31. Pozměňovací návrh posl. Zeminové,
dr Patejdla, Hrušovského a druhů:
V §u 13, odst. 2 budiž škrtnuta prvá věta,
která zní:
"Při odsouzení pro přestupky podle §u
5, odst. 1 prodá představenstvo obce, kde vozidla
a zvířata jsou uschována, tyto veřejnou
dražbou, nenaloží-li jinak s nimi odsouzený
sám nebo nevrátí-li se mu, a stržený
peníz uloží pro něho u obecního
úřadu."
32. Pozměňovací návrh posl. dr Gátiho
a soudr. k §u 15:
Odst. 1 znějž:
"Soud má v odsuzujícím rozsudku pro
přestupky uvedené v §u 13, byl-li již
pachatel jedenkráte pro tytéž přestupky
právoplatně odsouzen, vždy vysloviti, že
lze odsouzeného dáti pod policejní dohled."
Odst. 2 budiž doplněn:
"Avšak jen tehdy, byl-li pachatel před tím
již jedenkráte potrestán podle tohoto zákona."
33. Pozměňovací návrh posl. Kirpalové
a soudr.:
V 1. odstavci §u 15 budiž slovo "má"
nahrazeno slovem "může" a slovo "vždy"
budiž škrtnuto.
34. Pozměňovací návrh posl. dr Gátiho
a soudr.:
V § 16, odst. 2 budiž slovo "cikánů"
nahrazeno slovy "zločinců a kočovníků."
35. Pozměňovací návrh posl. dr Gátiho
a soudr.:
V §u 17 buďtež slova "cikánech"
nahrazena slovy "zločincích a kočovnících".
36. Pozměňovací návrh posl. dr Wintera,
inž. Nečase a soudr.:
V §u 20 buďtež místo slov "8 dní"
vložena slova "tři měsíce".
37. Doplňovací návrh posl. dr Gátiho
a soudr.:
§ 20 budiž doplněn:
"Při provádění tohoto zákona
nutno vždy napřed upozorniti potulné zločince
i kočovníky a poučiti je o ustanoveních
tohoto zákona, a pokud se týče provádění
§u 12 nutno jest jednati s největší ohleduplností."
Předseda (zvoní): Přerušuji
projednávání tohoto odstavce a nebude-li
námitek, přistoupíme k projednávání
odstavce dalšího. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Budeme tedy projednávati odst.
3, jímž je:
3. Zpráva výborů kulturního a rozpočtového
o usnesení senátu (tisk 1136) k vládnímu
návrhu (tisk sen. 326 a 465) zákona o úpravě
zeměměřičského studia na vysokých
školách technických (tisk 1175).
Zpravodajem výboru kulturního je pan posl. dr Štefánek,
zpravodajem výboru rozpočtového pan posl.
inž. Černý.
Slovo má zpravodaj výboru kulturního, poslanec
dr Štefánek.
Zpravodaj posl. dr Štefánek: Ctená snemovňa!
Kultúrny výbor pojednával 12. júla
t. r. vládny návrh zákona o úprave
zememeričského štúdia na vysokých
školách technických, ktorý prijal a
odhlasoval senát Národného shromaždenia
a predložil snemovni ku schváleniu (tisk 1136). (Předsednictví
převzal místopředseda inž.
Dostálek.)
Kultúrny výbor prejednal a preskúmal veľmi
obšírne a dôkladne zákonnú osnovu
a odhlasoval ju nezmenene v znení prijatom v senáte.
Ako vidieť zo zprávy, bude novým zákonom
značne prehĺbené štúdium zememeričské
a bude vyhovené dlhoročným požiadavkom
patričných odborných kruhov, ktoré
poukazajú od rokov na nemožný stav, v ktorom
sa nachádzajú geometrovia, a taktiež na zaostalosť
a nedostatočnosť dvojročných geodetických
kurzov, ktoré by bolo vlastne treba podľa názoru
odborníkov, technikov a menovite školských
odborníkov rozšíriť na plné 4 roky.
Ovšem z príčin úsporných a pre
nedostatok dostatočného počtu schopných
geometrov v štátnej i súkromnej službe
bolo teraz treba spokojiť sa so 6ročným semestrovým
štúdiom.
Kultúrny výbor kvituje zvláštnou rezolúciou
mienku odborníkov, žiadajúcich 8 semestrových
kurzov, ale z úsporných dôvodov bolo treba
nateraz upustiť od založenia geometrického kurzu
na nemeckej technike v Prahe. Svoje želanie v tomto smere
vyslovuje kultúrny výbor vo zvláštnej
rezolúcii.
Na koniec sa zamestnával kultúrny výbor požiadavkom
založenia zememeričského kurzu v Košiciach.
Rezolúciu prijatú v senáte pozmenil kultúrny
výbor v ten smysel, aby podobný kurz v blízkej
dobe bol založený pri bratislavskej univerzite alebo
v Bratislave úplne samostatne, poneváč v
Bratislave budú ťažkosti so založením
a organizovaním budúcej techniky slovenskej podľa
našej mienky značne menšie.
Navrhujem slávnej snemovni, aby prijala návrh zákona
i rezolúciu podľa zprávy kultúrneho
výboru. (Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dávám slovo zpravodaji výboru rozpočtového,
p. posl. inž. Černému.
Zpravodaj posl. inž. Černý: Slavná
sněmovno! Při projednávání
zprávy, která byla kulturním výborem
předána výboru rozpočtovému,
zajímal se tento o otázku úpravy zeměměřického
studia na vysokých školách technických
ze dvojího hlediska. První hledisko je to, že
právě zeměměřiči jsou
ze značného dílu zaměstnanci státními
a tím mají povinnost, aby při provádění
zdanění příslušných pozemků
vedli v evidenci katastry daně pozemkové a katastrální
mapy. Za druhé potom, aby event. také pracovali
k tomu, aby katastrální mapy jako podklad soukromého
majetku byly pokud možno nejsprávnější.
Z toho důvodu uznává rozpočtový
výbor potřebu, aby studium zeměměřičské
bylo postaveno na výši doby a aby každý,
který tohoto studia se podejme, byl vzdělán
tak, jak to skutečně odpovídá důležitosti
odboru, který mu v budoucnosti bude svěřen.
Rozpočtový výbor dále měl povinnost,
aby otázku tuto studoval se stanoviska potřeby a
úhrady, která státu vzejde tím, že
studium zeměměřické bude rozšířeno.
Po této stránce je konstatováno, že
vyšší náklady, a to na českém
vysokém učení technickém v Praze s
příslušnými dotacemi budou činiti
ročně celkem 26.500 Kč, na české
vysoké škole technické v Brně celkem
ročně 21.400 Kč, na německé
vysoké škole technické v Brně celkem
ročně 45.500 Kč, dohromady 93.400 Kč.
Toto zvýšení rozpočtu ministerstva školství
najde své úhrady, pokud se týká studijního
roku 1927/1928 vzhledem na nepatrnost zvýšení
po tři měsíce roku 1927 v mezích povoleného
již rozpočtu, kap. X, tit. 3, § 2, jinak v preliminovaném
rozpočtu pro rok 1928.
Zvýšení nákladů osobních
pro úředníky zeměměřické,
zaměstnané ve státní správě,
nenastane důsledkem prodloužení doby studijní
z dvou na tři roky, neboť podle §u 4, odst. 1
platového zákona ze dne 24. června 1926,
č. 103 Sb. z. a n., jest předepsáno pro ustanovení
na služební místo podle služební
třídy I C jako předběžné
vzdělání vysokoškolské vzdělání
kratší než 4leté, avšak aspoň
dvouleté, ukončené úspěšným
výkonem státním, případně
přísnými zkouškami na vysoké
škole.
Tím jest zde konstatováno, že potřeba,
která vzejde z přijetí tohoto zákona,
plně bude uhrazena a proto také rozpočtový
výbor usnesl se doporučiti posl. sněmovně,
aby schválila toto usnesení senátu, jak tiskem
1175 je poslanecké sněmovně předloženo.
(Výborně!)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
K této věci jsou přihlášeni řečníci.
Zahájím proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta
řečnická stanovena byla 30 minutami. (Námitek
nebylo.)
Námitek není. Navržená lhůta
je přijata.
Ke slovu jsou přihlášeni řečníci:
na straně "proti" pp. posl. inž.
Nečas, dr Schollich, Schäfer;
na straně "pro" p. posl. Knirsch.
Uděluji slovo prvnímu přihlášenému
řečníku, panu posl. inž. Nečasovi.
Posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno!
Předložený zákon o úpravě
zeměměřického studia nevyhovuje, bohužel,
nadějím, které do něho skládali
naši zeměměřiči i odborné
kruhy. Přáním těchto kruhů
bylo zavedení 4letého studia.
Na manifestační schůzi zeměměřičů
zavazovali se poslanci všech stran slavnostně, že
se postaví za tento požadavek při předkládání
příslušného zákona, nyní
musí se však geometři spokojiti zatím
jen s resolucí.
Spolek českých zeměměřičů,
odbočka evidenčních geometrů, Spolek
posluchačů zeměměřických
v Praze i Ústřední všetechnický
výbor vypracovaly návrhy na 4leté studium
zeměměřické. Na anketě ministerstva
školství, svolané 8. května 1920, vyslovili
se povolaní zástupci vesměs pro 4leté
studium. Byli to zástupci vysokoškolských profesorských
sborů, zástupcové studentů českých
i německých, zástupcové interesovaných
ministerstev a odborných korporací českých
i německých. Prohlášení účastníků
ankety byla většinou k protokolu přiložena
písemně.
V souhlasu s názorem odborných kruhů našich
o potřebě zavedení 4letého studia
zeměměřičů postupovala i cizina.
Důvodová zpráva k této osnově
mluví jen o úpravě studia zeměměřičského
ve Vídni a ve Štýrském Hradci - avšak
úmyslně přechází důležitý
fakt, že v Rusku zavedeno bylo 4leté studium zeměměřičské
již před válkou, že na slavné polytechnice
v Curychu, známé v celé Evropě, bylo
před válkou toto studium 3 1/2leté,
nyní 4leté, že v Mnichově je nyní
studium 3 1/2leté
a v Drážďanech 4leté, že v Jugoslavii
je studium 4leté, atd.
Odmítnouti dlužno zásah ministerstva školství
do autonomie vysokých škol, který jeví
se v předpisování počtu hodin a samého
programu. Přejeme si jistě všichni, aby naše
vysoké školy mohly si samy vytvořovati program
tak, jak tomu bylo za Rakouska. V daném pak případě
považujeme ministerský předpis technice o 228 1/2
hodinách kursu zeměměřičů
za předpis nevhodný, neboť při vzrůstajícím
počtu nových disciplin a rozšiřování
programu bude při zavedení 3letého studia
přikročeno nyní k redukci hodin a učebné
látky při předmětech pro geometry
nejdůležitějších, jako je geodesie,
kde redukce bude činiti 19%, astronomie sférická
33%, předpisy měřičské a nauka
o katastru 30%, optika užitá 33%. Tyto cifry ukazují,
jakou nechuť projevilo ministerstvo školství
při řešení této čistě
technické otázky.
Osnova neznamená v nynějším znění
prohloubení dosavadního studia ve smyslu přání
techniků, nýbrž jen malý krok dopředu
se znehodnocením určitých disciplin, na něž
kladou technici váhu. Zeměměřiče
v Československé republice čekají
velké a důležité úkoly - komasace,
dílo to, jež republice může přinésti
miliardy a jež se neuspišuje proto, že určité
strany by z něho neměly vysloveného stranického
prospěchu, dále zřízení katastru
na Slovensku a Podkarpatské Rusi, tak potřebné
oběma zemím. Naši geometři budou povoláni
k plnění těchto úkolů, jež
mají dokončiti s použitím všech
vymožeností moderní techniky.
Podávám k osnově příslušné
pozměňovací návrhy. Litujeme toho,
že náš pozměňovací návrh
o čtyřletém studiu zeměměřičů
nebyl přijat ve výboru a že se podařilo
prosaditi jeho přijetí jen ve formě resoluce.
Nynější organisaci studia zeměměřičů
byl dán předloženou osnovou zřejmě
a zbytečně provisorní ráz. Protože
proti dosavadnímu stavu znamená osnova určitý
pokrok, třebaže ne v čekaných a nyní
lehce uskutečnitelných mezích, budeme hlasovati
pro přijetí zákona. (Potlesk poslanců
čsl. soc. dem. strany dělnické.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dalším přihlášeným řečníkem
je p. posl. Knirsch. Dávám mu slovo.
Posl. Knirsch (německy): Slavná sněmovno!
Vysvětlil jsem již podrobně ve výboru
stanovisko německých národních socialistů
k návrhu tohoto zákona a smím se proto vzhledem
k tomu, že na návrhu tohoto zákona ve znění
výborem usneseném nebude se přece již
ničeho měniti, omeziti na toto krátké
prohlášení své strany:
Zrušení zeměměřičského
kursu na staroslavné německé vysoké
škole technické v Praze, toto příkré
a křiklavé bezpráví, jež se dnes
stane zákonem, znamená pohromu, jejíž
dosah jest nedozírný. Nelze dosti důrazně
varovati před činnou účastí
v tomto nanejvýš nebezpečném precedenčním
případě.
Jest svatou povinností německých poslanců,
jako zástupců německého národa,
aby za všech okolností chránili a udržovali
naše kulturní statky. (Souhlas na levici.)
My, němečtí národní socialisté,
naprosto nikdy nemůžeme s tím souhlasiti, aby
pod nicotnou záminkou, kterou uvádí ministerstvo
školství a národní osvěty ve
své důvodové zprávě, byla naše
pražská německá vysoká škola
technická trvale poškozena v rozsahu své zděděné
kulturní držby. V období technického
pokroku a všeobecného vzestupného rozvoje jest
toto úmyslné jednostranné brzdění
německé vědy přímo zločinem
na budoucnosti našeho národa. Zrušením
zeměměřičského oddělení
přímo se podvazuje základ zdárného
vědeckého rozvoje v tomto oboru.
Kromě toho znamená tento útok proti naší
vysoké škole jen první etapu v plánovitém
rušení jedné z obou vysokých škol
technických. Zavdal-li k této potupné akci
podnět nepatrný počet posluchačů
- naprostá nesprávnost této okolnosti byla
několikráte prokázána z místa
nanejvýš směrodatného - nebude potřebí,
abychom příliš dlouho čekali na další
útoky. Ostatně stanovisko, že by počet
posluchačů měl býti směrnicí
pro zachování nebo zrušení nějakého
oddělení, jest naprosto nesprávné,
poněvadž by to přirozeně mohlo míti
v zápětí, že by se i jiné vysokoškolské
kursy zrušovaly. Jiné země, které jsou
nepředpojaty v kulturních otázkách,
budou se spíše snažiti, aby svá kulturní
zařízení zvelebovaly a zaleknou se zpátečnických
opatření, jaká jsou ob sažena v tomto
novém zákoně. Také nehledě
k tomu, vykazují právě přímo
číslice o návštěvě letošního
zeměměřičského kursu ve školním
roce 1925--26, jakož i 1926-27 tendenci stále stoupající,
takže další ponechání nebo zřízení
reformovaného zeměměřičského
oddělení na obou technických vysokých
školách jest právě tak samozřejmým
jako oprávněným a podle povahy věci
nezbytně nutným kulturním rozvojovým
opatřením. (Souhlas na levici.)
Pokud se týče slibů, daných ohledně
kompensace za zrušení zeměměřičského
kursu na pražské německé technice, jsou
to zřízení oddělení vysoké
školy obchodní, dále oddělení
lesnického, pak vybudování zemědělského
oddělení v Děčíně-Libverdě,
bylo by jen k tomu poukázati, že také těmto
naléhavým požadavkům musí býti
v nejkratší době vyhověno, a však
za žádných okolností tak, aby byla obětována
dosavadní zařízení. (Různě
výkřiky na levici.)
Tento násilný čin, ojedinělý
v dějinách vysokých škol, dlužno
s objektivního a věcného hlediska co nejostřeji
odsouditi. My, němečtí socialisté,
odmítáme tudíž tento návrh s
největším rozhořčením
a roztrpčením. Vždyť se tu opět
tropí šašky se stále zneužívaným
heslem o "demokracii a rovnoprávnosti" a jest
to opětným důkazem, že tento stát
jest řízen v kursu německému živlu
nepřátelském. Každý německý
zástupce lidu, který hlasuje pro tento zákon,
dopouští se spoluviny na zkrácení německých
národních statků. (Potlesk poslanců
něm. strany nár. socialistické.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dalším řečníkem je p. posl. dr
Schollich. Dávám mu slovo.
Posl. dr Schollich (německy): Dámy
a pánové! Ačkoliv jsem se v kulturním
výboru již obšírně zabýval
nynější vládní předlohou
a ačkoliv sněmovna zeje prázdnotou a především
nejsou přítomny strany, kterým jsem chtěl
jaksi před zavřením dveří ještě
jednou promluviti do svědomí, předpokládaje,
že vůbec nějaké mají (Výkřiky
posl. inž. Junga.), ačkoliv je
tedy málo nálady mluviti ještě obšírněji
zde o tomto předmětu, nemohu si to přece
odepříti, a to z prostého důvodu,
poněvadž to, co se zde v této zcela nenápadné
formě děje, než ještě půjdeme
na letní prázdniny, je hlubokého, rozhodujícího
významu a podle mého mínění
po prvé ukazuje, že německé strany ve
své stálé povolnosti a ve své národnostní
nedůstojnosti došly již tak daleko, že samy
dávají souhlas k věci, ke které by
za žádných okolností nesměly
dáti souhlas, že po prvé dají souhlas
k rozpuštění kulturního zařízení.
Tisk 1175 jedná o úpravě měřičského
studia na vysokých školách technických,
totiž jinými slovy: Plní se zde dlouholeté
přání dotčených kruhů,
přání, jež již po 20 a více
let zaměstnává veřejnost a odborné
kruhy, zavádí se reforma vzdělání,
jež ovšem v předložené formě
nevyhovuje ideálu, avšak přece činí
první krok k tomu. Úroveň vzdělání
měřičských inženýrů
má býti zvýšena a tím změněno
celé jejich sociální postavení. Je
nesporné, že dosavadní čtyřsemestrové
geodetické kursy nevyhovovaly a byly zcela nedostačujícími,
třebaže se končí jako nyní státní
zkouškou. K tomu žádný akademický
titul a s tím vlastně žádné pravé
sociální postavení. Důsledek toho
byl, že na toto studium šli jen ti, kteří
chtěli býti rychle hotovi. Podle nynějšího
kursu má toto studium míti šest pololetí,
s druhou státní zkouškou a absolventům
dostane se možnosti získati technický doktorát
a titul inženýra. Bylo by tudíž tento
zákon po případě úpravu tohoto
studia v předložené formě vítati,
kdyby to nebylo opět jen dílo příštipkářské.
Nikdo se nezabýval dosti podrobně touto látkou,
nikdo především neslyšel oněch
kruhů, které by bylo bývalo třeba
slyšeti, které mají na tom zájem. Neboť
právě tyto kruhy vyslovují se pro studium
o 8 pololetích. Cituji zde na př., co praví
sdružení německých finančních
úředníků, jež ve svém
prohlášení píše výslovně:
"Poznamenáváme výslovně, že
se nespokojujeme na trvalo zřízením jen tříleté
odborné školy, neboť zeměměřiči
mohou spatřovati dosažení cíle studijní
reformy jen v studijním běhu o 8 pololetích,
při čemž možno dosáhnouti titulu
inženýra, poněvadž usilujeme pro budoucnost
o pokud možno dalekosáhlé a vědecky
důkladné vzdělání měřičských
inženýrů, při čemž by bylo
samozřejmým, aby se jim umožnilo vzdělání
jak na vysoké škole technické v Praze, tak
i v Brně."
Tyto kruhy bylo by bývalo třeba slyšeti a pak
by se bývalo bylo pravděpodobně došlo
k tomu, že by se s ohledem na studium v jiných zemích,
kde je také zařízeno většinou
o 7 až 8 pololetích, bylo jejich přání
vyhovělo a provedla se hned úplná úprava.
To se nestalo. Avšak konec konců bylo by možno
i tento první krok uvítati, kdyby nebylo v zákoně
obsaženo ustanovení, jež musí se setkati
s největším odporem, ba ustanovení,
jež musí býti pociťováno přímo
jako políček pro nás Němce. Neboť
v §u 1 se zde praví výslovně, že
"posavadní dvouleté kursy pro vzdělání
zeměměřičů se koncem školního
roku 1927/28 zrušují a že zato od nynějška
se zřizují šestipololetní, a to jen
na německé vysoké škole technické
v Brně vedle českých". Zde se tedy opět
vypouští vysoká škola technická
v Praze. Za starého Rakouska měl každý
možnost, jak je zcela přirozeno, věnovati se
tomuto studiu na všech vysokých školách.
Zde se však určitá vysoká škola
vyjímá. Tím je Praha, nejstarší
německá vysoká škola, vědomě
odstrkována proti Brnu. Tážeme-li se po důvodech,
proč došla vláda k tomuto ustanovení,
pak se nám vždy opětně říká
- bylo tomu tak v senátě, v kulturním výboru
a dokonce bylo to uvedeno zástupcem vlády - že
čísla, jež byla vykázána vysokou
školou technickou v posledních letech, byla tak malá,
že prý se takový kurs nevyplácí.
Bylo to prý v posledních letech jen průměrné
číslo až 35.
Nuže, dámy a pánové, je-li to ten pravý
důvod, podívejme se na to hned trochu blíže:
Za prvé je pochybno, zda tato čísla jsou
správná. Naopak rektorát německé
vysoké školy technické, jenž je přece
především rozhodujícím, praví
v dopise, který poslal jednomu poslanci, toto: "Jak
je známo z rozpravy v senátě, pracuje návrh
s nesprávnými číslicemi o docházce
do nynějšího zeměměřičského
kursu na německé vysoké škole technické
v Praze". A nyní vypočítávají
se číslice všech posledních let. Dělíme-li
osmi, přicházíme k číslici
44 ročně. Skutečné číslice
jsou však značně vyšší než
číslice návrhu, který tedy vychází
z nesprávných předpokladů. Praví
se zde: "Ministerstvo školství a nár.
osvěty nepokládalo druhdy za hodno námahy,
aby se před vydáním tohoto návrhu
dohodlo s vysokou školou. (Výkřiky na
levici.) Byly vzaty totiž ryzí číslice.
Zapomnělo se na ony posluchače, kteří
jsou zapsáni a zaneseni na jiných odborných
odděleních, kteří však rovněž
docházejí do těchto kursů a tedy zde
musí býti připočteni". Avšak,
pánové, nechci to zde zkoumati, neboť to by
bylo bývalo věcí vlády; mimo to se
přece v senátě se stejným odůvodněním
vystupovalo proti těmto vládním číslicím.
Nechci tedy zkoumati, zda bylo to správným od vlády,
prostě přejíti přes tyto pochybnosti
o těchto číslicích, zda by byla neměla
povinnost zkoumati nyní, kdo má pravdu: Zda jsou
správné číslice, jež jsou podkladem
k vládnímu návrhu, nebo číslice,
které udává rektorát. Já si
však říkám, že přece, probůh,
nezáleží na číslicích.
Zda tento kurs zeměměřičský
je navštěvován 20, 30, 40 nebo 10 posluchači,
to by musilo vlastně býti úplně jedno.
Máme přece také hojnost menšinových
škol pro tři, čtyři, pět a šest
českých dětí, máme menšinové
školy uprostřed německého jazykového
území, jež se často udržují
jen tím, pokud se týče, mohou vykazovati
počet žáků až 20, protože
byly německé školní děti nalákány
sliby; bůhví, jaké sliby byly dělány,
ač Hodža přece druhdy tak silně
zavrhoval loupení duší. (Výkřiky
na levici.) Byly zřízeny nádherné
stavby za miliony, podívejte se jen jednou v německém
jazykovém území na tyto stavby, peněz
na to bylo v hojnosti. Zde při zřízení
tohoto kursu jde pouze o maličkost, snad o 50.000, 60.000
nebo 70.000 Kč, částku, jež podle mého
mínění v našem státním
rozpočtu nestojí vůbec za řeč,
vůbec nepadá na váhu a vláda byla
by bývala již musila být, ochotna zabrániti
této příkrosti, jež spočívá
v tom, že se tento kurs rozpouští, byla by vyšla
Němcům vstříc, byla by s nimi jednala
jako s rovnými mezi rovnými. Bylo by se mělo
prostě přes to přejíti a obětovati
těch 70.000 Kč. Ostatně víme zcela
dobře, že počet posluchačů pokaždé
kolísá a také v tomto případě
byl jen proto menší, poněvadž právě
toto studium nezaručovalo akademického postavení.
Víme však, že zvýšením v této
formě se zdvojnásobí také počet
posluchačů. Dopis rektorátu praví
výslovně: "S odborného hlediska dlužno
vytknouti, že měřictví je odvětvím
technických věd, jež je v silném rozkvětu;
díky vymoženostem německého optického
průmyslu společně s pokroky při ovládnutí
vzduchu, stavbou vzducholodí a letadel výkonů
schopných, nachází se měřictví
v bezpříkladném a neslýchaném
vzestupu. Náleží jako specificky technický
odbor k nezadatelnému držení vysoké
školy technické. Vzíti vysoké škole
měřictví vybudované na nejširší
základně, znamenalo by ji zkomoliti". (Výkřiky
na levici.) Vidíte tedy, že nejsou to
pravé důvody, jež zde jsou předstírány
vládou, nýbrž že jde prostě o to,
aby německá vysoká škola byla na svém
držení zkrácena. Jak již bylo poukázáno,
je to opět jen prvý krok na další dráze.
Před lety jsme slyšeli, že prý je brněnská
vysoká škola technická zbytečná
a že má býti zrušena a tím bude
také přirozeně zrušen tento zeměměřičský
kurs. Číslice nejsou tedy v žádném
směru rozhodujícími a divím se jen
tomu, že pan Hodina jako předseda školského
výboru si osvojil toto odůvodňování,
když v kulturním výboru a právě
zcela tak jako pan zástupce vlády se slzami v oku
prohlásil, že bohužel nedá se nic dělati,
poněvadž právě číslice
jsou tak špatné a nepatrné, jak se sám
prý přesvědčil. Víte, při
této věci se pracovalo všemi možnými
podezřeními, na konec vynořila se pověst,
že prorektor Bayer z německé vysoké
školy technické v Praze přímo prý
vyslovil vzdání se zřízení
nového měřičského oddělení.
Také zde praví rektorát, že tato pověst
je úplně vymyšlena.
Zajímavé, pánové, bylo jednání
v senátě, k tomu musím se několika
slovy vrátiti. Lituji jen, že oni řečníci
a vedoucí pánové ze strany křesťansko-sociální,
kteří tam mluvili k tomuto předmětu,
nejsou přítomni. Opírám se zde o "Deutsche
Presse", jež přece přinesla obšírné
vylíčení jednání. Ve schůzi
kulturního výboru senátu všechny německé
strany žádaly, aby měřičské
oddělení bylo na všech vysokých školách
technických, čítaje v to i pražskou
vysokou školu technickou. "Ve skutečnosti"
praví se doslovně v "Deutsche Presse"
"došlo mezi německými ministry a školskou
správou již před několika týdny
k příznivým ujednáním (Slyšte!)
a odborový přednosta Matouš musel pak v kulturním
výboru na dotaz podle ujednání prohlásiti,
že prý školská správa nestaví
se na zásadní odpor proti tomuto zavedení.
(Výkřiky na levici.) Nuže,
jest podivuhodné, že se při jednáních
v kulturním výboru ukázalo, že proti
tomuto návrhu bylo ostře bojováno se strany
českých národních socialistů
a bylo mluveno o terorisování" předčítám
doslovně - "českých stran v koalici.
Tento tón byl vnesen do tisku a z malé finanční
věci byla udělána veliká politická.
Za těchto poměrů narazila vyjednávání
mezi koaličními stranami na veliké překážky
a vypadalo to, jako by nutná reforma zeměměřičského
studia měla býti opět daleko odsunuta".
Nejprve alespoň až sem.