Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Byl podán resoluční návrh. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Resoluční návrh posl. Simma a druhů:
Vláda se vybízí, aby ihned odvolala výjimečná
opatření v soudním okrese tanvaldském
a v jednotlivých obcích jabloneckého soudního
okresu, nařízená okresní politickou
správou v Jablonci nad Nisou.
Předseda: Návrh má dostatečný
počet podpisů a jest předmětem jednání.
Dávám slovo zpravodaji p. posl. dr Hnídkovi
k doslovu.
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno!
Při projednávání účetní
závěrky na r. 1925 rozpředla se zajímavá
a jistě důležitá debata hospodářská,
která by jistě lákala k odpovědi,
ale budiž mi prominuto, že jako zpravodaj o účetní
závěrce nemohu ovšem reagovati na vývody
jednotlivých pánů řečníků,
ačkoliv by to k debatě lákalo.
Já bych byl chtěl, a očekával jsem,
že více času bude věnováno účetní
závěrce samé, a to proto, poněvadž
je-li kde na místě kritika, je na místě
zde při účetní závěrce.
Ve svém referátu jsem výslovně podškrtl,
že rozpočet je toliko preliminářem výdajů
a příjmů. Vlastním obrazem hospodářství
je účetní uzávěrka, a zde by
bylo jistě místo, aby se věnovalo této
účetní uzávěrce hodně
pozornosti a hodně kritiky. (Výkřiky posl.
Kreibicha.) Já nic nemám proti rozpravě,
právě naopak, řekl jsem, že by byla
důležitá.
Jen několik kolegů věnovalo pozornost účetní
uzávěrce, proto budiž mi dovoleno několika
málo slovy dotknouti se vývodů pánů
řečníků.
Především vzdala se zde jistě zasloužená
chvála nejvyššímu účetnímu
kontrolnímu úřadu, jak opravdu zasluhoval,
protože nejvyšší kontrolní úřad
při předkládání účetní
uzávěrky projevil neobyčejnou píli
a hbitost, se kterou vždy včas předkládá
účetní uzávěrky proti dobám
dřívějším. Ovšem nesmíme
zapomínati také na účetní úřady
jednotlivých resortů, bez kterých by jistě,
kdyby nepředkládaly své účty,
účetní uzávěrka nemohla býti
včas sdělána, takže i těchto
úřadů účetních musí
býti vzpomenuto.
Důležitá jest a zasluhuje pozornosti výtka,
že snad vláda nerespektuje pokynů nejvyššího
kontrolního úřadu a že jej pokládá
za nutné zlo. Já bych to neřekl. Když
sledujeme rozpočty po roce 1924 za rok 1925, 1926 a 1927,
vidíme, že právě vláda při
sdělávání rozpočtů úplně
respektovala přání nejvyššího
kontrolního úřadu. Vzpomínám
na příklad prozatímních platebních
rozkazů, jichž v pozdější účetní
uzávěrce se objevuje méně, rovněž
virementů je málo a dokonce ve finančním
zákoně na r. 1927 již jest hodně podškrtnuto,
že virementů se nemá užívati. Jistě
byly pokyny nejvyššího kontrolního úřadu
plně vládou respektovány.
Co se týče jedn. řádu pro nejvyšší
kontrolní úřad, musím říci,
že dnes již jednací řád nemá
té důležitosti, a to z toho důvodu,
poněvadž zákon o nejvyšším
kontrolním úřadě z r. 1919, č.
175, dnes skoro plně dostačuje. (Posl. Remeš:
Nemá žádnou exekutivu!) Naopak, má
velikou exekutivu, poněvadž v jednotlivých
paragrafech v zákoně o nejvyšším
kontrolním úřadě je výslovně
řečeno, jaké možnosti má, jaká
práva, že má právo vytýkati jednotlivým
resortům, kde shledá nějaké nesrovnalosti
a ty opět že mají povinnost respektovati jeho
pokyny. Jiná věc jest rozdíl mezi jednacím
řádem, který snad žádáme
my, a starým jednacím řádem rakouským.
Starý jednací řád rakouský
upravoval spíše vnitřní úřadování,
kdo má aprobovati atd. Dnes již jednací řád
nemá zvláštní důležitosti,
a to tím spíše, že nynější
jednací řád bude nahrazen finančním
řádem, na kterém se právě pracuje.
Ovšem ani finanční řád nemůže
býti již dnes a nemohl býti dosud předložen,
poněvadž musí se zakládati na zkušenostech,
které budeme míti s rozpočtem.
Já jsem při projednávání rozpočtu
na r. 1927 řekl, že již docházíme
k určité stabilisaci rozpočtu a teprve na
základě této stabilisace, na základě
zkušeností, které máme se sestavováním
rozpočtu, může se tento finanční
řád vytvořit. Na tomto finančním
řádu se pracuje a v nejbližší době,
jakmile budeme hotovi s berní reformou, podle mých
informací, bude tento finační řád
předložen, takže bude plně nahrazen jednací
řád, o němž se kol. Remeš
v debatě zmínil.
Co se týče výtky, že vláda věděla
při sdělávání rozpočtu
na r. 1924, že bude míti větší
potřebu a že nedala do rozpočtu určité
položky jen proto, aby prý byla rovnováha,
nebylo tomu tak. Vláda již tehdy věděla,
že není rovnováha a neměla tedy co skrývati,
poněvadž v rozpočtu na r. 1924... (Posl.
Remeš: Ministr Bečka nařídil Habrmanovi,
že musí škrtnouti 200 milionů na invalidy!)
se objevil deficit 600 mil. Proč by to byla skrývala?
O tom není řeči. V tom rozpočtu deficit
byl tak jako tak.
Samo sebou, že vláda potom musela přijíti
s návrhy zákonů, aby mohla hradit nepředvídané
potřeby. O těch věcech však dříve
nevěděla, nevěděla na př. o
provozním schodku košicko-bohumínské
dráhy, nevěděla o potřebách
pro válečné poškozence, o podporách
v nezaměstnanosti atd. (Posl. Remeš: Ministerstvo
soc. péče muselo škrtnout zákonné
nároky na rozkaz ministerstva financí!) K tomu
bylo potřebí zvláštního zákona,
ale vláda nemohla vědět potom, jaké
budou další schodky, a musela tedy přijíti
s dodatečnými zákony. Jinak to nemohlo býti.
Co se týče prozatímních poukazů,
já jsem ve svém výkladu o účetní
uzávěrce řekl, proč tyto prozatímní
platební rozkazy nastaly. Těchto platebních
rozkazů bylo vydáno za hodně milionů
ministerstvem nár. obrany za 411 milionů, ministerstvem
zemědělství za 580 tisíc, u ministerstva
veř. prací za 61/2. milionu.
Řekl jsem také proč. (Posl. Remeš:
To je porušování článku VIII
finančního zákona!) Ne, nebyl porušen
VIII. článek zákona, pane kolego, a bylo
to v zájmu těch, kteří měli
dodávati dodávky, aby tyto prozatímní
platební rozkazy byly vydány. (Posl. Remeš:
Já vím, oč jde, ale forma je nesprávná!)
Jaké by byly důsledky? Objednávky by
se musily stornovati dodavatelé byli by přišli
o své objednávky, byla by řada dělníků
bez zaměstnání. Bylo tedy v zájmu
hospodářském, že tyto prozatímní
platební rozkazy byly vydávány. Ovšem
je správno, že příznivý výsledek
je třeba přičísti tomu, že bylo
vybráno velmi mnoho daní, že bylo určité
předanění. To je pravda, ale proto děláme
berní reformu, abychom tomu předešli. Zde však
neběželo tak o daně samé. Spíše
toto předanění tkvělo v hospodářství
přirážkovém, kde je předanění
největší, ne tak ve státních
daních samých. To je předmětem berní
reformy.
Správná je také výtka, že nebyly
obcím dávány přirážky,
na které měly právo. To všechno chápu,
ale bohužel nemohu zde o této věci mluviti,
to bude věcí rozpravy při berní reformě.
Virementy, kterých se objevilo roku 1924 dosti, byly omezeny
při příštích letech na minimální
míru. Virementy byly v souhlasu s Nejvyšším
kontrolním účetním úřadem
dělány a postupovalo se podle zákona.
Bylo zde poukázáno na to, že měl býti
v účetní závěrce za r. 1924
vykázán náklad na úpravu platů
státních zaměstnanců. To nemohlo býti
r. 1924, poněvadž se to objevilo teprve v rozpočtu
na r. 1925, takže by se bylo zde anticipovalo.
Těchto několik poznámek jsem pokládal
za svou povinnost říci na vývody jednotlivých
pánů řečníků, pokud
se týkaly účetní uzávěrky.
Na ostatní vývody jako referent k účetní
uzávěrce reagovati nemohu. Připomínám
zvláště, že zde jde o účetní
uzávěrku za r. 1924, tedy účetní
uzávěrku vlády býv. koalice. Co se
týče resoluce, která byla podána a
přečtena, nemohu se vysloviti pro její přijetí,
poněvadž nesouvisí nikterak s účetní
uzávěrkou za r. 1924.
Navrhuji tedy jménem rozpočtového výboru,
aby slavná sněmovna schválila účetní
uzávěrku na r. 1924. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ke hlasování. Sněmovna je schopna se usnášeti.
Míním dáti hlasovati o návrhu na schválení
celého závěrečného účtu
za r. 1924 najednou. (Námitek nebylo.)
Námitek není. Návrh můj je přijat.
Kdo tedy souhlasí s návrhem p. zpravodaje na schválení
celého závěrečného účtu
státních výdajů a příjmů
za r. 1924, jak je obsažen v tisku 753. a to i s účtem
státního melioračního fondu, dále
s účtem státního bytového fondu
a s účtem dávky z majetku a přírůstku
na majetku do konce r. 1924, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím závěrečný
účet státní za r. 1924 jest schválen
spolu s účty státního melioračního
fondu, státního bytového fondu a dávky
z majetku a přírůstku na majetku do konce
r. 1924.
Zbývá nám rozhodnouti ještě o
resolučním návrhu pp. posl. Simma
a soudr.
Kdo souhlasí s přečteným resolučním
návrhem, který podali pp. posl. Simm a soudr.,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut.
Tím vyřízen je první odstavec pořadu.
Nebude-li námitek, přistoupíme nyní
k projednávání záležitostí
imunitních. (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Přistoupíme tedy k projednávání
odst. 10 pořadu, jímž je:
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za
souhlas s trest. stíháním posl. dr Ravasze
pro přečin rušení obecného míru
podle §u 14, č. 3 zákona na ochranu republiky
(tisk 649).
Zpravodajem jest p. posl. Riedl. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Riedl: Slavná sněmovno!
Den před volbami 14. listopadu 1925 konala Hlinkova slovenská
ľudová strana veřejnou schůzi v Bátovcích,
na níž mluvil nynější poslanec
dr Ravasz.
Svými výroky na této schůzi prý
se dopustil přečinu rušení obecného
míru podle §u 14, č. 3 zákona na ochranu
republiky a hlavní stát. zastupitelství v
Bratislavě žádá proto za vydání
posl. dr Ravasze.
Imunitní výbor uváživ všechny okolnosti,
jmenovitě dobu volební, kdy výroky byly proneseny,
navrhuje, aby posl. dr Ravasz k trest. stíhání
vydán nebyl, jelikož výbor dospěl k
názoru, že inkriminovanými výroky nebyla
překročena poslanecká imunita.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen. Rozprava odpadá.
Přistoupíme ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. dr Ravasze.
Kdo souhlasí s tímto návrhem pana zpravodaje,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti k trest. stíhání posl. dr Ravasze.
Tím vyřízen jest 10. odstavec pořadu.
Přistoupíme k dalšímu odstavci pořadu,
jímž je:
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Olomouci za souhlas s trest. stíháním
posl. Matznera pro přečin podle §u 14, č.
1 a přečin podle §u 14, č. 5 zákona
na ochranu republiky (tisk 662).
Zpravodajem výboru imunitního je p. posl. dr Daněk.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno!
Podle zprávy podané okresní politickou správou
v Mor. Berouně ze dne 27. dubna 1926 uspořádána
byla německou nacionální stranou dne 24.
dubna 1926 v Karlovci veřejná schůze německého
lidu, na které mluvil posl. Matzner.
