Posl. Horpynka (německy):
Dámy a pánové! Účelem projednávaného
vládního návrhu tisk č, 1304 jest
pravoplatně prodloužiti do 30, června 1928
platnost mimořádných opatření
bytové péče nařízených
zákonem č. 225/1922 Sb, z. a n, stran přípustného
rozsahu a změn bytů, stran opatření
obcí ve věci nuceného pronájmu. stran
zajištění bytů pro státní
v a železniční zaměstnance
- což bylo později rozšířeno i
na byty pro učitele obecných a měšťanských
škol - dále stran požadování bytů
a místností.
Zajisté nezbývalo vládě nic jiného
než předložiti poslanecké sněmovně
tuto novelu zákona.
Rozpaky, v nichž jest vláda, zrcadlí se velice
zřetelně v důvodové zprávě
k vládnímu návrhu. Kdo umí čísti
mezi řádky a ve skrovných údajích
důvodové zprávy, tomu se odhalí odstrašující
obraz žalostného způsobu, jakým v tomto
státě vláda a každá dočasná
vládní většina projednávají
důležité otázky bytové péče,
ochrany nájemníků a podpory stavebního
ruchu.
Od r. 1922, tedy nyní 5 let, prodlužuje se od jednoho
silvestrovského večera do druhého platnost
mimořádných opatření bytové
péče, poněvadž se tato opatření
podle důvodové zprávy celkem dosud osvědčila
při úhrnné úpravě bytové
otázky.
Musíme se skutečně nejprve tázati,
odkud vláda béře svoje přesvědčení,
že se tato opatření v oboru bytové péče
dosud osvědčila. Slova kritiky, jež byla vyslovena
v obou komorách zákonodárných ke všem
takovým návrhům zákonů, odmítavé
stanovisko, s nímž se opatření vlády
setkala u majetníků domů a u nájemníků,
nekonečný řetěz právních
sporů, jež povstaly z opatření vlády,
jsou přece jasným důkazem, jak málo
se vládní opatření od r. 1922 osvědčila.
Jaká jest vlastně zásluha
vlády a parlamentu? Nenormálním poměrům,
způsobeným vlivem a následky války
v oboru bytové péče, hleděla vláda
čeliti stálým zasahováním veřejné
moci, což vedlo nejen k dalekosáhlým omezením
svobodného vlastnictví a neporušitelnosti bytů,
nýbrž postupně uvedlo celou bytovou produkci
v závislost na státní péči.
A tak jest opatřeními vlády svobodné
hospodářství v oboru bytové péče
prozatím úplně vyloučeno ve prospěch
daleko vybudovaného, zákony upraveného nuceného
hospodářství.
A s těmito opatřeními, která s počátku
byla jistě odůvodněna a nutna, vláda
se do dnešního dne v nepochopitelné skromnosti
úplně spokojila. V následující
době jen soustavně omezovala a rušila státní
opatření k podpoře stavebního ruchu,
takže nyní v tomto státě šťastně
uplynula tři stavební období, jichž
nebylo využito. Ostatně in puncto nuceného
hospodářství zůstalo vše při
starém. Kde jest úhrnná úprava bytové
otázky, o níž se zmiňuje důvodová
zpráva?
I na to se důvodová zpráva pokouší
odpověděti. Vláda se totiž r. 1926 šťastně
probojovala k poznání, že zákon o mimořádných
opatřeních bytové péče věcně
souvisí se zákonem na ochranu nájemníků
a proto vláda předložila sněmovně
vládní návrh tisk 460, jenž měl
nově upraviti ochranu nájemníků v
souvislosti se státní podporou
stavebního ruchu.
Ale - tak se praví v důvodové zprávě
tento vládní návrh byl vzat zpět,
"byl odvolán". A proto musí dnes zákon
č. 225/1922 Sb. z. a n. zůstati v platnosti nejdéle
až do 30, června 1928, poněvadž nejsou
předpoklady pro změnu tohoto zákona.
Proč v důvodové zprávě není
ani slovem zmínky o pohnutkách, které způsobily,
že vládní návrh tisk 460 byl odvolán?
Rád doznávám, že tento návrh
zákona nebyl naprosto ideálně dobrým
řešením celé bytové otázky,
musím však nestraně ujistiti, že to byl
první pokus vlády, rozřešiti velkoryse
a na delší dobu otázku zrušení
ochrany nájemníků, které se stalo
nutným, v souvislosti s otázkou podpory stavebního
ruchu.
