Středa 14. prosince 1927

Posl. Horpynka (německy): Dámy a pánové! Účelem projednávaného vládního návrhu tisk č, 1304 jest pravoplatně prodloužiti do 30, června 1928 platnost mimořádných opatření bytové péče nařízených zákonem č. 225/1922 Sb, z. a n, stran přípustného rozsahu a změn bytů, stran opatření obcí ve věci nuceného pronájmu. stran zajištění bytů pro státní v a železniční zaměstnance - což bylo později rozšířeno i na byty pro učitele obecných a měšťanských škol - dále stran požadování bytů a místností.

Zajisté nezbývalo vládě nic jiného než předložiti poslanecké sněmovně tuto novelu zákona.

Rozpaky, v nichž jest vláda, zrcadlí se velice zřetelně v důvodové zprávě k vládnímu návrhu. Kdo umí čísti mezi řádky a ve skrovných údajích důvodové zprávy, tomu se odhalí odstrašující obraz žalostného způsobu, jakým v tomto státě vláda a každá dočasná vládní většina projednávají důležité otázky bytové péče, ochrany nájemníků a podpory stavebního ruchu.

Od r. 1922, tedy nyní 5 let, prodlužuje se od jednoho silvestrovského večera do druhého platnost mimořádných opatření bytové péče, poněvadž se tato opatření podle důvodové zprávy celkem dosud osvědčila při úhrnné úpravě bytové otázky.

Musíme se skutečně nejprve tázati, odkud vláda béře svoje přesvědčení, že se tato opatření v oboru bytové péče dosud osvědčila. Slova kritiky, jež byla vyslovena v obou komorách zákonodárných ke všem takovým návrhům zákonů, odmítavé stanovisko, s nímž se opatření vlády setkala u majetníků domů a u nájemníků, nekonečný řetěz právních sporů, jež povstaly z opatření vlády, jsou přece jasným důkazem, jak málo se vládní opatření od r. 1922 osvědčila.

Jaká jest vlastně zásluha vlády a parlamentu? Nenormálním poměrům, způsobeným vlivem a následky války v oboru bytové péče, hleděla vláda čeliti stálým zasahováním veřejné moci, což vedlo nejen k dalekosáhlým omezením svobodného vlastnictví a neporušitelnosti bytů, nýbrž postupně uvedlo celou bytovou produkci v závislost na státní péči. A tak jest opatřeními vlády svobodné hospodářství v oboru bytové péče prozatím úplně vyloučeno ve prospěch daleko vybudovaného, zákony upraveného nuceného hospodářství.

A s těmito opatřeními, která s počátku byla jistě odůvodněna a nutna, vláda se do dnešního dne v nepochopitelné skromnosti úplně spokojila. V následující době jen soustavně omezovala a rušila státní opatření k podpoře stavebního ruchu, takže nyní v tomto státě šťastně uplynula tři stavební období, jichž nebylo využito. Ostatně in puncto nuceného hospodářství zůstalo vše při starém. Kde jest úhrnná úprava bytové otázky, o níž se zmiňuje důvodová zpráva?

I na to se důvodová zpráva pokouší odpověděti. Vláda se totiž r. 1926 šťastně probojovala k poznání, že zákon o mimořádných opatřeních bytové péče věcně souvisí se zákonem na ochranu nájemníků a proto vláda předložila sněmovně vládní návrh tisk 460, jenž měl nově upraviti ochranu nájemníků v souvislosti se státní podporou stavebního ruchu.

Ale - tak se praví v důvodové zprávě tento vládní návrh byl vzat zpět, "byl odvolán". A proto musí dnes zákon č. 225/1922 Sb. z. a n. zůstati v platnosti nejdéle až do 30, června 1928, poněvadž nejsou předpoklady pro změnu tohoto zákona.

Proč v důvodové zprávě není ani slovem zmínky o pohnutkách, které způsobily, že vládní návrh tisk 460 byl odvolán? Rád doznávám, že tento návrh zákona nebyl naprosto ideálně dobrým řešením celé bytové otázky, musím však nestraně ujistiti, že to byl první pokus vlády, rozřešiti velkoryse a na delší dobu otázku zrušení ochrany nájemníků, které se stalo nutným, v souvislosti s otázkou podpory stavebního ruchu.

Chápu také, že vládní návrh tisk 460 byl s počátku jednomyslně odmítnut zájemníky, jak nájemníky tak také majetníky domů. Nemohu si však představiti, že právě toto odmítnutí bylo důvodem, že tento návrh zákona byl odvolán, zvláště když jsme se dosud vždy v tomto státě dožili toho, že vláda zákon, jejž odborné organisace odmítly, zcela prostě hlasy vládních stran, naučených slepé poslušnosti. vnucuje občanům tohoto státu. (Předsednictví převzal místopředseda dr Buday.)

Nemohu si také mysliti, že se vláda obávala, že při projednávání svého návrhu tisk 460 narazí na nepřekonatelné překážky. Právě kritiky tohoto návrhu zákona v článcích a přednáškách nejen jasně osvětlily nedostatky tohoto návrhu, nýbrž zřetelně ukázaly, kam směřují přání nájemníků a majetníků domů a jaké návrhy ke změně dovedli podati nejlepší odborníci v tomto oboru. Při opravdové vůli k poctivé práci byl tedy tento vládní návrh dosti charakterisován jako vhodný základ pro vyjednávání. Proč tedy byl tento návrh tisk 460 ve šťastném roce 1926 vůbec odvolán? Jakkoliv neuvěřitelná se bude všem myslícím lidem zdáti odpověď na tyto otázky, jest přece jisto, že velkorysé řešení otázky ochrany nájemníků a podpory stavebního ruchu bylo z důvodů stranicko-politických a volebně-technických na škodu celé veřejnosti odloženo skorem o dva roky.

Politické strany nové smíšené národní občansko-konservativní vládní většiny se obávaly, že nebudou s to, aby vládní návrh tisk 460 proti vůli vlády tak změnily, aby zákon jenž by z toho povstal, aspoň napolo uspokojil všechny vrstvy obyvatelstva. Starostlivě pohlížely do budoucnosti, že několika nutnými opatřeními nebudou uspokojena nejzazší přání ani majetníků domů ani nájemníků. A jako. následku toho se tyto strany obávaly, že při obecních volbách r. 1927 hlasovací lístky rozhodnou buď ve prospěch oposičních stran nebo že se utvořením nových stran majetníků domů a nájemníků může poškoditi výsledek voleb pro vládní strany. A sama sebou poněkud slabá vládní většina nynější vlády se domnívala, že se nesmí vydati takovému nebezpečí. A poněvadž u vládní koalice zájem stran převládá nad zájmem lidu, zanechalo se rychle těžké, ale poctivé práce, a všichni, kteří trpí bytovou v nouzí, byli potěšeni odkazem na r. 1928. Tak vypadá vážnost, s níž zákonodárné sbory v tomto státě přistupují k řešení nejdůležitějších otázek.

Co se vleče, neuteče! Táž vládní většina, která se r. 1926 málo čestně vyhýbala úpravě bytové otázky, stojí v slavnostním roce desítiletého trvání této republiky před touž otázkou a může si říci. že obyvatelstvo již tak klidně nepřijme druhého útěku před tou věcí jako r. 1926. Již dnes napjatě čekáme, v jaké formě vládní návrh tisk 460 se v příštím kalendářním roce objeví před sněmovnou. Podle některých zpráv, které již nyní vyšly v denním tisku, nelze pro široké vrstvy obyvatelstva očekávati nic dobrého. A tak zvláště široké vrstvy hospodářsky slabých nájemníků vstupují do roku 1928 s těžkou starostí.

Při bytové otázce jde zajisté o jednu z nejdůležitějších sociálních a hospodářských otázek poválečné doby. Nynější vládní strany, které se tak rády nazývají hospodářskými stranami, dosud v této věci, což jest podivné, selhaly. Přes to však předseda Svazu zemědělců posl. Windirsch ve své proslavené řeči ze dne 28. listopadu t. r. v rozpočtové rozpravě vyčtl oposici, že jest daleka toho, aby se zabývala hospodářskými otázkami, poněvadž by se její duch musil také držeti věcných základů, s nimiž však její frázovitost nechce míti žádného spojení. A pak pravil pan Windirsch doslovně: "Hospodářská činnost těchto lidí vyčerpává se jen nářky na nedostatečné příjmy a čas od času požadavky o zvýšení mezd."

Z doslovného znění této věty lze najisto usuzovati, že pan Windirsch mínil tím státní a veřejné zaměstnance se stálým platem a veškeré učitelstvo. Tak byla také jeho slova v těchto vrstvách pochopena a proto také všude s rozhořčením odmítnuta. Není přece možno, aby pan Windirsch nevěděl o těžkém boji o existenci, jejž musejí vésti němečtí státní zaměstnanci a učitelé v tomto státě jednak o své hmotné požitky, ale pak také o své pracovní místo, poněvadž přece jako člen sněmovny patřil na toto zápolení vlastníma očima od roku 1920. Zbývá tedy jen domněnka, že chce toto zápolení německých státních zaměstnanců a učitelů o hospodářskou existenci právě tak zesměšniti a pohaniti, jako boj sudetskoněmeckého lidu o svobodu v revolučních dnech. Nyní aspoň uslyšeli němečtí státní zaměstnanci a učitelé z povolaných úst, jak německé vládní strany chápají a hodnotí. jejich stavovské požadavky a vědí, co mohou od těchto stran očekávati.

Chtěl-li pan Windirsch takovými frázemi prokázati svou schopnost jako hospodářského politika, pak musím jménem všech státních zaměstnanců a učitelů protestovati, že právě on jejich stavovské požadavky a hmotné v zájmy tímto nekvalifikovaným způsobem diskreditoval před celou veřejností,

Ke konci musím ještě prohlásiti, že moje strana nemá k nynější vládní většině důvěry, že by bytovou otázku rozřešila ve formě příznivé pro všechny stavy národa; bude tedy hlasovati proti předloženému návrhu zákona, (Potlesk poslanců něm. strany národní.)

Místopředseda dr Buday (zvoní): Ke slovu nie je už nikto prihlásený, rozprava je skončená.

Poneváč došly pozmeňovacie návrhy, žiadam o prečítanie podaných návrhov.

Zástupce sněm, tajemníka dr Mikyška (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Tauba, Schäfera, a soudr.:

V § u 1 buďtež škrtnuta slova "nejdéle do 30. června 1928".

2. Pozměňovací návrh posl. Langra, Tučného, Pechmanové, inž. Záhorského a druhů:

V §u 1 v řádce 8 buďtež slova "30. června 1928" nahrazena slov "31. prosince 1930",

3. Pozměňovací návrh posl. Johanise, dr Wintera, Tayerle a soudr. k §u 1:

Slova "do 30. června, 1928" buďtež nahrazena slovy "do 31. prosince 1929".

4. Eventuální návrh posl. Johanise, dr Wintera, Tayerle a soudr. k §§u 1:

Nebude-li náš návrh k §u 1 přijat, buďtež slova "do 30. června 1928" nahrazena slovy "do 31. prosince 1928".

5. Pozměňovací návrh posl. Landové-Štychové a soudr.:

§ 2 budiž doplněn na konci větou: "jakož i pro všechny obecní a okresní zaměstnance".

6. Resoluční návrh posl. Katze a soudr:

Vláda se vybízí, aby s největším urychlením podala návrh zákona bytového, jímž se neztenčeně zachovává ochrana nájemníků a státní podpora stavebního ruchu se obnovuje aspoň v rozsahu zákona č. 45/1922.

Aby bylo lze projednati tento návrh pečlivě a nikoliv překotně, budiž účinnost zákona o ochraně nájemníků a IV. hlavy zákona o stavebním ruchu prodloužena do konce r. 1928.

Místopředseda dr Buday (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodajcovi výboru soc. politického, pánu posl. Fr. Matouškovi.

Zpravodaj posl. Fr. Matoušek: Slavná sněmovno! Jest mi v prvé řadě konstatovat, že úroveň debaty vedené o vládní osnově byla velmi vysoká a věcná. Vítám tento zjev, poněvadž dává naději, že i ostatní soc.-politické v předlohy dojdou věcného posuzování také v řadách oposičních a že bude možno náměty, jez budou s této strany činěny, v zájmu věci vzíti v úvahu.

Pí. posl. Landová-Štychová polemisovala ve své řeči nejprve s dr Stockým a s jeho stanoviskem ke zvýšení činží a k ochraně nájemníků. Nemám mandátu brániti názory p. dr Stockého a proto chci se zabývati vývody pí. posl. Landové-Štychové, které se týkají líčení poměrů v dělnických rodinách. Mám za to, že pí. posl. Landová-Štychová má na mysli poměry dělnických rodin ve velkoměstech, a jest mi poukázati, že neutěšené poměry bytové u nejchudších našich vrstev plynou z nesmírného přeplňování našeho hlavního města:a průmyslových středisk vůbec. Pí. Landová-Štychová učinila mi výtku, že jsem její návrh na doplnění §u 2 větou: "jakož i pro všechny obecní a okresní zaměstnance" - odbyl záměnou mezi obecními zaměstnanci a obecními domy. Odpovídám, že v §u 21 prodlužovaného zákona jest ustanovení, že zákon nevztahuje se na budovy státu, zemí, žup, okresů, obcí nebo některého fondu, těmito korporacemi spravovaného, a na byty jimi najaté, kterých užívají jich zaměstnanci jako bytů služebních. Jestliže zákon vyňal ze své působnosti domy, budovy státu, zemí, žup a okresů a obcí, nemohl na druhé straně převzíti ochranu jejich zaměstnanců.

Pan kol. Langr ve své řeči uváděl mylně termín 31. březen 1928, poněvadž i soc.-politický výbor usnesl se navrhnouti posl. sněmovně prodloužení tohoto provisoria do 30. června 1928.

Bylo mluveno o otázce regrese. Dotkl jsem se jí ve svém referátu počátečním a chci jenom opakovati, že stanovisko ministerstva soc. péče je takové, že regres má býti uplatněn pouze v případech vyrovnaných činží mezi domy ostatními a domy státem podporovanými a pouze v mezi, jež bude mezi činžemi v ostatních domech a mezi eventuelní nižší činží ve formě anuitní míry v domech státem podporovaných.

Požadavek, aby vláda předložila veřejnosti bytový zákon, po případě zákon o ochraně nájemníků a o mimořádných opatřeních bytové péče, dříve než bude projednáván snad zákonodárnými sbory, nemůže býti splněn, poněvadž by vliv veřejnosti na tvoření tohoto zákona a stanovení definitivních zásad pro něj mohl vésti ke zcela jiným výsledkům, než jak je míněn vládními kruhy.

Bylo zde mluveno p. kol. Biňovcem o tom, že výnos správního soudu ze dne 31. srpna 1927 zavádí u nás pochybnosti o konsolidaci našich právních poměrů. Nesdílím tohoto názoru, poněvadž všichni stavebníci, kteří stavěli podle zákonů předešlých, byli si vědomi, že přejímají na sebe závazek regrese.

Pan kol. Ježek doplnil obraz dnešní bytové tísně statistikou, která se dotýká železničních zaměstnanců. Statistika tato je velmi poučná a nanejvýše přesvědčivá o tom, že zákon o mimořádných opatřeních bytové péče je na místě a že je velmi nutno, aby byl řešen v dosavadním rámci alespoň po takovouto dobu, než bude předložena posl. sněmovně definitivní vládní předloha.

Končím svůj doslov doporučením, aby slavná posl. sněmovna přijala předlohu zákona o prodloužení účinnosti a doplnění zákona o mimořádných opatřeních bytové péče tak, jak se na ní usnesl soc.-politický výbor, a vyslovuji se proti všem pozměňovacím návrhům, jakož i proti příslušné resoluci. (Souhlas.)

Místopředseda dr Buday (zvoní): Budeme hlasovať.

Osnova má 2 články, nadpis a úvodnú formulu.

Keďže boly podané pozmeňovacie návrhy, mienim dať hlasovať takto:

O §e 1 článku I najprv v úprave návrhu posl. Tauba, Schäfera a súdr.; bude-li zamietnutá, v úprave návrhu posl. Langra, Tučného, Pechmanovej, inž. Záhorského a druhov; bude-li zamietnutá, v úprave návrhu posl. Johanisa, dra Wintera, Tayerle a súdr.; bude-li zamietnutá, v úprave eventuálneho návrhu posl. Johanisa, dr Wintera, Tayerle a súdr.; bude-li i tá zamietnutá, podľa zprávy výborovej.

O §e 2 článku I najprv v úprave návrhu posl. Landovej-Štychovej a súdr.; bude-li zamietnutá, podľa zprávy výborovej.

O článku I, nadpisu a úvodnej formuli podľa zprávy výborovej.

Sú nejaké námietky proti navrženému spôsobu hlasovania? (Nebyly.)

Nie sú. Budeme tedy hlasovať, ako som práve uviedol.

Kto tedy súhlasí s §om 1 podľa úpravy návrhu posl. Tauba, Schäfera a súdr., nech zdvihne hore ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava tá je zamietnutá.

Kto súhlasí s §om 1 v úprave návrhu posl. Langra, Tučného, Pechmanovej, inž. Záhorského a súdr., nech zdvihne hore ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava tá je zamietnutá.

Kto súhlasí s §om 1 v úprave návrhu posl. Johanisa, dr Wintera, Tayerle a súdr., nech zdvihne hore ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava tá je zamietnutá.

Kto súhlasí s týmto paragrafom v úprave event. návrhu posl. Johanisa, dr Wintera, Tayerle a súdr., nech zdvihne hore ruku. (Děje se.)

To je menšina. Úprava tá je zamietnutá.

Kto súhlasí s §om 1 podľa zprávy výborovej, nech zdvihne hore ruku. (Děje se.)

To je väčšina. § 1 je prijatý podľa zprávy výborovej.

Kto súhlasí s §om 2 v úprave návrhu posl. Landovej-Štychovej a súdr " nech zdvihne hore ruku. (Děje se.),

To je menšina. Navržená úprava je zamietnutá.,

Kto súhlasí s §om 2 podľa zprávy výborovej, nech zdvihne hore ruku. (Děje se.)

To je väčšina. § 2 je prijatý podľa zprávy výborovej.

Kto súhlasí s čl. I, nadpisom a úvodnou formulou podľa zprávy výborovej, nech zdvihne hore ruku. (Děje se.)

To je väčšina. Čl. II, nadpis a úvodná formula sú prijaté podľa zprávy výborovej.

Tým posl. snemovňa prijala túto osnovu zákona v čítaní prvom podľa zprávy výborovej.

Druhé čítanie vykoná sa pri odstavci 5. dnešného poradu, bude-li prijatý návrh na zkrátené pokračovanie podľa §u 55 jedn. poriadku.

Tým vybavený je 2. odstavec poradu.

Pristúpime k prejednávaniu ďalšieho odstavca, ktorým je:

3. Zpráva výboru soc.-politického k vlád, nemu návrhu (tisk 1346) zákona, ktorým sa mení zákon zo dna 1. júla 1926, č. 118 Sb. z a n., v znení zákona zo dna 17. decembra 1926, č. 237 Sb. a. a n. o zmene §§ov 275 a 276 zákona zo dňa 9. októbra 1924, č. 224 Sb. z, a n., o poistení zamestnancov pre prípad nemoci, invalidity a staroby.

Keďže výbor soc.-politický v lehotě nepodal zprávu, ani nepožiadal o predlženie lehoty, určujem podľa §§u 35 jedn. poriadku zpravodajcom za výbor soc.-politický posl. Vávru, (Výkřiky komunistických poslanců.)

Zpravodaj posl. Vávra: Slavná sněmovno! Jak bylo již s předsednické tribuny oznámeno, sociálně-politický výbor neučinil usnesení o tomto zákoně, o kterém mám referovat. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Máme projednávati zákon, jímž se mění zákon ze dne 1. července 1926, č, 118 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 17. prosince 1926, č. 237 Sb. z. a n., o změně §§ 275 a 276 zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Zákon o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří (č. 221/1924) stanovil v §u 275, že všechny společenstevní (gremiální) nemocenské pokladny, které nevyhovují ustanovením §u 27 zákona, t. j. které neměly 1. ledna 1924 aspoň 4.000 členů zaměstnaných u povinných členů společenstva, nebo aspoň 2.000 členů zaměstnaných u povinných členů gremia obchodníků, jest zrušiti dnem, jenž bude určen nařízením. Obdobně měly spolkové nemocenské pokladny a zapsané pokladny pomocné, které nevyhovují ustanovením §u 28, příp. §u 29, t. j. u nichž nebylo 1. ledna 1924 alespoň 4.000 členů povinně pojištěných pro případ nemoci, pozbýti práva pojišťovati osoby povinně pojištěné pro případ nemoci podle zákona č. 221/1924 dnem. který měl býti určen nařízením (§ 276 zákona).

Toto nařízení bylo vydáno pod č. 200/1925 Sb. z. a n. a stanovilo jako den k likvidaci shora uvedených pokladen 1. července 1926, t. j. den účinnosti zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. Z řad živnostenských a obchodních bylo však poukazováno, že nucenou likvidací mají býti postiženy i nemocenské pokladny společenstevní (gremiální), po případě i nemocenské pokladny spolkové a zapsané pokladny pomocné, které jinak jsou plně života schopny, dobře prospívají, byť i nevyhovovaly ustanovení §§ 27 až 29 zákona čís. 221/1924 Sb. z. a n. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Proto byla likvidace nemocenských pokladen shora uvedených, které nevyhovovaly ustanovením §§ 27 až 29, oddálena zákonem č. 118/1926 do 31. prosince 1926.

Dalším pak zákonem č. 237/1926 Sb. z. a n., byla lhůta k provedení likvidace odsunuta na den 31. prosince 1927. Zároveň bylo zájemníky živnostenskými a obchodními žádáno, aby na zachování takovýchto nemocenských pokladen, jinak k likvidaci určených, bylo pamatováno při event. novelisaci zákona o sociálním pojištění, a byly podány i iniciativní návrhy v tom směru v poslanecké sněmovně i senátu Národního shromáždění.

Vládní návrh na změnu některých ustanovení zákona č. 221/1924 o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří (tisk 1225/I posl. sněm.) přihlíží k oprávněným přáním z řad živnostníků a obchodníků a jiných interesentů, pokud jde o zachování těch nemocenských pojišťoven (pokladen) k likvidaci určených, které jsou s to plniti úkoly zákonem uložené nemocenským pojišťovnám, a stanoví v §§ 7 až 9 jako rozhodný den pro posouzení, zda dotyčná nemocenská pojišťovna (pokladna) má likvidovati, či má-li i nadále jako nositel povinného nemocenského pojištění působiti, 1. červenec 1924 místo dosavadního 1. ledna 1924. Toto ustanovení bylo velmi tvrdé, značně v neprospěch všech stávajících živnostenských společenstevních gremiálních spolkových i zapsaných pomocných nemocenských pokladen, poněvadž dne 1. ledna 1924 byl u všech nemocenských pokladen nejmenší stav členstva, kdežto k 1. červenci v každém roce objevuje se stav členstva daleko větší a tudíž neprávem musil větší počet uvedených nemocenských pokladen likvidovati. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Vládní návrh tisk 1225/II posl. sněm. na základě oprávněných přání živnostenských a průmyslových kruhů snižuje minimální, pro další trvání pojišťovny v rozhodný den vyžadovaný počet členů těchto pojišťoven na polovičku toho, co stanovily §§ 27, 28 a § 29, odst. 1 zákona č. 221/1924. Bližší motivy těchto navrhovaných změn uvedeny jsou v důvodové zprávě k vládnímu návrhu na změnu zákona č. 221/1924 Sb. z. a n. (tisk 1225-I posl. sněm. 1927 na str. 19).

Vzhledem k tomu, že změny navrhované cit. novelou k zákonu o sociálním pojištění nenabudou účinnosti do konce tohoto roku, je nutno posunouti datum likvidace zmíněných pojišťoven (pokladen) o jeden rok, t. j. ke dni 31. prosince 1928.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP