"Venkov", porovnávající potřebu
legalisovati politickou korupci v Československé
republice jako v Anglii, má pravdu v tom, že v demokracii
v Československé republice je velká spousta
žhavých republikánských kobylek, které
se potřebují nasytiti. Jest jistá věc,
že také se nic nestane oněm námi obviněným
komisařům přídělovým,
poněvadž ti také velmi mnoho vědí.
Stačilo by, aby ukázali prstem, a tak mnozí
členové této poslanecké sněmovny
museli by po vzoru Dubického zažádati
o několikaměsíční dovolenou.
Republikánská strana propadla politické korupci
- budiž odsouzena. Celá její minulost, počínajíc
jmény Antal Zázvorka a Karel Prášek
je založena na politickém kšeftaření,
subvencích a pletichách. V československých
poměrech mohla tím spíše svoji činnost
rozšířiti. Také ji s úspěchem
rozšířila, jak tu bylo prokázáno,
zejména ve Státním pozemkovém úřadě.
Ale odpovědnost nepadá jenom na republikánskou
stranu, která toto kšeftaření a politickou
divočinu zavedla, nýbrž i na všechny strany,
které jsou s ní ve vládním souručenství
a za všechny tyto věci kolektivně odpovídají.
Odpovědnost tu padá na německé agrárníky
stejně jako na křesťanské sociály
a na české lidovce.
Jak byla prováděna pozemková reforma v Československé
republice? Na jakých zásadách se prováděla?
Kdo dostal příděl, kolik a za jakou cenu?
Kolik půdy dostali bývalí zaměstnanci,
zejména zemědělští dělníci,
lidé, kteří po 10letí mrvili panskou
půdu svým a svých dětí potem,
aby potom tu půdu dostali lidé, kteří
mohli dáti provise na účely strany, která
právě pozemkovou reformu nejvíce zprznila?
Kdo dostal zbytkové statky, kde, v jaké míře
a za jakou cenu?
Před chvíli mluvila tu pí. posl. Chlebounová
o jakési politické morálce, (Smích
komunistických poslanců.) o povznesení
politické morálky, o tom, že prý je
třeba stupňovati morálku. (Výkřiky
komunistických poslanců.) Mám dojem,
že presidium agrárního klubu poslalo do debaty
pí. posl. Chlebounovou proto, poněvadž
jí to poněkud lépe slušelo. Kdyby byl
šel do debaty poslanec a mluvil o povznesení morálky,
nebylo by mu to tak slušelo, poněvadž každý
by to byl bral jako krvavou ironii. Paní posl. Chlebounová
měla mluviti o povznesení a stupňování
morálky, když byla ta bohatá žeň
na příděl zbytkových statků.
Porovnáte-li Pozemkovým úřadem vyhozené
číslice, srovnáváte-li je se skutečným
stavem a s popřevratovými sliby, seznáte,
jaký se tu stal velký švindl. Pozemková
reforma je prý již v hrubých rysech skončena.
Pozemková reforma v Československé republice
nebyla prováděna - jak o tom píše a
mluví strana agrární - ze sociální
nebo národohospodářské potřeby,
nýbrž, jak generální parcelář
dr Viškovský své doby agrárním
akademikům přednášel, proto, aby se
zabrzdil vývoj k proletářské revoluci.
Tedy jenom strach z revoluce dohnal agrární demokracií
se holedbající agrárníky, že
přikročili k provedení pozemkové reformy.
Jenom strach, aby pracující zemědělci
nešli s dělníky a nedali se cestou sociální
revoluce, aby po vzoru ruských bolševiků nevyvlastnili
ve spolku s dělníky vyvlastňovatele, přiměl
agrární buržoasii, že se odvážila
zprostředkovati odprodej panské půdy.
R. 1919 v únoru ještě agrární
"Venkov" pod vlivem ruské bolševické
revoluce a pod vlivem dělnické třídy
ve střední Evropě konfiskoval napořád
panskou půdu a císařské statky a v
redakci "Venkova" dosazovali rekonfiskační
úřad, který měl odčiniti konfiskaci
pobělohorskou. Za tři roky na to začala líheň
na zbytkové statky, zemědělští
dělníci na panských lánech pracující
dostávali žebráckou hůl. Pozemková
reforma, v popřevratových dnech slibovaná
jako velké dílo sociální, zvrhla se
na obrovské kupčení s lidem hladovícím
po půdě a na velkou korupci politickou, jedinečnou
toho druhu.
