatné a druhů ke čl. IV může
míti důsledky také se stanoviska finančního.
Byl podán i návrh na vrácení této
osnovy k projednání výborům ústavně-právnímu
a rozpočtovému. Je to návrh pp. posl. Bradáče
a druhů a shodné eventuální návrhy
pp. posl. dr Meissnera a dr Dérera, posl.
Hakena a posl. dr Patejdla. Hrušovského
a druhů, kteří odůvodňují
svůj návrh tím, že nebyli povoláni
k projednávání tohoto zákona experti.
§ 18, odst. 1 jedn. řádu praví: "Výbor
může se souhlasem předsedy sněmovny
ke svým poradám přizvati jiné osoby
jako znalce a rádce s hlasem poradním." Páni
navrhovatelé ovšem praví, že tím
jest odůvodněno toto vrácení. Odůvodněno
však úplně není, poněvadž
tam se výslovně praví, že "může"
a ne "musí". Tedy tím ovšem nebylo
by ještě odůvodněno vrácení
výboru rozpočtovému. Je mi podivno, že
v senátě zabývali se páni senátoři
obou těchto stran tímto návrhem, a vrácení
výboru ústavně-právnímu a výboru
rozpočtovému nenavrhli a návrh byl také
senátem v tomto znění přijat a jako
zákon usnesený senátem dán poslanecké
sněmovně.
Tedy jen v důsledku toho, že pan kolega dr Králík
jako zpravodaj výboru ústavněprávního
doporučuje, aby návrh byl vrácen ústavně-právnímu
výboru, v němž mohou býti provedeny
změny, jež budou míti také vliv na finanční
efekt tohoto zákona, jímž se musí zabývati
podle řečených dvou paragrafů jedn.
řádu také rozpočtový výbor
s hlediska finančního, dovoluji si slavné
sněmovně doporučovati ke přijetí
návrh pp. posl. Bradáče a druhů
na vrácení osnovy rozpočtovému výboru.
(Souhlas. Různé výkřiky.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ke hlasování.
Osnova zákona má 7 článků,
nadpis zákona a úvodní formuli.
Poněvadž jsou zde pozměňovací
návrhy, míním dáti hlasovati takto:
Nejprve o shodných návrzích posl. dr Meissnera
a dr Dérera, posl. dr Patejdla a Hrušovského
a posl. Hakena na přechod k pořadu.
Bude-li návrh na přechod k pořadu zamítnut,
hlasovali bychom o návrhu na vrácení osnovy
výborům ústavně-právnímu
a rozpočtovému, kterýž podávají
shodně: pp. posl. Bradáč, dr Dolanský,
dr Buday, dr Kramář, Mlčoch, dr Petersilka,
Stenzl, Windirsch a druzi jakožto návrh hlavní,
pp. posl. Haken, posl. dr Meissner a dr Dérer
a posl. dr Patejdl a Hrušovský jako
návrh eventuální, kterýmž návrhům
se přizpůsobili pp. zpravodajové.
Bude-li zamítnut také tento návrh na vrácení
výborům, přikročili bychom k hlasování
meritornímu v tomto pořadí:
O článku I hlasovali bychom nejprve v úpravě
posl. dr Patejdla. Hrušovského a druhů;
bude-li zamítnuta, v úpravě posl. Blatné
a soudr.; bude-li i ta zamítnuta, podle zprávy
výboroví.
O čl. II hlasovali bychom nejprve v úpravě
hlavního návrhu posl. dr Patejdla, Hrušovského
a druhů; bude-li zamítnuta, v úpravě
prvého eventuelního návrhu týchž
poslanců; bude-li zamítnuta, v úpravě
druhého eventuálního návrhu týchž
poslanců; bude-li zamítnuta, v úpravě
návrhu posl. Blatné a soudr.; bude-li i tato
zamítnuta, podle zprávy výborové.
O čl. III budeme hlasovati nejprve v úpravě
návrhu posl. Blatné a soudr.; bude-li zamítnuta,
v úpravě návrhu posl. dr Patejdla,
Hrušovského a druhů; bude-li i ta zamítnuta,
podle zprávy výborové.
O čl. IV budeme hlasovati nejprve ve shodné úpravě
návrhu posl. Blatné a soudr. a hlavního
návrhu posl. dr Patejdla, Hrušovského
a druhů; bude-li zamítnuta, v úpravě
eventuálního návrhu posl. dr Patejdla,
Hrušovského a druhů, navrhujícího
škrtnutí; bude-li i tato zamítnuta, podle zprávy
výborové.
O čl. V a VI budeme hlasovati nejprve v úpravě
návrhu posl. Blatné a soudr.; bude-li zamítnuta,
podle zprávy výborové.
O článku VII, nadpisu zákona a úvodní
jeho formuli bychom hlasovali podle zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky proti přednesenému
pořadu hlasování? (Nebyly.)
Není jich. Budeme hlasovati, jak jsem uvedl.
Prosím paní a pány poslance, aby se posadili
na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo tedy souhlasí se shodnými návrhy na přechod
k pořadu, jak navrhují posl. dr Meissner
a dr Dérer, posl. dr Patejdl a Hrušovský
a posl. Haken, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Návrh na přechod k pořadu
je zamítnut.
Kdo souhlasí nyní se shodnými návrhy
posl. Bradáče, dr Dolanského, dr Budaye,
dr Kramáře, Mlčocha, dr Petersilky, Stenzla,
Windirsche, dále posl. dr Meissnera a dr. Dérera,
posl. dr Patejdla a Hrušovského a posl. Hakena,
na vrácení výborům ústavně-právnímu
a rozpočtovému, kterémuž návrhu
se přizpůsobili pp. zpravodajové, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se vrátiti osnovu jmenovaným výborům.
Tím vyřízen jest 1. odstavec dnešního
pořadu. (Hluk.)
Prosím o klid!
Nebude-li námitek, přikročili bychom nyní
k vyřízení odst. 4 pořadu a po něm
projednali bychom imunitní případy dnešního
pořadu. (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Přistoupíme k projednávání
odst. 4 pořadu, jímž jest:
4. Druhé čtení osnovy zákona, jímž
se doplňuji a mění zákony o četnictvu
a o sborech stráže bezpečnosti (tisk 1382).
Zpravodajem výboru ústavně-právního
jest p. posl. dr Králík. Jsou nějaké
návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. dr Králík: Nejsou.
Předseda: Návrhů není. Kdo
tedy ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, a to ve znění shodném
s předchozím usnesením senátu.
Máme nyní hlasováním rozhodnouti o
resolučních návrzích.
Žádám p. zpravodaje dr Králíka,
aby se o nich vyslovil.
Zpravodaj posl. dr Králík: Slavná
sněmovno! Při projednávání
předlohy byly výborem usneseny a přijaty
dvě resoluce, které znějí:
1. Ministru vnitra se ukládá, aby v největší
možné míře doplnilo výzbroj četnictva
na každé stanici opatřením jízdních
kol a motocyklů, jež s největší
možnou rychlostí umožňují stíhání
zločinců.
2. Ministru vnitra se ukládá, aby pro bezpečnost
četníků stíhajících
zločince nebo vůbec na nočních obchůzkách
používati se mohlo na každé stanici psů
ochranných a aby všem četnickým stanicím
poskytovány byly příslušné paušály
na výživu a opatření těchto psů.
Navrhuji slavné sněmovně, aby tyto dvě
resoluce přijala. (Výkřiky komunistů.)
Resoluce další, které byly přečteny
ve 125. schůzi posl. sněmovny a které jsou
vlastně v jádře obsaženy v těchto
dvou resolucích, navrhuji zamítnouti.
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k hlasování.
Kdo souhlasí se dvěma resolucemi, navrženými
ústavně-právním výborem a otištěnými
ve zprávě výborové, nechť zvedne
ruku (Děje se.)
To je většina. Obě resoluce jsou přijaty.
Kdo nyní souhlasí s první resolucí
pp. posl. Brodeckého a soudr., nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluce je zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s prvním resolučním
návrhem pp. posl. Bergmanna, dr Patejdla, Zeminové
a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tento resoluční návrh
je zamítnut.
Kdo souhlasí s druhým resolučním návrhem
pp. posl. Brodeckého a soudr., adresovaným
ministerstvu vnitra, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s druhým resolučním návrhem
pp. posl. Bergmanna, dr Patejdla, Zeminové a druhů,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo konečně souhlasí s třetím
resolučním návrhem posl. Bergmanna,
dr Patejdla, Zeminové a druhů, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
záležitostí imunitních, a to nejprve
k odst. 8 pořadu, jímž jest:
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Košicích
za souhlas s trest. stíháním posl. Sedorjaka
pro přečiny podle §u 18, č. 2 a 3 a
§u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (tisk
919).
