Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Přistoupíme k hlasování.
Osnova má 8 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Ježto byly podány pozměňovací
návrhy, budeme o ní hlasovati tímto způsobem:
O §u 1 budeme hlasovati v úpravě pozměňovacího
návrhu posl. Chalupníka a soudr.; bude-li
zamítnuta, v úpravě pozměňovacího
návrhu posl. Muny a soudr.; bude-li i ta zamítnuta,
podle zprávy výborové.
O §u 2 hlasovali bychom v úpravě pozměňovacího
návrhu posl. Muny a soudr.; bude-li zamítnuta,
podle zprávy výborové.
O §u 3 budeme hlasovati nejprve v úpravě pozměňovacího
návrhu posl. L. Wenzela a druhů; bude-li
zamítnuta, v úpravě pozměňovacího
návrhu posl. Chalupníka a soudr.; bude-li
zamítnuta, v úpravě pozměňovacího
návrhu posl. Muny a soudr.; bude-li i ta zamítnuta,
podle zprávy výborové.
O §u 4 bychom hlasovali nejprve v úpravě pozměňovacího
návrhu posl. Chalupníka a soudr.; bude-li
zamítnuta, v úpravě pozměňovacího
návrhu posl. Muny a soudr.; bude-li ta zamítnuta,
podle zprávy výborové.
O §u 5 bychom hlasovali positivně podle zprávy
výborové, čímž rozhodnuto bude
o návrhu na škrtnutí, který podali posl.
L. Wenzel a druzi.
O §u 6, 7 a 8, o nadpisu zákona a úvodní
formuli hlasovali bychom podle zprávy výborové.
Jsou proti navrženému pořadu nějaké
námitky? (Nebyly.)
Námitek není, budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí s §em 1 v úpravě pozměňovacího
návrhu posl. Chalupníka a soudr., nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Úprava tato je zamítnuta.
Kdo souhlasí dále s §em 1 v úpravě
pozměňovacího návrhu posl. Muny
a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.
Kdo souhlasí s §em 1 podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím § 1 je přijat
podle zprávy výborové.
§ 2. Kdo souhlasí s §em 2 v úpravě
pozměňovacího návrhu posl. Muny
a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tato úprava je zamítnuta.
Kdo souhlasí s §em 2 podle zprávy výborové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím § 2 je přijat
podle zprávy výborové.
§ 3. Kdo souhlasí s §em 3 v úpravě
pozměňovacího návrhu posl. L. Wenzela
a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.
Kdo dále souhlasí s úpravou §u 3 podle
pozměňovacího návrhu posl. Chalupníka
a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.
Kdo dále souhlasí s §em 3 v úpravě
pozměňovacího návrhu posl. Muny
a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. I tato úprava je zamítnuta.
Kdo konečně souhlasí s §em 3 podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím § 3 je přijat
podle zprávy výborové.
§ 4. Kdo souhlasí s §em 4 v úpravě
pozměňovacího návrhu posl. Chalupníka
a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím tato úprava je zamítnuta.
Kdo dále souhlasí s úpravou §u 4 podle
pozměňovacího návrhu posl. Muny
a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím tato úprava je zamítnuta.
Kdo dále souhlasí s §em 4 podle znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím § 4 je přijat
ve znění zprávy výborové.
§ 5. Kdo souhlasí s §em 5, k němuž
není pozměňovacích návrhů,
podle zprávy výborové, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím tento § 5 je přijat
podle zprávy výborové, čímž
současně se zamítá návrh na
škrtnutí tohoto paragrafu učiněný
posl. L. Wenzlem a druhy.
Kdo dále souhlasí s §§ 6, 7 a 8, s nadpisem
zákona a úvodní jeho formulí podle
zprávy výborové, nechť zvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. §§ 6, 7, 8, nadpis a úvodní
formule zákona jsou přijaty podle zprávy
výborové.
Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu ve čtení prvém podle zprávy výborové.
Druhé čtení bude provedeno ještě
v této schůzi, bude-li této osnově
přiznáno zkrácené projednání
podle §u 55 jedn. řádu.
Tím vyřízen je odst. 1 dnešního
pořadu.
Přistoupíme k dalšímu odstavci, jímž
je:
2. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1133) zákona o poskytování podpor při živelních pohromách (tisk 1159).
Zpravodajem výboru zemědělského je
p. posl. Dubický, zpravodajem výboru rozpočtového
p. posl. dr Fritz.
Dávám slovo prvému zpravodaji - za výbor
zemědělský - p. posl. Dubickému.
Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno!
Sotvaže zahlazeny byly katastrofální následky,
způsobené živelními pohromami ve dvou
posledních letech, je zemědělství
naše postiženo opětně živelní
katastrofou, která je v mnohých krajích takového
rozsahu, že možno mluviti o ohrožení hospodářských
existencí. Po škodách způsobených
zejména v dubnu a květnu t. r. mrazem na žitě
a vinné révě utrpěli zemědělci
v celém státním území na polní
úrodě, pozemcích, budovách atd. velmi
značné škody průtržemi mračen
a krupobitím, které zvláště koncem
měsíce května a v prvních dnech měsíce
června t. r. způsobilo škody jdoucí
do mnoha milionů. Málo kdo z nezemědělské
veřejnosti si uvědomí, jaké ztráty
každoročně přinášejí
živelní pohromy zemědělci i celému
státu a jakému risiku podléhá práce
venkovského lidu. Nechápe se stále ještě,
kolik lásky k práci, kolik odříkání
a vytrvalosti musí zemědělec věnovati
svým polím, aby vyrobil tolik, abychom nebyli odkázáni
v dobách dobrých i zlých na milost ciziny.
Nechápe se stále ještě, kolik mravní
síly tkví v člověku venkovském,
jehož význam není dosud plně doceněn,
který však přes to uchoval si smysl pro práci
a lásku k ní, a to i v době, kdy živelní
pohroma ničí výsledky jeho celoročního
namáhání. Nebylo by většího
neštěstí pro národ, než kdyby zemědělský
člověk ztratil lásku k práci, kdyby
zlhostejněl, kdyby nepracoval a nešetřil ne
s ohledem jen na sebe a své nejbližší,
nýbrž právě z ohledu na celek, na stát.
Neštěstím by bylo, kdyby pracovní morálka
zemědělského lidu poklesla na stupeň
pracovní morálky některých jiných
vrstev, kdyby venkovský člověk žil a
pracoval jen z úzkého nazírání
na prospěch svůj vlastní, kdyby ztratil onu
ohromnou sílu, která ho nutí držeti
a obdělávati půdu, rozmnožovati výsledky
jejího tvoření, rozmnožovati národní
majetek šetřením a smyslem pro povinnost. Tyto
vzácné vlastnosti zemědělského
lidu měly by býti oceněny víc a lépe
nejen mimozemědělskou veřejností,
nýbrž i správou státní. Pak bychom,
slavná sněmovno, nemuseli rok co rok projednávati
řadu návrhů na pomoc postiženým
zemědělcům, pak by již dávno
bylo u nás vytvořeno takové zákonodárné
opatření, které by stačilo, aby aspoň
v případech naléhavých byla postiženým
podána pomocná ruka bez dalších odkladů.
Dnes jsou po této stránce poměry neuspokojivé.
Úvěrové prostředky, věnované
na nouzové podpory při živelních pohromách
celkovou částkou 6,126.000 Kč, jsou pro celé
státní území naprosto nedostatečné
a je proto nezbytně třeba, aby pomocná akce
řešila se pronikavěji, rámcově
a účelněji.
Podle došlých zpráv činí letošní
škody v Čechách přes 100 mil. Kč,
na Moravě přes 30,000.000 Kč, ve Slezsku
na 8 mil. Kč, na Slovensku 20 mil. Kč, na Podkarpatské
Rusi jsou škody poměrně menší.
Poslanecké sněmovně podáno bylo celkem
96 iniciativních návrhů různých
stran na vydatnou pomoc postiženým. Další
návrhy ještě docházejí. Účel
návrhů těchto je jistě dobrý,
myšlenka šlechetná, ale pokud parlament nepostará
se, aby zemědělství bylo ve státním
rozpočtu lépe finančně opatřeno,
pokud nebude mezi stranami většího pochopení
pro podporu postižených, než je podání
pouhých návrhů, po tu dobu nelze očekávati
trvalé nápravy.
Ministerstvo vnitra jako obyčejně, i letos poskytlo
postiženým obvodům první finanční
pomoc. Zjistil jsem, že pro Čechy uvolněn byl
obnos 500.000 Kč, okresu šumperskému na Moravě
65.000 Kč, okresu uhersko-brodskému 25.000 Kč,
rymářovskému 35.000 Kč, okresu znojemskému
50.000 Kč, okresu Bruntál 10.000 Kč, Boskovicím
70.000 Kč a okresům v župě košické
200.000 Kč, celkem tedy 1 milion Kč.
Zemědělský výbor se usnesl, aby všechny
iniciativní návrhy postoupeny byly k positivnímu
vyřešení ministerstvu vnitra, které
je povinno podati zemědělskému výboru
zprávu, do jaké míry a kterým obvodům
byla nouzová podpora udělena.
Vzhledem k tomu, co jsem, slavná sněmovno, uvedl,
možno vítati vládní návrh o poskytování
podpor při živelních pohromách, vypracovaný
ministerstvem zemědělství, který je
podle mého názoru prvním náběhem
k rámcovému řešení následků
živelních katastrof, zvláště pokud
jde o levné a účelné opatření
úvěru. Zákonem tímto umožňuje
se postiženým zemědělcům v letech
1926 a 1927 dosíci levnější zápůjčky
tím, že státní správa převezme
nejdéle na dobu 10 let částečné
placení úroků, a to ročně 3%
z poskytnutých zápůjček, které
v celku nesmí přesahovati částku 10
mil. Kč.
Zemědělský výbor plně ocenil
dobrou snahu vlády, ale jednomyslně konstatoval,
že částka 10 mil. Kč ani zdaleka nestačí
na pomoc v případech naléhavých, a
vyzval proto zvláštní resolucí vládu,
aby částku tuto zvýšila na 50 mil. Kč,
neboť jen tak možno vykonati pro postižené
zemědělce positivní čin. Je samozřejmé,
že přijetím vládního návrhu
není nijak dotčeno udělování
individuálních podpor z ministerstva vnitra podle
směrnic nouzového regulativu a z prostředků
pro tento účel ve státním rozpočtu
zařazených.
Od r. 1928 má nastati nová úprava podpor
zemědělcům, postiženým živelními
pohromami, a to tak, že do fondů, zřízených
při zemědělských radách podle
§u 108 zákona o přímých daních,
přispívati bude stát částkou
ročních 8 mil. Kč a držitelé
půdy zvláštní přirážkou,
vybíranou zároveň s pozemkovou daní
ve výši 12% státní daně. Tím
vnesena bude do této podpůrné agendy určitá
stabilita, neboť nejenom že vlastním příspěvkem
držitelů půdy opatří se slušná
část potřebných finančních
prostředků, nýbrž umožní
se také, aby za přímé účasti
povolaných zástupců mohla býti nejen
účelným způsobem, nýbrž
také okamžitě poskytnuta podpora tam, kde je
jí nezbytně třeba.
Zemědělský výbor s politováním
konstatoval, že není dosud prováděno
ustanovení druhé hlavy zákona č. 227
z r. 1925, podle něhož měla vláda učiniti
opatření k zamezení škod, způsobených
vodními pohromami, a k hospodářskému
využití vodstva podle celkového soustavného
plánu. Vláda měla za tím účelem
zříditi zvláštní fond a na úhradu
úroků a úmoru zařaditi každoročně
do státního rozpočtu částku
do výše 50 mil. Kč. Bohužel, až dosud
nestalo se v tomto směru nic a tak zemědělský
výbor plným právem opětně vyzývá
vládu, aby ustanovení zákona č. 227
bezprodleně prováděla.
Zároveň jednal zemědělský výbor
o důležité otázce zveřejnění
živelního pojištění na podkladě
dobrovolnosti a přijal v tom směru resoluci. Lze
si jen přáti, aby již jednou přešlo
se od slov k skutkům, aby příslušný
návrh zákona na principu dobrovolném byl
poslanecké sněmovně předložen
k projednání.
V zastoupení zemědělského výboru
prosím, aby vládnímu návrhu zákona
dostalo se ústavního schválení. K
resolucím vyslovím své stanovisko později.
(Potlesk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový
p. posl. dr Fritzovi.
Zpravodaj posl. dr Fritz: Menom rozpočtového
výboru pripojujem sa k usneseniu zemedelského výboru
a doporučujem ho v tomto znení ku prijatiu.
Do zprávy rozpočtového výboru (tisk
1159) pojatá bola tiež rezolúcia VI, ktorá
bola prijatá výborom rozpočtovým.
Toto usnesenie rozpočtového výboru zakladá
sa na omyle, poneváč prijatý bol ako rezolúcia
pozmeňovací návrh, ktorý pri §e
2 predtým bol zamietnutý. Návrh tento ani
formou nevyhovuje rezolúcii a preto navrhujem, aby táto
rezolúcia prijatá nebola.
Vystala však zo zprávy rezolúcia prijatá
rozpočtovým výborom, tohoto znenia (čte):
"Vláda se vybízí, aby nařídila,
by do zemských a okresních pomocných komisí
pro podporu postiženým živelními pohromami
byli jmenováni také zástupci malozemědělských
organisací."
Doporučujem túto rezolúciu ku prijatiu. (Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
K této osnově jsou přihlášeni
řečníci. Zahájíme proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby řečnická
lhůta stanovena byla 30 minutami. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Lhůta jest přijata.
Ke slovu jsou přihlášeni: na straně "proti" pp. posl. Schweichhart, Koudelka; na straně "pro" p. posl. Mikuláš.
Uděluji slovo prvému přihlášenému
řečníku, p. posl. Schweichhartovi.
Posl. Schweichhart (německy): Slavná
sněmovno! My němečtí sociální
demokraté můžeme jen těžko dáti
svůj souhlas k tomuto návrhu zákona, poněvadž
nemůže nijak uspokojivě rozřešiti
důležitou otázku náhrady při
živelních pohromách. Prvou podmínkou
pro to byla by soustavná a rozsáhlá regulace
nejnebezpečnějších řečišť
a hrazení všech bystřin. Co se v této
věci stalo jako preventivní opatření,
jest přes veškeré naléhání
příliš málo. Peníze na to povolené
nestačily ani zdaleka. Zájemníkům,
kteří stále a stále naléhají,
musí se vysvětlovati, že není potřebných
peněz. To se od vstupu německých agrárníků,
křesťanských sociálů a živnostníků
do vlády nezměnilo ani o puntík. Pro molocha
militarismu povolily tyto strany na ráz 31/2
miliardy jako fond na zbrojení, pro napravení živelních
škod spokojují se mizernými drobty. Dožili
jsme se toho, že vláda přímo sabotovala
zákon usnesený dne 15. října 1925.
Místo 64 milionů korun bylo do rozpočtu pro
běžný rok zařazeno na čelení
škodám nebo na nápravu škod způsobených
živelními pohromami jen 6 milionů. Resolucí
vyzýváme nyní ovšem vládu, aby
tento zákon provedla.
Nedbalostí a trestnou lhostejností vlády
jsou částky poskytnuté jednotlivým
okresům, přirovnáme-li je ke způsobené
škodě, směšně nepatrné.
Co lze na příklad vykonati pro celý politický
okres s 30.000 korunami? Jednotlivá území,
která byla těžce postižena loňskými
pohromami, nedostala vůbec nic. Mimo to se při rozdělování
postupovalo často velmi stranicky a jednostranně.
Dosažení subvence závisí dosti často
na příslušnosti k určité vládnoucí
straně.
Tento zákon rozděluje se ve dva díly. V §u
1 činí se opatření ke zmírnění
živelních škod, způsobených v letech
1926 a 1927 tím způsobem, že stát přejímá
3% úroků ze zápůjček, nejvýše
však z 10 milionů Kč, a to nejdéle na
10 let. Není snad docela bez pikanterie, zdůrazníme-li,
že agrární strany měly v úmyslu
místo 3% vytlouci od vlády 4%. V poslední
chvíli byl však tento úmysl zmařen,
takže zůstává u navrhovaných
3%. To jest přímo výsměch skutečné
potřebě. Méně nelze již skutečně
dáti. Přívrženci německých
vládních stran, kteří, budou-li postiženi
škodou, budou odbyti skutečně almužnou,
nebudou příliš potěšeni a jistě
nebudou míti správného nadšení
pro tento způsob záchrany zemědělského
lidu. Velkého díku nesmějí vládní
strany očekávati od lidí poškozených
živelními pohromami loňského a letošního
roku.
Řeknou ovšem, že příště
to bude lépe. Podle §u 2 návrhu bude totiž
z fondu, který má býti zřízen
podle §u 108 zákona ze dne 15. června 1927,
č. 75 Sb. z. a n., o úpravě přímých
daní, každoročně poskytována
částka 8 milionů Kč. Dále zároveň
s daní pozemkovou bude se vybírati 12%ní
přirážka k témuž účelu.
Částky, které se tímto způsobem
opatří, stále však ještě
neodpovídají průměrným požadavkům,
nehledě k velkým potřebám v letech
velkých katastrof, které se mohou každodenně
přihoditi a které způsobí škody
jdoucí do milionů korun. Z těchto fondů
mají býti poskytovány subvence rolníkům,
postiženým živelními katastrofami od r.
1928, jejichž hospodářská existence
jest ohrožena. Podle zákona týká se
to jen rolníků. Může se tedy přihoditi
jistě velmi zvláštní případ,
že někde na vesnici bohatý sedlák, který
utrpěl škodu živelní pohromou, dostane
subvenci, kdežto jeho soused, který snad byl postižen
ještě hůře, nedostane nic, poněvadž
není rolník, nýbrž krejčí
nebo obuvník. Jest to spravedlivé, lze tento předpis
trvale udržeti? Co říká tomuto ustanovení
německá živnostenská strana? Ostatně
musíme zdůrazniti, že vládní
strany samy cítí, že částka 10
milionů nepostačuje, neboť navrhují
v resoluci, že se vládě ukládá,
aby poskytla další zápůjčku nejméně
50 milionů korun. Jest to přece zvláštní,
že vládní strany musí vyzývati
vlastní vládu, aby vykonala přece něco
více. (Posl. Schmerda [německy]: To je jen balamucení,
co dělají!) Ano, je to podvod, který
se páše. Povoluje se 10 milionů a na venek
se demonstruje s 50 miliony, které však nikdy pohromadě
nebudou.
Další otázka, která se nám naskytuje,
jest, koho dlužno pokládati za rolníka? Tato
otázka jest tím více oprávněna,
kdyžtě určitá strana při různých
příležitostech pojem rolnictví co nejúžeji
vymezuje. Připomínám jen návrh zákona
o zemědělských komorách, který
byl poněkud předčasně uveřejněn
v "Prager Presse". Tam byli jako členové
zamýšlené zemědělské povinné
organisace ustanoveni všichni vlastníci, pachtýři
a jiní uživatelé zemědělské
půdy, podrobení dani pozemkové, jejichž
výměra pozemků činí nejméně
1 hektar. Škrtnutím pera bylo zde mnoho set tisíc
domkářů oloupeno o svůj zemědělský
ráz. Užije-li se tohoto hektarového měřítka
také při rozdělování nouzových
subvencí, pak právě ti nejchudší,
kteří bývají při živelních
pohromách poměrně nejhůře postiženi,
ostrouhají. Platit musí sice i oni tuto 12%ní
přirážku k dani pozemkové, avšak
jejich nárok jest pochybný. Poněvadž
však máme dále agrární politiky,
u nichž řádný rolník začíná
teprve 2 hektary - vzpomínám dřívějšího
ministra zemědělství Brdlíka
- jsou tyto obavy ze soustavného poškozování
nejchudších zemědělských vrstev
bohužel až příliš odůvodněné.
Mimochodem bych se zmínil také o tom, že při
projednávání cel poukazovali agrárníci
také na to, že malý rolník má
zájem na agrárních clech teprve od 5 ha nahoru.
Vidíme tedy, že pojem samostatného rolníka
není naprosto pevný. Zákon v té věci
neustanovuje nic.
V této souvislosti dlužno řešiti ještě
třetí otázku: Od které chvíle
jest existence rolníkova ohrožena? Uvažujeme-li
poněkud o věci, jest jasné, že nelze
zde zavésti jednotnou šablonu. Velký statkář
může eventuelně ztratiti živelní
pohromou třetinu svého majetku a jeho existence
ve skutečnosti ohrožena není. Docela jinak
však působí stejně velká ztráta
u drobného rolníka a domkáře. Ten
může při tom býti skutečně
zničen. Za všech okolností dlužno přihlížeti
k sociálnímu stavu poškozeného a posuzovati
poměr škody k jeho majetku, chceme-li, aby subvence
byla rozdělena nestranně a spravedlivě. Zákon
neustanovuje žádného měřítka
pro posuzování potřebnosti. Všechno
se ponechává vládnímu nařízení.
Dosud platná ustanovení nezaručují
spravedlivého rozdělování subvencí.
V politickém okresu děčínském
právě nyní se přihlíželo
při rozdělování podpor především
k mlynářům, kteří obyčejně
nebývají chudí, kdežto těžce
poškození drobní rolníci úplně
ostrouhali. Tímto nespravedlivým rozdělením
jsou ovšem vinny také místní komise,
které mají vyšetřiti škodu.
V zemědělském výboru bylo nám
řečeno, že správa fondu zemědělskými
radami poskytuje záruku za řádné rozdělování,
což u politické správy není, respektive
býti nemůže. Tím bylo nepřímo
přiznáno, že subvence nebyly vždy rozdělovány
spravedlivě.
Ale co to jsou ty zemědělské rady? Ve svém
dnešním složení podle předpotopního
volebního práva, které jest výsměchem
demokracie, jsou zastupitelským sborem agrárních
zájmů. Ohromná většina zemědělského
obyvatelstva jest soustavně vylučována ze
spolu práce v zemědělských radách.
Poslední volby do zemědělských rad
v Čechách a na Moravě byly hotovou komedií,
provokací samostatně organisovaných drobných
rolníků, nepodléhajících agrárnímu
vlivu. Nad ministerstvem zemědělství, které
má vydati prováděcí nařízení,
a nad zemědělskými radami, které mají
spravovati fondy, vlaje zelený prapor bezohledného
agrarismu. Po dosavadních špatných zkušenostech,
na příklad během boje o cla, nemůžeme
míti k oněm korporacím důvěry,
že budou spravovati podpůrné fondy nestranně.
Obáváme se, že se stanou zdrojem nejhorší
protekce a tím korupce. Z tohoto důvodu a abychom
samostatně organisované drobné rolníky
a domkáře jako hospodářsky nejslabší
chránili co nejvíce před poškozením,
podali jsme návrh, aby fond spravovala samostatná
paritní komise, složená z odborníků.
Návrh zní: