Posl. Matzner (německy): Dámy a pánové!
Dnes po prvé česky vyvolal mé jméno
německý místopředseda. Nebýti
tak vážné debaty, byl bych se zřekl
své řečnické doby. Letošní
rok vykazuje neobyčejný počet zkázonosných
živelních pohrom. Neprojde téměř
týdne, kdy by nebyly hlášeny nesmírné
živelné škody. Sotvaže na počátku
května přešly ve Slezsku a severní Moravě
bouřky, jež se podobaly průtržím
mračen a jakých již dlouho nikdo nepamatoval,
byl již opětně v červnu postižen
zděšený lid v těchto krajinách
ohromným krupobitím a přívaly vod,
jež zničily všecko, co nebylo dosud poškozeno.
Krátká doba řečnická nedovoluje
mi, abych se obíral každým jednotlivým
případem. Chci jen poukázati na řadu
velmi těžce poškozených obcí. V
rýmařovském okrese bylo především
samo město Rýmařov velmi těžce
postiženo, v okrese samém jsou to Hankštejn,
Edrovice, Malá Štáhle, Velká Štáhle,
Najfunk, Frýdland nad Moravicí, Janušov, Janovice,
Horní Moravice, Dolní Moravice, Jamartice, v berounském
okrese Nová Pláň, Karlovec, Roudno atd.,
ve frývaldovském okrese Dolní Lípová,
v bruntálském okrese Staré Město u
Bruntálu, Lichtvard, Andělská Hora, Malá
Morávka, Suchý Zeif, Stará Voda, Horní
Velkruby, Dolní Velkruby, Mezina, Dlouhá Stráň,
Špilendorf, Bruntál, Slezský Kočov,
Moravský Kočov, Dětřichovice, v benešovském
okrese Horní Životice, Svobodné Heřmanice,
Velké Heraltice, Malé Heraltice, Razová,
Lichnov, Leskovec, Slezská Harta, Sádek, Košetice,
Staré Heřminovy, Heřminovy, Bratříkovice,
Bohdanovice. V šumperském okrese došlo ve stejnou
dobu k neobyčejně těžké povětrnostní
poruše. Obce Velké Losiny, Hanušovice, Žibřidovice,
Nová Ves, Cibulka, Bukovice, Vízmberk, Rejchartice,
Štolnava, Bohdíkov, Potůčník,
Pekařov, Kopřivná, Nové Losiny s Elbou,
Kolštejn, Ostružná vykazují škody,
jichž lidská ruka nedovede nikdy napraviti.
Škody způsobené na polích, lukách,
zahradách a budovách jdou do mnoha milionů.
K tomu přistupují ještě škody na
cestách, stezkách, silnicích a mostech, jež
představují rovněž milionové
obnosy. Elektrárny, továrny, pily a jiné
podniky utrpěly nesmírných škod a poruch,
sta lidí, kteří byli zaměstnáni
v továrních podnicích, přijde o chléb
a práci. Bída jest všude nezměrná.
Zatím co ještě se pracuje ve zmíněných
obcích o nápravě škod, již opětně
přinášejí noviny zprávu o těžkých
škodách, snad ještě těžších,
ze severních Čech. Mnoho, mnoho milionů hodnot
navždy odplavil divoký příval vod. Bohužel
padla také řada lidí dravému živlu
za oběť. Příčinu, že vůbec
mohlo dojíti k těmto pohromám, dlužno
hledati v tom, že vláda nevěnovala nezbytné
pozornosti hrazení horských bystřin, ačkoliv
jsme poukazovali při každé příležitosti
k tomu, jak nutné jsou tyto práce pro ochranu ohrožených
krajin. Kdyby tyto bystřiny pramenily v českém
území, tu by vláda jistě vynaložila
mnoho milionů, aby byl upraven odtok těchto vod.
Takto jsou to však německé obce a pro ně
není peněz na hrazení bystřin. Daně
však platiti mohou Němci, až do krve. Má-li
však vláda při těžkých pohromách,
při škodách způsobených povodněmi
v německém území vydati uschráněný
peníz, není v pokladnách peněz.
