Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno!
Jelikož referent zahraničního výboru
posoudil tuto smlouvu s Tureckou velmi podrobně s hlediska
hospodářského, neuznávám za
potřebné, abych jako referent výboru živnostenského
k tomu přičiňoval něco dalšího,
a konstatuji jen, že výbor živnostenský
projednal tuto smlouvu ve schůzi dne 14. června
t. r., uznal její důležitost pro náš
zahraniční obchod a na základě toho
se usnesl doporučiti posl. sněmovně tuto
smlouvu ke schválení. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme
proto ke hlasování.
Schvalovací usnesení má toliko jeden odstavec
a dám o něm hlasovati najednou podle zprávy
výborové. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomu není
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
ve znění doporučeném pp. zpravodaji,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení ve čtení
prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze.
Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.
Přistoupíme k 5. odstavci, jímž je:
5. Zpráva výboru zemědělského,
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností a výboru rozpočtového
o vládním návrhu (tisk 809) zákona,
jímž se prodlužuje a rozšiřuje platnost
zákona ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb.
z. a n., o celních slevách pro dovoz strojů
a přístrojů (tisk 1108).
Za omluveného zpravodaje výboru zemědělského
podá zprávu předseda téhož výboru
pan posl. Prokůpek, zpravodajem výboru pro
záležitosti průmyslu, obchodu a živností
je pan posl. dr Zadina a zpravodajem výboru rozpočtového
pan posl. Adámek.
Dávám slovo prvnímu zpravodajovi, panu posl.
Prokůpkovi.
Zpravodaj posl. Prokůpek: Slavná sněmovno!
Zákon ze dne 17. března 1925 o celních slevách
pro dovoz strojů a přístrojů upravuje
povolenou slevu na dovozní cla u strojů a přístrojů,
které jsou taxativně v §u 1 uvedeny, a to slevu
na dovozní cla na stroje, pokud se v tuzemsku nevyrábějí
a pokud jejich dovoz je nutný, aby se zavedl nebo zdokonalil
některý obor výroby průmyslové,
živnostenské nebo zemědělské
a tak se mohlo čeliti těžké konkurenci
zahraniční. Současně pojednává
o slevě dovozních cel pro nejdůležitější
a význačné náhradní součástky
těchto strojů.
Platnost tohoto zákona skončila však dne 31.
prosince 1926 a zájmové korporace domáhaly
se prodloužení platnosti tohoto zákona, odůvodňujíce
jeho účelnost, ba nutnost. Vláda vypracovala
vládní návrh, který byl předmětem
jednání zemědělského výboru,
který s vyloučením §u 4 prodloužil
platnost tohoto zákona beze změny, kdežto zemědělský
výbor, pojednávaje o této záležitosti,
navrhl rozšířiti celní úlevu
jednak prodloužením účinnosti navrhovaného
zákona do 30. června 1928, jednak přiznáním
úlev pro dovoz traktorů a motorových pluhů,
podle celního sazebníku položka 553d) , se
slevou autonomní celní sazby o 30%.
Zemědělský výbor dále přijal
beze změny § 2, podle kterého nabývá
tento zákon účinnosti 1. lednem 1927, což
znamená, že žádosti podané od 1.
ledna 1927 do dnešního dne budou předmětem
jednání a rozhodování Poradního
sboru a ministerstev kompetentních. Připomínám,
že Poradní sbor, který se těmito věcmi
obíral, funguje bezvadně a podává
odborné a objektivní posudky, zaručující
spravedlivé, nestranné a věcné rozhodování
v jednotlivých případech.
V zastoupení referenta jménem zemědělského
výboru doporučuji posl. sněmovně ke
schválení návrh zákona v takto pozměněném
znění. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Uděluji slovo
druhému zpravodaji - za výbor pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností - panu posl. dr
Zadinovi.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno!
Zákon ze dne 17. března 1925, č. 58 Sb. z.
a n., o jehož prodloužení se jedná, zaváděl
slevu celní na stroje, které se u nás nevyrábějí
a kterých je nutně potřebí ke zdokonalen:
výroby domácí, průmyslové,
živnostenské i zemědělské. Ministerstvo
financí po slyšení Poradniho sboru mohlo poskytovati
celní slevu, a to tak, že koeficient platný
mohl býti snížen až na koeficient 4.
Tento zákon se dobře osvědčil jak
pro obor zemědělské, tak zejména pro
obor průmyslové výroby, takže kruhy
interesentů a jmenovitě kruhy průmyslové
dožadovaly se, aby zákon byl prodloužen. Toto
přání bylo uznáno z kruhů průmyslových
za důležité a proto také vláda
předložila osnovu zákona o prodloužení
tohoto zákona o celních slevách. Dosavadní
zákon doznal po projednání ve výborech
zemědělském a živnostenském změny
potud, že jednak platnost jeho se prodloužila do konce
června příštího roku, a jednak
že se zákon ten rozšířil i na položku
553 d) , totiž na traktory a motorové pluhy.
Dále dovoluji si akcentovati, že zákon z poskytování
těchto slev nevylučuje ani kruhy obchodní.
Kladu velkou váhu, aby slevy byly poskytovány i
kruhům obchodním, pokud zprostředkují
dovoz strojů z ciziny pro domácí výrobce.
Kladu váhu na to, aby bylo kruhům obchodním
přiznáno zastoupení v Poradním sboru,
který je zřízen při ministerstvu financí
k projednání těchto záležitostí.
Na základě těchto důvodů dovoluji
si doporučovati posl. sněmovně tuto osnovu
zákona ve znění, jak ji upravil zemědělský
výbor, ke schválení. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Uděluji slovo
třetímu zpravodaji - za výbor rozpočtový
- p. posl. Adámkovi.
Zpravodaj posl. Adámek: Slavná sněmovno!
Rozpočtový výbor projednal vládní
návrh na prodloužení zákona o úlevách
celních pro dovoz některých strojů
ve schůzi dne 23. června 1927, tedy ve schůzi
včerejší. Povinností rozpočtového
výboru bylo zkoumati finanční efekt pro pokladnu
státní a zkoumati také efekt morální,
aby ztráty finanční, se kterými se
musí počítati při slevách,
jaksi vyvážil. Když se zákon v této
slavné sněmovně dne 29. ledna 1925 projednával,
nemohl nikdo tušiti, kolik bude činiti finanční
efekt ztrátový v státní pokladně,
a teprve nyní, za dva roky jeho účinnosti,
může býti posouzeno, kolik státní
pokladna utrpěla ztrát, když slevy poskytla.
Kolega referent za výbor rozpočtový tehdy
prohlásil, že finanční ztráty
na clech budou vyváženy hospodářským
prospěchem, který přinese zaměstnanost
průmyslu, čímž zvýší
se zase zaměstnanost dělnictva a také jeho
poplatnost. Doporučil tehdy jménem rozpočtového
výboru zákon ku přijetí. Dnes je mou
povinností vyjádřiti se o prodloužení
tohoto zákona s téhož hlediska. Stroje, na
které sleva se má vztahovati a které v celním
sazebníku jsou zaneseny pod položkou 531 až 534
a) jsou potřebné pro dílny, přádelny
a tkalcovny, ať pracují se lnem, konopím, vlnou
nebo hedvábím, jsou to stroje pro rozvoj v textilnictví
potřebné. Položka 535 až 538 jsou stroje
šicí a pletací. Nově je navržená
položka 553 d) , o níž již zde p. kol. referent
mluvil.
Příslušný efekt ztrátový
pro pokladnu státní dá se vyjádřiti
těmito čísly:
Dovoz strojů r. 1925 činil 391 strojů. Roku
1926 bylo dovezeno 1647 strojů, úhrnem 2038 různých
strojů na základě zákona o celních
úlevách. Roku 1925 bylo by činilo plné
clo 2,949.925 Kč, činilo však toliko 2,166.559
Kč. Roku 1926 mělo plné clo činiti
34,910.000, činilo však jenom 26,550.000. Bylo tedy
úhrnem sleveno asi 74% na clu, které státní
pokladna měla vybrati. Poněvadž ztráta
státu v částce 28,720.000 Kč jistě
byla vyvážena hojnější zaměstnaností
dělnictva v průmyslu textilním, čímž
jsme zase na jiné straně do státní
pokladny jistě tuto částku získali,
navrhuji slavné sněmovně, aby dala souhlas
k prodloužení zákona č. 58 z r. 1925
se změnou oběma výbory navrženou a také
výborem rozpočtovým přijatou. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): K tomuto odstavci
pořadu byla podána řečnická
přihláška, zahájíme proto rozpravu.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby řečnická
lhůta byla stanovena na 20 minut. (Námitky nebyly.)
Námitek není, návrh můj jest přijat.
K slovu je přihlášen na straně "proti"
p. posl. Siegel.
Dávám mu slovo.
Posl. Siegel (německy): Velectěné dámy a pánové! O prodloužení zákona ze dne 17.
března 1925, č. 58 Sb. z. a n., o celních
slevách pro dovoz strojů a přístrojů
zde nevyráběných, řekl bych toto:
Zatím, co vše, co souvisí s utrakvisací
německého jazykového území,
se zbavováním menšin práv, se zavíráním
a odnímáním německých škol,
s odnímáním německého majetku
a s propouštěním tisíců Němců
ze státních podniků, vládci tohoto
státu, tohoto tak zvaného vyššího
Švýcarska, provádějí přímo
rychlíkovým tempem, jak se to děje také
nyní při promrskávání správní
reformy, která odnímá obcím a okresům
poslední zbytek samostatnosti, musím konstatovati,
že ve všech věcech, při nichž jde
o obchodně-politické a hospodářské
otázky, přímo úmyslně se pracuje
hlemýždím krokem. Že takovéto zjevy
působí rušivě na celý hospodářský
život a vrstvám, které mají na tom přímý
zájem, působí těžké škody,
nepotřebuji jistě obšírněji vykládati.
K projednávané dnes otázce snížení
cel, zaujalo již na několika poradách stanovisko
způsobem zasluhujícím uznání
ústředí československých obchodních
komor a podle referátu pražské obchodní
komory a usnesení obchodně-politického výboru
ze dne 16. listopadu 1926 obrátilo se také podáním
na ministerstvo obchodu a financí a žádalo,
aby tato věc byla ve sněmovně rychle projednána.
S tohoto místa dlužno dnes prohlásiti, že
jest nejvýše na čase, že obchodním
a živnostenským komorám konečně
opět dostává onoho poradního práva,
a to v plném rozsahu, jak je měly před válkou
ve starém Rakousku. Právě komory to jsou,
které jsou povolány k tomu, aby ve všech otázkách
celních a obchodně - politických, hospodářských
a sociálních byly slyšeny. V komorách
jsou zastoupeny všechny hospodářské
vrstvy, od malého živnostníka a obchodníka
až k průmyslu a hornictví. Nikdo nemůže
jistě také popírati, že ti, kdož
jsou povoláni, aby v komorách pracovali jako členové
nebo úředníci, mají potřebné
znalosti, aby dovedli nestranně posuzovati všechny
hospodářské a obchodní otázky.
Zákon ze dne 17. března 1925 o celních slevách
pro dovoz strojů a přístrojů zde nevyráběných
pozbyl účinnosti již dnem 31. prosince 1926.
Již ve svém podání z 28. května
1926, č. 6956, jak jsem již na počátku
uvedl, ústředí československých
obchodních komor upozornilo na to, že účinnost
onoho zákona má býti prodloužena, aby
tak zůstal v platnosti, dokud nebude vydán nový,
definitivní československý celní sazebník.
Šetření, která jednotlivé komory
provedly mezi zájemníky, ukázala, že
v zájmu hospodářství jest naléhavě
nutno, aby tato otázka byla projednána. Dosavadní
řízení, jak bylo praktikováno při
dovozu již jmenovaných strojů a přístrojů,
nebylo jistě vesměs uspokojivé, neboť
vyřízení všech takovýchto žádostí
o slevu cla trvalo většinou 4 až 5 měsíců,
ba v mnoha případech dokonce ještě déle
a ukázalo se, že úřední šiml
Československé republiky běhá právě
tak pomalu jako ve starém Rakousku.
Tyto nemilé a zdržující průtahy
mají svůj důvod v tom, že ve všech
takových případech, kde jde o slevu cla,
rozhodovalo vždy ministerstvo financí v dohodě
s ministerstvem obchodu, neboť příslušný
zákon poskytuje poradnímu sboru právo podati
posudek jen fakultativně. V jednoduchých případech
může se tedy upustiti od posudku poradního
sboru, aby se tím vyřízení urychlilo.
Tyto nemilé průtahy dosud vždy měly
za následek, že stroje byly již dávno
před vyřízením žádosti
dovezeny a odběratel musil vždy zaplatiti plnou celní
sazbu, což opět podstatně zatížilo
podnik. Poněvadž odběratel v takovýchto
případech podle dosavadní zkušenosti
nikdy nemá jistoty, že jeho žádost bude
také včas vyřízena, jest většinou
nucen nésti dosti značné risiko, neboť
jinak by musil vůbec upustiti od investic, nezbytně
nutných pro jeho závod. Dosavadní zkušenosti
nás poučily, že tímto jistě nepotřebným
zdržováním, i když dodatečně
žádost o slevu cla byla vyřízena kladně,
již zaplacené, vlastně přeplacené
clo zpravidla vráceno nebylo, nýbrž bylo jen
žadatelům připsáno na daně. I
když takovýmito opatřeními odběratel
stroje není přímo finančně
poškozen, vzniká z toho jak pro odběratele,
tak pro úřady, vždy složité jednání
a více práce, čemuž by se v oboustranném
zájmu dalo příště zabrániti.
Pokud jde o dosavadní praksi, jest prokázáno,
že žádosti o slevu cla nebyly posuzovány
vždy stejně, neboť se již častokráte
stalo, že při úplně stejných
strojích v jednotlivých případech
byly žádosti vyřízeny kladně,
v jiných záporně. Při dosavadní
praksi bylo také zjištěno, že při
posuzování otázky, zda onen stroj může
býti vyroben doma, žádosti byly často
zamítnuty s odůvodněním, že se
onen přístroj vyrábí také u
nás. Avšak pátrání po takovýchto
domácích výrobcích bylo ve většině
případů marné. Jde-li o zvláštní
jakost nebo určitý často patentovaný
systém, jest přece jistě odkaz na to, že
se podobné stroje vyrábějí také
u nás, nemístný. Ani zdaleka nechci tvrditi,
že se nemá pamatovati na domácí výrobu
strojů, avšak musím zároveň prohlásiti,
že určité druhy strojů a přístrojů
pro svou zvláštnost nebyly dosud u nás vyráběny
a ani vyráběny býti nemohly. Poukazuji zde
zvláště na jisté stroje pro přádelny.
Nelze také žádati, aby odběr náhradních
součástek takových strojů, u nás
nevyráběných, byl vylučován
z celních slev s poukazem na to, že mohou býti
vyrobeny doma, neboť ve skutečnosti i náhradní
součástky k takovým strojům jsou zvláštním
výrobkem. Když se ve sporných případech
nechce úřad dotázati poradního sboru
z obou zájemnických skupin, nechť se posouzení
takových otázek přenechá příslušným
obchodním a živnostenským komorám a
nestranné posouzení takových otázek
nedá na sebe jistě dlouho čekati. Obchodní
vrstvy úplně oprávněně, avšak
dosud vždy marně si stěžovaly, že
se jim nedostává výhod, ustanovených
zákonem. Do poradního sboru byli sice formálně
také jmenováni členové obchodníci,
avšak ke schůzím nebyli nikdy přizváni.
I když se v dotčeném zákoně praví,
že ony výhody platí jen pro výrobce,
přece by se také doporučovalo, aby dosavadní
prakse byla příště liberálnější.
Vždyť si producent nemůže vždy příslušné
stroje opatřiti přímo, tedy v takových
případech, kde jest bezvadně prokázáno,
že se takový stroj nebo přístroj, který
objednává obchodník, u nás skutečně
nemůže vyráběti, nechť i pro něj
platí táž výhoda, jako - objedná-li
jej výrobce. (Potlesk poslanců něm. strany
národní.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Dávám závěrečné slovo
prvnímu zpravodaji, za výbor zemědělský,
p. posl. Prokůpkovi.
Zpravodaj posl. Prokůpek: Připomínky
řečníkovy k projednávanému
předmětu mají opravdovou váhu, poněvadž
zdůrazňuje spolupráci veřejnoprávních
korporací a žádá urychlení záležitostí
těchto z důvodů hospodářské
utility. Pozměňovacích návrhů
nebylo, nemohu tudíž než odporučiti znovu
návrh zemědělského výboru poslanecké
sněmovně ke schválení. (Souhlas.)
Předseda: Dávám slovo druhému
zpravodaji, za výbor pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností, p. posl. dr Zadinovi.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Z vývodů p. kol.
Siegela uznávám několik argumentů
za odůvodněné, zejména pokud se týče
urychleného vyřizování. Sám
mám informace, že vyřizování
podaných žádostí trvá nejen 4
až 5, nýbrž i více měsíců,
a jest jistě v zájmu interesentů, aby vyřizování
této agendy bylo urychleno.
Mimo to uznávám za odůvodněný
také požadavek, jak jsem také již prohlásil
ve svém referátu, aby kruhy obchodnické byly
také zařazovány do skupiny importérů.
Dosud byla praxe, že se dovolovalo dovážeti stroje
výrobcům, kdežto domácí kruhy
obchodnické byly vyřazovány. Když dovezl
stroj obchodník, není mu sleva dávána,
což myslím, není postup správný
a nemá opory v zákoně, proto kladu váhu
na to, aby byla povolena celní sleva také kruhům
obchodním na dovoz strojů, pokud se u nás
nevyrábějí, pro potřebu domácí
výroby.
Položil jsem na to váhu ve svém referátu
a myslím, že bude příští
prakse vyhovovati lépe i potřebám obchodníků.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, p.
posl. Adámkovi.
Zpravodaj posl. Adámek: Slavná sněmovno!
Pan posl. Siegel, který mluvil vlastně pro
zákon a nikoliv proti, neposkytuje mi dostatečně
látky, abych jménem rozpočtového výboru
mohl proti jeho vývodům nějaké stanovisko
zaujmouti, poněvadž jen podporoval, co sleduje vládní
návrh zákona, aby prodloužen byl zákon
o úlevách celních na stroje dovážené,
které, jak jsem ve své zprávě důvodové
jménem výboru rozpočtového odůvodnil,
dovážejí se pouze proto, aby textilní
továrny a příbuzná odvětví
zaměstnala své dělnictvo, a to z toho důvodu,
poněvadž textilní průmysl v naší
republice byl jedním z nejrozšířenějších
průmyslů již před válkou, kdy
tvořili jsme součástku rakouského
mocnářství. V oblasti naší republiky
textilních a s nimi příbuzných továren
zůstalo největší kvantum, máme
na 3000 textilních dělníků, kteří
čekají na své zaměstnání.
Musíme toto dělnictvo zaměstnati, nechceme-li
jim platiti podpory v nezaměstnanosti. Jest naší
povinností zaměstnanost pro toto dělnictvo
vyhledávati, dělati to musíme a nemáme
naprosto žádných finančních důvodů,
abychom se proti tomuto zákonu mohli stavěti.
Výbor zemědělský, do jehož kompetence
v prvé řadě by patřilo proti tomuto
zákonu se stavěti, tak neučinil, poněvadž
zákon tento nepodporuje rozvoje zemědělské
výroby, a poněvadž uznává, že
dovoz součástek i celých strojů, kterých
je potřebí v přádelnách, tírnách
a v textilních továrnách vůbec, je
nutný a důležitý.
Z důvodů, které jsem již dříve
byl uvedl, rozpočtový výbor a všichni,
kteří se zabýváme materielní
otázkou státně-finanční, nemáme
naprosto žádné příčiny
stavěti se proti prodloužení tohoto zákona
a mně nezbývá, než slavné sněmovně
jménem výboru rozpočtového znovu doporučiti,
aby i dnes schválila tento zákon, kterým
se prodlužuje zákon č. 58 z r. 1925, který
byl dne 29. ledna 1925 přijat touto sněmovnou a
dne 17. března 1925 senátem. (Souhlas.)
Předseda: K této věci byly podány
resoluční návrhy, o nichž se páni
zpravodajové vyjádří před druhým
čtením.
Prosím, aby byly přečteny.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Resoluční návrhy posl. Matznera a
druhů:
1. Navrhujeme, aby všechny druhy umělého hnojiva
byly dováženy beze cla.
2. Navrhujeme, aby na ochranu domácího pěstění
lnu bylo zavedeno ochranné clo na len, a to na surové
lodyhy a na lněná předivová vlákna.
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ke hlasování.
Osnova zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní
formuli.
Jelikož nebyly podány pozměňovací
návrhy, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové.
Námitek proti tomu není? (Nebylo.)
Námitky nejsou.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí,
ve znění doporučeném pp. zpravodaji,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze..
Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
6. Zpráva výboru ústavně-právního
a výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností o vládním návrhu (tisk
255 ) zákona proti nekalé soutěži (tisk
1078).
Zpravodajem výboru ústavně-právního
je p. posl. Ostrý, zpravodajem výboru pro
záležitosti průmyslu, obchodu a živností
p. posl. Náprstek.