Zpravodaj posl. Pechman: Slavná sněmovno!
Po předchozím projednání v rozpočtovém
výboru a ve výboru pro záležitosti obchodu,
průmyslu a živností předkládá
se dnes slavné sněmovně vládní
návrh zákona tisk 942, na základě
jehož se má zplnomocniti vláda, aby převzala
státní záruku za úvěr určený
k výstavbě pražských veletržních
paláců do výše 45 mil. Kč a současně
schválila předloženou resoluci. Podle této
resoluce má býti udělení garancie
závislo podle kautel, citovaných v šesti odstavcích,
jež mají dojíti výrazu v garanční
listině.
V podstatě jde o to, aby veletržní paláce
v Praze spojeny byly v jeden právní subjekt, který
má se státi smíšenou akciovou společností
s kapitálem 10 milionů Kč, z něhož
2 miliony má převzíti město Praha.
Státu má býti zaručena účast
ve správě i kontrole správy, a pokud akciový
kapitál bude vnesen peněžně, má
se ho použíti ku proplacení dosavadních
hypotekárních dluhů, a konečně
garantovaný obnos 45 milionů Kč bude vtělen
ve prospěch státu ihned za zbytkem dnešního
hypotekárního dluhu, pokud nebude splacen způsobem
pod čís. 5 v resoluci uvedeným.
Jestliže se vláda odhodlala předložiti
sněmovně návrh zákona o této
garancii, jistě uvažovala, co pražské
vzorkové veletrhy znamenají dnes pro stát
a pro celý náš národohospodářský
život. Výbor pro záležitosti obchodu,
průmyslu a živností pojednav o této
velice závažné otázce se vší
svědomitostí, ve vydané důvodové
zprávě výstižně a objektivně
vyslovil se pro tento vládní návrh zákona
a mně jako zpravodaji uložil, abych tento vládní
návrh se schválením výboru pro obchod,
průmysl a živnosti v plénu slavné sněmovny
hájil a doporučil ke schválení.
Je nesporno, že na rozmach dnešních pražských
vzorkových veletrhů nestačí již
několik málo jedinců, soukromých podnikatelů,
kteří budovali Pražské vzorkové
veletrhy s vlastními a nepostačitelnými soukromými
prostředky, ovšem také s nemalým risikem.
Dnes je tato odvážná a uznáníhodná
snaha oceňována i těmi, kteří
se na zakládání tohoto velice významného
podniku dívali skepticky. Z nepatrných prostředků
soukromých, jak jsem právě uvedl, vyrostly
Pražské vzorkové veletrhy v těleso mimořádného
rozsahu i důležitosti a my při těch
národohospodářských úspěších,
jichž tyto veletrhy v poměrně krátké
době dosáhly, teprve nyní vidíme,
že jsme v prvopočátcích velikého
díla a že k dobudování jejich, mají-li
splniti i v budoucí době své poslání,
musíme v zájmu naší výroby i
obchodu, ale hlavně také odbytu, vybudovati Pražské
vzorkové veletrhy tak, aby se staly skutečně
odbytovou zprostředkovatelnou všech, kteří
výrobky naše, ať ve vnitrozemí či
za hranicemi, snaží se zciziti. Proto účelem
osnovy tohoto zákona je, aby vláda pomohla dobudovati,
a to v zájmu své vlastní povinnosti ku podpoře
výrobních tříd, tento veliký
podnik tak, jak toho nová doba žádá
a jak při svých slabých silách soukromým
podnikatelům již toho možno nebylo.
Zdokonalení a dobudování Pražských
vzorkových veletrhů po stránce technické
znamená také po osvědčených
vzorech z ciziny neomezovati veletrhy jen na jarní a podzimní
období, nýbrž pořizováním
síní, skladišť obchodních a živnostenských
závodů pro celoroční používání.
Má býti působnost veletrhů těchto
jaksi rozšířena, a zejména malým
výrobcům živnostníkům má
býti takto dána možnost rozšíření
okruhu svého zákaznictva. Podle zjištěných
statistických dat činil po jedenácti absolvovaných
veletrzích obrat hotových výrobků,
mimo suroviny, celých 12 miliard Kč, čímž
je zabezpečena práce pro 60.000 dělníků,
a kdybychom vzali v úvahu, že těchto šedesát
tisíc dělníků bez existence veletrhů
by bylo bývalo bez zaměstnání, byl
by platil stát jen na podporách v nezaměstnanosti
ca 220 milionů Kč ročně, nehledě
ani k tomu, že veletrhy měly veliký podíl
na aktivní bilanci našeho vývozu.
Každého veletrhu průměrně zúčastňuje
se 120.000 návštěvníků z venkova,
tak že pro město Prahu pouze dávky z nápojů,
zábav a přechodného ubytování
činí nejméně patnáct milionů
Kč ročně, mimo zvýšený
provoz na elektr. drahách a pod. Že tím také
má užitek soukromý obchod a živnosti v
Praze samé, jest samozřejmo.
Pražské vzorkové veletrhy nemají žádné
státní anebo jiné podpory a musejí
si vše hraditi ze svých vlastních prostředků,
což není u žádného jiného
veletrhu na celém světě. Přes to do
posledního veletrhu bylo investováno jen na propagaci
18 milionů Kč, ač prostředky tyto
daleko ještě nestačily pro náležitou
propagaci v cizině, a to zejména v Jižní
Americe, Malé Asii a Africe. O propagaci vnitrozemskou
je náležitě postaráno. V cizině
udržují Pražské vzorkové veletrhy
spojení s velikou řadou největších
obchodních domů světa s 1100 agentur a zástupců.
Rozmach Pražských vzorkových veletrhů
dokumentuje se nejlépe tím, že vedle dosavadních
místností v poslední době na Novém
výstavišti (bývalá Umrathova továrna)
byla vystavěna celá řada nových budov
a pavilonů v rozloze 25.000 m2 plochy nekryté a
4000 m2 plochy kryté v ceně 2 mil. Kč. Vzhledem
k ohromnému počtu přihlášek odhodlala
se správa Pražských vzorkových veletrhů
založiti pro menší výrobce a živnostníky
nové živnostenské trhy, které budou
pořádány dvakráte do roka, a to o
vánocích a svatodušních svátcích,
což lze velice vřele uvítati. Vyvrcholením
tohoto podniku má býti živnostenská
akademie, kdež naučí se náš malý
živnostník a výrobce všemu, co po stránce
komerční k vedení svého podniku potřebuje.
hlavně exportním zkušenostem, finančnictví
a obchodní propagaci. Kruhů obchodních, výrobních
a průmyslových je jistě zbožným
přáním, aby Pražské vzorkové
veletrhy staly se skutečně v budoucnu podle svého
hospodářského programu významným
podnikem národohospodářským jako budoucí
veliké obchodní City města Prahy a celé
republiky. K tomu má sloužiti právě
ona garancie, jíž se po prvé Pražské
vzorkové veletrhy na státu dožadují.
Není to dar ani subvence, nýbrž pouze záruka
pro uskutečnění příštích
veletržních podniků, při čemž
hledě k zajištění hypotekárnímu
a vzhledem k účelnosti budov veletržních
i ohromné ceně pozemků, na nichž jsou
postaveny, nehrozí státu žádné
nebezpečí a při tom může se prospěti
dobré věci.
Letošního roku již za této garancie uskuteční
Pražské vzorkové veletrhy část
svého programu tím, že bude dostavěn
první palác ze čtyř proponovaných.
Sleduje se zde hlavně také účel, aby
režie vystavovatelů byla zmenšena tím,
že budou míti v těchto budovách své
stálé exposice, a tím odpadne hlavní
režie, která byla spojena se stálým
instalováním, odvážením a přivážením
vystavovaných předmětů.
Toť krátce vytýčeny jsou snahy Pražských vzorkových veletrhů, které musejí dojíti
u vlády a sboru zákonodárného náležitého
pochopení a porozuměni. Naše vláda,
jak je již v důvodové zprávě
uvedeno, stálými ročními subvencemi
podporuje Dunajský veletrh v Bratislavě, na výstavní
trhy v Brně poskytl stát kapitálovou účast
i několikamilionovou bezúročnou půjčku..
Lipský veletrh kromě každoročních
subvencí státu, země a obce obdržel
v posledních letech státní podporu na výstavbu
veletržních paláců 70 mil. Kč,
Lyonský veletrh k témuž účelu
státní subvenci 45 mil. Kč. Náš
stát nákladem několika milionů Kč
zakoupil v Lipsku veletržní palác pro zdejší
vystavovatele, ale na Pražské vzorkové veletrhy
dosud nebylo pamatováno docela ničím a tak
po finanční stránce podpory státu
zůstaly Pražské vzorkové veletrhy i
při svém ohromném národohospodářském
významu, jak jsem stručně objasnil, ubohou
opuštěnou popelkou. Po této úvaze a
po usnesení výboru pro obchod a průmysl a
živnosti ukončuji svoji zprávu, doporučuji
jménem uvedeného výboru posl. sněmovně,
aby tento návrh zákona schválila v neztenčeném
znění a aby současně přijala
též navrženou resoluci. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji - za výbor rozpočtový
- p. posl. Pekárkovi.
Zpravodaj posl. Pekárek: Slavná sněmovno!
Pan zpravodaj živnostenského výboru zdůraznil
národohospodářský význam Pražských
vzorkových veletrhů, pro něž se žádá
státní záruka 45 mil. Kč. Rozpočtový
výbor, jehož jménem mám čest
mluviti, projednávaje vládní předlohu,
zkoumal zejména otázku, zdali vedle národohospodářského
významu podnik, který máme zaručiti,
t. j. budovy odpovídají skutečné požadované
záruce. Dovoluji si proto upozorňovati slavnou sněmovnu,
že podnik sám, pokud už je vybudován,
svojí solidností a způsobem provádění,
jež je řízeno odborníky osvědčenými
ve službách veřejných, skýtá
plnou záruku, že stavebního nákladu
vynaloženého na postavení veletržních
budov bude skutečně využito s přesností
pokud možno největší.
Pan zpravodaj výboru živnostenského poukázal,
že dokončuje se stavba prvního veletržního
paláce ze čtyř projektovaných. Již
první veletržní palác je dílem
tak velikým, ba monumentálním, že možno
směle říci, že s hlediska technického
v celé Evropě sotva bychom našli podobný
příklad v tomto oboru staveb. Obstavená prostora
činí 55 činžovních domů
pětipatrových o frontě 17 metrů; je
to tedy objekt, který svojí rozsáhlostí
daleko předstihuje naše dosavadní obvyklé
budovy veřejné i soukromé.
Že skutečně jde o podnik po stránce
technické neobyčejně ekonomicky vedený,
svědčí fakt, že odhadcové pražské
městské spořitelny, jejichž zvykem,
není odhadovati vysoko, odhadli cenu podniku přibližně
na výši, které dostoupí skutečné
stavební náklady. Dovoluji si slavnou sněmovnu
také upozorniti, že situace veletržních
paláců je neobyčejně výhodná.
Paláce budou totiž situovány na koncentraci
dvou velmi důležitých tepen poblíže
výstaviště, které pro kulturní
a hospodářský vývoj našeho národa
má význam neobyčejný a tradicionelní.
Pro finanční výbor měla význam
ovšem také otázka rentability. V novém
veletržním paláci, který se dokončuje,
přichází v úvahu asi 20.000 m2 výstavní
plochy. Ta plocha bude ještě nedostatečná
již také proto, že nájemné stanovené
za místo k vystavení výrobků a za
místa k umístění kanceláří
bude daleko nižší než dnes činí
nájemné za dva veletrhy po 8 dnech. Již z toho
lze souditi, že obsazení budov veletržních
bude vždycky plně dosaženo.
Finanční základna - tuším, že
se o tom zmínil také zpravodaj výboru živnostenského
- je ještě posílena tím, že družstvu,
které započalo s prováděním
veletržních staveb, podařilo se výhodně
zakoupiti přímo ohromný komplex pozemků
a že po odstoupení pozemků do veřejného
majetku zůstane stále ještě k disposici
přes 6000 čtverečných sáhů
plochy. Když kalkulujeme dnes normální cenu
sáhu, můžeme říci, že tyto
pozemky mají cenu od 25 do 30 mil. Kč.
Dovoluji si ještě podotknouti, že družstvo
samo ze svých vlastních prostředků,
nemajíc doposud nikdy žádné veřejné
podpory, vystavělo celkem prací za nějakých
16 až 20 mil. Kč. Soudím tedy jménem
finančního výboru, že i s hlediska technicko-finančního
je veletržní podnik takového rázu, že
záruka 45 mil. Kč na stavbu požadovaná
není nikterak přemrštěna a že naopak
skutečná stavební cena paláců
bude daleko záruku tu převyšovati. Máme
tedy do budoucnosti perspektivu, že kdyby se snad naše
národohospodářské poměry vyvinuly
způsobem poněkud jiným, který by snad
nevyžadoval, abychom používali veletržních
paláců přímo k účelům
dnes naznačeným, můžeme vždycky
nalézti účely, kterým bychom mohli
tyto budovy věnovat, a skutečná jejich stavební
cena zůstane nezměněna.
Posoudím-li, co zde uvedl zpravodaj výboru živnostenského,
i co bylo předmětem rozpravy ve výboru finančním
a mám-li na zřeteli, že každý podařený
výstavní veletrh znamená důležitý
krok v kulturním a hospodářském vývoji
našeho národa, jest jistě docela správno
a odůvodněno, když i já dovoluji si
připojovati se k usnesení výboru živnostenského
a navrhuji-li jménem výboru rozpočtového,
aby slavná sněmovna přijala návrh
o záruce 45 mil. Kč na výstavbu pražských
vzorkových veletrhů i s resolucí, usnesenou
oběma výbory. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): K této věci
byla podána řečnická přihláška.
Zahajuji proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby řečnická
lhůta stanovena byla 20 minutami. (Námitek nebylo.)
Ke slovu je přihlášen na straně "proti"
p. posl. Štětka. Dávám mu
slovo.
Posl. Štětka: Paní a pánové!
Byli jsme již svědky v této budově projednávaných
různých zlodějen, kterým vy pánové,
říkáte, "československé
demokratické zákony". Tyto zákony počínají
pozemkovou reformou, která nejen u nás, nýbrž
i za hranicemi je známa jako dokonalá zlodějna,
a končily zákonem o tzv. daňové reformě,
která v okrádání pracující
třídy se jistě pozemkové reformě
vyrovná.
Pánové, ten váš systém demokratického
odírání pracující třídy
bude nyní doplněn projednávaným návrhem
zákona, kterým bude vláda zmocněna
nacpati do bezedných kapes kapitalistických vydřiduchů
45 mil. Kč na stavbu veletržních paláců
v Praze. Pracující třída v tomto státě
dovede už prohlédnouti ty vaše firmy, pod kterými
přicházíte, abyste rafinovaným způsobem
- podle vás zákonným způsobem - drancovali
kapsy drobných poplatníků ve prospěch
kapitalistické sebranky, která za pomoci ochránců
dnešních řádů k upevnění
všech těch zlodějen postavila si naproti vykořisťovaným,
okrádaným pracujícím masám
zákon na ochranu republiky, zákon o útisku,
zákon náhubkový. Pracující
třída v tomto státě byla už názorně
poučena o tom, co znamenají všechny ty vaše
zákony, zejména co znamená zákon na
ochranu republiky, který ochrání všechny
vydřiduchy proti okrádaným a vykořisťovaným.
Zákon tiskový neznamená nic jiného,
než aby okrádaným bylo zabráněno
se dověděti a přesvědčiti o
tom, kdo je okrádá, jakým způsobem
je okrádá a oč je okrádá.
Aby se mohlo v okrádání pracující
třídy pokračovati, hlad, bída a zotročování
dělníků prodlužovati, nepostačují
vám, pánové, dosavadní zákonná
opatření k ochraně všech zlodějen
a proto přicházíte pod falešnou firmou
tzv. reformy veřejné správy a doplněním
kázeňských řádů v tomto
státě, aby každý odpor, který
by byl veden proti lupičským plánům
černé reakce, byl ihned v zárodku potlačen
a v krvi utopen.
Má-li býti učiněn konec všem
zlodějnám v tomto státě, má-li
býti zabráněno dalšímu zbídačování,
zotročování a vykořisťování
pracující třídy, je nezbytně
nutno, aby pracující třída měst
i venkova, dělníci, domkáři, malorolníci
a maloživnostníci bez rozdílu stran a národností
spojili se k obrannému boji proti reakčnímu
útoku, přešli pak k boji za odstranění
všech zlodějen, vykořisťovatelů
a také utlačovatelů, kteří
přicházejí, aby za pomoci tzv. reformy veřejné
správy vládli s provazem v ruce, karabáčem,
kriminálem a olovem za pomoci rakouských četníků.
(Odpor na pravici.)
Voláme celou pracující třídu
do obranného boje proti tomuto reakčnímu
plánu, voláme také ty strany, které
o sobě stále tvrdí, že jsou dělnické,
že jsou socialistické, aby do boje proti reakčnímu
útoku postavily se nejen slovy na půdě tohoto
parlamentu, ale aby se postavily do opravdového boje proti
reakčnímu útoku společně s
celou pracující třídou na ulicích,
v továrnách, v městech a ve vesnicích.
Až dosud jsme neviděli, že by tzv. loyální
oposice chtěla vážně bojovati proti
reformě veřejné správy, až dosud
jsme to neviděli u sociálních demokratů,
zejména vůdců, kteří až
dosud nepodali ani jednoho důkazu, že chtějí
vážně bojovati proti zhoršení demokratických
řádů, když první projev uspořádali
v místech, která příliš připomínají
dělnictvu zradu soc. demokratických vůdců
z r. 1920 a nad nimiž se vznáší temný
stín tehdejšího vykonavatele a společníka
Černého. Či myslí dr Meissner
a dr Soukup, že rakušácký
policajt, který se nezalekl v prosinci 1920 páliti
do dělníků, ustoupí se svým
zhoršeným prügelpatentem před jednou schůzí,
uschovanou na nádvoří soukromého domu?
Kdyby sociální demokraté skutečně
chtěli podati důkaz, že chtějí
vážně bojovati proti vládě rakušáckého
byrokrata a policajta, museli by vyzvati všechny dělnické
strany k společnému boji proti vládě
rakušáckého byrokrata a policajta, museli by
vyzvati všechny dělnické strany k společnému
boji proti rakušácké reakci a musili by přistoupiti
na návrhy komunistické strany na jednotnou proletářskou
frontu, protestní tábory nesměly by se konati
jen v uzavřených zahradách, ale musili by
se jimi hýbati továrny, náměstí
Prahy a velkých průmyslových měst
zaplavila by se massami pracujících, které
by neustoupily od svého boje, dokud vláda nastolující
vládu rakušáckého byrokrata a policajta
v Československé republice netáhla by tam,
kam táhla vláda rakouská.
To je možno! Jako padlo pod údery pracujících
mas černé Rakousko, padlo by i toto Švehlovo
červenobílé. V tomto státě
dochází k bouřím z hladu, jak jsme
toho byli svědky při zoufalém boji za holý
život sklářských dělníků
v Pojizeří, v tomto státě místo
práce a lidského bydlení odpovídá
se stanným právem. V tomto státě dostává
se pracující třídě místo
chleba kriminálu a olova, jak jsme toho byli svědky
již 30krát v Československé republice,
kde se střílelo do hladových dělníků
a jak jsme toho byli svědky v poslední době
ve Spořilově, kde dělníkům
po vyčerpávající namáhavé
práci dostává se místo chleba bití
holí, a ozvou-li se a žádají-li za práci
mzdu, dostává se jim sprostých nadávek
a dokonce se do nich střílí jako do zajíců.
Naproti tomu však strážci veřejného
státního pořádku, místo aby
zhýralé vyděrače, kteří
kašlou na všechny zákonné a bezpečnostní
předpisy, pohnali k odpovědnosti, berou je v ochranu,
mlátí bezbranné dělníky a potlučené
dělníky místo do nemocnice zavírají
do kriminálu. Pánové, to je ta vaše
demokracie, to je ta vaše moc, kterou vám dal lid,
to jsou ta vaše občanská práva! Pro
vykořisťované, zbídačené
a hladové dělníky máte kriminály,
pro přežrané vyděrače a zloděje
v tomto státě stavíte lázně,
a aby mohli ještě více pracující
třídu okrádati, přicházíte
s návrhem, aby jim na stavbu paláců byla
poskytnuta státní záruka 45 mil. Kč.
Pro nezaměstnané, v bídě a hladu nalézající
se dělníky, nemá stát peněz,
rok co rok je snižována položka ve státním
rozpočtu na nezaměstnané. Pro 1/4 milionu
nezaměstnaných, pro půl milionu hladovějících
občanů je ve státním rozpočtu
pro rok 1927 10 mil. Kč, ale pro skupinu vydřiduchů,
kteří se pro okrádání dělníků
spojili v družstvo, podle vládního návrhu
tisk 942 dáváte 45 mil. Kč se státní
zárukou na stavbu paláců, které jim
mají sloužiti nejen k okrádání
dělníků, ale i řemeslníků,
malých výrobců a živnostníků.
Za účasti živnostenské strany páše
se tu na malých výrobcích, malých
živnostnících přímo pustý
švindl a podvod. Živnostenská strana. která
má svého ministra, který jménem své
strany roní krokodýlí slzy v důvodové
zprávě, ale který nepostaral se o to, aby
do nově postavených výstavních paláců
byli také přibráni malí výrobci,
živnostníci a obchodníci, ba naopak, celá
živnostenská strana postavila se proti ochraně
malých výrobců, řemeslníků
a živnostníků.
Při projednávání vládního
návrhu tisk 942 ve výboru živnostenském
a rozpočtovém podali jsme návrh, má-li
stát poskytnouti státní záruku 45
mil. Kč kapitalistickým podnikatelům na stavbu
veletržních paláců, aby také
státu byla dána záruka, že malým
výrobcům, řemeslníkům a živnostníkům
budou dána místa ve výstavních palácích
za přiměřený poplatek, aby tak za
pomoci státu použili vystavěných paláců
také malí výrobci k vystavení svých
výrobků, a vedle toho, aby dělníkům
na stavbě veletržních paláců
zaměstnaným dostalo se mzdy za práci a ne
bití, jako ve Spořilově.
Tento návrh byl zamítnut vládní většinou
za pomoci živnostenské strany. To se děje v
době, kdy se velkým podnikatelům, jako je
Baťa a jiní, umožňuje zvyšovati výroba,
kdy se slevují kapitalistům daně, co naproti
tomu malým výrobcům, řemeslníkům,
obuvníkům, které Baťa ubil, se znemožňuje
vystavovati jejich výrobky, a daňové nedoplatky
se na nich exekučně vymáhají. Malí
výrobci a řemeslníci nebudou tedy moci pro
vysoké poplatky vystavovati své výrobky,
svoji práci, třebaže by byla dokonalejší
a zrovna tak dělníci, zaměstnaní na
stavbě paláců, nebudou ničím
chráněni před necitelnými zaměstnavateli.
Můžeme býti tedy svědky při stavbě
těchto paláců druhého Spořilova.
Nikde v zákoně nebo v důvodové zprávě
nenacházíme ani jednoho slova pro ochranu drobných
výrobců, a pokud se o drobných výrobcích
mluví v důvodové zprávě, je
to vědomé klamání veřejnosti,
je to podvod, za který je odpovědna strana živnostenská.
Strana živnostenská klame malé výrobce
a živnostníky takovým způsobem, jako
ta kocourkovská rada, která, když potvrdila
katanský rozsudek nad svými občany pro nezaplacení
obecních přirážek, aby dostali "pětadvacet"
na obecní lavici, na žádost bodrých
kocourkovských občanů zmírnila jim
tento potupný trest, a to tak, že nebude sice trest
vykonán na obecní lavici, nýbrž že
si každý musí přinésti lavici
svou, na které ovšem "pětadvacet"
dostane. Právě tak budou vycházeti z veletržních
paláců malí výrobci, řemeslníci
a živnostníci, kteří se budou dívati,
jak z jejich práce jiní se obohacují a oni
při tom jsou biti a dokonce vlastní holí.
Pánové, pro desetitisíce nebydlících
nemáte peněz na stavbu lidských obydlí,
jak jsme to viděli při projednávání
zákona o stavebním ruchu, ale máte ihned
milionové obnosy, jde-li o kapitalistické vydřiduchy
na stavbu paláců, jak jsme toho svědky dnes.
Jako se postupně odbourává ochrana nájemníků
a bytová péče v Československé
republice vůbec, tak tomu je také s podporováním
stavebního ruchu přes to, že bytová
péče a stavební ruch jsou otázky veřejného
zájmu, které řešiti je povinností
státu. A chce-li se stát nazývati pokrokovým
státem, za který se Československá
republika tak ráda vydává, musí tuto
podmínku splniti.
Pánové, byl přijat zákon o stavebním
ruchu, který je výsměchem všem nebydlícím,
tedy zákon proti veřejnému zájmu,
zákon, který je švindlem a podvodem, zákon,
kterým byla v tomto státě uzákoněna
korupce a protekce, neboť se nepodporují podle tohoto
zákona stavby pro nebydlící, kterých
je v Československu desetitisíce vedle desetitisíců
špatně nebo dokonce protizákonně bydlících.
Nestavějí se byty pro ty, kteří bydlí
ve skalních děrách, prkenných boudách,
ve vagonových koloniích, ale fabrikantům
bude se dávati podle daňového zákona
20% stavebního nákladu ze státních
prostředků na stavbu fabrik, na strojové
zařízení, na pořízení
auta, a to počínaje letošním rokem,
vedle toho za pomoci státu, který dává
na 45 mil. Kč záruky, postaví se fabrikantům
výstavní paláce, a to z vybraných
daní dělníků v továrnách.
Podle daňového zákona budou se fabrikantům
daně promíjeti, zatím co naproti tomu budou
se nebydlícím dělníkům, všem
těm, kdož bydlí v prkenných boudách,
vagonových koloniích anebo ve skalních děrách,
srážeti daně ze mzdy bez ohledu na to, zda
mají pro své děti dostatek chleba, bez ohledu
na to, zda mají lidské bydlení.
Stát, který staví pro kapitalisty výstavní
paláce, místo lidových obydlí pro
desetitisíce nebydlících, stát, který
dělníkům místo práce a chleba
dává kriminály a olovo, je státem
asijských otrokářů a proto jej čeká
týž osud, jaký postihl otrokářské
Rusko a jaký postihne evropské otrokáře
v Číně.
Vítězný postup světového proletariátu
nebude, pánové, vámi zastaven a nebude zastaven
žádnou persekucí, žádnými
kriminály ani olovem, a již dokonce ne reformou veřejné
správy, se kterou vás pracující třída
zažene tam, kam patříte. (Potlesk komunistických
poslanců.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Dávám slovo k doslovu prvému zpravodaji,
p. posl. Pechmanovi.