Tato opatření nejen vydráždila k rozhořčení
socialistické dělnictvo, nýbrž i velkou
část vašich vlastních voličů,
jimž chcete namluviti svůj dobrý úmysl.
Tak byl předseda sociálně-politického
výboru pan Čuřík nucen napsati
v "Budoucnosti": "Nesmí se připustiti,
aby byla porušena zásada nynějšího
zákona o sociálním pojištění,
totiž povinné pojištění. Nikde
na světě není dobrovolné pojištění.
Sotva jeden hospodář dal by dobrovolně pojistiti
svou služku. Musí k tomu býti donucen zákonem.
K dobrovolnému pojištění není
zapotřebí zákona. Kdo chce, aby pro čeleď
zemědělcovu bylo zavedeno dobrovolné pojištění,
ten nechce pro ni naprosto žádného pojištění,
ten ji o pojištění olupuje". Nejsou-liž
tato slova doznáním demagogie, kterou provozují
vládní strany? Neotřásáte sami
základy svého vlastního díla? Nepácháte
snad loupeže, jak praví sám pan Čuřík?
Bude-li dovoleno, aby se zřídily nové zemědělské
a společenstevní nemocenské pokladny, není
to nic jiného, než že se vzdáváte
soustavné sociální činnosti, že
rozbíjíte všechny drobné náběhy
k sociálnímu pojištění, jimiž
jste se dosud stále chlubili a jimiž jste se pokusili
smířiti dělníky s kapitalistickým
světem. Při stabilisaci kapitalismu překáží
vám i těch několik ústupků
dělnické třídě. Proto musejí
býti odstraněny.
Voláte po paritním zastoupení ve sborech
sociálních pojišťoven, což neznamená
nic jiného, než že olupujete pojištěnce
o samosprávu a že je chcete vydati na pospas byrokracii.
Zatím co všechna břemena přesunujete
na dělníky, olupujete je o právo rozhodovati,
chcete sami panovati. Jen těch několik faktů
ukazuje, jak pečlivě dbáte o dělnictvo
a jak se provozuje sociální politika v měšťáckém
státě.
Zatím co v Československé republice buržoasie
počíná vylučovati velké části
pracujícího obyvatelstva ze sociálního
pojištění, platí v SSSR zásada:
Zachytiti sociálním pojištěním
všechny, kdož dostávají mzdu. Zatím
co zde chcete přesunouti všechna břemena na
dělnictvo, abyste dosáhli zlevnění,
v SSSR hradí všechny výdaje sociálního
pojištění výhradně podnikatelé,
ať to jest stát, obec, družstvo nebo soukromý
podnikatel. Zatím co se připravujete k loupeži
posledních zbytků samosprávy, mají
v SSSR pojištěnci v orgánech sociálního
pojištění úplnou samosprávu.
Podle platného zákona o sociálním
pojištění oloupili jste nemocné o nemocenské
za první tři dny a za první dvě neděle.
V SSSR platí se podpora od prvního dne neschopnosti
k práci až do té doby, kdy se pojištěnec
stane úplně schopným k práci. Podle
platného zákona o sociálním pojištění
dostává u nás těhotná žena
své příslušné nemocenské
6 týdnů před porodem a 6 týdnů
po něm, ale jen tehdy, když vyhovuje podmínkám
zákona. V SSSR vyplácí se dělnici
plná mzda 8 týdnů před porodem a 8
týdnů po něm. V Československu dostává
žena po porodu jen nepatrnou částku jako příspěvek
na porod, kdežto v SSSR, kromě zmíněných
podpor dostává šestinedělka jako výpomoc
na porod obvyklou průměrnou měsíční
mzdu. Platným zákonem o sociálním
pojištění byla v Československu snížena
výměra premií za kojení na nejnižší
míru 12 neděl. V SSSR vyplácí se mladé
matce po 9 měsíců jako vyživovací
příspěvek čtvrtina měsíční
mzdy. V Československu jsou to řídké
případy, ve kterých by nemocní dělníci
byli umístěni v sanatoriích a lázních,
což podle novelisace bude skoro úplně vyloučeno,
kdežto v SSSR 80% všech lázní a sanatorií
jest vyhrazeno jen průmyslovým dělníkům.
Sociální pojištění jest ovšem
jen malou částí všech těch sociálních
zařízení, prvního dělnického
a selského státu SSSR. Nesčetné jsou
všechny vymoženosti, jež byly vytvořeny
v podnicích, obcích a státem. Zatím
co se v proletářském SSSR vynakládá
největší úsilí a přinášejí
největší oběti, aby pro tvůrčí
masy lidu byly vytvořeny všechny nutné předpoklady
na ochranu dorůstajících dětí,
žen, nemocných, invalidů a starců skutečně
pečlivou sociální politikou, v měšťáckém
státě jest masa tvůrčích lidí
jen předmětem vykořisťování
buržoasie, nutným inventářem k udržení
soukromokapitalistického hospodářského
řádu. Sociální politika v Československé
republice jest pro kapitalistickou třídu nevyhnutelným
zlem, jež jest diktováno dočasným třídním
uvědoměním a bojovností vykořisťovaných
a s druhé strany nutnými racionalisačními
opatřeními kapitalistů. A když zesílené
útoky dělnických nepřátelů
nutí proletariát, aby se postavil do jednotné
bojové řady, jest toho příčinou
především to, že novelisace sociálního
pojištění hluboko zasahuje do denního
života dělnictva a ohrožuje jeho existenci.
Masy samy volají po společném boji a jsou
ochotny hájiti těch několik málo špatných
věcí, které jim byly v tomto státě
poskytnuty jako sociální péče. Ale
boj dělnictva nesmí se omeziti jen na obranu, nýbrž
musí se změniti v útok proti hospodářskému
řádu, jenž jest kletbou, příčinou
vší nouze a vší bídy. Volání
po právu musí přehlušiti všechny
fráze demokracie a nacionalismu, musí se státi
voláním na poplach, ke zboření soukromokapitalistického
hospodářského řádu a jeho mocenského
aparátu, měšťáckého státu,
k uchopení moci, ke zřízení vlády
dělníků a sedláků, jíž
by byly dány všechny předpoklady pro provozování
skutečné pečlivé sociální
politiky. A k tomuto velkému boji voláme masy všech
vykořisťovaných, k boji, jenž může
býti úspěšně veden a ukončen
jen pod praporem komunistické strany. (Souhlas a potlesk
komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Přerušuji
projednávání tohoto odstavce, jakož
i pořadu dnešní schůze.
Před ukončením schůze učiním
ještě některá presidiální
sdělení.
Dovolenou udělil jsem dodatečně na schůze
dne 28., 29. a 30. listopadu, jakož i na dnešní
schůzi posl. Knejzlíkovi pro neodkladné
záležitosti.
Nemocí omluvil se posl. dr Mičura na tento
týden.
Lékařské vysvědčení
předložil posl. Bartl.
Mezi schůzí byly tiskem rozdány naléhavé
interpelace:
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
1081. Naléhavá interpelace posl. Schmerdy, Šafranko,
Jurana a soudr. vládě o finanční krisi
nemocenských pokladen.
1082. Naléhavá interpelace posl. Chlouby, Můni
a soudr. vládě o tajném skladišti zbraní
v domě předsedy organisace fašistů Jakubky
v Lounech.
1083. Naléhavá interpelace posl. Štětky,
Šafranko, Wünsche a soudr. vládě o vypsání
voleb do nemocenských pojišťoven.
1084. Naléhavá interpelace posl. Špatného,
dr Patejdla, Chvojky, Červinky, Knejzlíka a druhů
vládě o vypsání voleb do okresních
nemocenských pojišťoven.
1085. Naléhavá interpelace posl. Špatného,
dr Patejdla, Chvojky, Červinky, Knejzlíka a druhů
vládě o poškozování pojištěnců
nemocenského pojištění ministerstvem
sociální péče.
1089. Naléhavá interpelace posl. Chvojky, Špatného,
Červinky, dr Patejdla a druhů vládě
o finanční krisi nemocenských pojišťoven.
1094. Naléhavá interpelace posl. Simma a druhů
vládě o stoupající drahotě
a o nutných opatřeních proti ní.
1107. Naléhavá interpelace posl. Jílka a
soudr. vládě o ruských emigrantech v ČSR.
1134. Naléhavá interpelace posl. Zeminové,
Špatného, dr Patejdla, Bergmanna a druhů předsedovi
vlády o službě na poštách dne 6.
července 1927.
Předseda (zroní): Podle usnesení
předsednictva navrhuji, aby se příští
schůze konala zítra v pátek dne 2. prosince
t. r. v 9 hod. dopol. s
Nevyřízené odstavce pořadu 111. schůze.
Jsou snad proti tomuto návrhu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Není jich. Návrh můj jest přijat.
Končím schůzi.