Pozemkový úřad, za tím účelem
zvlášť zřízený a postavený
na roveň ministerstvu, znamenal v praksi rozšíření
državy agrární buržoasie. Do této
své filiálky napěchovali statkáři
a bohatí sedláci své synky, kteří
si odtamtud vedle vysokého služného odnášejí
výslužku po pěkném zbytkovém
statku. Za takto vytvořené situace a v těchto
poměrech mohli býti nejkrásnějšími
zbytkovými statky a dvorci poděleni pokrevní
přátelé poslanců a senátorů
agrární strany. Jen tak mohlo vzniknouti na Slánsku
hrabství Malypetrovické, jen tak mohla býti
celá panství přiklepnuta ředitelům
bank a ředitelům těžkého průmyslu.
Jen tak byly celé dvorce přiklepnuty poslancům
nebo senátorům republikánské nebo
národně-demokratické strany. Jen tak ke jménům
Bergmann, Špaček, Hucl, Vraný
atd. přibyla jména poslanců a senátorů
ze Slovenska, jako sen. Kornel Stodola, který dostal
zbytkový statek z panství Karolyiho. Dr Kállay,
býv. ministr, veřejný notář
v Bratislavě, dostal z téhož panství
zbytkový statek. (Výkřiky. Hluk.) Dr
Vavro Šrobár, býv. ministr a senátor,
dostal zbytkový statek, posl. Macek dostal velký
zbytkový statek, a s nimi řada agrárních
tajemníků a příbuzných agrárních
politiků obdržela na Slovensku po zbytkovém
statku.
Činnost a režim Státního pozemkového
úřadu, to jest jedinečná činnost,
která zůstane nejostudnější činností
se vší tou korupcí a čachrářstvím
v historii agrární reformy v Československé
republice. (Výkřiky. - Místopředseda
dr Buday zvoní.)
Předseda vlády, který je po zákonu
odpověden za činnost Stát. pozemkového
úřadu, řekl v rozpočtovém výboru,
že jako předseda nechce se opírati o žádnou
výsadu politickou a stavovskou. Ale celá činnost
Státního pozemkového úřadu
v pozemkové reformě je dokladem, že republikánská
strana, lépe řečeno, jenom její menší
část, to jest agrární buržoasie,
má tu velkou výsadu stejně jako v zemědělských
radách a proto má býti tato skutečnost
zatemněna jalovým prohlášením
premiera vlády.
Při provádění agrární
reformy v Československé republice měli také
určitou roli tak zv. domovinářští
vůdcové, zejména poslanci a senátoři.
Oni to vlastně byli, kdož vytlačili s domovinářskou
pěchotou na zbytkové statky agrární
buržoasii. Oni to byli, kteří utišovali
na mnohých místech domovináře rebely,
když se bouřili proti tvoření celých
serií zbytkových statků a přidělování
jich agrárním předákům. Namnoze
byla to rebelie tak silná, v že si vynucovala dodatečné
příděly. Jak ukazuje případ
domovinářského posl. Dubického,
srovnali to tito lidé se svým přesvědčením
i se svým svědomím, že agitovali u drobných
zemědělců s drobným přídělem
a parcelací šmahem, zatím co potají
pomáhali pěkně agrárním zbohatlíkům
ke zbytkovým statkům. Jedni a titíž
lidé konali intervenci v jedné a téže
věci pro drobný příděl, aby
v zápětí za zády domovinářů
chodili intervenovati na prospěch zbytkařů.
Domovinářští vůdcové Dubický,
Sechtr a consortes venku na schůzích ladili
tvář na parcelaci šmahem, vodili deputace na
pozemkový úřad, sepisovali tam protokoly
s úředníky, kteří na rozkaz
agrární maffie přiklepávali zbytkové
statky sedlákům a statkářům
ve smíšeném území, že prý
opominuli těmto statkářům dáti
do podmínek klausuli, že svou usedlost přepustí
pro drobný příděl, ačkoliv
na druhé straně nestačili intervenovati ve
prospěch těchto zbytkařů. Větší
šarlatánství lze si sotva představiti.
Uvádím visitky členů zákonodárného
sboru a agrárních ministrů posílané
dr Viškovskému, jako je na př. visitka:
"Pan Josef Roubíček, Svatoňovice. Na
rozkaz pana ministra Staňka." Prosím,
co se skrývá za tím rozkazem pana ministra
Staňka? Nevisí za tím také
nějaký zbytkový statek? Nebo před
chvílí zde mluvil pan zástupce živnostenské
strany Otakar Hýbner, Všetaty-Přívory.
Také jeden takový dokument. Píše panu
presidentovi Viškovskému: "Vážený
pane presidente! Doručitel tohoto lístku z Ovčár
má k vám bolest, ve které jedině vy
mu můžete pomoci. Je-li možno, pomozte mu, vzácný
pane presidente."
Jinak ovšem to dělá Státní pozemkový
úřad v případě, kdy jde o drobné
přídělce. Mám zde případ,
kde si stěžují občané obce Spytihněv
na Moravě, že žádné zakročení
ve prospěch jich, pokud se týká drobného
přídělu, není zde možno. Říkají
zde, že zástupce Pozemkového úřadu
v Uherském Hradišti prohlásil, že v první
řadě přicházejí v úvahu
jedině domovináři a zase domovináři
a teprve potom jiné skupiny.
Všechen onen materiál, který byl letošního
roku snesen v rozpočtovém výboru o pozemkové
reformě, dává nám komunistům
satisfakci a za pravdu. Od prvých počátků
provádění pozemkové reformy řekli
jsme, že to všechno nemůže ani jinak skončiti
než všeobecným bankrotem a velkou korupcí.
To úplatkářství při přidělování
zbytkových statků, všechny ty podvody, švindle,
rozhodování tajné agrární maffie,
komu, kde a jak velkého zbytkového statku se dostane,
úplatkářství některých
přídělových komisařů,
počítaje v to i případ posl. Dubického,
nasvědčuje tomu, jak správně jsme
hodnotili agrární reformu, když od prvých
počátků jejího provádění
voláme a bojujeme za revisi pozemkové reformy, zejména
za revisi přídělu zbytkových statků.
Bojovati a vynutiti si revisi přídělového
řízení, zejména revisi přídělu
zbytkových statků po všech těch aférách
a po onom průkazním materiálu námi
dosud sneseném není už pouze úkolem
komunistické strany, nýbrž jest úkolem
všech skutečně pracujících rolníků
a dělníků bez rozdílu politického
přesvědčení. Má-li míti
tento boj za revisi pozemkové reformy úspěch,
musí býti bojováno v jednotné frontě.
Ministerstvo zemědělství, státní
statky a lesy a obhospodařování státních
lesů a statků, provádění pozemkové
reformy firmou republikánské strany, subvenční
činnost zemědělských rad, to všechno
je typickým úkazem toho, jak se tato v strana dostala
do objetí korupčních kleští,
které už ji nepustí.
Ministerstvo zemědělství se svým rozpočtem
je novým dokladem, že tato buržoasní vláda
vůbec nemá, co by dala drobným zemědělcům.
Tuto věc lze s hlediska drobných zemědělců
oceniti na § 2 rozpočtu ministerstva zemědělství
"Hospodářství polní a lesní"
s celkovým preliminovaným obnosem 47,147.845 Kč.
Po odečtení částky 4 mil. na ruskou
pomocnou akci, 4 mil. na rekonstrukci družstevních
lihovarů a po odečtení režie zemědělských
rad 7,714.121 Kč zbývá pak na podporu rozsáhlé
a rozmanité produkce zemědělské pouhých
32 mil. Kč. Tak na př. z této částky
32 mil. Kč na podporu bramborářství,
tedy ponejvíce nejmenších a nejchudších
zemědělců, je v rozpočtu 100,000 Kč.
Na širokou produkci drůbežnictví, králikářství,
včelařství a hedvábnictví 1,082.000
Kč. To jsou položky velmi hubené, žebrácké,
naproti tomu chov koní vyžaduje podpory bezmála
24 mil. Kč. Tento stav charakterisuje dostatečně
třídní tendenci rozpočtu ministerstva
zemědělství. Celkem lze o státní
politice zemědělské v souhrnu říci:
Státní zemědělská politika
je veskrze minimální. Přes to, že u
moci jsou agrárníci obou národností,
je vládní politika vzdálena toho, aby učinili
něco pro drobné zemědělce. Jednou
z hlavních příčin toho jest, že
agrárníci, posíleni pozemkovou reformou a
odbouráním průmyslu, začínají
získávati cestou přes finanční
kapitál stále větší vliv na průmysl,
dále že vedoucí činitelé agrární
strany jsou více zainteresováni na finančním
a průmyslovém podnikání než na
podnikání zemědělském.
Finanční a průmyslový kapitál,
který se zmocnil špiček agrární
strany, bude hnáti vedení strany do konfliktu s
masou drobných zemědělců. Připravovaná
lesní reforma stejně jako ministrem zemědělství
ohlášený návrh zcelovacího zákona
třídní rozdíly na vesnici ještě
rozšíří.
Lesní reformou mají býti uspokojeni velcí
statkáři a zemani, na které se při
pozemkové reformě nedostalo. Starousedlíci
vedle bankovních konsorcií a lesních družstev,
za nimiž zase stojí banky, dovrší dílo
zkázy, že na místě šumných
hájů zbudou holé skály. Nedávno
usnesený zákon č. 222 o zatímní
ochraně lesů, v němž v §u 7 snižuje
se trest za zpustošení lesů, vzniklé
nemírným kácením, ze 6 na 3 měsíce
a z 5 mil. Kč pokuty na 100.000 Kč pokuty, jest
součástí přípravy pro to, co
přijde.
Zcelovací zákon, kterým se má agrární
buržoasii dostati do rukou bič na domkáře
a chalupníky, zákon, jímž mají
býti drobní zemědělci vydáni
zpanštělým sedlákům na milost
a nemilost, dosáhne opačného účinku.
Třídní rozpory, dnes už na venku velké,
budou se ještě více přiostřovati.
Venkovský lid již beztak chápe, že byl
podváděn agrární buržoasií.
Kapitál, který se zmocnil agrární
strany, bude ji stále více a více svírati,
až ji naposled rozloží tak, jako své doby
rozložil městskou stranu mladočeskou na dvě
skupiny.
Komunistické straně přináleží
v tomto období úloha, aby rozkladný proces
v agrární straně urychlila, aby pomáhala
rozdvojiti vesnici. Úkolem našich soudruhů
jest, aby rozdvojením vesnice na bohaté a chudé
připravovali společenství dělníků
a pracujících rolníků.
Netajíme se nijak tím, že při této
práci na vesnici, při tom bolševickém
odhalování agrární buržoasie
budeme míti co činiti s "demokratickým"
zařízením, státním návladnictvím,
soudy atd. Ale to už jest údělem všech,
kdož proráží a bojují za spravedlivou
věc.
Celá nynější situace politická
sama naznačuje, že dělnická třída
je na řadě, aby spolu s pracujícími
rolníky zmocnila se politické moci a dosadila vládu
dělníků a rolníků. (Potlesk
komunistických poslanců.)
Místopředseda dr Buday (zvoní):
Ďalším zaznačeným rečníkom
je pán posl. Molík. Udeľujem mu slovo.
Posl. Molík: Slavná sněmovno! Zemědělci
měli a mají životní zájem na
tom, jak se hospodaří na vesnicích, v okresech,
zemích a státu, a proto právem těší
se z toho, že státní rozpočet na r.
1928, který je preliminován částkou
9.536,073.540 Kč, je aktivní a po stránce
formální stabilisovaný.
Pokud jde o pozemkovou reformu, chtěl bych ještě
upozorniti na některé otázky jednak v zájmu
přídělců, jednak v zájmu lepší
informace naší veřejnosti, která velmi
často přijímá za bernou minci i notorické
nepravdy o pozemkovém úřadě.
V rozpočtovém výboru jsme slyšeli, že
přídělci, počítaje mezi ně
i stát (ministerstvo zemědělství jako
nabyvatele postátněné lesní půdy),
jsou pozemkovému úřadu dlužni asi půl
miliardy Kč. Správně bylo při tom
konstatováno, že tím pozemková reforma
dokazuje své sociální poslání,
neboť poshovění částky ceny přídělové
se přirozeně povoluje pouze nemajetným zemědělcům
a bývalým bezzemkům.
Byla by v tom neupřímnost, kdyby přídělci
na jedné straně používali výhody
poshovění a na druhé straně snad vytýkali
úřadu, že zaknihování přídělu
postupuje pomalu. Poněvadž se provádí
vklad vlastnického práva vždy pro všecky
přídělce z jedné katastrální
obce najednou, může jediný v placení
liknavý přídělce zdržeti zaknihování
pro celou obec. Takovíto liknavci v placení musí
býti všemi prostředky k placení donuceni
a mimo to mají i přídělci sami v rukou
možnost urychleného zaknihování přídělu.
Je pochopitelno, že pozemkový úřad v
těch případech, kde zjistí skutečnou
nedbalost přídělce stran zaplacení
v přídělu, musí přikročiti
k vymáhání nedoplatku, a to v nejzazším
případě i cestou exekuční nebo
odnětím přídělu. Každý
uvědomělý zemědělec, který
má zájem na řádné finanční
rovnováze pozemkové reformy, uzná nutnost
a oprávněnost tohoto postupu.
Slavná sněmovno! Vyjasnění potřebuje
dále otázka t. zv. úroků ceny přídělové,
které jsou předpisovány i za dobu, kdy přídělcům
ještě tato cena nebyla známa. Mezi přídělci
setkáváme se místy s názorem, že
jsou to úroky z prodlení, jež snad pozemkový
úřad požaduje od nich neprávem, poněvadž
nemohli platiti, když neznali, kolik mají platiti.
Ve skutečnosti nejde o žádné úroky
z prodlení, nýbrž o náhradu za to, že
jim byla odevzdána půda do užívání
dříve, než ji zaplatili a zaplatiti mohli.
Třeba si uvědomiti, že Státní
pozemkový úřad je povinen úrokovati
přejímací cenu ode dne, kdy od bývalého
vlastníka půdu převezme. Dále je povinen
ihned platiti veškeré fondovní přirážky,
nésti svou režii a jiná břemena. K tomu
musí míti úhradu a opatřuje si ji
počítáním 5% úroku z ceny přídělové
ode dne převzetí a předání
půdy.
V těchto dnech bylo na pozemkový úřad
s určité strany velmi ostře útočeno,
poněvadž prý povoluje drobným přídělcům
slevy z ceny přídělové. Viděla
se v tom zase nějaká korupce a dělaly se
z toho závěry proti úřadu, který
byl v úvodníku koaliční strany nazván
dokonce monstrem státního úřadu.
Věc se má zcela jinak a byla také v rozpočtovém
výboru vlastně již zásadně vyložena:
náhradový zákon vnesl do celého finančního
hospodářství úřadu časovou
nerovnováhu. Ponechal sice úřadu, aby stanovil
cenu přídělovou, naproti tomu však podrobil
řízení oceňovací a tedy stanovení
ceny přejímací přezkoušení
a rozvrhu soudnímu. Při tom náhradový
zákon ustanovil poměrně dlouhé lhůty
v řízení, takže konečné
stanovení přejímací ceny se posunuje
hodně daleko za dobu, kdy má býti placeno,
jak se strany úřadu bývalým vlastníkům,
tak se strany přídělců úřadu.
Úřad musí tedy zpravidla stanoviti cenu přídělovou
již tehdy, kdy mu ještě není známo
soudní rozhodnutí o ceně přejímací,
a v důsledku toho musí při stanovení
přídělové ceny pamatovati také
na event. ztráty z dlouho se vlekoucího soudního
řízení o ceně, jakož i na event.
ztráty ze sporů ostatních oprávněnců,
které se vztahují k převzaté půdě.
Touto časovou nerovnováhou - prohlásil v
rozpočtovém výboru president dr Voženílek
- trpí ovšem také náhradová
banka, poněvadž se jí přikazují
úvěry pro přídělce dříve
než náhradové pohledávky. Touto časovou
nerovnováhou je však úřad také
nucen, zejména v těch případech, když
nebylo s vlastníkem dosaženo dohody o přejímací
ceně, stanoviti přídělovou cenu tak,
aby byl kryt i v případě, že cena přejímací,
jak ji kalkuloval, bude soudem v řízení o
námitkách vlastníka zvýšena.
Úřad tím plní svou povinnost, neboť
kdyby tohoto krytí neměl a přiděloval
pak půdu levněji, než jí nabyl, byla
by finanční rovnováha pozemkové reformy
ohrožena. Když se ukáže, že této
jisté reservy nepotřebuje, poněvadž
mu ztráta nevzešla, může přídělové
ceny proti původně kalkulovaným a případně
i vyhlášeným dodatečně snížiti.
Tak dochází ke slevám ceny přídělové.
Je proto nutno s největším důrazem odmítnouti
výtku, jakoby tyto slevy byly povolovány pod tlakem
té neb oné politické strany a jen stoupencům
oné strany. Jinak provádí se sleva přídělové
ceny jen výjimečně.
Konečně chci se zmíniti o vážné
otázce, jak regulovati další pohyb přídělové
půdy. V rozpočtovém výboru slyšeli
jsme hlavní zásady, které v duchu přídělového
zákona vypracoval pozemkový úřad pro
své orgány, pokud jde o udílení souhlasu
k dalšímu prodeji, pronájmu a zadlužení
nebo dělení přidělené půdy.
Prohlašuji: Výsledek pozemkové reformy, nesmí
býti pozemkovou spekulací s kterékoli strany.
Na druhé straně však je velmi dobře
znám individualismus našeho zemědělce,
který věnuje půdě veškerou péči,
když ví, že jest jeho a že jest jejím
neomezeným vlastníkem. Proto je třeba, aby
obmezení, uložená přídělcům
stran vlastnické disposice, nebyla rozšiřována
obsahově i časově nad nezbytnou míru.
Instrukce, kterou v tom směru právě vydal
pozemkový úřad, je proto zajímavým
zjevem a prakse ukáže, do jaké míry
bude lze všecky její body udržeti, zejména
pokud jde o obmezení vlastníků drobného
přídělu. V zásadě dlužno
jen vítati, že se pozemkový úřad
neomezuje na pouhé rozdělení půdy,
nýbrž že i v duchu zákonů snaží
se zabezpečiti a zajistiti, aby půda nebyla odcizena
účelu, který byl přídělem
sledován.
Slavná sněmovno! Pozemková reforma je největším
sociálním dílem našeho státu
- jak pravil náš pan president v den 28. října
t. r. - a nedáme si na ni podle slov našeho pana předsedy
vlády dr Švehly nikdy a nikým sáhnouti.
Statisíce drobných zemědělců
je vděčno za její provedení.
Přicházím k rozpočtu ministerstva
zemědělství. Z letošního rozpočtu
připadá na vydání ministerstva zemědělství
216,135.726 Kč a příjem tohoto ministerstva
činí 15,841.990 Kč. Porovnáme-li tento
obnos s obnosem jiných ministerstev, shledáme, že
našemu zemědělství uděluje se
ze státních prostředků jen nepatrná
část přes to, že toto odvádí
státní pokladně obrovské sumy na daních
přímých a nepřímých.
Uvádím toto jen proto, abych na pravou míru
uvedl útoky oposice ať zde nebo v tisku, které
byly proti nám zostřeny zvlášť
v poslední době.
Slavná sněmovno! Provedení pozemkové
reformy, kde akce přídělové bylo účastno
565.000 rodin, což representuje 23% všech osob aktivně
činných v československém zemědělství,
přeneslo i odpovědnost za výrobu zemědělskou
na středního a malého zemědělce.
Rozpočtové položky ministerstva zemědělství
musí se přizpůsobovati k těmto novým
poměrům, aby tak nedošlo k poruchám
našeho národohospodářského života.
Zapomíná se na význam zemědělské
produkce pro konsum domácího obyvatelstva. Sociální
význam výroby zemědělské nesmí
býti přehlížen, neboť na této
jsou 9/10 zúčastněni
malozemědělci a domkáři, kteří
jsou nuceni se svou rodinou od rána do noci tvrdě
a mozolně pracovati. Hlavně jejich užitek z
chovu hospodářského zvířectva
je dosti často jejich nedostatečnou mzdou. Proto
vřele vítáme snahu pana ministra zemědělství,
že právě těmto položkám
věnoval zvláštní pozornost a zvýšil
položky na chov hovězího dobytka, vepřů,
ovcí a koz na 5,470.000 Kč.
V chovu hovězího dobytka nutno věnovati největší
péči odchovu a udržování vhodných
plemeníků podle správných zásad
plemenářských.
Při této příležitosti chci upozorniti
na vážné nebezpečí chovu bravu
vepřového, který je nejriskantnějším
odvětvím naší zemědělské
prvovýroby rolnictva a malozemědělců.
Jsou to hlavně nemoci červenka a mor, kteréžto
nemoce jsou nám presentovány dovozem vepřů
z ciziny, jak nám dokazuje statistika okresních
zvěrolékařů. Je třeba, aby
zákon o zvířecích nákazách
byl přesně dodržován. Je to v zájmu
sociálně nejslabších zemědělců.
Důležitou otázkou v našem zemědělství
jest otázka mlékařství a užitková
kontrola chlévní, na které je v rozpočtu
ministerstva zemědělství pamatováno
částkou 5,250.000 Kč. Prostředků
těchto budiž použito k zavedení intensivního
chovu domácího zvířectva, k docílení
účelného krmení a dojivosti. Až
zemědělci sami poznají z akcí těchto
svůj hospodářský prospěch,
jistě rádi ze svých vlastních prostředků
pomohou tento důležitý národohospodářský
problém řešiti. Je proto nutno, aby kontrola
chlévní byla na všechny chovatelské
okresy rozšířena a státem podporována.
Tím počne se řešiti velký problém
správného a účelného krmení
hospodářských zvířat. Naše
mlékařství, zvláště na
jižní Moravě, octlo se v poslední době
v těžké krisi. Jeho odbytiště Vídeň
byla mu vzhledem k vysokým celním tarifům
vídeňským zavřena.
Zvýšená produkce mléka omezuje jeho
uplatnění ve velkých konsumních střediscích
a tak je tato tak důležitá produkce velice
ohrožena. Jest třeba otázku tuto řešiti
ať už založením velkých másláren,
či jiným průmyslovým zpracováním
mléka. Rovněž nutno oceniti zvýšení
položky 27, "Zemědělské strojnictví
a stavitelství", jejíž dotace činí
3,370.000 Kč. Tím umožní se našim
malým zemědělcům podpora na zakoupení
hospodářských strojů k dokonalému
zvýšení výroby, přípravě
osiva a ulehčení hospodářských
prací. Peníz tento, věnovaný potřebným
zemědělcům, padne jistě na půdu
úrodnou, umožní racionelní hospodářství
a podepře tak platební schopnost našich pod
tíhou daňovou klesajících zemědělců.
Vřele vítáme úmysl pana ministra zemědělství,
který hodlá po způsobu švýcarském
zavésti v každé zemi stavební poradny,
která budou zhotovovati projekty vzorných hospodářských
budov, udíleti rady při volbě materiálu,
kontrolu rozpočtu atd. Podpory ke stavbě pícních
a obilních sil, komor, hnojišť, přinesou
v našem zemědělství mnoho dobra a dosti
často bude zemědělec včas upozorněn
při stavbě na účelné a levné
zařízení ve svém hospodářství.
Položka 26 rozpočtu ministerstva zemědělství
oceňuje význam rybářství, drůbežnictví,
králikářství, včelařství
a hedvábnictví tím, že na její
povznesení pamatuje se částkou 1,082.000
Kč. Podpora tato přichází k dobru
produkčním odvětvím méně
majetným, aby si mohli zlepšiti a opatřiti
dobrý chovný materiál. Zvláště
včelařství, které je v naší
zemi pokročilé, potřebuje nutné podpory;
poslední nepříznivá snůšková
léta zdecimovala naše včelaře tak, že
tito počali svá včelstva rapidně omezovati.
Naše včelaře nutno chrániti i tím,
aby prodejem cizího méně cenného medu
nebyli poškozováni.
Položka věnovaná našemu ovocnictví,
zahradnictví a zelinářství 380.000
Kč je velmi nízká a bude nutno tuto položku
pro příště zvýšiti, aby
tak akce zvelebovací netrpěly nedostatkem finanční
podpory. Zvláště je třeba propagace
vhodných odrůd pro různé kraje naší
republiky, lepší třídění
a balení ovoce za účelem zachování
ovoce a lepšího jeho zpeněžení.
Pokud se týče podpory na výrobu rostlinnou,
nelze tvrditi, že by položka 235.000 Kč na toto
věnovaná mohla vésti k pronikavějším
úspěchům, dosáhnouti cíle soběstačnosti
ve výrobě rostlinné.