My prirodzene sme zásadne proti každému clu
vtedy, keď propagujeme zjednotenie všetkých štátov
sveta v sovietskej federácii. Vieme však, že
dnešné hranice a totiž hranice štátov
nastavších po mierových zmluvách, nie
sú hranicami prirodzenými, ale vyhovujú politickej
situácii, podľa ktorej tie ktoré štáty
v dobe uzavretia mierovej zmluvy boly štáty víťazné
alebo štáty porazené. Je bez pochyby, že
štáty tieto nie sú
hospodárskymi jednotkami a práve na to neberú
ohľad tvorca colného zákona. Rakúsko-uhorská
monarchia bola jedným colným územím,
a dnes je na tom istom území 4- -5 colných
území, 4-5 štátov má tu hranice.
Čo to znamená? To nepochybne znamená, že
správnou politikou nutno i v
dnešnom občianskom štáte najsť spôsob,
aby výmena tovarov v hospodárskych územiach
spolu patriacich bola usnadnená a za žiadnych okolností
nemôže tu byť dominujúcim hľadiskom
finančné hľadisko štátu. Rozhodným
stanoviskom by bolo, ktoré propagujeme
my, t. j. neprepustiť nič - alebo len s veľmi
veľkými cly - z predmetov prepychových ako
sú jemné voňavky, hedvábné
predmety atď., lebo kto takéto veci môže
kupovať, ten môže aj clo zaplatiť. Avšak
odstrániť treba každé clo, ktoré
znesnadňuje živobytie triede
chudobného ľudu.
My budeme hlasovať proti tomuto návrhu zákona
hlavne preto, lebo niektoré ustanovenia tohoto zákona
naprosto pomíjajú záujmy pracovného
ľudu a poneváč zákon tento dáva
do rúk finančných orgánov a colných
úradov neuveriteľne rozsiahlu plnú moc.
My hlásame to, čo stanovila teraz ženevská
konferencia, že treba cla odbúrať, hlásame
to, že i v proletárskom štáte sú
nutné silné ochranné clá, aby usnadnily
živobytie tamojšieho obyvateľstva, tamojších
pracovníkov, mocne prízvukujeme, keď proti
tomuto zákonu hlasujeme, že protestujeme proti každej
intencii, ktorá zamýšľa zahájiť
colnú váľku proti ktorémukoľvek
štátu, lebo každá colná váľka
je brutálna a postihuje tú časť obyvateľstva,
ktorá nemôže za naoktrojovanie colnej váľky.
Sme stupňovane opatrnými v oči každému
nariaďovaciemu právu, ktoré si vláda
vyhradzuje, a nepopierame naše podozrenie, že toto nariaďovanie
právo bezpodmienečne smeruje k tomu, aby vláda,
ak bude treba, ak prijde vojna, mohla platne použiť
svojho nariaďovacieho práva už podľa tohoto
zákona.
Budeme hlasovať proti návrhu zákona. (Potlesk
komunistických poslanců. -
Výkřiky posl. dr. Slávika.)
Místopředseda Horák
(zvoní): Dalším
řečníkem je pan posl. Bergmann.
Dávám mu slovo.
Posl. Bergmann: Slavná
sněmovno! Předložená vládní
osnova o novém celním zákonu je dalším
krokem k zjednodušení, k unifikaci a k odrakouštění
našeho zákonodárství, poněvadž
zrušují se stará nařízení
i staré zákony, které sahají až
do let 1754 a 1788 a 1835. Po stránce konstruktivní
a právní odpovídá vládní
osnova všeobecným zásadám celních
zákonů cizích států. Máme-li
přesto některé výtky osnově,
týkají se zejména stránky organisační.
Po stránce organisační v §u 20 zejména
tato osnova zasahuje také do personálních
poměrů u státních
podniků tím, že dokonce u pošt
a železnic, které mají určité
povinnosti usnadniti celní řízení
a vyclívání zboží, vyžaduje,
aby zaměstnanci těchto veřejných dopravních
podniků, pokud se jich používá také
pro celní službu, byli pro tyto úkoly vzati
do zvláštního slibu.
Považoval bych toto ustanovení za zbytečné,
poněvadž tito zaměstnanci státních
podniků ať jde o železnice nebo pošty -
skládali svoji služební přísahu,
jsou povinni vyhověti nařízením a
rozkazům svých nadřízených
úřadů a tedy není potřebí,
aby zvlášť, jsou-li
přiděleni ke službě u celních
úřadů, byli bráni do zvláštního
slibu.
Rovněž § 44 ukládá státním
podnikům povinnosti, které jistě způsobí
jim určitá správní vydání.
Zejména §§ 74 a 75 ukládají těmto
státním podnikům hmotné povinnosti,
které jistě budou míti za následek
značná vydání těchto podniků,
jestliže musejí dáti k disposici celním
úřadům kancelářské místnosti,
místnosti potřebné k prohlídkám,
uložení atd., otop a světlo do těchto
místností a vedle toho musejí obstarati vše,
co je k řádnému vyclívání
potřebí. Jestliže jsme tyto státní
podniky postavili na zásadu obchodního hospodaření,
je věru těžko, abychom jim tímto způsobem
ukládali určitá vydání, aniž
by se jim za to dostalo určité reciprocity, aby
jejich bilance mohla býti také aktivní.
Rovněž po stránce organisační
máme určité námitky proti §§
10 a 12. § 10 ustanovuje zřízení nebo
organizování okrskových celních správ.
Těmto okrskovým celním správám,
které jsou vyššími úřady
celní správy, mají býti podrobeny
celní úřady a také finanční
stráž v jejich obvodu. Ale služba a služební
povinnost pohraniční finanční stráže
je značně odlišná od úkolů
a služebních povinností celních úřadů.
Pohraniční finanční stráž
má za úkol chrániti naše hranice, aby
objevovala a zamezila podloudnictví,
chránila stát před ztrátou
důchodu, dbáti, aby zákony důchodkové
nebyly obcházeny a pachatelé aby byli vypátráni.
Proti tomu úřady celní jsou úřady
správními a vyměřovacími. Nemůže
zde padati na váhu nepatrný počet pohraniční
finanční stráže, snad v počtu
asi 500 z celkového stavu 5000 pohraničních
strážníků, kde jsou tito přiděleni
k pomocné službě u celních úřadů.
Tento fakt naprosto neodůvodňuje, aby finanční
stráž byla podrobena a podřízena celním
úřadům. Bylo by daleko účelnějším,
kdyby finanční stráž
měla jednak svoji samostatnost, pohyblivost, pružnost
a byla podřízena prvé instanci, to jest okresním
finančním ředitelstvím. Důvodová
zpráva odůvodňuje toto opatření
zkušenostmi a zřízeními v Rakousku,
Německu a Švýcarsku. Nutno však uvésti,
že v Německu a ve Švýcarsku
je docela jiná organisace finanční správy
nežli u nás. Jedině rakouská organisace
finanční správy přibližuje se
naší organisaci, i tam učinili pokus se zřízením
celních správ a podřízením
finanční stráže těmto celním
správám, ale došli k smutným
zkušenostem, které budou míti za následek,
že tyto celní okrskové správy v Rakousku
budou co nejdříve rušiti. Myslím, že
není účelno, abychom zaváděli
u nás něco, co se v sousedním státě
neosvědčilo a co se má v dohledné
době rušiti. Také zřízení
takových úřadů,
myslím, že neodpovídá předpisům
zákona o úsporných opatřeních
ve veřejné správě ze dne 22. prosince
1924, č. 286 Sb. z. a n. Proto navrhujeme, aby poslední
slova odst. 1 §u 10 "a finanční
stráž jejich obvodu" byla škrtnuta. Rovněž
§ 12 nadepsaný "Finanční
stráž" nezapadá dobře do celé
struktury zákona, a to proto, poněvadž řeší
zde otázky personálních poměrů
finanční stráže. Odst. 1 tohoto paragrafu
praví: "Finanční
stráž jest ozbrojený a stejnokrojem opatřený
sbor, jehož kázeň je přizpůsobena
kázni vojenské a jenž jest určen k tomu,
aby střežil celní hranici, vykonával
celní dozor na přechod osob a přestup zboží
na celní hranici a hraničních vodách,
aby zabraňoval celním přestupkům a
je objevoval i aby konal pomocné služby u celních
úřadů." Tedy
předpisuje se zde finanční stráži
vojenská kázeň. Prohlašuje se za ozbrojený
a stejnokrojem opatřený sbor, který podléhá
kázni vojenské. Stejným duchem, budeme-li
logicky postupovati, měla by také v tomto zákoně
býti vyřešena otázka nadřízených
celních úřadů
a zejména také povinnosti nadřízených
celních úřadů, které jsou představenými
pohraniční finanční stráže.
Neřeší se zde také otázka práv,
ukládají se jen povinnosti.
Z těchto důvodů navrhujeme jiné znění
§u 12, který by odpovídal struktuře
zákona a zněl takto:
"K vykonávání
celního a důchodkového dozoru, k zamezování,
zjišťování a odkrývání
podloudnictví a důchodkových přestupků
jest povolána finanční stráž.
Její podrobná práva a povinnosti stanoví
ministr financí služebními předpisy."
Navrhujeme tuto změnu proto,
poněvadž myslíme, že není cizině,
která jistě bude také studovati náš
celní zákon, nic do toho, jak máme organizovánu
finanční stráž, je-li to ozbrojený
sbor, je-li to civilní sbor nebo sbor podléhající
vojenské kázni.
Zpráva živnostenského výboru v odst.
2 hlavy II uznává zejména obtížnost,
namáhavost a odpovědnost služby pohraniční
finanční stráže. Jsem tomu povděčen,
že pan referent do této zprávy vložil
tento svůj náhled na obtížnost služby
pohraniční finanční stráže.
Slavná sněmovno! Račiž se vžíti
do situace naší pohraniční finanční
stráže zejména v odlehlých krajích
na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kde tito lidé
jsou nuceni žíti vzdáleni jakéhokoliv
kulturního prostředí, někdy až
v zapadlých samotách v lesích, údolích
hor 60 až 90 km od dráhy.
O bydlení jejich není téměř
vůbec postaráno a tak jsou nuceni za drahé
peníze, za 120 až 200 Kč měsíčně
bydliti v dřevěných boudách, se svými
rodinami jsou nuceni bydliti zejména na Vrchovině
ve známých obydlích, kde je dobytek s lidmi
pohromadě, kde není kamen,
nýbrž jen krby, kde podlaha jest jen hliněná
atd. Bydlí tedy pod úrovní kulturního
člověka a onemocní-li strážník
sám nebo člen rodiny, nedovolá se pomoci
lékaře, poněvadž lékař
jest obyčejně vzdálen 30, 40 i 50 km od stanice
pohraniční finanční
stráže a ani dnes, kdy máme Léčebný
fond pro státní zaměstnance, nemůže
si pohraniční finanční stráž
ze svého služného dopřáti, aby
si poslala pro lékaře na Léčebný
fond, poněvadž i když mu Léčebný
fond připlácí, stála by ho návštěva
lékařova 120 až 150
Kč.
Pohraniční finanční stráž
má zákonem zaručené právo na
dovolenou, a to nejméně 8 dní. To znamená,
že takovému pohraničnímu strážníku
ze zapadlé samoty na Slovensku či Podkarpatské
Rusi, kde není žádných komunikací,
z 8 dní dovolené, když odečteme na cestu
do historických zemí 3 dny a na cestu zpět
také 3 dny, zbývají celé dva dny.
A snad někde jsou ještě horší poměry,
kde scházejí vůbec jakékoliv komunikační
prostředky, nehledě k tomu, že dovolená
je spojena s velkými výlohami, poněvadž
dovoz na dráhu i tam jest obrovsky drahý.
Vedle toho nevěnuje se dostatečná péče
stavbě kasáren a bytů. Kdo měl příležitost
podívati se v některých našich pohraničních
místech na to, jak jsou umístěny tyto naše
úřady, abych tak řekl, naše vedetty,
visitky našeho státu vůči zahraničí,
splakal by nad tím, jak jsou vybavena některá
stanoviště pohraniční finanční
stráže. Praobyčejné rozbité dřevěné
boudy, do nichž teče, do nichž vítr se
všech stran fouká, jsou úřadovnami pohraniční
finanční stráže, která musí
podle předpisů z r. 1907
konati v době od 1. dubna do 1. října nejméně
14 celonočních služeb v měsíci;
v takovéto době jest o ubytování pohraniční
finanční stráže takto postaráno.
Není pak divu, že při této obtížné
službě ten strážník, který
nejen nebydlí jako kulturní člověk,
nýbrž nemá trochu pohodlí ani v úřadovně,
někdy na své obchůzce únavou a nevyspáním
usne. Toto se však nepřihází jen pohraničním
finančním strážníkům,
že usnou na své obchůzce, nýbrž
stává se to i těm, kteří pohraniční
finanční stráž kontrolují,
inspektoři a vrchní inspektoři. Rozdíl
jest jen v tom, je-li dopaden pohraniční finanční
strážník, že usnul, že je přísně
drakonicky potrestán, event. i propuštěn, kdežto
usne-li inspektor nebo vrchní inspektor, tomu se to promíjí,
ale on je povolán trestati disciplinárně
toho pohraničního finančního strážníka.
Ti pohraniční finanční strážníci,
kteří zejména pocházejí nebo
byli přeloženi nebo přiděleni z historických
zemí do pohraničí, zejména
na Slovensko a Podkarpatskou Rus, postrádají pro
své děti jakékoliv možnosti vzdělání,
nemajíce nejen českých škol, ale nemajíce
škol vůbec, nebo školy vzdálené
30 až 40 km od jejich stanoviště.
Pohraniční finanční strážník
jest, jak jsem již řekl, předpisem z r. 1907
povinen vykonávati i 14 nočních služeb
v měsíci za každého počasí,
ať je horko nebo zima, ať je sucho nebo déšť,
ať padají kroupy, ať hrom bije, ať je sníh,
a vrací se z ní v noci a v noci zase nastupuje.
Není potřebí dále líčiti
službu pohraniční finanční stráže.
Ale domnívám se, že už to, co jsem byl
zde stručně uvedl, stačí k tomu, aby
byly odůvodněny spravedlivé a oprávněné
požadavky této kategorie státních zaměstnanců,
(Výborně!) státních zaměstnanců
jistě nejvíce zanedbávaných, státních
zaměstnanců, kteří mají velmi
obtížnou, namáhavou, odpovědnou a riskantní
službu, kteří jsou přímo vyhnáni
do pustin, do krajin neobydlených, krajin nehostinných,
kde nemají vůbec žádného spojení
s lidmi; kteří jsou odsouzeni,
kdyby neměly býti požadavky pohraniční
finanční stráže splněny, přímo
vrátiti se zpět k přírodnímu
člověku, poněvadž si nedovedu představiti,
že pohraniční finanční strážník,
který by sloužil celou 35letou dobu služební
na hranici, by mohl vypadati potom jako kulturní člověk.
Proto myslím, že není potřebí
velice skromné požadavky pohraniční
finanční stráže, odůvodněné
a spravedlivé, zvlášť odůvodňovati
a že zejména jest úplně oprávněno,
aby finanční správa provedla sloučení
důchodkové kontroly s pohraniční finanční
stráží, jak také byla usnesena v tomto
smyslu resoluce v senátě,
aby tímto způsobem bylo těmto vyhostěncům
umožněno věnovati se také svým
rodinám, věnovati se výchově dítek,
aby byla zabezpečena možnost odlivu jich z hranic
do vnitrozemí, dále aby jim byla zabezpečena
ta místa, která jim dříve, dokud byly
tyto dva sbory sloučeny, byla
odňata.
Vzhledem ke krajní námaze a neustálému
nebezpečí, jemuž je vystavena finanční
stráž, bylo by jistě oprávněno,
aby tato byla hmotně i právně i služebně
úplně zrovnoprávněna s ostatními
ozbrojenými sbory; právě proto, že žije
v krajích nehostinných, kde musí překonávati
zejména těžké hospodářské
překážky, kde je s cizinou v neustálém
styku, v místech, která jsou hospodářsky
velmi drahá, kde život je drahý, bylo by v
zájmu spravedlnosti, aby byla zde provedena unifikace všech
strážných sborů,
poněvadž se domnívám, že risiko,
odpovědnost a namáhavost služby jsou zde úplně
stejné.
Dále také bylo by záhodno, aby se lidštěji
zacházelo s pohraniční finanční
stráží, aby zejména byla zrušena
všechna stará a zastaralá mechanická,
šablonovitá ustanovení, aby byla přizpůsobena
moderní době, modernímu duchu, aby se nestala
právě metlou pohraniční finanční
stráže a prostředkem k persekuci a drakonickému
stíhání pro nepatrné přestupky
pohraniční finanční stráže.
Rovněž by bylo prakticky odůvodněno,
aby byla finanční stráž jinak vyzbrojena,
než je nyní, zejména aby byla vyzbrojena moderními
zbraněmi, aby se mohla brániti v případě
přepadu podloudníky a lupiči.
Dále by bylo potřebí, aby služba pohraniční
finanční stráže byla učiněna
snesitelnější, aby jí bylo popřáno
oddechu a odpočinku, aby jí bylo popřáno
alespoň poněkud nedělního klidu, alespoň
několik dnů v měsíci, protože
se jí ukládá tolik nočních
služeb a služba její je fysicky i duševně
namáhavá.
Oprávněná je také stížnost,
přednášená ze strany pohraniční
finanční stráže proti tomu, že
se předčasně pensionuje pro úplně
nepatrné přestupky, nebo když v důsledku
namáhavé, odpovědné a těžké
služby pohraniční finanční strážník
onemocní, bývá bez milosti s nepatrnou pensí
dán do výslužby. To jistě
není žádný vděk za to,
že pohraniční finanční stráž
obětavě chrání naše hranice nejen
vůči nepřátelům, nýbrž
že chrání i stát, aby nebyl podloudnictvím
hospodářsky poškozen atd.
Bylo by záhodno, aby finanční správa
ve státním rozpočtu pamatovala dostatečnými
dotacemi na postavení nejen účelných
moderních kasáren, nýbrž i obytných
domů na hranici, aby tito lidé měli alespoň
to, co žádá každý náš
průměrný člověk, totiž
zdravé a slušné bydlení.
Je rovněž oprávněno, aby pohraniční
finanční stráž při systemizaci
služebních míst byla zařazena do prvé
platové stupnice podúřednické, poněvadž
právě její služební výkon,
risiko jeho i drahota živobytí na hranicích
odůvodňuje, aby příznivou systemizací
v prvé platové podúřednické
stupnici byla pohraniční stráž správně
novým požitkovým systémem ohodnocena.
Druhá kategorie, ovšem početně velice
slabá, čítající asi 120 mužů,
kategorie, která snad jest již na vymření,
jsou celní výběrčí, kteří
se rekrutují z pohraniční finanční
stráže a jen nepatrný zlomek rekrutuje se z
řad certifikatistů. Byli sice již za Rakouska
zařazováni do úřednického stavu
XI. až VIII. hodnostní třídy. Situace
jejich je podobná, jako pohraniční finanční
stráže, poněvadž jejich úkolem
je zase chrániti silnice, vybírat cla na silnicích,
jsou tedy podobnými vedettami
našeho státu, jsouce odsouzeni žíti v
nehostinných a zastrčených krajích
naší republiky. Tito lidé nemají mnoho
přání, jenom to, aby jim bylo umožněno,
aby mohli slušně vůči zahraničním
passantům vystupovat, a jestliže se jim předpisuje
výkon služby v uniformě, aby jim také
stát na tuto uniformu patřičný peníz
připlatil. Jestliže jim stát jednou pro vždy
přispívá ekvitačním příspěvkem
500 Kč, myslím, že 35 let taková uniforma
za 500 Kč rozhodně nevystačí a že
by bylo záhodno již vůči cizině,
aby tito zaměstnanci byli slušně oděni,
aby jejich uniforma byla čistá, slušná,
a tedy by se odporučovalo, aby stát větším
penízem, nejméně 800 Kč ročně
přispíval jim na uniformu. Tak jako bylo by záhodno,
aby bytový ekvivalent, který se jim vyplácí
z těch důvodů,
že musejí bydliti poblíže celnice a že
musejí tedy platiti snad i dráže svůj
byt, v horentním obnosu 15 Kč, byl zvýšen
aspoň na 1000 Kč ročně.
Tím bych byl zde tlumočil před slavnou sněmovnou
oprávněné a spravedlivé požadavky
těchto dvou kategorií, jejichž situace souvisí
s novým celním zákonem, s jeho prováděním,
a myslím, že finanční správa
co nejdříve oprávněné požadavky
těchto kategorií splní.
Náš klub usnesl se hlasovati pro celní zákon
s vyloučením některých paragrafů,
kde podáváme pozměňovací návrhy.
Dále usnesl se hlasovati také pro některé
resoluce, které odpovídají našemu nazírání
na tuto otázku. (Potlesk poslanců čsl.
strany nár. socialistické.)
Místopředseda Horák
(zvoní): Ke slovu není již nikdo
přihlášen, rozprava je skončena. Žádám
o přečtení podaných návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra
(čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Roschera
a soudr.: V §u 2, odst. 4 budiž v poslední
větě škrtnuta slova "nebo
zrušeno".
2. Pozměňovací návrh posl. Kleina,
Karpíškové, Chalupníka a soudr.:
V §u 2, odst. 4 budiž slovo "nařízením
" nahrazeno slovy "jen zákonem
".
3. Pozměňovací návrh posl. Bergmanna,
Zeminové, dr. Patejdla, Hrušovského a druhů:
V §u 2 budiž k odst. 4 připojeno:
"Takovéto nařízení
nutno předložiti do 14 dnů ode dne vyhlášení
Národnímu shromáždění,
nebo, nezasedá-li, Stálému výboru
podle §u 54 úst. listiny k dodatečnému
schválení, pozbývá platnosti, když
některá sněmovna nebo Stálý
výbor podle §u 54 úst. list. odepře
je schváliti, a to ode dne, kdy se stalo usnesení."
4. Pozměňovací návrh posl. Roschera
a soudr.: V §u 4 budiž odst. 2 a 3 škrtnuty.
5. Pozměňovací návrh posl. Kleina,
Karpíškové, Chalupníka a soudr.:
V §u 4 se odst. 2 a 3 škrtají.
6. Pozměňovací návrh posl. dr. Gátiho
a soudr. k §u 4:
Konec odst. 2 od slov "k ochraně"
budiž nahrazen slovy:
"a to jedině za souhlasu
odborových ústředen zaměstnaneckých,
Celostátního dělnického výboru,
jako ústředny závodních rad a výborů,
a konsumních družstev".
Odst. 3 budiž škrtnut.
7. Eventuelní návrh posl. dr.
Gátiho a soudr.: Bude-li zamítnut náš
návrh na úpravu §u 4, navrhujeme:
V §u 4, odst. 2 budiž slova "nebo
ke splnění mezinárodního závazku"
škrtnuta.
8. Pozměňovací návrh posl. Roschera
a soudr.:
V §u 6, odst. 2 budiž škrtnuta slova "doplňují
a".
9. Pozměňovací návrh posl. dr. Gátiho
a soudr. k §u 6:
Za odst. 1 budiž vsunut nový odstavec:
" (2) Na potraviny a předměty
denní potřeby pracujících vrstev smí
býti uvaleno dovozní clo jen za souhlasu odborových
ústředen zaměstnaneckých, Celostátního
dělnického výboru, jako ústředny
závodních rad a výborů, a konsumních
družstev."
V odst. 2 budiž škrtnuta slova "doplňují
a".
10. Pozměňovací návrh posl. Roschera
a soudr. k §u 7:
Odst. 1 budiž škrtnut.
K odst. 2 budiž připojeno: "Dále
vysílají do poradního sboru 4 zástupce
odborové organisace dělníků."
11. Pozměňovací návrh posl. Kleina,
Karpíškové, Chalupníka a soudr. k §u
7:
V odst. 1, v předposlední řádce zamění
se slovo "nařízením"
slovem "zákonem".
Odst. 2 budiž doplněn slovy "a
soc. péče" a budiž připojena
nová závěrečná věta:
"Zaměstnancům nutno
poskytnouti po slyšení odborových a družstevních
ústředen náležité zastoupení."
Odst. 3 budiž škrtnut.
12. Pozměňovací návrh posl. dr. Gátiho
a soudr. k §u 7:
V odst. 1 budiž za slovo "býti"
vloženo: "za souhlasu odborových
ústředen zaměstnaneckých, Celostátního
dělnického výboru, jako ústředny
závodních rad a výborů, a konsumních
družstev".
V odst. 2 budiž za slovo "okolností"
vloženo: "za souhlasu odborových
ústředen zaměstnaneckých, Celostátního
dělnického výboru, jako ústředny
závodních rad a výborů, a konsumních
družstev".
Poslední věta odst. 2 a celý odst. 3 budiž
škrtnuty.
13. Pozměňovací návrh posl. Bergmanna,
Zeminové, dr. Patejdla, Hrušovského a druhů:
V §u 10, odst. 1 budiž škrtnuta
poslední slova "a finanční
stráž jejich obvodu".
14. Pozměňovací návrh posl. Roschera
a soudr.:
V §u 11 nechť odst. 2 zní:
"Obor působnosti a podrobnější
ustanovení o oboru působnosti okresních celních
správ budou určeny zvláštním
zákonem."
15. Pozměňovací návrh posl. Bergmanna,
Zeminové, dr. Patejdla, Hrušovského a druhů:
§ 12 budiž nahrazen textem:
"K vykonávání
celního a důchodkového dozoru, k zamezování,
k zjišťování a odkrývání
podloudnictví důchodkových přestupků
jest povolána finanční stráž.
Její podrobná práva a povinnosti stanoví
ministr financí služebním předpisem."
16. Pozměňovací návrh posl. Roschera
a soudr.:
V §u 12, odst. 1 budiž škrtnuta slova "jehož
kázeň jest přizpůsobena kázni
vojenské"