V §u 6 navrhovali jsme doplnění v tom směru,
aby za podstatnou část pozemkového katastru,
za operát měřický byly považovány
nejen mapy, nýbrž i doklady k nim, t. j. indikační
skizy, polní náčrtky a manuály. To
je velmi důležitý detail, neboť kdykoliv
v budoucnosti je tak dána možnost snažší
orientace i kontroly. Odborné kruhy na tento nedostatek
samy poukazovaly. Byl-li náš příslušný
pozměňovací návrh zamítnut,
pak nutně vyžadují věcné zájmy,
aby bylo k naší žádosti přihlédnuto
alespoň v příslušném prováděcím
nařízení.
V §u 10 navrhovali jsme, aby k rozhodování
o instrukcích, jež budou obsahovati návody
pro vykonávání katastrálních
měřičských prací a jich metody,
bylo vedle ministerstva financí, spravedlnosti, zemědělství
a nár. obrany kompetentní též ministerstvo
veř. prací. Náš pozměňovací
návrh byl odmítnut s poukazem na "ústřední
úřad", jenž však vlastně neexistuje.
Mluvil o tom také p. prof. Záhorský.
Zamítnut byl náš návrh, aby při
ustanovení metod katastrálního měření
byl brán zřetel na všechny geodetické
vymoženosti i se zřením k technické
ekonomii, aby tak náklad na vyměřování
byl úměrný k hodnotě vyměřené
půdy. Rakouské a uherské katastrální
předpisy připouštěly celkem dvě
měřičské metody: starší
- grafickou s měřičským stolem pro
venkov a novější - polygonální,
čili numerickou pro města. Odborné kruhy,
jež se změny ve věci metod katastrálního
měření námi požadované
domáhaly, ukazují však správně
na to, že pracovní ekonomie nedá se směstnat
výlučně jen do těchto dvou metod,
poněvadž každý odborník musí
uznati, že na př. poměrně laciná
grafická metoda, která velmi dobře vyhovuje
v úrodných zemědělských krajích,
je ještě příliš neúsporná
pro krajiny chudé, v nichž největší
přesnost věnovaná zaměření
situace vyzní na prázdno, poněvadž již
samy držebnostní poměry k půdě
jsou tak neujasněné a neustálené,
že se situace majetkových hranic mění
každým novým oráním. Je tedy
příkazem zákonodárné opatrnosti,
aby bylo na tyto věci také pamatováno.
V ustanoveních, týkajících se hranic
katastrálních území, pokládali
jsme za nutný dodatek, že omezníkování
- nepěkné, nesprávné a nečeské
slovo - hranic katastrálních není nutno v
případě, když jdou neregulovanými
řekami a potoky. Omezníkování neupravených
pohraničních toků není totiž
ani lehce proveditelné, ani trvalé. Náš,
z povahy věci vyplývající, příslušný
pozměňovací návrh byl však zamítnut.
Stejně zamítnut byl náš pozměňovací
návrh, týkající se hranic katastrálních
území a znějící takto: "Hranice
katastrálních území, pokud nejdou
současně s hranicí státní,
které jdou středem neregulovaných pohraničních
potoků a řek, jsou pohyblivé podle toho,
jak se mění vodní tok povlovným odplavením
a naplavením." Spolek čsl. geometrů
ukazoval na nutnost tohoto doplňku z toho důvodu,
že nynější zákonné předpisy
o takové hranici byly nejasné a vedly k nestejné
evidenční praxi, která mnohdy ve svých
důsledcích vyvolala zmatečné poměry.
Námi navrhované znění umožnilo
by postupně odstranění značných
nesrovnalostí a znemožnilo by do budoucna chaos v
otázce nazírání na měnitelnost.
resp, neměnitelnost hranice katastrálních
území v pohraničních parcelách
vodních. Podotýkáme ještě, že
tato změna ustanovení - námi v souhlase s
odbornými kruhy požadovaná - je v zásadě
uplatněna v Německu.
V rozpočtovém výboru byly předmětem
větších debat §§ 14 a 80, jež
se týkají schválení oddělení,
resp. odprodeje stavebního místa příslušným
stavebním úřadem. Náš pozměňovací
návrh, jenž položil důraz na stavební
řád, byl zamítnut. "Věstník
inženýrské komory" věnoval věci
také delší úvahy a vyslovoval pochyby
o účelnosti příslušných
paragrafů osnovy s poukazem na omezování
vlastnických práv majitelů pozemků.
