V §u 12 mluví se o tom, že musí býti
hranice jednotlivých pozemků omezníkovány.
Kdo ví, jak jest nákladné řádně
omezníkovati pozemky, musí uznati, že kdyby
se toto slovo "omezníkování" otrocky
dodržovalo, mohlo by to znamenati příliš
nákladné provádění a ohromné
zatížení našich malých zemědělců
a i těch, kteří obdrželi malé
příděly z pozemkové reformy. Prosil
bych, kdyby v instrukcích, které budou vydány
k provádění tohoto zákona, vzal se
zřetel na omezníkování, aby se připustilo
i to nejjednodušší tam, kde jde o plochy menšího
významu. Snad stačí, když k omezníkování
užijeme docela lidových prostředků a
ne těch, kterých se užívá při
přesném zaměřování.
Velice důležité jest ustanovení §u
14, odst. 3: "Rozdělení pozemků na stavební
skupiny nebo na jednotlivá stavební místa
vyznačí se v pozemkovém katastru až
po povolení tohoto rozdělení příslušným
stavebním úřadem." Proč toto
ustanovení je nesmírně důležité,
když dříve toto ustanovení nebývalo?
Právě proto, že nebylo omezování
v tom, aby si nemohl majitel půdy libovolně pozemek
děliti a jednotlivé díly označovati
za stavební parcely, vytvořil se stav, že se
počalo se zemědělskou půdou lichvařit
a že se v rozsahu Velké Prahy staly a stávají
případy, že byla zemědělská
půda rozdělena na jednotlivé stavební
parcely, ač parcelační řízení
ve smyslu stavebního řádu provedeno nebylo.
V důsledku toho jednotliví kupci těchto malých
parcel, kteří si chtěli postaviti za bytové
krise malé objekty v obvodu Velké Prahy, stávali
se majiteli pozemku, který vlastně stavebním
pozemkem nebyl a když pak předkládali určité
stavební plány úřadu, aby se jim dovolilo
stavěti, ukázalo se, že celá věc
byla podvodem a tím způsobem, slavná sněmovno,
řada družstev byla téměř i finančně
ruinována. Měl jsem příležitost
jako člen státní inundační
komise býti účasten mnoha jednání,
kde jsme s ustrnutím viděli, jak početné
byly tyto podvody. Jestliže zákon toto ustanovení
má, kvituji, že je to jedna ukázka dobrého
v novém zákoně.
Velmi mne zajímá § 21. V tomto §u 21 je
ustanovení: "Co do druhu se rozlišují
A. pozemky atd.... a) role, b) louky, c) zahrady, d) vinice, e)
pastviny, f) lesy, g) močály, jezera a rybníky..."
Nikde v této skupině jsem, slavná sněmovno,
nenašel chmelnice. Proto nahlédl jsem do originálu
tarifu katastrálního a konstatoval jsem, že
chmelnice za Rakouska vždycky zařazovány byly
buďto, kde byly chmelnice chatrné, do rolí,
ale zpravidla do zahrad.
Jsem proto toho mínění, že měli
bychom do odst. c) tohoto zákona zařaditi zahrady
a chmelnice, a to proč? Poněvadž resoluce senátu
zněla, že mají býti chmelnice napříště
zařazeny jako role. Je to smutné, musím-li
se tímto, zde zabývati, z tohoto důvodu,
že není mně dobře známo ze zprávy
rozpočtového výboru a také ne ze zprávy
p. zpravodaje, zdali se rozpočtový výbor
usnesl také na resoluci senátu či zda ji
odmítá. Mám za to, že náš
rozpočtový výbor ukázal se vůči
státu tak ohleduplným, že resoluci senátu
zamítl. Proč? Když jsem se totiž podíval
do originálu tarifů, našel jsem tam odstrašující
věci. Našel jsem např. v Roudnici: role vykazuje
tarif 26 zl., zahrada event. chmelnice 36 zl. Rakovník:
role 24 zl., zahrada 42 zl. Žatec: role 27 zl., zahrada,
chmelnice 76 zl. (Výkřiky.) Žatec -
jiná třída - role 36.5 zl. a zahrada nebo
chmelnice 45.5 zl. Když však, slavná sněmovno,
uvážíme, že chmelnice jsou vlastně
většinou majetkem našich německých
spoluobčanů, vidíme jednu zjevnou koncesi,
která se zde dává účastníkům
dnešní vlády na újmu státní
pokladny, a to na velikou újmu, uvážíme-li,
že na jedné straně 27 zl. stojí u role,
a 76 zl. u zahrad nebo chmelnic. Mám za to, že vzhledem
k tomu, že v rozpočtové zprávě
není zmínky o této resoluci, k této
resoluci v této sněmovně snad ani vůbec
nedojde.
Snad abych nepřekročil lhůtu, která
mi byla poskytnuta, mohu zkrátiti poněkud své
poznámky, poněvadž je jich tolik, že bych
vyčerpal snad na to celý dnešní den.
Zmíním se ještě o některých
věcech, které v tomto zákoně měly
býti respektovány.
§ 34 mluví o trvalých změnách
výtěžkového předmětu.
Tu je třeba, slavná sněmovno, připomenouti
tuto věc. Máme v naší Československé
republice velmi mnoho míst, která bezohledností
kapitalismu byla znehodnocena. Na př. naše poddolované
Středohoří vykazuje tolik míst zpustošených,
že to člověka až bolí, když
tímto krajem prochází, a přece je
namnoze možno tyto neutěšené krajiny zlepšiti.
Máme na př. v západních Čechách
spoustu hald s lupkem nebo hald, které obsahují
kyselou strusku z vysokých pecí. Tyto haldy, tato
devastovaná území je možno zlepšiti.
Proč by nebylo možno v tom §u 34 pamatovati na
to, aby tyto pozemky, které mohou býti upraveny
takovým způsobem, že se stávají,
ač dříve bez výtěžku,
novými pozemky s výtěžkem, byly nadány
určitými výhodami? Proto bych se přimlouval,
aby § 34 měl dva odstavce. Odstavec prvý zůstal
by v témže znění jako je, a odst. 2
by zněl takto: "Pozemky bez katastrálního
výnosu, které byly přeměněny
tak, že poskytují katastrální výtěžek,
vtřídí se sice náležitě,
ale jsou po dobu 25 let daně prostými".
Nyní malou, pánové a dámy, ukázku
krásné češtiny z §u 42: "Pozemkový
katastr s jedné strany a desky zemské, knihy pozemkové,
knihy železniční, horní a oficiální
soupis památek s druhé strany dlužno udržovati
ve stálém vzájemném souladu."
Nevím, co se tam dluhuje, nevím, co je to oficiální
soupis, a nevím, proč tam stojí "s jedné
strany" a "s druhé strany". Bylo přece
možno krásně česky vyjádřiti
"mají se udržovati ve stálém vzájemném
souladu" a při tom slovo "oficiální"
mohlo by býti nahrazeno slovem "úřední".
V §u 55, lit. a) jest ustanovení, které zní:
"Obecní úřady jsou povinny dodávati
katastrálnímu měřickému úřadu
snímek zastavovacích plánů právě
platných, jakož i každou jejich změnu
a doplňky jich se týkající."
Zde máte jasný důkaz, že rozpočtový
výbor nebyl si vědom dosahu tohoto ustanovení.
Kdyby rozpočtový výbor věděl,
jaké ohromné finanční zatížení
způsobí toto nové ustanovení, nemohl
by jinak jednati, než ustanovení toto, na kterém
se usnesl senát, ze zákona vypustiti. Proč?
Co znamená "snímek zastavovacích plánů
právě platných"? Znamená to úplnou
regulaci obcí a podle zákona regulace naše
navrhují se v plánu, který je kreslen v měřítku
1:5000 nebo v měřítku katastrálním
1: 2880. Podíváme-li se však na složitost
našeho terénu na př. Velké Prahy, vidíme,
že státní regulační komise, která
je podle zákona čís. 88/1922 povinna zpravidla
kresliti v měřítku 1:5000, nemůže
poříditi tento plán tak, jak to zákon
určuje, nýbrž musí pracovati ve složitém
terénu seskupeném tím způsobem, že
pracuje napřed v měřítku 1:720 a teprve,
když je toto vypracováno, přenáší
se to do měřítka katastrálního
a konečně do měřítka 11:5000.
Když nyní budou předkládány jednotlivými
obcemi měřickým úřadům
regulační plány kreslené 1:2880, tak
bude na denním pořadu až budou obce realisovati
tyto své regulační plány, že
úřady se musejí odchýliti od těchto
plánů, které byly schváleny a které
byly měřickými úřady postaveny.
V důsledku toho bude musiti měřický
úřad okamžitě zanášeti nové
změny, a tyto změny nebudou míti konce. Já
bych rád věděl, jak je měřický
úřad katastrálně interesován
na tom, aby znal regulace obce. Toho není potřebí.
Stačí úplně, jestliže se postaráme
novým stavebním řádem o to, aby naše
obce měly bezvadné regulační plány
(Výborně!), a aby každý, kdo
je bude potřebovati, obrátil se na obec. Tím
způsobem, slavná sněmovno, by obce byly zatěžovány,
poněvadž zastavovací plány nebudou předkládati
geometři, úředníci, kteří
je vykonali a i kdyby, tak to půjde na účet
obce. Jestliže jsme v zákoně o finančním
hospodářství obecní příjmy
tak restringovali, rád bych věděl, kdo může
opětovně novým zákonem nová
břemena obcím rozmnožovati? (Posl. Pik:
Obce se nejdříve obraly o finanční
prostředky a teď jim dávají povinnosti!
- To je škandál! Nikdo na to nemysli, co se
zde obcím ukládá!) Ano. Právě
mně připomíná p. kolega, že přeskočil
jsem § 53, který ukládá obcím
určité povinnosti. Tam stojí: "Úřady,
osoby nebo korporace, které provádějí
stavby silnic, elektrických vedení vysokého
napětí..." Tedy obce jsou povinny, aby předkládaly
měřickým úřadům své
plány, které obsahují způsob provádění
těchto staveb. Jestliže zde stojí slovo "osoby",
je to, slavná sněmovno, omyl a mělo by to
býti zase precisováno. Jde tu o osoby, které
provádějí stavbu jako podnikatel, nebo jde
tu o osobu, která při provádění
stavby je stavebníkem? To je ohromný rozdíl,
jestliže provádím stavbu jako civilně
oprávněný inženýr, tedy jsem
osobou, která stavbu provádí, ale neprovádím
ji jako stavebník, a kdo mi pak může ukládati
určité povinnosti, abych předkládal
plány? To jistě jde na osoby, které se vlastně
stávají stavebníky. A tu je přirozeno,
že geometrr musí přesunouti vydání
na příslušné úřady, a
tak to bude i v tomto případě, když
budou obce povinny, aby určité předlohy úředně
předkládaly. To všechno zůstává
v zákoně nejasně vyřešeno.
§ 56 ukládá nová břemena obci.
Co tam stojí v §u 56 v odst. 2? Odstavec druhý
praví: "Mimo to jsou obce povinny dodati zdarma do
doby určené měřickým úředníkem
pro podrobné nové měření (§
28, odst. 2) místní triangulaci nebo pro polygonisaci
měřické signály, kolíky, mezníky,
povozy, nářadí a jiné předměty,
potřebné pro signalisaci nebo označení
měřických bodů." Slavná
sněmovno! To je tak ohromné zatížení,
že není myslitelno, aby v republice Československé
dělo se to, co se za Rakouska nedělalo. Vždyť
za Rakouska byly tyto věci placeny a to podle místních
cen. Proto žádáme, aby slovo "zdarma"
bylo vypuštěno a aby tam stálo: "Mimo
to jsou obce povinny dodati za ceny v místě obvyklé..."
(Výborně! Potlesk poslanců čsl.
strany nár. socialistické.) To jest jedině
možné.
§ 57 mluví o všeobecné povinnosti držitelů
pozemků ohlašovati změny a o následcích,
které vyplývají z nedodržení
ohlašovací lhůty. Držitelé pozemků
jsou povinni do 30 dnů ohlásiti katastrálnímu
měřickému úřadu na držebnostních
hranicích svých pozemků veškeré
trvalé změny, v jejichž důsledku se
mění pozemkový katastr. Kdyby nebyla tato
lhůta dodržena, následují nemilosrdné
tresty. Rád bych věděl, kdo na Podkarpatské
Rusi a kdo na Slovensku bude znáti ustanovení tohoto
zákona. Říká se: Neznalost zákona
neomlouvá. Zde se však musí prokázati,
aby aspoň instrukce, nebude-li změněn zákon,
byly tak benevolentní, aby poskytovaly našemu chudému
a ještě ne dosti poučenému obyvatelstvu
na Slovensku a v Podkarpatské Rusi jistoty, že nebude
trpěti pro to, že tento zákon chce téměř
nemožnosti.
Snad stačí, co jsem uvedl. Já bych mohl obtěžovati
slavnou sněmovnu ještě velmi dlouho. Lituji,
že mně jako členu dopravního výboru
a výboru pro veřejné práce nebyla
poskytnuta možnost, abych se zastal tohoto zákona,
jehož prospěšnost uznávám a o němž
loyálně přiznávám, že
znamená více než je dnešní stav.
Ale nelze připustiti, abychom snižovali důstojnost
této sněmovny podobnou činností zákonodárnou,
a nutno dbáti, aby se takovéto případy
nemusily opakovati. Snad získám pro to porozumění
v této sněmovně, budu-li prositi, aby přijata
byla, i když se snad všecky ostatní pozměňovací
návrhy nepřijmou, resoluce, kterou se vláda
vyzývá, aby v nejkratší době
předložila Národnímu shromáždění
návrh zákona o zřízení státní
zeměměřické rady jako poradního
orgánu vlády ve všech státních
věcech zeměměřických.
Slavná sněmovno! Proč se přimlouvám
za přijetí této resoluce? Jediný učitel
vysokoškolský, jediný odborník mimo
úřad stojící neměl tu čest,
aby byl pozván do senátu nebo do rozpočtového
výboru této slavné sněmovny.
Slavná sněmovno! Nedávno jsme zde projednávali
státní rozpočet, v němž velikou
číslicí figuruje rozpočet našich
vysokých škol. Prosím, nemá stát
právo, aby požadoval vědu, aby sloužila
také v tomto Národním shromáždění?
Pečujeme-li tak o tyto vysoké školy, jsme povinni
a ty školy naopak vůči nám jsou povinny,
aby nám byly nápomocny, jednáme-li o zákonech
nepolitických, o zákonech ryze odborných.
(Výkřiky posl. Moudrého.) A jak to,
slavná sněmovno, je také ke cti této
sněmovně, když tato sněmovna poskytla
30. září t. r. pohostinství mezinárodní
geodetické a geofysikální unii. Tato mezinárodní
unie, která byla zastoupena v Praze jmény nejzvučnějšími,
zasedala v této slavné sněmovně, a
je radost čísti zprávu francouzského
delegáta Bigoudana, kterou podával pařížské
akademii věd, když tak nadšeně se vyslovuje
o Češích, když vzpomíná
na osudný rok 1870, že byla to Královská
učená společnost nauk, která podala
protest proti bombardování Paříže,
a když čtete v této zprávě, jak
s úctou se pohlíží na naše slavné
geodety, kteří tak hojnou měrou byli účastni
v naší Maffii. Uvažte, že to byl Štefánik,
jeden z geodetů, kteří stáli v čele
našeho revolučního hnutí, a že
cizina má porozumění pro tyto lidi, ale naše
republika Československá nechá tyto lidi
státi v koutě, když projednáváme
zákony ryze odborné!
Slavná sněmovno! To je smutný zjev. Tak jako
se v této sněmovně kope do toho drobného
lidu, který nejvíce trpěl za svobodu tohoto
státu, nedivím se, že se kope také do
tohoto světa vědeckého. Proto myslím,
že splní slavná sněmovna kus své
povinnosti, přijme-li tuto mnou navrženou resoluci.
