Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dalším řečníkem je p. posl.
Hodina. Uděluji mu slovo.
Posl. Hodina (německy): Slavná sněmovno!
Projednáváme návrh zákona tisk 1133
týkající se poskytování podpor
při živelních pohromách.
Rok 1927 předstihuje, pokud jde o škody způsobené
živelními pohromami, ve velké míře
dřívější léta, mezi nimi
i loňský rok s jeho mimořádně
velkými škodami.
Letos se dostavily nejen průtrže mračen a jako
jejich následek povodně, ale velká území
stala se obětí ničivého krupobití
a aby byla míra dovršena, způsobily silné
mrazy milionové škody, zvláště
ve vinařských územích.
Tyto škody způsobené našemu národnímu
hospodářství mluví velice zřetelně,
aby konečně vyzvaly povolaná místa
k vážnému potírání tohoto
poškozování zemědělců.
Právě v oboru ochrany zemědělské
výroby proti živelním pohromám bylo
mnoho zanedbáno. Často byly raději prováděny
nevýnosné investice za těžké
miliony, často byly lehkomyslně vyhazovány
peníze.
Všude tam, kde užitečnými investicemi
měla býti chráněna zemědělská
výroba, musilo býti tak dlouho šetřeno
a škrtáno, až pro úpravy potoků
a řek, jakož i pro hrazení bystřin nezbývalo
nic.
Bouře, která se dne 5. a 6. května t. r.
strhla nad 104 obcemi okresů Mor. Beroun, Bruntál,
Rýmařov a Šumperk, nebyla by aspoň v
rovné říční oblasti bystřin
a řek tam tekoucích způsobila tak velikou
škodu, kdyby byly bývaly provedeny úpravy a
hrazení bystřin, na něž se po desítky
let pomýšlí.
Akademický spor, má-li to nebo ono území
býti chráněno jen regulací nebo má-li
býti pojato do hrazení bystřin, není
ještě dnes ukončen. Doufejme, že přispějí
k tomu obě poslední pohromy ze dne 5. a 6. května
a ze dne 5. června, aby tyto horské potoky bylo
možno konečně pojmouti do hrazení bystřin
a aby urychleně bylo začato s hrazením.
Tak jest již pro zahrazení potoka Podolského
v obvodu rýmařovského okresního hejtmanství
od r. 1913 hotový projekt, pro nějž podle zemského
zákona ze dne 16. října 1915, č. 100
mor. z. z., byla ustanovena úhrada 238.720 mírových
korun. Přes to nebyl dosud učiněn ani pokus
začíti s tímto hrazením. Toto hrazení
bystřin jest jistě jediným prostředkem,
aby se předešlo ohromným škodám,
které působí spousty vody valící
se nezadržitelně do údolí. Údolní
přehrady nebo aspoň stavidla mohly by tento živel,
jehož lze již těžce zkrotiti, podrobiti
lidem. A aspoň údolí a roviny zachrániti
před strašným zpustošením, jemuž
jest bez pomoci vydán všanc horský sedlák
se svými poli ležícími na příkrých
úbočích. Pohromy ze dne 5. května
a 5. června postihly právě nejchudší
území. 104 obce byly dne 5. května postiženy
a způsobeny ohromné škody. Chci uvésti
jen nejhůře poškozené obce. V rýmařovském
okresním hejtmanství byly způsobeny škody
na polích, cestách, silnicích, březích
potoků a řek a domech - ve Staré Vsi 644.000
Kč, v Ondřejově 600.000 Kč, ve Frýdlantu
nad Moravicí 1,053.000 Kč, ve Velké Šťáhli
1,200.000 Kč, v samém Rýmařově
asi 3,000.000 Kč. Úhrnem v 35 obcích tohoto
hejtmanství byla způsobena škoda 10,700.000
Kč.
V šumperském okresním hejtmanství: v
Pustých Žibřidovicích 576.000 Kč,
v Sobotíně přes milion Kč, ve Vernířovicích,
obci s 900 obyvatelů, 1,200.000 Kč, ve Velkých
Losinách 361.000 Kč atd., úhrnem v 33 obcích
71/2 milionu škody.
V okresu Moravský Beroun v 9 obcích 11/2
milionu a v okresu bruntálském a horno-benešovském
(v Dolních Velkrubech 1,500.000 Kč, v Mezině
900.000 Kč, v Razové 1,200.000 Kč), úhrnem
v 27 obcích asi 10 milionů škod. Jako by nebylo
dosti na pohromě ze dne 5. května, strhla se nad
několika obcemi šumperského okresu dne 6. června
nová bouře. Co bylo ušetřeno dne 5.
května, zničilo krupobití dne 6. června.
Znovu povstaly, zvláště v obci Štolnava,
Potůčník, Pekařov a Cibulka, škody
za mnoho set tisíc korun. Mnoho set existencí bylo
tím ohroženo. Nejen že byly polní plodiny
často úplně zničeny a kapitál
investovaný v hnojivu, umělém hnojivu a v
osivu odplaven - na stech hektarech byla ornice úplně
odplavena a tím snížena hodnota polních
parcel na 20, a dokonce jen na 5%. Bude zapotřebí
nekonečné práce a veškeré odvahy
bodrých horalů, aby se ze spodní půdy,
pokud se ještě vůbec hodí pro zemědělské
zdělávání, v mnoha letech vytvořila
znovu ornice.
Jen tato odvaha k práci a příchylnost ke
zděděné domácí půdě
jsou to, co povzbuzuje tak těžce postižené
obyvatelstvo hor, aby vytrvalo. V lépe položených
zemědělských územích jest přece
jen možno v několika letech znovu napraviti tyto katastrofální
škody. Nepatrná výnosnost horské půdy
jest příčinou, že k napravení
těchto škod, jež nastaly v pohorských
krajích, sotva stačí celé desítiletí,
aby bylo opět napraveno ochuzení horského
obyvatelstva.
Místo aby se rychle pomohlo, vyšetřování
se protahovalo a pak byly poskytnuty teprve pouze nepatrné
a nepostačitelné podpory. Daňové fiskální
zvyky a zlozvyky zahnízdily se v úřadech
tak dalece, že ani pohroma ohrožující
tisíce existencí nedovedla zadržeti exekuční
vymáhání dlužných daní.
Osm dní po pohromě, když horal spatřiv
berního exekutora doufal, že od něho uslyší,
že mu byl povolen odklad a odpis daní, bylo mnoho
nešťastníků překvapeno tím,
že pro daně bylo u nich provedeno zabavení.
Takovým nepřístojnostem dlužno učiniti
přítrž. Úředním orgánům
dlužno přikázati, aby s největším
urychlením vyšetřily škody a zprávy
o škodách rychle předložily, aby se neprodleně
mohla začíti pomocná akce.
Při škodách každoročně se
opakujících jest zapotřebí velkých
peněz. Nyní poskytnutých 10 milionů
korun naprosto nestačí a vítáme se
zadostiučiněním, že pro budoucnost mají
býti vytvořeny mnohem větší fondy.
Dlužno uvítati, že podpory budou rozdíleti
zemědělské rady, poněvadž jedině
ony znají poměry v jednotlivých zemědělských
výdělečných územích
a mohou zaručiti, že prostředky, které
jsou po ruce, budou spravedlivě rozděleny.
Všechny tyto podpůrné fondy stále ještě
nepostačí, nepřikročí-li vláda
konečně k úpravě podpůrné
akce. Hrazení bystřin, regulace potoků a
řek, stavba údolních přehrad a kde
nejsou možné, zřizování stavidel
při všech těchto četných horských
potocích poskytují možnost výnosně
investovati velké peníze. Bude-li se šetřiti
na méně potřebných a nepotřebných
investicích nejrozmanitějšího druhu,
bude možno opatřiti mnoho peněz, jejichž
účinek brzy a úplně se projeví
v celém národním hospodářství.
Očekávajíce, že brzy bude předložen
příslušný návrh zákona,
hlasujeme pro návrh. (Potlesk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Za příčinou vyvětrání
místnosti přerušuji schůzi do 7 hod.
večer.
(Schůze přerušena v 5 hod. 32 min. odpol.
- opět zahájena v 7 hod. 13 min. večer.)
Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou
schůzi. Budeme pokračovati v přerušeném
projednávání 2. odstavce dnešní
schůze.
Ke slovu není nikdo přihlášen. Rozprava
je skončena.
Žádám o přečtení podaných
návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Mikulíčka
a soudr.:
V §u 1 nechť odst. 2 zní:
"Úhrn zápůjček těchto
nesmí přesahovati částku 50,000.000
Kč."
2. Pozměňovací návrh posl. Johanise,
inž. Nečase a soudr.:
V odst. 2 §u 1 místo slov "10,000.000 Kč"
buďtež dána slova "30,000.000 Kč".
3. Pozměňovací návrh posl. Mikuláše,
Práška, dr Patejdla a druhů:
Odst. 2 §u 1 budiž upraven takto:
"Úhrn zápůjček těchto
nesmí přesahovati částku 30,000.000
Kč při plném zúrokování
státem z poskytnutých zápůjček,
a to na dobu nejdéle 10 let."
4. Pozměňovací návrh posl. Staňka,
Bradáče, G. Navrátila, dr Jurigy, dr Lukavského,
Pechmana, Windirsche a druhů:
Navrhujeme toto znění 2. odst. §u 1:
"Úhrn zápůjček těchto
nesmí přesahovati částku 20,000.000
Kč a příspěvek státní
na úrok činiti bude ročně 3% z poskytnutých
zápůjček, a to na dobu nejdéle 10
let."
5. Pozměňovací návrh posl. A. Chalupy,
Bečko, Koudelky a soudr.:
V §u 2, odst. 1 v třetí řádce
za slovy "zemědělských radách"
budiž dán doplněk:
"které budou do utvoření jmenovaných
fondů podpůrných nahrazeny zemědělskými
komorami aneb jiným zřízením na podkladě
demokratického řádu volebního".
6. Pozměňovací návrh posl. Schweichharta
a soudr.:
V §u 2 nechť odst. 3 zní:
"Fond spravuje komise složená z odborníků,
jmenovaných politickými stranami podle výsledku
posledních voleb.
Až nabude účinnosti zákon ze dne........
o organisaci politické správy, budou tuto komisi
voliti volení členové zemských zastupitelstev
podle zásady poměrného zastoupení."
7. Pozměňovací návrh posl. Mikulíčka
a soudr. k §u 2:
K odst. 1 buďtež připojeny věty: "pro
výměr této přirážky neplatí
ustanovení §u 105, odst. 3 zákona ze dne 15.
června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých
daních. Od této přirážky jsou
osvobozeni držitelé půdy, kteří
podle §u 105, odst. 2 téhož zákona neplatí
zvláštní příspěvek ve
výši 1.5% základu pro vyměření
pozemkové daně".
Odst. 3 budiž nahrazen novými odstavci:
"(3) Fondy k podpoře živelními pohromami
postižených (§ 2) spravují a úhrnné
části podpor pro jednotlivé okresy přikazují
třicetičlenné zemské komise. Členy
těchto komisí volí volení členové
zemských zastupitelstev ze řad zemědělců
podle zásady poměrného zastoupení.
"(4) Z úhrnných částek podpor
přikázaných jednotlivým okresům
poskytují jednotlivé podpory postiženým
12členné okresní komise. Členy těchto
komisí volí volení členové
okresních zastupitelstev ze řad zemědělců
podle zásady poměrného zastoupení."
8. Doplňovací návrh posl. Mikuláše,
Práška, dr Patejdla a druhů k §u 2:
Odst. 1 budiž doplněn:
"Od držitelů půdy, kteří
podle §u 105, odst. 1 zákona ze dne 15. června
1927, č. 76 Sb. z. a n., osvobozeni jsou od zvláštního
příspěvku, se uvedená zvláštní
přirážka nevybírá."
Odst. 3 budiž doplněn:
"Vláda jest povinna předložiti nařízení
to před jeho vydáním zemědělskému
a rozpočtovému výboru poslanecké sněmovny."
9. Doplňovací návrh posl. Mikulíčka
a soudr.:
Za § 2 budiž připojen nový § 3:
"(1) Nárok na podpory podle tohoto zákona mají
zemědělci, jichž roční příjem
nedosahuje ročního důchodové dani
podléhajícího existenčního
minima; ostatní zemědělci pak jen v tom případě,
když mají živelními pohromami v jednom
roce zničeno více než 50% roční
zemědělské úrody.
(2) Zemské komise spravující fondy k podpoře
živelními pohromami postižených jsou povinny
každoročně vydávati veřejné
zprávy o hospodaření těmito fondy
zároveň se statistickými daty o poskytnutých
podporách. Potřebné technické síly
přidělují těmto komisím zemské
úřady."
10. Pozměňovací návrh posl. Bradáče,
dr Dolanského, Windirsche, dr Jurigy, dr Lukavského,
Mlčocha, dr Petersilky, Stenzla a druhů k §u
3:
Za slova "právní listiny" vsunuto budiž
slovo "vysvědčení".
V druhé řádce slovo "jednání"
budiž nahrazeno slovem "výkony".
V poslední řádce za slovo "jsou"
budiž vsunuto "když se jich nepoužije k jinému
účelu".
11. Resoluční návrh rozpočtového
výboru neobsažený ve zprávě tisk
1159:
Vláda se vybízí, aby nařídila,
by do zemských a okresních pomocných komisí
pro podporu postiženým živelními pohromami
byli jmenováni také zástupci malozemědělských
organisací.
12. Resoluční návrh posl. Johanise,
inž. Nečase a soudr.:
Vládě se ukládá, aby co nejdříve
předložila Národnímu shromáždění
osnovu zákona o povinném pojištění
proti živelním pohromám.
Předseda (zvoní): Všechny tyto
návrhy jsou dostatečně podporovány
a jsou předmětem jednání.
Dávám slovo k doslovu pánům zpravodajům,
a to nejdříve p. posl. Dubickému za
výbor zemědělský.
Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno!
Dalo se očekávati, že při projednávání
vládního návrhu na pomoc krajinám,
živelními pohromami postiženým, absolvována
bude, jak pravidelně, v parlamentě obšírnější
debata. Mohu konstatovati, že většina stran vyslovila
se sympaticky o vládním návrhu, třebaže
současně prohlašovala, že navrhovaná
částka 10 mil. Kč jako úhrnná
zápůjčka je poměrně malá
a že právě proto se nemůže vyhověti
oprávněnému volání postiženého
obyvatelstva. Musím v první řadě odmítnouti
kritiku p. posl. Mikuláše, který se
vracel k mým vývodům a chtěl dovozovati,
jako bych já ve své zpravodajské řeči
podceňoval nebo zlehčoval podávání
iniciativních návrhů. Řekl jsem podle
stenografického protokolu toto:
"Účel návrhů těchto je
jistě dobrý, myšlenka šlechetná,
ale pokud parlament nepostará se, aby zemědělství
bylo ve státním rozpočtu lépe finančně
opatřeno, pokud nebude mezi stranami většího
pochopení pro podporu postiženým, než
je podání pouhých návrhů, po
tu dobu nelze očekávati trvalé nápravy."
Každá strana má plné právo, aby
podala iniciativní návrh, ale ze zkušeností
z minulých dob velmi dobře víme, že
positivní pomoc spočívá v prvé
řadě v opatření záležitostí
finančních a z toho důvodu, i když jsem
charakterisoval všechny návrhy jako dobré,
mající myšlenku šlechetnou, měl
jsem za povinnost, upozorniti tento slavný sbor, aby více
a lépe v rámci své možnosti staral se
o vybavení rozpočtové tak, aby příslušné
ministerstvo mohlo bez nových a nových návrhů
iniciativních případy živelních
pohrom řešiti a také náležitým
způsobem sanovati. (Výkřiky posl. Mikulíčka
a Bolena.)
V debatě uplatnily se také určité
politické tóny, zejména tam, kde šlo
o kritiku zemědělských rad. Kdybych nebyl
zpravodajem zemědělského výboru, našel
bych jistě vděčnou příležitost,
abych odpověděl pánům, kteří
snad bona fide pronášeli zde kritiku. Jako zpravodaj
musím se v tomto případě, bohužel,
držeti jenom obsahu samotného zákona a hájiti
vládní návrh. Chci však konstatovati
před slavnou sněmovnou, že by bylo jenom oportunní
a při nejmenším správné, aby
se také při kritice zemědělských
rad řeklo, co dobrého, rozumného zemědělské
rady vykonaly pro povznesení zemědělské
výroby za poměrů (Výkřiky
posl. Mikuláše a Šafranko.) velice nesnadných
a za značných finančních obtíží.
Mohli bychom poukázati na jiné sbory, korporace
a ústavy, které disponovaly a disponují desítkami
a sty milionů korun a kde by také kritika objektivní
byla jistě účelná a potřebná.
Naše strana stojí na stanovisku, že je třeba,
aby zemědělské rady byly postaveny na nový
princip organisačně zájmový. Věřím
pevně, že při podzimním zasedání
poslanecké sněmovny bude předložen vládní
návrh pro uzákonění zemědělských
zájmových společenstev, na jehož podkladě
budou také zemědělské rady dále
aktivovány. (Posl. Zeminová: Volební řád
podle velikosti držby!) Ani volební řád
v dosavadním svém obsahu není pro nás
dokonalostí, naopak přejeme si volební řád
jiný, ale takový, aby zemědělské
rady se staly skutečně výrazem zájmových
potřeb zemědělského lidu.
Všichni páni řečníci, jak jsem
již dovodil, stěžovali si na poměrně
malé obnosy, které jsou uvedeny ve vládním
návrhu. Jsem v příjemné situaci, mohu-li
konstatovati, že byl zde podán návrh, aby úhrn
zápůjček byl zvýšen z částky
10 mil. Kč na 20 mil. Kč, a mohu jenom s radostí
pro přijetí tohoto návrhu se vysloviti. Byl
bych ještě v příjemnější
situaci, kdyby částka tato byla vyšší,
ale za nynějších finančních poměrů
nelze, bohužel, žádati více. Obnos tedy
je o plných 100% zvýšen a pevně věřím,
že při dobré vůli aspoň částečně
pomůže se těm opravdu poškozeným,
u nichž v prvé řadě je ohrožena
jejich existence.
Z podaných návrhů pozměňovacích
a doplňovacích doporučuji přijetí
pouze dvou návrhů, a to pozměňovacího
návrhu posl. Staňka, Bradáče,
G. Navrátila, dr Jurigy, dr Lukavského, Pechmana,
Windirsche a druhů k §u 1, odst. 2 a pozměňovacího
návrhu posl. Bradáče, dr Dolanského,
Windirsche, dr Jurigy, dr Lukavského, Mlčocha, dr
Petersilky, Stenzla a druhů k §u 3.
K ostatním podaným návrhům pozměňovacím
a doplňovacím musím zaujmouti stanovisko
negativní.
Jménem výboru zemědělského
prosím, aby byla přijata osnova, jakož i resoluce,
přijaté výborem. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji panu posl. dr Fritzovi.
Zpravodaj posl. dr Fritz: Slávna snemovňa!
Pripojujem sa k vývodom p. referentom zemedelského
výboru predneseným a doporúčam prijať
predloženú osnovu zákona so všetkými
zmenami, ktoré navrhol p. referent zemedelského
výboru.
Doporučujem prijatie rezolúcií rozpočtovým
výborom navrhnutých a zároveň rezolúciu,
ktorú som prečítal a ktorá omylne
vystala zo zprávy rozpočtového výboru.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ke hlasování. Osnova má 4 paragrafy, nadpis
zákona a úvodní formuli.
Podáno bylo několik pozměňovacích
návrhů a míním tudíž dáti
hlasovati takto:
O §u 1 budeme hlasovati nejprve v úpravě pozměňovacího
návrhu posl. Mikulíčka a soudr.; bude-li
zamítnuta, v úpravě pozměňovacího
návrhu posl. Johanise a soudr.; bude-li zamítnuta,
v úpravě pozměňovacího návrhu
posl. Mikuláše a druhů; bude-li i ta
zamítnuta, v úpravě pozměňovacího
návrhu posl. Staňka, Bradáče,
G. Navrátila, dr Jurigy, dr Lukavského, Pechmana,
Windirsche a druhů, kterou doporučují pp.
zpravodajové; nebude-li snad ani ta přijata, hlasovali
bychom o §u 1 podle zprávy výborové.
O §u 2 bychom hlasovali nejprve v úpravě pozměňovacího
návrhu posl. Al. Chalupy a soudr.; bude-li zamítnuta,
v úpravě pozměňovacího návrhu
posl. Schweichharta a soudr.; nebude-li přijata,
v úpravě pozměňovacího návrhu
posl. Mikulíčka a soudr.; bude-li zamítnuta,
v úpravě doplňovacího návrhu
posl. Mikuláše a druhů; nebude-li přijata,
budeme o §u 2 hlasovati podle zprávy výborové.
Pak bychom hlasovali o doplňovacím návrhu
posl. Mikulíčka a soudr. na vsunutí
nového paragrafu za § 2.
O §u 3 budeme hlasovati v úpravě pozměňovacího
návrhu posl. Bradáče, dr Dolanského,
Windirsche, dr Jurigy, dr Lukavského, Mlčocha, dr
Petersilky, Stenzla a druhů, jehož přijetí
doporučují páni zpravodajové; bude-li
snad zamítnuta, podle zprávy výborové.
O §u 4, nadpisu zákona a úvodní jeho
formuli, k nimž není pozměňovacích
návrhů, hlasovali bychom podle zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky proti přednesenému
pořadu hlasování? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo souhlasí s §em 1 v úpravě pozměňovacího
návrhu posl. Mikulíčka a soudr., nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tato úprava je zamítnuta.
Kdo souhlasí s tímto paragrafem v úpravě
pozměňovacího návrhu posl. Johanise
a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tato úprava je zamítnuta.
Kdo s tímto paragrafem souhlasí v úpravě
pozměňovacího návrhu posl. Mikuláše
a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tato úprava je zamítnuta.
Kdo souhlasí s §em 1 v úpravě pozměňovacího
návrhu posl. Staňka a druhů, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 1 v úpravě pozměňovacího
návrhu posl. Staňka, Bradáče,
G. Navrátila, dr Jurigy, dr Lukavského, Pechmana,
Windirsche a druhů je přijat. Tím
odpadá hlasování o něm podle zprávy
výborové.
§ 2. Kdo souhlasí s § em 2 v úpravě
pozměňovacího návrhu posl. Al. Chalupy
a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tato úprava je zamítnuta.
(Hluk.)
Prosím o klid.
Kdo s tímto paragrafem souhlasí v úpravě
pozměňovacího návrhu posl. Schweichharta
a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tato úprava je zamítnuta.
Kdo s tímto paragrafem souhlasí v úpravě
pozměňovacího návrhu posl. Mikulíčka
a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tato úprava je též zamítnuta.
Kdo s tímto paragrafem souhlasí v úpravě
doplňovacího návrhu posl. Mikuláše
a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. I tato úprava je zamítnuta.
Kdo souhlasí s §em 2 podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 2 je schválen
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s doplňovacím návrhem
posl. Mikulíčka a soudr. na vsunutí
nového paragrafu za § 2, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Tento doplňovací návrh
je zamítnut.
§ 3. Kdo souhlasí s §em 3 v úpravě
pozměňovacího návrhu posl. Bradáče
a druhů, jehož přijetí doporučují
pp. zpravodajové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina, § 3 je přijat v
úpravě pozměňovacího návrhu
posl. Bradáče, dr Dolanského, Windirsche,
dr Jurigy, dr Lukavského, Mlčocha, dr Petersilky,
Stenzla a druhů a odpadá hlasování
o něm podle zprávy výborové.
§ 4. Kdo souhlasí s §em 4, nadpisem zákona
a úvodní jeho formulí podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. § 4, nadpis a úvodní
formule zákona jsou přijaty podle zprávy
výborové.
Tím poslanecká sněmovna přijala
osnovu tuto ve čtení prvém.
Druhé čtení vykonáme ještě
v této schůzi, bude-li přiznáno zkrácené
řízení podle §u 55 jedn. řádu.
Tím vyřízen je odst. 2 pořadu schůze.