Pokud se týče sazeb jakostních tříd,
navrhovali jsme principielní změnu v tom smyslu,
aby tu byly směrodatny pro ministerstvo financí
pro sazební stupnici upravené výtěžky
pozemků z 1 ha plochy, jak budou zjištěny při
občasných revisích katastrálního
ocenění. Osnova však bere za základ
výtěžky, jak byly zjištěny při
všeobecném katastrálním vcenění.
Zde jde o otázku správného ocenění,
daňovou spravedlnost nebo nespravedlnost. Na čí
straně je snaha po ocenění objektivním
a vždy podle povahy věci změny vyžadujícím,
je očividno z textu osnovy i námi požadované
změny.
Pro řízení reklamační navrhovali
jsme změnu v tom smyslu, aby operáty katastrální
byly vyloženy v obcích k nahlédnutí
po dobu "alespoň 6 dnů" a ne - jak osnova
navrhuje - "alespoň třídenní
dobu". Poměry slovenské a podkarpatoruské
- a pro Slovensko a Podkarpatskou Rus má katastrální
zákon zvlášť velký význam
- vyžadují nezbytně této minimální
lhůty.
Pokud jde o změny katastrálních území,
navrhovali jsme v souhlase s dobrozdáním odborníků,
aby změny katastrálních území,
vyvolané přirozenou změnou toků pohraničních
naplavením a odplavením, prováděl
měřičský úřad z moci
úřední přímo jako zápis
a aby o zápisu uvědomil kromě knihovního
soudu i finanční úřad II. stolice,
případně politický úřad.
Důvodem k tomuto požadovanému doplňku
zákona je, že taková změna katastrálního
území je způsobena bez vůle kohokoliv
- živlem - a netřeba tedy, aby různé
úřady zasahovaly do provedení zápisu
o změně. Úsporné provádění
agendy úřední vede k tomu, aby pouze katastrální
úřad řešil s konečnou platností
otázku takovéto změny katastrálního
území.
V zájmu zintensivnění zemědělství
a v zájmu přeměňování
ploch neplodných v plochy kultur výnosnějších
podali jsme návrhy na osvobození těch pozemků
po dobu 25 let, jež byly s ploch bez katastrálního
výnosu přeměněny na pozemky s katastrálním
výtěžkem - při trvalých změnách
ve vzdělávání a zvýšení
katastrálního výtěžku navrhovali
jsme předepsání zvýšené
daně až 11. rokem. S poukazem na daňovou reformu
byly tyto naše návrhy zamítnuty.
V zájmu ochrany stran a záruky dokonalosti plánu,
navrhovali jsme k §u 51 dodatek v tom smyslu, že předložený
plán má vyhovovati nejen vládním nařízením
a instrukcím, ale býti i vlastnoručně
podepsán dotyčným měřickým
úředníkem s připojením jeho
úředního titulu. Také tato změna
- po jejímž uzákonění volají
ostatně i odborné kruhy byla zamítnuta. Těžce
doléhá navrhovaná osnov a katastrálního
zákona v několika paragrafech na obce.
Zmiňovali se o této věci všichni předešlí
řečníci, a je charakteristické, že
tuto věc také probíral pan kol. Bečák,
příslušník strany republikánské,
který měl dobrou příležitost
upozorniti své kolegy, zasedající ve výboru
rozpočtovém, kde se zákon projednával,
aby přihlíželi k tomu, aby ze zákona
byly odstraněny aspoň některé úplně
bezpotřebné tvrdosti Pan kol. Bečák
volá dokonce nyní pana ministra financí a
upozorňuje ho na tuto okolnost. Je pochopitelno, že
zákon, jímž se ukládají občanstvu
povinnosti, je opatřen trestními sankcemi.
Je pochopitelno, že se počítá jako u
každé reformy - i u katastrálního zákona
v určitých případech na odpor a že
zákon snaží se o jeho znemožnění.
Ale bezpotřebno je několik ustanovení opravdu
tvrdých, jež jsou obsažena v §§ 105,
96, 56 a 7. Nebudu tyto věci, jak jsem měl původně
v úmyslu, více rozebírati pro krátkost
lhůty a vzhledem k tomu, že se jich dotkl předešlý
pan řečník. Řeknu jen stručně.
§ 56 ukládá obcím řadu povinností,
jimž dostáti je řadě obcí, zvláště
na Slovensku a Podkarpatské Rusi, dosti těžko.
Ukládá obcím i značné výlohy.
Podáváme k §u 56 pozměňovací
návrh, zmírňující tyto povinnosti,
k §u 96 pak návrhy na škrtnutí dvou nejtvrdších
odstavců 3 a 4. Obce jsou pod!e posledních zákonů
povinny hospodařiti podle určitých předpisů,
jich výdaje jsou omezeny - pokuty a náhrady vyžadované
podle §u 96 i na funkcionářích obce,
požadované až do výše 1000 Kč,
mohly by proto často stihnouti nevinné, a to tím
více, že příslušná klausulka
v §u 105, odst. 4, jež by u obcí chudých
mohla připustiti výjimku, je příliš
neurčitá. Je pro jednání ve výboru
charakteristické, že byl zamítnut i pozměňovací
návrh, jímž v odst. 4 §u 96 měla
býti pokuta vyměřena jen tenkráte,
když se členové komise ustanovené v
§§ 9, 11, 61, 84 a 106 nedostavili "bez řádné
omluvy".
Nechci se dotýkati dalších námi navrhovaných
změn. Jen stručně poznamenám, že
naše pozměňovací návrhy, týkající
se změny označení slov "mapa katastrální"
na slova "katastrální plán" v §§
2, 3, 6, 8, 28, 42, 43, 72 a 91, jsou požadavkem odborných
kruhů, které správně odůvodňují,
že označení "katastrální
mapa" je zastaralé a neodpovídá pojmům
vědeckým ani odbornému názvosloví.
Na druhé straně třeba odsouditi, že
navrhovaný zákon opustil starý a dobrý
termín "katastrální obec" a zavedl
neurčitý a pochybený termín "katastrální
území". Stejně nešťastným
bylo nahražení dobrého i v lidu dobře
vžitého a pochopeného slova "evidence"
slovem "vedení", jemuž může
býti přikládán i význam jiný.
Také označení "užité právo
stavební" v zákoně nutno označiti
za pochybené.
Nebudu se dotýkati druhých věcí v
osnově, pravopisných chyb proti duchu jazyka českého,
který je opravdu v této osnově značně
porušen. Otázku tu probíral také prof.
Záhorský a já jen podotýkám,
že otázky názvosloví dotýkáme
se tentokráte proto, že katastrální
zákon je jedním z nejdůležitějších,
v některých oborech základním a má
mu i v tomto směru býti věnována větší
pozornost.
Rozpočtový výbor zamítl i všechny
naše resoluce a přijal pouze jedinou, senátem
doporučenou, i s pravopisnou chybou v ní obsaženou,
v níž se vláda vyzývá, aby ulevila
majitelům chmelnic, jež mají býti počítány
při rozvrhu katastrálního výtěžku
za role. Za to rozpočtový výbor - nebudu
tuto věc probírati, poněvadž byla předešlými
řečníky po právu odsouzena - zamítl
všechny resoluce naše. Zamítl i resoluci, kterou
se dožadujeme zřízení technické
školy nebo alespoň technické fakulty na Slovensku
se zeměměřickým oddělením.
Upozorňuji na to, že při projednávání
zákona o zeměměřickém studiu,
usneslo se Národní shromáždění
jednomyslně na podobné resoluci dne 14. července
1927. Tenkráte byl zpravodajem osnovy poslanec republikánské
strany p. dr Štefánek, dnes je zpravodajem
poslanec téže strany p. dr Černý
a táž resoluce byla výborem zamítnuta.
Osnova zákona, ani důvodová zpráva
k ní, jak byla předložena v senátě,
nemluví nikde o prostředcích, jimiž
má býti dosaženo provedení katastrálního
zákona. Zmiňuje se jen o nákladech, jež
jsou rozvrženy na 20 let po 10 milionech ročně,
ale stranou je nechána úplně otázka
organisačních předpokladů a dorostu,
který musí být k provedení práce
odborně vychován. Jenom Slovensko by k rychlé
restauraci samotného pozemkového katastru potřebovalo
asi 500 zeměměřičů vedle asi
1500 pomocných sil. Nadcházející velké
úlohy meliorační, komasační
atd., zvyšují na dlouhá léta tuto potřebu.
Přimlouvám se proto ještě v plénu
za přijetí naší příslušné
resoluce. Je ostatně starým přáním
Slovenska a na Slovensku je to poslanci všech stran lidu
slibováno.
Budiž dovoleno, abych se jen několika slovy dotkl,
ježto jde o předlohu, na níž mají
zvláštní zájem zeměměřiči,
hlavního jejich stesku z poslední doby. Jak známo,
byla při systemisaci naprosto znehodnocena technická
práce. (Předsednictví se ujal předseda
Malypetr.)
Tak je tomu i u zeměměřičů.
Uvedu jen dva případy k ilustraci. Ve finančním
oboru, kde z měřického úřednictva
je největší počet, je systemisováno
míst geometrů: v 1. plat. stupnici 0, ve 2. plat.
stup. 1, ve 3. plat. stup. 12, ve 4. plat. stup. 29, v 5. plat.
stup. 142, v 6. plat. stup. 294. Podle poměru, jaký
stanoví důvodová zpráva k platovému
zákonu na str. 127, měla by však býti
pro geometry asi tato systemisace: v 1. plat, stupnici 4 místa,
ve druhé 12 míst, ve 3. 51 místo, ve čtvrté
88 míst, v páté 129 míst a v šesté
194 míst. Z uvedeného vysvítá, že
systemisace zařazuje do nejnižších dvou
platových stupnic přes 91% měřických
úředníků finančního
resortu, kdežto podle zásad platového zákona
mělo by býti v těchto dvou stupnicích
jen 67%. Při nepatrném počtu 42 úředníků,
t. j. 8,8%, kteří by mohli dosáhnouti vyšší
stupnice, nežli je 5, nelze téměř mluviti
o dvojím povýšení, o kterém se
předpokládalo, že bude dostupno každému
dobře kvalifikovanému úředníku.
To odporuje opět duchu platného zákona. Tím
méně lze však mluviti o odměňování
úředníků výborně kvalifikovaných,
jimž mělo se dostati jmenování do služeb
vyšších.
Horší ještě poměry jsou v oboru
ministerstva veř. prací, u zemské politické
správy v Praze. Z 5 míst měřických
úředníků byla 3 místa, t. j.
60%, zařazena do 6. plat. stupnice a 2 místa, t.
j. 40%, do 5. stupnice, a že tedy těmto úředníkům
není dostupna ani 4. plat. stup., která je přeci
dosažitelná i úředníkům
služební třídy IV. Jaké důvody
vedly k takovému podceňování zeměměřičů,
je nepochopitelné. Nebylo zde přece obavy, že
by vyšších míst se dostalo také
úředníkům, kteří by
toho nezasluhovali, neboť jde o úředníky
výborně kvalifikované a mající
již kolem 30 let skutečné služby. Také
námitka o příliš malém stavu
nedá se udržeti, neboť jinde jsou stavy ještě
menší a místa byla přece rozdělena
mezi téměř veškeré stupnice (5
až 2). Důvod takový nebyl by také ani
spravedlivý, neboť se domnívám, že
má býti odměňována práce
úřednictva a ne jeho počet.
Uvedli jsme zde sice pouze dva obory státní správy,
avšak ani v jiných oborech nebylo měřické
úřednictvo hodnoceno lépe. Je jisto, že
nezasloužené podceňování a nepochopení
tohoto stavu trvá, a je tu třeba brzké a
rozhodné nápravy, neboť geometry čekají
velké úkoly při nadcházejících
pracích katastrálních a komasačních.
Pan kol. Bečák vřele mluvil o potřebě
komasaci a uváděl zde několik známých
dat z tohoto oboru. Bylo by však účelnější
a praktičtější, kdyby p. kol. Bečák
nemluvil zde o těchto věcech, nýbrž
se zasadil u předsedy strany a u své vlády
uplatňoval tyto snahy. Zcelovací předloha
- objektivní ovšem - byla by zárukou nejlepšího
zintensivnění zemědělství u
nás a byla by uvítána i námi oposičními
stranami, které právě také věcně
diskutovaly. Nebude ovšem potřebného aparátu
zeměměřičského, bude-li s geometry
zacházeno jako dosud. Je přirozeno, že se odejme
chuť ke studiu zeměměřičskému
mladé generaci, budou-li podmínky existenční
tak chatrné, jak jsou dnes upravovány. Podcenění
práce zeměměřičské náleží
vlastně, jak již bylo řečeno, k všeobecně
neblahému zjevu, provázejícímu celou
systemisaci, totiž podceňování technické
práce vůbec.
K zákonu stavíme se, jak jsem již s počátku
zdůraznil, positivně a litujeme jen toho, že
námitky oposice byly v senátě i posl. sněmovně
šmahem zamítány, ač se opíraly
o věcná dobrozdání odborných
kruhů, ač tu jde o řadu změn věcných,
sloužících zájmu celku. Takovéto
odbývání oposice, zvláště
ve výborech, považujeme za zjev ohrožující
samotné základy zdravého parlamentarismu
u nás. (Potlesk poslanců čsl. soc. dem.
strany dělnické.)
Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je p. posl. dr Koberg. Dávám mu slovo,
Posl. dr Koberg (německy): Pánové!
Nyní platná zákonitá ustanovení
o katastrálním řízení a o vedení
evidence katastru pozemkové daně jsou roztroušena
v 31 zákonech a nařízeních, při
čemž dlužno přihlížeti ještě
k tomu, že mimo to pro Slovensko platí ještě
maďarské a pro Hlučínsko říšskoněmecké,
vlastně pruské zákony a nařízení.
To jest rozhodně stav, jenž skutečně
naléhavě vyžaduje jednotné úpravy.
Dlužno tedy uvítati, že se zde chce konečně
jednou učiniti pořádek a že se usiluje
o sjednocení všech těchto zákonů
a nařízení. Všeobecně se tomu
vyhovuje tímto návrhem, poněvadž když
se stane zákonem, budou zbaveny účinnosti
uvedené četné zákony a nařízení,
jak se to vypočítává a výslovně
stanoví v čl. II a v čl. III. S tohoto hlediska
dlužno tedy rozhodně nový zákon uvítati.
§ 2 ve hlavě II ustanovuje, že katastrální
měření a šetření a jejich
výsledky, tedy popisy hranic katastrálních
území, katastrální mapy a jejich doklady,
odhadní, vceňovací a vtřiďovací
operáty, jakož i ostatní písemné
katastrální operáty a příslušné
sbírky listin, provedené podle dosavadních
zákonných ustanovení, že všechny
tyto věci zůstávají v platnosti, pokud
tento zákon v §u 28 nebo v III, nebo IV, hlavě
nic jiného nestanoví nebo pokud se z těchto
ustanovení jinak nepodává. Při tom
se neprovede základní nové sepsání
katastru v celé republice, to se provede tedy jen ve zvláštních
případech, které chci nyní zcela krátce
uvésti. Všeobecně mluvilo se již dnes
o tom tolik, že mohu zůstati zcela stručným.
§ 28 jedná o obnovování pozemkového
katastru a zde se praví:
"(1) Stane-li se některý katastrální
operát anebo jeho část pro svoje opotřebení
k dalšímu užívání nezpůsobilým,
nahradí se jeho opisem aneb otiskem podle právě
platného stavu.
(2) Pozbude-li katastrální mapa stanovené
přesnosti nebo vyžaduje-li se pro změnu poměrů
větší přesnosti nebo jiného měřítka,
kterémuž požadavku nevyhovuje dosavadní
mapa, budiž sdělán nový měřický
operát podle ustanovení II. hlavy zákona
a podle výsledků opraven také operát
písemný.
(3) Ztracený nebo zničený operát anebo
jeho část nahradí se druhopisem podle za
chovaných pomůcek. Není-li potřebných
pomůcek pro pořízení druhopisu, vyhotoví
se celý nebo částečný operát
jako "náhradní operát" novým
řízením v nezbytně nutném rozsahu
podle ustanovení tohoto zákona."
Tak se tedy praví v §u 28 a proti tomuto zásadnímu
paragrafu nelze proto i s našeho stanoviska nic namítati.
V těchto bodech se tedy provádí nutné
obnovení pozemkového katastru podle jednotných
ustanovení pro celou republiku, což jistě dlužno
schváliti.
Hlava III mluví o vedení pozemkového katastru,
jež dlužno v celé republice prováděti
jednotně, a tato hlava obsahuje všeobecné předpisy,
základní ustanovení, jak dlužno pozemkový
katastr udržovati ve stálé shodě se
skutečným stavem a to jednak vyšetřováním
a prováděním nastalých trvalých
změn katastrálních území, držitele
nebo jeho jména, předmětu měření,
předmětu výtěžkového,
zdělávání, jakostních tříd,
pokud jde o změny místní, zaplavovaného
území, práva ke stavbě nebo změn
jiných předmětů šetření
(pozemky, jež jsou odňaty hospodářství
zemědělskému nebo lesnímu), jednak
opravováním prokázaných nepřesností
a chyb. I proti tomu nelze ovšem s věcného
stanoviska nic namítati.
Hlava IV obsahuje pak přechodná ustanovení.
V odst. A jsou všeobecná ustanovení, v odst.
B ustanovení pro území, která dosud
nemají nových pozemkových knih, a v odst.
C ustanovení pro území, která dosud
nemají správných katastrálních
map. l proti tomu ovšem nelze nic namítati. Těmito
třemi hlavami jsou tedy v podstatě vyznačeny
práce, vyplývající z celého
zákona.
Nyní k samému znění zákona.
Tu by bylo ovšem zapotřebí rozličných
změn, jak to také uváděli i předcházející
řečníci. Chci se proto omeziti jen na zdůraznění
tří bodů, které zvláště
bijí do očí a dosud, pokud jsem slyšel,
nebyly ještě zdůrazněny,
Za prvé: § 12 jedná o ustanovení a udržování
držebnostních hranic. Podle praktických zkušeností
mělo by to býti doplněno, a to tak, aby jako
nový odst. (4) byla připojena tato věta:
"Obce jsou povinny ihned všechny veřejné
cesty, které zanikly a jejichž hranice jsou již
neznatelné, podle podrobných výměrů
map obnoviti, bdíti přesně nad jejich omezením
a učiniti přítrž manipulacím
sousedních držitelů, tedy odorávání
cest nebo jejich zužování, jež by snad
i později bylo lze pozorovati. Útraty obnovení
hradí stát".
Odůvodnil bych to takto: Mnoho polních cest, zvláště
v horských krajinách, nelze dnes užívati
a ony zanikají, čímž se hospodaření
na přiléhajících polích značně
ztěžuje. Pro takový zánik jsou držitelé
pozemků často nuceni jezditi sem a tam přes
pozemky jiných držitelů, čímž
ovšem vznikají velké spory. Mnoho sporů
povstalo jen z této okolnosti. Takové poměry
jsou v četných obcích již dlouhou dobu
a nynějším sousedním držitelům
nelze zde ani to přímo vyčítati, poněvadž
tyto věci sahají často o celý lidský
věk dozadu. Také na obcích nespočívá
vina, neboť i když se často nestaraly o udržování
polních cest, dlužno přece přihlížeti
k tomu, že jde hlavně o zcela chudé obce, které
právě nejsou s to, aby sehnaly potřebné
peníze na obnovení cest. Proto bylo by si přáti,
kdyby útraty obnovení byly hrazeny ze státních
peněz, a to tím spíše, že zákon
o obecních financích obcím znemožňuje
z vlastních peněz hraditi podobné výdaje.
Proto bylo by dlužno pokud možno omeziti i jiná
břemena, obsažená v §§ 55 a 56 návrhu
zákona, která mají býti uložena
obcím. Příslušné ustanovení
§u 105, podle něhož ministerstvo financí
může chudým obcím poskytovati bezúročné
zálohy, jest příliš úzké.
Chudými obcemi jsou dnes skoro všechny obce a víme,
že vyrovnávací fondy jsou dnes nejméně
desateronásobně přepsány, právě
proto, poněvadž obce mající takové
schodky, nemohou činiti nic jiného, než obraceti
se na vyrovnávací fond. Za takových poměrů
jest to rozhodně příliš silné,
aby obcím byla nyní ukládána ještě
nová břemena, ačkoliv jest známo,
že nastává hospodářské
zhroucení obcí.
Jako druhý bod uvedl bych § 23, jenž ustanovuje
jakostní třídy. I zde jest podle našeho
mínění nutná změna, a sice
měl by býti první odstavec §u 23 změněn
tak, aby počet jakostních tříd v jednom
vceňovacím okrsku pro totéž vzdělávání
nesměl překročiti nikoliv 9, jak jest v návrhu,
nýbrž 10 stupňů. Desátá
jakostní třída dosud existuje a není
žádného důvodu a zákon také
žádného neuvádí, aby tato třída
byla zrušena. Jest naopak pro nejhorší půdy,
zvláště u nás ve Slezsku v horách,
naléhavě nutno, aby, když nebudou dosavadní
jakostní třídy již rozmnoženy,
přece byla dosavadní desátá jakostní
třída dále zachována.
Konečně ještě jeden bod. Není
pochybnosti, že novou organisací katastrální
služby nastane zvýšení stavu úředníků
u katastrálních úřadů. Na to
se poukazuje již v odst. 2 §u 1. Jest jasno, že
vláda rozhodně bude pomýšleti umístiti
nyní v katastrálních úřadech
část schopných, snad lépe řečeno
neschopných úředníků pozemkového
úřadu, kteří nyní pro brzké
ukončení první části pozemkové
reformy se uvolní, a německé vládní
strany měly tady vlastně žádati, aby
tyto katastrální úřady v jednotlivých
krajích byly obsazeny úředníky, pocházejícími
z příslušného národa. S tímto
návrhem byly by jistě souhlasily všechny národní
menšiny. Přes to si i tentokráte zase vládní
strany netroufaly vznésti takový samozřejmý
požadavek a naopak již ve výboru zamítly
všechny příslušné návrhy.
To charakterisuje zase tak správně strach našich
vládních panošů, kteří
sice nyní při projednávání
státního rozpočtu zaujali velice příkré
stanovisko zvláště proti pozemkovému
úřadu, aniž však z toho také při
nejbližší příležitosti skutečně
vyvodili důsledky. Tak by bylo ještě možno
v zákoně nalézti množství vad,
které by bylo lze kritisovati a které by zasluhovaly,
aby byly zlepšeny. Při takovémto parlamentním
projednávání to však nemá žádného
účelu, a proto mohu jen prohlásiti, že
se připojujeme k pochybnostem a k pozměňovacím
návrhům, podaným posl. Schweichhartem.
Ale musíme také na druhé straně uznati
přednosti zamýšlené nové úpravy,
jejíž nutnost jsem na počátku svých
vývodů vyložil, a proto budeme v zájmu
zvláště německého zemědělství,
které naléhavě potřebuje a přeje
si, aby nový katastrální zákon byl
vydán, přese všechny nedostatky pro tento zákon
hlasovati. (Souhlas a potlesk poslanců něm. strany
národní.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo už přihlášen, rozprava je skončena.
Žádám o přečtení podaných
návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
1. Návrh posl. inž. Záhorského,
dr Patejdla, Bergmanna a druhů:
Návrh zákona katastrálního budiž
vrácen, resp. přikázán k projednání
výboru pro dopravu a veř. práce a výborům
zemědělskému a ústavně-právnímu
a budiž při hlasování podle §u
58 jedn. řádu provedeno sčítání
hlasů.
2. Pozměňovací návrh posl. inž.
Nečase, Remeše, Svobody a soudr.:
Ve čl. II vypouští se věta: "zákon
ze dne 12. července 1896, č. 121 ř. z., o
revisi katastru pozemkové daně."
3. Pozměňovací návrh posl. inž.
Nečase, Remeše, Svobody a soudr.:
V §u 1, odst. 2, lit. b) buďtež slova "archivy
map katastrálních" nahrazena slovy "archivy
operátů katastrálních".
4. Pozměňovací návrh posl. inž.
Nečase, Remeše, Svobody a soudr.:
V §u 2, odst. 2 buďtež slova "katastrální
mapy" nahrazena slovy "katastrální plány".
5. Pozměňovací návrh posl. inž.
Nečase, Remeše, Svobody a soudr.:
V §u 3, odst. 1 budiž slovo "map" nahrazeno
slovem "plánů" a dále budiž
odst. 1 doplněn větou:
"Revise pozemkového katastru provádí
se každý třetí rok na základě
zvláštního zákona. Pokud nebude vydán,
provádějí se revise pozemkového katastru
podle §u 19."
6. Pozměňovací návrh posl. inž.
Nečase, Remeše, Svobody a soudr.:
V odst. 1, lit. A budiž za slovy "operát měřický,
t. j." doloženo "plány a doklady k nim,
to jest indikační skizzy, polní náčrtky
a manuály".