Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Při této kapitole se chci dotknouti jednoho, a to, že tento obnos nemusí býti plně vyčerpán, jestliže u nás v praksi ujme se to, co přednášel na ministerstvu zemědělství známý hospodářský praktik, který ve službách zemědělství sešedivěl, pan Šafář z Dubé, zaměstnaný na velkostatku paní Broumovské, který doporučoval, aby stát více se snažil chrániti koroptve, které na našich pozemcích jsou jedinečným potíratelem motolice v zárodku, a dokazoval, že tam, kde koroptve nebyly do tenat vychytány, že na takovém objektu vůbec motolice se neobjevila. Na druhé straně, kde koroptve byly vychytány do tenat, řádila motolice v neztenčené míře.

Náš klub bude se musiti touto otázkou ještě zabývati, a až dojde ministerstva zemědělství příslušná odpověď z vysoké školy zemědělské z Brna, podá příslušný návrh, aby lovení koroptví pokud možno v zájmu zemědělství a v zájmu zamezení motolice bylo zabráněno.

Pan ministr zemědělství konstatoval, že čeká u nás 1¹/₂ mil. ha půdy na kultivaci a melioraci. V rozpočtu je pamatováno na to částkou 11,100.000 a připočteme-li ještě 30 mil. ze státního melioračního fondu, vidíme, že toto číslo značně vzrůstá, ale že poměrně vůči těmto úkolům, které jsou zde nastíněny, naprosto nestačí.

S hlediska sociálního každá kultivace a meliorace znamená otevření práce, na kterou náš domkář na venkově čeká. Na venkově, jak je vám známo - a to ani vy, páni, (obrácen ke komunistickým poslancům) nepopíráte - těžko je nalézti linii, kde končí dělník a začíná domkář. A náš domkář, řekněme, v osobě dělníka touží, aby práci doma měl. Proto my vítáme každý meliorační a kultivační podnik na našich půdách a nemusíme ani choditi do Podkarpatské Rusi. My máme takových míst na Mirovicku, Příbramsku a Dobříšsku ještě řadu.

Nutno jest se dotknouti také jednoho, pánové. Nedotýkal bych se toho, kdyby právě nebylo vašich řečí. Zde jste vedli v této sněmovně prudký boj, který se vyvinul v celkovou jednotnou kampaň, řekněme, jednotné sociální fronty proti celnímu zákonu. Pánové, přiznejme si to otevřeně. (Posl. Mikulíček: Co pomohla cla?) Zachránila český jih před hospodářskou krisí. Právě proto, že náš celní sazebník zvýšil clo o 8 Kč více u pšenice, pomohlo se právě horským krajům, pomohlo se právě českému jihu. (Výkřiky komunistických poslanců.) Český chalupník, který dnes po provedené parcelaci produkuje největší množství živočišných produktů, hospodářského zvířectva, čeká ještě na ten zákon, který sousední republika rakouská unisono odhlasovala, totiž náležitou celní ochranu pro hovězí dobytek, jinou a lepší, než učinil náš parlament. (Výkřiky komunistických poslanců.) Já jen podotýkám, že pro celní ochranu dobytkářskou v Rakousku hlasovali i sociální demokraté s dr Bauerem.

Poslední dobou bylo u nás velmi hlučně diskutováno o tom, v jakém poměru koaličním stojí československá lidová strana vůči svým koaličním stoupencům republikánům. Právě snad novinářská diskuse vyvolala smělé, řekněme, řečnické gesto vůdce sociálních demokratů Bechyně, který prohlašoval: "Život vládnoucí koalice jest jen na tenké nitce." Všechny tyto diskuse byly vyvolány více méně v oficielním tisku a krajinský tisk to byl, který tyto věci rozšlapával do detailů.

V našich oficielních orgánech nadhozena byla otázka, zdali lidová strana neustlala si s republikány ke zkáze i ke slávě.

Jsem povinen s tohoto místa zdůrazniti toto: Debaty tyto vznikly o t. zv. zákon půdy. I lidová strana zákon půdy uznává, poněvadž jej logicky uznávat musí. Zákon půdy uznali všichni státníci všech států. Vzpomeňme Deáka, který prohlásil: Národové nevymírají jen jazykově, jsou zde ještě jiné nemoci, jsou to hospodářské úbytě a národ, který ztratil půdu, vymírá stejně.