V původním znění zákona se
praví, že má býti poskytnuto 10 milionů
korun. Za kulisami bylo usneseno, že se má poskytnouti
20 milionů korun, arciť ve formě, kterou nemohu
schváliti. Praví se tu, že tyto miliony mají
býti rozpůjčeny na nízký úrok,
na 3%. Je to vlastně žebrota, když se věc
přepočítá. Již před tím
zdůraznil kol. Keibl, že to činí
ročně 600000 Kč. Jest to přece určitě
zcela nepatrný obnos, jenž není vůbec
v žádném poměru k ohromným škodám.
Malá slezská země dala sama ihned, jakmile
byla hlášena zmíněná živelní
pohroma, jako subvenci 200.000 Kč. Jest to něco
od této malé slezské země, něco
mnohem důležitějšího, než
usnesení, jež mají býti nyní
učiněna - od toho Slezska, kteréž německé
vládní strany spolu se světa sprovodily.
Československá republika dává na tyto
stamilionové ztráty 250.000 Kč a za tuto
žebrotu vyslovují němečtí poslanci
vládě nejpochvalnější uznání.
Tam v říši je tomu zcela jinak, tam, kde také
byly způsobeny ohromné škody. Tak na příklad
země saská poukázala okamžitě
360.000 zlatých marek a poskytla ihned peníze k
úlevě bídy a říše jako
taková dala postiženým obcím k disposici
1 1/2 milionu zlatých
marek, nikoli však na nízký úrok, nýbrž
na skutečnou úlevu bídy. Saský sněm
se usnesl, ne jak tomu jest v tomto státě, že
90% celkového obnosu škod ponese země. Ministr
říšské obrany Gessler byl ihned, jak
došlo ke katastrofě, na místě samém,
avšak zde v tomto státě nemají páni
ministři tak na spěch, aby si vyjeli ven a aby obhlédli,
jak těžké škody byly způsobeny.
Jest velmi důležito věděti, jak se jedná
zde a jak jinde. Na stavbu údolních přehrad
jako na příklad pro údolí Děsné
a Moravice, které by neobyčejně blahodárně
působily, není peněz, ač plány
jsou již dávno hotovy.
Podal jsem návrhy, učinil jsem již včera
také tak v zemědělském výboru
a jeden z těchto návrhů zní také
v tom směru, aby na místo těchto 20 milionů,
které mají býti na úrok rozpůjčeny,
bylo dáno 50 milionů, avšak nikoli na nízký
úrok, nýbrž jako subvence. Jsem zvědav,
jak se zachovají vládní strany, zda budou
hlasovati pro toto zvýšení na 50 milionů.
Zcela určitě zajistily by si vděk těch,
kteří dnes tak těžce a krutě
jsou postiženi. (Potlesk poslanců něm.
strany národní.)
Místopředseda Zierhut (zvoní):
Dále má slovo p. posl. inž. Kallina.
Posl. inž. Kallina (německy): Velectěné
dámy a pánové! Jen ta okolnost, že je
úmyslem dnes zavříti brány sněmovny,
je důvodem, abych dnes pojednal o předmětu,
který vlastně není v příčinné
souvislosti s předmětem projednávaným.
Projednávaný předmět byl podle mého
mínění dostatečně a úplně
vyčerpán ve všech směrech mými
kolegy dr Keiblem a Matznerem, kteří
zaujali zevrubně stanovisko k jednotlivým ustanovením
tohoto návrhu zákona a přesně a jasně
dokázali, že nejde o skutečnou podporu těžce
katastrofou postižených území, nýbrž
o velkorysé malování straky na vrbě
se strany německých vládních stran.
Je příznačno pro způsob, jak německo-česká
vláda v tomto státě při tak ohromné
katastrofální zátopě, jež se
přelila přes německé území
Slezska a severních Čech, tuto věc bagatelisuje,
že pan ministr vnitra nepokládá ani za vhodno,
aby se objevil zde ve sněmovně a podal veřejně
prohlášení. Ba, nedosti na tom, pomíjí
vůbec objeviti se ve vládní lavici. Je však
příznačno pro všechny ministry, že
nepokládali za vhodné při jednání
o této věci, důležité alespoň
pro velikou část poplatníků, projeviti
zájem a dostaviti se sem do sněmovny.
Vedlo by příliš daleko, kdybych chtěl
v těchto úvodních slovech ještě
něco připojiti k tomuto předmětu.
Mám však za svou povinnost, abych při této
příležitosti nezbytně poukázal
na okolnost, že vedle území postižených
katastrofálními povodněmi, která již
opětně v posledních letech jsme viděli
jako postižená, jsou také území,
ve kterých se tyto katastrofy opakují v delších
obdobích. Při této příležitosti
poukázal bych jen na to, že jedno z těchto
území, v nichž často bývají
povodně, obklopuje také světové lázeňské
město Karlovy Vary, jež je patřičně
vyssáváno jako jeden z nejdůležitějších
pramenů berní v tomto státě, jemuž
však do dnešního dne nebyl věnován
onen zájem, aby hrozivé katastrofální
zátopy byly odvráceny. Při této příležitosti
poukázal bych na to, že již 12. července
1921 (Předsednictví převzal
místopředseda inž. Dostálek.)
byl touto sněmovnou jednomyslně přijat mnou
navržený resoluční návrh, ve
kterém vláda byla vyzvána, aby se konečně
ujala již po desetiletí dohotoveného projektu
regulace Teplé. V rámci tohoto regulačního
projektu, tak se dále pravilo v tomto resolučním
návrhu, jest pamatováno na zřízení
staveb údolních přehrad, jež mají
světové lázeňské město
Karlovy Vary chrániti před katastrofálními
zátopami; katastrofální zátopa, jež
nastala r. 1890, způsobila milionovou škodu. Město
Karlovy Vary bylo ohroženo však stejnou katastrofou
také na jaře 1920; bylo co děkovati jen náhodě,
že tenkráte vnější přítoky
vedlejších údolí se nespojily v jedinou
zátopu, čímž Karlovy Vary unikly ohromnému
nebezpečí. V otázce opětování
katastrofálních zátop se ukázalo,
že takové pohromy se opakují v jistých
obdobích, a pro Karlovy Vary bylo takové mezidobí
vypočteno asi na 40 let. Jest se tudíž obávati,
jestliže tento výpočet jest správný,
že v několika letech musíme počítati
s nejbližší katastrofou, jednou z katastrof,
jež v minulých stoletích srovnaly celé
části Karlových Var s povrchem zemským.
(Předsednictví ujal se předseda
Malypetr.) To k předmětu samému. Poznamenal
bych jen, že ač tato resoluce byla 12. července
1924 celou sněmovnou jednohlasně přijata,
do dnešního dne se nedošlo dále, než
na konání celé řady komisí
v tomto kraji s každoročně opakovaným
ujištěním, že ve chvíli, kdy to
státní finance dovolí, konečně
budou vyplaceny také ony subvence, jichž je třeba
k provedení těchto staveb údolních
přehrad. To je systém v tomto státě.
Slibuje se, poněvadž jde jen o německé
kraje. V českých krajinách se prostě
staví, abychom se mohli na venek vychloubati s dalším
splavněním Labe, při tom se vyhazují
v tomto státě ohromné milionové sumy
na vybudování plavebních cest. (Německé
výkřiky: Toho je také
třeba!) Zajisté, toho je také třeba,
avšak já myslím, že je první povinností
státu, aby byla chráněna ona část
obyvatelstva, jež je stále ohrožena takovými
katastrofálními zátopami.
Když jsem krátce promluvil k tomuto předmětu,
chci se vrátiti k úvodním slovům,
v nichž jsem vyložil, že mne postavení nutí,
a to zamýšlený konec zasedání
sněmovny, abych ještě dnešního
dne podrobil rozboru předmět, který opětně
dokazuje, jak s německým národem v tomto
státě je nakládáno přes ujišťování
ministerského předsedy Švehly "Rovní
mezi rovnými" i za německo-české
vlády. Myslím, že dnes si každý
jednotlivý obyvatel v Československé republice
již uvědomil, že i po dosazení t. zv.
německo-české vlády zachází
se v tomto státě s Němci přece jen
jako s národem třetího nebo čtvrtého
řádu. Tato okolnost je zostřována
přehmaty politických úřadů
první stolice, nemluvě vůbec o jiných
stolicích, při čemž jsem si vědom
toho, že tyto prvé stolice jednají vždy
jen na pokyn politických úřadů druhé
stolice, když tyto dostaly své pokyny od ministerstva
vnitra. Co má obyvatelstvo očekávati po provedení
t. zv. správní reformy, vysvítá již
z postupu řady okresních správ, a vytýčil
bych především postup okresní politické
správy v Nejdku s jejím okresním hejtmanem,
lépe řečeno okresním pašou v
čele. Předsednictvo svazu Němců v
Čechách požádalo, jak známo,
již před několika měsíci o povolení,
aby mohlo konati valnou hromadu podle stanov a každoročně
s tím spojené slavnosti svazu Němců
v Čechách. Povolení k těmto slavnostem
bylo sice pod č. 1094/2 A z 21. května 1927 uděleno,
avšak pod těmito omezujícími podmínkami:
- nyní prosím, zvláště přítomné
české kolegy, pokud jsou pověřeni
většími českými slavnostmi ve
svém domově, aby mne vyslechli a řekli, zda
se také podobně postupuje proti českým
slavnostem. Tyto podmínky tedy znějí: 1.
nošení a vyvěšování černo-červenozlatých
praporů se zakazuje, stejně jako nošení
odznaků v těchto barvách a nošení
jiných protiústavních odznaků a štítků;
2. výzdoba květinami a věnci v barvách,
které sestaveny mohly by dáti černo-červeno-zlatou,
se rovněž zakazuje; 3. k účasti jiných
spolků a studentských svazů na svazové
slavnosti vyžaduje se po předložení spolkových
stanov těchto spolků povolení okresní
správy politické v Nejdku; 4. účast
školní mládeže na této nepolitické
slavnosti se vůbec zakazuje.
K tomuto ustanovení dlužno říci, že
je přímo nepochopitelným, že se může
vyskytnouti přednosta nějakého, třeba
jen podřízeného úřadu ve XX.
století, aby označoval nošení odznaků
a praporů v černo-červeno-zlatých
barvách za protiústavní. Přednostovi
okresní správy politické v Nejdku, jehož
úkolem přec je, aby působil k ochraně
veřejných zájmů usedlého obyvatelstva
v rámci svého obvodu, a to na podkladě zákonných
ustanovení, mělo býti známo, že
v ústavní listině není vůbec
řeči o protiústavních odznacích
a štítcích, že dále v odznacích
a štítcích, jak svazu Němců v
Čechách, tak také nesčetných
jiných německých spolků, a to na základě
úředních schválení, jsou obsaženy
černo-červeno-zlaté barvy, že tedy naopak
podle ustanovení ústavy by byl povinen, nejen dovoliti
nositi tyto úředně dovolené odznaky
a štítky, nýbrž je chrániti bezpodmínečně
v každém směru před přehmaty
poštvaných snad českých menšin.
Pohlížíme-li v duchu na tento postup, vzpomínáme
mimovolně výroku, který učinil jednou
president státu Masaryk, a to, když při
jedné příležitosti vytkl zásadu,
že politika drobných podpichování musí
býti označena jako hloupá. Čteme-li
mezi ustanoveními zákazu bod 2, že je zakázána
výzdoba květinami a věnci, jestliže
se objeví sestavení černo-červeno-zlaté,
pak možno takové opatření jistě
označiti jako vzorný příklad velmi
malicherné politiky podpichování. Dále
nutno označiti jako přímo nesmyslné,
že se chce dnes všem těm tisícům
spolků, které podle zákonných ustanovení
po desetiletí rozvíjejí svou spolkovou činnost,
předpisovati, že musí nejprve žádati
u okresní správy v Nejdku, zda se smějí
zúčastniti a předložiti jí spolkové
stanovy. Víme dobře, proč jsou takové
výnosy vydávány. Víme, jestliže
Němci budou opět tak neobratní a poslechnou
tohoto výnosu a podají tisíce a ti sice žádostí
nebudou tyto žádosti prostě vyřízeny
a těmto spolkům bude znemožněna účast
na této svazové slavnosti. To je účelem
této praxe - a to vše pod ochranou česko-německé
vlády, pod záštitou stálých vládních
úspěchů německých vládních
stran. Tvrdím, že všechny tyto výnosy
a ustanovení nesměřují k ničemu
jinému, než znemožniti navždy národní
slavnosti v uzavřeném jazykovém území
sudetských Němců za pomoci německých
vládních stran.
Avšak dále: V jednom z těchto výnosů
vycházejí postupně - 7. t. m. zakázal
okresní náčelník v Nejdku na pokyn
z Prahy účast německé školní
mládeže na této veliké německé
slavnosti. Nuže, prosím vás, abyste si představili,
zda kdy byl vydán takový zákaz při
slavnostech českých sdružení. Vzpomínám
na provedení sokolského sletu nebo také dělnické
Olympiády, kde jsme viděli desetitisíce školních
dětí spolu kráčeti ve sražených
řadách. Je to zcela pamětihodno, že
ve chvíli, kdy bylo vydáno heslo "Rovní
mezi rovnými", může se ukazovati tak nestejný
loket před očima německých ministrů,
aniž by se setkal s jejich odporem. (Výkřiky
na levici.) Avšak jako vědomé
rušení slavností musí býti označeno,
jestliže v nově vydaném dodatečném
výnosu politické okresní správy č.
1607/11 vydává se zákaz, že jak na shromáždištích,
tak také za průvodu je zpěv zakázán.
Prosím, abyste si představili, že při
takové slavnosti by se mohlo v průvodě čítati
25.000, 30.000, v Karlových Varech dokonce 70.000 účastníků.
Ať si to někdo představí, těmto
50 až 70 tisícům německých účastníků
zakazuje se okresní správou politickou zpěv
jak na shromáždištích, tak také
při slavnostním průvodu.
Předseda (zvoní): Prosím, pane
poslanče, abyste mluvil k věci!
Posl. inž. Kallina (pokračuje): Jsem
pře svědčen, že kdyby takovým
výnosem byla jen obšťastněna také
nějaká česká slavnost, propukla by
bouře rozhořčení. Dokonce tvrdím,
že největší část českých
kolegů na těchto lavicích pokládá
to přímo za nemožné, že takový
blbý výnos může býti vůbec
vydán. (Hluk.)
Předseda (zvoní): Volám pana
posl. inž. Kallinu k pořádku.
Posl. inž. Kallina (pokračuje): Projednávají
se živelní katastrofy. To, co jsem zde vylíčil,
odehrávalo se v době, kdy správní
reforma ještě nevstoupila v platnost. Prosím,
abyste si představili, jak to teprve bude vypadati, až
tato živelní katastrofa, která s pomocí
německých vládních stran nás
sudetské Němce postihla, uplatní se svým
vlivem, až tato správní reforma s pomocí
německých vládních stran bude povýšena
na zákon, jež těmto okresním pašům
dává do rukou ještě daleko větší
práva; můžete si představiti, k čemu
bude používáno této správní
reformy, aby totiž nám sudetským Němcům
připraven byl hřbitovní klid. Poměry
jsou neudržitelné a je politování hodno,
že se našli Němci, kteří tu propůjčili
svou ruku k tomu, aby taková živelní pohroma
mohla se převaliti přes německá jazyková
území. (Potlesk poslanců něm.
strany národní.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Žádám o přečtení podaných
návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Kirpalové
a soudr. k §u 1:
V odst. 1 buďtež slova "při čemž
budiž vzat náležitý zřetel na hospodářské
poměry poškozených" nahrazena slovy "a
jsou na hospodářské existenci ohroženi."
Slova "část úroku" nahrazena budiž
slovem "úroky".
V odst. 2 buďtež škrtnuta slova "a příspěvek
státní na úrok činiti bude ročně
3% z poskytnutých zápůjček".
Se zřetelem na novou živelní pohromu v severních
Čechách budiž číslice 20 milionů
v odst. 2 zvýšena na 50 milionů.
2. Pozměňovací návrh posl. Chlouby,
Mikulíčka a soudr. k §u 1:
V odst. 1 budiž výraz "část úroku"
nahrazen výrazem "úroky".
Odst. 2 nechť zní:
"Úhrn zápůjček těchto
nesmí přesahovati částku 50 milionů
Kč."
3. Pozměňovací návrh posl. Koudelky,
Johanise, A. Chalupy a soudr.:
V §u 1, odst. 2 místo slov "20,000.000 Kč"
budiž dáno "50,000.000 Kč".
4. Eventuální návrh posl. Koudelky,
Johanise, A. Chalupy a soudr.:
Nebude-li přijat předchozí náš
pozměňovací návrh k §u 1, navrhujeme,
aby § 1 zněl:
"(1) Pro zmírnění
škod způsobených živelními pohromami
v letech 1926 a 1927 přispěje stát těm,
kdož těmito pohromami byli postiženi a jsou na
hospodářské existenci ohroženi, tím
způsobem, že převezme závazek platiti
část úroku ze zápůjček,
jež jim budou poskytnuty peněžními ústavy
k tomu ministerstvem zemědělství zmocněnými.
(2) Úhrn zápůjček
těchto nesmí přesahovati částku
20 milionů Kč a příspěvek státní
na úrok činiti bude ročně 3% z poskytnutých
zápůjček, a to na dobu nejdéle 10
let."
5. Pozměňovací návrh posl. Mikuláše,
Práška, Riedla, Špatného a druhů:
V §u 1 nechť odst. 2 zní:
"Úhrn zápůjček těchto
nesmí přesahovati částku 40,000.000
Kč při plném zúrokování
státem poskytnutých zápůjček,
a to na dobu nejdéle 10 let."
6. Pozměňovací návrh posl. dr Koberga,
Matznera, dr Keibla a druhů k §u 1:
V odst. 1 budiž za slova "převezme závazek"
vsunuto znění "poskytnouti peněžní
subvence nebo bezúročné zápůjčky
osobám, jejichž hospodářská existence
jest ohrožena, a jiným poškozeným".
Odst. 2 nechť zní:
"Na peněžní subvence určuje se
nejvyšší částka 10,000.000 Kč.
Celková zápůjčka nesmí přesahovati
50,000.000 Kč. Příspěvek státní
na úrok ze zápůjček méně
poškozeným činí ročně
3% z těchto zápůjček, a to na dobu
nejdéle 10 let."
Budiž připojen odst. 3:
"Výhod tohoto zákona požívají
také cizí státní občané,
poskytuje-li jejich stát stejné výhody příslušníkům
Československé republiky."
7. Pozměňovací návrh posl. Kirpalové
a soudr.:
V §u 2, odst. 2 buďtež slova "při čemž
budiž vzat náležitý zřetel na hospodářské
poměry poškozených" nahrazena slovy "a
jsou na hospodářské existenci ohroženi".
8. Pozměňovací návrh posl. Koudelky,
Johanise, A. Chalupy a soudr.:
§ 2 znějž:
"(1) Od 1. ledna 1928 počínaje
přispívati budou do fondů, zřízených
při zemědělských radách (v
Podkarpatské Rusi při zemědělském
referátu civilní správy) podle § 108
zák. ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z.
a n., o přímých daních, stát
částkou 8 milionů Kč ročně
a držitelé půdy zvláštní
přirážkou, vybíranou zároveň
s pozemkovou daní ve výši 12% státní
daně.
(2) Z těchto prostředků
poskytovati budou zmíněné fondy podpory zemědělcům
živelními pohromami roku 1928 a v letech dalších
postiženým a na hospodářské existenci
ohroženým. Částky, jichž v některém
správním roce nebude použito, zachovány
budou tomu kterému fondu pro právě zmíněný
účel.
(3) Podrobná ustanovení o hospodaření
jměním fondu a o poskytování podpor
vydána budou vládním nařízením."
9. Pozměňovací návrh posl. Chlouby,
Mikulíčka a soudr. k §u 2:
K odst. 1 buďtež připojeny věty:
"Pro výměr této přirážky
neplatí ustanovení §u 105, odst. 3 zákona
ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých
daních. Od této přirážky jsou
osvobozeni držitelé půdy, kteří
podle § 105, odst. 2 téhož zákona neplatí
zvláštní příspěvek ve
výši 1.5% základu pro vyměření
pozemkové daně."
Odst. 3 budiž nahrazen novými odstavci:
"(3) Fondy k podpoře živelními
pohromami postižených (§ 2) spravují a
úhrnné části podpor pro jednotlivé
okresy přikazují 30členné zemské
komise. Členy těchto komisí volí volení
členové zemských zastupitelstev ze řad
zemědělců podle zásady poměrného
zastoupení.
(4) Z úhrnných částek
podpor přikázaných jednotlivým okresům
poskytují jednotlivé podpory postiženým
12členné okresní komise. Členy těchto
komisí volí volení členové
okres. zastupitelstev ze řad zemědělců
podle zásady poměrného zastoupení."
10. Doplňovací návrh posl. Chlouby,
Mikulíčka a soudr.:
Za § 2 budiž vložen nový § 3:
"(1) Návrh na podpory podle tohoto
zákona mají zemědělci, jichž
roční příjem nedosahuje ročního
důchodové dani nepodléhajícího
existenčního minima, ostatní zemědělci
pak jen v tom případě, když mají
živelními pohromami v jednom roce zničeno více
než 50% roční zemědělské
úrody.
(2) Zemské komise spravují fondy
k podpoře živelními pohromami postižených,
jsou povinny každoročně vydávati veřejné
zprávy o hospodaření těmito fondy
zároveň se statistickými daty o poskytnutých
podporách. Potřebné technické síly
přidělují těmto komisím zemské
úřady."
11. Pozměňovací návrh posl. Koudelky,
Johanise, A. Chalupy a soudr.:
§ 3 znějž:
"Právní listiny, podání, protokoly,
přílohy, úřední jednání
a vyhotovení, jež týkají se podpor podle
tohoto zákona, zejména též pokud se
týkají zajištění poskytnutých
zápůjček, jsou osvobozeny od kolků
a poplatků."
12. Resoluční návrh posl. dr Sterna,
Mikulíčka, Chlouby a soudr.:
Poslanecké sněmovna ukládá vládě,
aby v první schůzi poslanecké sněmovny
po parlamentních prázdninách předložila
poslanecké sněmovně návrh zákona,
kterým se uzákoňuje povinnost státu,
aby v případě elementárních
a jiných nezaviněných katastrof nahradil
v plném rozsahu škodu, jež byla katastrofou způsobena
hospodářsky slabým osobám, dále
obcím a okresům, a kterým se zároveň
ukládá úřadům zákonná
povinnost, aby katastrofou postiženým územím
a osobám bez jakéhokoliv odkladu poskytly první
materielní a jinou výpomoc v dostatečné
míře a k znovuzřizovacím pracem přibraly
v prvé řadě nezaměstnané, jimž
by platily plnou mzdu, stanovenou v dohodě s odborovými
organisacemi. Poslanecká sněmovna ukládá
konečně vládě, aby zatím, nežli
tato předloha bude uzákoněna, postupovala
v duchu zásad této resoluce v územích,
jež byla poslední živelní pohromou postižena.
13. Resoluční návrh posl. dr Koberga a
druhů:
Vláda se vybízí, aby ihned zahájila
jednání se sousedními státy, aby se
při živelních pohromách nakládalo
stejně s poškozenými, kteří jsou
státními občany druhého smluvního
státu, jako s domácími lidmi a naopak.
14. Resoluční návrh posl. dr Keibla,
dr Koberga, Matznera a druhů:
Ministr vnitra se vybízí, aby v první schůzi
poslanecké sněmovny, která se bude konati
na podzim 1927, podal obšírnou zprávu o rozsahu
škod způsobených živelními pohromami
v létech 1925, 1926 a 1927 a o všech opatřeních,
která vláda učinila.
15. Resoluce posl. Mikuláše, Práška,
Riedla, Špatného a druhů:
Vládě se ukládá, aby vzhledem ke škodám,
způsobeným posledními živelními
pohromami na veřejných, obecních a okresních
cestách a silnicích, poskytla z prostředků
tímto zákonem (§em 1) povolených, také
pomoci postiženým obcím i okresům.
16. Resoluční návrh posl. Koudelky,
Johanise, A. Chalupy a soudr.:
Na podpory podle §u 1 tohoto zákona mají nárok
i příslušníci stavu živnostenského
a dělnického, jichž byty a pracovní
zařízení živelními pohromami
byly poškozeny.
17. Resoluční návrh posl. Koudelky,
Johanise, A. Chalupy a soudr.:
Podpory podle tohoto zákona vůbec mají býti
poskytovány poškozeným živelními
pohromami i stavům živnostenskému a dělnickému,
zejména těm, jichž byty a pracovní zařízení
bylo zničeno.