Chápu také, že vládní návrh
tisk 460 byl s počátku jednomyslně odmítnut
zájemníky, jak nájemníky tak také
majetníky domů. Nemohu si však představiti,
že právě toto odmítnutí bylo
důvodem, že tento návrh zákona byl odvolán,
zvláště když jsme se dosud vždy v
tomto státě dožili toho, že vláda
zákon, jejž odborné organisace odmítly,
zcela prostě hlasy vládních
stran, naučených slepé poslušnosti.
vnucuje občanům tohoto státu. (Předsednictví
převzal místopředseda dr Buday.)
Nemohu si také mysliti, že se vláda obávala,
že při projednávání svého
návrhu tisk 460 narazí na nepřekonatelné
překážky. Právě kritiky tohoto
návrhu zákona v článcích a
přednáškách nejen jasně osvětlily
nedostatky tohoto návrhu, nýbrž zřetelně
ukázaly, kam směřují přání
nájemníků a majetníků domů
a jaké návrhy ke změně dovedli podati
nejlepší odborníci v tomto oboru. Při
opravdové vůli k poctivé
práci byl tedy tento vládní návrh
dosti charakterisován jako vhodný základ
pro vyjednávání. Proč tedy byl tento
návrh tisk 460 ve šťastném roce 1926 vůbec
odvolán? Jakkoliv neuvěřitelná se
bude všem myslícím lidem zdáti odpověď
na tyto otázky, jest přece
jisto, že velkorysé řešení otázky
ochrany nájemníků a podpory stavebního
ruchu bylo z důvodů stranicko-politických
a volebně-technických na škodu celé
veřejnosti odloženo skorem o dva roky.
Politické strany nové smíšené
národní občansko-konservativní vládní
většiny se obávaly, že nebudou s to, aby
vládní návrh tisk 460 proti vůli vlády
tak změnily, aby zákon jenž by z toho povstal,
aspoň napolo uspokojil všechny vrstvy obyvatelstva.
Starostlivě pohlížely do budoucnosti, že
několika nutnými opatřeními nebudou
uspokojena nejzazší přání ani
majetníků domů ani nájemníků.
A jako. následku toho se tyto strany obávaly, že
při obecních volbách r. 1927 hlasovací
lístky rozhodnou buď ve prospěch oposičních
stran nebo že se utvořením nových stran
majetníků domů
a nájemníků může poškoditi
výsledek voleb pro vládní strany. A sama
sebou poněkud slabá vládní většina
nynější vlády se domnívala, že
se nesmí vydati takovému nebezpečí.
A poněvadž u vládní koalice zájem
stran převládá nad zájmem lidu, zanechalo
se rychle těžké,
ale poctivé práce, a všichni, kteří
trpí bytovou v nouzí, byli potěšeni
odkazem na r. 1928. Tak vypadá vážnost, s níž
zákonodárné sbory v tomto státě
přistupují k řešení nejdůležitějších
otázek.
Co se vleče, neuteče! Táž vládní
většina, která se r. 1926 málo čestně
vyhýbala úpravě bytové otázky,
stojí v slavnostním roce desítiletého
trvání této republiky před touž
otázkou a může si říci. že
obyvatelstvo již tak klidně nepřijme druhého
útěku před tou věcí jako r.
1926. Již dnes napjatě čekáme, v jaké
formě vládní návrh tisk 460 se v příštím
kalendářním roce objeví před
sněmovnou. Podle některých zpráv,
které již nyní vyšly v denním tisku,
nelze pro široké vrstvy obyvatelstva očekávati
nic dobrého. A tak zvláště široké
vrstvy hospodářsky slabých nájemníků
vstupují do roku 1928 s těžkou starostí.
Při bytové otázce jde zajisté o jednu
z nejdůležitějších sociálních
a hospodářských otázek poválečné
doby. Nynější vládní strany,
které se tak rády nazývají hospodářskými
stranami, dosud v této věci, což jest podivné,
selhaly. Přes to však předseda Svazu zemědělců
posl. Windirsch ve své proslavené řeči
ze dne 28. listopadu t. r. v rozpočtové rozpravě
vyčtl oposici, že jest daleka toho, aby se zabývala
hospodářskými otázkami, poněvadž
by se její duch musil také držeti věcných
základů, s nimiž však její frázovitost
nechce míti žádného spojení.
