Zpravodaj posl. Pechman: Slavná sněmovno!
Pan kol. Štětka využil mimořádně
příležitosti při této rozpravě
o navrhované garancii docela k jiným věcem,
které s tímto předmětem neměly
naprosto nic společného. A jestliže jen v některém
momentu dotkl se navrhované záruky, je charakteristické,
že jako příslušník dělnické
třídy takovým způsobem charakterisoval
zákonem navrhovanou garancii pro pražské výstavní
veletrhy. Bylo by zajisté těžko hovořiti
o tom, zdali zákony, které my zde děláme
a zejména právě projednávaný
zákon. mohly by se nazývati zlodějnou a zdali
je to zákon, který znamená záruku
výhradně pro boháče. Já jsem
ve své zprávě odůvodnil, jaký
význam mají Pražské vzorkové
veletrhy, zejména po stránce národobospodářské
a z jakých nutných důvodů Pražské
vzorkové veletrhy dožadují se na vládě,
aby povolila garancii 45 milionů. Je jisto, že pan
kol. Štětka, když již měl
svoji řeč připravenou, nemohl reagovati na
tyto moje vývody a proto prostě paušaloval
a odsoudil celý návrh zákona. Ovšem
pro mne je velmi pozoruhodný ten pasus jeho řeči,
kde řekl, že paláce mají sloužiti
k okrádání dělníků.
Kdybychom podle této analogie měli usuzovati, pak
bychom vůbec pořizovali zbytečně všecky
podniky nejen rázu národohospodářského,
nýbrž my bychom zbytečně budovali i
všechny tovární podniky, hlavně když
je budujeme proto, aby dělnictvo mělo v nich zaměstnání
a výživu, poněvadž podle určení
p. kol. Štětky jsou to pouze ústavy
pro okrádání dělnictva. (Posl.
Mikulíček: Pan posl. Pekárek ve výboru
zamítl, aby se stavělo podle kolektivních
smluv !) Zdůraznil jsem ve své zprávě,
že Pražské vzorkové veletrhy zaměstnávají
60.000 dělníků. Tím bylo dokázáno,
jakou ohromnou důležitost mají Pražské
vzorkové veletrhy pro zaměstnanost dělnictva.
Také jsem dovodil, jaké by to bylo mělo špatné
národohospodářské důsledky,
kdyby Pražských vzorkových veletrhů
nebylo bývalo a kdyby byla musela vláda platiti
těmto 60.000 nezaměstnaných dělníků
podporu v nezaměstnanosti. Tedy kdy by nebylo jiných
momentů, již to by mluvilo pro to, a měly by
se zejména strany dělnické, ať jakéhokoliv
politického zabarvení, přimlouvati za schválení
tohoto zákona. Uznáváme-li národohospodářskou
důležitost Pražských vzorkových
veletrhů pro výrobce, řemeslníka a
obchodníka, nemůžeme jim také upříti
stejné důležitosti pro naše dělnictvo.
Ale je zase charakteristické, že pan kol. Štětka
dokazuje, že právě malí řemeslníci
nebudou moci pro poplatky vystavovati vůbec předmětů
svých na Pražských vzorkových veletrzích
a použil také této příležitosti
k tomu, aby napadl stranu živnostenskou, jako by ona znemožňovala
malým živnostníkům vůbec vystavovati
anebo jako by je byla úplně zaprodala, aby se Pražských
vzorkových veletrhů nemohli zúčastniti.
Já jsem také toto stanovisko ve své důvodové
zprávě objasnil. Poukázal jsem na program,
který Pražské vzorkové veletrhy mají
zejména pro malé živnostnictvo; mimo obvykle
pořádané jarní a podzimní veletrhy
budou zvláštní veletrhy pro naše živnostnictvo
a poukázal jsem také, že činnost Pražských
vzorkových veletrhů má vyvrcholiti v tom,
že bude zejména pro naše malé živnostníky
pořádána obchodní akademie, kde by
po stránce finanční, vývozní,
atd. náš malý živnostník měl
možnost se vzdělati, aby byl náležitě
pro vývoz teoreticky vzdělán.
Tyto věci jsem ve své důvodové zprávě
uvedl a proto musím odmítnouti také výrok,
že naše živnostenská strana proto, že
se přimlouvá za schválení tohoto zákona
a státní garancie 45 milionů, by se byla
dopustila nějakého zločinu anebo zejména
spáchala nějaký podvod s obchodnictvem a
živnostnictvem. Slavná sněmovno! Páše-li
někdo podvod, dalo by se hovořiti o tom, které
to jsou strany, ale mám za to, že naší
živnostenské straně ještě takový
podvod, o kterém se pan kolega Štětka zmínil,
jistě dokázati se nedá.
Trvám na své důvodové zprávě
a návrhu výboru pro živnosti, obchod a průmysl,
poněvadž jsem přesvědčen, že
stát má povinnost navrhovanou garancii poskytnouti.
Řekl jsem a odůvodnil, že je to v našem
národohospodářském zájmu a
proto se přimlouvám, jak jsem již učinil
v důvodové zprávě návrh, aby
slavná sněmovna tento návrh zákona
na garancii 45% pro Pražské vzorkové veletrhy
schválila a aby také schválila navrženou
resoluci. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám slovo
druhému zpravodaji, panu posl. Pekárkovi.
Zpravodaj posl. Pekárek: Slavná sněmovno!
Pan zpravodaj živnostenského výboru reagoval
přiměřeným způsobem na výroky
p. posl. komunistické strany Štětky.
Vzhledem k úrovni výroků, jež pan posl.
Štětka učinil, neměl bych vlastně
ničeho podotknouti, poněvadž celá jeho
řeč týkala se všeho možného,
jen ne Pražských vzorkových veletrhů.
(Hluk. - Výkřiky posl. Mikulíčka.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid!
Zpravodaj posl. Pekárek (pokračuje): Pan
posl. Štětka nemá, tuším,
dostatečné představy o skutečném
účelu Pražských vzorkových veletrhů,
poněvadž, kdyby představu měl, jistě
by věděl, že veletrhy jsou určeny k
tomu, aby zprostředkovaly výměnu vyrobených
statků u nás a umožnily dělnictvu zaměstnání.
Pan posl. Štětka mluvil ustavičně
o zlodějně a podobných zjevech, kdežto
předmět zákona se takových zjevů
netýká.
Pan posl. Štětka mluvil o nespokojenosti dělnictva
na stavbě veletržních paláců.
Konstatuji, že než jsem převzal referát
o státní záruce, ne jednou, nýbrž
několikráte jsem dlel na staveništích
Pražských vzorkových veletrhů. Tam žádné
nespokojenosti není, poněvadž dělnictvo
je tam velmi dobře placeno. Ale nebyl to ani jediný
z poslanců komunistické strany, který by
se byl na to staveniště šel podívati.
Pokud jde o záruku 45 mil. Kč, nemůže
jíti o nic poctivého, poněvadž návrhu
zákona předcházela revise ministerstva financí
a ta zjistila hospodářství družstva,
které provádí stavbu veletržních
paláců, v naprostém pořádku.
Kromě toho ze státní záruky nevznikají
státu pražádné výlohy, poněvadž
podnik je naprosto soběstačný.
Pan posl. Mikulíček mně tu vytýkal,
že jsem v rozpočtovém výboru zamítl
návrh, aby bylo do zákona vloženo ustanovení,
že akciová společnost pro výstavbu veletržních
paláců, která se má utvořiti,
má povinnost starati se o to, aby se dodržovaly kolektivní
smlouvy. Opakuji znovu, že akciová společnost
nestaví, nýbrž oprávnění
živnostníci, ti že mají kolektivní
smlouvy, jsou povinni je dodržovati, jak byly ujednány
a podepsány, tedy do zákona nemůžeme
takového ustanovení dávati.
Konstatuji dále, že nelze mluviti o zlodějně
také z toho důvodu, poněvadž na staveništi
je zaměstnáno nejméně 500 až
1000 lidí a uvážíme-li, že několikráte
bylo mluveno o nezaměstnanosti, myslím, že
by právě poslanci komunistické strany měli
míti zájem na tom, aby těch tisíc
lidí mělo zaměstnání.
Pokud se týče celkové úrovně
řeči pana posl. Štětky, konstatuji,
že mu není ani známo, kdo je ministrem obchodu,
poněvadž tu zdůraznil, že ministr živnostenské
strany roní slzy v důvodové zprávě
k tomuto zákonu, a zatím důvodovou zprávu
podepsal ministr obchodu p. dr. Peroutka a ne ministr Najman.
Vzhledem ke všemu, co jsem dříve již uvedl
a co p. posl. Štětka nevyvrátil, mohu
trvati na svém návrhu, by byl přijat vládní
návrh o státní záruce 45 mil. i s
příslušnou resolucí. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Osnova zákona
má dva paragrafy, nadpis a úvodní formuli.
Jelikož nebyly podány pozměňovací
návrhy, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové.
Námitek proti tomu není? (Nebyly).
Námitky nejsou.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími dvěma paragrafy, nadpisem a úvodní
formulí, ve znění doporučeném
pp. zpravodaji, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím posl. sněmovna
přijala tuto osnovu zákona ve čtení
prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze. Tím vyřízen je prvý
odstavec pořadu.
Přistoupíme k druhému, jímž jest:
2. Druhé čtení osnovy zákona o
zatímní ochraně lesů (tisk 977).
Zpravodajem výboru zemědělského jest
pan posl. Nejezchleb-Marcha.
Jsou nějaké návrhy oprav neb změn
textových?
Zpravodaj posl. Nejezchleb-Marcha: Navrhuji, aby v §u
1, odst. 2 za slova "je obnoviti" byla položena
čárka. (Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, s opravou, navrženou
p. zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Rozhodneme nyní o resolučních návrzích.
Jest to jednak resoluční návrh výboru
zemědělského, jednak návrh posl. Bradáče,
Windirsche a druhů.
Žádám pana zpravodaje, aby se o nich vyjádřil.
Zpravodaj posl. Nejezchleb-Marcha: Resoluce, otištěná
ve zprávě výborové je poslanecké
sněmovně známa a doporučuji ji k přijetí.
Kromě toho podán byl resoluční návrh
posl. Bradáče, Windirsche a druhů,
který zní:
Ministerstvo zemědělství se vyzývá,
aby platná zákonná ustanovení doplnilo
co nejdříve v tom směru, aby zemědělské
pozemky hraničící s lesními plochami
byly zřízením zabezpečovacího
pruhu chráněny proti škodám, vznikajícím
převislými větvemi a vodou tekoucí
z nich, dále proti vývoji kořenů lesních
stromů, škodícímu zemědělským
rostlinám.
Souhlasím s tímto resolučním návrhem
a prosím sněmovnu, aby pro něj hlasovala.
Předseda (zvoní): Přikročíme
k hlasování.
Kdo souhlasí s resolučním návrhem
výboru zemědělského, otištěným
ve výborové zprávě tisk 997, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce výboru zemědělského
jest přijata.
Kdo souhlasí s resolučním návrhem
posl. Bradáče, Windirsche a druhů,
jehož přijetí doporučuje pan zpravodaj,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Také tento resoluční
návrh jest přijat.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
3. Zpráva výboru zahraničního a
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností o vládním návrhu (tisk
984), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění obchodní a plavební
úmluva mezi Československou republikou a Finskem
ze dne 2. března 1927 se závěrečným
protokolem z téhož dne (tisk 1087).
Zpravodajem výboru zahraničního je pan posl.
dr Hajn, výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností p. posl. dr. Zadina.
Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. dr.
Hajnovi.
Zpravodaj posl. dr Hajn: Slavná sněmovno!
Až dosud není mezi Finskem a naším státem
žádné obchodní smlouvy, nicméně
jsou obchodní styky, o kterých zpráva, kterou
jsme vám podali, má některá data.
Jsou to styky ještě skrovné, ale jsou a připouštějí
možnost většího rozšíření.
Proto se udělala tato tehdá již řádná
obchodní smlouva mezi Finskem a naším státem
ze dne 2. března t. r.
Skládá se ze čtyř částí.
První část jest vlastní obchodní
a plavební úmluva na základě nejvyšších
výhod. Platí na jeden rok, mlčky může
býti prodloužena. Má-li se dáti výpověď,
musí býti dána 3 měsíce předem.
Druhá část je seznam A, kde jsou uvedeny
výrobky československé, na něž
se snižují dovozní sazby finské podle
této úmluvy, a má 17 článků.
Pak seznam B, kde jsou obsaženy výrobky finské,
jež se dovážejí k nám. Má
sedm čísel. Pak je protokol o podpisu s význačným
novým ustanovením a vysvětlením, na
př., že doložka o nejvyšších
výhodách se nevztahuje na dovoz vína a alkoholických
nápojů a že Československá republika
poskytne finskému ementálskému sýru
touž slevu sazební jako Švýcarsku.
Ještě poznamenávám, že ve Finsku
je tato smlouva již ratifikována a také podepsána
a tedy je tím spíše záhodno, abychom
my tuto smlouvu schválili.
Doporučuji jménem zahraničního výboru,
aby poslanecká sněmovna dala tomu svou ratifikaci.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji - za výbor živnostenský
- panu posl. dr Zadinovi.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno!
Výbor živnostenský pojednal o této provisorní
smlouvě s Finskem ve schůzi dne 14. června.
Posoudil ji s hlediska hospodářského, uznal
její důležitost pro další rozvoj
našeho zahraničního obchodu a usnesl se doporučiti
tuto smlouvu sněmovně ke schválení.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Schvalovací usnesení má toliko jeden odstavec
a dám o něm hlasovati najednou podle zprávy
výborové.
Námitek proti tomu není? (Nebyly.).
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
ve znění doporučeném pp. zpravodaji,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení ve čtení
prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad příští
schůze.
Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.
Přistoupíme ke 4. odstavci pořadu, jímž
je:
4. Zpráva výboru zahraničního a výboru
pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností
o vládním návrhu (tisk 994), kterým
se předkládá Národnímu shromáždění
prozatímní úprava obchodních styků
mezi republikou Československou a republikou Tureckou,
sjednaná výměnou not v Angoře dne
24. března , 1927 (tisk 1088).
Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan
posl. Molík, za výbor pro záležitosti
obchodu, průmyslu a živností posl. dr Zadina.
Uděluji slovo prvému zpravodaji - za výbor
zahraniční - jímž jest pan posl. Molík.
Zpravodaj posl. Molík: Slavná sněmovno!
Dovoluji si jménem výboru zahraničního
podávati zprávu o vládním návrhu
(tisk 994) , kterým se předkládá Národnímu
shromáždění prozatímní
úprava obchodních styků mezi republikou Československou
a republikou Tureckou, sjednaná výměnou not
v Angoře dne 24. března 1927.
Jednání s Tureckem o definitivní obchodní
smlouvu, které bylo zahájeno tureckou vládou
prostřednictvím našeho vyslance v Angoře
již 22. února 1926, bylo dokončeno. Pouze nemohlo
býti docíleno do uplynutí prozatímní
dohody (t. j. do 11. dubna t. r.) shody v příčině
tureckého požadavku stran přímého
nákupu tabáku v Turecku.
Ježto vláda turecká může podle
zákona ze dne 12. prosince 1925 uzavírati prozatímní
dohody pouze na dobu šesti měsíců a
podle toho naše dosavadní obchodní dohoda ze
dne 30. září 1926, uvedená v platnost
dnem 12. října 1926 končí 11. dubnem
t. r., bylo v zájmu přerušeného rozvoje
našich obchodních styků s tímto důležitým
odbytištěm obnoviti tuto prozatímní
obchodní dohodu bez jakékoliv meritorní změny
na dalších 6 měsíců, t. j. od
12. dubna do 11. října t. r.
Zatím bylo docíleno dohody i stran nákupu
tabáku československou tabákovou režií
v Turecku. Definitivní smlouva byla v Angoře podepsána
dne 31. května a nabude platnosti po ústavním
projednání úmluvy jak v Československu,
tak v Turecku. Do této doby zůstane v platnosti
prozatímní obchodní úmluva, o které
dnes jednáme.
Náš vzájemný obchod s Tureckem vyvíjel
se již za platnosti dosavadních obchodních
dohod velmi uspokojivě. Náš vývoz do
Turecka vzrostl ze 167 mil. Kč v roce 1925 na 234 mil.
Kč v roce 1926; avšak i dovoz z Turecka k nám
stoupl ze 43.9 mil. Kč na 98 mil. Kč. Do Turecka
se vyváží z Československé republiky
hlavně cukr, bavlněná příze
a tkaniny, vlněné tkaniny, jutové pytle,
skleněné a porculánové zboží,
smaltované nádobí, hospodářské
stroje, zápalky a j. Dovážejí se fíky,
sušené hrozny, tabák, cigarety, lískové
oříšky, jehněčí kůže
a jiné.
Jménem zahraničního výboru doporučuji
ku přijetí schvalovací usnesení :
"Národní shromáždění
republiky Československé souhlasí s prozatímní
úpravou obchodních styků mezi republikou
Československou a republikou Tureckou, sjednanou v Angoře
dne 24. března 1927 a uvedenou v prozatímní
účinnost vládní vyhláškou
ze dne 7. dubna 1927, č. 37 Sb. z. a n." (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji - za výbor živnostenský
- panu posl. dr Zadinovi.