Středa 13. července 1927

Vítám prohlášení p. ministra financí, který ujistil, že silničního fondu bude především také upotřebeno k odčinění tohoto nepoměru a že Moravě a mnohým chudým okresům, které mají nízkou základnu daňovou, ohromný rozsah okresních silnic, na jichž údržbu se jim nedostává potřebných prostředků, dostane se konečnou inkamerací, zestátněním silnic, které pro dálkovou dopravu mají jistě význam, také ulehčení. (Výborně!)

V §u 2 předložené osnovy zákona vykládá vláda, jakým způsobem představuje si zlepšení silnic.

Praví se tam:

Zlepšením silnic se rozumí zejména:

1. zdokonalení vozovek zřizováním dlažeb, betonových, živičných a podobných vozovek, zdokonalení válcováním a opatřením povrchu vozovek povlaky, které brání vznikání prachu;

2. přeložky a rekonstrukce silničních úseků, které svým spádem a směrem jsou na překážku automobilní dopravě, rozšíření, zvýšení a vydláždění silnic v obloucích a točkách a odstranění místních zúžení silnic;

3. zvláštní bezpečnostní opatření v zájmu automobilní dopravy, jako nahrazení úrovňových křižovatek s drahou nadjezdy nebo podjezdy, pokud silničním správám náleží hrazení výdajů s tím spojených, odstranění překážek výhledů do dálky atd.

Při této příležitosti rád bych byl viděl, kdyby vláda, resp. ministerstvo veř. prací bývalo rozpočtovému výboru předložilo plán, jakým způsobem si při tomto zlepšování bude počínati, aby věc nedopadla tak, že by konečně z tohoto dosti velkého obnosu, který ministerstvu veř. prací dává se k disposici, byla provedena pouze úprava několika silnic z Prahy do Karlových Varů a snad Jáchymova (Výborně!), ale ne silnice v celém státě, ačkoliv do tohoto silničního fondu budou přispívati veškeří majitelé aut i z těch posledních okresů. Bylo by nesprávné, aby snad cizinci neb několik majitelů aut z pouhé zábavy projíždělo se po krásně vybavených silnicích a druzí, kteří musí nutně používati aut při svém zaměstnání, v psotě a nepohodě na silnicích plně ruinovaných, mnohdy byli na svém životě ohroženi. (Výborně!)

Prosil bych, aby s tímto fondem ministerstvo veř. prací hospodařilo takovým způsobem, aby poplatnictvu a zvláště automobilistům zákonem tímto bylo dáno to, co oni od řádné silniční správy také žádají.

Ovšem osnova zákona neřeší otázky týkající se silničního hospodářství, ale já věřím, že tyto otázky budou musiti v nedlouhé době býti předmětem jednání tohoto parlamentu vzhledem ke schválení zákona o reformě veřejné správy, kde všude zavádíme jednu kolej, ježto tímto zákonem uchovávali bychom jakousi dvojí kolej ve správě silniční. Věřím, že při této příležitosti bude možno snad některé věci, které s hlediska silniční správy by v zákoně tomto nebyly tak plně přijatelny, budoucně odčiniti. Osnova řeší otázky rázu finančního tvoříc zvláštní silniční fond. Silniční fond jako takový stává se právní osobou, má možnost činiti výpůjčky a právní závazky; a jest vítati, že podle §u 4 může obdržeti od Ústřední sociální pojišťovny během 10 roků výpůjčku do výše 1 miliardy Kč.....(Posl. Johanis: Čili konfiskuje jmění Ústřední sociální pojišťovny!) To bych nevěřil, pane kolego.

Výpůjčka ta bude řádně úrokována, a bude také v 35 letech (Výkřiky čsl. soc. demokratických poslanců.) v 69 splátkách vrácena. (Výkřiky posl. Svobody.) Nebudu, pane kolego, s tohoto místa jako referent polemizovati, ale říká-li se, že se zasahuje do soukromého práva Ústřední sociální pojišťovny, pak já bych mohl říci, že tato sněmovna zasahovala v tomto státě nesčetněkrát podobným způsobem do soukromoprávních otázek jedinců a i celku. (Výkřiky čsl. soc. demokratických poslanců.)