Ve své řeči dotkl se celé řady
otázek veřejného života ve státě,
odsuzoval politiku Benešovu, stěžoval si do útisku
Němců v republice, proti čemuž Němci
musí bojovati, i kdyby parlamentní stráž
musela znovu zakročiti, dále mluvil o ochuzení
německého národa okolkováním
bankovek, kritisuje zákon o válečných
půjčkách, o pozemkové reformě,
sestátnění lesů prý postihlo
pouze Němce, na poštách v německém
území jsou samí Češi, dále
mluvil o sociálním pojištění,
jehož prý náklad zaplatí německý
živnostník a průmyslník, o dani z obratu,
kterou nazval lichvářskou, odsoudil jazyková
nařízení.
Imunitní výbor ve svém projednávání
v této záležitosti shledal ve všech pronesených
výrocích velmi ostrou kritiku politických
poměrů ve státě, zejména poměru
německého národa k českému
státu, že však tato kritika nevybočila
z mezí poslanecké imunity. Posl. Matzner
ve své řeči pronášel před
voličstvem politické názory a směrnice
své strany, jež jsou všeobecně známy
jako utopistická přání.
Navrhuje tudíž imunitní výbor poslanecké
sněmovně, aby posl. Matzner k trestnímu
stíhání vydán nebyl.
Předseda: Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru
imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest.
stíhání posl. Matznera.
Kdo souhlasí s tímto návrhem pana zpravodaje,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti k trest. stíhání posl.
Matznera.
Tím vyřízen jest 11. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce 12, jímž je:
12. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Chebu za souhlas s trest. stíháním
posl. Krebse pro přečin rušení obecného
míru podle §u 14, č. 1 a 5 zákona na
ochranu republiky (tisk 667).
Zpravodajem jest p. posl. David.
Zpravodaj posl. David: Slavná sněmovno! Krajský
soud v Litoměřicích - podotýkám,
že ve zprávě imunitního výboru
je omylem uvedeno v Chebu - žádá za souhlas
s trestním stíháním posl. Krebse
pro přečin rušení obecného míru
podle §u 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky.
Deliktu toho měl se jmenovaný poslanec dopustiti
řečí pronesenou na veřejné
schůzi pořádané vídeňským
stavem v "Sudetendeutscher-Heimatsbund" dne 7. března
1926 ve vídeňské lidové dvoraně.
Poněvadž není přesně zjištěno,
zda posl. Krebs mluvil na oné schůzi tak,
jak udává zpráva zaslaná úřadům
republiky, usnesl se imunitní výbor navrhnouti posl.
sněmovně, aby nedala souhlasu k trestnímu
stíhání výše jmenovaného
poslance.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Krebse.
Kdo souhlasí s tímto návrhem pana zpravodaje,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti k trest. stíhání posl.
Krebse.
Tím vyřízen jest 12. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
13. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zastupiteľstva v Košiciach za
súhlas k trest. stíhaniu posl. Sedorjaka pre trojnásobný
prečin podľa §u 14, č. 5 zákona
na ochranu republiky (tisk 671).
Zpravodajem jest p. posl. dr Ravasz.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Ravasz: Slávna snemovňa!
Posl. Sedorjak na verejnom shromaždení strany
komunistickej vydržiavanom dňa 7. mája 1925
v meste Berehove povedal v jeho reči také vety,
pre ktoré ho politický úrad oznámil
štátnemu zastupiteľstvu. Na tomto základe
žiada štátné zastupiteľstvo cestou
hlavného štátneho zastupiteľstva v Košiciach
vydať posl. Sedorjaka pre vety a výroky protiviace
sa výšudaným paragrafom trest. zákona
k trest. stíhaniu.
Imunitný výbor zaoberajúc sa touto záležitosťou,
preskúmajúc ju dôkladne, usniesol sa posl.
Sedorjaka nevydať k trest. stíhaniu
pre inkriminované a udajne na shromaždení prednesené
vety a výroky, a to ani v jednom prípade - poneváč
ustálil, že posl. Sedorjak nenarušil svojej
imunity prednesením v trestnom oznámení označených
výrokov v žiadnom prípade.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava odpadá a přistoupíme proto k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Sedorjaka.
Kdo souhlasí s tímto návrhem pana zpravodaje,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti k trest. stíhání posl.
Sedorjaka.
Tím vyřízen jest 13. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
14. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zastupiteľstva v Košiciach za
súhlas k trest. stíhaniu posl. Sedorjaka pre prečin
podľa §u 69, odst. 1 tr. zák. a §u 4, odst.
1 zák. čl. XL z r. 1914, prečin dľa
§u 14, č. 3 zákona č. 50 Sb. z. a n.
z r. 1923, prečin dľa §u 14, č. 1 a zločin
dľa §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky,
prečin dľa §u 2 a §u 4, odst. II zák.
čl. XLI z roku 1914, ďalej pre prečin dľa
§u 14, č. 3 a 5 zákona č. 50 Sb. z.
a n. z r. 1923 a konečně priestupok dľa §u
46 zák. čl. XL z r. 1879 (tisk 672).
Zpravodajem jest p. posl. dr Ravasz. Uděluji mu
slovo.
Zpravodaj posl. dr Ravasz: Slávna sněmovňa!
Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zastupiteľstva v Košiciach,
ktoré žiada vydať posl. Sedorjaka k trestnému
stíhaniu pre prečin dľa §u 69/1 tr. z.
a §u 4, odst. I zák. čl. XL z r. 1914, prečin
dľa §u 14, č. 3 zákona čís.
50/23 Sb. z. a n., prečin dľa §u 14, č.
1 a zločin dľa §u 15, č. 3 zákona
na ochranu republiky, prečin dľa §u 2, §u
4, odst. II zák. čl. XLI z r. 1914, ďalej pre
prečin dľa §u 14, č. 3 a 5 zákona
č. 50/23 Sb. z. a n. a konečne priestupok dľa
§u 14, č. 3 a 5 zákona č. 50/23 Sb.
z. a n. a konečne priestupok dľa §u 46 zák.
čl. XL z r. 1879.
Posl. Sedorjak predniesol reč dňa 10. novembra
1925 v obci Bilkách na verejnom shromaždení
komunistickej strany. V jeho reči dľa oznámenia
četníkov a okresného úradu použil
takých výrazov, ktoré dľa mienky štátneho
zástupcu v Berehove tvoria podstatu výšudaných
trestných činov a preto ho žiada na základe
citovaných paragrafov trestného zákona hlavné
štátne zástupiteľstvo vydať k trestnému
stíhaniu.
Dľa úradného hlásenia toto shromaždenie
komunistickej strany v Bilkách odbývalo sa za veľmi
burlivých okolností, ktoré zapričinil
rečník posl. Sedorjak čiastočne
jeho poburujúcou rečou a čiastočne
jeho príkrym chovaním sa vôči intervenujúcemu
úradníkovi štátnej správy. Následkom
jeho reči ľud vo viacerých prípadoch
neuposlechnul výzvy intervenujúceho úradníka,
aby sa v pokoji rozišiel, takže četníctvo
prinútené bolo až dvakrát na nich sa
valiací dav bodákmi rozohnať. Posl. Sedorjak
použijúc inkriminovaných výrazov prestúpil
medze dovolenej kritiky politických pomerov, nadužil
svoju imunitu a preto imunitný výbor navrhuje, aby
poslanecká snemovňa v tomto prípade dala
súhlas k trestnému stíhaniu posl.
Sedorjaka.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá, přistoupíme
k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání
posl. Sedorjaka.
Kdo souhlasí s tímto návrhem pana zpravodaje,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se svoliti k trest. stíhání posl.
Sedorjaka.
Tím vyřízen jest 14. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
15. Zpráva výboru imunitního o žádosti
sedrie v Nitře za souhlas s trest. stíháním
posl. Hlinky pro přečin podle §u 14, č.
5zákona na ochranu republiky a přečin urážky
četnictva podle §u 2 a §u 4, odst. II, §u
8, č. 3 zák. čl. XLI z r. 1914, dále
přečin podle §u 11, č. 1 a 2 zákona
na ochranu republiky (tisk 673).