U nás hlásal zákon o půdě i Karel IV, který by byl nám lidovcům vzorem, aby zákon půdy posvětil, poněvadž jsme ve svém nitru přesvědčeni, že půda sama o sobě nikoho ke spasení nepřivede. Chceme zákon půdy posvětiti a po této stránce za námi stojí v současné době sám Holeček s celou řadou spisů, hospodářský inspektor Dumek a Bráf. Dá se potvrditi, že stanovisko lidové strany a její silné zemědělské složky u zákona půdy je správné. Nejlépe nás vystihuje zde J. V. Sládek v "Selských písních":

Chceme zákon půdy, zákon, doplněný a oživený křesťanským světovým názorem, a to nemůže porušiti naše vzájemné styky s republikány, naopak i na této ploše s velkou většinou klubu republikánských poslanců se můžeme sejíti. Tím, přátelé, jsem dokončil. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Haupt. Uděluji mu slovo.

Posl. Haupt: Slavná sněmovno! Vládnouti ve státě neznamená jenom právo poroučeti ve státě, ale znamená i povinnost starati se o stát a pracovati v něm a pro něj. A tato povinnost starati se o stát a pracovati pro stát bývá však častokráte velmi těžkou a proto shledáváme se u mnohých se skutečností, že od starosti a práce pro stát utíkají, ačkoliv mají nejlepší vůli a chuť ve státě poroučeti. To nejlépe můžeme každoročně pozorovati při nejdůležitějším aktu státním, kdy jde o jeho zabezpečení a uschopnění k řádnému životu, při parlamentním projednávání státního rozpočtu. Aby mohl býti stát náš úspěšně řízen a spravován, musí míti k tomu potřebné prostředky. Tyto prostředky opatřiti, s nimi řádně hospodařiti, jest povinností občanů ve státě žijících a především pak občanů státních.

Všechno obyvatelstvo ve státě žádá, aby stát vůči němu konal své povinnosti, a proto také všechno obyvatelstvo ve státě má povinnost, dáti státu vše, co k plnění svých úkolů potřebuje, a to každý podle své možnosti a síly. Zatím však vidíme, že děje se u mnohých a mnohých pravý opak. (Výkřiky komunistických poslanců.) Od státu žádají všechno, ba častokráte i věci nemožné, ale státu nechtějí dáti ničeho. Rozkazovati, co má stát udělati, a jak to má udělati, to chtějí všichni, ale starati se o to, kde stát na to vezme, státu podle svých sil a možností přispěti prací a prostředky, tomu se mnozí vyhýbají a nejraději by poručili, aby to udělali ti druzí. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Pro sebe reklamují všechna práva, leč pro druhé ponechávají všechny povinnosti. Ve státě demokratickém není však myslitelná takováto správa státní, a proto, nemohou-li prosaditi svou vůli (Výkřiky.), která chce jen poroučeti, a která vyhýbá se povinnosti starati se a pracovati a také nésti odpovědnost ve vládě státu, utíkají se k oposici proti vládě, což u nás za vylíčených názorů není nic jiného než oposice proti státu. (Výkřiky.)

Při nynější debatě rozpočtové bylo se strany oposice proneseno mnoho výtek nejen vládě samé, ale i politickým stranám, které státu slouží, ba i proti samému státu bylo použito výhružných slov.

Chápu, že je v našem státě dosti příčin k nespokojenosti, ale uvážíme-li, že 9 roků teprve sami sebe spravujeme a že budujeme svůj stát na rozvalinách státu bývalého, nesouce všechny důsledky hrozné světové války, nemohli jsme dělati zázraků, ale jen postupně, jak nám síly stačí, budeme moci upraviti své poměry tak, aby spokojenost vzrůstala.

I my drobní zemědělci máme dosti příčin býti nespokojenými, a přece nenalézáme se v řadách křiklounů (Výkřiky.) a oposičníků, neutíkáme od práce a odpovědnosti, ale rádi spolupracujeme ku vytvoření takových poměrů ve státě, abychom i my mohli býti spokojeni. (Výkřiky komunistických poslanců.)

To však nezbavuje nás práva poukázati na nedostatky, jichž odstranění bychom si přáli. Reforma pozemková přenesla odpovědnost za zemědělskou výrobu na drobné a střední zemědělce. Jest mou povinností konstatovati, že naši drobní zemědělci mají dostatek chuti a lásky ku práci, ale nemají dostatečných prostředků, aby mohli svou práci si usnadniti a své podnikání intensivně provozovati. Proto je nejvýše nutno (Výkřiky.), aby v našem státě upravena byla možnost levného úvěru a aby usnadněna byla možnost úvěru vůbec dosíci. (Výkřiky.) Zvláště u nabyvatelů půdy z pozemkové reformy tato možnost je ztížena tím, že není provedeno zaknihování půdy, čímž trpí nejen disposiční její právo, ale i jejich vědomí vlastnického práva je stále zneklidňováno demagogickými štvanicemi, neodpovědných živlů. Mimo toho z nezaknihování vzniká i další potíž v podobě neplacených daní a dávek z přidělené půdy.

Upozorňuji, že vláda naše je povinna učiniti všechno, aby co nejrychleji zaknihování bylo provedeno, čímž zmizí v našich řadách jedna z příčin, která ohrožuje naši spokojenost.

Nebudu mluviti o dalším ještě provádění reformy pozemkové u půdy zemědělské, která příštího roku soustředí se na Slovensku a Podkarpatské Rusi. To bylo a je věcí mých kolegů slovenských. (Výkřiky.) Avšak přesto upozorňuji, že ještě v mnohých případech dala by se mnohá bolest zmírniti při propouštění ze záboru a při provádění reformy na půdě lesní. Lesní reforma nemůže pro nás býti směrodatnou (Výkřiky.) jen ze stanoviska lesohospodářského, na nějž stále poukazují lesní latifundisté, nýbrž i se stanoviska národohospodářského a sociálního. (Výkřiky.)

Naše obce a naši drobní zemědělci zvláště mají zájem na tom, komu budou lesy přidělovány, protože jim jde o zásobování stavebním, užitkovým a palivovým dřívím a o zaměstnání při lesním hospodaření. Proto vláda naše musí míti na zřeteli také blaho a prospěch širokých vrstev obyvatelstva před prospěchem a sobeckými cíly kapitálově silných jedinců.

A zmínil-li jsem se o zaknihování půdy přidělené z pozemkové reformy, nemohu a nesmím opomenouti i půdy, která byla podrobena akci zcelovací, zvláště u nás na Moravě. Na mnohých místech není dosud knihovního pořádku, ačkoliv již celá léta zcelená půda užívá se novými držiteli. Zcelovací akce ukázala se jako velmi prospěšné, hospodářsky zvelebující zařízení a vláda má povinnost, předložiti co nejdříve osnovu zákona o zcelování půdy. Ovšem zákon musí býti takový, aby prospěl zemědělcům, hlavně drobným, a nepřinesl zmatků do hospodářského života. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Haupt (pokračuje): O knihovních nepořádcích na Slovensku a Podkarpatské Rusi ani nemluvím.

Právě tak jako zcelování půdy, musí býti, věnována co možno největší péče se strany vládní meliorování půdy a regulaci vodních toků. Stát náš musí pracovati k soběstačnosti ve výrobě zemědělské, hlavně v produkci pšenice. A právě ony plochy, které jsou schopny roditi pšenici, volají po odvodnění. Zemědělci, hlavně ti drobní, nemají dostatečných prostředků, aby svým vlastním nákladem tak učinili, a jest jen v zájmu veřejném a státu samého, aby se tak stalo za podpory veřejné, která jest až dosud nedostatečná. Částka 30 mil. Kč při srovnání s ohromnými výhodami, které meliorace přináší nejen dělnictvu pracujícímu na melioracích, nýbrž i pokladně státní, jest přímo zarážející.

Vláda měla by zvelebení půdy věnovati větší pozornost a pro tuto činnost měla by ihned zříditi a vybaviti zvláštní úřad, který by docela dobře mohl doplniti činnost Státního pozemkového úřadu.

Připomenul jsem regulaci vodních toků. Slavná sněmovno, jen ten, kdo zažil hrůzy a utrpěl škody způsobené zátopami, zaviněnými neupravenými břehy vodních toků, může posouditi nutnost rychlé a účelné regulace. Naše Morava, zvláště v povodí řek Moravy a Dyje, prožila tyto hrůzy a proto voláme znovu, aby vláda věnovala zvýšenou péči účelným regulačním pracím.

Že se dá při regulaci pamatovati i na využití síly vodních toků k účelům elektrisačním, jest nesporné. A elektřina jest ona síla, která může prospěti nejen po stránce hygienické a kulturní jako světlo, ale i hospodářské jako síla pohonná, zvláště však u zemědělců drobných. Elektřina, toť zájem všeobecný, a stát náš musí pro soustavnou elektrisaci, zvláště obcí venkovských, učiniti daleko více než činí doposud. (Výborně!) Elektrické motory a k nim přizpůsobená mláticí složení staly se pro zemědělce, hlavně drobné, při společném používání neocenitelným pomocníkem, bohužel bez veřejné podpory nedosažitelným. Ministerstvo zemědělství v nynějším rozpočtu sice pamatuje zvýšenou položkou na nákup strojů, ale přesto bude nutno v budoucnosti ještě tuto položku zvýšiti.