Dovedeme se postarati o vědu, ale bohužel postaráme
se o ni vždy velice kuse. Přijali jsme v této
sněmovně zákon, kterým jsme založili
Masarykovu akademii práce, a to zákon z 29. ledna
1920, č. 86 Sb. z. a n. a založili jsme ji jako samosprávný
a samostatný vědecký ústav. Úkolem
Masarykovy akademie práce jest, organisovati technickou
práci k hospodárnému využívání
schopností veškerého lidu i přírodního
bohatství v republice Československé k nejvyššímu
obecnému prospěchu. Podíváme-li se
na náš státní rozpočet, jak je
pamatováno na potřeby této akademie, tak
je člověku úzko, a mám za to, že
měl by se nad tím pozastaviti pan ministr financí,
aby korigoval dodatečně to, co jest obsaženo
v našem státním rozpočtu, aby se dostalo
této akademii, která je tak všeobecného
prospěchu pro stát, více podpor, aby mohla
jedenkráte připraviti samostatný stánek
těm, kteří beznáročně
bez jakékoliv odměny veškeré své
schopnosti opětovně dávají do služeb
státu.
Slavná sněmovno! Nemohu jinak zakončiti svůj
projev - nečiní mi to žádný příjemný
pocit, že jsem musil tyto výtky činiti - než
připomenutím, že mezi celou řadou návrhů
pozměňovacích je také náš
zásadní návrh, aby tento zákon byl
vrácen k projednání výboru zemědělskému
a výboru pro dopravu a veř. práce. (Výborně!
Potlesk poslanců čsl. str. nár. socialistické.)
Místopředseda Horák (zvoní):
Dalším řečníkem je pan posl.
Bečák. Dávám mu slovo.
Posl. Bečák: Slavná sněmovno!
Zákon katastrální, který je právě
předmětem našeho jednání, je
zákonem velmi důležitým. Vláda
ve své důvodové zprávě k osnově
tohoto zákona poukazuje na jeho věcnou spojitost
se zákonem o přímých daních,
a to s hlavou IV. o pozemkové dani, která nabývá
účinnosti dne 1. ledna 1928, a je proto zcela odůvodněno,
aby taktéž v tento den nabyl platnosti zákon
o pozemkovém katastru.
Je třeba uvítati, že na místě
asi 20 různých zákonů rakouských,
uherských a pruských, jež upravovaly evidenci
katastru pozemkového, dostává se nám
zákona jednoho, v němž celá materie
je obsažena. Je třeba však uvítati zvláště
unifikaci služby v celém státě na jedné
a téže zásadě, poněvadž
jen tak umožněn bude řádný přehled
držby pozemkové v celé republice a bude dán
věcný podklad pozemkovým knihám, zvláště
na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde dosud téměř
1/5 celé rozlohy Slovenska postrádá řádných
map katastrálních stejné hodnoty jako u nás
na Moravě a v Čechách. Z toho důvodu
bude také třeba nového zaměření
téměř ve všech obcích na Hlučínsku
proto, že úprava katastrálních operátů
Pruska se značně liší od operátů
bývalých zemí rakouských nebo uherských.
§ 3 tohoto zákona dobře vystihuje jeho význam,
když praví: "Pozemkový katastr slouží
tomu, aby byl získán podklad pro vyměřování
veřejných daní a dávek s držbou
pozemků spojených, pro zakládání,
obnovování nebo doplňování
veřejných knih a jejich map, zajištění
držby, pro převod nemovitostí a pro reální
úvěr." Pro nás zemědělce
tohoto státu bude míti pozemkový katastr
ten veliký význam, že vedle statistických
dat, jichž nutně potřebujeme při řešení
různých problémů půdy a jejího
obdělání, budeme míti dokonalé
mapy katastrální, které budou podkladem různých
akcí melioračních, komasačních
atd.
Vážení pánové a dámy!
Nechci se zabývati podrobnostmi tohoto zákona, jednotlivými
paragrafy, z nichž mnohé snad nás mohou uspokojiti,
ale z nichž mnohé také nemohou býti
námi zemědělci tak vřele přijaty,
jak bychom si při zákonu tom sami přáli.
Zákonem tímto dostává se obcím
práva zúčastniti se provádění
tohoto zákona, dostává se jim možnosti
součinnosti. A já lituji, vážení
pánové, že náklady spojené s
prováděním tohoto zákona, veškeré
zaměřování, vceňování,
triangulace, polygonisace přenášejí
se vesměs na bedra našich obcí. Náklady
tyto budou značné. Bohužel, že technika
našeho parlamentu jest už taková, že není
dobře možno v dnešní chvíli, aby
se na zákoně něco měnilo.
Splnění celého zákona bude vyžadovati
řadu desetiletí a ovšem také ohromných
nákladů finančních. Podle tohoto zákona
provede se postupně nové zaměření
velkého počtu obcí podle nynějšího
stavu držby pozemkové. Práce tato bude vyžadovati
mnoho peněz, kterých nebude v pravém slova
smyslu reálně využito, a proto chápu
se, slavná sněmovno, slova, abych upozornil zvláště
p. ministra financí na tyto okolnosti. Lituji proto, že
nedostal se dosud do sněmovny návrh zákona
o zcelování hospodářských pozemků,
poněvadž mohla býti zároveň vybudována
jistá souvislost obou zákonů v tom směru,
že všude tam, kde z jakýchkoli příčin
je třeba provésti zaměření
celého katastru nebo jeho převážné
části, nemělo by se nikdy přikročiti
k zaměření statu quo, nýbrž okamžitě
podle zákona zcelovacího provésti řádnou
organisaci držby pozemkové řádným
zcelováním.
Zcelování hospodářských pozemků
má pro naši republiku s hlediska soukromohospodářského
i národohospodářského tak ohromnou
důležitost, že je neustále třeba
po jeho urychlení volati. Člověku je skutečně
mnohdy líto, že veškeré hlasy, které
v této sněmovně volají po urychlení
a o podporu zcelování, nenalézají
patřičné ozvěny přesto, že
každá podpora v tomto směru vynaložená
setkává se přímo se skvělou
rentabilitou nejen ve směru soukromohospodářském,
ale i, a to v prvé řadě, národohospodářském.
Morava má ve zcelování jakýsi primát
oproti druhým zemím našeho státu a já
jsem hrdý na náš moravský venkov, který
se může honositi, že v tomto směru předstihl
zemědělce všech ostatních zemí
naší republiky.
Podle pozemkového katastru máme na Moravě
přes 6 mil. pozemkových parcel. Z celkové
rozlohy zemědělské půdy, t. j. rolí,
luk a pastvin, měli jsme na Moravě rozkouskovanou
půdu výměrou 1.200.000 ha, což činí
z celkové rozlohy zemědělské půdy
82,6%. Dodnes provedlo se zcelování, komasace těchto
pozemků ve 180 obcích ve výměře
88.000 ha, t. j. 7,3% celkové zemědělské
půdy a téměř u 20.000 účastníků.
Slavná sněmovno! Práce tato provedena byla
za 28 roků, a já žaluji dnes s tohoto místa,
že na Moravě přes 80 obcí volá
po provedení zcelení. Přes veškeré
námahy, intervence nemohou dosáhnouti splnění
tohoto přání. Bude-li státní
správa přezírati i v budoucnu tuto dobrou
snahu jako dnes, bude těchto 80 obcí nejméně
ještě 6 až 8 roků čekati, než
zcelení jejich pozemků se provede, nehledě
k tomu, že většinu nákladu se zcelováním
spojeného hradí sobě zemědělec
sám. A proč žádá těchto
80 obcí zcelování? Proto, že je přesvědčeno,
že zcelováním provede se účelné
rozdělení půdy hospodářské,
účelná síť komunikační,
provedou se nutné regulace a meliorace, čímž
při hospodaření úsporou na pracovní
síle, potahu, používání hospodářských
strojů, úspěšnějším
používáním strojených hnojiv,
zmenšením nebezpečí před škůdci
živočišnými a rostlinnými v důsledku
odstranění mezd, možností intensivnějšího,
racionelnějšího hospodaření možno
jedině zabezpečiti rentabilitu zemědělského
podnikání a řádnou naši zemědělskou
výrobu.
Podle statistických dat a výsledků při
zcelování na Moravě vypočítal
vrchní stav. rada inž. Öhm, že provedením
zcelování v celé republice získalo
by se odstraněním zbytečných mezí
a pohraničních brázd celkově nového
výměru 132.000 ha orné půdy. Je to
plocha mnohem větší než ztracená
část Těšínska. Dobře to
řekl inž. Öhm: "Provedete-li zcelování
v českých zemích, získáte opět
ztracené Těšínsko, a to ne mečem,
nýbrž pluhem."
Z těchto důvodů obracím se znovu k
slavné vládě a žádám,
aby věnovala zcelovacím pracím svou pozornost,
finanční podporu, přikročila k rozšíření
úřadu pro agrární operace na Moravě,
vybavila tento úřad řadou schopných
a svědomitých úředníků
a konečně předložila parlamentu návrh
zákona o zcelování pro celý stát.
Zcelováním dostane se vedení pozemkového
katastru zdarma důkladných katastrálních
map. I zde budou peníze ušetřeny. Peníze
podle zákona o pozemkovém katastru vynaložené
na nové zaměření tam, kde zcelování
je nutné a účelné, bez zcelování
jsou vyhozeny, neboť za tytéž peníze neb
nepatrně zvýšený příspěvek
může v týchž obcích býti
provedeno zcelování se všemi jeho výhradami
soukromohospodářskými i národohospodářskými.
Upozorňuji na tuto věc pana ministra financí,
a prosím, aby on i jeho úřad nepřehlíželi
při provádění tohoto zákona
těchto námětů a vzali je v náležitou
úvahu.
Zákon sám zásadně je dobrý
a já i klub můj budeme pro jeho přijetí
rádi hlasovati. (Výborně! - Potlesk.)
Místopředseda Horák (zvoní):
Dalším řečníkem je pan posl.
inž. Nečas. Dávám mu slovo.
Posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno!
Dnes projednávaný katastrální zákon
náleží k nejdůležitějším
předlohám. Slovensko a Podkarpatská Rus potřebovaly
zvláště tohoto zákona, který
má za účel, aby učiněn byl
konec nejistotě v pozemkové držbě, jíž
trpí především drobní lidé,
a aby umožnil drobným zemědělcům
opatření levného hypotekárního
úvěru dosud bez řádné pozemkové
knihy nedosažitelného. Řádné
provedení katastrálního zákona učiní
konec také velmi četným a nákladným
sporům držebnostním. S hlediska socialistického
byly vysloveny obavy, že katastrální zákon
mohl by znamenati do jisté míry stabilisování
dnešního nespravedlivého rozvržení
pozemkového majetku v republice. Tyto obavy jsou bezpodstatné,
neboť katastrální zákon opatřuje
- jak praví ve svém §u 2 - "geometrické
zobrazení, soupis a popis veškerých pozemků
v Československé republice". Zjednává
tedy evidenci všeho pozemkového vlastnictví
v republice, zjednává také přesný
obraz všech sociálních nespravedlností
v tomto směru a bude právě pro socialisty
dobrým evidenčním základem, z něhož
mohou a budou v budoucnosti vycházeti. Že ovšem
dnes katastrální zákon nám předložený
sleduje účel upevnění nesprávných
a sociálně nespravedlivých zásad uplatněných
v daňové reformě, náleží
k politickým stinným stránkám předlohy.
Zdůrazňujeme proto při této příležitosti,
že pozemkovou daň, tak jak byla přijata při
daňové reformě, považujeme ze všech
daní za nejnespravedlivější nejen co
se rozvržení břemen na zemědělské
a nezemědělské obyvatelstvo týče,
nýbrž i pro zemědělce samy, neboť
malozemědělcům nepřináší
těch spravedlivých výhod, jež pro ně
byly požadovány, velkým zemědělcům
však ulevuje.
Na počátku svých vývodů dovolil
jsem si ukázati na světlé stránky
projednávané předlohy katastrální.
Zjednává krajně potřebnou unifikaci
ve věcech pozemkového katastru v celé republice.
Zajišťuje po stránce technické vybudování
nové trigonometrické sítě i podrobné
zaměření obcí dosud vůbec nezaměřených,
reambulaci zastaralých map; zajišťuje potřebné
provádění evidence změn v nových
technických operátech, a udržování
souhlasu katastru s pozemkovou knihou; zjednává
objektivní podklad pro práce vložkářské
a také pro operace, které slouží velkému
intensivnění zemědělství: meliorace
a hlavně komasace. Co znamená projednávaný
zákon pro Slovensko, ukazuje fakt, že jen čtvrtina
Slovenska má katastr v pořádku, a to ještě
ne úplném kdežto na 3/4 Slovenska je katastr
jen přibližný, zastaralý, neopravovaný
a neshodující se proto se skutečností
ani co se držitelů pozemků, ani co se předmětu
týče. Za daných poměrů bylo
by vyžadovalo vyhotovení nových operátů
katastrálních a založení vložek
pozemkové knihy doby 132 let. Přímo desolátní
poměry byly po převratu na Podkarpatské Rusi,
kde dlužno dnes reambulovati více než polovinu
všech obcí a kde sice každá obec má
své pozemkoknižní protokoly, ale většina
jich je v tak ubohém stavu, že by snad bylo lépe
- jak odborníci tvrdí - kdyby obce těchto
"pozemkových knih" vůbec neměly.
Anarchií a nepořádkem ve věcech katastru
a pozemkových knih na Slovensku a Podkarpatské Rusi
trpěli a trpí především malí
lidé, malozemědělci, kteří
nemohli si následkem neupravených poměrů
opatřovati dlouhodobé úvěry a stávali
se proto obětí známé lichvy. Poměry
v tom směru jsou přímo zoufalé a vyžadují
bezodkladné nápravy.
Proto přikládáme osnově katastrální
veliký význam a proto také věnovali
jsme projednávání jejímu velkou pozornost.
Bohužel, stali jsme se právě při této
příležitosti svědky toho, s jakou nevážností
byla předloha projednávána vládou,
stali jsme se znovu svědky toho, že nebylo dbáno
ani jediného návrhu z řady dobrých
pozměňovacích návrhů i resolucí
oposice, i toho, jak byla oposice odbyta v senátě
stejně jako v poslanecké sněmovně
bez jakéhokoliv povšimnutí a přihlížení
k jejím žádostem na celé čáře,
bez jakéhokoliv dalšího odůvodnění.
Ve starém rakouském parlamentě byl katastrální
zákon po léta projednáván a pečlivě
se všech hledisek prodiskutován. U nás odbyt
byl katastrální zákon v rozpočtovém
výboru senátu za necelé 2 dny, v rozpočtovém
výboru poslanecké sněmovny za 6 hodin, při
čemž všechny pozměňovací
návrhy a resoluce byly bez výjimky zamítnuty,
až na tu jedinou chmelařskou, o jejíž
kvalitě velmi dobře a správně mluvil
p. kol. inž. Záhorský. To se stalo v
době, kdy premier vlády v rozpočtovém
výboru zdůraznil právě práci
ve výborech a podcenil práci v plénu sněmovny,
mimochodem řečeno způsobem nemožným
v zemích zdravého parlamentarismu. S důrazným
protestem ohrazujeme se nejen proti promrskání katastrálního
zákona v rozpočtovém výboru, nýbrž
i proti tomu, že nebyl návrh zákona dán
k projednání i výboru zemědělskému,
ústavněprávnímu a technicko-dopravnímu,
jimiž měl při svém dalekosáhlém
významu bezpodmínečně projíti.
Jako strana věcné oposice pozdravujeme možnost,
že alespoň v plénu sněmovny můžeme
i veřejnost seznámiti s řadou detailů
z projednávaného zákona a demonstrovati,
jak nynější představitel vlády
a jeho režim přecházejí hlasy věcné
oposice. Bez věcné oposice není možným
zdravý parlamentarismus. Švehlův režim
však si věcné oposice nepřeje a také
si ani nepřeje vypěstovati potřebnou v tom
směru tradici.
Budiž mi dovoleno probrati aspoň některé
naše pozměňovací návrhy a resoluce,
jež byly v rozpočtovém výboru všechny
zamítnuty.
Omezuji se jenom na některé, protože řadu
z nich velmi pěkně zde odůvodnil a přednesl
můj předřečník kol. inž.
Záhorský, a bylo by do jisté míry
opakováním, kdybych mluvil o některých
z těchto pozměňovacích návrhů,
protože naše názory se v tomto směru kryjí.