Při silničním fondu, který bude spravovati ministr veř. prací v dohodě s ministrem financí, zřídí se poradní sbor, silniční rada, která bude sestávati z 28 členů odborníků, zástupců samosprávy, Ústřední sociální pojišťovny, a bude míti za úkol dáti své dobrozdání k investicím, které ministerstvo veř. prací z fondu a z příjmů tohoto fondu bude na správu silnic vynakládati, jednak bude také povolána, aby ministerstvu veř. prací dala svůj posudek o tom, jakým způsobem a kam má býti použito přebytků z těch příjmů, z nichž podle §u 5 má se dostati podpory samosprávným svazkům, jimž náleží údržba veřejných silnic.

Silniční fond podle §u 3 bude čerpati své prostředky jednak ze zápůjček, jak jsem vysvětloval, jednak z běžných příjmů. Příjmy běžné skládati se budou v prvé řadě z daně z motorových vozidel a dávky z jízdného za osobní dopravu autobusy a za druhé z poloviny poplatků za povolení k dovozu minerálních olejů a poloviny cla z dovozu minerálních olejů a za třetí z plného cla na dovoz pneumatik. Přirozeně, že jedním z největších zdrojů těchto běžných příjmů je daň z motorových vozidel. Dosud měla města a obce právo tuto dávku z motorových vozidel vybírati. Osnovou tohoto zákona vybírání této dávky se ruší a majitelé motorových vozů budou platiti přímo do pokladny státní pro účely silničního fondu daň, která tímto zákonem je stanovena. Mohu jen konstatovat, že daň tato není vysoká a že především bral se ohled na hospodářsky slabé majitele motorových vozů. Je nutno říci, že tato daň je nižší než v jiných státech. Porovnejme si tuto daň s daní v Anglii, kde tato daň z motorových vozů pohybuje se mezi 2460 Kč až 13.976 Kč a vyměřuje se podle počtu sedadel. V Belgii činí tato daň z každé koňské síly při motoru do 24 HP 40 fr., při motoru nad 24 HP 60 fr., s přirážkou 250 až 1000 fr., přesahuje-li hodnota vozu 25.000 fr. V Německu vybírá se z osobních automobilů za každou koňskou sílu z prvých 10 HP 30 M, z dalších 5 HP 60 M, za koňské síly přes 15 HP 80 M. Z omnibusů a nákladních automobilů z každých 2000 kg váhy a to při váze 2000 kg 10 M, z váhy nad 2000 kg 20 M.

Slavná sněmovno, podíváme-li se na kalkulace ministerstva financí, jak odhaduje tento příjem v našem státě, spatříme, že tato daň z motorů bude činiti u nás okrouhle asi 30 mil. Kč ročně. A když dostane se silničnímu fondu vedle toho 22 mil. Kč jako polovička výnosu poplatků a cel z minerálních olejů a hlavně cla na dovoz pneumatik, které činilo 17 milionů Kč, bude míti silniční fond podle statistiky k 1. říjnu 1926 63 milionů a podle rozmachu, který od tohoto termínu se u nás jevil, dá se odhadovat, že tento příjem bude činiti nyní 70 mil. Kč. Přirozeně, že silniční fond použije těchto příjmů především na úmor a úrok ze zápůjčky od Ústřední sociální pojišťovny, dále podle §u 5 bude ke zvýšení rozpočtu silničního fondu ministerstva veřejných prací, na doplnění mimořádného úvěru na silniční stavby a rekonstrukce silničních staveb u tohoto ministerstva, a teprve zbytku má býti použito k zlepšení silnic nestátních.

Rozpočtový výbor přijal při projednávání tohoto paragrafu také resoluci, aby z tohoto silničního fondu větší měrou pamatováno bylo na podporu silnic nestátních, silnic okresních.

Dávka tato bude snad zatěžovati majitele motorových vozidel. Rozpočtový výbor však je přesvědčen, že majitelé tito uznají nutnost zavedení této dávky. Zajisté že přispěje se k jich uspokojení, když ministerstvo veřejných prací za spolupráce silniční rady, ve které budou míti také majitelé aut své zastoupení, využije těchto příjmů skutečně k zlepšení silnic a tím dodá jim také lepší vozovku, z čehož přirozeně budou moci těžiti, že ušetří jednak na provozním materiálu, jednak na svých vozidlech samých. Bylo by třeba vítati, aby ministerstvo veřejných prací věnovalo pozornost silnicím také s hlediska zdravotního, aby tam, kde silnice probíhají ulice měst a vesnic, byla jejich vozovka konservována, aby prach a bláto neohrožovaly pokojné občany, které osud postavil vedle těchto silnic, které mnohdy bývají přímo hotovým peklem.

Rozpočtový výbor přijal osnovu zákona tak, jak ji schválil senát i s příslušnými resolucemi, senátem schválenými.

Musím poznamenati, že - snad nedopatřením - nebyly vytisknuty ve zprávě rozpočtového výboru posl. sněmovny dvě resoluce senátní, které senát přijal, a které jsou vytištěny ve zprávě rozpočtového výboru senátu tisk sen. 467. Doporučuji, aby přijaty byly jednak čtyři resoluce rozpočtového výboru posl. sněmovny otištěné ve zprávě výborové tisk 1176, jednak dvě resoluce senátní, obsažené v tisku sen 467.

Při tom je nutno opraviti tiskovou chybu v resoluci, otištěné ve zprávě rozpočtového výboru posl. sněmovny pod čís. 4. Tato resoluce jedná o vydání služebního řádu pro státní cestáře a má se dovolávati §u 210 zákona č. 103 z r. 1926, omylem se dovolává §u 212.

Jest mně potěšením, že mohu jménem výboru rozpočtového doporučiti slavné poslanecké sněmovně, aby usnesení senátu Národního shromáždění tisk 1176 tak, jak je rozpočtový výbor schválil i s příslušnými resolucemi a slavné sněmovně ke schválení předkládá, přijala. (Potlesk.)

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci. Zahájím proto rozpravu.

Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby řečnická lhůta stanovena byla 30 minutami. (Námitek nebylo.)

Námitek není, navržená lhůta je přijata.

Přihlášeni jsou ke slovu "proti" pp. posl. Siegel, inž. Nečas, L. Wenzel, Schäfer, inž. Záhorský, Johanis.

Uděluji slovo prvnímu přihlášenému řečníku, p. posl. Siegelovi.

Posl. Siegel (německy): Velectěné dámy! Velectění pánové! Především musím konstatovati, že výborová zpráva o projednávaném předmětu byla rozdána ve sněmovně před hodinou, což musím označiti za naprosto odporující parlamentním zvyklostem.

Pan zpravodaj na počátku svých vývodů poukázal na to, že ve státě máme skutečně mnoho špatných silnic a cest. Než musíme poukázati také na příčiny toho, proč tyto silnice jsou skutečně tak špatné a vadné. Vyjdeme-li dnes na státní silnice, vidíme, že jsou přímo zanedbané. Bylo by účelné, aby ministerstvo vydalo v této věci přesné předpisy, jak se má o silnice pečovati, jak mají býti udržovány. Chci-li dnes, aby silnice byla dobře udržována, musím nejprve složiti na jistém úseku silnice v určité vzdálenosti jisté množství tak zvaného dobrého drobného štěrku a když se dostaví deště, kdy mohu přesně viděti prolákliny a hrbolky, ať již velké nebo malé, musí se vyplniti tak zvaným drobným štěrkem. Bude-li takováto péče o silnice prováděna racionelně a obezřele, budou pak také silnice skutečně mnohem lepší.

Ve většině okresů ve východních Čechách, které si vzaly příklad, jak se v Německu staví silnice, jsou silnice již velmi dobře udržované. I pokud jde o stavbu nových silnic, jsme v československém státě ještě velmi pozadu, jak tomu bylo ostatně i ve starém Rakousku. Staví-li se v Německu silnice, klade se na sebe třikráte štěrk a to podle jakosti hrubší, střední a tak zvaný drobný, jemný štěrk. Kdyby se zde u nás silnice stavěly tímto způsobem a podle předpisu trvale válcovaly, takové silnice by vydržely dlouho. Obavám zpravodaje, že snad budou stavěny silnice z Prahy do lázeňských míst, Karlových Varů, Teplic atd., nepotřebujeme jistě věřiti, neboť při způsobu, jak se v tomto státě odedávna nakládalo s německým územím a německým obyvatelstvem, víme zcela přesně, kam se budou silnice stavěti a při velikášství v tomto státě budou především stavěny silnice strategické. Podle mého mínění se stavbou nových silnic mělo by se započíti, až nynější silnice budou v dobrém stavu, což jest ostatně také mínění odborníků v německém i českém území.

Nyní promluvím o zákoně samotném. Podle § 1 tohoto zákona zřídí se u ministerstva veřejných prací státní silniční fond, který má jako právnická osoba samostatně nabývati práv a zavazovati se. Navenek zastupuje fond ministr veřejných prací a pokud jde o zápůjčky, společně s ministrem financí. Proti tomuto ustanovení., kdyby se dalo očekávati spravedlivé posuzování a používání nahromaděných peněz, nedalo by se v podstatě mnoho namítati, poněvadž také majetníci automobilů a motorových kol a nikoliv na posledním místě také všichni majetníci povozů mají neobyčejný zájem na tom, aby se nynější špatné silnice ve státě zlepšily.

Správnější by ovšem bylo, aby správou jeho byl pověřen úplně samostatný silniční poradní sbor, podřízený ministerstvu veřejných prací. V §u 2 mluví se o tom, že se těchto peněz má užíti na zlepšení státních silnic a k poskytování příspěvků na zlepšení zemských a okresních silnic, které mají zvláštní význam pro dálkovou dopravu, a které podle poměrů kraje umožňují pravidelnou hromadnou dopravu. Ustanovení tohoto paragrafu lze vyložiti tímto nejlepším způsobem a jistě se také proto již úmyslně upustilo od připojení slov "a obecní silnice". Tak tedy města, z nichž některá, poněvadž se neustále stavebně rozvíjejí, stavějí silniční tratě několik kilometrů dlouhé a zlepšují a udržují je, nedostanou nic, a to proto, poněvadž právě ona již odedávna věnovala silnicím mnohem větší pozornost. (Výkřiky posl. L. Wenzela.)

Toto finanční poškozování měst pokládám za nesmírně nespravedlivé, neboť nejsou to vždy státní, zemské nebo okresní silnice o župních silnicích nechci již mluviti, poněvadž župy byly již pohřbeny správní reformou - které probíhají městským územím, nýbrž jsou to častokráte také obecní silnice a tak tomu jest také v Trutnově - po nichž se provozuje velmi silná automobilová doprava. Trutnovský okres vystavěl s velikým nákladem úplně bezvadnou silnici a všechny automobily, přes to, že musí dělati okliku, používají této silnice a nikoliv státní. Již na počátku svých vývodů vyslovil jsem pochybnost o spravedlivém posuzování a opakuji, ba tvrdím, že se nahromaděných peněz použije nejprve k účelům strategickým a k jistým účelům národním, to znamená, že nejprve budou zlepšovány silnice v krajích českých, slovenských a podkarpatoruských a tím se především poslouží účelům národním a strategickým. Chtějí-li velectěné dámy a pánové této sněmovny viděti a zažíti silniční ostudu prvého řádu, zvu vás k jízdě automobilem nebo vozem do Krkonoš. Až projedete v nějakém vozidle temnější trať z Trutnova do Mladých Buků k mostu na Úpě, až tam dojedete, budete Bohu děkovati, že jste nedostali otřes nebo, že se vám nepřehodila střeva. A tato silniční trať jest státní. O nějakém štěrkování této silnice nelze již vůbec mluviti, neboť všechna vozidla ustavičně musí narážeti na vyčnívající podklad, který ční často až na 70 mm. Při tom musíme s tohoto místa uznati, že trutnovský okres nelitoval peněz na svou silniční trať, která jest pokračováním jmenované hanebné trati, jen aby silnici náležitým dlážděním zlepšil. Spravedlivější by bylo, kdyby peníze rozděloval silniční poradní sbor, buď podle obvodů komor, nebo podle obvodů okresních politických správ, tím způsobem, že by se 70% peněz použilo v oněch krajích, v nichž byly vybrány pro silnice státní, zemské, okresní a obecní a zbytku 30% použilo by se pro všeobecné účely silniční. Ustanovuje-li se v §u 4, že má býti uzavřena u Ústřední sociální pojišťovny pro zlepšení silnic půjčka v částce až do 1 miliardy, nemohu se spokojiti s tímto ustanovením, poněvadž se tím na nedohlednou dobu uzavře úvěr z tohoto zdroje peněz pro okresy a obce na plnění jejich kulturních, hospodářských a humánních závazků. Bylo-li již krutým ustanovením správní reformy obcím přímo znemožněno, jmenovitě však okresům, městům a městysům, aby si opatřily peníze, tímto zákonem vydává se sice zastřeně, ale úmyslně nové opatření, jímž se jim zakazuje opatřovati si peníze. Odborníci tvrdí, že kdyby nynější hanebné silnice měly býti radikálně uvedeny do pořádku, bylo by na to potřeba 21/2 miliardy. Tím ovšem nikterak neříkám, že by toto radikální řešení nemělo býti provedeno ihned a rychle. Částka zařazovaná dosud v rozpočtu v kapitole "Výdaje na silnice" musela by býti zařazována v této kapitole neustále jako dříve a také skutečně na to vydávána. Příště bude však také třeba, aby ustanovení týkající se dopravy nákladními automobily, pokud jde o šířku loukotí, byla prováděna co nejpřísněji, neboť odvažuji se tvrditi, že nákladní vozy pro tažná zvířata, činí-li šíře loukotě jen 80 mm, v mnoha případech jen 60 mm, při těžkém zatížení právě tak poškozují silnice jako automobily. Zpravidla jsou to zemědělské vozy, které často se šíří loukotí již svrchu uvedenou, dopravují těžká břemena dříví a to nesmírně škodí, zvláště za dešťů všem silnicím bez výjimky, jak polním, tak také lesním. V době řádění mnišky mohli jsme přímo pozorovati velmi zvláštní zjevy ve východních Čechách. Trutnovský okres uválcoval své silnice naprosto dokonale a s velkým nákladem uvedl je do dobrého stavu. Ale poněvadž povozy naložené těžkým dřívím měly jen 70 až 80 mm šíře loukotí, tyto silnice byly přímo strašlivě zničeny. Avšak, jak pro rolníky, tak také pro jejich tažný dobytek, jest účelnější, má-li vůz, tažený dvěma tahouny šíři loukoti nejméně 100 mm.

V §u 9 se ustanovuje, která vozidla jsou osvobozena. Tato ustanovení zdají se mi rozhodně příliš dalekosáhlá. V Německu jsou od této daně osvobozena jen vozidla a zařízení, uvedená v bodě 2 tohoto paragrafu. Zdanění podle válcového obsahu, jak se to děje v §u 11, nezdá se mi spravedlivé, na př. automobil se třemi litry válcového obsahu, může za rok ujeti desetkrát tolik kilometrů, jako automobil se 6 nebo více litry válcového obsahu. Spravedlivé zdanění by bylo podle skutečné spotřeby benzinu, ovšem musel by se pro automobily vyráběti zvláštní benzin příjemnější vůně. (Posl. dr. Schollich [německy]: Vždyť to ve státě beztoho již dost smrdí !) Ano, smrdí zde leccos.

I když daň podle návrhu činí čtyřikrát až pětkrát tolik, kolik již nyní vybírají obce pro své účely, majitelé automobilů podle dosavadních informací přes to by ji beze všeho rádi platili, kdyby silnice byly skutečně účelněji a nestranněji zlepšeny.

V §u 11 se ustanovuje, že se z vozidel opatřených plnopryžovými obručemi vybírá 50%ní přirážka a z vozidel s obručemi komorovými 20%. Pro udržování silnic bylo by však zajisté nejúčelnější, kdyby ve lhůtě, která by musela býti ještě určena, bylo vůbec zakázáno používati takových obručí.

Na konci svých vývodů bych ještě zdůraznil, že používání trestů, to jest pokut, jak jest to ustanoveno v §u 20 tohoto zákona, není spravedlivé. Pokuty - a to jest také názor lidí, kteří mají na tomto zákonu zájem měly by rovněž připadati silničnímu fondu. Poněvadž ve znění zákona o silničním fondu není nic obsaženo, co by skýtalo záruku, že nahromaděné peníze budou opět vynaloženy v poměru k dávkám, lze podle dosavadních zkušeností zde ve státě očekávati, že silného přílivu těchto daní z německých a hlavně průmyslových krajů do tohoto fondu bude opět použito hlavně jen v neněmeckých krajinách.

Proto německá strana národní bude hlasovati proti tomuto zákonu. (Potlesk poslanců něm. strany národní.)

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Dalším řečníkem jest pan posl. inž. Nečas. Uděluji mu slovo.

Posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno! Zákon o silničním fondu byl označen nynějšími vládními činiteli jako jediný prostředek záchrany silnic a pan ministr veř. prací dr. Spina mluvil ve svém projevu z 2. července 1927 o tom, že uzákoněním předlohy o silničním fondu stojíme na prahu nového rozvoje silnic. Naše silnice za války i v době poválečné zanedbávané a nedostatečně udržované stojí daleko za silnicemi sousedního Německa a Rakouska. Je to pochopitelno, uvážíme-li, že na silnice v Rakousku vydává se dvakráte tolik, na silnice v Německu 2 a 1/2kráte tolik než na silnice u nás - v Německu 19.500 Kč, v Rakousku. 14.250 Kč na udržování jednoho kilometru státních silnic, u nás pak pouze 8700 Kč. Vážnou výstrahou jsou nyní hlasy zahraničních listů, zejména automobilních, na př. francouzského seriosního časopisu "Ľauto", který varuje automobilisty, aby nejezdili do Československé republiky pro špatný stav silnic, který - ovšem přehnaně - označován je za nejhorších všech silnic v Evropě.

O národohospodářském významu silnic nebudu se ani šířiti. Řádné vybudování a udržování silniční sítě v celé republice náleží zvláště při stoupající dopravě automobilní k nejhlavnějším úkolům státu. Vítati proto dlužno každý iniciativní krok, směřující k zlepšení a doplnění silniční sítě u nás. Předloženou osnovu zákona o silničním fondu můžeme však považovati za daných poměrů pouze za řešení nouzové, které má řadu stinných stránek. Řešení to znamená vlastně nově zavedenou daň spotřební a celé fondové hospodářství znamená ve skutečnosti zásah do jednotnosti státního rozpočtu, krok nazpět, jak to označil sám ministr dr. Engliš v rozpočtovém výboru. Odborníky je správně zdůrazňováno, že veřejné a specielně státní hospodářství fondovní znamená opuštění principu jednotnosti rozpočtové a její porušení, neboť váže jistou část příjmů pro určitý účel.