Racionelní obdělávání půdy při dnešním malopodnikání vyžaduje přizpůsobených strojů, zvláště traktorů, a byli bychom vděčni ministerstvu zemědělství, kdyby se postaralo veřejnou soutěží, aby bylo dosaženo takového vynálezu, který by malému zemědělskému podniku vyhovoval. Podle mého názoru měl by takový traktor míti tyto vlastnosti: Přístupná cena, od 10.000 do 15.000 Kč, malé opotřebení, přizpůsobení pro příjezd a upotřebení na každé pozemky, snadné ovládání a poměrně nízké náklady na výkon orby.

Marně hledají malí zemědělci cenově přístupný zmotorisovaný žací stroj, poněvadž dnešní žací stroje se pro kravský potah nepříliš dobře osvědčují.

Totéž možno říci o rozmetadle na umělá hnojiva, neboť málokteré jest pro malé hospodářství vhodné. Jak ulehčena by byla sklizeň cukrovky, kdyby se podařilo sestrojiti stroj na vyorávání, zároveň s vhodným jejím oklešťováním.

S velkým zájmem byla sledována na hospodářské výstavě mláticí garnitura původu amerického. Jistě, že by našemu strojnickému průmyslu sloužilo ke cti, kdyby veřejnost zemědělskou překvapil takovým mláticím strojem, jenž by se typu americkému rovnal nejen výkonností a jakostí, nýbrž i předstihoval jej levnou cenou.

Používání strojů v hospodářství značně podporuje výrobu zemědělskou, a dlužno jen litovati, že stát až do této doby choval se přímo macešsky po této stránce vůči drobným zemědělcům.

Pilná a svědomitá práce pro národ a stát, jakou se drobní zemědělci vyznačují, jistě plně si zasluhuje zvýšené péče a podpory.

Velký význam má zvláště pro kraje horské, výše položené, dobytkářství, mlékařství a pícninářství. Totoť jest jediný zdroj příjmu a proto nutno zvláště vybudování větších mlékáren pro zabezpečení slušného zpeněžení mléka a zásobování zvláště průmyslových středisek mléčnými výrobky co nejvíce podporovati.

Velká práce čeká nás ve zdokonalení našeho ovocnářství, jež vedeno jsouc racionelně, jistě že by snížilo neb znemožnilo dovoz ovoce z ciziny. Což nedokážeme toho, abychom naučili naše šlechtitele ovoce nejen vypěstiti, nýbrž i - a to jest to hlavní - sklízeti? Snad i školy hospodářské, vhodně umístěné, mohly by splniti své poslání a naučiti naše pěstitele baliti ovoce pro vývoz zrovna tak, jak to vidíme na př. na pomerančích a ovoci z ciziny?

Neměli bychom budovati na vhodných místech družstevní skladiště pro ukládání a zpeněžení ovoce? Byli bychom vděčni ministerstvu zemědělství, kdyby i zde činně zasáhlo.

Produkci zemědělskou bude možno též zvýšiti do značné míry, jestliže se podaří více rozšířiti používání, a to správné používání, umělých hnojiv. Máme kraje, s nimiž můžeme býti po této stránce uspokojeni. Leč máme určitá území a místa, do nichž nutno za každou cenu proniknouti. Snad se ministerstvu zemědělství podaří v budoucnosti nějak lépe to vyřešiti a účelněji, než dosavadním t. zv. pokusnictvím.

Bylo by velmi dobré zjistiti, jak daleko jest oprávněné tvrzení, že ceny některých umělých hnojiv jsou značně vysoké, čímž se stává používání jich nerentabilní. Snad by i zásah vlády pro snížení těchto cen do jisté míry značně prospěl.

Velké ztráty a šk, ody vznikají zemědělství následkem živelních pohrom, jimiž bývají mnohdy celé kraje postiženy. Podpory, jež stát až do této doby na zmírnění bídy věnoval poškozeným, z daleka nestačí k tomu, aby zemědělci byli ušetřeni výkyvu v hospodářství. Máme za to, že ani v budoucnosti v takových případech nepostačí fond pro živelní pohromy a proto se dovoláváme zveřejnění živelního pojištění, jež by pojištění polní sklizně umožnilo, ovšem za přiměřené pojistné.

Při snaze zvýšiti hospodářskou produkci našeho zemědělství musíme současně řešiti problém zlevnění výroby, neboť jedině tak můžeme čeliti do jisté míry konkurenci sousedních států jak v obilnářství, tak v řepařství a v jiných oborech.

Velké nebezpečí hrozí našemu řepařství a cukrovarskému průmyslu v tom, že cena cukru ustavičně klesá. Co je toho příčinou?

Vývoj cukerních poměrů nám ukazuje, že příčiny tohoto bohužel pro nás tak neblahého zjevu nejsou přechodného rázu, nýbrž právě naopak. Vrůstá nejen produkce cukru třtinového, nýbrž roste i produkce cukru řepového. Nejenom Amerika začíná vyráběti hrozivá množství cukru, ale i evropské státy začínají se intensivně věnovati výrobě cukru. Jsou to, bohužel, právě naši dávní odběratelé, kteří se nám právě tímto způsobem osamostatňují. Důsledek všech těchto okolností je ovšem pokles cen cukru a zdá se, bohužel, že tento světový pokles cen cukru se nijak v dohledné době nezastaví.

Nedojde-li k neočekávanému obratu, musíme se připraviti na to, že budeme vyvážeti sice zatím stále více cukru za stále nižší ceny, ale že později budeme za tyto nízké ceny vyvážeti stále méně cukru. Vláda by měla podporovati více konsum cukru doma snížením daně cukerní. Totéž čeká i naše ječmenářství, nebude-li zavčas chráněno dovozními listy.

Zvláštní pozornost musí naše vláda věnovati produkci živočišné. Drobný zemědělec je častokráte závislý na výsledcích této produkce. Jestliže jeho přičinění je znehodnocováno umělými spekulačními vlivy anebo lacinějším dovozem z ciziny, bývá jeho existence ohrožena, zvláště v krajinách horských. Žádáme pronikavou podporu produkce živočišné a její plnou ochranu. Význačnou kapitolou v životě zemědělců, hlavně drobných zemědělců, je reforma hospodářského školství. Lidové hospodářské školy nám nikterak nedostačují, ačkoliv jsme vděčni, že je máme, ale přáli bychom si, aby byly vybaveny lépe a síť jejich rozšířena. Učitelstvu škol národních a občanských buď umožněna návštěva hospodářských kursů a upravena odměna za vyučování tak, aby mělo nejen schopnosti, ale i chuť lidovému hospodářskému školství se věnovati.

Voláme po takovém typu hospodářských škol, které by nejen teoreticky, ale i prakticky naše zemědělce vyškolily. Chceme, aby hospodářské školy nám odchovávaly praktické zemědělce, a ne stále jen zřízence a úředníky pro velkostatky. Pro drobné zemědělce žádáme hospodářskou školu s nepřetržitým vyučováním jednoročním, vybavenou vzorným hospodářstvím. Zimní školy nevyhovují, rolnické víceleté neodpovídají našim přáním a hodí se spíše pro větší rolníky. Doufáme, že i zde náprava zjednána bude.

Slavná sněmovno! Použil jsem svého práva a přednesl jsem alespoň zhruba některé naše bolesti. Jsem přesvědčen, že má slova nezůstanou nepovšimnuta, neboť jsou míněním veliké armády drobných zemědělců - Domovinářů a jistě i těch, kteří v Domovinách dosud nejsou. Jsme tichým, pokojným, pracujícím činitelem. Máme svůj stát, naši Československou republiku, rádi a pro ni jsme ochotni obětovati vše.

Jako republikánští agrární demokraté projevujeme plnou důvěru vládě, které v čele stojí předseda Švehla a milerádi pro tento v rozpočet budeme hlasovati v důvěře, že i nám bude dáno naše. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Schmerda. Dávám mu slovo.

Posl. Schmerda (německy): Letošní rozpočtová rozprava jest ve znamení dalšího zesíleného útoku buržoasie proti dělnické třídě. Kapitalismus se namáhá, aby dosáhl své stabilisace šíleným tlakem na dělnickou třídu, snížením životní úrovně, zvýšeným vykořisťováním pracujících vrstev, zrušením všech sociálních zařízení. Rychlé tempo útoku jest diktováno stále více se zaplétajícími mezinárodními zjevy, hrozícím nebezpečím války. Tak zvaná novelisace sociálního pojištění, jež dává ráz rozpočtové rozpravě, jest jen částí tohoto útoku, ovšem nyní nejsilnější. Státní rozpočet sestavuje se v měšťáckém státě vždy na útraty širokých vrstev, zrušováním úkolů, které buržoasie musí spláceti jako koncese svým pomocníkům. Zatím co se v prvním dělnickém a rolnickém státě, v sovětském Rusku, užívá ročně sta milionů k vybudování a výstavbě sociálních zařízení, v měšťáckém státě takové výdaje stále klesají. Je-li v Rusku stát nositelem celého sociálního pojištění, usilují v Československu majetné třídy přesunouti všechna břemena na samo dělnictvo. Vykořisťované masy stále více jsou si vědomy, že rozpočet má třídní ráz. Jednání všech těch, kteří se staví za tento rozpočet, jest stále zřetelnější, jejich činy se stávají zločiny proti dělnictvu, jeho rodinám, ženám a dětem. Není to, náhoda, že v čele útoku jsou němečtí a čeští agrárníci a živnostníci. A jestliže se křesťanští sociálové obou národů ještě zcela veřejně nevyslovili a své přátelství k dělníkům zakrývají demagogickými frázemi, pak jen proto, poněvadž se obávají svého voličstva, takže provozují své zločinné řemeslo jen pod pláštíkem zlevnění sociálního pojištění. Nedáme se zmásti úkoly, které musejí hráti stále se měnící vlády, ať jsou to vlády úřednické, koaliční nebo jiné. Ale zůstalo vyhrazeno první německo-české vládě v tomto státě pod vedením proslaveného Švehly, aby provedla soustředěný útok. Novela sociálního pojištění, kterou vláda předložila, jest vedena třemi myšlenkami: Za prvé přesunouti všechna břemena na pojištěnce, vyloučiti velké jejich části, kterážto úsilí jmenujete "zlevněním". Za druhé roztříštiti sociální pojištění jako jednotnou pokladnu tím, že se vytvoří nové útvary, kterým dáváte titul účelnosti. Za třetí oloupiti pojištěnce o autonomii a samosprávu, vydat je byrokracii, oč usilujete pod slovem "parita".

Tato úsilí se uskutečňují nejnehodnějšími důvody. Neostýcháte se ani postaviti do služby tohoto boje dokonce kněze. Olomoucká arcibiskupská diecese pořádá pro kněze běhy, v nichž se jim dávají pokyny, jak se mají brániti proti útokům socialistických stran proti novele pana Šrámka. Náboženství ve službách kapitalismu nemohlo býti v těchto v dnech lépe ilustrováno. Tak vzdávají kněží svůj dík za zvýšení kongruy. A tu jest ještě v několik socialistických stran, které chtějí dělníkům namluviti, že náboženství je soukromou věcí. Jak slabé jsou důvody útočníků, ukazuje nám případ odborníka v podplácení pana Dubického, jenž jako zpravodaj pro novelisaci sociálního pojištění sám způsobil, že sociálně-politický výbor musil zastaviti jeho úctyhodnou činnost. A již nyní se nám hlásí, že přijde úřednická vláda, která bude výsledkem blahodárné činnosti německo-české vlády. Ale všechny pokoutní tahy agrárnických a černých loutkářů blednou před následky připravované novely, které lze již nyní pozorovati v okresních nemocenských pojišťovnách. Většina nemocenských pokladen stojí před finančním zhroucením a pokouší se již nyní zadržeti, úpadek snižováním a omezováním dávek nemocenským pojištěncům. Již proto, že dávky byly sníženy se 6·6 na 5%, že se neplatí příspěvky za neděle a svátky, již to samo způsobilo, že rovnováha pokladen začala kolísati. Oč více bude nutno snížiti dávky nemocným, až se zavede nová nízká třída. To se může státi na útraty dávek pojištěncům, kteří jsou pojištěni ve vyšších třídách. Sociální pojištění již samo sebou způsobilo, že se zhoršilo nemocenské pojištění, což nás kdysi přimělo k tomu, abychom hlasovali proti tomuto špatnému zákonu. Všechny vyšší dávky pro členy a pro příslušníky rodiny byly by zrušeny a způsobily by u dělnictva nejvyšší rozhořčení. Tím rozhořčeněji budou bojovati dělníci proti novému zamýšlenému útoku. Vyloučení mladistvých zemědělských dělníků ze starobního a invalidního pojištění, pochybných sezonních dělníků pod 90 dní, vše to má přispěti k tomu, aby se umožnila vaše zlevňovací akce.