A pak pravil pan Windirsch doslovně: "Hospodářská
činnost těchto lidí vyčerpává
se jen nářky na nedostatečné příjmy
a čas od času požadavky o zvýšení
mezd."
Z doslovného znění této věty
lze najisto usuzovati, že pan Windirsch mínil
tím státní a veřejné zaměstnance
se stálým platem a veškeré učitelstvo.
Tak byla také jeho slova v těchto vrstvách
pochopena a proto také všude s rozhořčením
odmítnuta. Není přece možno, aby pan
Windirsch nevěděl o těžkém
boji o existenci, jejž musejí vésti němečtí
státní zaměstnanci a učitelé
v tomto státě jednak o své hmotné
požitky, ale pak také o své pracovní
místo, poněvadž přece jako člen
sněmovny patřil na toto zápolení vlastníma
očima od roku 1920. Zbývá tedy jen domněnka,
že chce toto zápolení německých
státních zaměstnanců a učitelů
o hospodářskou existenci právě tak
zesměšniti a pohaniti, jako boj sudetskoněmeckého
lidu o svobodu v revolučních dnech. Nyní
aspoň uslyšeli němečtí státní
zaměstnanci a učitelé z povolaných
úst, jak německé vládní strany
chápají a hodnotí. jejich stavovské
požadavky a vědí, co mohou od těchto
stran očekávati.
Chtěl-li pan Windirsch takovými frázemi
prokázati svou schopnost jako hospodářského
politika, pak musím jménem všech státních
zaměstnanců a učitelů protestovati,
že právě on jejich stavovské požadavky
a hmotné v zájmy tímto nekvalifikovaným
způsobem diskreditoval před celou veřejností,
Ke konci musím ještě prohlásiti, že
moje strana nemá k nynější vládní
většině důvěry, že by bytovou
otázku rozřešila ve formě příznivé
pro všechny stavy národa; bude tedy hlasovati proti
předloženému návrhu zákona, (Potlesk
poslanců něm. strany národní.)
Místopředseda dr Buday (zvoní):
Ke slovu nie je už nikto prihlásený, rozprava
je skončená.
Poneváč došly pozmeňovacie návrhy,
žiadam o prečítanie podaných návrhov.
Zástupce sněm, tajemníka dr Mikyška
(čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Tauba,
Schäfera, a soudr.:
V § u 1 buďtež škrtnuta slova "nejdéle
do 30. června 1928".
2. Pozměňovací návrh posl. Langra,
Tučného, Pechmanové, inž. Záhorského
a druhů:
V §u 1 v řádce 8 buďtež slova "30.
června 1928" nahrazena slov "31. prosince 1930",
3. Pozměňovací návrh posl. Johanise,
dr Wintera, Tayerle a soudr. k §u 1:
Slova "do 30. června, 1928" buďtež
nahrazena slovy "do 31. prosince 1929".
4. Eventuální návrh posl. Johanise,
dr Wintera, Tayerle a soudr. k §§u 1:
Nebude-li náš návrh k §u 1 přijat,
buďtež slova "do 30. června 1928" nahrazena
slovy "do 31. prosince 1928".
5. Pozměňovací návrh posl. Landové-Štychové
a soudr.:
§ 2 budiž doplněn na konci větou: "jakož
i pro všechny obecní a okresní zaměstnance".
6. Resoluční návrh posl. Katze a soudr:
Vláda se vybízí, aby s největším
urychlením podala návrh zákona bytového,
jímž se neztenčeně zachovává
ochrana nájemníků a státní
podpora stavebního ruchu se obnovuje aspoň v rozsahu
zákona č. 45/1922.
Aby bylo lze projednati tento návrh pečlivě
a nikoliv překotně, budiž účinnost
zákona o ochraně nájemníků
a IV. hlavy zákona o stavebním ruchu prodloužena
do konce r. 1928.
Místopředseda dr Buday (zvoní):
Dávám slovo k doslovu zpravodajcovi výboru
soc. politického, pánu posl. Fr. Matouškovi.
Zpravodaj posl. Fr. Matoušek: Slavná sněmovno!
Jest mi v prvé řadě konstatovat, že
úroveň debaty vedené o vládní
osnově byla velmi vysoká a věcná.
Vítám tento zjev, poněvadž dává
naději, že i ostatní soc.-politické
v předlohy dojdou věcného posuzování
také v řadách oposičních a
že bude možno náměty, jez budou s této
strany činěny, v zájmu věci vzíti
v úvahu.
Pí. posl. Landová-Štychová polemisovala
ve své řeči nejprve s dr Stockým a
s jeho stanoviskem ke zvýšení činží
a k ochraně nájemníků. Nemám
mandátu brániti názory p. dr Stockého
a proto chci se zabývati vývody pí. posl.
Landové-Štychové, které se týkají
líčení poměrů v dělnických
rodinách. Mám za to, že pí. posl. Landová-Štychová
má na mysli poměry dělnických
rodin ve velkoměstech, a jest mi poukázati, že
neutěšené poměry bytové u nejchudších
našich vrstev plynou z nesmírného přeplňování
našeho hlavního města:a průmyslových
středisk vůbec. Pí. Landová-Štychová
učinila mi výtku, že jsem její návrh
na doplnění §u 2 větou: "jakož
i pro všechny obecní a okresní zaměstnance"
- odbyl záměnou mezi obecními zaměstnanci
a obecními domy. Odpovídám, že v §u
21 prodlužovaného zákona jest ustanovení,
že zákon nevztahuje se na budovy státu, zemí,
žup, okresů, obcí nebo některého
fondu, těmito korporacemi spravovaného, a na byty
jimi najaté, kterých užívají
jich zaměstnanci jako bytů služebních.
Jestliže zákon vyňal ze své působnosti
domy, budovy státu, zemí, žup a okresů
a obcí, nemohl na druhé straně převzíti
ochranu jejich zaměstnanců.
Pan kol. Langr ve své řeči uváděl
mylně termín 31. březen 1928, poněvadž
i soc.-politický výbor usnesl se navrhnouti posl.
sněmovně prodloužení tohoto provisoria
do 30. června 1928.
Bylo mluveno o otázce regrese. Dotkl jsem se jí
ve svém referátu počátečním
a chci jenom opakovati, že stanovisko ministerstva soc. péče
je takové, že regres má býti uplatněn
pouze v případech vyrovnaných činží
mezi domy ostatními a domy státem podporovanými
a pouze v mezi, jež bude mezi činžemi v ostatních
domech a mezi eventuelní nižší činží
ve formě anuitní míry v domech státem
podporovaných.
Požadavek, aby vláda předložila veřejnosti
bytový zákon, po případě zákon
o ochraně nájemníků a o mimořádných
opatřeních bytové péče, dříve
než bude projednáván snad zákonodárnými
sbory, nemůže býti splněn, poněvadž
by vliv veřejnosti na tvoření tohoto zákona
a stanovení definitivních zásad pro něj
mohl vésti ke zcela jiným výsledkům,
než jak je míněn vládními kruhy.
Bylo zde mluveno p. kol. Biňovcem o tom, že
výnos správního soudu ze dne 31. srpna 1927
zavádí u nás pochybnosti o konsolidaci našich
právních poměrů. Nesdílím
tohoto názoru, poněvadž všichni stavebníci,
kteří stavěli podle zákonů
předešlých, byli si vědomi, že
přejímají na sebe závazek regrese.
Pan kol. Ježek doplnil obraz dnešní bytové
tísně statistikou, která se dotýká
železničních zaměstnanců. Statistika
tato je velmi poučná a nanejvýše přesvědčivá
o tom, že zákon o mimořádných
opatřeních bytové péče je na
místě a že je velmi nutno, aby byl řešen
v dosavadním rámci alespoň po takovouto dobu,
než bude předložena posl. sněmovně
definitivní vládní předloha.
Končím svůj doslov doporučením,
aby slavná posl. sněmovna přijala předlohu
zákona o prodloužení účinnosti
a doplnění zákona o mimořádných
opatřeních bytové péče tak,
jak se na ní usnesl soc.-politický výbor,
a vyslovuji se proti všem pozměňovacím
návrhům, jakož i proti příslušné
resoluci. (Souhlas.)
Místopředseda dr Buday (zvoní):
Budeme hlasovať.
Osnova má 2 články, nadpis a úvodnú
formulu.
Keďže boly podané pozmeňovacie návrhy,
mienim dať hlasovať takto:
O §e 1 článku I najprv v úprave návrhu
posl. Tauba, Schäfera a súdr.; bude-li zamietnutá,
v úprave návrhu posl. Langra, Tučného,
Pechmanovej, inž. Záhorského a druhov; bude-li
zamietnutá, v úprave návrhu posl. Johanisa,
dra Wintera, Tayerle a súdr.; bude-li zamietnutá,
v úprave eventuálneho návrhu posl. Johanisa,
dr Wintera, Tayerle a súdr.; bude-li i tá zamietnutá,
podľa zprávy výborovej.
O §e 2 článku I najprv v úprave návrhu
posl. Landovej-Štychovej a súdr.; bude-li zamietnutá,
podľa zprávy výborovej.
O článku I, nadpisu a úvodnej formuli podľa
zprávy výborovej.
Sú nejaké námietky proti navrženému
spôsobu hlasovania? (Nebyly.)
Nie sú. Budeme tedy hlasovať, ako som práve
uviedol.
Kto tedy súhlasí s §om 1 podľa úpravy
návrhu posl. Tauba, Schäfera a súdr.,
nech zdvihne hore ruku. (Děje se.)
To je menšina. Úprava tá je zamietnutá.
Kto súhlasí s §om 1 v úprave návrhu
posl. Langra, Tučného, Pechmanovej, inž.
Záhorského a súdr., nech zdvihne hore ruku.
(Děje se.)
To je menšina. Úprava tá je zamietnutá.
Kto súhlasí s §om 1 v úprave návrhu
posl. Johanisa, dr Wintera, Tayerle a súdr., nech
zdvihne hore ruku. (Děje se.)
To je menšina. Úprava tá je zamietnutá.
Kto súhlasí s týmto paragrafom v úprave
event. návrhu posl. Johanisa, dr Wintera, Tayerle
a súdr., nech zdvihne hore ruku. (Děje se.)
To je menšina. Úprava tá je zamietnutá.
Kto súhlasí s §om 1 podľa zprávy
výborovej, nech zdvihne hore ruku. (Děje se.)
To je väčšina. § 1 je prijatý
podľa zprávy výborovej.
Kto súhlasí s §om 2 v úprave návrhu
posl. Landovej-Štychovej a súdr " nech
zdvihne hore ruku. (Děje se.),
To je menšina. Navržená úprava je zamietnutá.,
Kto súhlasí s §om 2 podľa zprávy
výborovej, nech zdvihne hore ruku. (Děje se.)
To je väčšina. § 2 je prijatý
podľa zprávy výborovej.
Kto súhlasí s čl. I, nadpisom a úvodnou
formulou podľa zprávy výborovej, nech zdvihne
hore ruku. (Děje se.)
To je väčšina. Čl. II, nadpis a úvodná
formula sú prijaté podľa zprávy výborovej.
Tým posl. snemovňa prijala túto osnovu
zákona v čítaní prvom podľa
zprávy výborovej.
Druhé čítanie vykoná sa pri odstavci
5. dnešného poradu, bude-li prijatý návrh
na zkrátené pokračovanie podľa §u
55 jedn. poriadku.
Tým vybavený je 2. odstavec poradu.
Pristúpime k prejednávaniu ďalšieho odstavca,
ktorým je:
3. Zpráva výboru soc.-politického k vlád,
nemu návrhu (tisk 1346) zákona, ktorým sa
mení zákon zo dna 1. júla 1926, č.
118 Sb. z a n., v znení zákona zo dna 17. decembra
1926, č. 237 Sb. a. a n. o zmene §§ov 275 a 276
zákona zo dňa 9. októbra 1924, č.
224 Sb. z, a n., o poistení zamestnancov pre prípad
nemoci, invalidity a staroby.
Keďže výbor soc.-politický v lehotě
nepodal zprávu, ani nepožiadal o predlženie lehoty,
určujem podľa §§u 35 jedn. poriadku zpravodajcom
za výbor soc.-politický posl. Vávru,
(Výkřiky komunistických poslanců.)
Zpravodaj posl. Vávra: Slavná sněmovno!
Jak bylo již s předsednické tribuny oznámeno,
sociálně-politický výbor neučinil
usnesení o tomto zákoně, o kterém
mám referovat. (Výkřiky komunistických
poslanců.)
Máme projednávati zákon, jímž
se mění zákon ze dne 1. července 1926,
č, 118 Sb. z. a n., ve znění zákona
ze dne 17. prosince 1926, č. 237 Sb. z. a n., o změně
§§ 275 a 276 zákona ze dne 9. října
1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění
zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity
a stáří. (Výkřiky komunistických
poslanců.)
Zákon o pojištění zaměstnanců
pro případ nemoci, invalidity a stáří
(č. 221/1924) stanovil v §u 275, že všechny
společenstevní (gremiální) nemocenské
pokladny, které nevyhovují ustanovením §u
27 zákona, t. j. které neměly 1. ledna 1924
aspoň 4.000 členů zaměstnaných
u povinných členů společenstva, nebo
aspoň 2.000 členů zaměstnaných
u povinných členů gremia obchodníků,
jest zrušiti dnem, jenž bude určen nařízením.
Obdobně měly spolkové nemocenské pokladny
a zapsané pokladny pomocné, které nevyhovují
ustanovením §u 28, příp. §u 29,
t. j. u nichž nebylo 1. ledna 1924 alespoň 4.000 členů
povinně pojištěných pro případ
nemoci, pozbýti práva pojišťovati osoby
povinně pojištěné pro případ
nemoci podle zákona č. 221/1924 dnem. který
měl býti určen nařízením
(§ 276 zákona).
Toto nařízení bylo vydáno pod č.
200/1925 Sb. z. a n. a stanovilo jako den k likvidaci shora uvedených
pokladen 1. července 1926, t. j. den účinnosti
zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. Z řad živnostenských
a obchodních bylo však poukazováno, že
nucenou likvidací mají býti postiženy
i nemocenské pokladny společenstevní (gremiální),
po případě i nemocenské pokladny spolkové
a zapsané pokladny pomocné, které jinak jsou
plně života schopny, dobře prospívají,
byť i nevyhovovaly ustanovení §§ 27 až
29 zákona čís. 221/1924 Sb. z. a n. (Výkřiky
komunistických poslanců.)
Proto byla likvidace nemocenských pokladen shora uvedených,
které nevyhovovaly ustanovením §§ 27 až
29, oddálena zákonem č. 118/1926 do 31. prosince
1926.
Dalším pak zákonem č. 237/1926 Sb. z.
a n., byla lhůta k provedení likvidace odsunuta
na den 31. prosince 1927. Zároveň bylo zájemníky
živnostenskými a obchodními žádáno,
aby na zachování takovýchto nemocenských
pokladen, jinak k likvidaci určených, bylo pamatováno
při event. novelisaci zákona o sociálním
pojištění, a byly podány i iniciativní
návrhy v tom směru v poslanecké sněmovně
i senátu Národního shromáždění.
Vládní návrh na změnu některých
ustanovení zákona č. 221/1924 o pojištění
zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity
a stáří (tisk 1225/I posl. sněm.)
přihlíží k oprávněným
přáním z řad živnostníků
a obchodníků a jiných interesentů,
pokud jde o zachování těch nemocenských
pojišťoven (pokladen) k likvidaci určených,
které jsou s to plniti úkoly zákonem uložené
nemocenským pojišťovnám, a stanoví
v §§ 7 až 9 jako rozhodný den pro posouzení,
zda dotyčná nemocenská pojišťovna
(pokladna) má likvidovati, či má-li i nadále
jako nositel povinného nemocenského pojištění
působiti, 1. červenec 1924 místo dosavadního
1. ledna 1924. Toto ustanovení bylo velmi tvrdé,
značně v neprospěch všech stávajících
živnostenských společenstevních gremiálních
spolkových i zapsaných pomocných nemocenských
pokladen, poněvadž dne 1. ledna 1924 byl u všech
nemocenských pokladen nejmenší stav členstva,
kdežto k 1. červenci v každém roce objevuje
se stav členstva daleko větší a tudíž
neprávem musil větší počet uvedených
nemocenských pokladen likvidovati. (Výkřiky
komunistických poslanců.)
Vládní návrh tisk 1225/II posl. sněm.
na základě oprávněných přání
živnostenských a průmyslových kruhů
snižuje minimální, pro další trvání
pojišťovny v rozhodný den vyžadovaný
počet členů těchto pojišťoven
na polovičku toho, co stanovily §§ 27, 28 a §
29, odst. 1 zákona č. 221/1924. Bližší
motivy těchto navrhovaných změn uvedeny jsou
v důvodové zprávě k vládnímu
návrhu na změnu zákona č. 221/1924
Sb. z. a n. (tisk 1225-I posl. sněm. 1927 na str. 19).
Vzhledem k tomu, že změny navrhované cit. novelou
k zákonu o sociálním pojištění
nenabudou účinnosti do konce tohoto roku, je nutno
posunouti datum likvidace zmíněných pojišťoven
(pokladen) o jeden rok, t. j. ke dni 31. prosince 1928.