Zpravodajem jest p. posl. inž. Hrdina. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. inž. Hrdina: Slavná sněmovno!
Zpráva imunitního výboru o žádosti
hl. st. zastupitelství v Košicích za souhlas
s trest. stíháním posl. Sedorjaka
pro přečiny podle §u 18, čís.
2 a 3 a §u 14, čís. 1 zákona na ochranu
republiky.
Hlav. st. zastupitelství v Košicích žádá
o vydání posl. Sedorjaka pro přečiny
podle §u 18, čís. 2 a 3 a §u 14, čís.
1 zákona na ochranu republiky (přečin šíření
nepravdivých zpráv - přečin pobuřování
proti státu).
Jmenovaných přečinů prý se
Sedorjak dopustil na schůzi komunistické
strany, pořádané dne 11. července
1926 na náměstí v Marm. Solotvině
v přítomnosti asi 100 osob tím, že svými
výroky veřejně rozšířil
takovou nepravdivou zprávu, o které ví, že
je nepravdivá, a že tím poškozuje bezpečnost
státu a veř pořádek a způsobuje
zdražování předmětů potřeby,
a že veřejně pobuřoval proti demokratické
formě státu československého.
Imunitní výbor nepovažuje záležitost
tuto za tak vážnou, by v ní viděl překročení
imunity poslanecké, a navrhuje proto, aby posl. Sedorjak
pro tyto výroky vydán nebyl.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme
proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Sedorjaka.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti k trest. stíhání posl.
Sedorjaka.
Tím vyřízen jest 8. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu v Žižkově za souhlas s trest. stíháním
posl. Haruse pro přestupek §u 3 a §u 19 zákona
shromažďovacího (tisk 676).
Zpravodajem jest p. posl. Košek. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno!
Okres. soud v Žižkově ze dne 14. června
1926 žádá za souhlas s trest. stíháním
posl. Haruse pro přestupek podle §§ 3
a 19 zákona shromažďovacího, spáchaný
tím, že dne 20. března 1926 na Smíchově
a dne 6. března 1926 na Žižkově pořádal
nepovolené tábory lidu a přes opětovné
vyzvání stráže od projevů neupustil.
Imunitní výbor usnesl se doporučiti posl.
sněmovně, aby posl. Harus pro zmíněné
přestupky k trest. stíhání vydán
byl.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme
ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání
posl. Haruse.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se svoliti k trest. stíhání posl.
Haruse.
Tím vyřízen jest 9. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
10. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
okr. súdu v Giraltovciach za súhlas k trest. stíhaniu
posl. Šoltysa pre prečin pomluvy podľa §u
1 zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 722).
Zpravodajem je za omluveného posl. dr Hallu předseda
výboru imunitního pan posl. Votruba. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno!
Posl. Šoltys je žalován pro přečin
pomluvy podle §u 1 zák. čl. XLI z r. 1914.
Žalobcem je posl. Kubicsko, který žaluje
pro výrok, že za hmotnou odměnu překážel
rozparcelování jistého velkostatku. Poněvadž
jde o soukromou urážku na cti, usnesl se imunitní
výbor navrhnouti slavné sněmovně,
aby posl. Šoltys k žádosti okr. soudu
v Giraltovciach k trest. stíhání vydán
byl.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme
proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání
posl. Šoltyse.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se svoliti k trest. stíhání posl.
Šoltyse.
Tím vyřízen jest 10. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
11. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
sedrie v Bratislave za súhlas k trest. stíhaniu
posl. Tománka pre prečin pomluvy podľa §o
2, §u 4, odst. II, §u 3, odst. II, čís.
1 zák. čl. XLI z r. 1914 (tisk 822).
Zpravodajem výboru imunitního za omluveného
posl. dr Hallu je předseda téhož výboru
p. posl. Votruba. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno!
Posl. Tománek napsal do "Slov. Ľud. Novin"
článek, který nesl nadpis "Hrušovský
upadol do blbstva".
Článkem tím cítí se posl. Hrušovský
uražen.
Jelikož běží o soukromou urážku
na cti, navrhuje imunitní výbor, aby posl. Tománek
k trest. stíhání vydán byl.