Na Balkáně vytlačuje náš průmysl
Italie, na západě Německo a Anglie a na východ
nesmíme. Jugoslavie, Francie i Polsko začínají
revidovati svoje odmítavé stanovisko k Rusku. Neděláme
si přehnaných nadějí o zahrnutí
dodávkami našeho průmyslu v případě
uznání Ruska de jure. Ale je-li zle a náš
průmysl trpí latentní krisí jako v
přítomné době, pak nám musí
býti všechny, i menší dodávky jako
oživení našeho národního hospodářství
prospěšné a vítané.
Národní demokracie béře si na svědomí
v těchto otázkách hospodářských
více, než může unésti. Strana se
13 poslaneckými mandáty nesmí hospodářsky
terorisovati celý stát, všechny ostatní
politické strany. Páni budou ovšem poukazovati
na souhlas s jejich politikou a na některé organisační
úspěchy i mezi dělnictvem. To jest ovšem
právě nejsmutnější kapitola strany
vítězící terorem a penězi.
Národní demokracie sáhla k hospodářskému
a existenčnímu teroru teprve potom, když se
jí podařilo přitažením luďáků
vytvořiti reakční vládu a majoritu.
Za spoluvlády socialistů nikdy by se byli fabrikanti
k teroru neodvážili sáhnouti. Národní
demokracie vyvoláváním fašismu a tlakem
na odvislé dělnictvo a zaměstnance chce hojiti
katastrofální svoje volební ztráty.
V revolučním Národním shromáždění
zasedalo 42 nár. demokratických poslanců.
Ve volbách r. 1920 bylo jich zvoleno již jen 19. A
po 15. listopadu 1925 zbylo jich jen 13. Ještě jedny
nebo dvoje volby a národní demokracie byla by bývala
politicky rozdrcena. Toho se lekl bankovní kapitál,
fabrikanti, majitelé domů atd. a proto se sahá
i k násilnému získávání
voličů a stoupenců. Národní
socialisté varují zejména min. předsedu
Švehlu, aby nepřipustil toto zjevné
porušování existujících zákonů.
Terorisování dělnictva u fy Bartoň,
Čerych, Hernych, Knotek atd. trpěti nadále
nebudeme. Vlastenečtí teroristé a kupovači
duší nechápou ani, jaký strašný
příklad zvůle dávají německo-židovsko-maďarskému
kapitálu. Kdyby se nár. demokratických method
chytili německo-židovští průmyslníci,
zejména v pohraničních krajích, a
za chléb a práci donucovali československé
dělnictvo a zaměstnance k národní
zradě a volbě německých kandidátů,
pak, běda, jsme ztraceni.
Všechny tyto neslýchané útoky a podskoky
reakce volají socialistické strany k obraně
a proti útoku. Dnešní koalice nechť vezme
na vědomí, že nepovládne v tomto státě
na věky. I jim přijde chvíle krise a pádu.
Kdyby stálými provokacemi a ničením
všech sociálních vymožeností porevolučních
vydráždili socialistické strany k protiodvetám,
potom běda kapitálu a zejména římské
reakci v tomto státě, až by socialistické
strany přišly k vládě.
Ústava naše je krásná. Základy
naší republiky byly demokratické. Co se stalo
zlého v posledním roce, musí socialistické
strany houževnatou a nekonečnou prací organisační
znovu napravovati. Proto voláme ke všemu dělnictvu
a ke všem zaměstnancům: Hlavy vzhůru,
ještě není dokončen život a boj
těchto generací. Netrpěli jsme za hranicemi
i zde ve válce tak krutě, aby se u nás mohli
Němci, Maďaři, klerikálové a
zlatí bolševici roztahovati.
Varujeme dnešní koalici a ohlašujeme stejně
bezohlednou politiku a odpor proti jejich útoku, pakli
neustane v činění škody na národním
charakteru státu a ústavě republiky a zájmech
životních všeho pracujícího lidu.
(Výborně! Potlesk poslanců čsl.
strany nár. socialistické.)
Místopředseda Horák (zvoní):
Dále je ke slovu přihlášen p. posl.
Simm. Uděluji mu slovo.
Posl. Simm (německy): Slavná sněmovno!
Dalo se očekávati a této naději vyšlo
také předsednictvo sněmovny vstříc,
že se o zprávě o závěrečném
účtu státu za rok 1924 rozpřede všeobecná
hospodářská rozprava. Předmět
denního pořadu, o němž referuje pan
dr Hnídek, jest takového rázu, že
dráždí, aby se pojednalo o veškerých
hospodářských problémech státu.
Činíme-li to dnes, neděje se to ovšem
po prvé. Domnívám se, že jsme použili
každé příležitosti, abychom vůči
odpovědným činitelům obchodní
a hospodářské politiky vystoupili jako připomínatelé
a varovatelé, jistě však také jako ukazovatelé
cesty. Zakládáme si na tom, že i jako oposiční
poslanci dali jsme hospodářskému životu,
pro nějž každý závěrečný
účet státu jest jen obraz znázorněný
čísly, mnohý užitečný
podnět. Ovšem mnohé naše stanovisko bylo
spojeno i s momenty politickými. To však jest přirozené,
žijeme-li v době, kdy zřetelněji než
kdy jindy všechno svědčí o tom, jak
obchodní a hospodářská politika souvisí
s čistě politickými otázkami. Dnes
nechci ani zaujmouti stanovisko ke všeobecným otázkám
státu po stránce hospodářské,
chci se jen pokusiti objasniti na jednom případě
hospodářské krise celkové poměry,
na jednom případě hospodářské
krise, jak se projevuje v úpadku hospodářské
oblasti, která kdysi patřila mezi nejpřednější
nositele veškerého státního hospodářství,
v úpadku jablonecké hospodářské
oblasti.
Krise v této hospodářské oblasti stala
se přímo katastrofou, jejíž řešení
vyžaduje největšího zájmu, největší
práce odpovědných činitelů,
aby byla zdolána. Jest všeobecně známo,
že po této stránce odpovědní
činitelé státu v uplynulé době
nepostupovali takovým způsobem, jak by bylo třeba.
Bylo by bývalo třeba, aby se krise v jabloneckém
okrese, která se v posledním týdnu změnila
přímo v katastrofu, stala pro vládu mene
tekel. Nemůžeme však konstatovati, že by
se to bylo stalo, ačkoliv jeden člověk, pan
ministr obchodu, jistě se snažil krisi rozřešiti.
Avšak všeobecná státní správa
zůstala vůči této krisi úplně
bez zájmu a na to dnes žalujeme. Musíme dnes
na to žalovati proto, že v posledních dnech našel
se způsob, pokus o rozřešení, který
nemůžeme rozhodně přijmouti, který
musíme s největší rázností
odmítnouti.
V noci s neděle na pondělí s 3. na 4. duben
vydala jablonecká okresní politická správa
pro jabloneckou hospodářskou oblast vyhlášku
tohoto znění:
"V poslední době byla část zdejšího
okresu jevištěm politování hodných
výtržností, při čemž byl
porušen veřejný pokoj a řád a
také ohrožena bezpečnost osoby a majetku.
Vzhledem k těmto událostem jsem nucen pro celý
soudní okres tanvaldský a pro obce Lučany
nad Nisou, Josefodol a Dolní Maxov v soudním okrese
Jablonec n. Nisou na základě §§ 22 a 35,
od. A min. nařízení ze dne 19. ledna 1853,
č. 10 ř. z., učiniti tato mimořádná
opatření:
1. Schůze lidí a srocování na veřejných
místech a náměstích jsou co nejpřísněji
zakázány.
2. Po 9. hodině večer nesmí se nikdo zdržovati
na ulici, domovní dveře buďtež tuto hodinu
uzavřeny. Přednostové domácnosti a
zaměstnavatelé jsou povinni podle § 281 tr.
z. pečovati o to, aby nikdo z domácích lidí
neopustil po 9. hodině večer dům. Děti
a mladistvé osoby do 16 let nesmějí se zdržovati
na ulici ani v denních hodinách bez naléhavých
důvodů.
3. Policejní uzavírací hodina pro hostinské
a výčepní živnosti stanoví se
na 9 hodin večer. Po uplynutí této hodiny
nesmí v oněch místnostech prodlévati
žádní hosté.
Proti těm, kteří by nedbali těchto
předpisů, zvláště však proti
výtržnostem jakéhokoliv druhu, zakročí
se bezohledně všemi prostředky veřejné
moci. Spáchané přestupky budou trestány
s největší přísností podle
příslušných předpisů (§§
7 a 11 nařízení ze dne 20. dubna 1854, č.
96 ř. z., nebo živn. řádu).
Kdo neuposlechne úředníků nebo stráže,
vyzvou-li dav, aby se rozešel, dopouští se přečinu
shluknutí podle § 283 tr. z.
Obyvatelstvo se důrazně vybízí, aby
dbalo zákonů a nařízení úřadu
a za všech okolností zachovalo rozvahu, pokoj a řád,
poněvadž jinak by se musilo použíti nejpřísnějších
opatření, a bylo-li by třeba, musilo by býti
vyhlášeno stanné právo.
Okresní politická správa v Jablonci n. N.,
dne 3. dubna 1917. Za vládního radu Putze v. r."
Jest to kus války v míru, kterou prožíváme
v území, které, jak jsem již řekl,
pracovalo dosud vzorně, v území, které
dosud bylo závažnou částí hospodářství
tohoto státu. Tohoto zjevu, vydání výjimečných
opatření v jabloneckém hospodářském
území, nemůžeme přejíti
bez povšimnutí. Jest třeba, abychom poněkud
více osvětlili vlastní důvody a příčiny
tohoto výjimečného stavu pro území
našeho, státu, než to snad činí
toto opatření jablonecké okresní politické
správy, které jako odůvodnění
uvádí pro toto opatření několik
vět, v nichž praví: "V poslední
době byla část zdejšího okresu
jevištěm politování hodných výtržností,
při čemž byl porušen veřejný
pokoj a řád a také ohrožena bezpečnost
osoby a majetku, jímž se tedy jen konstatuje něco,
co se stalo, snad ve větší míře,
než se skutečně stalo, jež však není
na žádný způsob ochotno poněkud
důkladněji se zabývati příčinami
a důvody všech těchto událostí.
Jest tedy třeba napraviti poněkud tuto vadu řízení
jablonecké okresní politické správy,
která přece řídí záležitosti
vlády v této hospodářské oblasti,
a s tohoto místa poněkud vylíčiti
důvody a příčiny, všechny ty
události v jabloneckém okrese, v tomto vynikajícím
hospodářském území. Tato otázka
není nezajímavá a nesmí býti
nezajímavá pro žádného z vás.
Co bylo vlastně příčinou všech
těch událostí v posledních dnech v
jabloneckém okrese? Slova, která jsem pronesl úvodem,
naznačovala již vznik těchto těžkých
krisí. Jablonecké průmyslové území
jest již 4 léta, od roku 1922 jevištěm
velmi těžkých existenčních bojů
nejen menšiny lidí, jevištěm těžkých
existenčních bojů lidí, kterých,
kdybychom k nim připočetli všechny příslušníky
jejich rodin, bylo by několik set tisíc. Existenční
boj, mohlo by se mi namítnouti, jest snad také jinde,
dnešního dne jest snad všude, tento důvod
není tedy asi na místě. Smím však
zde, a to jsa si plně vědom odpovědnosti
svých slov, tvrditi, že existenční boj
na Jablonecku jest mnohem horší než v jiném
průmyslovém území tohoto státu
a než v jiném průmyslovém odvětví.
Víme a známe všeobecný stav, víme,
že veškeré hospodářství
tohoto státu trpí již po léta a strádá,
avšak některá odvětví celého
hospodářství přece jen v posledních
letech mohly se z krise zotaviti aspoň malým obdobím
nové práce, ačkoliv víme, že
žádné průmyslové odvětví
nemohlo se nikdy dostati do řádných kolejí
i v tomto období, snad výjimečně se
odchylujícím od ostatního stavu. Byla však
přece průmyslová odvětví a
části celkového hospodářství,
které se přece aspoň dočasně
zotavily ze všeobecné krise, trvající
od převratu, zvláště průmyslová
odvětví, která se zabývala výrobou
předmětů, důležitých pro
život, na příklad textilní průmysl
a snad i jiné. Jablonecký průmysl prožívá
však po výjimečné konjunktuře,
která byla úplně nepřirozená,
asi v letech 1919 a 1920, od této doby neustálou
krisi a nemohl se již zotaviti, a to proto, poněvadž
všeobecná krise na světovém hospodářském
trhu vedla k tomu, že ve spotřebě zboží
vyráběného v tomto průmyslu - neboť
jde většinou o luxusní zboží -
nastala všude stagnace. To jest jistě důvodem,
že žádný průmysl nemusil tolik
trpěti těžkými poválečnými
poměry, jako průmysl jablonecký. A dalším
důvodem snad jest, že trhem tohoto průmyslu
byl celý svět. Není tím příliš
mnoho řečeno. Nebylo jediné evropské
ani mimoevropské země, žádné
mimoevropské kolonie, která patřila evropskému
státu, která by nebyla trhem jabloneckého
průmyslu, a jestliže došlo, byť i jen v
některé části světa, ať
již to je dálný východ nebo západ,
k nějakému kolísání hospodářské
rovnováhy, vždy to ucítil jablonecký
průmysl. Dalším důvodem pro krisi v
tomto průmyslovém odvětví jest ráz
jabloneckého průmyslu, který jest tak jemného
ústrojí, tak jemné konstrukce, že mnohem
více reaguje na kolísání světového
hospodářství než snad silnější
průmysl. Již častěji porovnával
jsem jablonecké průmyslové území
se seismografem, přístrojem k měření
zemětřesení, který všechno ví,
kde je na světě nějaký nepokoj. To
jsou důvody pro to, že v posledních dnech došlo
v tomto hospodářském odvětví
v jabloneckém obvodu k výtržnostem, jež
nazývá vyhláška politování
hodnými, jimiž byl porušen veřejný
pokoj a řád a ohrožena bezpečnost osoby
a majetku.
Krátce jsem vylíčil důvody a příčiny
těžkých krisí, které v jabloneckém
průmyslovém území statisíce
lidí, abych tak řekl, vyšinuly z kolejí
jejich existence. Jest samozřejmé, že mezi
příčinami, které jsem zde vylíčil
a které jsou více světového rázu,
jest ještě mnoho jiných příčin,
které přispěly ke zhoršení krise.
Důvody, o nichž bych musil rovněž podrobněji
promluviti, jsou více vnitrostátní povahy.
Záleží v zanedbání odpovědné
obchodní a hospodářské politiky snad
v tom směru, že nebyly uzavřeny potřebné
obchodní smlouvy. Nesmíme říci, že
by se bylo v uplynulé době postupovalo v tomto směru
oním tempem, jak by to bylo bývalo účelné.
Konstatujeme také tuto vadu rázu státohospodářského
a obchodně politického, poněvadž také
byla jednou příčinou krise. Třetím
důvodem krise v jabloneckém průmyslu bylo
to, že v tomto průmyslovém odvětví
došlo v posledních letech k těžkým
a významným převratům ve výrobním
procesu. V posledních dvou letech došlo k přeměně
od ruční práce k práci strojové
v takovém tempu, že se mu nemohlo stačiti.
Došlo však také v obchodu k jistým změnám,
které rovněž měly těžký
vliv na celou situaci jabloneckého průmyslu. To
všecko jest důvodem, že se v tomto území
octlo tisíce lidí bez jakékoliv možnosti
pracovati a tím vydělávati, čeho potřebují
k vydržování svého života. Neboť
vidíme, že jen prací lze získati peníze,
jimiž pak lze uhraditi živobytí jednotlivcovo
a rodiny vůbec. To vedlo nyní k poměrům,
na něž tolik naříkáme a o nichž
bychom si přáli, aby vzbudily všeobecný
zájem odpovědných činitelů
ve státě. Jenom lidé, žijící
bez odpovědnosti, mohou tvrditi, že oni postižení
lidé mohou ty poměry ještě snášeti.
Neříkám to nadarmo, neboť vím,
že ministerstvo dostává častokráte
informace o krisi v jabloneckém hospodářském
území, které mají ony zprávy
seslabiti, a to z velmi pochopitelných důvodů.
Pan ministr obchodu jest ve sněmovně přítomen
a žádám ho, aby se nedával informovati
jen jednou stranou, nýbrž aby uvážil také
informace od lidí, kteří se octli ve velmi
těžké situaci, od lidí, kteří
často žijí za poměrů, které
se již podobají poměrům - mluvil jsem
již o tom v těchto dnech jednou na veřejné
schůzi - jež musili prožíti tisíce
a tisíce lidí, když došlo k téže
přeměně ruční práce
v práci strojovou v tkalcovství.
Máme dnes pracovní poměry, jimž byste,
kdybych vám je chtěl vylíčiti, ani
nevěřili, které však přes to
existují, a přál bych si, aby je odpovědní
činitelé náležitě poznali, nejlépe
návštěvou těchto krajů. Máme
domácí dělníky, jimž se nedopřává
dobrodiní, aby v 8mihodinové době pracovní
vydělali to, čeho jest třeba k zachování
života. Máme domácí dělníky,
kteří žijí s rodinami v pracovních
poměrech přímo jedinečného
druhu, které znamenají nejnižší
stav existenční možnosti pro člověka.
V jabloneckém hospodářském území
nejsou řídké případy, kdy domácí
dělník pracuje 16 hodin denně. Jeho žena
ho podporuje ještě asi osmihodinovou dobou pracovní.
Dále mu pomáhají dvě děti,
které podporují otce osm hodin denně. Rodina
domácího dělníka pracuje denně
32 hodin nebo počítáno týdně
192 pracovních hodin a tato rodina vydělá
dohromady právě tolik, kolik jest třeba,
aby se udržela při životě. Těchto
věcí nelze přejíti bez povšimnutí,
tyto věci musí býti pověděny,
zvláště proto, aby odpovědní
činitelé ministerstva obchodu byli přinuceni
tyto poměry studovati jednou na místě samém.
Rozhodně však musí býti tyto poměry
jakýmsi mene tekel. Toto vylíčení
bylo by ještě drastičtější,
kdybych líčil, jak zavedením strojové
výroby méněcenného zboží
tisíce kvalifikovaných dělníků,
kteří se dosud touto výrobou zabývali
ručně, bylo vyloučeno z tohoto pracovního
procesu. Zvláště brusiči skla byli úplně
vyloučeni z tohoto pracovního procesu tím,
že výroba používá jistých
nepřijatelných metod. To jsou příčiny,
proč dělnictvo tohoto území - bylo
jich tisíce - avšak i všichni jiní, jejichž
hospodářskou oporou jest příjem pracujících
lidí, dne 21. března 1927 byli nuceni ohromným
projevem v Jablonci nad Nisou upozorniti odpovědné
činitele státu na své životní
poměry, zvláště proto, aby vláda
učinila pomocná opatření. Tento projev,
k němuž došlo před několika týdny,
ačkoliv se ho zúčastnilo jistě na
15.000 lidí, a to dělníků i živnostníků,
konal se v úplném klidu a pořádku,
což jest důkazem, že dělníkům
šlo jen o to, aby upozornili na svou nouzi, rozhodně
však nikoliv, aby toho použili jako podnětu k
výtržnostem a výstřelkům, jichž
i my litujeme a jichž neschvalujeme. Právě
tento projev měl býti podnětem, aby se s
největší péčí přistoupilo
k řešení problému jabloneckého
průmyslu, a to ihned. Nestalo se to a snad to bylo důvodem,
že se po 8 dnech, 27. března 1927 na Tanvaldsku opakovaly
demonstrace, které pak ve Smržovce vedly k několika
výtržnostem, při nichž ovšem nikdo
nepřišel o život a dělníci jen
vyházeli na ulici z několika závodů
méněcenné zboží, jehož výroba
vyřadila kvalitní dělníky z výrobního
procesu. Avšak tyto výtržnosti nebyly by dostatečným
důvodem k výjimečným opatřením,
jež učinila okresní politická správa
v noci s neděle 3. dubna na pondělí dne 4.
dubna v tanvaldském soudním okrese a v několika
obcích okresu jabloneckého. Mělo býti
napraveno omeškání, že vláda nezaujala
ihned stanovisko k problému jabloneckého průmyslu.
Avšak místo toho jablonecká okresní
politická správa uznala za dobré - a ona
jest přece prvním informátorem vlády
- vyhlásiti nad oním územím výjimečný
stav, který jest spojen s velmi těžkými
omezeními svobody jednotlivcovy a má důležitý
vliv hospodářský. Rozhodně musím
zde ještě jednou říci, že tímto
opatřením jablonecké okresní politické
správy není tento problém rozřešen,
a nemá-li vláda na tuto otázku jiné
odpovědi, nelze mluviti o vážné snaze
tento problém řešiti. Vím, že se
s tímto míněním všichni neztotožňují,
říkám docela otevřeně, že
pan ministr obchodu sleduje tuto otázku se zájmem,
avšak pan ministr obchodu musí také vyvinouti
potřebnou sílu, pan ministr obchodu musí
se zvláště přičiniti, aby zlomil
pasivní odpor jistých činitelů v jabloneckém
hospodářském území, kteří
překážejí rozřešení
krise, a to rozřešení všem snesitelnému,
nebo kteří by to řešení mohli
při nejmenším aspoň dočasně
překaziti. Proti těmto činitelům musil
by se pan ministr obchodu postaviti s nutnou energií.
Jestliže jsme pojednali o jádru příčin
a důvodů těchto těžkých
hospodářských poměrů onoho
kraje a pokusili se poraditi prostředky a způsoby,
jak bylo by lze krisi zdolati, uvedli jsme ovšem nejprve
věci všeobecné povahy. Jest to v povaze věci.
Uvažujeme nejprve o cestě, která snad povede
k tomu, aby se především sjednaly se sousedními
státy slušné obchodní a smluvní
poměry, také jako o cestě, která může
vésti k rozřešení naší zvláštní
krise v jablonecké průmyslové oblasti. Zvláště
by prospělo již v nejbližší době,
kdybychom na příklad zvěděli o vyřízení
obchodní smlouvy s Německem, se státem, který
právě pro jablonecký průmysl má
nesmírný význam, poněvadž od
jakživa byl hlavním odběratelem jablonecké
výroby. Prosíme pana ministra obchodu, aby v tomto
směru podporoval práce, pokud jest to možno,
aby byly brzy skončeny. Jako zástupce jabloneckého
okresu prosím, abyste při těchto vyjednáváních
věnovali zvláštní pozornost jabloneckému
sklářskému průmyslu. Ani pro stát
to nebude bez prospěchu.
V souvislosti s touto zprávou vyzýváme také
státní správu, aby své hospodářství
spravovala poněkud rozuměji. Jest třeba,
aby ohromné daně byly sníženy, poněvadž
konec konců také to jest důvodem, proč
tolik lidí jest vyřazeno z práce. Pokud jde
o poměry na Jablonecku, prosím pana ministra obchodu
ještě dále, aby co nejdříve byl
již vyřízen zákon o nekalé soutěži.
Ve vyřízení tohoto zákona vidíme
přece jen možnost čeliti jistým methodám
na Jablonecku, zvláště v obchodu, které
podstatně přispěly ke zhoršení
krise.
V této souvislosti musím také žádati,
aby byla ihned učiněna pomocná opatření
pro zoufalé dělnictvo. Jest třeba, abychom
lidem, kteří pozbyli práce, trochu pomohli
nejen zákonem o podpoře nezaměstnaných,
nýbrž, poněvadž jest to mimořádný
případ krise, abychom sáhli také k
mimořádné podpoře.
Jako poslední požadavek - a jest to požadavek,
který pokládám pro tuto chvíli za
nejdůležitější - žádám,
aby ihned byla zrušena výjimečná opatření
v jabloneckém okrese. Dělnictvo všeho druhu
z jabloneckého okresu, ať již jde o dělnictvo,
dodavatele, výrobce nebo vývozce, bude dosti ukázněné
- opakuji to - aby se klidně snažilo rozřešiti
onu otázku, zvláště spatří-li,
že odpovědní činitelé snaží
se tuto otázku rozřešiti. Neučiní
žádné opatření, aby musily zakročiti
bodáky. Především tedy žádám,
aby byl ihned zrušen výjimečný stav
pro Tanvaldsko a několik obcí v jabloneckém
okrese. (Potlesk poslanců něm. nár. soc.
strany dělnické.)
Místopředseda Horák (zvoní):
Dalším řečníkem je pan posl.
Náprstek. Uděluji mu slovo.