30. Doplňovací návrh posl. Chlouby,
Mikulíčka a soudr.:
V §u 11, odst. 1 budiž č. 3 doplněno větou:
"a při vozidlech větší nosnosti
než dvě a půl tuny, opatřených
obručemi kovovými, o 100%".
31. Pozměňovací návrh posl. Schäfera
a soudr.:
V §u 13, odst. 1, čís. 3 buďtež sazby
sníženy na polovici.
32. Pozměňovací návrh posl. Schäfera
a soudr.:
§ 15 nechť zní:
"Dojde-li v platebním období ke změnám,
které odůvodňují osvobození
od daně nebo nižší její výměru,
budiž daň nebo rozdíl, který připadá
na dosud ještě neuplynulou část platebního
období, na žádost poplatníkovu vrácen."
33. Doplňovací návrh posl. Chlouby,
Mikulíčka a soudr.:
§ 15, odst. 2 budiž doplněn větou: "nebo
jestliže stane se vozidlo k jízdě a dopravě
nezpůsobilým, avšak jen tehdy, má-li
jeho majitel pouze jediné vozidlo a používá-li
ho ke své obživě".
34. Pozměňovací návrh posl. inž.
Nečase, Johanise a soudr.:
Odst. 1 §u 17 nechť zní:
"Úřadem vyměřovacím pro
daň z tuzemských motorových vozidel je příslušná
berní správa."
35. Pozměňovací návrh posl. Schäfera
a soudr.:
V §u 18 buďtež škrtnuta slova: "Odvolání
nemá účinku odkládacího."
36. Doplňovací návrh posl. Chlouby,
Mikulíčka a soudr.:
V §u 19, odst. 1 buďtež za slovo "všech"
vsunuta slova "dani podrobených vozidel".
37. Pozměňovací návrh posl. Schäfera
a soudr. k §u 20:
V odst. 3 buďtež slova "ve třech letech"
nahrazena slovy "v jednom roce".
Začátek odst. 4 nechť zní:
"Při zaviněné zameškané
přihlašovací povinnosti..."
38. Pozměňovací návrh posl. Chlouby,
Mikulíčka a soudr. k §u 22:
Odst. 1 nechť zní:
"Obecní dávka z držení motorických
dopravních prostředků smí býti
vybírána i nadále; osvobozena jsou od ní
vozidla uvedená v §u 9 tohoto zákona. Tím
mění se § 38 zákona ze dne 12. srpna
1921, č. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě
finančního hospodářství obcí
a měst s právem municipálním."
Odst. 2 a 5 buďtež škrtnuty.
39. Doplňovací návrh posl. Schäfera
a soudr:
Odst. 1 §u 22 budiž doplněn ustanovením:
"Silniční fond jest povinen obcím, jejichž
nutnou opravu silnic a výstavbu silnic nemůže
pojmouti do svého programu, poukázati dosavadní
výtěžek obecní dávky z motorových
vozidel."
40. Pozměňovací návrh posl. Chlouby,
Mikulíčka a soudr. k §u 23:
Předposlední věta nechť zní:
"Zastavování vozidel v jízdě
za účelem tohoto dozoru může býti
prováděno."
Věta poslední budiž škrtnuta.
41. Pozměňovací návrh posl. Chlouby,
Mikulíčka a soudr.:
§ 24 znějž:
"Daň podle tohoto zákona je základem
pro obecní a okresní přirážky."
42. Pozměňovací návrh posl. Zeminové,
dr Patejdla, Bergmanna, Práška, inž. Záhorského
a druhů:
V §u 23 buďtež vypuštěny poslední
dvě věty, které zní:
"Zastavování vozidel v jízdě
za účelem tohoto dozoru nebudiž však prováděno.
Výjimka se připouští jen v pohraničním
pásmu."
43. Pozměňovací návrh posl. Schäfera
a soudr.:
§ 25 budiž škrtnut.
44. Pozměňovací návrh posl. inž.
Nečase, Johanise a soudr.:
§ 25 budiž škrtnut.
45. Pozměňovací návrh posl. Zeminové,
dr Patejdla, Bergmanna, Práška, inž. Záhorského
a druhů:
§ 25 osnovy budiž vypuštěn.
46. Eventuální návrh posl. Schäfera
a soudr.:
Bude-li zamítnut návrh na škrtnutí §u
25. navrhujeme k §u 25:
V odst. 1 budiž škrtnuta věta "Tato dávka
může býti paušalována".
Začátek odst. 2 nechť zní:
"Silniční rada v dohodě s ministerstvem
financí, železnic, pošt a telegrafů může....
"
K odst. 5 budiž připojen dodatek:
"Silniční fond jest povinen obcím, jejichž
nutné opravy silnic a výstavby nemůže
pojmouti do svého programu, poukázati dosavadní
výtěžek obecní dávky z osobní
dopravy autobusy."
47. Eventuální návrh posl. inž. Nečase,
Johanise a soudr.:
Odst. 2 §u 25 nechť zní:
"Od dávky z jízdného za osobní
dopravu autobusy jsou osvobozeny:
1. Autobusová doprava spojující obvody měst
s více než 30.000 obyvatelů s vlastním
městem.
2. Autobusová doprava v krajích, kde není
souběžného spojení železničního."
Resoluční návrhy posl. Zeminové,
dr Patejdla, Bergmanna, Práška, inž. Záhorského
a druhů:
48. Vláda se vybízí, aby v podzimním
zasedání předložila návrh na
úpravu poměrů okresních cestářů.
49. Vláda se vybízí, aby učinila vhodné
opatření, by župní a vicinální
cestmistři na Podkarpatské Rusi byli na roveň
postaveni státním cestmistrům.
50. Vláda se vybízí, aby v nejkratší
době vydala služební řád pro
státní cestáře a upravila jejich poměry
na základě §u 210 platového zákona
čís. 103/1926.
51. Vláda se vybízí, aby předložila
v nejkratší době Národnímu shromáždění
návrh zákona o podrobném programu technických
investic, podnikaných ze silničního fondu.
52. Vládě se ukládá, aby předložila
návrh zákona o organisaci správy silnic,
tvořících jednotnou síť dopravní,
zřízených ze silničního fondu.
Resoluční návrhy posl. inž. Nečase,
Johanise a soudr.:
53. Ministerstvo železnic a ministerstvo pošt a telegrafů
se vyzývá, aby intensivně budovala železniční
a autobusové tratě.
54. Vláda se vyzývá, aby učinila s
urychlením přípravy k vybudování
4 magistrál moravsko - slovenských (Olomouc - Jasina,
Brno - Užhorod - Sihot, Hodonín - Košice, Břeclava
- Bratislava - Nové Zámky - Lučenec).
55. Vláda se vyzývá, aby urychleně
připravila postátnění všech silnic
nestátních, jež mají mimořádný
význam pro dopravu, zvláště dálkovou.
56. Vláda se vyzývá, aby připravila
návrhy směřující k tomu, aby
jako běžné příjmy přikázány
byly silničnímu fondu i výtěžky
nejen z vozidel motorových, nýbrž všech
potahů a vozidel jiných poškozujících
vozovku. Při tom dbáti je toho, aby malopovozníci
a malozemědělci byli od poplatků těch
osvobozeni.
57. Vláda se vybízí, aby vhodnou formou vyřešila
otázku náhrady obcím za dosavad vybíranou
dávku z vozidel, jakož i aby řešila jednotně
otázku náhrady obcím za udržování
průjezdních tratí státních
silnic.
58. Ústřední sociální pojišťovnou
poskytnutý obnos na silniční fond budiž
považován za trvale uložitelné jmění,
o němž mluví odst. 3, § 180 zákona
č. 221 Sb. z. a n. z r. 1924.
59. Při zřizování silniční
rady budiž brán zřetel na to, aby byli v ní
zastoupeni též odborníci z řad dělnictva
jako šoféři, mechanici, kovodělníci,
cestmistři a cestáři.
60. Se zřetelem k tomu, že příjmy silničního
fondu pro dobu desíti let budou z největší
části ze zápůjček Ústřední
sociální pojišťovny, ukládá
se vládě, aby do silniční rady dle
§u 7 jmenovala polovinu členů (též
jejich náhradníků) ze zástupců
Ústřední sociální pojišťovny,
která na hospodářství silničního
fondu bude míti mimořádný zájem.
61. Resoluční návrh posl. Chlouby,
Mikulíčka a soudr.:
Poslanecká sněmovna odsuzuje jednání
vlády a ministra financí vůči Ústřední
sociální pojišťovně, jímž
se snažili dosáhnouti zápůjčky
1 miliardy Kč z prostředků Ústřední
sociální pojišťovny na silniční
fond, jako hrubé porušení autonomie Ústřední
sociální pojišťovny a ukládá
vládě, aby autonomie sociálního pojištění
co nejúzkostlivěji šetřila.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Návrhy mají jednacím řádem
předepsané náležitosti a budou předmětem
jednání.
Přerušuji projednávání tohoto
odstavce a nebude-li námitek, přistoupíme
k projednávání dalšího odstavce.
(Námitek nebylo.)
Námitek není.
Přistoupíme tedy k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
2. Zpráva výboru ústavně-právního
o usnesení senátu (tisk 1135) k vládnímu
návrhu (tisk sen. 415 a 459) zákona o potulných
cikánech a podobných tulácích (tisk
1167).
Zpravodajem jest p. posl. dr Viškovský. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Viškovský: Slavná
sněmovno! Vyhovujíc naléhavým výzvám
parlamentárních kruhů vláda předložila
k ústavnímu projednání osnovu zákona
o potulných cikánech a podobných tulácích.
Vláda zhostila se velmi promptně své kodifikační
práce a přísluší jí v
tom směru plné uznání. Osnova tato
znamená nejen sanaci bezpečnosti naší
vnitřní a zejména našeho venkova, nýbrž
i memento pro cikánské obyvatele této republiky,
kteří si musejí uvědomiti, že
octli se na rozcestí a že nyní musí
se rozhodnouti buď pro to, aby se přizpůsobili
životu ostatních vrstev obyvatelstva, jejich civilisaci,
jejich názorům normálním, nebo že
kolesa života přejdou přes ně drtivě
k dennímu pořadu.
Cikáni obklopeni a opředeni jsou odedávna
poesií. Netřeba vzpomínati jiných
příkladů, upozorňuji jen na Prospera
Merimée, který vytvořil postavu Carmen, ke
které vykouzlil svoji nesmrtelnou hudbu Bizet. Vzpomínám
i našeho Máchy, který napsal svůj skvělý
román "Cikáni".
Cikáni mají své vynikající
schopnosti, mají své harmonie, své zručnosti,
a nechci jich v tomto směru podceňovat. Proti cikánům
jakožto takovým nesměřuje tato osnova.
Osnova zákona směřuje proti neřestem
nejen cikánů, nýbrž všech těch,
kteří podobný neřestný život
vedou a to budiž s tohoto místa výslovně
konstatováno. Bylo činěno tisíce a
tisíce pokusů o to, aby cikáni byli civilisováni,
aby byli přivedeni k jinému životu, aby se
stali usedlými. Ale cikáni brání se
trvale těmto upřímným pokusům
už po dlouhou dobu. Cikáni brání se
zatvrzele usedlosti a práci ve smyslu usedlého obyvatelstva.
A přece jen práce a usedlost je jistě základem
civilisace, k níž my směřujeme a kterou
žádáme ode všech vrstev tohoto státu.
Cikáni charakterisují se z veliké části
svou potulkou. Potulka je však pelechem mravní zkázy.
Od ní počíná žebrota, postupuje
se ke krádeži a dále až k loupežím
a vraždám, tak jak to, bohužel, náš
venkov zejména pocítil před nedávnem
těžce na svém těle.
Největší úhonou tohoto potulného
života však jsou děti, které trpí
největší mravní zkázou. Jestliže
jsme zavedli před dávnem již povinnou návštěvu
školní, pak celý způsob života
a celé jednání cikánů je negací
této povinné návštěvy školní
a my nejsme s to za žádnou cenu tento kategorický
imperativ civilisace provésti také u této
třídy obyvatelstva.
Cikáni jsou ve svém potulném životě
také mravní nákazou svého okolí,
ale nejen to, jsou také nebezpečím i tělesné
nákazy a přenosu nakažlivých nemocí.
Zde tedy stojí boj dvou principů: civilisace a nezkrotné
přírody. A v tomto boji mluví také
osnova své vážné slovo.
Kompromis zde je dosti nesnadný. Stát, národ,
stojící na principu práce, mající
svou civilisaci a svou morálku, nesnese trvale mezi sebou
živel, který neguje práci, který neguje
civilisaci a mravnost. Soužití je možno jen tehdy,
jestliže také ony vrstvy cikánů, na
které myslím, podrobí se těmto základním
principům. Ne-li, pak musíme se také všemi
prostředky brániti. Tu není na místě
žádná sentimentalita, žádná
falešná humanita, neboť není humanitou,
kdybychom nechali hrstku lidí žíti svůj
potulný a ostatním vrstvám nebezpečný
život, a to na cizí účet, a ohrožovali
tím bezpečnost ostatního obyvatelstva. (Výborně!)
Jistý anglický obrázkový časopis
v souvislosti s volbou presidenta naší republiky uveřejnil
v poslední době článek, který
se týká našeho poměru k cikánům
a myslím, že při této příležitosti
je dlužno se o tomto zjevu zmíniti. Článek
tento obsahuje řadu úžasných, neinformovaných
zpráv o našem národě, a nevím
opravdu, mám-li se smáti nebo zlobiti nad tímto
způsobem informování veřejnosti se
strany časopisu, který nejen se vydává,
nýbrž i platí za časopis seriosní
a téměř světový. Jsme o tom
přesvědčeni, že nešlo o úmysl
při tomto článku, ale stačí
již v seriosním časopise ona ohromná
míra neinformovanosti, se kterou tento časopis o
našem národě se zmiňuje. Divím
se, kam vlastně jde ta všechna práce na propagaci
informací o nás, když nedosáhla ani
k redakci tohoto časopisu. My nejsme touto zprávou
blamováni, blamován může býti
jen časopis sám, který ne z úmyslu
uveřejnil tyto věci, nýbrž nechal se
mystifikovati. Ale jestliže se někdo nechá
mystifikovati, je jeho povinností věc vysvětliti
a omluviti se. Kdyby něco podobného učinil
náš časopis vůči jinému
národu, pak by se strhl veliký poplach proti nám.
Je zapotřebí, aby jednou pro vždy bylo konstatováno
naše stanovisko vůči podobnému lehkomyslnému
informování veřejnosti podobnými časopisy.
Osnova počítá s tím, že nelze
cikánský svízel přes noc sprovoditi
se světa. Proto zavádí dozor, evidenci potulných
cikánů, snaží se uvésti život
a pohyb cikánů v jisté snesitelné
meze, avšak podniká též pokusy o likvidaci
otázky potulných cikánů tím,
že se snaží, aby děti cikánské,
pokud jsou zanedbané a pokud se jim nevěnuje náležitá
péče vychovávací, byly svěřeny
jiným rukám a řádné péči,
dále aby byla zavedena nucená práce pro takové
elementy, které zatvrzele oddávají se potulnému
životu a neřestem. Je to tedy jistá tolerance,
modus vivendi, který se má zavésti proti
potulným cikánům, modus vivendi mezi převážnou
většinou obyvatelstva usedlého a nepatrnou
hrstkou cikánů, ale při tom zároveň
jak jsem již řekl je zde snaha o likvidaci potulnictví
cikánského. Motiv osnovy mluví o tom, že
opatření tato nejsou většinou navrhována
ve formě naprostého zákazu nebo příkazu,
neboť sluší se obávati, že by v praksi
často byla neproveditelná, jako na příklad
naprostý zákaz kočování, nýbrž
jsou úmyslně většinou formulována
jako zmocnění pro úřady administrativní.
Bude záležeti na prostředcích, jež
administrativa bude míti po ruce, zvláště
po stránce finanční, zda a v jakém
rozsahu bude lze jednotlivá opatření tohoto
zákona prováděti. Je dlužno se nad touto
argumentací a formulací pozastaviti. Motiv osnovy
mluví zde o finančních prostředcích
a o tom, že bude záviseti na těchto finančních
prostředcích, zdali a pokud bude lze provésti
tato, již sama o sobě dosti kompromisní opa
tření proti cikánům.
Chci konstatovati, že takové prostředky finanční
zde musejí býti po ruce, běží-li
o bezpečnost a pořádek. Lid žádá
od státu bezpečnost a nesmí býti v
této věci zklamán. (Výborně!)
Bylo by smutným, aby stát nedovedl ovládnouti
nepatrnou hrstku potulných cikánů. (Výborně!
Potlesk.) Zdá se, že si stát dal přerůsti
cikány a cikánské nebezpečí
v poslední době vůbec přes hlavu.
Jestliže se volí forma zmocňovací, nemáme
proti tomu námitek, ale tohoto zmocnění musí
býti ve skutečnosti také plně použito.
Platí to zejména ohledně evidence cikánů
a jejich hlášení. Nemůže nám
stačiti, aby vyřešení této cikánské
věci vyvrcholilo v tom, že by cikáni byli sepsáni,
že by se hlásili a že bychom pak měli
náležitou statistiku o cikánech, že by
se o tom vydala publikace statistické komise, kterou by
si přečetli někteří vědečtí
nebo jiní pracovníci. K tomu pouze nemůže
směřovati cikánský zákon, na
to nemůže se omeziti. Pánové, mluví-li
zákon o udělení povolení ke kočování
a hájí-li se tato formulace proto, poněvadž
naprostého zákazu nelze provésti, dobře.
Ale nemůžeme souhlasiti s tím, aby dnes oni
cikáni, kteří se toulají s místa
k místu a ohrožují venkov bez úředního
povolení, činili tak napříště
na základě úřední koncese a
na základě povolení úředního.
To by byla malá záměna, která by nám
jistě nestačila.
Nemůžeme také ponechati lokální
administrativě, aby upravovala celou politiku proti cikánům.
Tato věc musí býti řešena s jednotného
hlediska a z jednotného ústředí se
skutečným vážným programem a
tento program konec konců nemůže znamenati
nic jiného než likvidaci cikánského
nebezpečí. Tedy buďto cikáni podrobí
se naší morálce, naší civilisaci,
našim občanským principům, nebo není
a nemůže být pro ně u nás více
místa. Potulný život jako semeniště
mravní zkázy a jako nebezpečí majetku
a života musí býti likvidován. Tedy
žádná polovičatost, žádná
pochybnost, nýbrž vůle, energie, finanční
prostředky, neboť zde nejde o žádný
luxus, nýbrž o povinnost státu vůči
bezpečnosti obyvatelstva. Totéž týče
se také dětí. Jestliže bylo namítáno
na př. již v ústavně-právním
výboru, že zákon obsahuje něco protihumánního,
umožňuje-li odníti děti cikánům
tehdy, jestliže o ně nepečují a ponechávají
je mravní zkáze, tedy naopak myslím, že
ponechávati děti mravní zkáze vědomě
bylo by přímo zločinem od státu a
my bychom byli za tuto věc odpovědni, a tuto spoluodpovědnost
my odmítáme. Nebojíme se žádných
výtek falešné humanity. (Výkřiky.)
Také tu je potřebí jednotného a cílevědomého
řešení, neboť nechceme ubíjeti
děti, nýbrž naopak zachrániti a povznášeti.
Není to smysl občanské svobody, že by
cikáni mohli z toho odvozovati právo infikovati
mravní zkázu také budoucí generace,
třeba generace své.
Senát, který se zabýval touto osnovou zákona,
provedl v osnově řadu změn. Především
je to zvýšení věku, do kterého
lze děti jim odníti v případě,
že není náležitě o ně postaráno
v rodině, a dáti je do jiného ošetřování,
po případě do ústavů vychovávacích.
Tento věk byl zvýšen ze 14 na 18, a věk,
po který je dovoleno podržeti podle potřeby
děti ve vychovávacích ústavech, z
18 na 21 roků. Kromě toho byly změněny
některé předpisy, týkající
se kompetence, a to v zájmu a k ulehčení
cikánům, a to tím, že ona hlášení,
která podle osnovy původní měla se
konati u okresních hejtmanství, nyní se mohou
konati také u četnických velitelství,
která zpravidla budou těmto cikánům
blíže.
Dále zavádí osnova senátu osvobození
od kolků a dávek za úřední
výkony, týkající se provedení
zákona cikánského, a dále osvobození
obcí od vydání, spojených s prováděním
tohoto zákona, zejména za umístění
dětí.
S touto osnovou souvisí však také ještě
dvě další osnovy, které jsou nerozlučnou
součástkou a podmínkou řádného
provedení tohoto zákona. Tyto osnovy projednává
dosud senát, nebyly nám doposud předloženy,
je však žádoucno, aby s urychlením hned
v příštím zasedání byly
jako nerozlučná součást této
osnovy projednány také v poslanecké sněmovně.
Jde nejprve o osnovu o zřízení pracovních
kolonií, která ukládá zemím
zříditi takové kolonie, jejichž náklad
stát uhradí a k jichž udržování
přispěje. Osnova také nově upravuje
podmínky pro nucené přidržení
v donucovacích pracovnách a polepšovnách
a upravuje též instituci policejního dozoru,
která zákonodárství na Slovensku a
Podkarpatské Rusi není dosud známa.
Druhou osnovou se doplňují a mění
zákony o četnictvu a upravuje se zejména
v podstatě používání zbraní
četnictvem a stráží bezpečnosti.
Podle této osnovy bude dovoleno četnictvu použíti
zbraně proti dosavadním předpisům
zákona ze dne 14. března 1920 nejen, aby odvrátilo
útok, jenž na četníka nebo stráž
byl učiněn, nýbrž který mu též
bezprostředně hrozí, a v tom případě,
jestliže nebezpečný zločinec na vyzvání
četníkovo se nevzdá nebo se zdráhá
opustiti svůj úkryt.
Je potřebí, a velmi trapné zkušenosti
ukázaly, že je nejvýš na čase,
aby předpisy o užívání zbraní
četnictvem a stráží bezpečnosti
byly upraveny, neboť četnictvo vydáno bylo
v poslední době plně v šanc zatvrzelým
zločincům, kteří zneužívali
dosavadních předpisů k tomu, že podnikali
na četnictvo útoky, které v četných
případech dokonce staly se smrtelnými. Musím
a činím tak s tohoto místa právem
oceniti odhodlanost, vytrvalost a oddanost četnictva v
konání bezpečnostní služby. A
musíme jen litovati, jestliže řada jednotlivců
v tomto oddaném konání služby obětovala
svůj život anebo byla těžce poškozena
na svém zdraví. (Potlesk.)
Je také potřebí, aby učiněna
byla zákonná opatření v souvislosti
s touto osnovou zákona, aby těm, kteří
za tak těžkých podmínek svou službu
konají a kteří nacházejí se
v tak značném nebezpečí života,
dostalo se v případě ztráty života
náležité náhrady, a to jejich potomkům
rodinným, po případě jim samým
v případě jejich zmrzačení.
Zmínil jsem se zde již o tom, že nastává
chvíle, kdy musí býti učiněn
konec sentimentalitě a falešné humanitě.
Pravil jsem také, že potulní cikáni
a jiné podobné potulné zločinné
živly přerůstaly nám přes hlavu.
Proč? Protože nechápaly humanitu tak, jak byla
prováděna vůči nim, zejména
nechápaly náležitě humanitu, jak byla
prováděna naším trestním soudnictvím,
ale pokládaly ji za slabost. Této humanity také
proto nebyly tyto živly ani hodny. Byli jsme humánní
k cikánům a loupežníkům, a nehumánní
k řádným občanům, poněvadž
obětovali jsme, riskovali, jejich životy a majetek.