Čtvrtek 14. července 1927

Stejně tak je tomu se zabezpečením osob, které pro vysoký věk do pojištění podle zákona čís. 221/24 pojaty nebyly. Ani k těmto veteránům práce nesplnila vláda svou povinnost a ač jí již před 3 roky bylo dáno k disposici k tomu účelu 130 mil. Kč, nechává tyto staré sedřené dělníky hladověti a hynouti bez pomoci v pastouškách a na ulicích, zatím co kněžím se dala bohatá kongrua, agrárníkům vysoká cla, zaviňující drahotu atd.

V této věci je pozoruhodné, že pan ministr Šrámek sám uznává, že zákon pro přestárlé osoby by měl býti hotov, ale zdá se, i když nechce býti jeho obhájcem, že zejména nynější režim zajal ho tak, že nechce připustiti, aby zákon pro přestárlé osoby byl vydán a abychom vůbec věděli, na jakých zásadách se má toto sociální dílo provésti.

Lehkomyslnost a neprozřetelnost, se kterou vláda tuto osnovu podává, vyplývá nejlépe z toho, že sama převzala úkol kazimíra a připravuje novelisaci zákona, chystá se omeziti příjmy Ú. S. P. snížením příspěvků a vyloučením některých kategorií dělnictva z pojištění a současně ukládá Ú. S. P. tak dalekosáhlé finanční závazky, aniž by jediným haléřem k jejich fondům přispěla.

Proto v dějinách tohoto státu a jeho pracující třídy zůstane tato vláda za své činy zapsána písmem nejčernějším, neboť žádná horší vláda po ní již přijíti nemůže.

Pan ministr dr Engliš napsal 2. července do "Národních Listů", že osnova počítá s levným úvěrem, který by v tom rozsahu jinde nebyl získatelným, že tato půjčka je pro svoji produktivitu a soustředěnost ku prospěchu sociálnímu pojištění a že by bylo škoda fondy Ú. S. P. tříštiti, poněvadž menším úkolům slouží lidové peněžnictví a banky.

Myslím, že hlavní zásadou osnovy je, aby fondy Ú. S. P. byly pro bankovní velkokapitál učiněny neškodnými. Levnější úvěr Ú. S. P. by banky vytlačil do značné míry z peněžního trhu, nebo by je donutil k snížení úrokové míry a proto toto nebezpečí pro finanční velkokapitál pracující s pohádkovými zisky musí býti odstraněno takovýmto zákonem o silničním fondu, o jehož prospěšnosti po příkladu p. ministra financí se rozepsala v "Národních Listech" řada vysokých ministerských úředníků. Na př. uvedu, že Živnobanka v Praze rozesílá právě tiskem výsledky svého hospodaření za r. 1926 a na 200 mil. akciového kapitálu vykazuje ryzího zisku Kč 38,652.249, t. j. 20%.

Už bylo řečeno, že nynější režim - a já do něho nepočítám jenom p. dr Engliše neměl odvahu jíti dosud na žádný fond, jenom na nejmladší fond Ústřední sociální pojišťovny. Pánové, proč nynější režim nešel na jiné fondy starých ústavů, nemluvě ani o bankách? Že nynější režim nešel na banky, je pochopitelné, vždyť Preis a ostatní páni by se hněvali, kdyby se chtělo jíti na reservy bank a zejména na zisk bank, jako má Živno za r. 1926. Ale je příznačné k charakteristice nynějšího režimu a k charakteristice jeho nazírání na dělnickou třídu, že se jde na fond nejmladšího ústavu a právě na fondy nejchudších lidí, aby se restaurovaly silnice.

Jinak si není možno vysvětliti, proč má vláda tolik ohledů k bankám, které při mnohdy nepoctivém krachu desítkami milionů sanuje, a proč ten arogantní, rozkazovací, bezohledný postup vůči Ústřední sociální pojišťovně, které oproti bankám je vláda v každém směru zlou macechou. Neví-li pan ministr financí o prostředcích na silniční fond, nechť zastaví sanaci zkrachovaných bank ze státních prostředků a zbude mu ještě těch několik milionů, které vláda zadržuje chudým horníkům, provisionistům, sirotkům a vdovám na drahotních přídavcích.

Docela neodůvodněné je, že osnova osvobozuje traktory používané v zemědělství, ale naproti tomu neosvobozuje vozidla nemocenských pojišťoven, nejsou-li zařízena pro zdravotní službu. Řada nemocenských pojišťoven vlastní své automobily pro dopravu lékařů k nemocným, k lékařským revisím a k převozům lehkých pacientů, ale přesto osnova nemocenské pojišťovny od daně neosvobozuje. To bude v praksi znamenati, že dělnictvu bude na rekonstrukci silnic dopláceti několika způsoby. Jednak nucenou půjčkou z jeho premiových reserv, shromážděných u ÚSP., zhoršením podmínek zdravotních a léčebné péče ÚSP., která se nebude moci věnovati svým vlastním úkolům, zhoršením úvěrové akce ÚSP. v záležitostech stavebních a bytových, udržováním vysoké úrokové míry kapitalistických peněžních ústavů, zhoršením úvěrové situace obcí a okresů a nakonec bude dělnictvo platiti samo daň, které budou podrobena vozidla nemocenských pojišťoven "nezařízená" na zdravotní službu.

Přesto, že správa silničního fondu bude hospodařiti s penězi dělníků, nebude míti dělnictvo na správu fondu naprosto žádného vlivu. § 7 osnovy ustanovuje zřízení 28členné silniční rady, ale jen jako poradního sboru, jehož největším právem bude "podati posudek" o programu ministerstva veř. prací a posudek, jak má býti rozdělena podpora na zlepšení silnic nestátních, případně podávati v těchto směrech vlastní návrhy, ale rozhodovati bude o těchto věcech vysoká státní byrokracie.

Silniční rada má býti podle téhož paragrafu jmenována ze zástupců samosprávných svazků, Ústřední sociální pojišťovny, zájemníků a odborníků. Již z toho je zřejmo, že jde o sbor, kde vůle a přání malého lidu nebudou moci býti náležitě vůbec uplatněny.

Krajně nespravedlivé je ustanovení §u 25, jak už bylo předešlým řečníkem také řečeno, které zavádí novou dávku z jízdného autobusy. Je přece všeobecně známo, že autobusy nejezdí lidé majetní. Pro jejich auta budou za peníze dělníků rekonstruovány státní silnice a nemajetný lid bude jim na to touto novou dávkou, která se projeví dalším zdražením jízdného, připláceti.

Také kraje, ve kterých je nedostatečné aneb žádné spojení železniční, budou touto dávkou postiženy, neboť ustanovení 2. odst. §u 25, že ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem železnic, pošt a telegrafů může v těchto krajích dávku zcela nebo z části prominouti, nedává žádné záruky o tom, že se tak skutečně stane.

V celku osnova je sociálně krajně nespravedlivá, neboť téměř veškeru tíhu nákladů svaluje na bedra malého lidu. Budou míti z ní prospěch lidé majetní a kapitalistické peněžní ústavy, zatím co snížena bude opět životní úroveň pracujícího lidu.

To, že si státní správa dává sama pro sebe tolik zmocňovacího práva pro silniční fond, je u osnovy této zajímavostí a charakterisuje právě nynější poměry ve státě.

Protestujeme co nejdůrazněji proti této předloze, která je pokračováním protilidové politiky dnešní vlády a varujeme před pokračováním na této cestě. Struna trpělivosti pracujícího lidu jest již napjata až k prasknutí a snadno by se mohlo státi, že takovýmito "reformami" vyvolá vláda duchy, k jichž zažehnání už jí nebude stačiti sil.

Osnova je v pravém slova smyslu konfiskací dělnických peněz, nashromážděných v ÚSP k zajištění důchodů invalidních a starých dělníků, jich vdov a sirotků, jichž hospodářský úkol byl vymezen zákonem o sociálním pojištění. Neslýchaný způsob, jakým tyto dělnické peníze jsou svému úkolu odcizovány k prospěchu majetných tříd, právem vyvolává všude pobouření. Dokladem toho je, že ředitelství, představenstvo i výbor ÚSP., ve kterém přece jsou vládní strany dostatečně zastoupeny, usnesly se ve schůzi dne 8. července na resoluci, kterou se proti této osnově ohradily zcela právem, neboť ÚSP. ještě nezřídila ani jeden léčebný ústav a již pan ministr dr Engliš přichází a fondům Ústřední sociální pojišťovny diktuje docela jiný účel, než k jakému jsou zákonem určeny. Vzpomínám, jak byly obavy, že budou peníze v Ústřední sociální pojišťovně zbytečně ležeti, že nebudou zúročeny, a nyní vidíme, že nynější režim dělnictvu tak nepřátelský, jest první, který toto jmění konfiskuje.

Protestuji proti této reakční, protisociální osnově a je samozřejmo, že náš klub bude hlasovati proti jejímu schválení. (Potlesk poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. Mikulíček.

Posl. Mikulíček: Plných 8 let od převratu státního namlouvá se občanům v tomto státě, že poměry se u nás konsolidují, že zlepšují se hlavně poměry těch, kteří produktivně pracují na úkor kapitalistických vykořisťovatelů. Ve skutečnosti však denně shledáváme zjev, že toto všechno křičí se do světa ústy zástupců jednotlivých politických stran pro stě proto, aby byl pracující lid námezdní a samostatně na vlastním pracující hanebně klamán a šálen. Nedivte se tomu dnes a myslím, člověk má určité zkušenosti, když jezdí z jednoho konce republiky na druhý že v mnohých krajích lidé toužebně vzdychají po starých rakouských poměrech ve všech směrech, nejen po stránce hospodářské, ale také politické a kulturní. Po stránce hospodářské srážena je dnes životní úroveň těch, kteří večer lehají se starostí, co budou ráno dělati, do nemožnosti, kdežto na druhé straně podniky kapitalistické vykazují zisky, o kterých se jim nikdy nezdálo, a banky mohou požadovati úroky, za které by byly za starého rakouského režimu pro lichvu několik měsíců kriminalisovány. Po stránce svobod politických ve starém Rakousku stačil tehdejším demokratům trestní zákoník z r. 1803, který pod dojmem vítězství revolučních myšlenek ve velké francouzské revoluci byl v Rakousku uskutečněn, ale dnešní československé koalici nestačí. Musel přijíti zákon na ochranu republiky, který jste za cenu tahání poslanců policií za ruce a nohy z poslanecké sněmovny násilnou cestou v tomto zákonodárném sboru prosadili. V otázkách kulturních Rakousko odvezlo našeho Havlíčka, nebyl to komunista, ale měl ve svých pracích žurnalistických silný sklon k socialistickému řešení otázek hospodářských do Brixenu, kalkulovalo s tím, že má podryté zdraví a že odvezením do nehostinného kraje zbaví se tohoto svého nepřítele, ale rakouský censor nekonfiskoval Havlíčkovy spisy, toho jsme se museli dočkati až v osvobozené, z revoluce vzniklé Československé republice.

Nynější president Masaryk stál v odboji proti starému režimu a hlavně v odboji proti černé klerikální reakci, která vedla s ním boj na život a na smrt. Pan posl. Hlinka se ironicky směje, ale sám zpíval "Te Deum laudamus", když byl Masaryk na udání 300 katechetů odsouzen do kriminálu. Ale jeho spisy se nekonfiskovaly, toho jsme se museli dočkati až za vaší vlády, až za vlády té t. zv. demokracie, lidovlády.

Starorakouské zákony nutily výslovně exekuční mocí každého, kdo nadužíval cest, aby je také na vlastní náklad opravil. Tam, kde obec neměla exekuční moci, byla to zemská správa politická resp. vyšší úřad, aby toho, kdo přes normu nadužívá cesty, donutila exekuční mocí ke správě této cesty. Vy zahazujete toto starorakouské ustanovení, poněvadž nejde k duhu těm, kterým jak ta stará všenárodní, tak tato nová měšťácká koalice slouží. Cesty nezničili pracující zemědělci a nebudete snad také chtít tvrdit, že dělníci někde zničili silnice chozením pěšky nebo jízdou na kole do práce. Ty jsou zničeny dopravou automobilovou, nejen těžkými auty, ale i lehkými auty, poněvadž tam, kde není možno přikročiti k válcování silnic, je zbytečno každé snažení o opravu silnice, poněvadž vyplní-li cestář dolík kamenem, několik aut, které přejedou šílenou rychlostí, opět kámen rozstříknou. Také rolníci, venkované se svými potahy nezničili silnice, ti naopak silnice uváleli, ale auto, které rýpe a hrabe v půdě, ničí silnice. A místo abyste byli už před 8 lety, když jsme na to upozorňovali, přikročili k řádnému zdanění majitelů aut, čekal: jste, až silnice jsou v takovém nemožném stavu, že dnes i páni z agrární strany, kteří vedou tuto politiku, jsou biti svými venkovany, poněvadž spousta jejich voličů, kteří tvoří jejich kádr, jsou odkázáni pouze n a volský potah, který se obyčejně neková a s nímž se nemůže po silnicích jezdit, poněvadž dnes neokovaný dobytek nemůže jeti 5, 6 km, aby na druhý den nekulhal. Ne aby se účelně zdanila autodoprava, aby se majitelům luxusních aut a těch je nejméně polovice uložila řádná daň, nýbrž auta se zdaňují předloženým návrhem tak směšnou cifrou, že to má vynésti celkem 30 mil. Kč. V mnohých případech, kde jde o přitažení berního šroubu, o okleštění politických práv občanů, tam se vláda a koalice v tomto státě opičí po zahraničí, ale kde jde o důkladné skřípnutí bohatých vrstev, tam už nemáte té odvahy, poněvadž, myslím, nesmíte.

Uvedu příklad z Anglie. Tam už léta se vybírá roční daň z aut a motorových vozidel a dosahuje částky 3062 mil. Kč. Pan referent o tomto vládním návrhu mi řekl: ano, ale kolik tam je aut! Anglie je o 100 tisíc km2 větší než Československá republika. V Československé republice podle statistiky v tomto návrhu zákona je okrouhle 39.500 vozidel a poněvadž každý den se jejich počet stupňuje, řekněme, že je jich 40.000, kolik by musilo býti vozidel v Anglii, když v Anglii se vybere daně z motorových vozidel stokrát více; 30 milionů u nás, a tam 3062 mil. (Zpravodaj posl. Bečák: To se nedá porovnati!) Když se to nedá porovnati, musil by také ten, kdo obhajuje nynější nízké zdanění motorových vozidel, prokázati, že každý desátý občan v Anglii vlastní auto. Poněvadž Anglie má něco přes 40 milionů obyvatel, musily by tam, kdyby daňová výše na každé motorové vozidlo byla tak nízká jako u nás, býti plné 4 miliony motorových vozidel. A to se nebude nikdo odvažovati tvrditi! Anglie přes to, že je to země vypjatého kapitalismu, že máme největší příčinu potírati jejich zahraniční politiku, musíme přiznati, že se tam naprosto jiným loktem měří kapitalistům a bohatým vrstvám než u nás. Vždyť to máte ve statistice v berní reformě. Tam se zvýšil příjem; v zemi, která má třikrát tolik obyvatel a ani ne dvojnásobnou rozlohu území, jen na daň z vyšších příjmů 382 tisíc občanů vybírá se, tuším, 18 milionů, a u nás však všichni kapitalisté, o nichž denně čtete v novinách jako na př. že vyplácejí Kolbenovka 75%, pivovary a banky, jak mluvil p. předřečník, vyplácejí ohromné dividendy, všichni tito neplatí ani polovice daně z příjmu, co platí pracující dělníci a veřejní zaměstnanci. Ovšem, poněvadž u nás poroučí zámožné vrstvy a, jak jsem to již několikráte s tohoto místa zdůraznil, vláda a koalice je jen výkonným orgánem vládnoucích vrstev, proto se dá do důvodové zprávy: Z národohospodářských důvodů bylo by škodlivé zatížení dopravy automobilové novými daněmi, kdyby se tak dělo pro všeobecné státní účely a státní pokladnu.

U nás p. dr Engliš se nikterak nerozmýšlí, bude-li škodlivé, když na výplaty kněží se zvýší cukerní daň o 60 haléřů na 1 kg. U nás při jiných veřejných dávkách, při dávkách hlavně spotřebních, nikdy tohoto ohledu na veřejné zájmy není, ale mají-li se berním šroubem lépe přitáhnouti majetkově silní, kteří by to hospodářsky snesli, pak prostě z národohospodářských důvodů není účelným, aby se tato daňová břemena na majitele aut přenesla. Myslím, že po čertech je málo mezi nimi malých živnostníků i rolníků, o dělnících ani nemluvě, majitelé aut jsou vesměs z kruhů zámožných, kde, mají-li býti přitisknuti poněkud ke zdi, je ihned národohospodářský zájem na prvním místě.

Děláme zákon o úpravě silnic. Venkov čeká, čeká také nějaké ustanovení, zvláště když tento zákon odhlasuje nynější agrárně-klerikální koalice, která hlavní kádr svých voličů má na venkově, nějaký zákrok proti všemu tomu, co automobilismus na venkově páchá. Běžte do těch vesnic, kde se nezmohli na dlážděnou silnici, a těch nemáte ani , a podívejte se na obydlí těch lidí, jak to vypadá tam, kde projíždějí auta. Zákon nedovolí, aby si vlastní majitelé domků opravili barák, na to musí býti koncesovaný stavitel nebo zedník, ale je dovoleno, aby tomuto majiteli domku, který dá několik set korun na opravu domku, auty projíždějícími utvořivšími se po dešti kalužemi byl potřísněn, takže domek vypadá hůře, než když se ve stáji někde tři roky nebílí. Venkované čekají, že v tomto zákoně nějakým ustanovením zamezíte toto ničení majetku venkovanů, a nejen majetku, nýbrž i mnohdy zdraví, šatstva atd. Vždyť automobily jsou hotovou metlou venkova. Jsem náhodou z obce, kterou projíždějí 200 až 250 automobilů do Zlína. Vždyť tam není možno pracovati v poli, když se jedno auto za druhým žene, a při tom vítr fouká, takže zvednutý prach se vůbec neusadí a dusí pracující v řepě, v zemácích nebo při seči. Přes to se nic nedělá, naopak majitelé aut žádají ještě vydání nového řádu silničního, aby mohli svou šílenou jízdu ještě zrychliti. V nynějším složení tohoto zákonodárného sboru nemáme moc, abychom vlastní vůli prosadili, poněvadž byť bychom podávali sebe praktičtější a účelnější návrhy, hodí se všecky pod stůl. Před týdnem jste hodili pod stůl náš návrh, aby obnos pro živelními pohromami postižené byl zvýšen na 50 milionů, a včera uni sono bylo v zemědělském výboru zástupci lidové i agrární strany, ba dokonce samým ministrem Černý m dokázáno, že to nestačí, že se musí vypumpovat někde nějaký větší obnos, poněvadž povolená částka je přímo maličkostí vzhledem k ohromným škodám, které byly živelními pohromami způsobeny. My na to upozorníme i venkovany bez ohledu na to, jak se o těch našich útocích píše v agrárním tisku. Jsme ještě tak mocní, abychom se mezi lid venkovský dostali, a ukážeme venkovanům v obcích, že se zde dělá zákon, podle kterého se mají upraviti silnice kolem hlavního města, kde většinou žije panstvo, ba dokonce kam se dnes stěhují i zástupci drobných venkovanů. Vždyť je všeobecně známo již jsem to tu jednou řekl že předseda agrární domoviny nechce již čichati ten výpar vesnice, kde je třeba hodně těch výparů, aby plodiny rostly, a stěhuje se do předměstí pražského. Budou se upravovati silnice kolem Prahy, Karlových Varů, Luhačovic, zkrátka kolem těch středisk, kde se schází buržoasie, nikoli však na účet těchto bohatých, nýbrž na účet těch, kteří ty krejcary velmi těžko dávají dohromady, na účet napolo hladových dělníků. Promluvím o tom ještě později. Engliš, vlastně pan ministr dr Engliš, abych zase nebyl hrubým, (Veselost komunistických poslanců.) dokazuje v důvodové zprávě, že z národohospodářských důvodů by bylo škodlivé zatížiti automobilovou dopravu atd. Nečetl pan ministr dr Engliš před týdnem, že Kolbenovka vyplácí 75% čistého zisku, nečetl před týdnem, že pravovárečné právo v Plzni je honorováno letos 60.000, ačkoli loni bylo honorováno 45.000?

Co zde tvrdil předešlý řečník o 20% čistého zisku Živnobanky, myslím, že je jenom částí tohoto čistého zisku. Vždyť nám to prozradili stávkující úředníci bankovní r. 1922, jak se švindluje v bankách a podnicích, jak pod různými a různými tituly se skrývají ohromné čisté zisky, jak se rozmnožuje kapitál provozovací, ale nerozděluje se, aby se nové akcie kupovaly, aby se ukládal kapitál z nových akcií, nýbrž se prostě rozdají nové akcie starým akcionářům a místo zisku při zvýšeném kapitálu 200 milionovém je zisk pouze polovina. Tedy z národohospodářských důvodů nesnesou prý majitelé aut, většinou lidé žijící bez vlastní produktivní práce, daňového zatížení. Vážení pánové, kdo tomu věří, ať tomu věří. Páni z koalice tomu věřiti musí, ale my tomu nevěříme, poněvadž denní události vyvracejí toto tvrzení a my se musíme postarati o to, aby široká pracující veřejnost v Československu byla přesvědčena, že toto tvrzení v důvodové zprávě je pouhým klamem a šalbou.

Správa silničního fondu bude v rukou 28 členů jmenovaných ministrem veř. prací. Snad tam budou také členové ze zvolených nebo z jmenovaných zástupců okresních a zemských zastupitelstev. Fond bude spravován lidmi, kteří podle zákona o okresních a zemských zastupitelstvech mají právo také oferovati na dodávky. Víte, co to znamená? Byl jsem také ve silničním výboru. Staré rakouské zákony, stará ustanovení nedovolovala, aby členové silničních výborů, resp. správní komise směli oferovati na dodávky. Proč? Poněvadž to svádí jen ke kamarádšoftu, který mezi těmito lidmi při těchto dodávkách se uplatňuje. Ale dnes už nechce se tento kamarádšoft skrývat jako dříve, kdy členové zastupitelstva se skrývali za svaka, tchána, za synovce, za švagra nebo jiného příbuzného, jehož jménem získávali dodávky. Nyní sami si mohou za sta a tisíce dodávky mezi sebe rozděliti. Pak tu p. dr Kramář s tohoto místa dokazuje cosi o demokracii a ústavě. Všechno se jmenuje. A jak se to jmenuje? Ne podle zásad, podle kterých je složen tento zákonodárný sbor, ne podle klíče, podle poměrného zastoupení. Nyní, pánové, se ti a ti vyloučí z toho zastupitelstva a konec. Nedožádáte se nikde nápravy. V okresní silniční komisi ve Zlíně po 3 leta se hospodařilo tak, že tam byl přebytek, ačkoliv je to nejpoplatnější obec, má 110.000 základny daňové, pak máme Malenovice a ostatní obce, které mají asi 10.000 až 12.000 základny daňové. Většina toho silničního výboru nebo správní komise, složená ze 4 lidovců, 2 agrárníků, 2 komunistů, 1 živnostníka a 1 sociálního demokrata, nechtěla vstoupiti na manýry p. Tomáše Bati, předsedy tohoto silničního výboru, který dokazoval, že není potřebí na silnice voziti štěrk, že stačí silnice spravovati dobře usušeným blátem, shrnovaným ze silnic. Když potom se dostal do konfliktu, kdy obviňoval místopředsedu tamní agrární strany, dokonce kandidáta do senátu za agrární stranu, Jana Šenkoříka, pan Baťa chtěl udělati efekt a zařídil si to u zemského výboru a jiných činitelů, že hlavní jeho odpůrci nesmějí býti do správní komise jmenováni. Najednou jest jmenována správní komise okresu zlínského. Sociální demokraté mají v našem okresu 3% hlasů a dostali zastoupení, poněvadž jsou hodní, jsou státotvornou oposicí, národní demokraté a čeští socialisté dostali zastoupení, ale komunisté, kteří mají 21% hlasů, většinou domkářů a malorolníků, kteří komunisty volí, zastoupení nedostali. To není živel státotvorný!

Zodpovězte otázku, už jsem ji také položil v ústavně-právním výboru p. dr Kramáři, když jsem tam seděl místo dr Šmerala, a ten řekl, že jedna třetina nebude volena, přirozeně, že bude jmenována, zase ze "státotvorných" živlů. Když tři synci jednoho otce různě na gruntě hospodaří, když dva synci kradou ve dne a v noci a ten třetí synek to tomu tatíkovi řekne, aby je vytahal za uši, pak ti zloději jsou dobří přátelé toho otce a ten, kdo upozornil na to, ten je jeho nepřítelem? A taková je naše státobornost. Krade se ve špirituse, ve válečných půjčkách, benzínu, je osvobozen takový Bergman, který ukradne státu 1 1/2 milionu, je snížena pokuta, (Výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.) a když komunisté na to upozorní, tak jsou státoborným živlem podle názoru pana kol. Štefana, který svého času byl jakýmsi funkcionářem toho státoborného živlu, poněvadž to bylo v okruhu jeho působnosti. Tedy my jsme státoborní; když jsme tu zlodějnu špiritusovou vyložili r. 1923 a když jsme tvrdili o určitých osobách, že jsou na močeny, pak štvaly ve svém tisku, že je to jenom podkopná činnost komunistických poslanců. Ale když nejvyšší úředník na hradě prohlásil, že by byl nerad, aby mu smrděly prsty, kdyby snad deputace senátu a jeho předseda Karel Prášek přišla mu gratulovat, tak jste věřili, že se krade. To je jednoduché: O člověku, s jehož názory nesouhlasím, kterému nechci dovolit, aby mě kontroloval, o člověku, jemuž nemohu dokázati jedinou korupci, jediný úplatek, prohlásím, že je prostě státoborný a nikam ho nepustím, jen snad do kasáren a do berního úřadu.

Vážení, když chcete, aby republika byla nazývána a považována za demokratický stát, když vykládáte stále světu a občanstvu v republice, že je tu vláda lidu pro lid a že tu platí ústava, podle níž všechny vrstvy občanské žijící v tomto státě, pokud z trestního práva nevyplývá pro ně ztráta volebního práva, mají právo na zastoupení, pak nesmíte takovou taktiku provozovat, pak řekněte prostě, že je tu diktatura určité třídy, která také má tolik moci, aby nepřipustila revisory, aby je nemohli klepnouti pořádně přes prsty, poněvadž to dělá všem zlou krev. Tak vypadají věci ve skutečnosti. A tak to bude také i s tím jmenováním do toho fondu pro ty ohromné miliardy, které budou vzaty tímto zákonem ze sociálního pojištění. (Výkřiky posl. Chlouby.)

V rozpočtovém výboru sám sekční šéf dr Hermann prohlásil, že se po převratě dávala na silnice jenom jedna třetina obnosu, který se dával před převratem. Ale když to člověk vytkne těm, kteří drží rozhodující moc v rukou, řeknou: Nebylo prostředků, nebylo odkud brát! Ale před 14 dny jsme tu schvalovali účetné uzávěrku za r. 1925 a tam se shledalo, že r. 1925 překročil se preliminovaný rozpočet pro militarismus o 234 miliony v nákladech osobních a věcných a na to je peněz dost! Na to, abychom měli osmkrát tolik generálů s platy, o nichž se rakouským generálům i co se týče nákupní ceny peněz ani nezdálo, na to, abychom takovému dobrodruhu Gajdovi platili 50.000 roční pense, na to máme, ale na silnice ne!

Z fondu budou spravovány jen silnice státní na prvém místě, okresní a obecní mohou počkati. Nevím, pánové, ale k tomu bude potřebí hodně jezovitství, abyste o správnosti tohoto ustanovení přesvědčili předsedy okresních správních komisí to jsou vaši lidé, my jich tam máme jen několik - a rovněž tak obecní starosty, kteří jsou také většinou z vašich řad. Před měsícem jsme odhlasovali zákon, kterým se limitují okresní a obecní přirážky: obec smí vybírati pouze 200%, okresy 110% a teprve až vyčerpají veškeré dávky, které jim budou poukázány zemským výborem a později zastupitelstvem, mohou býti limitované přirážky zvýšeny. Sejdete se s polovicí oněch zastupitelstev v obcích, kde 200% přirážek nebude stačiti v zimě na otop školy. Jsou horské obce s 15 až 1800 obyvatel s 6třídní školou, kde základna daňová je 1500 Kč, poněvadž průmysl tam není, dělnictvo chodí na práci jinam, ale výlohy spojené s vydržováním školy musí obec sama vydržeti. Chcete to dopracovati tak daleko, aby každé dítě, než půjde do školy, muselo jíti do panského lesa ukrásti trochu dříví, aby ve škole nezmrzlo? Pro okresy je určeno 110%, ale je spousta takových okresů, kde se 110% nezaplatí ani osobní náklady. Co budou dělati silniční komise nebo správní výbor, když nebudou moci dát potřebný materiál k úpravě silnic? Vždyť pohromy, o nichž se psalo a mluvilo v poslední době ve výborech, jak v rozpočtovém, tak zemědělském výboru, vyžádají si 1000% přirážek. Nám loňského roku shodila voda jen 5 mostů ne velikých, mají rozpětí jen 7-8 m, a přece vydali jsme na stavbu těchto pěti mostů plných 100% přirážek, ale vy z fondu, který bude napájen z peněz dělnických, nedáte nic okresům a obcím. (Zpravodaj posl. Bečák: To není pravda!) Potěš je pánbůh, než se dočkají těch 5 milionů, které jim budou ponechány.

Pan zpravodaj praví, že to není pravda. Ale těch 5 milionů, které je ponecháno na konec té spoustě okresů a 15 tisíc obcí, v nichž se najde všude kousek cesty nebo silnice obecní, jest jako když se plivne do moře, nebo do Vltavy v Praze a v Mělníce se křičí, že byla v Praze velká voda. Ale stávající dávku z aut tímto zákonem rušíte. Obecní a okresní silnice budou ničeny nadále auty, ale dávka jest pryč. Všechno se musí vybrati na pivě, na mase, na chlebě, na alkoholických nápojích, na hře, na zábavách atd. Nevím, půjde-li to nebo nepůjde. Tvrdili jsme to hned v příslušných výborech, když byly omezovány obecní přirážky, že to nepůjde. Dnes obce jsou zatíženy stavbou škol, slibovalo se jim ovšem také, že se převezme náklad státem, ale slib se nedodržel, mnoho obcí jest zatíženo elektrisací žádný to nemůže podceňovati, poněvadž je to ohromná úleva ve výrobě. Ale obce, kterým se podle vašeho zákona limitují přirážky a které musí ze stávajících dluhů platiti 50% přirážek na úroky, nesmějí si dál už nic vypůjčiti. A teď, když hlavně v okolí průmyslových měst stavební ruch se poměrně ohromně rozšířil v okolí Zlína na př. se vystavělo za posledních 5 let 100krát tolik budov, co za dvacet let předcházejících když nové ulice se tvoří z polí hlinitých, která nemají tvrdý podklad, takže když sprchne, není možno tam ani pěšky jíti, neřku-li povozem a když obec má nějakých 100.000 dluhů za stavbu školy - moje obec má na př. 300.000 dluhů za elektrisaci, úroky budou obnášeti 80 až 90%, a máme postaveno 80 domků, kde nebydlí jenom dělníci, ale živnostníci, malozemědělci a úředníci nebudeme směti postaviti ani pořádný chodník, protože na to nebudeme míti prostředků a pro limitaci přirážek vypůjčiti si nebudeme moci. (Předsednictví převzal místopředseda inž. Dostálek.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP