Předseda (zvoní): Slovo má dále pan posl. Mondok.
Posl. Mondok (malorusky): Navrhovaný nyní zákon, který
má zhoršiti starý císařský Prügelpatent a proměniti Československou republiku
v policejní stát, nemůže již lépe dokazovati, že se v buržoasních zákonech
zrcadlí stupeň napětí sociálních poměrů. Jak dlouho bylo lze šáliti široké
pracující vrstvy pseudodemokratickými hesly o politické rovnosti všech
občanů před zákonem, tak dlouho i zákony v parlamentě byly v tomto duchu
pracovány. Ale když nesnadné sociální postavení a jeho stálé zhoršování
otevřelo širokým vrstvám pracujících oči, viděly skutečný stav věcí, že
buržoasní státní stroj a jemu sloužící parlamenty opustily cestu klidného
soužití všech vrstev společnosti a nerozmýšlejíce se deptají i zákony i
ústavu, jen aby si zajistily další vykořisťování bez kontroly a bezstarostný
život na účet pracujících.
Prohlašují na všechny strany, že se to vše dělá pro dobro státu. A mají
pravdu, že se to děje pro stát, pro jejich buržoasní stát. Jenže dnes již
tímto slovem nepodvedou pracující masy. Proletariát ví, že buržoasní stát
není rodným domem, že i tak zvaný demokratický stát jest organisací panujících
boháčů, jejíž úkolem jest vykořisťovati dělníky a pracující sedláky a udržovati
je v nevolnictví. Takový stát i ve formě republikánské, to je pendrek policie
a bodák četníka na stráži kapitalistického vykořisťování, je to zakrytá
forma buržoasní diktatury.
Nyní podaný návrh zákona dosvědčuje, že československá buržoasie nemůže
již panovati pod pláštíkem demokracie, že jejímu panování hrozí uvědomělé
masy pracujícího lidu Československé republiky, a aby udržela tyto masy
dále ve svém jařmu, nepostačí jí již zakryté formy buržoasní diktatury.
Pro mezinárodní situaci je příznačný poměr československé vlády k autonomii
Zakarpatské Ukrajiny. Naše země, ochuzená po hospodářství maďarských magnátů
a po světové válce, byla připojena k Československé republice úplně náhodou,
jak to doznává dokonce i dr Kramář. Československá vláda zavázala
se v saintgermainské mírové smlouvě poskytnouti Zakarpatské Ukrajině co
nejširší autonomii. Ve skutečnosti vláda si počíná u nás vždy jako v dobyté
kolonii. (Výkřiky posl. Sedorjaka.)
Tato politika československé vlády značnou měrou přispěla k tomu, že
pracující obyvatelstvo Zakarpatí dříve než ostatní obyvatelstvo republiky
poznalo podstatu buržoasní demokracie a svěřilo svůj osud komunistické
straně, kteráž jediná je může osvoboditi od sociálního a národnostního
útisku. Přes všechny výpočty a přání nepodařilo se buržoasním chytrákům
svésti široké pracující vrstvy Zakarpatí s třídní cesty. Nepomohly ani
podplácení drobných měšťanských vrstev, ani policejně-četnický teror a
pronásledování soudruhů naší strany. Proto ostří boje československé vlády
je především obráceno proti uvědomělým pracujícím vrstvám Zakarpatské Ukrajiny,
kde každá hanebnost proti komunistům je zákonitá a dovolená.
Musím upozorniti na to, že maďarští magnáti chtějí za pomoci své ochranitelky
imperialistické Anglie za věrnou službu, kterou konali anglickému imperialismu,
znovu vybudovati bývalé královské uherské mocnářství. Anglie pomáhá plnou
parou tomuto úsilí. Důkazem toho je článek lorda Rothermera v "Daily
Mail" o revisi trianonské smlouvy ve prospěch Maďarska, Bethlenova
řeč o lepší budoucnosti Maďarska a jeho veřejné doznání, že jeho úřad podporuje
boj starousedlého obyvatelstva v odtržených krajích maďarské koruny, požadavky
zakarpatských Maďaronů adresované Svazu Národů, v němž má převahu Anglie,
to všechno jsou skutečnosti této akce.
Československá buržoasie myslí jinak. Chce dokázati anglickým a francouzským
imperialistům, že sama jest ochotna připojiti se k aktivnímu protimaďarskému
bloku a že sama dovede zatočiti s domácím nepřítelem - uvědomělým proletariátem.
Ale to není pro nás strašné. Buržoasie může vydávati policejní zákony,
může pronásledovati jednotlivé soudruhy, může postaviti mimo zákon celé
revoluční hnutí, ale zničiti revolučního ducha proletariátu, znemožniti
jeho boj za osvobození a jeho budoucí vítězství - nemůže. Komunistická
strana, neohlížejíc se na policejní zákony, půjde mezi pracující lid, ukáže
mu prakticky, jak buržoasie zachraňuje na účet pracujících svoje životní
zájmy, předstírajíc při tom zájmy státu, zorganisuje jej k lepšímu odporu
a v příhodnou chvíli jej povede k vítězství.
Ještě jeden hanebný zakrytý zločin na ukrajinském obyvatelstvu v Československu
usiluje chytře provésti zákon o správní reformě. Buržoasní koalice chce
stvrditi zákonitou loupež velkých území na západ od řeky Uže. Vláda Československé
republiky je podle zákona povinna ustanoviti definitivní hranici mezi autonomním
územím Zakarpatské Ukrajiny a Slovenskem na základě vzájemné dohody obou
zúčastněných národů. Již dne 1. října 1920 osmičlenná komise, skládající
se ze zástupců vlády, Slováků a zástupců Zakarpatské Ukrajiny, ustanovila
jako nespornou hranici ukrajinského území čáru Regetovka, Giraltovce, Hanušovce,
Snina, Sobrance, Čop a mimo to značné části území na západ byly uznány
za sporné. Ale na konec se to nelíbilo buržoasní vládě. Obyčejnými úředními
nařízeními byla bez zřetele na protesty obyvatelstva a politických stran
odtržena a připojena nejprve k Slovensku území na západ od řeky Uže. Ale
to bylo ještě málo pro nenasytnou buržoasii: novými vládními nařízeními
byla ukradena nová území již na východ od Uže a okolí Čopu.
Navrhovaná správní reforma, která sankcionuje dnešní hranice tak zvaných
zemí, tímtéž proti zákonu a právu násilně odtrhává a odsuzuje k odnárodnění
150.000 Ukrajinců, kteří žijí na území dnešního východního Slovenska. V
hlavě II praví první odstavec §u 2 návrhu správní reformy: "Obvody
a sídla zemských úřadů mohou býti měněna jen zákonem." Takového zákona
zástupci Zakarpatské Ukrajiny nebudou moci se domoci v buržoasním parlamentě
Československa a tímto způsobem jednou provždy uzákoní buržoasie loupež
a opírajíc se o tento zákon, krutě bude ničiti veškerá úsilí na tak zvaném
východním Slovensku a znemožní všechny pokusy o jeho hospodářské a národně-kulturní
obrození.
O policejních právech a zničení veškeré samosprávy mluvilo již mnoho
našich soudruhů a mým úkolem je promluviti ještě o několika bodech, týkajících
se Zakarpatské Ukrajiny.
Především musím se dotknouti otázky počtu členů zemského zastupitelstva.
Kdežto v jiných zemích byl počet členů zvýšen, na Zakarpatské Ukrajině
zůstalo jich jen 18. To znamená, že formálně bude voleno jen 12 členů.
Uvážíme-li, že ve výboru i úřadující předseda i referující úředník dostávají
hlasovací právo, vidíme, že hlasy zvolených zástupců byly skorem likvidovány.
A tak vidíme, že policejní reforma na Zakarpatské Ukrajině je, srovnáme-li
ji s jinými zeměmi Československé republiky, ještě horším zničením i těch
zbytků samosprávy.
Při této příležitosti musím odhaliti nový podvod buržoasie. Do druhé
části §u 1 vložila buržoasie velmi mnoho protidělnických ustanovení, jako
na příklad to, že hranice okresů může vláda nařízením měniti a velmi mnoho
jiných podobných policejních a byrokratických práv a na konci poznámku,
že hlavním městem Zakarpatí má býti Užhorod. Celý tento paragraf byl jednotně
podroben hlasování. Rozumí se samo sebou, že zástupci komunistického klubu
v ústavně-právním výboru hlasovali a celý klub v plenu bude hlasovati proti
uzákonění této úřední libovůle, to jest proti celému paragrafu. Jak hloupé
jest vykrucování buržoasních politiků, kteří píší, že komunisté hlasovali
proti Užhorodu. Již neoklamete pracující lid takovou farizejskou politikou
a uznáním Užhorodu za hlavní město Zakarpatské Ukrajiny, nezakryjete četných
jiných bodů obracejících se proti právům našeho obyvatelstva, naší země.
Komunisté mluví jasně a s této tribuny opakuji, že nikoliv buržoasní
většiny československé sněmovny, nýbrž výlučně autonomní sněm Zakarpatské
Ukrajiny má právo rozhodovati o otázce hlavního města a o všech správních
věcech naší země. (Výkřiky posl. Sedorjaka.)
Tento zákon hledí proraziti za každou cenu a brání jej slovanofil dr
Kramář z té strany, jejíž zástupce dr Hajn účastnil se sjezdu
Centrální Ruské Národní Rady v Užhorodě a řídil hlasování oklamaných a
koupených moskvofilských zástupců Zakarpatí a Prešovska. Je to křiklavý
případ hanebného podvádění kortešů buržoasních stran na Zakarpatí. Kují
lidu okovy a slibují mu straky na vrbě. Tak vypadají zralí podvodníci.
Přezrálí jsou ve lži a podlosti.
Veledůstojný pane Vološine a vy poslanci z agrární strany! To
již není zrada, ale přímo podlost, že i vy přikládáte svou ruku k uzákonění
této loupeže. Povězte upřímně těm Prešovanům, že je svými hlasy odsuzujete
k odnárodnění a zříkáte se jich. Nesmyjete se sebe znamení zrady falešným
a sladkým článkem s protestem ve svých časopisech. I faleš má své meze.
Buržoasie neskrblí sliby, neboť nikomu je nedodržuje. I u nás, když
buržoasní vláda a její buržoasní většina nestydatě láme mírové smlouvy
a ústavu, směšnými jsou sliby, které nikoho k ničemu nezavazují. A nejfalešnější
jsou slova zpravodaje Kramáře, který mluví o jakémsi provisoriu.
Ale již ministr vnitra zřetelně praví, že bude bezúčelná existence obou
těchto institucí, to jest zemského zastupitelstva a jakéhosi budoucího
autonomního sněmu, a předpovídá, že spojí se v jedno těleso - ovšem že
na základě zákona o správní reformě. To znamená, že se již nyní vysmívají
slibům, které právě vyšly z jejich úst.
A nyní k vám, zástupci maloměšťáckých stran, kteří tak často píšete
o provisoriu, prozatímnosti, a podobných hloupostech. Pane Vološine
a pane Štefane, ukažte, ve kterém bodě navrženého zákona jest
byť i nejmenší slůvko o nějakém provisoriu. Není tam ani zmínky o tom a
naopak na každém kroku je zdůrazněno, že tento zákon definitivně řeší otázku
samosprávy v celém Československu. Ani jediné výhrady tam není o právech
nějaké autonomie nebo něco podobného.
Svýma vlastníma rukama zakopáváte základy své existence. Domníváte se
snad, že vám tato zrada projde beztrestně? Domníváte se, že pracující obyvatelstvo
Zakarpatské Ukrajiny nepožene vás k odpovědnosti? Odpovědí, kterou dostanete,
bude všeobecné pohrdání, a opustí vás i ti, které jste dosud klamali.
I vy, pane Gagatko, se svou stranou jste spoluvinníkem tohoto
díla, které jako nový kámen má spočinouti na obyvatelstvu naší země. Vy
spolu s panem sociálním demokratem Nečasem a jeho stranou ve vládní
koalici připravovali jste to, co se dnes dovršuje. Vy, pane Gagatko,
se společností národních odrodilců, černosotněnců a porušťovatelů se směšnou
loutkou guvernérem Beskidem mezi nimi pracovali jste ze všech sil, abyste
pomohli české buržoasii se zbraní v ruce obsaditi náš kraj. Vytvořili jste
pro československou buržoasii morální pláštík pro obsazení. Vaše Rady proti
vůli národa poskytovaly zástupcům buržoasní vlády důvody pro oklamání t.
zv. světového mínění. Tehdy se na vás ohlížela československá buržoasie,
neboť vás potřebovala. Dostali jste již náhradu od české buržoasie. Váš
Beskid také dostane pensi za svou lokajskou službu. Teď jste nezralými
dětmi, nezralými hlupáky. Tehdy, když jste byli potřebni pro připojení
naší země, odvolávali se na vás, vodili se s vámi za ruce. A nyní, když
jste již nepotřební, když jste vykonali svou jidášskou práci, s úšklebkem
a s výsměchem vás kopají a ponižují. Takový plat vám patří za vaši práci.
Týž plat dostali jste již i od širokých vrstev pracujícího lidu Zakarpatské
Ukrajiny, která odsoudila vaši zrádnou minulou i nynější politiku.
Poslední zkoušku před svým skonem prodělávají nyní všechny maloměšťácké
strany Zakarpatské Ukrajiny. Počínaje Vološinem a Štefanem a
konče Kurťakem dostávají zároveň s touto správní reformou svůj rozsudek
smrti. Správní reforma je kapitulací bez podmínek před útokem sjednocené
buržoasie. Nedovedli zorganisovati žádného vážného protestu ani protiakce.
Domnívali se, že když bez účasti komunistické strany budou prositi o nějaký
ústupek sjednocenou buržoasii, že československá buržoasie rozdělí se s
nimi o vykořisťování pracujícího obyvatelstva Zakarpatské Ukrajiny a dá
jim nějaké odpadky, jimiž by mohli ospravedlniti svou zradu. Ale hanebně
se zklamali. Buržoasie počítá jen s reální silou a ustupuje jen když musí.
Podobným neúspěchem skončí i domnělé akce protestů ke Svazu Národů,
kterými bojují straníci maďarského magnátského imperialismu Kurťaka
jeho společníci. Svaz Národů jest čistě třídní organisace mezinárodních
buržoasních loupežníků, kteří nejen že nebrání zotročení národních menšin,
ale naopak rozdává svým členům mandáty k utiskování a vykořisťování národních
menšin. Ani jednou ještě nepomohl Svaz Národů protestujícím a nepomůže
ani našim autonomistům.
Zbývají dvě cesty: buď věrná psí protinárodní služba buržoasii Československé
republiky nebo rozhodný nekompromisní boj proti policejnímu režimu buržoasie.
Maloměšťácký tábor ukázal se neschopným vystoupiti rozhodně i v obraně
svých zákonitých práv, svých vlastních hesel, zradil je, prodal západní
země osídlené ukrajinským obyvatelstvem, aby je deptalo poslovenšťování,
zradil autonomní práva Zakarpatské Ukrajiny a poníženě slouží panující
buržoasii.
Ale pracující masy Zakarpatí jsou dospělé a náležitě posoudí vaši zločinnou
a prodejnou práci. Neskloní se před útokem reakce a pod vedením komunistické
strany povedou další rozhodný boj v ochraně svých práv až do konečného
vítězství.
Správní reforma a spojené s ní porušování mírových smluv a ústavy, pokud
jde o Zakarpatskou Ukrajinu, není ojedinělým útokem buržoasie. Je to odraz
mezinárodního útoku buržoasie proti pracující třídě a ujařmeným národům.
Jest to výsledek osmileté postupné potlačující a odnárodňující politiky,
kterou vedla československá buržoasie na naší zemi. Celá osmiletá činnost
koloniální vlády na Zakarpatské Ukrajině jest neustálým pochodem za účelem
zničení práv obyvatelstva této země, jest to neustálé porušování všech
těch závazků, které vzala na sebe československá buržoasní republika připojující
vojskem území Zakarpatské Ukrajiny.
Dva hlavní směry lze rozlišiti v této hanebné.politice: První, odděliti
skorem třetinu území osídleného ukrajinským obyvatelstvem a vydati je bezohlednému
poslovenšťování, což se také stalo se vším územím na západ od řeky Uže.
S druhé strany postupně krok za krokem poutati obyvatelstvo Zakarpatské
Ukrajiny jařmem koloniálního režimu. Návrh správní reformy jest dovršením
této hanebné politiky.
Co mají pánové z vládní koalice na ospravedlnění své bezprávné a protizákonné
politiky? Jaké ospravedlnění podali na jasnou výtku komunistické strany,
že celá tato správní reforma, pokud jde o Zakarpatí, je celou řadou porušování
mezinárodních úmluv a ústavy?
Existence Československé republiky opírá se na týchž mírových smlouvách
a ústavě, které zaručují Zakarpatské Ukrajině co nejširší autonomní práva.
(Výkřiky posl. Sedorjaka.) Touto správní reformou pliváte na tyto
smlouvy a na ústavu. Touto reformou cynicky se vysmíváte mezinárodním buržoasním
úmluvám a ústavě, které vytvořily tak zvanou nezávislou Československou
republiku. Tedy se nedivte, že i my, komunisté, a s námi celé uvědomělé
obyvatelstvo Zakarpatské Ukrajiny a území násilně připojených k Slovensku
pliváme na tyto mírové smlouvy a vaše zákony, které sami porušujete, a
neuznáváme jich.
Přicházím k té drzé a věčně opakované frázi, kterou znovu v parlamentní
aréně vyslovil pan Kramář a Černý, že obyvatelstvo Zakarpatské
Ukrajiny jest nedospělé pro demokracii a tak dále. (Výkřiky posl. Sedorjaka.)
Musí býti zle s českou buržoasií, když nedovede najíti jiné vytáčky,
aby odůvodnila porušování práv zaručených Zakarpatské Ukrajině mírovými
smlouvami a ústavou. Toto falešné tvrzení nás nutí, abychom se pozastavili
nad osmiletou činností české buržoasie v naší zemi a konstatovali, že obyvatelstvo.Zakarpatské
Ukrajiny jest úplně dospělé a že našlo správnou cestu jako odpověď na provokace
koloniálního úřadu, počešťování, nesnesitelný sociální útisk a jiná dobrodiní.
Většina uvědomělého obyvatelstva Zakarpatské Ukrajiny stála a stojí při
komunistické straně, jediné, která rozhodně bojuje proti neustálým útokům
buržoasie na práva obyvatelstva, chrání je před zločinnými útoky buržoasní
koalice a vyvede je z toho vězení, do kterého je chce přikovati buržoasní
koalice.
Týmiž drzými frázemi bojovala buržoasie i proti národům, kteří sídlí
na územích Sovětského Svazu. A skutečně. Ještě horší stav dostala sovětská
vláda jako dědictví po carském režimu, než dostala buržoasní vláda Československa
jako dědictví po panování maďarských magnátů na Zakarpatské Ukrajině. Skoro
úplná negramotnost, obyvatelstvo hospodářsky zničené, země zničena dlouholetou
občanskou válkou, podporovanou imperialisty. A dnes po 10 letech vidíme,
že i nejmenší národ na území SSSR úplně se rozvíjí po stránce hospodářské
a kulturní. A sovětská vláda to provádí co nejširší demokracií pracujícího
obyvatelstva a rozšiřujíc samosprávu přibírá co nejširší masy ke tvůrčí
práci. Nejmenší národ v SSSR dostal co nejširší autonomii a užívá jí. (Výkřiky
posl. Sedorjaka.) I těch několik obcí, v nichž sídlí většinou české
obyvatelstvo, má v SSSR úplnou možnost kulturního a hospodářského rozvoje.
A v Československu, v tom státě, jenž se tak vychloubá svou demokracií,
za osm let slyšíme stále jednu a tutéž ničím nedokázanou frázi: nedospělí.
Ale pohlédněme na skutečnost, jež panuje na Zakarpatské Ukrajině. Stav,
jenž zůstal po panování maďarských magnátů, nejen že se nezlepšil, nýbrž
se zhoršil. Vláda magnátů a maďarisace byla nahrazena koloniální politikou
a počešťováním. A správní reforma, kterou připravuje buržoasní většina,
jest znemožněním veškerého dalšího kulturního a hospodářského vývoje, je
drahou, kterou ještě rychleji má jeti vlak nesnesitelného sociálního, koloniálního
útisku a počešťování.
Osm let panování české buržoasie na Zakarpatské Ukrajině je cestou neustálých
ostud, korupce, násilí - a vysoce dospělé jest obyvatelstvo země, které
nepocítilo ještě nenávisti k samotnému pojmu českého národa pod prapory
komunistické strany, které s proletariátem celého Československa jde do
boje proti spojené buržoasii a dovede rozlišiti své soudruhy, československý
proletariát, od svých nepřátel, sjednocené mezinárodní buržoasie, od svého
rodného prodejného maloměšťáctva a koloniálního lokajského úřednictva.
Vysoce dospělé jest obyvatelstvo Zakarpatské Ukrajiny, když přes všechny
ty miliony vydané buržoasií na korupci a rozbití, přes ty jazykové a náboženské
spory, jež rozněcuje buržoasní vláda, nedalo se svésti se správné cesty
a společně s lepší částí českého národa, revolučním proletariátem a rolnictvem,
jest ochotno jíti v jedné řadě pod vedením komunistické strany. Opakujte,
pánové z buržoasního tábora, tuto frázi o nedospělosti, nikoho již neoklamete.
Ale vězte, že jest nejlepším důkazem úplného zhroucení a úpadku vašeho
osmiletého panování na Zakarpatské Ukrajině. Bude důkazem, že nemáte jiného
ospravedlnění této zločinné, protizákonité politiky, kterou osm let provozujete
na naší zemi, a nemáte jiného ospravedlnění všech těch neúspěchů a ostud,
které utrpěla vaše politika. Ona naučí i ty, kdož nejsou s naší stranou,
že od československé buržoasie nelze již ničeho očekávati, než porušování
práv, zákonů a jejích vlastních závazků a kromě toho ještě výsměchu a pohrdání.
Neschopní jste vy, neboť neznáte jiného řešení národnostní otázky než
to, které navrhujete, místo autonomie policejní samovládu. Nedospělí jste
vy, že dovedete jen napodobovati doby nejhorší reakce, bodáků a četníků
a na naší zemi nedovedete ukázati nic více, než jen slepě napodobovati
a dokonce i zhoršovati methody minulé magnátské absolutní vlády.
Jménem všeho pracujícího obyvatelstva Zakarpatské Ukrajiny táži se s
této parlamentní tribuny: Jakými úspěchy můžete se pochlubiti za celé osmileté
panování na Zakarpatské Ukrajině?
Na hospodářském poli strašný úpadek. Celá Verchovina trpí neustále hladem,
což konstatoval i buržoasní časopis "Prager Tagblatt". Na úplné
zničení i toho nepatrného průmyslu, který zbyl po maďarské vládě, dovede
vládní referent najíti jen takovou hloupou vytáčku, že tento průmysl byl
uměle vytvořen. Nezaměstnanost, hlad a zima, toť každodenní host v chýších
většiny obyvatelstva. Dokonce i to poslední východisko pod panováním buržoasie,
výdělečné vystěhovalectví, jest znemožněno. A tak odsuzuje buržoasie značnou
část obyvatelstva Zakarpatské Ukrajiny k umírání hladem. Pan ministr Srdínko
zjistil, že za panování koloniální nynější vlády panuje na Zakarpatí
100 až 200% lichva. Váš spojenec, židovská buržoasie, beztrestně vyssává
touto lichvou poslední mízu z obyvatelstva a vy se na to nečinně díváte.
A pozemková reforma a lesní politika v naší zemi jest něco takového, o
čem nikdo ani mluviti nechce.
Na poli kulturním jest ještě hůře. Co učinila koloniální vláda za osm
let svého panování? To, že nejen nebyla vystavena ani jediná nová škola,
nýbrž že velice mnoho škol, které zbyly po Maďarsku a byly zničeny válkou,
do dnešního dne nebylo znovu vybudováno. Pan ministr Hodža zjistil,
že na Zakarpatské Ukrajině 32% dětí nedochází do žádné školy, protože škol
není. Maďarisace, tato kulturní hanba uherského mocnářství, stala se pro
vaši vládu nejkrásnějším vzorem při počešťování. Jenom že pro vás je to
ještě příliš pomalé a pokoušíte se tento proces urychliti. Počešťují se
a obsazují českými učiteli nejen střední školy, nýbrž i obecné školy, které
jsou většinou obsazeny učiteli, neznajícími lidového ukrajinského jazyka.
A nejhorší ostudou jest to, že vaše koloniální vláda již osm let provozuje
neodpovědné pokusy s jazykem ukrajinského obyvatelstva naší země. Krokům,
které obyvatelstvo naší země samo činí ve směru kulturního rozvoje, činí
úřady překážky, házejí jim klacky pod nohy a pronásledují je. Osmileté
panování československé buržoasie nad naší zemí je kulturní hanbou, kterou
odsoudí dějiny a která jest následkem hloupé, slepé, nenasytné, třídně
buržoasní politiky. Jediným patrně positivním výsledkem vaší osmileté politiky
jest mohutný vzrůst krčem a opilství obyvatelstva, které se v poměru k
magnátskému režimu ztrojnásobilo.
V správním oboru jest to ještě krásnější obraz. Prvním zjevem dospělé
"výchovné, demokratické" politiky jest nesmírný stav byrokracie,
která svým počtem jest dvakrát větší než v zemích středního Československa.
Druhým poučením je samovolné panování úředníků ve většině měst se jmenovanými
vládními komisaři, jako Užhorod, Berehovo, Jasina a j. a v převážné většině
obcí. Tam panují bez kontroly úředníci a jejich komisařská činnost jde
opačným směrem než zájmy obyvatelstva. Ale za to síť četnických stanic
je tak hustá, že není takové nejen v jiných místech Československé republiky,
ale nelze ji srovnávati ani s maďarskými dobami. Připojme k tomu hanebné
hospodářství se státním majetkem - a obraz jest hotov.
To je bilance tohoto dospělého osmiletého koloniálního hospodářství
české buržoasie na Zakarpatské Ukrajině. Výsledek této politiky je ten,
že přes vydané miliony na korupci po osmi letech panování na Zakarpatí
není ani jediné místní politické organisace, ba ani kulturní, s jednotlivými
výjimkami, která by upřímně podporovala politiku koloniálního úřadu.
To jest minulost, a navrhovaná správní reforma jest vrcholem tohoto
hospodářství. Je to potvrzení tohoto režimu násilí, korupce, teroru, protizákonnosti.
Správní reforma je znemožněním veškeré sanace v tom směru, jest to strach
před odpovědností vůči širokým vrstvám pracujících. Je to uzákonění a prohloubení
toho nesnesitelného režimu, který se osm let udržuje četnickými bodáky
v naší zemi. Zničení autonomních práv naší země a správní reforma vyléčí
i ty nečetné jedince, kteří se ještě klamali nadějí, že bude možno lidsky
existovati pod panováním československé buržoasie.
Pracující obyvatelstvo naší země dospívá, ale k tomu, aby z kořene zničilo
celý tento prohnilý byrokratický režim a, až zničí panování buržoasie spolu
s její správní reformou, aby zavedlo režim skutečně proletářské demokracie,
vládu dělníků a sedláků.
Zrada a nerozhodnost drobných buržoasních stran na Zakarpatské Ukrajině
zpečetily jejich příští osud a již nebudou moci žádným způsobem oklamati
aspoň nepatrnou část Zakarpatí. Provedení policejní správní reformy ještě
silněji posílí řady pracujícího lidu Zakarpatské Ukrajiny a postaví se
ruku v ruce pod prapory komunistické strany.
Jménem pracujícího obyvatelstva Zakarpatské Ukrajiny prohlašuji s této
tribuny, že pracující lid Zakarpatí nikdy neuzná této nestydaté loupeže,
jakou je správní reforma, ačkoliv ji buržoasní většina odhlasuje s pomocí
našich maloměšťáckých stran. Oznamujeme, že budeme na všech frontách vésti
co nejrozhodnější boj proti této zločinné, protizákonné a protinárodní
reformě.
Víme, že skutečné sociální a národní osvobození jest možné jen tak,
že se revolucí porazí tento prohnilý kapitalistický ústroj, který zachraňuje
svou existenci takovými zákony policejního teroru a libovůle.
Ale rozhodně budeme bojovati proti všem útokům buržoasie na práv a pracujícího
lidu a budeme organisovati pracující lid k bezohledné válce až k vítězství.
Pryč s tímto vězením národních menšin, jakým se podle vzorů rakousko-uherského
absolutního mocnářství stává Československá republika!
Za plné sebeurčení všech národů Československa a tím také za plné právo
obyvatelstva Zakarpatské Ukrajiny k sebeurčení až k odtržení! (Potlesk
komunistických poslanců.)