K tomu několik poznámek se stanoviska radioamatérů.
Zákonodárství naše neodpovídá
moderním poměrům, zákon o radiofonii
ani neodpovídá době, kdy byl vydán.
Tím méně vyhovuje dnes, kdy se stal již
zastaralým. Zákon ten byl vybudován bez součinnosti
radioamatérů, kteří jsou jím
nejvíce tangováni. Slyšíme dnes, že
se chystá zákon nový. Požadujeme, aby
vyžádána byla součinnost odborníků
a aby byl též slyšen hlas radioamatérů,
sdružených v Radiosvazu. Hlavním požadavkem
je, aby bylo umožněno amatérské vysílání
na krátkých vlnách. Ve všech kulturních
státech se tak děje a cizí radioamatéři
se dodělali v té příčině
skvělých výsledků, takže na povrchu
země není pro ně již vzdálenosti,
na kterou by se nedorozuměli telegrafickými značkami.
Jedině amatérům Československa není
dosud povoleno vysílati a tak Československo v této
důležité mezinárodní soutěži
není zastoupeno. Jest ovšem u nás několik
jedinců, kteří se přes zákonné
překážky dodělali velikých úspěchů
a jsou již v pravidelném denním spoji i s amatéry
zaoceánským. Než tito horlivci jsou v neustálém
nebezpečí prozrazení a v konfliktu s paragrafy
a hrozí jim místo pochvaly přísný
trest. Ministerstvo pošt slibuje úpravu, až bude
skončena světová konference o radiotelegrafii
a radiotelefonii, která se právě koná
ve Washingtoně a kde jsou také zástupci našeho
ministerstva. Než naši radioamatéři po
tolika zklamáních se na vše dívají
s nedůvěrou a skepsí.
Velmi neuspokojivé jsou poměry na Slovensku. Jsou
tam zatím dvě slabé stanice vysílací.
V Bratislavě s 50 Waty v anténě v budově
policejního ředitelství, kde je i slabší
vysílací stanice telegrafní. Poněvadž
tato v Košicích nebyla slyšeti, adaptována
byla v Košicích pro novou stanici dosavadní
stanice telegrafní. Jak vyhovuje, toho je dokumentem žádost,
aby vysílání košické stanice
bylo zastaveno. Tedy stav na Slovensku se dá shrnouti v
jednu větu: Je to ostuda republiky. A tak Slovensko chytá
stanice cizí, zejména silnou stanici ve Vídni
a ještě více stanici v Budapešti. Maďaři
konají v tom směru přímo ofensivu
na Slovensko. Každého dne máte to v denním
tisku ze Slovenska, který se ohražuje proti propagandě
maďarské proti trianonskému míru. Pro
radio neplatí hranice. Jak nedozírných následků
může míti tato propaganda, je každý
přesvědčen, ale při tom se proti tomu
nic nepodniká. Přál bych jen odpovědným
činitelům, majitelům silných stanic,
aby si vyslechli dnes v 11 hod. kázání, která
jsou občas ve slovenské řeči pro země
sv. Štěpána, tendenčně zahrocená
proti nám a končící modlitbou pro
celistvost Uher.
Proto budiž přikročeno ihned k vybudování
radiofonní služby na Slovensku a Podk. Rusi, jak toho
vyžaduje nejen zájem rad ale i prestiž státní.
Budiž požádáno ministerstvo zahraničí,
aby bez ohledu učinilo kroky k zamezení nám
nepřátelské propagandy na Slovensku prostřednictvím
radia. (Výborně!) Otázka finanční
nemůže býti rozhodující - samo
ministerstvo o tom mluvilo - poněvadž příjmy
z poplatků jsou tak velké a skvělé,
že tento náklad nepřichází vůbec
v úvahu.
Ani rozhlas v Praze a v Brně neuspokojuje. Dnešní
stanice bude nutno nahraditi stanicemi silnějšími,
nechceme-li býti zaplavováni rozhlasem silných
stanic okolních států. (Předsednictví
převzal místopředseda Slavíček.)
Ministerstvo pošt již dlouho chystá silnou centrální
stanici v Praze a pořád není nic viděti,
lépe - slyšeti. Doporučovalo by se zařaditi
do rozpočtu, resp. do programu stanic i několik
menších stanic lokálních, zejména
v Plzni pro západ a v Budějovicích pro jih,
poněvadž tam jsou neustále vystavováni
vlivům stanic zahraničních.
Dožaduji se reorganisace Radiojournálu. Podle dnešního
stavu má stát ve společnosti rozhlasové
51% kapitálu, ostatní je kapitál soukromý.
Radioamatéři, ač dávají společnosti
25 až 30 mil. ročně, nemají zastoupení
vůbec. Vliv státu, jehož nutnost uznáváme,
jest respektován pouze ministerstvem pošt a to není
vždy vhodným. Na př. na poslední valné
hromadě Radiojournálu byl všemi účastníky
podán návrh, aby řadě kulturních
spolků, jako Masarykově akademii práce, českým
vysokým školám a pod. dány byly ze zisku
příspěvky. Zástupce ministerstva pošt
váhou svého 51% podílu tento návrh
zmařil. A tak výnosu Radia používá
se nyní na účely, nemající
s radiem nic společného. Poměry by se jistě
změnily, když by v Radiu byla zastoupena i jiná
ministerstva, mající na rozhlasu ještě
větší zájem než ministerstvo pošt.
Poznamenávám, že na rozhlas nutno hleděti
se stanoviska vyššího než na pouhou zábavu
radio-fanoušků k poslouchání líbivé
hudby. Zejména nedozírné jsou zájmy
a cíle radioamatérů, pokud se týče
vysílání na krátkých vlnách.
Končím: S výjimkou rozhlasu může
správa pošt. podniku s jistým oprávněním
dívati se na vykonanou práci. Ale proto nemůže
smysl pro právo a spravedlnost býti uspokojen špatnou
odměnou, které se dostalo zaměstnanectvu
pošt systemisací. Apeluji na vládu, aby vyšla
oprávněným požadavkům zaměstnanectva
vstříc a neustrnula na tom, že je zlepšení
možné až při nové systemisaci,
tedy za tři leta. Neodkládejte učiniti zadost
spravedlnosti, když seznáte, že se spolupracovníkům
vašim stala křivda. (Potlesk.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Uděluji slovo dalšímu řečníku,
panu posl. E. Venclovi.
Posl. E. Vencl: Slavná sněmovno! Projednávaný
státní rozpočet dává mi příležitost,
abych v rozpočtové debatě zdůraznil
hlavně potřeby našich zemědělců
v krajinách horských a oblastech pícninářských,
tedy zemědělců nejchudších a
nejpotřebnějších. Podle statistických
údajů, týkajících se dovozu
dobytka a jich výrobků, jakož i obilí
a mouky, mohlo by se mylně souditi, že zemědělská
výroba není s to, hraditi veškerou domácí
spotřebu a že je nutno dovážeti chybějící
výrobky z produkce živočišné i
rostlinné ze států cizích. A přece
málokterý z jiných států má
tak příznivé podmínky pro dosažení
soběstačnosti v zemědělské
výrobě jako my v Československé republice.
Disparita mezi státní ochranou zemědělství
a průmyslu byla křiklavě nespravedlivá
a ukázala, že bez přiměřené
celní ochrany pro výrobky zemědělské
a bez využití všech vymožeností věd
zemědělských za účelem zintensivnění
výroby nedosáhneme při výrobě
zemědělské vyšších aktiv
v bilanci vývozu a dovozu. Zvýšenou péči
nutno věnovati produkci živočišné
vůbec, zejména však v krajinách horských,
kde jsme s to, ještě značně více
krmiv produkovati a ve většině hospodářství
je možno stávající stav dobytka podstatně
zvýšiti. Uvážíme-li, že hodnota
roční produkce zvířecí dosahuje
45% celé roční produkce našeho zemědělství
a že tato produkce v poměrně více než
80% spočívá v rukou malých a středních
zemědělců, kterážto skupina zemědělců
svůj hospodářský prospěch zakládá
převážně na rentabilitě produkce
živočišné, musíme s politováním
konstatovati, že v oboru naší obchodní
politiky nedostalo se výrobě zvířecí
té ochrany, jaké nutně potřebuje.
Stejně těžce neseme, že rozsáhlé
akce zvelebovací, které byly prováděny
před válkou pro nedostatek finančních
prostředků ve státním rozpočtu,
v mnohých případech úplně ustaly.
Po provedení pozemkové reformy možno odhadovati,
že dříve uvedený poměr u malých
podniků od 2 do 5 ha se ještě zvýší,
takže vyniká nejen zájmová souvislost
prosperity našeho malozemědělství s
rentabilitou produkce zvířecí, nýbrž
i nutnost náležitého dotování
ve státním rozpočtu všech odvětví,
která mohou výrobu zvířecí
jak po stránce kvality, tak i kvantity zvýšiti.
Základ chovu dobytka v krajinách horských
a v oblastech pastvinářských tvoří
pastviny a louky, které mají pro tyto oblasti mimořádný
hospodářský význam, neboť zvyšuje
se užitkovost hospodářského zvířectva,
zlepšuje se zdravotní stav a rozmnožuje se počet
dobytka.
Kultura luční a pastvinářská
representuje jak s hlediska soukromohospodářského,
tak i národohospodářského celého
státu značný kapitál, neboť podle
statistiky Státního statistického úřadu
činila celková výměra luk v Československé
republice 10·59% a výměra pastvin činí
8·54% celkové plošné výměry.
V rozpočtu ministerstva zemědělství
určeno bylo na pastvinářství r. 1925
3,600.000 Kč, r, 1926 a 1927 2,400.000 Kč. Na lukařství
bylo věnováno v jednotlivých letech v rozpočtu
ministerstva zemědělství: r. 1923 620.000
Kč, naproti tomu r. 1925 a 1926 pouze 280.000 Kč
a r. 1927 mizivý obnos 80.000 Kč.
Pro r. 1928 zařazena je na pastvinářství
sice položka v obnose 4,400.000 Kč, na lukařství
115.000 Kč, ale i tyto zvýšené položky
nedostačují ke zřizování největšího
počtu demonstračních vzorných pastvin
a luk, které by sloužily za příklad
horským zemědělcům, jak si při
zřizování jich mají počínati,
a proto nutno v příštím rozpočtu
značně zvýšiti zejména položku
na lukařství.
Hlavní snahou novodobého hnutí pícninářského
musí býti v prvé řadě zaopatření
dostatek travních semen domácí provenience,
které by z porostů travních v důsledku
špatného přezimování, jakož
i jiných okolností nevymizely, nýbrž
byly uchráněny před touto katastrofou. A
bylo by účelné, aby i do našeho státního
rozpočtu byl každoročně zařazen
určitý obnos na podporu šlechtění
a množení travních semen.
Ušetřili bychom veliké obnosy, které
vydáváme do ciziny na cizí semena, která
u nás ve většině případech
se neosvědčují a tím jsou nám
způsobovány značné škody.
Novodobé hnutí pícninářské
v horských oblastech nelze si však představiti
bez vydatné podpory na meliorace pozemků. Prokázaný
veliký význam technických půdních
meliorací pro naši vyživovací hospodářskou
soběstačnost vyžaduje, aby meliorační
práce na všech plochách meliorace vyžadujících
byly v zájmu státním provedeny se vším
možným urychlením. Uvážíme-li,
že dosud byly provedeny na území celé
republiky soustavné meliorace na plochách asi 300.000
ha, tudíž jen asi na 14% celkové plochy meliorace
vyžadující a že zbývá ještě
provésti půdní meliorace na ploše asi
1,900.000 ha, je třeba již pro nejbližší
budoucnost přikročiti k uskutečnění
velkého našeho melioračního programu
v daleko větším měřítku,
než se dělo dosud. Položka na meliorace v nynějším
obnosu 11,100.000 Kč i s příspěvkem
ze státního melioračního fondu v částce
30 mil. Kč, daleko nestačí k urychlenému
uskutečnění zbývajícího
velkého programu melioračního.
Vítáme projev pana ministra dr Srdínko o
chystané osnově státního fondu vodohospodářského,
neboť bez pronikavé a velké finanční
podpory a levného úvěru nemůžeme
se k soustavnějšímu provedení velkého
programu melioračního a regulačního
vůbec dostati.
Zvláštní pozornost je nutno i nadále
věnovati chudým horským oblastem republiky,
které byly citelně postiženy úsporným
opatřením vládním, v jehož důsledku
byly sníženy zemské i státní
příspěvky na meliorační podniky.
Podnikům této oblasti dostává se sice
o něco vyšší podpory oproti krajům
rovinným, avšak náklad na tyto práce
je v horských oblastech prokazatelně o 30 až
35% vyšší než v území rovinném.
Kromě toho výnosy pozemků vlivem půdních
a klimatických poměrů jsou mnohem skromnější,
nežli je tomu v krajinách rovinných. Vidíme,
že je třeba, aby v budoucnosti, jako tomu bylo dříve,
byly poskytovány zvýšené subvence na
meliorace těmto chudým krajům. Pro horské
zemědělce jsou dále důležité
položky státního rozpočtu určené
na zalesňování a zvelebení lesů.
Lesnická prvovýroba má velmi značný
vliv na aktivitu naší obchodní bilance. V letech
1920 - 1926 bylo vyvezeno 1,909.398 vagonů dříví
surového polozpracovaného a výrobků
ze dřeva, jež vyjádřeny v ceně
dosáhly hodnoty 10.984,000.000 Kč. Tato soběstačnost
lesního hospodářství ve výrobě
a spotřebě produktů lesnické prvovýroby
přispívá značnou měrou k hospodářské
neodvislosti naší republiky podpírajíc
tím i její samostatnost politickou.
V poměru k tomuto pronikavému významu lesnické
výroby neobsahuje však státní rozpočet
dostatečných prostředků k zabezpečení
a rozvoji lesního hospodářství. Prakticky
pro podporu lesního hospodářství přichází
v úvahu položka státního rozpočtu
"Zalesňování a jiná opatření
k ochraně a zvelebování lesů".
V této položce určeno bylo na zmíněný
účel v r. 1923 4500 Kč, v r. 1924 2,870.000,
r. 1925 2,370.000, r. 1926 1,300.000 (místo 2 mil. Kč).
Naproti tomu v r. 1927 již pouze 1,120.000 Kč. Na
r. 1928 určeno na udržování lesních
školek státních v celé republice 956.000
Kč, a na zalesňování, ochranu lesů
a všeobecnou péči o lesní majetek 914.000
Kč.
V porovnání s obrovským významem lesa
a lesního hospodářství jeví
se tyto položky jako mizivě nepatrné. Jak patrno,
úvěry věnované ve státním
rozpočtu na všeobecnou péči o lesy,
na ochranu a zvelebení lesního hospodářství
od r. 1923 neustále se snižují a byly stlačeny
na míru, jež naprosto nepostačuje pro účely,
pro něž jsou určeny. Jest nezbytné,
aby stát podporoval účinněji zalesňování
četných holých a jinak pustých ploch
a aby buď zdarma neb za laciný peníz dodával
dobrý zalesňovací materiál, zejména
chudým horským majitelům drobných
lesů, kteří bez této podpory byli
by sotva s to, dostáti svým povinnostem zalesňovacím.
Plocha ladem ležících a méně
plodných pozemků, jež zalesněním
za podpory státu bylo by možno z větší
části učiniti výnosnými, činí
v Československé republice podle statistických
odhadů 400.000 ha. Zalesňování v povodí
řek a bystřin, na př. Bečvy na Moravě,
vyžaduje rovněž značné podpory
státu.
Dále nutno energicky brániti se všem pokusům
o pustošení lesů a porušování
lesní podstaty dostatečným rozmnožením
personálu státní lesní služby
dohlédací a potřebným vybudováním
dohlédacích úřadů ve vlastním
odborném výkonu služby, nevázaných
na byrokratický často chod politických správ.
K řádnému provádění
všech těchto, jen zcela stručně uvedených
akcí je třeba vedle dostatečného personálu
dostatek finančních prostředků, neboť
letošním rozpočtem navržené položky
nepostačují a bylo by je zvýšiti aspoň
dvojnásobně.
Dalším palčivým a neodkladným
problémem naší lesní politiky jest urychlené
vyřešení a uskutečnění
pozemkové lesní reformy, pro niž navrženy
jsou již, zejména kruhy odbornými, určité
směrnice, neboť dosavadní stav nejistoty, co
se stane se zabranými lesy, způsobuje racionelnímu
lesnímu hospodářství těžké
škody.
S řešením odpovědného úkolu
pozemkové reformy na zabraných lesních velkostatcích
měla by býti věnována zvýšená
pozornost otázce našich drobných lesů.
V té příčině bude třeba
rozřešiti především problém
lesního družstevnictví a zcelování
drobného lesního majetku, jakož i větší
pozornost nutno věnovati poučování
majitelů drobných lesů ustanovením
lesních odborníků v krajinách horských.
Budiž mi dovoleno nyní několik slov ke kapitole
zemědělského školství, které
je všeobecně považováno za jeden z nejvydatnějších
prostředků k odstranění agrární
krise. Zemědělskému školství
připadá v našem státě veliká,
zcela mimořádná úloha, neboť
školství toho nemáme pouze pro vyučování
zemědělského dorostu, tedy pro generaci,
která přijde, aby převzala živnosti,
nýbrž máme je také pro výchovu
praktických hospodářů, při
čemž nesmíme zapomínati, že velké
většině z nich nedostalo se odborného
vzdělání Z uvedených důvodů
musí býti hospodářské školy
ohništěm nových vědomostí pro
celé kraje. Školní statky těchto škol
mají ukazovati nové cesty, jak výrobu vystupňovati
a výrobní náklady snížiti. Vyspělost
obyvatelstva, zintensivnění zemědělské
výroby, jakož i pozemková reforma, která
posunula majetnictví půdy od velkostatků
značně směrem k podnikům menším
a rozšířila značně počet
vlastníků zemědělské půdy,
ukládají zemědělským školám
čím dále tím větší
úkoly.
Dnes, po 9 letech naší samostatnosti, můžeme
s radostí konstatovati, že ministerstvo zemědělství
pečuje o zemědělské školy s opravdovou
péčí, uznávanou doma i za hranicemi.
Činnost ministerstva zemědělství rozvíjela
se tím způsobem, aby co nejvíce zemědělských
škol i lidových hospodářských
škol bylo v mezích finančních prostředků
nejen zřízeno, ale i řádně
vybudováno, a přehled vývoje těchto
škol dává za pravdu, že vykonáno
vše, co jen bylo možno.
Finanční náklady na zemědělské
školství, ač jsou zdánlivě značné,
pro dnešní počet škol a veliké
úkoly nestačí a jest nezbytně nutno,
aby rozpočtové položky byly nejen zachovány,
nýbrž i přiměřeně zvýšeny.
Podle statistiky zjištěné v poslední
době máme tyto skupiny zemědělských
podniků: Do 2 ha 40·74%, od 2 do 5 ha 30·01%,
od 5 do 20 ha 20·52%, od 20 do 100 ha 3·03% a nad 100
ha 0·034%.
Tato čísla nám ukazují, že musíme
míti na zřeteli všechny kategorie zemědělských
škol a že všechny kategorie jsou pro zemědělství
v Československé republice důležité,
ale že zvláštní pozornost musí
býti věnována školám rolnickým
a odborným, pro které nemohlo býti učiněno
poměrně za krátkou dobu po převratu
tolik, co pro školství jiné.
Pro náležitou teoreticko-praktickou výuku,
odbornou výchovu a praktický výcvik žactva
jsou demonstrační objekty při školách
zemědělských, jako školní statky,
zahrady, polesí, pokusná pole, dílny a pod.
naléhavou nezbytností. Život všechny školy
předbíhá, zvláště však
školy odborné musí se pokroku výkonné
prakse neustále přizpůsobovati.
Vedle zemědělských škol zúčastnily
se na zemědělském pokroku velkostatky, nyní
po provedení pozemkové reformy připadne v
tomto směru zvýšený úkol zemědělským
školám.
Zřizování a řádné vypravení
školních demonstračních objektů
dojde žádoucího reflexu na zvýšení
produkce zemědělské jak ve prospěch
podnikatelů soukromohospodářských,
tak ve prospěch hospodářství národního.
Podobně nutno věnovati zvýšenou pozornost
lidovým školám hospodářským,
které určeny jsou pro dorost nejmenších
zemědělců, kteří nemají
prostředků, aby své děti posílali
do odborných škol. Mimo to mají býti
školy lidové pro děti zámožnějších
rodičů přípravou k návštěvě
nižších hospodářských škol
a mají je k návštěvě těchto
škol povzbuzovati a nabádati. Ve školním
roce 1918/19 bylo lidových škol hospodářských
v Čsl. republice pouze 50, ve školním roku
1924/25 již 717, ve školním roce 1925/26 793
a koncem roku 1926/27 jest jich již 818, a to československých
556, německých 125, rusínských 120,
maďarských 10, polských 5, ruských 2.
Celková návštěva těchto škol
činila 38.800 žáků, jinochů 17.400
a dívek 21.401. Ve školním r. 1926/27 máme
již 918 lidových hospodářských
škol. Tento stručný přehled dává
za pravdu, že vývoj lidových škol jest
u nás utěšený a dokazuje, že i
toto mladé školství je na místě
a béře své povolání vážně,
neboť počet i návštěva vzrůstají.
Vítáme, že v lidových hospodářských
školách zavádějí se mimořádné
předměty, a to pro dívky šití
a vaření, pro jinochy ruční práce
jinošské. Tyto předměty nalezly na venkově
velkou oblibu a způsobily pravidelnou a hojnou návštěvu
žactva.
Přicházím k rozpočtu ministerstva
veř. prací. Intensita a rentabilita zemědělského
podnikání jsou odvislé od náležitého
hospodaření s vodními toky. Zvláště
povodně v posledních letech nám stále
připomínají, že nesmíme nadále
zůstati při dosavadním nedostatečném
dotování vodních staveb, nýbrž
že musíme pracovati proti škodlivým účinkům
rozvodněných toků systematickou a plánovitou
regulací vodních toků a stavbou údolních
přehrad. Jednou z nejakutnějších otázek
v této věci jest úprava řek ve Slezsku
a v severovýchodní Moravě.
Toto znehodnocování pozemků vede k extensivnímu
hospodaření, jež pro kraj tak průmyslový,
jako je župa moravsko-ostravská, kde se dají
tak dobře zpeněžiti veškeré produkty
zemědělské, znamená ztrátu
ohromných hodnot, neboť vedle velkých škod
hospodářských na pozemcích působí
neupravené řeky veliké škody na komunikacích
a budovách, a zasluhuje tudíž úprava
řek ve Slezsku a v severovýchodní Moravě
zvláštní pozornosti. Jsou to vesměs
vodotoky horské a proto máme tu co činiti
s živlem dravým, který se náhle po deštích
objeví a pak s velkým množstvím vody
řítí do údolí, takže každá
větší povodeň má v zápětí
katastrofální škody. Uvádím povodeň
z r. 1910 a pak katastrofy po převratu z r. 1921 a letošního
r. 1927.
Po těchto povodních se ukázala nutnost a
neodkladnost systematického provedení říčních
úprav. Úpravy ty provedly se však hlavně
jen v západním Slezsku na Opavici u Krnova, na Bělé
a přítocích na Frývaldovsku a u Cukmantlu.
Ve východním Slezsku se zejména před
převratem provedlo velmi málo, ačkoliv tam
úprav bylo tak zapotřebí jako v západním
Slezsku. Příčina, proč se tu nic nedělo,
spočívá hlavně v té okolnosti,
že tu řeky Opavice, Olše a Odra tvořily
hranici oproti Německu. Německo nepřipustilo,
aby se tu prováděly úpravy korekcemi a zpřímením
toku průkopy, protože by pak voda při povodních
odtékala s urychlením do Německa a zaplavovala
Ratibořsko ještě ve větší
míře, než se to dělo po provedení
radiální pruské korekce z Bohumína
do Ratiboře.
Vylíčené okolnosti, to jest, aby se zamezilo
poškození povodněmi v údolích
západního Slezska obydleným německým
obyvatelstvem, dále odpor Pruska proti úpravám
na jeho hranicích, které se pohybovaly dříve
po většině podél českých
krajů Opavska, Ostravska a Bohumínska, byly toho
příčinou, že se regulovalo hlavně
v německých krajích. Na tuto okolnost poukazuje
nyní naše české, slezské obyvatelstvo
a žádá důrazně, aby se nyní
stala náprava. Uvážíme-li důležitost
těchto vodohospodářských podniků
a okolnost, že uvedené úpravy říční
ve Slezsku při ročním vydání
asi 51/2 mil. ročně provedeny
by byly asi za 25 let, přicházíme k přesvědčení,
že nesmíme nadále zůstati v dosavadním
příštipkování vodních
staveb, nýbrž že se musí najíti
východisko pro finanční úhradu regulací
a přehrad ve Slezsku, aby se urychleně pracovalo
proti škodlivým účinkům. A toto
urychlení je možné, bude-li co nejdříve
vládou předložena parlamentu chystaná
osnova státního fondu vodohospodářského.
Státní rozpočet pokládáme za
jednu z věcí, kterou každý státotvorný
činitel svému státu musí dáti
a proto prohlašuji, že budeme hlasovati pro rozpočet.
(Potlesk.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Dále má slovo p. posl. Cibulka.
Posl. Cibulka: Není již třeba
zdůrazňovati, že tento rozpočet je výrazem
vládnoucí kapitalistické třídy.
Z rozpočtu je patrna snaha nynějších
držitelů moci, zbavovati se u státu a veřejných
korporací zaměstnanců stálých,
definitivních a na místo nich přijímati
síly smluvní. U tabákové režie
je zvýšena položka na mzdy sezonního dělnictva
o 5 mil. Kč. Poněvadž však sezonní
dělnictvo je placeno o 10% méně než
dělnictvo stálé, je viděti, že
počet sezonního smluvního dělnictva
bude značně zvýšen. Žen v celé
řadě tabákových továren se
používá též ke skládání
a vykládání těžkých balíků,
vážících někdy až 1 q. Za
rakouské tabákové režie byl předpis,
že se smí žen používati k zvedání
balíků ve váze do 20 kg a do výše
1 m. Je to špársystém, kterým se má
ušetřiti mužská síla. Dělníci
a dělnice jsou v práci přepínáni,
neboť u strojů, které vyrábějí
cigarety, zvýšila tabáková režie
výrobu z 825.000 kusů, které byly těmitéž
stroji vyráběny před válkou a ještě
za války při 53hodinové době pracovní,
na 1,210.000 kusů při 48hodinové době
pracovní nynější. Dělnictvo jest
strojem nuceno stále k větší a větší
výkonnosti. Jsou stále stížnosti na
špatné kuřivo. Za to je dělnictvo šikanováno
a neprávem i pokutováno, neboť pokutováni
by měli býti ti, kdož dávají
zboží do prodeje přímo tak, jak se sype
ze stroje. Za rakouské tabákové režie
dávaly se cigarety od strojů zvlášť
prohlížeti, vadné byly vyřazeny a do
prodeje bylo dáno kuřivo kontrolované. Dělníci
tabákové režie si stěžují
na velké šikanování a pokutování
zejména v Sedlci.
Používám této příležitosti,
abych ukázal, jaké měřítko
se béře u dělnictva při poklesku dost
malém. V době válečné i poválečné,
kdy vlády nedovedly opatřit lidu potraviny, lid,
aby hlady nezemřel, musel sháněti živobytí
po venkově. Sehnali ovšem jen ti, kteří
měli látky, petrolej, tabák atd. Toto se
vymstilo mnoha zaměstnancům tabákových
továren, na kterých se tabák žádal,
jinak že nic nedostanou. Je jich hodně, kteří
takovýmito poměry byli strženi a dopustili
se nesprávností, což se jim stalo osudným,
neboť celá řada pro odcizení trochy
bezcenného kuřiva byla trestně stíhána
a třebaže někteří soudem byli
osvobozeni anebo jim byla udělena amnestie, byli propuštěni
bez všech nároků na pensi. Je mnoho mezi nimi
těch, kteří pracovali 15, i přes 30
roků. Již přes 7 roků chodí prosebné
deputace na ředitelství tabákové režie
a ministerstvo financí se žádostí o
prominutí, ale dosud vše marné. Na dělníka,
který se dopustí jen malého přestupku
za polehčujících okolností, zřetel
se nebéře, ale dopustí-li se vysoce postavené
osoby nějakého zločinu ze zištnosti,
proti těm se tak bezohledně nepostupuje, nejvýše
jsou dány do pense.
Také jsem nucen poukázati na nedbalé vyřizování
žádostí. R. 1922 podala si žádost
vdova Knotková z Tábora o znovuvyplácení
pense a ačkoliv odevzdala všechny doklady (r. 1925
v tabákové továrně v Táboře
na výzvu domovský list), dosud její žádost
vyřízena není. Je to trestuhodná nesvědomitost
a nedbalost a proto je třeba nápravy.
V rozpočtu se objevila položka na "Správní
sbor a revisní kontrolu" 100.000 Kč, aniž
by se vysvětlilo, z koho sestává ten správní
sbor atd.