Stejně tak je tomu se zabezpečením osob,
které pro vysoký věk do pojištění
podle zákona čís. 221/24 pojaty nebyly. Ani
k těmto veteránům práce nesplnila
vláda svou povinnost a ač jí již před
3 roky bylo dáno k disposici k tomu účelu
130 mil. Kč, nechává tyto staré sedřené
dělníky hladověti a hynouti bez pomoci v
pastouškách a na ulicích, zatím co kněžím
se dala bohatá kongrua, agrárníkům
vysoká cla, zaviňující drahotu atd.
V této věci je pozoruhodné, že pan ministr
Šrámek sám uznává, že
zákon pro přestárlé osoby by měl
býti hotov, ale zdá se, i když nechce býti
jeho obhájcem, že zejména nynější
režim zajal ho tak, že nechce připustiti, aby
zákon pro přestárlé osoby byl vydán
a abychom vůbec věděli, na jakých
zásadách se má toto sociální
dílo provésti.
Lehkomyslnost a neprozřetelnost, se kterou vláda
tuto osnovu podává, vyplývá nejlépe
z toho, že sama převzala úkol kazimíra
a připravuje novelisaci zákona, chystá se
omeziti příjmy Ú. S. P. snížením
příspěvků a vyloučením
některých kategorií dělnictva z pojištění
a současně ukládá Ú. S. P.
tak dalekosáhlé finanční závazky,
aniž by jediným haléřem k jejich fondům
přispěla.
Proto v dějinách tohoto státu a jeho pracující
třídy zůstane tato vláda za své
činy zapsána písmem nejčernějším,
neboť žádná horší vláda
po ní již přijíti nemůže.
Pan ministr dr Engliš napsal 2. července do
"Národních Listů", že osnova
počítá s levným úvěrem,
který by v tom rozsahu jinde nebyl získatelným,
že tato půjčka je pro svoji produktivitu a
soustředěnost ku prospěchu sociálnímu
pojištění a že by bylo škoda fondy
Ú. S. P. tříštiti, poněvadž
menším úkolům slouží lidové
peněžnictví a banky.
Myslím, že hlavní zásadou osnovy je,
aby fondy Ú. S. P. byly pro bankovní velkokapitál
učiněny neškodnými. Levnější
úvěr Ú. S. P. by banky vytlačil do
značné míry z peněžního
trhu, nebo by je donutil k snížení úrokové
míry a proto toto nebezpečí pro finanční
velkokapitál pracující s pohádkovými
zisky musí býti odstraněno takovýmto
zákonem o silničním fondu, o jehož prospěšnosti
po příkladu p. ministra financí se rozepsala
v "Národních Listech" řada vysokých
ministerských úředníků. Na
př. uvedu, že Živnobanka v Praze rozesílá
právě tiskem výsledky svého hospodaření
za r. 1926 a na 200 mil. akciového kapitálu vykazuje
ryzího zisku Kč 38,652.249, t. j. 20%.
Už bylo řečeno, že nynější
režim - a já do něho nepočítám
jenom p. dr Engliše neměl odvahu jíti
dosud na žádný fond, jenom na nejmladší
fond Ústřední sociální pojišťovny.
Pánové, proč nynější režim
nešel na jiné fondy starých ústavů,
nemluvě ani o bankách? Že nynější
režim nešel na banky, je pochopitelné, vždyť
Preis a ostatní páni by se hněvali, kdyby
se chtělo jíti na reservy bank a zejména
na zisk bank, jako má Živno za r. 1926. Ale je příznačné
k charakteristice nynějšího režimu a k
charakteristice jeho nazírání na dělnickou
třídu, že se jde na fond nejmladšího
ústavu a právě na fondy nejchudších
lidí, aby se restaurovaly silnice.
Jinak si není možno vysvětliti, proč
má vláda tolik ohledů k bankám, které
při mnohdy nepoctivém krachu desítkami milionů
sanuje, a proč ten arogantní, rozkazovací,
bezohledný postup vůči Ústřední
sociální pojišťovně, které
oproti bankám je vláda v každém směru
zlou macechou. Neví-li pan ministr financí o prostředcích
na silniční fond, nechť zastaví sanaci
zkrachovaných bank ze státních prostředků
a zbude mu ještě těch několik milionů,
které vláda zadržuje chudým horníkům,
provisionistům, sirotkům a vdovám na drahotních
přídavcích.
Docela neodůvodněné je, že osnova osvobozuje
traktory používané v zemědělství,
ale naproti tomu neosvobozuje vozidla nemocenských pojišťoven,
nejsou-li zařízena pro zdravotní službu.
Řada nemocenských pojišťoven vlastní
své automobily pro dopravu lékařů
k nemocným, k lékařským revisím
a k převozům lehkých pacientů, ale
přesto osnova nemocenské pojišťovny od
daně neosvobozuje. To bude v praksi znamenati, že
dělnictvu bude na rekonstrukci silnic dopláceti
několika způsoby. Jednak nucenou půjčkou
z jeho premiových reserv, shromážděných
u ÚSP., zhoršením podmínek zdravotních
a léčebné péče ÚSP.,
která se nebude moci věnovati svým vlastním
úkolům, zhoršením úvěrové
akce ÚSP. v záležitostech stavebních
a bytových, udržováním vysoké
úrokové míry kapitalistických peněžních
ústavů, zhoršením úvěrové
situace obcí a okresů a nakonec bude dělnictvo
platiti samo daň, které budou podrobena vozidla
nemocenských pojišťoven "nezařízená"
na zdravotní službu.
Přesto, že správa silničního
fondu bude hospodařiti s penězi dělníků,
nebude míti dělnictvo na správu fondu naprosto
žádného vlivu. § 7 osnovy ustanovuje zřízení
28členné silniční rady, ale jen jako
poradního sboru, jehož největším
právem bude "podati posudek" o programu ministerstva
veř. prací a posudek, jak má býti
rozdělena podpora na zlepšení silnic nestátních,
případně podávati v těchto
směrech vlastní návrhy, ale rozhodovati bude
o těchto věcech vysoká státní
byrokracie.
Silniční rada má býti podle téhož
paragrafu jmenována ze zástupců samosprávných
svazků, Ústřední sociální
pojišťovny, zájemníků a odborníků.
Již z toho je zřejmo, že jde o sbor, kde vůle
a přání malého lidu nebudou moci býti
náležitě vůbec uplatněny.
Krajně nespravedlivé je ustanovení §u
25, jak už bylo předešlým řečníkem
také řečeno, které zavádí
novou dávku z jízdného autobusy. Je přece
všeobecně známo, že autobusy nejezdí
lidé majetní. Pro jejich auta budou za peníze
dělníků rekonstruovány státní
silnice a nemajetný lid bude jim na to touto novou dávkou,
která se projeví dalším zdražením
jízdného, připláceti.
Také kraje, ve kterých je nedostatečné
aneb žádné spojení železniční,
budou touto dávkou postiženy, neboť ustanovení
2. odst. §u 25, že ministerstvo financí v dohodě
s ministerstvem železnic, pošt a telegrafů může
v těchto krajích dávku zcela nebo z části
prominouti, nedává žádné záruky
o tom, že se tak skutečně stane.
V celku osnova je sociálně krajně nespravedlivá,
neboť téměř veškeru tíhu
nákladů svaluje na bedra malého lidu. Budou
míti z ní prospěch lidé majetní
a kapitalistické peněžní ústavy,
zatím co snížena bude opět životní
úroveň pracujícího lidu.
To, že si státní správa dává
sama pro sebe tolik zmocňovacího práva pro
silniční fond, je u osnovy této zajímavostí
a charakterisuje právě nynější
poměry ve státě.
Protestujeme co nejdůrazněji proti této předloze,
která je pokračováním protilidové
politiky dnešní vlády a varujeme před
pokračováním na této cestě.
Struna trpělivosti pracujícího lidu jest
již napjata až k prasknutí a snadno by se mohlo
státi, že takovýmito "reformami"
vyvolá vláda duchy, k jichž zažehnání
už jí nebude stačiti sil.
Osnova je v pravém slova smyslu konfiskací dělnických
peněz, nashromážděných v ÚSP
k zajištění důchodů invalidních
a starých dělníků, jich vdov a sirotků,
jichž hospodářský úkol byl vymezen
zákonem o sociálním pojištění.
Neslýchaný způsob, jakým tyto dělnické
peníze jsou svému úkolu odcizovány
k prospěchu majetných tříd, právem
vyvolává všude pobouření. Dokladem
toho je, že ředitelství, představenstvo
i výbor ÚSP., ve kterém přece jsou
vládní strany dostatečně zastoupeny,
usnesly se ve schůzi dne 8. července na resoluci,
kterou se proti této osnově ohradily zcela právem,
neboť ÚSP. ještě nezřídila
ani jeden léčebný ústav a již
pan ministr dr Engliš přichází
a fondům Ústřední sociální
pojišťovny diktuje docela jiný účel,
než k jakému jsou zákonem určeny. Vzpomínám,
jak byly obavy, že budou peníze v Ústřední
sociální pojišťovně zbytečně
ležeti, že nebudou zúročeny, a nyní
vidíme, že nynější režim dělnictvu
tak nepřátelský, jest první, který
toto jmění konfiskuje.
Protestuji proti této reakční, protisociální
osnově a je samozřejmo, že náš
klub bude hlasovati proti jejímu schválení.
(Potlesk poslanců čsl. soc.
dem. strany dělnické.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Dále má slovo p. posl. Mikulíček.
Posl. Mikulíček: Plných 8 let od převratu
státního namlouvá se občanům
v tomto státě, že poměry se u nás
konsolidují, že zlepšují se hlavně
poměry těch, kteří produktivně
pracují na úkor kapitalistických vykořisťovatelů.
Ve skutečnosti však denně shledáváme
zjev, že toto všechno křičí se
do světa ústy zástupců jednotlivých
politických stran pro stě proto, aby byl pracující
lid námezdní a samostatně na vlastním
pracující hanebně klamán a šálen.
Nedivte se tomu dnes a myslím, člověk má
určité zkušenosti, když jezdí z
jednoho konce republiky na druhý že v mnohých
krajích lidé toužebně vzdychají
po starých rakouských poměrech ve všech
směrech, nejen po stránce hospodářské,
ale také politické a kulturní. Po stránce
hospodářské srážena je dnes životní
úroveň těch, kteří večer
lehají se starostí, co budou ráno dělati,
do nemožnosti, kdežto na druhé straně
podniky kapitalistické vykazují zisky, o kterých
se jim nikdy nezdálo, a banky mohou požadovati úroky,
za které by byly za starého rakouského režimu
pro lichvu několik měsíců kriminalisovány.
Po stránce svobod politických ve starém Rakousku
stačil tehdejším demokratům trestní
zákoník z r. 1803, který pod dojmem vítězství
revolučních myšlenek ve velké francouzské
revoluci byl v Rakousku uskutečněn, ale dnešní
československé koalici nestačí. Musel
přijíti zákon na ochranu republiky, který
jste za cenu tahání poslanců policií
za ruce a nohy z poslanecké sněmovny násilnou
cestou v tomto zákonodárném sboru prosadili.
V otázkách kulturních Rakousko odvezlo našeho
Havlíčka, nebyl to komunista, ale měl ve
svých pracích žurnalistických silný
sklon k socialistickému řešení otázek
hospodářských do Brixenu, kalkulovalo s tím,
že má podryté zdraví a že odvezením
do nehostinného kraje zbaví se tohoto svého
nepřítele, ale rakouský censor nekonfiskoval
Havlíčkovy spisy, toho jsme se museli dočkati
až v osvobozené, z revoluce vzniklé Československé
republice.
Nynější president Masaryk stál
v odboji proti starému režimu a hlavně v odboji
proti černé klerikální reakci, která
vedla s ním boj na život a na smrt. Pan posl. Hlinka
se ironicky směje, ale sám zpíval "Te
Deum laudamus", když byl Masaryk na udání
300 katechetů odsouzen do kriminálu. Ale jeho spisy
se nekonfiskovaly, toho jsme se museli dočkati až
za vaší vlády, až za vlády té
t. zv. demokracie, lidovlády.
Starorakouské zákony nutily výslovně
exekuční mocí každého, kdo nadužíval
cest, aby je také na vlastní náklad opravil.
Tam, kde obec neměla exekuční moci, byla
to zemská správa politická resp. vyšší
úřad, aby toho, kdo přes normu nadužívá
cesty, donutila exekuční mocí ke správě
této cesty. Vy zahazujete toto starorakouské ustanovení,
poněvadž nejde k duhu těm, kterým jak
ta stará všenárodní, tak tato nová
měšťácká koalice slouží.
Cesty nezničili pracující zemědělci
a nebudete snad také chtít tvrdit, že dělníci
někde zničili silnice chozením pěšky
nebo jízdou na kole do práce. Ty jsou zničeny
dopravou automobilovou, nejen těžkými auty,
ale i lehkými auty, poněvadž tam, kde není
možno přikročiti k válcování
silnic, je zbytečno každé snažení
o opravu silnice, poněvadž vyplní-li cestář
dolík kamenem, několik aut, které přejedou
šílenou rychlostí, opět kámen
rozstříknou. Také rolníci, venkované
se svými potahy nezničili silnice, ti naopak silnice
uváleli, ale auto, které rýpe a hrabe v půdě,
ničí silnice. A místo abyste byli už
před 8 lety, když jsme na to upozorňovali,
přikročili k řádnému zdanění
majitelů aut, čekal: jste, až silnice jsou
v takovém nemožném stavu, že dnes i páni
z agrární strany, kteří vedou tuto
politiku, jsou biti svými venkovany, poněvadž
spousta jejich voličů, kteří tvoří
jejich kádr, jsou odkázáni pouze n a volský
potah, který se obyčejně neková a
s nímž se nemůže po silnicích jezdit,
poněvadž dnes neokovaný dobytek nemůže
jeti 5, 6 km, aby na druhý den nekulhal. Ne aby se účelně
zdanila autodoprava, aby se majitelům luxusních
aut a těch je nejméně polovice uložila
řádná daň, nýbrž auta
se zdaňují předloženým návrhem
tak směšnou cifrou, že to má vynésti
celkem 30 mil. Kč. V mnohých případech,
kde jde o přitažení berního šroubu,
o okleštění politických práv
občanů, tam se vláda a koalice v tomto státě
opičí po zahraničí, ale kde jde o
důkladné skřípnutí bohatých
vrstev, tam už nemáte té odvahy, poněvadž,
myslím, nesmíte.
Uvedu příklad z Anglie. Tam už léta
se vybírá roční daň z aut a
motorových vozidel a dosahuje částky 3062
mil. Kč. Pan referent o tomto vládním návrhu
mi řekl: ano, ale kolik tam je aut! Anglie je o 100 tisíc
km2 větší než Československá
republika. V Československé republice podle statistiky
v tomto návrhu zákona je okrouhle 39.500 vozidel
a poněvadž každý den se jejich počet
stupňuje, řekněme, že je jich 40.000,
kolik by musilo býti vozidel v Anglii, když v Anglii
se vybere daně z motorových vozidel stokrát
více; 30 milionů u nás, a tam 3062 mil. (Zpravodaj
posl. Bečák: To se nedá
porovnati!) Když se to nedá porovnati, musil
by také ten, kdo obhajuje nynější nízké
zdanění motorových vozidel, prokázati,
že každý desátý občan v
Anglii vlastní auto. Poněvadž Anglie má
něco přes 40 milionů obyvatel, musily by
tam, kdyby daňová výše na každé
motorové vozidlo byla tak nízká jako u nás,
býti plné 4 miliony motorových vozidel. A
to se nebude nikdo odvažovati tvrditi! Anglie přes
to, že je to země vypjatého kapitalismu, že
máme největší příčinu
potírati jejich zahraniční politiku, musíme
přiznati, že se tam naprosto jiným loktem měří
kapitalistům a bohatým vrstvám než u
nás. Vždyť to máte ve statistice v berní
reformě. Tam se zvýšil příjem;
v zemi, která má třikrát tolik obyvatel
a ani ne dvojnásobnou rozlohu území, jen
na daň z vyšších příjmů
382 tisíc občanů vybírá se,
tuším, 18 milionů, a u nás však
všichni kapitalisté, o nichž denně čtete
v novinách jako na př. že vyplácejí
Kolbenovka 75%, pivovary a banky, jak mluvil p. předřečník,
vyplácejí ohromné dividendy, všichni
tito neplatí ani polovice daně z příjmu,
co platí pracující dělníci
a veřejní zaměstnanci. Ovšem, poněvadž
u nás poroučí zámožné
vrstvy a, jak jsem to již několikráte s tohoto
místa zdůraznil, vláda a koalice je jen výkonným
orgánem vládnoucích vrstev, proto se dá
do důvodové zprávy: Z národohospodářských
důvodů bylo by škodlivé zatížení
dopravy automobilové novými daněmi, kdyby
se tak dělo pro všeobecné státní
účely a státní pokladnu.
U nás p. dr Engliš se nikterak nerozmýšlí,
bude-li škodlivé, když na výplaty kněží
se zvýší cukerní daň o 60 haléřů
na 1 kg. U nás při jiných veřejných
dávkách, při dávkách hlavně
spotřebních, nikdy tohoto ohledu na veřejné
zájmy není, ale mají-li se berním
šroubem lépe přitáhnouti majetkově
silní, kteří by to hospodářsky
snesli, pak prostě z národohospodářských
důvodů není účelným,
aby se tato daňová břemena na majitele aut
přenesla. Myslím, že po čertech je málo
mezi nimi malých živnostníků i rolníků,
o dělnících ani nemluvě, majitelé
aut jsou vesměs z kruhů zámožných,
kde, mají-li býti přitisknuti poněkud
ke zdi, je ihned národohospodářský
zájem na prvním místě.
Děláme zákon o úpravě silnic.
Venkov čeká, čeká také nějaké
ustanovení, zvláště když tento
zákon odhlasuje nynější agrárně-klerikální
koalice, která hlavní kádr svých voličů
má na venkově, nějaký zákrok
proti všemu tomu, co automobilismus na venkově páchá.
Běžte do těch vesnic, kde se nezmohli na dlážděnou
silnici, a těch nemáte ani , a podívejte
se na obydlí těch lidí, jak to vypadá
tam, kde projíždějí auta. Zákon
nedovolí, aby si vlastní majitelé domků
opravili barák, na to musí býti koncesovaný
stavitel nebo zedník, ale je dovoleno, aby tomuto majiteli
domku, který dá několik set korun na opravu
domku, auty projíždějícími utvořivšími
se po dešti kalužemi byl potřísněn,
takže domek vypadá hůře, než když
se ve stáji někde tři roky nebílí.
Venkované čekají, že v tomto zákoně
nějakým ustanovením zamezíte toto
ničení majetku venkovanů, a nejen majetku,
nýbrž i mnohdy zdraví, šatstva atd. Vždyť
automobily jsou hotovou metlou venkova. Jsem náhodou z
obce, kterou projíždějí 200 až
250 automobilů do Zlína. Vždyť tam není
možno pracovati v poli, když se jedno auto za druhým
žene, a při tom vítr fouká, takže
zvednutý prach se vůbec neusadí a dusí
pracující v řepě, v zemácích
nebo při seči. Přes to se nic nedělá,
naopak majitelé aut žádají ještě
vydání nového řádu silničního,
aby mohli svou šílenou jízdu ještě
zrychliti. V nynějším složení tohoto
zákonodárného sboru nemáme moc, abychom
vlastní vůli prosadili, poněvadž byť
bychom podávali sebe praktičtější
a účelnější návrhy, hodí
se všecky pod stůl. Před týdnem jste
hodili pod stůl náš návrh, aby obnos
pro živelními pohromami postižené byl
zvýšen na 50 milionů, a včera uni sono
bylo v zemědělském výboru zástupci
lidové i agrární strany, ba dokonce samým
ministrem Černý m dokázáno,
že to nestačí, že se musí vypumpovat
někde nějaký větší obnos,
poněvadž povolená částka je přímo
maličkostí vzhledem k ohromným škodám,
které byly živelními pohromami způsobeny.
My na to upozorníme i venkovany bez ohledu na to, jak se
o těch našich útocích píše
v agrárním tisku. Jsme ještě tak mocní,
abychom se mezi lid venkovský dostali, a ukážeme
venkovanům v obcích, že se zde dělá
zákon, podle kterého se mají upraviti silnice
kolem hlavního města, kde většinou žije
panstvo, ba dokonce kam se dnes stěhují i zástupci
drobných venkovanů. Vždyť je všeobecně
známo již jsem to tu jednou řekl že předseda
agrární domoviny nechce již čichati
ten výpar vesnice, kde je třeba hodně těch
výparů, aby plodiny rostly, a stěhuje se
do předměstí pražského. Budou
se upravovati silnice kolem Prahy, Karlových Varů,
Luhačovic, zkrátka kolem těch středisk,
kde se schází buržoasie, nikoli však na
účet těchto bohatých, nýbrž
na účet těch, kteří ty krejcary
velmi těžko dávají dohromady, na účet
napolo hladových dělníků. Promluvím
o tom ještě později. Engliš, vlastně
pan ministr dr Engliš, abych zase nebyl hrubým,
(Veselost komunistických poslanců.)
dokazuje v důvodové zprávě, že
z národohospodářských důvodů
by bylo škodlivé zatížiti automobilovou
dopravu atd. Nečetl pan ministr dr Engliš před
týdnem, že Kolbenovka vyplácí 75% čistého
zisku, nečetl před týdnem, že pravovárečné
právo v Plzni je honorováno letos 60.000, ačkoli
loni bylo honorováno 45.000?
Co zde tvrdil předešlý řečník
o 20% čistého zisku Živnobanky, myslím,
že je jenom částí tohoto čistého
zisku. Vždyť nám to prozradili stávkující
úředníci bankovní r. 1922, jak se
švindluje v bankách a podnicích, jak pod různými
a různými tituly se skrývají ohromné
čisté zisky, jak se rozmnožuje kapitál
provozovací, ale nerozděluje se, aby se nové
akcie kupovaly, aby se ukládal kapitál z nových
akcií, nýbrž se prostě rozdají
nové akcie starým akcionářům
a místo zisku při zvýšeném kapitálu
200 milionovém je zisk pouze polovina. Tedy z národohospodářských
důvodů nesnesou prý majitelé aut,
většinou lidé žijící bez
vlastní produktivní práce, daňového
zatížení. Vážení pánové,
kdo tomu věří, ať tomu věří.
Páni z koalice tomu věřiti musí, ale
my tomu nevěříme, poněvadž denní
události vyvracejí toto tvrzení a my se musíme
postarati o to, aby široká pracující
veřejnost v Československu byla přesvědčena,
že toto tvrzení v důvodové zprávě
je pouhým klamem a šalbou.
Správa silničního fondu bude v rukou 28 členů
jmenovaných ministrem veř. prací. Snad tam
budou také členové ze zvolených nebo
z jmenovaných zástupců okresních a
zemských zastupitelstev. Fond bude spravován lidmi,
kteří podle zákona o okresních a zemských
zastupitelstvech mají právo také oferovati
na dodávky. Víte, co to znamená? Byl jsem
také ve silničním výboru. Staré
rakouské zákony, stará ustanovení
nedovolovala, aby členové silničních
výborů, resp. správní komise směli
oferovati na dodávky. Proč? Poněvadž
to svádí jen ke kamarádšoftu, který
mezi těmito lidmi při těchto dodávkách
se uplatňuje. Ale dnes už nechce se tento kamarádšoft
skrývat jako dříve, kdy členové
zastupitelstva se skrývali za svaka, tchána, za
synovce, za švagra nebo jiného příbuzného,
jehož jménem získávali dodávky.
Nyní sami si mohou za sta a tisíce dodávky
mezi sebe rozděliti. Pak tu p. dr Kramář
s tohoto místa dokazuje cosi o demokracii a ústavě.
Všechno se jmenuje. A jak se to jmenuje? Ne podle zásad,
podle kterých je složen tento zákonodárný
sbor, ne podle klíče, podle poměrného
zastoupení. Nyní, pánové, se ti a
ti vyloučí z toho zastupitelstva a konec. Nedožádáte
se nikde nápravy. V okresní silniční
komisi ve Zlíně po 3 leta se hospodařilo
tak, že tam byl přebytek, ačkoliv je to nejpoplatnější
obec, má 110.000 základny daňové,
pak máme Malenovice a ostatní obce, které
mají asi 10.000 až 12.000 základny daňové.
Většina toho silničního výboru
nebo správní komise, složená ze 4 lidovců,
2 agrárníků, 2 komunistů, 1 živnostníka
a 1 sociálního demokrata, nechtěla vstoupiti
na manýry p. Tomáše Bati, předsedy tohoto
silničního výboru, který dokazoval,
že není potřebí na silnice voziti štěrk,
že stačí silnice spravovati dobře usušeným
blátem, shrnovaným ze silnic. Když potom se
dostal do konfliktu, kdy obviňoval místopředsedu
tamní agrární strany, dokonce kandidáta
do senátu za agrární stranu, Jana Šenkoříka,
pan Baťa chtěl udělati efekt a zařídil
si to u zemského výboru a jiných činitelů,
že hlavní jeho odpůrci nesmějí
býti do správní komise jmenováni.
Najednou jest jmenována správní komise okresu
zlínského. Sociální demokraté
mají v našem okresu 3% hlasů a dostali zastoupení,
poněvadž jsou hodní, jsou státotvornou
oposicí, národní demokraté a čeští
socialisté dostali zastoupení, ale komunisté,
kteří mají 21% hlasů, většinou
domkářů a malorolníků, kteří
komunisty volí, zastoupení nedostali. To není
živel státotvorný!
Zodpovězte otázku, už jsem ji také položil
v ústavně-právním výboru p.
dr Kramáři, když jsem tam seděl
místo dr Šmerala, a ten řekl, že
jedna třetina nebude volena, přirozeně, že
bude jmenována, zase ze "státotvorných"
živlů. Když tři synci jednoho otce různě
na gruntě hospodaří, když dva synci
kradou ve dne a v noci a ten třetí synek to tomu
tatíkovi řekne, aby je vytahal za uši, pak
ti zloději jsou dobří přátelé
toho otce a ten, kdo upozornil na to, ten je jeho nepřítelem?
A taková je naše státobornost. Krade se ve
špirituse, ve válečných půjčkách,
benzínu, je osvobozen takový Bergman, který
ukradne státu 1 1/2
milionu, je snížena pokuta, (Výkřiky.
- Místopředseda Stivín zvoní.)
a když komunisté na to upozorní, tak jsou státoborným
živlem podle názoru pana kol. Štefana,
který svého času byl jakýmsi funkcionářem
toho státoborného živlu, poněvadž
to bylo v okruhu jeho působnosti. Tedy my jsme státoborní;
když jsme tu zlodějnu špiritusovou vyložili
r. 1923 a když jsme tvrdili o určitých osobách,
že jsou na močeny, pak štvaly ve svém
tisku, že je to jenom podkopná činnost komunistických
poslanců. Ale když nejvyšší úředník
na hradě prohlásil, že by byl nerad, aby mu
smrděly prsty, kdyby snad deputace senátu a jeho
předseda Karel Prášek přišla
mu gratulovat, tak jste věřili, že se krade.
To je jednoduché: O člověku, s jehož
názory nesouhlasím, kterému nechci dovolit,
aby mě kontroloval, o člověku, jemuž
nemohu dokázati jedinou korupci, jediný úplatek,
prohlásím, že je prostě státoborný
a nikam ho nepustím, jen snad do kasáren a do berního
úřadu.
Vážení, když chcete, aby republika byla
nazývána a považována za demokratický
stát, když vykládáte stále světu
a občanstvu v republice, že je tu vláda lidu
pro lid a že tu platí ústava, podle níž
všechny vrstvy občanské žijící
v tomto státě, pokud z trestního práva
nevyplývá pro ně ztráta volebního
práva, mají právo na zastoupení, pak
nesmíte takovou taktiku provozovat, pak řekněte
prostě, že je tu diktatura určité třídy,
která také má tolik moci, aby nepřipustila
revisory, aby je nemohli klepnouti pořádně
přes prsty, poněvadž to dělá
všem zlou krev. Tak vypadají věci ve skutečnosti.
A tak to bude také i s tím jmenováním
do toho fondu pro ty ohromné miliardy, které budou
vzaty tímto zákonem ze sociálního
pojištění. (Výkřiky posl.
Chlouby.)
V rozpočtovém výboru sám sekční
šéf dr Hermann prohlásil, že se po převratě
dávala na silnice jenom jedna třetina obnosu, který
se dával před převratem. Ale když to
člověk vytkne těm, kteří drží
rozhodující moc v rukou, řeknou: Nebylo prostředků,
nebylo odkud brát! Ale před 14 dny jsme tu schvalovali
účetné uzávěrku za r. 1925
a tam se shledalo, že r. 1925 překročil se
preliminovaný rozpočet pro militarismus o 234 miliony
v nákladech osobních a věcných a na
to je peněz dost! Na to, abychom měli osmkrát
tolik generálů s platy, o nichž se rakouským
generálům i co se týče nákupní
ceny peněz ani nezdálo, na to, abychom takovému
dobrodruhu Gajdovi platili 50.000 roční pense, na
to máme, ale na silnice ne!
Z fondu budou spravovány jen silnice státní
na prvém místě, okresní a obecní
mohou počkati. Nevím, pánové, ale
k tomu bude potřebí hodně jezovitství,
abyste o správnosti tohoto ustanovení přesvědčili
předsedy okresních správních komisí
to jsou vaši lidé, my jich tam máme jen několik
- a rovněž tak obecní starosty, kteří
jsou také většinou z vašich řad.
Před měsícem jsme odhlasovali zákon,
kterým se limitují okresní a obecní
přirážky: obec smí vybírati pouze
200%, okresy 110% a teprve až vyčerpají veškeré
dávky, které jim budou poukázány zemským
výborem a později zastupitelstvem, mohou býti
limitované přirážky zvýšeny.
Sejdete se s polovicí oněch zastupitelstev v obcích,
kde 200% přirážek nebude stačiti v zimě
na otop školy. Jsou horské obce s 15 až 1800
obyvatel s 6třídní školou, kde základna
daňová je 1500 Kč, poněvadž průmysl
tam není, dělnictvo chodí na práci
jinam, ale výlohy spojené s vydržováním
školy musí obec sama vydržeti. Chcete to dopracovati
tak daleko, aby každé dítě, než
půjde do školy, muselo jíti do panského
lesa ukrásti trochu dříví, aby ve
škole nezmrzlo? Pro okresy je určeno 110%, ale je
spousta takových okresů, kde se 110% nezaplatí
ani osobní náklady. Co budou dělati silniční
komise nebo správní výbor, když nebudou
moci dát potřebný materiál k úpravě
silnic? Vždyť pohromy, o nichž se psalo a mluvilo
v poslední době ve výborech, jak v rozpočtovém,
tak zemědělském výboru, vyžádají
si 1000% přirážek. Nám loňského
roku shodila voda jen 5 mostů ne velikých, mají
rozpětí jen 7-8 m, a přece vydali jsme na
stavbu těchto pěti mostů plných 100%
přirážek, ale vy z fondu, který bude
napájen z peněz dělnických, nedáte
nic okresům a obcím. (Zpravodaj posl.
Bečák: To není pravda!)
Potěš je pánbůh, než se dočkají
těch 5 milionů, které jim budou ponechány.
Pan zpravodaj praví, že to není pravda. Ale
těch 5 milionů, které je ponecháno
na konec té spoustě okresů a 15 tisíc
obcí, v nichž se najde všude kousek cesty nebo
silnice obecní, jest jako když se plivne do moře,
nebo do Vltavy v Praze a v Mělníce se křičí,
že byla v Praze velká voda. Ale stávající
dávku z aut tímto zákonem rušíte.
Obecní a okresní silnice budou ničeny nadále
auty, ale dávka jest pryč. Všechno se musí
vybrati na pivě, na mase, na chlebě, na alkoholických
nápojích, na hře, na zábavách
atd. Nevím, půjde-li to nebo nepůjde. Tvrdili
jsme to hned v příslušných výborech,
když byly omezovány obecní přirážky,
že to nepůjde. Dnes obce jsou zatíženy
stavbou škol, slibovalo se jim ovšem také, že
se převezme náklad státem, ale slib se nedodržel,
mnoho obcí jest zatíženo elektrisací
žádný to nemůže podceňovati,
poněvadž je to ohromná úleva ve výrobě.
Ale obce, kterým se podle vašeho zákona limitují
přirážky a které musí ze stávajících
dluhů platiti 50% přirážek na úroky,
nesmějí si dál už nic vypůjčiti.
A teď, když hlavně v okolí průmyslových
měst stavební ruch se poměrně ohromně
rozšířil v okolí Zlína na př.
se vystavělo za posledních 5 let 100krát
tolik budov, co za dvacet let předcházejících
když nové ulice se tvoří z polí
hlinitých, která nemají tvrdý podklad,
takže když sprchne, není možno tam ani pěšky
jíti, neřku-li povozem a když obec má
nějakých 100.000 dluhů za stavbu školy
- moje obec má na př. 300.000 dluhů za elektrisaci,
úroky budou obnášeti 80 až 90%, a máme
postaveno 80 domků, kde nebydlí jenom dělníci,
ale živnostníci, malozemědělci a úředníci
nebudeme směti postaviti ani pořádný
chodník, protože na to nebudeme míti prostředků
a pro limitaci přirážek vypůjčiti
si nebudeme moci. (Předsednictví převzal
místopředseda inž. Dostálek.)