Křesťansko-sociální poslanec vychloubá
se tudíž tím, že provedl něco,
čím má býti postižen velmi zasloužilý
školský pracovník, který po 16 let ve
Znojmě působil a u znojemského obyvatelstva
požívá vážnosti, a pan posl. Zajicek
praví zcela otevřeně: "Nechceme
míti žádného marxistického diktátora"
což vypadá čistě jako čenichání
po tom, jakého je kdo smýšlení. (Výkřiky
na levici.) To upomíná na doby, kdy
ve Vídni Lueger pronásledoval učitele, pokud
byli sociálními demokraty nebo německými
nacionály. Můžete se jistě upamatovati,
že tehdy platila u křesťanských sociálů
výzva: Sociálním demokratům a německým
nacionálům se místa nepropůjčují.
(Hluk.) V souvislosti s tím chtěl bych ještě
toto říci. Jeden z nejvíce pronásledovaných
sociálně-demokratických vídeňských
učitelů, nynější starosta Seitz,
vykonal pro školství jistě již tehdy více,
než oni patolízalové a nášlapníci,
kteří byli protežováni křesťanskými
sociály. Za činnosti učitele Glöckela,
jakožto vedoucího školského činitele,
jenž byl kdysi stíhán, provedla Vídeň
takovou reformu ve školství, že z Německa,
Ameriky a Anglie, ze všech zemí přicházejí
znalci do Vídně prohlédnout si organisaci
obecné školy a školství. Ve školském
oboru bylo ve Vídni provedeno něco velkolepého.
Avšak jaký duch vane z článku poslance
Zajicka? A kam dospějeme, půjde-li to tak
dále? Takovýmto způsobem vychovávají
se pouze povrchní typy a povrchní povahy. Učitelé,
učitelské osoby a profesoři, kteří
něco dovedou a mají charakter a poněkud na
sebe drží, nikdy se tak nesníží,
aby se dali používati k udavačství.
Co zde prožíváme, jest čenichání
po tom, jakého kdo jest smýšlení, jest
to opakování methody, pronásledovati učitelské
osoby, jež jsou jinakého smýšlení,
methody, jaká byla obvyklá v nejsmutnější
době křesťansko-sociální vlády
ve Vídni. To jsou ty skutečné výsledky
aktivistické politiky. Budou-li se konati v říjnu
obecní volby, doporučuji členům Svazu
zemědělců, křesťanským
sociálům a politickým živnostníkům,
aby s těmito výsledky vešli do volebního
boje. Byl bych zvědav vyslechnouti, jak se posuzuje v nejintimnějších
kruzích českých většinových
stran politika německých aktivistů. Nebude
to jistě lichotivý úsudek, jaký bude
tam pronesen. Navrhli jsme k osnově tohoto zákona,
aby bylo zřízeno na pražské německé
vysoké škole technické oddělení
pro vzdělání geometrů, víme
však z chování většinových
stran v kulturním výboru, že tento návrh
bude bez dalšího zamítnut. Avšak toto
zamítnutí jest novou obžalobou proti pochybené
politice, kterou nyní provádějí aktivisti.
Kramář a Švehla oceňují
německé aktivisty právě tak, jak toho
zasluhují. Kdo se vrhne bezpodmínečně
Kramářovi a Švehlovi v náruč,
musí si dáti líbiti, že se s ním
bude zacházeti jako s onucí. (Potlesk něm.
soc.-demokratických poslanců.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Ke slovu není již nikdo přihlášen,
rozprava je skončena. Žádám o přečtení
podaných návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
1. Návrh posl. dr Schollicha a druhů:
Navrhujeme, aby se přes sedmý odstavec pořadu,
týkající se úpravy zeměměřičského
studia na vysokých školách technických,
přešlo k dennímu pořadu.
2. Pozměňovací návrh posl. dr Schollicha
a druhů:
Navrhujeme, aby se v §u 1, odst. 1 místo slov "na
německé vysoké škole technické
v Brně" užilo slov "na německých
vysokých školách technických v Praze
a Brně".
3. Doplňovací návrh posl. Schäfera
a soudr.:
V odst. 1 §u 1 buďtež po slovech "na české
vysoké škole technické v Brně"
vložena slova "na německé vysoké
škole technické v Praze".
4. Doplňovací návrh posl. inž. Nečase,
V. Beneše a soudr.:
V §u 1 na konci odst. 1 budiž uvedeno:
"Studijním rokem 1927/8 otevírá se prvý
i druhý ročník."
5. Pozměňovací návrh inž. Nečase,
V. Beneše a soudr. k §u 2:
V odst. 1 budiž slovo "třemi" v řádce
druhé tohoto odstavce zaměněno slovem "čtyřmi".
V odst. 2 mezi znění řádky první
a druhé budiž za slovem "určí"
vloženo "po návrhu sborů profesorských".
6. Pozměňovací návrh posl. inž.
Nečase, V. Beneše a soudr.:
V §u 3 budiž do druhé řádky mezi
slova "osvěty" a "studijní"
vloženo "podle návrhu profesorských sborů".
7. Pozměňovací návrh posl. inž.
Nečase, V. Beneše a soudr.:
V §u 6 budiž mezi první a druhou řádkou
za slovem "stanoví" a před slovem "podmínky"
vloženo "podle návrhů komisí zkušebních".
8. Resoluční návrhy posl. dr Schollicha
a druhů:
Vláda se vyzývá, aby s počátkem
studijního roku 1928/1929 zřídila báňskou
fakultu na německé universitě v Praze.
Vláda se vybízí, aby s počátkem
studijního roku 1928/1929 zřídila na německé
universitě německou zvěrolékařskou
fakultu.
Vláda se vybízí, aby neprodleně zřídila
německou státní vysokou školu obchodní
a hospodářskou s tříletým studiem
v Ústí nad Labem nebo jako oddělení
technické vysoké školy v Praze.
Vláda se vybízí, aby s počátkem
studijního roku 1928/1929 zřídila německou
vysokou školu lesnickou.
Vláda se vybízí, aby s počátkem
studijního roku 1928/1929 zřídila německou
vysokou školu pro tělesná cvičení.
Vláda se vybízí, aby s počátkem
studijního roku 1928/1929 zřídila německou
vysokou školu pro výtvarné a užité
umění.
Vláda se vyzývá, aby do měsíce
obsadila všechna neobsazená místa profesorů
na německé universitě v Praze a na německých
technikách v Praze a v Brně.
Místopředseda Stivín (zvoní):
Přerušuji projednávání tohoto
odstavce a, nebude-li námitek, přistoupíme
k projednávání odstavce dalšího.
(Námitky nebyly.)
Námitek není.
Přistoupíme k projednávání
odstavce dalšího, jímž jest:
4. Zpráva výborů zemědělského
a rozpočtového k usnesení senátu o
usnesení posl. sněmovny (tisk 489) k vládnímu
návrhu zákona (tisk posl. sněm. 1133 a 1159)
o poskytování podpor při živelných
pohromách (tisk 1180).
Zpravodajem výboru zemědělského je
p. posl. Dubický, zpravodajem výboru rozpočtového
p. posl. Hancko.
Uděluji slovo prvnímu zpravodaji, p. posl. Dubickému.
Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno!
Senát Národního shromáždění
usnesl se na dvou totožných změnách
zákona o poskytování podpor při živelních
pohromách. Změny jsou rázu více formálního
než věcného a podle mého názoru
ničeho na smyslu zákona, přijatého
posl. sněmovnou, nemění.
V §u 1 škrtl senát slova: "a jsou na hospodářské
existenci ohroženi" a nahradil je slovy: "při
čemž budiž vzat náležitý zřetel
na hospodářské poměry poškozených".
Tutéž změnu provedl senát v §u
2 uvedeného zákona.
V §u 3 přijal senát několik doplňků
po stránce formální. (Výkřiky.)
Uznávám právo senátu na věcné
a důležité opravy zákonů, které
přijdou z posl. sněmovny, ale v tomto případě
jde o změny málo významné, které
věcnou povahu zákona nemění.
Zdá se mi proto, že bylo zbytečné zákon
tento posl. sněmovně vraceti. Jestliže přesto
vyslovuji se pro schválení změn usnesených
senátem, činím tak jen z toho důvodu,
že dnes končí jarní zasedání
posl. sněmovny a že v případě
neschválení původního usnesení
posl. sněmovny nadpoloviční většinou
byl by celý zákon ohrožen.
Zemědělský výbor vyslechl ve včerejší
schůzi zároveň zprávu, kterou podal
p. ministr vnitra o rozsahu a následcích živelních
pohrom v Rudohoří, které jsou tím
tragičtější, neboť vedle úžasných
škod materielních živelním pohromám
za oběť padly i lidské životy. Celá
státní administrativa, úřady samo
správné a pomocné sbory vojenské učinily
okamžitě vše, aby postiženému obyvatelstvu
poskytnuta byla první pomoc. Vláda sama věnovala
na zmírnění těžkých následků
živelních pohrom 1/4
mil. Kč jako okamžitou podporu, čímž
arciť péče vlády není nikterak
vyčerpána, naopak podle prohlášení
pana ministra vnitra činěny jsou další
kroky, aby po vyšetření škod byla poskytnuta
se strany vlády pomoc mnohem vydatnější.
Jménem zemědělského výboru
prosím, aby poslanecká sněmovna schválila
usnesení senátu Národního shromáždění.
(Potlesk.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Uděluji slovo zpravodaji výboru rozpočtového,
p. posl. Hanckovi.
Zpravodaj posl. Hancko: Slávna snemovňa!
Rozpočtový výbor vo svojej schôdzi
dňa 13. júla 1927 pripojil sa k usneseniu výboru
zemedelského a doporučuje poslaneckej snemovni usnesenie
senátu ku schváleniu. (Souhlas.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
K této věci jsou přihlášeni řečníci.
Zahájím tudíž rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta
řečnická stanovena byla 30 minutami. (Námitek
nebylo.)
Námitek není. Navržená lhůta
je přijata.
Ke slovu jsou přihlášeni řečníci:
na straně "proti" pp. posl. Kirpalová,
dr Stern, dr Keibl; na straně "pro"
p. posl. Böhm.
Uděluji slovo prvnímu přihlášenému
řečníku, pí. posl. Kirpalové.
Posl. Kirpalová [německy]: Slavná
sněmovno! Přes naléhavost návrhu pokládaly
strany většiny v senátě za nutno návrh
změniti a vrátiti sněmovně, takže
jsme se musili dnes a většinou již včera
zabývati v zemědělském a v rozpočtovém
výboru tímto návrhem. Návrh sám
znamená zhoršení proti prvnímu návrhu,
poněvadž podle nového ustanovení mohou
i větší majitelé, jejichž živobytí
není nikterak ohroženo, uplatňovati nárok
na podporu, takže - můžeme to zde klidně
tvrditi - jistě nezbude mnoho pro malé majitele
a zemědělce. Časopis "Landpost",
jenž dnes zaujímá stanovisko v této
otázce, prohlásil: Bylo změněno velmi
pružné ustanovení, že mají nárok
jen oni zemědělci, kteří jsou ve své
existenci ohroženi, že prý bude brán při
vyměření úvěru v nouzi ohled
na hospodářské poměry poškozeného.
Účel je jasný a nepochybný. Vše
pro agrárníky a nic pro malorolníky. Odmítáme
přirozeně toto zhoršení a žádáme
- tak zní také náš návrh původní
znění návrhu. Při té příležitosti
vzpomněla bych řeči, kterou v senátě
proslovil agrárnický senátor Miller
a kterou si musí velmi dobře zapamatovati zvláště
naši drobní rolníci. Agrárnický
senátor Miller měl tu drzost, že ve
výboru senátu prohlásil, jako by malorolníci
byli jen spekulanti, kteří na tyto podpory spekulují.
Nynější návrh ukazuje však přirozeně
opak, že vše má býti uděláno
pro velkorolníky a drobní rolníci mají
býti pravděpodobně jen velmi málo
obdařeni. Malorolníci si to musí pamatovati.
Návrh jako takový je naprosto nedostatečný.
Není tam ustanovení, že také poškození
živnostníci a dělníci dostanou nějakou
podporu. Důkazem toho je § 4, neboť provedení
tohoto zákona přísluší ministru
zemědělství a ministru financí. Kdyby
se pomýšlelo také na podporu poškozených
živnostníků a dělníků,
musili by býti přece pověřeni provedením
také ministr obchodu a veřejných prací.
Podali jsme také v tom směru dotaz v zemědělském
výboru na přítomného tam ministra
a pan ministr dal na to jasnou odpověď. Mínil,
že poškození živnostníci a dělníci
mají nárok na podporu jenom tenkráte, jsou-li
zároveň zemědělci a musí platiti
12%ní pozemkovou daň.
Druhé opatření, jež je v tomto zákoně,
jeví se nám rovněž v nejvyšší
míře nedostatečným. Je to převzetí
3%ního zúročení zápůjček.
Víme zcela dobře, že není možno
dostati peníze na nižší úrok. Proto
by se měla vláda postarati, aby se poškozeným
dostalo peněz na velmi nízký úrok.
V návrhu není pro to záruky. Ani důvodová
zpráva o tom ničeho nemluví, zvláště,
které ústavy, jež poskytují peníze,
přicházejí v úvahu. Nepraví
ničeho o tom, zda se ústavy k tomu propůjčily,
takže dnes možno již jasně a zřejmě
viděti, že nebude možno dostati peníze
na 4, 5 nebo 6%, nýbrž, jak bohužel víme,
na 8, 9 a 10%.
Žádáme přirozeně od vlády,
aby v prvé řadě byly přidrženy
zemské banky k tomu, aby poškozeným peníze
poskytly. Žádáme nad to, aby vláda nesla
celé zúročení. A kdyby naše návrhy
v tom směru byly odmítnuty, žádáme,
aby převzala břemeno úroků alespoň
v nejkřiklavějších případech.
Fond, který zřizuje předloha, a který
byl již zvýšen z 10 milionů na 20 milionů,
jest svrchovaně nedostatečný. Podáváme
návrh na zvýšení fondu ze 20 na 50 milionů
již s ohledem na to, že ministr sám prohlásil,
že s těmito penězi není prý možno
mnoho počíti a zvláště vzhledem
k živelním pohromám, jež nastaly v poslední
době.
Při této příležitosti ráda
bych poukázala na to, že v Ústí n. L.,
Podmoklech a Teplicích udála se v posledních
dnech veliká živelní pohroma. Bylo ovšem
o tom již mnoho psáno a mluveno, myslím však,
že jen očití svědkové si mohou
učiniti skutečnou představu o tom neštěstí,
jež postihlo právě tato místa a tamější
lidi. Jen krátký náčrtek tohoto neštěstí:
Celé kilometry jdeme přes zničené
silnice, voda potoků vystoupila z břehů a
rozlila se přes sousední pozemky, takže koryto
potoka je v jedné rovině s vedlejšími
pozemky. Bystřiny zaplavily spoustami vod celý kraj,
byty, tovární místnosti jsou zaneseny ssutinami,
bahnem, kameny a pískem. Dva veliké tovární
podniky jsou téměř doslovně rozbořeny.
Strojovna jedné továrny je úplně odplavena,
stroje učiněny na dlouhou dobu nepotřebnými.
V jedné továrně je zaměstnáno
přes 20 osob, ve druhé přes pět set
osob. Tyto osoby nebudou moci přirozeně přes
noc opět nastoupiti práci, poněvadž
i tenkráte, bude-li strojovna opět zřízena,
bude podle výroku odborníků vyžadovati
velmi dlouhé doby, než budou stroje očištěny
od bahna a naplaveného písku a opět učiněny
způsobilými k použití. Opatření
obyvatelstva bezvadnou pitnou vodou je ohroženo, poněvadž
potrubí a vodovod jsou částečně
pobořeny. Lesy, louky, zahrady jsou zničeny, většinou
ovšem také i žeň. Velké domy jsou
pobořeny, čtyři domy zmizely úplně
s povrchu země, mosty a cesty jsou zničeny, dráhy
a kanály jsou podemlety. Lidské životy byly
ohroženy, nutno oplakati dva lidské životy. V
Schönwaldu utonul otec, který se pokoušel svého
syna zachrániti, spolu s ním. Ministr prohlásil
ve včerejší schůzi zemědělského
výboru, že vláda nasadí vše, aby
pomohla radou, ale také skutkem. Byla již poskytnuta
okamžitá výpomoc 250.000 Kč. To je příliš
málo! Neboť ti lidé nebyli vůbec s to,
aby něco ze svého majetku zachránili. Zachránili
jen svůj holý život. Ubožáci jsou
většinou zcela nuzně oblečeni. Nemají
vůbec bytů, jsou zcela nuzně ubytováni.
Obce jsou sice nuceny je ubytovati, bohužel schází
k tomu možnost. Ti, kteří někde mají
příbuzné, žijí zatím u
nich. Jiní byli ubytováni obcemi, avšak nejnuznějším
způsobem. Ministr slíbil, že vzhledem k tomuto
velkému neštěstí poskytne ještě
větší částku, řekl však
právě v souvislosti s tím, že prý
fond daný mu k použití je téměř
spotřebován a bude tedy třeba, aby mu sněmovna
povolila nový úvěr. Nuže, sněmovna
jde již dnes na prázdniny. Ti lidé nemohou
naprosto čekati, až se sněmovna po dvou nebo
třech měsících opět sejde.
Bude proto povinností pana ministra financí, aby
se postaral, aby pokud možno brzy peníze byly sehnány,
a těm ubožákům vyplaceny. Ministr vnitra
to sice slíbil, avšak ministr financí, který
dával přednost tomu, nezúčastniti
se schůze, který ani dnes není přítomen,
se ještě nevyjádřil. Ministr vnitra
odbyl svou věc tím, že učinil ve výboru
prohlášení, dobře věda, že
to může býti a zůstati pouhým
prohlášením, jestliže pan ministr financí
neposkytne k tomu peněz. Pan ministr financí skví
se nepřítomností, aby nemusel odpovídati
na dotazy poslanců. Zcela jinak bylo tomu v Německu.
Také jsme to včera panu ministru vnitra řekli
a radili jsme mu, aby si vzal příklad z rychlé
pomoci, které se dostalo od německé říše
nešťastníkům postiženým tam
živelní pohromou. V Německu byla hned mobilisována
říšská pomoc, říšský
ministr financí odevzdal ministru vnitra milion zlatých
marek. Ovšem náš ministr vnitra prohlásil,
že prý neštěstí, které se
událo v Německu, nemůže býti
vůbec srovnáváno s naším, myslel
snad, že to může býti pro nás útěchou.
Říšský ministr financí dal však
zároveň příkaz ředitelství
silničních a vodních staveb, aby opět
zřídilo příchody do postiženého
kraje. Zde však vlastně vláda v této
otázce vůbec nic neučinila. Obce se musely
starati o vše, vojsko přišlo teprve později.
Jednotlivé pomocné osoby, které se nabídly,
musely zřizovati s nasazením vlastního života
nouzové cesty, pomáhati, všude zasahovati a
jen jim dlužno děkovati, že se nestalo ještě
více a větší neštěstí.
Nyní ráda bych zde probrala také otázku
viny. Jistě se na to odpoví: Za pohromy povětrnostní
a živelní není možno činiti lidi
odpovědnými. Přece však musíme
činiti odpovědnými lidi, v tomto případě
vládu a příslušná ministerstva.
Jeden příklad místo mnohých: Od r.
1912 namáhá se obec Maršov nepřetržitě
o zahrazení obou bystřin. R. 1914 příslušná
ministerstva a zemský výbor již vyslaly do
Maršova a Bohosudova, tedy do území těchto
bystřin, komisi a již tenkráte byla uznána
nutnost a důležitost, aby tyto bystřiny byly
zahrazeny. R. 1914 byl dohotoven odborem pro hrazení bystřin
v ministerstvu orby úplný projekt. Pak se opět
nic nehýbalo, až v roce 1920 poškodila tento
kraj veliká živelní pohroma. Tu snažili
se znova ústními žádostmi a podáními
u patřičných úřadů o
zahrazení těchto bystřin. R. 1923 opětně
žádáno, posílány takřka
prosby, ministerstvo zemědělství poslalo
své zástupce, aby věc shlédli, avšak
dodnes nebyla učiněna opatření, nedošlo
vyřízení. V r. 1927 právě neštěstí
nastalo. Vidíme tedy, že není možno přece
jen odmítnouti otázku viny. Kdyby bylo bývalo
učiněno včasné opatření,
nebylo by snad možno neštěstí zadržeti,
to nechci tvrditi, avšak jistě by bylo velmi zeslabeno
a jistě nebylo by třeba bědovati nad tak
mnohými škodami na porostu a statku a snad také
ne nad ztrátou lidského života. Vedl se také
spor o to, zda bystřina, jež se vlévá
u Telnice, je bystřinou a poněvadž tato otázka
není vyřešena, nebylo nic podniknuto, a raději
se hádali o kompetenční otázky, takže
i zde musí se vládě přičísti
mnoho viny.
Nemůžeme se tedy naprosto prohlásiti za srozuměny
s tím, že pan ministr vnitra nám dává
sliby. Prohlašujeme částku čtvrt milionu
Kč, jež byla postiženým poskytnuta, za
zcela nedostatečnou, neboť těm lidem musí
se dostati okamžité pomoci a zde je třeba pomoci
nejrychlejší. Žádáme od vlády
a ministerstva financí, aby páni ministři
méně mluvili nebo vyslovovali méně
soustrasti, avšak aby více pomáhali. Nemůžeme
se dáti utěšovati sliby, chceme viděti
skutky a skutky můžeme spatřovati jen v tom,
že se nejprve poskytne dostatek peněz pro postižené
a pak že co nejdříve budou bystřiny
zahrazeny a zřízeny údolní přehrady.
Zřízení údolních přehrad
je nejlepší ochranou proti opakování
se takových pohrom. Pan kolega Böhm snaží
se vyprávěti, že toho čtvrt milionu
Kč bylo vládou jen proto ihned katastrofou postiženým
poskytnuto, protože prý jsou Němci ve vládě.
Za tak hloupé nesmějí přece jen ty
lidi považovati, aby věřili, že jen poslanec
Böhm nebo Krumpe by byli mohli tento pakatel
vynutiti, celá vláda musila by přece míti
mozek zabedněný anebo nemíti vůbec
lidského citu, kdyby byla ihned neposkytla první
po moci. Myslím ovšem, že tito pánové
potřebují této látky k agitačním
účelům, a jestliže pan Böhm
si ve včerejší schůzi tak mnoho
na tom zakládal, že on to vlastně byl, který
požádal pana ministra Spinu, aby ihned přijel
do kraje neštěstím postiženého
a aby shlédl škody, vydal vlastně panu ministru
Spinovi jen velmi smutné vysvědčení.
Pan ministr Spina nebude mu jistě vděčným
za tuto zprávu, neboť Böhm vylíčil
ministra jako člověka, který nemá
pro tuto věc naprosto žádného zájmu,
který čeká teprve na vyzvání
svého kolegy Böhma, aby se podíval na
to velké neštěstí. (Posl. Pohl
[německy]: To bude už tak!)
Tak to je, ovšem. Vyzvala bych nyní, jak samozřejmo,
vládu, aby byly uvedeny v pohyb všechny páky,
neboť je bezpodmínečně třeba
rychlé pomoci. Kdo rychle pomáhá, pomáhá
dvojnásob. Těm ubohým obětem musí
býti ulehčena ta trocha žití. Byla bych
si přála, aby pan ministr Spina nebo pan
Böhm byli mluvili s těmi lidmi tak, jako jsme
to učinili my. Ti lidé žebrali, aby jim byla
poskytnuta pomoc, aby nebyla žádná cesta zanedbána,
aby byly uvedeny v pohyb všechny páky, aby vláda
a to je příznačné, že tito lidé
již znají stanovisko vlády - byla vybídnuta,
aby jim ihned poskytla pomoc. Nuže, jestliže Böhm
a Krumpe se mnoho vynášejí, že
mohou pomoci, protože jsou u vládních stran,
ať to nyní dokáží. Čtvrt
milionu Kč je maličkost na toto veliké neštěstí.
Zde by se musilo užíti několika milionů.
Škoda činí asi 20,000.000 Kč. (Předsednictví
převzal místopředseda Horák.)
Bude to podle výroku odborníků trvati dvě
lidské generace, než Schönwald sám, to
jest místo, jež bylo nejvíce zničeno,
bude přiveden opět do stavu, jako byl před
pohromou. Proto chci říci, že jen nejrychlejší
pomoci je třeba a opakuji svá dříve
pronesená slova: méně řečí
a více skutků! (Potlesk něm.
soc. demokratických poslanců.)
Místopředseda Horák (zvoní):
Dalším řečníkem je p. posl. Böhm.
Uděluji mu slovo.
Posl. Böhm (německy): Vážené
dámy a pánové! Senát vrátil
poslanecké sněmovně návrh, který
se dnes znovu projednává. Mám--li jménem
svého klubu zde prohlásiti, že budeme hlasovati
pro tento návrh, odůvodním toto stanovisko
tím, že zvláště slova v návrhu
změněná vždy budou míti ve vážném
případě velký význam pro zemědělství.
V prvním znění bylo ustanoveno, že podporu
z fondu mohou dostati jen ti, jejichž existence jest ohrožena.
Změna byla nyní stylisována tak, že
se poskytuje podpora i oněm zemědělským
podnikům, které byly poškozeny ve svých
hospodářských poměrech. Rozdíl
a význam tohoto přestylisování jest
v tom, že se zvláště drobnému zemědělství
dostalo ochrany, neboť je-li ohrožena existence drobného
zemědělce, přijde se někdy s podporou
příliš pozdě, takže jeho ohroženou
existenci nelze již zachrániti. Byl-li však poškozen
a poškození bylo pojato také do paragrafu zákona,
pak jest možno, že bude dále existovati. Vážené
dámy a pánové! Nesmíme zapomenouti,
že právě letos byla v několika minutách
zničena naděje mnoha set drobných zemědělců,
nesmíme zapomenouti, že namáhavá těžká
práce mnoha měsíců byla zničena
živelními pohromami. Při projednávání
tohoto zákona rád bych poukázal ještě
na několik jeho vad, které povstávají
při zjišťování škody tím,
že se zjišťování přenechává
četnictvu. Poukazuji zde na dva případy v
děčínském okrese, které nám
prokazují, že zjištění provedená
četnictvem nejsou naprosto spolehlivá. Jedním
případem jsou škody obce Borek-Choratice v
r. 1926, kde děčínský státní
okresní stavební úřad zjistil škodu
45.000 Kč, kdežto četnictvo zjistilo škodu
10.000 Kč. Jest tedy potřebí, aby příště
nebylo ponecháváno četnictvu zjišťovati
škody způsobené živelními pohromami,
nýbrž aby tím byly pověřeny jiné
úřady a zvláště státní
stavební úřad s přibráním
odborníků z obyvatelstva. Dalším jest
případ jistého jílovského zemědělce,
o němž četnictvo uvedlo, že žije
ve velmi dobrých poměrech. Ve skutečnosti
však trpí tento muž špatnými hospodářskými
poměry a sotva uhájí svou existenci.
Nyní mi dovolte, abych několika slovy poukázal
na neštěstí v severních Čechách.
8. červenec byl pro okresy teplický, ústecký,
chabařovický a děčínský
osudným dnem a bylo jistě úkolem poslance
zavolati ministra, jenž v neděli dne 10. července
přišel do území zničeného
živelní pohromou a sedmihodinovou pochůzkou
po tomto území mohl se osobně pře
svědčiti o živelních škodách.
Ministr Spina viděl škody způsobené
na soukromém majetku, na veřejných komunikacích
a na státním majetku, ministr Spina mohl
tedy ihned v pondělí podati o tom zprávu
ministerské radě a tak bylo možno od ministerstva
vnitra dostati ihned nouzovou výpomoc 250.000 Kč.
Konstatuji, že tato nouzová výpomoc naprosto
nemůže uhraditi škod, byť jen přibližně,
nýbrž byla poskytnuta jen proto, aby těm, kdož
v noci bez oděvu musili utéci ze svých domů,
v prvních hodinách se dostalo pomoci. Vojenská
pomoc byla sem přikázána již v pondělí
a musím konstatovati, že po rozmluvách našeho
ministra jakož i mých s obyvatelstvem dlužno
s tohoto místa vysloviti vojsku, které dnes pracuje
venku v tomto území, zvláště
v Schönwaldu, plné uznání za tuto práci.
To není můj výmysl, nýbrž to
jest výsledek dohovoru s obyvatelstvem v těžce
poškozených územích. Vrchní stavební
rada Lieber byl ihned vyslán do nouzového území,
aby zařídil další. Byla tedy učiněna
všechna možná opatření. Nyní
jest nutno, aby se v této práci pokračovalo,
aby se v tom, co bylo nyní rozpočato, pokračovalo
v daleko větší míře. Děčínské
a ústecké okresní politické správě
nelze odepříti uznání za to, že
rychle a důkladně zasáhly, že podnikly
vše, co by přispělo ke zmírnění
nouze obyvatelstva. Musím zdůrazniti, že okresní
hejtman dr Kahler a okresní komisař Houdek od děčínské
okresní politické správy, jakož i ústecký
hejtman Schmidthausen pracovali v neděli jako ve všední
den, aby rozhodně přispěli ke zmírnění
této nouze. Dosud se stalo, co se státi mohlo a
jménem těchto set těžce poškozených
v tomto území žádám dnes vládu,
aby pokračovala v podpoře tak dalece, aby nezměrné
škodě, (Hluk a různé
výkřiky.) kterou může posouditi
jen ten, kdo ji viděl, dostalo se skutečně
pomoci. Nutno zde konstatovati, že škoda činí
v tomto území nejméně 20 milionů
Kč, a musíme tudíž žádati,
aby vláda vydatnou měrou poskytla pomoc. Včera
mi slíbil ministr Spina, že se učiní
vše, co jest nutno, aby těžce postižené
severočeské území dostalo se znovu
do pořádku. Proto bych s tohoto místa v této
vážné hodině vyzval vládu, aby
tyto škody, které jsou v severočeském
území ojedinělé, jak jich nebylo,
lze zaznamenati dosud v žádném území,
vážně úplně napravila a obyvatelstvu
vydatně pomohla. My jako poslanci máme povinnost
učiniti vše, abychom obyvatelstvu poskytli rychlé
a vydatné pomoci. Ujali jsme se v prvních dnech
nouze obyvatelstva a musíme to také příště
činiti v těchto těžkých chvílích.
Při dnešním projednávání
žádám o vydatnou pomoc pro těžce
poškozené území a jeho nešťastné
obyvatelstvo a očekávám, že toto oprávněné
přání bude také vyslyšeno. (Různé
výkřiky na levici.)