V §u 2 nynějšího návrhu se tvoří
zase takový fond, jako již v zmíněném
dřívějším zákoně.
Praví se zde: 8 miliony bude přispívati stát
a 12% budou ročně přispívati majitelé
pozemků jako přirážkou k pozemkové
dani. Velice by mne zajímalo věděti, kolik
to bude asi dělati ročně. Je přece
nutno, abychom si mohli udělati obraz, jaký obnos
se sežene, abychom mohli také podle toho jednotlivé
pomoci rozděliti. Připočítám-li
k tomu 100 milionů, které tu ještě musí
býti podle prvého zákona (Výkřiky
posl. inž. Kalliny), musilo by tu letos
přece býti po připočtení těchto
8 milionů již nějakých 110 až 115
milionů. Každým způsobem docela hezký
drobet, který by mohl ministerstvům umožniti,
aby zde přinesla velmi energickou pomoc a zakročila.
Do §u 2 přišla nyní zase taková
kaučuková ustanovení jako do §u 1 a
proto tvrdím, že tento návrh zákona
nebyl v senátě zlepšen, nýbrž zhoršen.
Přistupuji-li nyní k provedení, musím
říci toto: Povětrnostní katastrofou
posledních dnů bylo mnoho zničeno. Ale něco
nebylo zničeno, čeho bychom docela klidně
mohli nadále postrádati, a to je úřední
šiml. Kol. Kirpalová již zde vyprávěla,
že při intervenci na zemské politické
správě nejdříve slyšeli, že
největší otázkou a nejvyšším,
co pro ně jest, jest předběžná
otázka příslušnosti: jest jílovský
potok bystřina či nikoliv? Prohlásí-li
se za bystřinu, patří ministerstvu zemědělství
- bohudíky, řekla by tu zemská správa
politická; je-li však obyčejným potokem,
patří do oboru vodního stavebního
oddělení zemské politické správy.
Tento kompetenční konflikt musí býti
nejdříve vyřešen, než může
se vůbec pomysliti na to, jak si lámati hlavu, jak
by se letos i v budoucnosti nějak škodám zabránilo.
Pak se řekne: velmi rádi bychom něco udělali,
ale nemáme ani úředníků ani
peněz. Úředníky nám redukovali,
potřebujeme ještě nejméně 4 až
5 inženýrů a pak bychom mohli vypracovati projekt
a pak by mohlo býti začato ve 3 až 4 letech
se stavbou údolních přehrad, lapačů
štěrku a podobných věcí. Ale
dnes znamená to jinými slovy: nelze nic dělati.
Takové jsou poměry a docela podobně se věci
mají u politických úřadů. S
uznání hodnou rychlostí provedl politický
úřad ihned místní ohledání,
poskytl lidem útěchu, více ovšem okamžitě
neměl a podal zprávu. (Výkřiky
na levici.) Úřední šiml
byl zase pořádně nakrmen. Jsem přesvědčen
až tyto dny minou, že se vrátí do všech
těchto věcí hezky ticho a klid. Přijde
komise za komisí, komise spolknou mnoho peněz, ale
uděláno nebude ve skutečnosti nic nebo ne
mnoho. Bylo již poukázáno, že vojsko řádně
nekonalo často svoji aspoň podle našich pojmů
samozřejmou úlohu. Také tyto stížnosti
jsem zaslechl. Tak jsem zaslechl, že důstojník,
který velel zákopníkům, se odvolával
prostě na svoji instrukci a tvrdil, že nyní
nejhorší nebezpečí minulo, že již
nemá důvodů nechati své lidi pracovati,
že odtáhne, a často nebylo možno těch
několik mužů, kteří sem přišli,
po několika hodinách udržeti na místě.
Instrukce a úřední šiml. S tím
se jde na povětrnostní katastrofy. (Posl.
dr Koberg [německy]: Böhm
řekne za to: ruku líbám!)
Ano. Při tom však zůstává nevyřešena
otázka, kdo zaplatí útraty. Jest uznání
hodno, že na intervenci ministra Spiny nařídil,
myslím, ministr financí nebo předseda vlády,
že tyto útraty platí stát. Ale to se
stalo teprve post festum. Původně se to nevědělo
a proto se obávaly jak okresní hejtmanství
tak obec zavolati na pomoc vojsko, protože jest to spojeno
s útratami. I zde by měl přijíti zákon
nebo min: sterské nařízení, jež
by tuto otázku jednou provždy sprovodilo se světa.
Jest docela jasno, že okresní hejtmané jsou
sváděni celým duchem, který vězí
ve správě, rozdělovati podpory podle fiskálních
zásad, nikoliv podle potřeby, nýbrž
podle zásady, aby se mnoho nevydalo. Jsou také ještě
jiné možnosti než podpora. Prosím, uznávám,
že ministr Černý ihned vydal čtvrt
milionu. Tvrdím však, stejně jako řečníci
přede mnou, že jest to příliš málo,
protože to dělá v nejlepším případě
2% škody. Jsou však také ještě jiné
prostředky, aby se v takových případech
mohlo obcím pomoci. Každá obec účtuje
za dnešních poměrů se státní
správou co do daně důchodové, přepychové
atd. Takové účtování není
uzavřeno a jest bez dalšího možno, aby
se na základě takovéhoto účtování
vyplatilo ihned obcím to, co mohou žádati,
případně, aby se jim daly zálohy do
budoucnosti. Pan ministr financí slíbil nám
to, pokud jde o města Děčín a Podmokly,
bylo by mně však bývalo velmi milo, kdybych
jej byl osobně požádal udělati to nejen
pro obě tato města, nýbrž také
pro každou jednotlivou sebe menší venkovskou
obec, poněvadž ty jsou rovněž postiženy,
jako tato města. Pan ministr Spina jel ihned ven
a vydal jistá nařízení. Prosím,
uznávám tuto píli a tuto námahu, říkám
si však, že přece není nutné dělati
s touto docela samozřejmou věcí tak neobyčejně
mnoho hluku. Líčí se to vše tak, jakoby
to bylo možné jen proto, že to udělal
ministr, protože je to právě takový
ministr nejlepší jakosti, jaký může
jen z tábora Svazu zemědělců pocházeti.
Myslím, že jest to povinnost-každého ministra
veřejných prací, aby se ihned přesvědčil,
a německého ministra veřejných prací
teprve. Opakuji, že to uznávám, ale podle mého
přesvědčení není to vhodné
dělati z takové věci nějakou věc
strany. Vedle toho postrádám, že nejel také
druhý německý ministr, náš dobrý,
milý dr Mayr-Harting, který jest jinak velmi
přičinlivý a častokráte pobíhá
kolem. Mohl se také trochu starati o své krajany
tam venku a nebylo by mu to přišlo ani nijak draho,
neboť vodní spousty ušetřily všechny
fary, takže by byl mohl dobře přenocovati u
každého děkana a faráře, jak
jest jeho stálým zvykem, takže, jak řečeno,
nebyly by výlohy příliš vysoké.
Bylo by nám bývalo velmi příjemné,
kdyby se byli oba němečtí ministři
postarali o své ohrožené a poškozené
krajany. (Místopředseda Horák
zvoní.)
Spěchám, abych skončil. Jest docela jasno,
že takové věci nejsou již bohužel
mimořádnou událostí. Podle zkušeností
posledních let opakují se s hroznou přesností
skoro vždy v tutéž roční dobu.
Měla by se tedy úhrada pojmouti takřka do
řádného rozpočtu, a myslím,
že sku tečná pomoc jest možná jen
tehdy, postaví-li se velkoryse na zásadě
pojištění, které by však nebylo
dobrovolné, nýbrž nucené a že by
byla především ustanovena také mezinárodně.
Máme takový ústav v Ženevě, měli
jsme tam takovou konferenci teprve nedávno. Podle mého
názoru jest samozřejmé, že se Československo
připojí ke všem těmto věcem,
které tam byly projednávány. Přeji
si, aby se smutný podnět tak brzy nebo, doufejme,
vůbec neopakoval, ale přeji si také, aby
přivodil aspoň jedno dobré, aby vyburcoval
všechny odpovědné činitele, parlament
a vlády, aby konečně opatření
k zabránění takových katastrof a k
zmírnění tam povstalých škod
vybudovali na skutečně upotřebitelném
a široce založeném systému a aby nutná
pomoc byla poskytnuta v hojné míře a co možno
nejrychleji. (Potlesk poslanců něm.
strany národní.)
Místopředseda Horák (zvoní):
Dalším řečníkem je p. posl. Krebs.
Uděluji mu slovo.
Posl. Krebs (německy): Slavná sněmovno!
Přicházím z území, ve kterém
byly způsobeny povodněmi těžké
škody, nejen právě před několika
dny, nýbrž které po mnoho let trpí nepřetržitě
následky živelních škod. V posledních
letech nebylo to přece jen polabské údolí,
labské pískovcové území a Rudohoří,
nýbrž i všechna naše německá
pohraniční území, jež, jak známo,
jsou obklopena věncem hor, pohoří Pradědu
ve Slezsku, Šumava, Jizerské hory, Krkonoše,
které byly oběťmi více méně
velkých, z části i katastrofálních
povodní. Všechna tato léta, co jsme byli nepřetržitě
obětí takovýchto škod, bylo nám
bohužel údělem, abychom nabyli mnoha trpkých
a velmi smutných zkušeností. Oběti těchto
katastrof musely měsíce, ba mohu říci
léta, čekati na vyřízení svých
žádostí, a ať se stavíme k tomu
jakkoli, shledáváme buď hluché uši
anebo byli jsme se svými deputacemi vypoklonkováni
ze dveří. V několika málo případech
projevila vláda ochotu, poskytnouti podpory ve směšném
rozsahu, poskytla, tak říkajíc, podporu několika
set nebo tisíc Kč k úhradě škod
jdoucích do desetitisíců, ba statisíců.
Obyvatelstvo posuzuje pomoc státu dnes již neobyčejně
zatrpkle a ví také, že od zákona, kterým
se nyní zabýváme, může málo
očekávati. Přichází-li se před
obyvatelstvo s miliony a honosíte-li se dnes tím,
že bude nyní vynaloženo 20 milionů, pak
není to, pánové, nic jiného, nežli
klamání širokých vrstev našeho
obyvatelstva, pak jest to klamání proto, poněvadž
přece ve skutečnosti nebude těchto 20 milionů
vůbec upotřebeno, nýbrž bude se jednati
pouze o záruku za úroky z těchto 20 milionů.
(Výkřiky na levici.) Pánové,
kdo zná rozsah a velikost neštěstí,
které právě v posledních dnech postihlo
moji užší domovinu, kdo to jen zběžně
přehlédl, uzná, že by nevystačila
daleko větší podpora, než na jakou v tomto
zákoně jest pamatováno, aby byla zmírněna
i jen nejtrpčejší bída.
Podali jsme již při první příležitosti
minulé pondělí svým stoupencem posl.
Knirschem v této sněmovně návrh,
aby se ministr dostavil do sněmovny, podal zprávu
o rozsahu katastrofy a aby s druhé strany nám oznámil,
jakou pomoc zamýšlí poskytnouti on, jakou vláda.
(Posl. inž. Jung [německy]:
Dost smutné, že se vůbec
teprve musíme ptáti!) Ano,
dost smutné, že jest potřebí ministra
teprve vyzývati, aby se do sněmovny dostavil. Neučinil
však ani to a dal tím opětně najevo
jak málo si vláda v tomto státě váží
parlamentu. Projevil nevážnost ku přání
poslanců, aby se sem do sněmovny dostavil a zprávu
podal, zalezl do podvýboru, odešel z pléna
a dal najevo, že není s to, aby podal sněmovně
skutečný přehled a zprávu, nenalezl
odvahy, aby zde ve sněmovně vyložil stanovisko
vlády. (Posl. inž. Jung [německy]:
To není nedostatek odvahy,
to jest projev nevážnosti
především k vládním
stranám, jež si nechají
všechno líbiti!) Ano, jest to projev
nevážnosti, který právě pana
ministra Černého tak vyznačuje, který
ve své úřednické ješitnosti a
neslýchané zpupnosti dovoluje si nebrati ohledu
na sněmovnu. Avšak sněmovna jest přece
sama tím vinna, dává-li si líbiti
takovéto projevy nevážnosti se strany vlády.
Dámy a pánové! Slyšeli jste ve výboru,
co pan ministr zamýšlí podniknouti, pokud se
týče, co vláda připravila. Musíme
říci, že jest to přímo úžasně
málo, co nám bylo jednou slíbeno. Do ohrožených
krajů byla poslána vojenská pomoc, obce však
ihned byly vyrozuměny, že vojenská pomoc pouze
tehdy může pracovati a jen tam zůstati, kde
obdrží pro vojáky 9 Kč denního
platu na každého muže. (Výkřiky
na levici.) Pánové, říci
něco takovéto obci vzhledem k tak neslýchané
katastrofě, jako na příklad obcím
Schönwald anebo Telnice, kde bylo úplně zničeno
30 domů, to jest výsměškem daných
poměrů. A tím se nepomáhá obyvatelstvu,
nýbrž tropí se z něho šašky,
a neklamte se, pánové, o tom, že tento postup
proti našim pohraničním obvodům musí
býti pro naše obyvatelstvo dvojnásob bolestný,
v témž okamžiku, kdy ve vzdálenosti několika
kroků vidíme saskou a říšskoněmeckou
pomocnou akci. Obyvatelstvo vidí přece přes
hranice, ba mohu vám dokonce říci, že
jistý československý kapitán přede
mnou se vyslovil, že se stydí, jak nepatrná
jest pomoc poskytovaná s naší strany proti
tomu, co se tam v říši děje. V pátek
přihodilo se v Německu neštěstí,
v sobotu dal říšský sněm již
k disposici úvěr 1 milionu. Téhož dne
poskytl saský zemský sněm 10 milionů
marek. V téže chvíli byla zahájena velká
pomocná akce se strany obchodních podniků,
bank a průmyslníků. Saský ministerský
předseda Held přichází do poškozeného
území a osobně se přesvědčuje
o stavu věci. Říšská obrana dostavuje
se se 450 muži a dokonce i technická nouzová
pomoc z Magdeburku a Hamburku přichází do
poškozeného území. Parními pluhy,
technickým materiálem a pomůckami všeho
druhu poskytuje se nouzí postiženému obyvatelstvu
rychle účinná pomoc. Pravda, pohroma v saském
sousedním obvodu jest ještě daleko větší
než u nás a k tomu jest potřebí také
daleko větších pomůcek. Avšak dobré
vůle u nás jsme neviděli. Pohřešili
jsme, že nebyly u nás v pohyb uvedeny ony veřejné
prostředky, jak tomu bylo tam.
Pánové, nevěřte, že se neprojeví
důsledky takovýchto věcí, musí
to vyvolati pocit trpkosti v srdcích našeho německého
pohraničního obyvatelstva, když vidí
tam v říši, jak bratrský národ
poskytuje pomoc s takovou pohotovostí, národ, jenž
nezná v době tísně žádných
stran, kdežto zde u nás nebylo skorem nic podniknuto.
Byl jsem včera na schůzi poškozených
a postižených obcí a okresů. Lidé
nevědí, kudy kam, jsou poškozeni nejen tím,
že jejich příbytky byly pohromou zasaženy,
že jejich políčka, jejich hospodářství
jsou úplně zničena, na metr vysoko štěrkem
zanesena, také pole jsou částečně
tak zničena, že jich více jako takových
nebude lze používati. V těchto obvodech obyvatelstvo
sotva ví, co má podniknouti. V saském obvodu
zaslaly obce Berggießhübel a Kotlava k nám výzvu,
že mají se tam k nim dostaviti k pomocným pracím
nezaměstnaní, že obdrží mzdu jedné
marky za hodinu, kdežto u nás nebyl dán k disposici
ani haléř, aby se mohly provésti nejnaléhavější
a nejdůležitější práce,
aby se zabezpečily domy, jež hrozí zřícením.
A tu přichází pan ministr a prohlašuje,
že se stalo vše, co bylo možné. (Výkřiky
posl. Knirsche.) Ano, jest pravda, co právě
pronesl můj kolega: Vojáci přišli k
nám do Schönwaldu, ale neměli ani lopat ani
nejmenší možnosti pracovati. (Výkřiky
na levici.) Ano, pánové, došlo
to tak daleko, že na příklad musela býti
dodána strava pro vojáky, a tu přichází
pan ministr Černý a ve svém exposé
ve výboru prohlašuje, že to, co se přihodilo
v Rudohoří, v mosteckém obvodu, jest zcela
malé a nepatrné. Pan ministr dal si pravděpodobně
předložiti falešnou zprávu nebo nenašel
vůbec příležitosti, aby si sestavil
řádnou zprávu. Prohlašuji nyní
vám, že tam nahoře ve středním
Rudohoří dopadá to právě tak
špatně, jako na Komářím Vrchu,
v Bohosudově, v Maršově, v Unčíně,
v Telnicích, Varvažově, Schönwaldu a v
celém údolí jílovského potoka,
jež od Libouchce až k Podmoklům jest zničeno.
Uznáváme, že se pan ministr dr Spina v
neděli po neštěstí dostavil do naší
krajiny. Uznáváme to. Avšak pro takovéto
chvalozpěvy, jaké přednesl pan kolega Böhm,
nestačí naprosto okolnost, že ministr vykonal
svou samozřejmou povinnost. V čem dlužno spatřovati
vždy opětně příčinu těchto
nepřetržitých pohrom v našich obvodech?
Snažili jsme se u nás v údolí jílovského
potoka pomocí podmokelské obce regulovati po léta
jílovský potok. Více než dva a půl
milionu Kč dalo město a okres podmokelský
na tuto regulaci. Více nebylo možno, poněvadž
nebylo prostředků. Zemský výbor a
státní úřady nemají na tyto
věci žádných peněz. Máme
v našich obvodech celou řadu případů
- mohl bych jednotlivé jmenovati - kde se od let musíme
způsobem přímo nedůstojným
vždy dožebrávati, a přece dojde pak nanejvýš
ke komisionelnímu ohledání. Avšak ke
skutečné, velkorysé práci v našich
pohraničních obvodech až dosud nedošlo.
(Posl. L. Wenzel [německy]:
Třikrát byla regulace vždy
opětně zničena!) Pravím
vám tedy - kolega Wenzel správně to
uvádí: Třikrát za sebou byla regulace
zničena. Dostaví-li se po tomto ohromném
neštěstí v několika týdnech v
těchto krajinách snad nová živelní
pohroma, bude to ještě větší katastrofa,
pak budete tam želeti nejen milionové škody,
nýbrž i ztrát lidských životů.
Žádáme přede vším ostatním,
aby konečně jednou vláda a rozhodující
místa uznala, ze naše obvody tam nahoře jsou
obvody horských bystřin. Kdo dnes přijde
do Telnic, nebo do jílovského údolí,
do Bohosudova, a tam ještě bude pochybovati, jde-li
o území horských bystřin či
nikoliv - a o tyto pochybnosti ztroskotávaly snahy, aby
provedeny byly regulační práce - kdo nenahlédne,
že jest to území horských bystřin
kaťexochen, pak dlužno říci, že tu
převládá zlá vůle, která
chce všemi prostředky zabrániti regulačním
pracím. Při tom mohly by právě tyto
obvody býti pro nás cennými. Vodních
sil je tam spousta. Mohli bychom míti v údolí
jílovského potoka i v telnickém údolí
znamenité podniky založené na vodní
síle. Mohli bychom energii svých vodních
pramenů přeměniti v blahodárnou sílu,
nikoli však, jak to dnes vidíme, v ničivé
síly. Divíme se, že předstoupil zde
před sněmovnu kol. Böhm a pronáší
zde právě v okamžiku největšího
zoufalství našeho obyvatelstva řeč,
která jest výsměškem skutečnosti.
Co se tedy stalo? Škoda u nás záleží
toho času ve 120 úplně anebo téměř
zpustošených domech. Škoda na polích,
lesích, cestách a domech činí podle
dosavadního odhadu nejméně 10 až 12
mil. Kč. A tu dává nám vláda
250.000 Kč. Táži se: Není to skutečně
směšné? A k tomu ještě jde o průmyslový
obvod, který jest nejbohatším daňovým
zdrojem republiky. Okres ústecký jest jedním
z největších daňových zdrojů
celé republiky a jest to výsměchem pro obyvatelstvo,
odvádějící československému
státu denně miliony, hodí-li se mu několik
haléřů, témuž obyvatelstvu, jež
nejen ztratilo své domy, jehož obce katastrofou ocitly
se ve finanční zkáze, nýbrž které
přišlo také ještě o svá
pracoviště. Nezapomínejte, že máme
celá odvětví průmyslová, jež
přímo byla zničena, velká porculánová
továrna v Telnicích-Varvažově, jež
zaměstnává 500 dělníků,
jest nucena úplně zastaviti práci. Celá
zásoba kaolinu byla odplavena, stroje a dílny jsou
pobořeny, budova vypadá jako zřícenina,
500 dělníků přišlo o práci,
jejich domky jsou odplaveny, malé zahrádky zničeny,
a zničeno také jejich pracoviště.
Tu pak přicházejí se směšným
obnosem. Totéž platí o papírně
v Telnicích, o Leisově podniku na výrobu
učebných pomůcek v Podmoklech, o čemž
také kolega dr Keibl promluvil, kde máme
k tomu ještě ten smutný případ,
že majitel jako říšský Němec
nedostane přirozeně žádnou podporu.
(Předsednictví převzal místopředseda
Zierhut.) Co se stane? Provoz nebude vůbec více
zahájen, podnik bude zavřen, možnost práce
pro naše dělníky bude na trvalo zničena.
Tak tomu jest u velkého zámečnického
podniku Fritschova v Dolním Oldřichově, u
Fritschovy továrny na nábytek a jiných podniků
v Bynově, Jílovém a jiných místech.
Avšak půjdeme ještě kus dále, kde
prokážeme špatnou vůli naší
vlády, což jest přímo typické
pro naše poměry. Vždyť nemáme se
sousedními státy úmluvy o vzájemnosti
ohledně poskytování podpor městům,
jež povodněmi nebo jiným neštěstím
byla postižena. Nemáme ani úmluvy ohledně
pohraniční pomoci. Stalo se jednou, že při
velkém požáru na Šumavě nesmělo
sem bavorské hasičstvo, poněvadž naše
československé hasičstvo chce, abychom my
sami hasili. (Výkřiky na levici.)
Tak je tomu i tentokráte. Nemáme žádné
vzájemné pohraniční pomoci a naše
postavení jest tudíž v těchto obvodech
nejhorší.
Chtěl bych nejen vám z českých stran,
nýbrž i vám z německých vládních
stran skutečně vážně toto předvésti:
Uvažte, že jsou to také pro vás v tomto
státě poplatníci, že toto obyvatelstvo,
naše pohraniční obyvatelstvo jest pracovité
a obětavé. I když není české
národnosti, i když tedy také nepotřebuje
žádné pohraniční pomoci, poněvadž
hranice nejsou všude hranicemi státními, uvažte,
že také naše pohraniční obyvatelstvo
má na to právo, aby vzájemná pomoc
byla poskytována tu i tam. Dáváme vám
výstrahu: Nevěřte, že tentokráte
smíte přijíti před lid jen s prázdnými
slovy! Domnívá-li se vláda, že učinila
všechno s těmi 250.000 Kč - podle našich
zkušeností jest tomu tak - a přichází
s několika korunami v první době, máme-li
více než 2000 poškozených a jen 250.000
Kč jest k disposici, připadá tedy snad 1200
Kč na osobu. Co dostanou ještě tito lidé?
Nic, pravím vám, docela nic! Dokonce činí
se našim lidem při daňových odpisech
největší obtíže, poněvadž
snad tu a tam obecní starosta-zemědělec neoznámil
včas u úřadu daňový odpis.
Voláme k zodpovědným správcům
tohoto státu a varujeme je. Pomozte vydatně, neboť
je zde v sázce více než jen sociální
nebo hospodářská podpora. Zde stojíme
ve skutečnosti před otázkou, zda se naše
obyvatelstvo smí v tomto státě vůbec
jen považovati za poplatnictvo a za soumary pro všechna
břemena, či zda má také možnost,
býti účastnu všobecné podpory
a všeobecné pomoci, ocitlo-li se v nouzi. (Souhlas
a potlesk poslanců něm.
strany nár. socialistické.)
Místopředseda Zierhut (zvoní):
Dalším řečníkem je pan posl.
Krumpe. Uděluji mu slovo.
Posl. Krumpe (německy): Pánové,
jestliže hlasujeme pro tento návrh, nečiníme
to snad proto, že jej považujeme za dostatečný
a postačující, činíme to proto,
že považujeme celou tuto podporu za počátek,
po němž musí brzy následovati další.
Hlasujeme i pro změny, které provedl senát,
protože pokládáme dnešní formulaci
za mírnější, při čemž
je ponecháno příliš byrokratickému
výkladu, je-li existence jednotlivcova ohrožena či
nikoli. Tento návrh není povolán k tomu,
aby odstranil nynější nesnáz, nynější
nouzi, tento návrh neposkytuje okamžité pomoci,
tento návrh dotýká se hlavně zemědělců,
kdežto za této strašné katastrofy postihla
škoda ani ne tak zemědělské území,
jako hlavně komunikace, bydliště, malé
podniky a tovární zařízení.
(Posl. dr Koberg [německy]:
Na Moravě, ve Slezsku jsou
postiženi vesměs rolnici!) Mluvím
teď o živelní pohromě ze dne 8. července.
Důsledkem toho je, že tento návrh poskytuje
těmto postiženým málo pomoci. Tento
návrh je věcí řešenou na dálku,
nyní však potřebujeme naléhavé
a okamžité pomoci, která je povinností
veškeré veřejnosti, v prvé řadě
ovšem státu. Poukázal-li ministr vnitra k podpoře
soukromých postižených jako první částku
čtvrt milionu, je to opět zase jen počátek.
Tento čtvrt milionu je dnes, pokud já vím,
již v rukou vedoucích okresních politických
správ v Děčíně a Ústí
n. L. a je ponecháno jejich obratnosti (Výkřiky
posl. Grünznera.), aby se tyto peníze
dostaly tak rychle, jak možno, do rukou potřebných.
Čtvrt milionu korun pro soukromé poškozené
není ovšem ani zdaleka skutečnou pomocí.
(Posl. inž. Jung [německy]:
Bohudíky, že to uznáváte!)
Já to uznávám, to není ani zdaleka
skutečnou pomocí při tomto strašném
rozsahu bídy a jsme rádi, že jsme obdrželi
ihned čtvrt milionu doufajíce, že za tímto
prvním čtvrt milionem následovati budou další
nejen čtvrtiny, ale celé miliony. Že zdejší
státní správa ani na nejvyšších
místech nenásledovala příkladu německé
říše, je věc politování
hodná, kterou se nerozpakuji konstatovati. (Posl.
inž. Jung [německy]: Pane
kolego z aktivistické strany,
nyní mluvíte iredentisticky!)
Nemám žádné příčiny,
abych skrýval nebo zkrašloval věci, jež
je třeba odsouditi. K tomu mne žádný
aktivismus nezavazuje.
Místy rozvinuly politické úřady ihned
svoji činnost a nutno uznati, co je uznání
hodno. Obzvláště bych rád vyslovil s
parlamentní tribuny dík okresnímu hejtmanovi
dru Kahlerovi v Děčíně, že pracoval
ve dne v noci. Není vedoucím okresním hejtmanem,
byl pouze zástupcem a posílal tyto nutné
zprávy, bez nichž to vůbec nejde... (Posl.
L. Wenzel [německy]: On nechtěl,
to přece není vůbec
pravda, my z města Podmokel
jsme to žádali! - Různě
výkřiky.) Fakt je, že dr Kahler vykonal
mnoho práce.
Pomaleji šla věc v okresu Ústí n. L.
Tam jsem musil bojovati celý den s okresním hejtmanstvím,
aby v nejhorší nouzi dalo k disposici zákopníky.
Již v noci podalo četnické velitelství
prvou zprávu okresnímu hejtmanství, časně
z rána poslal okresnímu hejtmanství zprávu
představený, dopoledne o půl desáté
poslal jsem posla do Ústí n. L. pro okamžitou
pomoc a o 12. hodině poslalo okresní hejtmanství
v Ústí n. L. úředníka, který
prohlásil, že zákopníci musí
býti placeni. (Výkřiky posl.
dr Koberga.) Teprve příštího
dne dorazili zákopníci do Telnice a skutečně
pracovali. V Schönwaldu zasáhl z vlastního
popudu umístěný tam vojenský oddíl
prvého hraničářského praporu,
a je nutno říci, že skutečně
dlužno děkovati zasáhnutí těchto
vojáků, že v Schönwaldu se katastrofa
nerozvinula do podobných forem jako v Kotlavě a
Berggießhüblu, neboť obyvatelé, kteří
uprchli do podkrovních světnic, musili býti
vynášeni násilím, musili býti
vyrváni jisté záhubě. Tomuto vojsku
patří uznání. (Hluk.) Bohužel,
musí býti konstatováno, že ostatní
vojsko chovalo se k pohromě úplně lhostejně.
Strašnou věcí je ovšem instrukce, které
se jednotlivci křečovitě drželi. (Trvalý
hluk. - Místopředseda Zierhut
zvoní.) Nechci na tomto místě zapomenouti
na jednu korporaci, která pracovala při zachraňování
přímo heroicky, to byli naši hasiči,
kteří stáli dva dny v uniformě ve
vodě a jimž dlužno děkovati, že nebylo
odplaveno ještě více věcí. (Hluk.
Výkřiky posl. Kreibicha a
Myslivce.) Musí býti začato s okamžitou
rekultivací zpustošeného území,
ovšem po dobré úvaze a proto dlužno vítati,
že ministr veřejných prací skutečně
ihned poslal technické komise do ohroženého
území, aby nedošlo k divokému stavění
bez rozmyslu okresem a obcemi, nýbrž aby se postupovalo
plánovitě. Vyložte si to, jak chcete, vy nechcete
uznat, že ministr Spina skutečně něco
udělal a jiní žádají, aby také
ministr spravedlnosti s něčím přišel,
pravděpodobně, aby stavěl vodní hráze,
protože to patří do jeho oboru. (Výkřiky
posl. inž. Junga.) Nejdůležitější
je zabrániti podobným katastrofám. Jsme nuceni
doznat, že proti katastrofám takového rozsahu
neuchráníme se úplně nikdy. Když
spadne ve třech hodinách na hřeben Krušnohoří
v Adolfově 209 mm vody, takové zajišťovací
stavby vystavět, to nemůže dělat ani
stát stojící na nejlepších základech.
Je však velkou chybou, že se tři úřady,
ministerstvo veřejných prací, ministerstvo
zemědělství a zemská politická
správa přímo hádají, jak by
v nějakém území neudělaly nic.
Tato organisace úřadů musí jíti
napřed. Tato akce na zastavění jílovského
údolí netrvá snad krátkou dobu, tato
akce sahá již až do 70tých let minulého
století, a tvrdím, že kdyby každá
komise, která tam byla, položila aspoň jeden
kámen, byla by již skoro hotova. Hned začít,
a to se vším úsilím, a tak budeme s
to vyvrátiti a oslabiti výtku, kterou vzneslo mnoho
řečníků, bude-li lze zaznamenat skutečně
pokrok lidskosti co do rovného postavení poškozených
v české republice a v německé říši.
(Posl. Kreibich [německy]: Československá
republika se to jmenuje!) Já
vím, pane Kreibichu, chtěl jsem jen kratčeji
mluvit. Skutečně existuje dohoda. 25. června
oznámilo ministerstvo zahraničí německé
říši, že bude přidělena
poškozeným v tomto státě, lhostejno,
jsou-li státními občany či nikoli,
stejná pomoc, a to na základě vzájemnosti.
Německá říše dala loni v úředních
hejtmanstvích Žitava, Lubij a Pirna 12 československým
státním občanům k disposici částku
14.000 marek. Loni tento stát ještě odmítl
dáti říšským Němcům
pomoc a právě případ Leisův
v Oldřichově je výmluvným příkladem,
neboť ze subvence, která byla povolena za vodou odplavený
mlýn, nebyl mu vyplacen ani haléř, poněvadž
je říšským Němcem. Dnes již
byl vydán i okresním hejtmanstvím příkaz
ministerstva, aby s říšskými Němci
se jednalo stejně a mne těší, že
to mohu oznámiti a konstatovati jako pokrok. Ale chci vám
ještě něco oznámiti. Dnešní
stav je národní tíseň, proti které
musíme pracovati národní pomocí. Co
se týče národní pomoci, kterou my
členové parlamentu chceme organisovati a vytvořit
na státním území, národní
pomoc, která však zasáhne i celou zemi, ta
musí býti přinesena. Poněvadž
jde o těžce poškozené části
národa, litovali bychom jednoho dne, kdyby jisté
politické strany chtěly vyplovati na těchto
vodách do výše a zneužívati velikou
národní tíseň, aby si samy vařily
svoji stranickou polévku a aby teprve pak přišli
na řadu poškození. Proti tomu se budeme bránit
a budeme stavět cíle národa nad cíle
strany. (Potlesk.)
Místopředseda Zierhut (zvoní):
Dalším řečníkem je p. posl. Matzner.
Uděluji mu slovo.