Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Dnes Šamalík se vzpírá tomu, aby zůstaly zemědělské rady ve starém složení. Má naději, dostal snad slib, že do Nového roku budou reorganisovány. Pánové z agrární strany, to charakterisuje vaši pokrokovost, v otázce politicko-kulturní na celé čáře retrét před klerikální reakcí. Včera neměl dovoleno ani president státu a min. předseda Švehla jíti na oslavu největšího Čecha, upáleného římskou reakcí, na oslavu Husovu. (Posl. Zeminová: Vždyť vy jste pro ten Husův svátek nehlasovali!) Pardon, to byly naše důvody, že jste dělali celý galimatyáš ve svátcích.

Tam právě to nesahá do kapes agrární buržoasie a poloburžoasie. Klidně ustoupili před klerikální reakcí k hanbě celé české minulosti. Nemáte, pánové z agrární strany, dnes vůbec práva se oháněti, že byl Žižka sedlákem. Ten kdyby se tu zjevil, ten by vám palcátem natloukl ty staré reakční lebky. Nemáte práva oháněti se dnes celou selskou revolucí před 500 lety, poněvadž dnes, kdy máte moc v rukou a kdy jiné pokrokové tábory by vám nevypověděly služby v otázkách kulturně-politických, necháváte se úplně kantorovati Římem a skupinou Šrámkovou. Tam se to klidně sneslo, že se ustoupilo diktátu klerikální reakce, ale v zemědělských radách tam se jedná o subvence. Ještě se několikráte p. kol. Šamalík bude muset zapotit, než vybojuje na pánech ze zeleného tábora reorganisaci zemědělských rad, aby o ty subvence se agrárníci dělili aspoň s pány z černého tábora. Ty rudé k tomu stejně nepřipustí, pro ty to není, ty na to nemají práva. Těm se říká, že nemají práva, aby i zde byly a aby jiné výhody od státu požadovaly. Pánové, my bychom se s tím úplně spřátelili, kdybyste se na toto stanovisko postavili. Ani haléř subvence, ani haléř na naše školy, nic, všechno bychom si vydržovali sami. Ale zbavte nás povinností platiti. Vždyť je to skandál, když čistě námezdně pracující třída zaplatí třikráte tolik daně z příjmů jako třída buržoasní. My se proti tomu nestavíme, aby nás vyšoupli ze zákonodárných sborů, stejně žádné možnosti nemáme, aby se nám dalo zastoupení v komisích. Ale je třeba provésti důsledky. Když nemáme práva, nemáme povinnosti. Nemám-li práva, aby moje děcka nemusila choditi do školy, kde musí býti vyučováno nauce buržoasní učitelem, který je placen z veřejných peněz, pak nám nechte, co naše třída zaplatí, pro nás a my si své školní třídy budeme vydržovati sami z vlastních prostředků a ještě nám hodně zůstane. Dejte na vrata kasáren, když nemohou bolševičtí vojáci voliti hlasovacím lístkem, že jim nesvěříte ani bajonetů, a hned bude bolševismus z kasáren ven. (Výkřiky komunistických poslanců.) Dejte tam ohromný plakát, že bolševiky z kasáren vypovídáte. Ale uvaliti finanční povinnosti na bedra pracujících lidí, jichž jménem máme jedině my právo mluviti, a udržovati vojenskou brannou moc násilím do vojenských šatů oblečenými našimi syny a pak nás vyhazovati z práv - pánové, nevím, jak dlouho to půjde - snad krátkou dobu, snad delší, ale jednou se s touto věcí vyúčtuje.

K projednávanému návrhu podáváme několik opravných návrhů. Žádáme, aby stát místo půjčky, která nesmí přesahovati 10 milionů Kč, poskytl živelnými pohromami postiženým půjčku 50 milionů Kč. Žádná demagogie. Jestliže včera pan posl. Tománek v zemědělském výboru žádal, aby tato půjčka byla zvýšena na 100 milionů a nechal-li se utancovati panem posl. dr Zadinou (Veselost.) a jeho resolucí, že vláda se vyzývá, aby tato částka byla v příštích dobách zvýšena na 50 milionů, pak my nežádáme nic, než co žádá resoluce pana posl. Zadiny a co dvojnásobnou částkou žádal pan posl. Tománek, oba sloupy vládní koalice. Ale ovšem že se s resolucí spokojiti nemůžeme. Je všeobecně známo, že resoluce mají býti tištěny na neobyčejně měkkém papíru. A také mají takový význam. Jak pan posl. Koudelka povídal, v 19. roce byly již podány resoluce o povinném pojištění proti živelním pohromám a pořád se z těchto resolucí dále nemůžete dostat. Stroj je otiskne a mozek namáhat nemusíte, neboť je prostě opisujete. S resolucemi se nespokojíme. Přijměte náš opravný návrh, který se vašimi opravnými návrhy po stránce věcné nijak neruší.

Dále navrhujeme, aby stát neúrokoval 3%, nýbrž plně úrokoval půjčky těm, kterým podpory živelními pohromami postiženým poskytne. (Posl. Roudnický: Na kolik procent?) Nemáme zatím finančních podniků, to byste se musel obrátiti eventuelně na ružomberskou banku, na kolik procent by ta půjčila.

Našlo by se tam dosti desetimilionů, které se vyhazují na věci bezúčelné, skoro škodlivé, kterými by se mohlo těm chudákům bez vlastní viny postiženým a mnohdy i povodní zničeným, pomoci. Rakouští rolníci nebyli ani z polovice postiženi se strany Moravy, ale za to Slovensko to odneslo. To není jen pohroma s hůry, které není možno zabrániti, nýbrž někdy je to dlouholetá chyba nebo i zločin vládnoucích činitelů.

Dále navrhujeme, aby 12%ní přirážku, jak ji stanoví zákon, nebyli povinni platiti drobní rolníci, kteří nejsou povinni podle §u 105 berní reformy k zvláštnímu příspěvku k přímé dani pozemkové.

Zákon je tak dovedně stylisován, že 12%ní přirážkou postihuje každou píď země. Ale § 105 berní reformy povídá, že 1¹/₂% příspěvek k dani pozemkové nepodléhá žádným přirážkám. Zvláštní příspěvek 1¹/₂% základní pozemkové daně platí ti zemědělci, kteří mají více než 120 Kč čistého katastrálního výnosu. A zde pánové z koalice dali právě název "přirážky". Nevysvětlili to ani v zemědělském výboru ani v rozpočtovém výboru, že by ti nejbohatší byli od tohoto příspěvku z těch 1¹/₂% základu daně pozemkové, z 12% přirážky osvobozeni. A proto navrhujeme, aby pro tento zákon neplatil § 105, odst. 3 zákona č. 76 o berní reformě, a na druhé straně, aby vrstvy chudých rolníků, kteří nemají té možnosti, aby zaplatili 1¹/₂% příspěvek k pozemkové dani, od placení 12%ní přirážky byli osvobozeni. Uznali jste sami, že tyto chudé vrstvy nemohou tento příspěvek k dani pozemkové platiti, a proto, chcete-li býti spravedliví k chudým zemědělských vrstvám, nemůžete tento náš návrh zamítnouti.

Dále navrhujeme vzhledem k tomu, že nejen oposice, ale i jednotlivé koaliční strany kromě agrární potírají hospodaření v zemědělských radách, aby zemědělským radám nebylo nadále ponecháno tak volné hospodaření podle politického klíče v té které obci s veřejnými fondy, do kterých se musí platiti příspěvky od všech poplatníků, a navrhujeme, aby tyto fondy byly spravovány určitým sborem - návrhy budou přečtěny, a budete-li jim chtíti věnovati trochu pozornosti, poslechněte si je - který bude volen volenými zástupci okresních zastupitelstev. Podobně navrhujeme, aby se podpory v krajích rozdělovaly volenými členy okresních zastupitelstev, poněvadž nemůže žádný demokraticky založený člověk přivoliti k tomu, aby tyto podpory rozdělovány byly jmenovanými členy okresních a zemských zastupitelstev.

Dále navrhujeme, aby podpory, když to má býti, a je to ve vládním návrhu několikráte opakováno, byly poskytovány právě těm, kteří jsou živelními pohromami na hospodářské existenci ohroženi.

Jistě duch tohoto zákona se nenese k tomu, aby podpor za živelní pohromy dostalo se těm, kteří na Nový rok, že snad mají jen jednu šestinu, nebo jednu desetinu své úrody zemědělské poškozenu, při vyúčtování ještě odkládají určité zbytkové obnosy do pokladny. A myslím, že se neděje nic demagogického, nýbrž jen něco spravedlivého ve prospěch těch, kdož toho potřebují, když navrhujeme, že nárok na podporu mohou uplatniti i zemědělci, jichž roční příjem nedosahuje ročního důchodu dani podléhajícího existenčního minima, a ostatní zemědělci nad existenční minimum jen v tom případě, když mají živelními pohromami v jednom roce zničeno více, než 50% zemědělské úrody.

Dáváme zde možnost, aby nedostatky ve prospěch chudých zemědělců, které v tomto zákoně jsou obsaženy, našimi návrhy byly nahraženy. Budou-li naše návrhy přijaty, pak prohlašuji, že bude celý zákon přijatelný i pro nás. Budou-li naše návrhy vládní koalicí zamítnuty, nezbývá nám nic jiného, abychom nedávali novou možnost protekce a korupce určitým politickým stranám v zemědělských řadách, než hlasovati proti tomuto zákonu. (Výborně! - Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Slovo má p. posl. dr Zadina.

Posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Živelní pohromy představují pro naše zemědělství tak vážné nebezpečí, že skutečně je neodkladným úkolem státu zasáhnouti v tomto směru zákonnou úpravou na zmírnění těchto živelních kalamit, které ohrožují stále celek našeho zemědělství a v konkrétních případech působí ohromné škody na majetku našich zemědělců, takže celé oblasti jsou ničeny hospodářsky na řadu let a široké vrstvy našich zemědělců jsou přímo ohrožovány na své existenci. Živelní pohromy dostavují se s určitou pravidelností, takže představují pravidelné risiko zemědělské výroby. A tu pokusilo se již soukromé podnikání o to, aby toto risiko vyřešilo ve formách pojišťovacích, ovšem na podkladě výdělečném, takže pojišťování to, ať již je provozováno u ústavů vzájemných nebo akciových, je stále ještě značně drahé. Tato soukromá pojišťovací činnost nepokročila ještě tak daleko, aby vyřešila všechny druhy risik, působených živelnými pohromami, nýbrž omezila se toliko na nejčastější škody, které působí požár, krupobití a pád dobytka. Velká drahota pojistných premií a jiné nedostatky soukromé pojišťovací služby zaviňují, že pojišťování toto nedoznalo ještě v našich poměrech žádoucího rozšíření, vyjma pojištění požárního, které skutečně se stalo všeobecným. Všechny snahy našich kruhů zemědělských, aby v tomto směru pokročilo se dále, ztroskotávají na obtížnosti organisačního vyřešení tohoto problému, poněvadž i svépomocné a vzájemné pojištění na pokladě dobrovolnosti nemůže vésti ke zdárnému výsledku, ježto široké vrstvy našich zemědělců nemohou tento obtížný úkol organisačně ovládnouti.

V menším měřítku podnikly tuto akci u nás toliko velkostatky, které zařídily si vzájemnou pojišťovnu proti krupobití, organisují též pojištění dobytka a při menším počtu těchto podniků a úsporném uspořádání docilují pozoruhodných výsledků, takže na př. u pojištění krupobitního ušetří svým pojištěncům 50-60% na pojišťovacích premiích, obvyklých u soukromých pojišťoven. Má-li se tato výhoda pojištění na podkladě svépomoci a vzájemnosti zajistiti též širokým vrstvám malých a středních zemědělců, je nezbytně třeba, aby stát přispěl jim určitou pomocí, a to jak po stránce organisační, tak i po stránce finanční podpory. Tento úkol byl se zdarem vyřešen již v některých státech cizích, jako zejména v Německu, kde máme vzorné pojištění. V Bavorsku je zavedeno krupobitní a dobytčí pojištění, v Rakousku máme také v zorné krupobitní pojištění, i jinde je to se z darem vyřešeno, ať již byl volen princip obligatornosti nebo dobrovolnosti, takže princip veřejné organisace pojišťovací je již prokázán jako osvědčený a nemělo by se odkládati u nás s jeho řešením.

Zemědělský výbor poslanecké sněmovny již několikráte se usnesl na příslušných resolucích na vybudování veřejné organisace pojišťovací, resoluce byly schváleny plénem poslanecké sněmovny. My jsme viděli, tuším dvakrát, i ve vládním prohlášení některých vlád určitý projev o tomto úkolu. Také jsme viděli, že již r. 1923 ministerstvo zemědělství připravovalo určité osnovy zákonů o pojišťování krupobitním a dobytčím. Tyto osnovy byly předmětem řady porad jednak ústředních zemědělských organisací, jednak zemědělských výborů poslanecké sněmovny a senátu, na kterýchžto poradách tyto osnovy zákonné byly vlastně schváleny. Bylo docíleno takřka úplné dohody jak o hlavních zásadách, tak o detailním řešení tohoto problému, takže je nepochopitelno, proč se odkládá s tímto projednáváním. (Post. Koudelka: To jsou interesy správních rad pojišťoven!) Trochu pravdy je v tom, co říká p. kol. Koudelka, ale tyto vlivy nemohou nám překážeti, abychom tento úkol splnili. Déle tento úkol se nedá odkládati a proto s největším důrazem vyslovujeme požadavek, aby ještě v letošním roce v zasedání podzimním k projednání této otázky došlo na podkladě elaborátů, které byly připraveny r. 1923 na zmíněných poradách zemědělských organisací i politických kruhů.

V posledním hospodářském období naše zemědělství utrpělo velké pohromy na dobytku známou motolicí, distomatosou, která se vyskytuje pořídku v každém roce, ale po loňském vlhkém létu způsobila v některých oblastech našim zemědělcům obrovské škody. Podle výkazu, který byl sestaven úředně ministerstvem zemědělství, a podle zpráv, které došly do konce letošního roku, byly tyto škody asi takovéto: Pádem dobytka hovězího zahynulo asi 9500 kusů, pádem ovcí 17.250 kusů, pádem koz 480 kusů. Tato data ovšem nevystihují skutečnost, poněvadž úřední šetření nevystihlo právě kalamity. Zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi úřední šetření pokulhává, takže tam pohromy byly fakticky daleko vyšší. Stát přispěl doposud na zmírnění této kalamity toliko příspěvkem 1 mil. Kč, který měl býti použit na zaplacení poloviny obnosu na léčivo, na nákup dystolu. Konstatuji, že obnos tento zdaleka nedostačuje na tento účel, poněvadž jenom v Čechách je k tomu potřeba asi 800.000 Kč. Proto zdůrazňuji požadavek, aby tento obnos na poloviční úhradu tohoto léčiva dystolu byl zvýšen, a to jak pro období minulé, tak i pro budoucnost, zejména pro podzim, poněvadž je nutno v této akci pokračovati, aby tak bylo bráněno dalšímu šíření tohoto škůdce.

Vedle toho však u nás postižení zemědělci očekávají nějakou podporu na zmírnění těchto utrpěných škod, zvláště když do veřejnosti pronikly zprávy o tom, že vláda má skutečně vážný úmysl tyto podpory poskytnouti. Bylo by to veliké zklamání, kdyby k tomu nedošlo, poněvadž naši zemědělci skutečně na tyto podpory čekají. Podle proposic ministerstva zemědělství, které počítalo s tím, že by poskytovalo podpory podle stáří na hovězí dobytek od 100 Kč do 600 Kč, by náhrada těchto škod způsobených distomatosou činila asi 3¹/₂ milionu Kč. Ani tato částka doposud nebyla povolena. Proto zdůrazňuji náš požadavek, aby vláda s největším urychlením povolila výplatu tohoto obnosu k tomuto účelu.

Vážení kolegové a dámy! V dalším konstatuji, že dosavadní úřední postup při zjišťování živelních pohrom nevyhovoval ani pokud se týče řízení pro odpis daně pozemkové, ani pokud se týče řízení pro poskytování nouzových podpor. Odpis daně pozemkové, tak jak byl upraven podle zákona z r. 1917, zaváděl řízení velmi těžkopádné a velmi nepříznivé pro poškozené zemědělce, takže se poskytovala vlastně jen sleva daně, niko-li však přirážek, takže poskytované úlevy činily několik málo korun, a víme, že naši zemědělci raději živelní pohromy neohlašovali berním správám, aby neměli zbytečné šikanování, obtěžování atd.

Také udělování nouzových podpor podle tak zv. regulativu nevyhovovalo, a to jednak pro nedostatek finančních prostředků, jednak pro vadné řízení při rozdělování podpor, jak jsme to viděli v okresích, takže dochází k velmi vážným steskům, jaké jsme slyšeli dnes v debatě, a často i k takovým neblahým zjevům, které způsobily často více morální škody než materielního prospěchu.

Tento dosavadní postup byl naprosto neudržitelný a proto chápeme, že letošního roku má býti vyřešen systém nový, a to v obou naznačených směrech jak ohledně odpisu daně pozemkové, tak ohledně poskytování nouzových podpor.

Ohledně odpisu daně pozemkové je provedena úprava v zákoně o dani pozemkové, a to v §§ 108 a 109, podle kterých se zřizuje při zemědělských radách zvláštní fond k tomu účelu, aby v případech rozsáhlejšího poškození, jak stojí v zákoně, byla poškozeným zemědělcům poskytována náhrada daně pozemkové spolu se zvláštním příspěvkem, jakož i se samosprávnými přirážkami v té míře, jak to odpovídá asi rozsahu poškození. Jak uvedl, tuším, pan kol. Koudelka, odvádí stát 30% ze zvláštního fondovního příspěvku z půdy zemědělské a obce odvádějí 10% pozemkové daně. Tyto obnosy budou činiti dohromady v celém státě částku asi 17 mil. Kč.

Výhody této nové úpravy spočívají v tom, že především celá agenda zjišťování živelních pohrom a poskytování příspěvků přenáší se od státních úřadů na zemědělské rady, které tu fungují jako jediné veřejnoprávní organisace - aspoň jiných nemáme. A ty stesky, které tu byly předneseny, zasluhují hodně opravy, do čehož se ovšem ani nechci pouštěti.

Nikdo nepopře, ani p. posl. Koudelka, že tímto způsobem je dána nejlepší záruka, aby živelní škody byly zkoumány odborně, pomocí odborníků, a aby rozdělování příspěvků dálo se objektivním a nestranným způsobem.

Nutno poukázati na to, že z tohoto fondu 17 mil. Kč nedává se zemědělcům žádná zvláštní výhoda, poněvadž vlastně se jím nahražuje daň s přirážkami, nač mají zemědělci svůj nárok, poněvadž to souvisí s charakterem daně pozemkové jakožto daně výnosové, a když zmenší se výnos, nastává zajisté nárok na odpis daně pozemkové v té míře, jak výnos poklesl. (Hlas: Zejména když podle nově úpravy daně pozemkové nesmi se podávati žádost za odpis pozemkové daně!) Zemědělci se odkazují na tento fond a mají právo, aby se jim odpisy prováděly.

Propočítával jsem finanční dosah celé otázky pro oblast bramborářskou, Německo-Brodsko, český jih, kde katastrální výnos činí 20 Kč pro 1 ha, a přicházím k tomu, že daň pozemková činí tam okrouhle 12 Kč, přirážky samosprávné, beru-li maximum 610%, činí necelých 72 Kč, takže tato celá daň i s přirážkami činí 83 Kč. Když posuzuji takovou usedlost malozemědělce, 10 ha, neboli 50 měr, činilo by to asi 800 Kč. Krupobití nezničí nikde celou úrodu. Jsou ušetřeny okopaniny, zelenina atd. Zpravidla trpí obilí. Ale i kdyby na takovou usedlost přišla záplava a celou úrodu zničila, utrpí škodu takový zemědělec minimálně 50.000 Kč a dostane náhradu asi 800 Kč. Kdyby krupobití zničilo obilniny, které se pěstují obyčejně v rozsahu ¹/₄, dostane 200 Kč maximálně, ač má škodu, která činí 12 až 15 tisíc Kč minimálně. Z toho je viděti, že tato refundace daně pozemkové, tato náhrada pohybuje se v minimálních mezích a nemůžeme v tom spatřovati žádnou zvláštní privilej nebo výhodu pro naše zemědělství.

Tento malý fond, 17 mil. Kč, který sloužil účelům daňovým, má býti nynějším zákonem zvýšen o 16 mil. Kč, které pozůstávají z toho, že 8 mil. Kč dává stát a dalších 8 mil. Kč se schází ze 12% přirážky k dani pozemkové. Nevím, zda kol. Mikulíček je přítomen. On má pochybnosti, odkud se těch 12% vybírá. Vybírají se ze státní daně 2%, a ne z toho 1¹/₂% příspěvku fondovního. Tato daň sestává ze dvou složek. První složka jsou 2%, násobená 17, druhá je zvláštní přirážka 1¹/₂%. Tato přirážka 12% k těmto účelům fondovým vybírá se jen ze státní daně 2%. Proto ovšem ji platí všichni zemědělci, což je výrazem solidarity a vzájemnosti (Hlasy: Ale také výrazem určité bezohlednosti!), výrazem společného postupu při správě fondu a myslím, že jsou dány garancie dostatečné. Celá ta věc je příliš malicherná, aby se o ní mohly vésti nějaké spory. Račte domysliti, že celé to zvýšení fondu činí 16 mil. Kč. Prohlašuji, že tento fond nestačí ani, aby uhradil 1% škody, která je způsobena živelnými pohromami. Byl to, tuším, kol. Koudelka, který prohlásil, že loňského roku byly škody, živelnými pohromami způsobené, odhadnuty na 200 mil. Kč. Ty odhady jsou vždy přibližné a spíše nižší, než aby vystihly skutečnost. Chtěl bych tvrditi, že těch 16 mil. nestačí ani na úhradu 1% škod, které se našemu zemědělství každoročně způsobují. Kdyby byla přijata zásada, že se podpory nebudou udělovati všem zemědělcům, nýbrž hospodářsky slabým nebo na existenci ohroženým, pak se to měřítko zlepší snad na 2 až 3% náhrady, kterou dostanou z toho fondu. To je částka, která neznamená v takové kalamitě pro naše zemědělce vůbec žádnou podporu. Z toho je zřejmo, že nový systém, jak je uzákoněn jednak u daně pozemkové ohledně restitucí při živelných pohromách, jednak ve zvýšení o dalších 16 mil. Kč, nemůže naše zemědělství uspokojiti ani po stránce organisační, ani po stránce materielní. (Předsednictví převzal místopředseda inž. Dostálek.)

Kruhy zemědělské z toho důvodu důtklivě volají po zavedení veřejného pojišťování zemědělského, které by umožnilo levné pojistné premie, ale potom plnou náhradu nastalé škody, a když ne 100%, tedy aspoň 80 nebo 90%. Novým ústavům, zejména pro pojišťování krupobitní a dobytčí, mohla by se poskytnouti z těchto fondů určitá část na zlevnění jejich režie a mohl by se jim poskytnouti i celý fond 50 mil. Kč, který byl zřízen zákonem ze dne 4. července 1923 pro účely veřejného pojišťování živelního a bohužel r. 1924 zredukován o 10 mil. Kč, takže zbývá celkem 40 mil. Kč. Takovým způsobem, soudím, byla by vyřízena otázka finanční způsobem, který by novým ústavům pojišťovacím zabezpečoval další blahodárnou působnost.

S tohoto hlediska, ze kterého posuzují zemědělské kruhy řešení tohoto velikého problému, jakým jest otázka veřejné pomoci pro postižené živelnými pohromami, naše zemědělství dožaduje se naléhavě toho, aby bez prodlení bylo přikročeno k zveřejnění živelního pojištění zemědělského. Proto doporučuji pozornosti slavné sněmovny především první resoluci zemědělského výboru, která vyjadřuje tento náš kardinální požadavek. Tentokráte chtěl bych zdůrazniti, že jest věcí samotného parlamentu, aby tuto důležitou otázku vzal do rukou a na podzim eventuelně z iniciativy našeho zemědělského výboru dala by se otázka dobře vyřešiti na základě elaborátu, který byl výsledkem prací r. 1923, který máme také v rukou. Není vyloučeno, že by zemědělský výbor po nějaké předběžné práci v subkomitétu mohl tuto otázku vypracovati a přivésti v plénu ke konečnému zdárnému vyřešení. Já jsem stoupencem tohoto postupu.

Předloženou osnovu zákona považujeme toliko za okamžitou výpomoc a určitý podklad, na kterém se dá celá akce dále budovati, a proto náš klub bude pro ni hlasovati. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Schmerda. Uděluji mu slovo.

Posl. Schmerda (německy): Projednávaná předloha o státní výpomoci osobám postiženým živelnými pohromami úplně odhaluje demagogické chování vládních stran k jejich voličstvu.

Ukazuje se zde typický obraz, jakými prostředky chtějí jednotlivé měšťácké strany získati přízeň voličů a jak voliče podvádějí. Celý parlamentní aparát a politická činnost měšťáckých stran jest vybudována na slibech a opírá se o osobní aspirace. Každá etapa politického života v této sněmovně jest zcela sprostým kupčením, bez něhož by vláda v tomto státě vůbec nemohla žíti.

Osobní čachrářství, dovozní listy na uhlí, subvence, dobře placená místa, ministerská křesla atd., to jsou v podstatě koncese, jimiž vláda kupuje jednotlivé poslance a tak celé strany. Jen tímto způsobem může ještě vládnouti, to jest státnická moudrost Švehlovy vlády. A tak může prorážeti se zákony lidu nepřátelskými.

V této nečisté hře zapomněly měšťácké strany na jedno, na masy lidu, jimž při volbách a po nich činily nesčetné sliby, jichž však nejen že nemohou dodržeti, nýbrž vůbec ani nechějí.

Jedna z těchto odporných komedií Švehlovy vlády s jejími voliči, a zvláště s nešťastnými postiženými, projevuje se při živelních pohromách, letos tak četných. Byla to smutná podívaná, jak se poslanci jednotlivých stran smlouvali s postiženými do krve. Jeden se pokoušel předstihnouti druhého. Měli jste jen viděti, jak poslanci jezdili automobilem s místa na místo a pokoušeli se přijíti do obce první, slíbiti tam postiženým vše možné a pak to zde prostě nechali padnouti. Tak se ovšem pokoušel posl. Hodina předstihnouti křesťanské sociály, křesťanští sociálové zase sociální demokraty atd. Byl to hrozný pohled, jak se zde z neštěstí postižených dělala politická agitace a politická propaganda. Všude a ve všech místech slibovali, že se zasadí o požadavky, slibovali postiženým, že se pro ně něco u vlády učiní. A jaký byl výsledek této agitace, tohoto konkurenčního záští mezi stranami? Výsledkem bylo 96 návrhů. Všech těchto 96 návrhů končí čtyřmi požadavky. Především žádá se, aby byly dosazeny a vyslány komise, které by zjistily škody, v druhém bodě žádá se o rychlou první pomoc, v třetím o opatření osiva a ve čtvrtém o odpisy daní. To byly asi tak požadavky 96 návrhů, jaké byly zde ve sněmovně podány. A jaký byl výsledek těchto 96 návrhů? Přihlédneme-li k jádru těchto 96 návrhů, které jest shrnuto zde ve vládním návrhu, jest to výsledek velice hubený. Ale nejen že jest tak hubený, nýbrž my považujeme tento návrh také za výsměch postižených osob. Všechny strany, které podaly své návrhy zde ve sněmovně, nechaly je prostě padnouti a spokojily se s tímto bezvýznamným vládním návrhem své vlastní vlády. A jak vypadá tento vládní návrh? Především chybí zde všechny body, které vládní strany stanovily ve svých návrzích, jak jsem se již výše zmínil. V návrhu, jenž jest nanejvýš nedostatečný - označil jsem jej již jako výsměch - schází první pomoc, scházejí především bližší ustanovení o zjišťování škod, o míře první pomoci, o opatřování osiva, o daňových odpisech, o pravomoci komisí atd. Schází v něm však také věta, která by mluvila o dělnících. Návrh jest především určen pro zemědělce, takže z tohoto návrhu lze dovozovati, že se dělníků nebo živnostníků vůbec ne týká a že oni nemohou míti prospěch z jeho tak zvaných dobrodiní. Jak lehkomyslně byl tento návrh sepsán, poznává ten, kdo sám postižená území trochu prošel. Především víme, že škodami způsobenými povodní nebylo postiženo výlučně zemědělské obyvatelstvo, nýbrž většinou drobní domkáři, drobní lidé a dělníci, kteří mají nějaký domek a k nimž se podle tohoto návrhu zákona nemůže vůbec přihlížeti. Ale nejen to, v tomto návrhu dále schází, že se má přihlížeti ke škodám, které utrpěly obce zpustošením cest, břehů atd. Obce byly úplně vynechány, ačkoliv byly obcím činěny sliby - byli to právě němečtí agrárníci, kteří to činili v postižených územích. Schází dále důležitý bod, a to úprava sporů, jejichž příčinou jest zpustošení, když totiž byly smazány meze mezi jednotlivými držiteli, když na př. řeka strhla břeh tak, že nelze zjistiti, kde byl dřívější břeh; a zde jste docela přehlédli, že nové vyměřování pohltí ohromné částky, které vlastně by měl nésti stát. Stát se měl již dávno postarati, aby byla provedena úprava, zvláště bystřin. Poukazuji na údolí Děsné na severní Moravě, stran něhož bylo již za starého Rakouska slíbeno, že Děsná bude prohlášena za bystřinu a přiměřeně upravena. Ale do dneška se nic nestalo. Zvláště těmito hraničními spory trpí obyvatelstvo a obzvláště při posledních pohromách. Toho všeho jste do zákona nepojali. Také zde nemluvíte o tom, jak se mají subvence rozdělovati a vyměřovati. Domnívám se, že to mělo býti čestnou povinností právě německých vládních stran, které tak závodily mezi sebou, aby se domohly aspoň jednoho bodu z toho, co daly do svých návrhů, pokud jde o postižené obce. Ale ony to prostě všechno hodily pod stůl. Nemluví se také o tom, že když byly způsobeny ohromné škody materiálem, na př. kamením, dřevem, stromy atp. při povodních, odstraňovací práce mají prováděti především zákopníci. I zde jste úplně selhali a mlčeli. Vidíme tedy, že tento návrh jest nejen nedostatečný, nýbrž že jest prostě podvodem proti slibům, jež německé vládní strany venku na vesnicích učinily svým voličům, obyvatelstvu a obcím. Že jste sami přesvědčeni, že jde o prostý podvod, že jste sami přesvědčeni, že nebylo učiněno dostatečné opatření, vysvítá již z toho, že jste přijali resoluční návrh, jímž se vládě přikazuje, aby kromě 10 milionů korun poskytla postiženým ještě dalších 50 milionů korun. Není směšné, uvážíme-li, že se škoda odhaduje na 160 milionů a má býti uhrazena 10 miliony? Není směšné, když na Moravě škoda činí 30 milionů a poskytuje se jako nouzová výpomoc úhrnem 100.000 Kč? Zamýšleli jste oklamati obyvatelstvo a abyste tento klam učinili spíše pravděpodobným, abyste jej poněkud zastřeli, usnesli jste se na tomto resolučním návrhu, jímž chcete lákati. Takto nelze pomoci obyvatelstvu, drobným zemědělcům, drobným lidem na venkově. Stojíme na stanovisku, že má-li vláda za podpory německo-českých stran miliardy na vojenské účely k přípravě organisovaného vraždění, vydávají-li se ročně miliony jako subvence zkrachovaným bankám, na emigranty, že by bylo také samozřejmé, kdyby se našlo i pro oběti živelních pohrom několik mizerných milionů, které beztoho vymačkáte z kapes širokých mas obyvatelstva.

Německým vládním stranám, zvláště německým agrárníkům a křesťanským sociálům se tentokráte nepodařila jejich demagogická hra. Zemědělské obyvatelstvo velice rychle pozná jejich politiku důstojnických sluhů, kterou neprovozují v zájmu širokých vrstev, nýbrž ve službách velké buržoasie. Byly-li německé vládní strany za rozpravy o správní reformě ještě příliš zbabělé, než aby nechaly mluviti pana Krumpeho, snad v této rozpravě vyšlou nějakého řečníka domnívajíce se, že tím nějak přispějí venkovskému obyvatelstvu. Ale ve skutečnosti není to dar, jejž přinesly za zločin, který spáchaly správní reformou, nýbrž provádí se nová komedie, nový zločin se připojuje k onomu, jejž již spáchaly, a tak ovšem se velice snadno a rychle odhalí jejich hra na venkově před obyvatelstvem. Hájíme stanovisko, že obyvatelstvu nelze pomoci drobnými prostředky, nýbrž daňovými odpisy, vydatnými subvencemi, přídělem osiva, nikoliv však takto, jak jste to dosud činili. (Potlesk komunistických poslanců.)