Dosavadní zkušenosti s různými fondy u nás, jiného ovšem rázu, než je fond silniční, nejsou právě nejlepší. V parlamentě i v tisku byly předmětem velkých a oprávněných výtek. Samo slovo "fond a fondové hospodaření" bylo zneužitím zdiskreditováno. V senátě a v rozpočtovém výboru posl. sněmovny bylo právem poukázáno na to, že v budoucnosti budou trpěti silnice nestátní, jichž je v republice bez silnic obecních a vicinálních 58.000 kilometrů oproti 8500 km silnic státních. Třebaže p. ministr dr. Engliš ujišťuje, že se vzrůstem automobilismu u nás budou vzrůstati úměrně i běžné příjmy fondu a tím po letech i zvýšené podpory silnicím nestátním, musíme přece jen vzhledem k daným poměrům sdíleti vážné obavy o osudy nestátních silnic v nejbližší době, jak je vyslovuje sama zpráva rozpočtového výboru senátu. Je dnes smutnou satisfakcí pro socialistické strany, že při projednávání prvního velkého zákona hospodářského rázu ode dne přijetí zákona o nové úpravě finančního hospodaření samosprávy vyslovují se koaliční zástupci ve správě rozpočtového výboru takto: "Otázku silnic okresních bude nutno dále pečlivě studovati, neboť zůstává skutečně otázkou, zda při limitaci přirážek budou moci okresy řádně silnice vydržovati, poněvadž příděly zajisté nebudou takové, aby stačily potřebě." (Výkřiky posl. Tomáška.) To je stanovisko, na které jsme velmi často upozorňovali. K těmto vážným obavám dodáváme věcně toto: Ve smyslu §u 5, odst. 2. použije se běžných příjmů fondu na úrok a úmor dluhů, dále ke zvýšení úvěru o řádném rozpočtu ministerstva veřejných prací na pravidelné náklady silniční do výše 70 mil. Kč (což znamená potřebu ze silničního fondu asi 28 mil Kč), a konečně k doplnění mimořádného úvěru v rozpočtu ministerstva veřejných prací na stavby a rekonstrukce silniční a mostní částkou nejvýše 25 mil. Kč. Teprve zbytku příjmů má býti použito jako podpory na zlepšení silnic nestátních, uvedených v §u 2. Pan ministr financí počítá s vývojem automobilismu u nás ročně o čtvrtinu - ovšem to je věc velice problematická - a tak dochází k výnosu z dávek letos 70 milionů - po 10 letech 350 milionů. Ujišťuje, že je tímto vývojovým řešením dostatek postaráno o nestátní silnice v budoucnosti. Pan sekční šéf Herrmann z ministerstva financí znovu udává data v Národních Listech, kterými dokazuje, že po 5 letech bude moci připadnouti z tohoto fondu nestátním silnicím asi 80 milionů Kč. Ve skutečnosti vyhlíží situace dnes tak, že na nestátní silnice bude k disposici zatím kolem 20 milionů Kč.

Jestliže silniční autonomní správy bojovaly za dosavadní neobmezené výše přirážkové s těžkostmi a nemohly silnice ani řádně budovati ani rekonstruovati a udržovati, jak tomu bude v budoucnosti při tak značné limitaci přirážek? Limitováním těchto přirážek ubudou silničním správám sta milionů. Počítati se slibovaným vyrovnávacím fondem bylo by příliš odvážné. Není pochyby, že situace našich nestátních silnic bude v nejbližší době velmi těžká, ne-li kritická, nebude-li včas přikročeno k novelizaci zákona o nové úpravě finančního hospodaření samosprávy.

Silniční fond pamatuje zvlášť macešsky na silnice obecní a ulice v městech, ač lze v tomto případě také často mluviti o významu pro dopravu dálkovou. Zamítnutím všech příslušných návrhů o podpoře silnic obecních z prostředků silničního fondu projevuje se jasně tendence. Jestliže však zamítnut byl i náš doplňující pozměňující návrh k §u 2, aby alespoň výjimečně bylo možno podporovati ze silničního fondu ty obecní silnice, které mají význam pro dopravu dálkovou - předloha připouští tuto možnost jenom u hlavních měst zavírá se pro budoucnost vůbec možnost přispívati obecním silnicím z prostředků silničního fondu. A při tom bere se v §u 22 obcím právo na vybírání dávky z motorových vozidel. O jaké sumy jde, ukazuje příklad Prahy, kde výnos z dávky za motorová vozidla činil 2,300.000 Kč ročně nebo Brno, kde výnos tento činil 520.000 Kč ročně atd.

Zákon nedotýká se dále otázky velmi důležité pro města a obce, totiž náhrady obcím za udržování průjezdních tratí státních silnic. Do dneška byla otázka ta regulována zastaralým dekretem guberniálním a dekretem dvorské kanceláře z r. 1835. Není pochyby, že úhrada za udržování průjezdních silnic státních vyžaduje naléhavého řešení. Je opravdu charakteristickým zjevem, že nynější vládní většina zamítla naše návrhy ve věci náhrady za dávku z motorových vozidel i za udržování průjezdních silnic státních, nepřijavši ani příslušné resoluce.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP