Sněmovna se právě zabývá další
důležitou předlohou - předlohou o dani
přepychové a dani z obratu. Tento zákon z
21. prosince 1923 má býti prodloužen do 31.
prosince 1929. Jak obsah této předlohy, tak doba
platnosti vyzývá k nejostřejšímu
odporu. Původně byla také tato daň
myšlena jako přechodná daň, vzniklá
z revolučních poměrů, mající
toliko rychle opatřiti státu co největší
peněžní prostředky. Stala se však
během doby nejoblíbenější daní
všech pánů ministrů financí,
a to i těch, kteří byli dříve
teoreticky jejími odpůrci. Daň z obratu jest
daň pohodlná, hromadná, má všechny
známky daně nepřímé a zatěžuje
nejen spotřebu, nýbrž zdražuje také
výrobu. V rozpočtovém výboru jsme
slyšeli vážné námitky proti dani
z obratu ode všech možných stran, i vládních.
Byl to zvláště kolega dr Samek, jenž
poukazoval na výši daně z obratu a žádal
za její snížení alespoň pro některá
odvětví, jenž poukazoval na to, že by
bylo nespravedlivé zatěžovati toliko zemědělství
1% daní z obratu, zatím co všechen ostatní
průmysl platí 2% i výroba surovin, tak na
př. uhlí a dříví jsou z 1%
daně z obratu vyňaty a platí 2%. Pánové,
jest zajímavé, že pánové z vládní
většiny se staví nejen proti výši,
nýbrž i proti zásadě dané z obratu.
Kolega Pekárek, který se tomu brání,
složil dokonce referát, jen že žádný
z těchto pánů, kteří uznávají
škodlivost tohoto zákona, neodvážil se
ze svého přesvědčení vyvoditi
důsledky a zákon, ne-li odstraniti, alespoň
zmírniti. Jest příznačné, že
celý finanční systém tohoto státu
stále více zatěžuje hromadné
jmění a hromadnou spotřebu a že se přímé
daně stále více snižují. R. 1924
jsme na př. cla preliminovali 603 miliony, r. 1927 1043
miliony, daň z lihu r. 1924 412 miliony, 1927 400 miliony,
daň ze zápalných látek 12 miliony,
nyní 19 miliony, daň z nápojů 205
miliony, nyní 224 miliony, daň z masa 99, nyní
107 miliony, daň z jízdenek 147, nyní 197
miliony, poplatky za úřední úkony
r. 1924 nic, a nyní 35 miliony. To dá r. 1924 celkem
1478 milionů, r. 1927 2027 milionů. Máme
tedy poměr 9% všech státních příjmů
v r. 1924, v r. 1927 20%, jež vynesou tyto uvedené
daně.
Proti dani z obratu se stavíme ještě z jiných
důvodů, a to proto, že těžce poškozuje
konkurenční schopnosti mnoha průmyslových
odvětví. Neboť daň z obratu se v průmyslovém,
výrobním procesu nezaplatí jednou, nýbrž
několikráte. Musíme počítati
s tím, že průměrně jest do ceny
hotového výrobku započítána
daň z obratu pětkráte, šestkráte
a často i vícekráte. Právě
tato skutečnost stále ztěžuje našemu
průmyslu práci, takže ztrácí
svoji schopnost soutěže v cizině. Uvážíte-li,
že se v Německu platí toliko 3/4%
daně z obratu, že Rakousko od 1. prosince, tedy od
několika dní daň z obratu a daň přepychovou
úplně zrušilo, poznáte, v jaké
tísni se ocitne naše hospodářství,
bude-li ještě po další léta daň
z obratu naši výrobu zatěžovati. Na příští
rok se daň z obratu oceňuje na 1.9 miliardy a stává
se tím nejvyšší položkou všech
státních příjmů. To nám
ukazuje nejen její důležitost, nýbrž
také nesmírnost zatížení spotřeby
a výroby. Pan dr Engliš sice prohlásil
4. prosince v rozpočtovém výboru, že
prvým jeho úkolem bude snížení
daně z obratu a že jej bude těšiti, budeme-li
moci dříve než ve třech letech přikročiti
ke snížení daně z obratu, ale pojímáme
tuto velice zdvořilou, příjemnou a nadějnou
vyhlídku velice skepticky. Víme, že takové
sliby se činily vždy. Je-li zákon jednou zde,
nepomyslí nikdo na snížení daně
z obratu, ministři financí budou až do posledního
dne na tom státi a vymáhati tuto nespravedlivou
a nesociální daň a budou ji nadále
pokládati za nejdůležitější
součást finančních kalkulací.
Pánové, v dnešních výkladech
různých řečníků jsme
slyšeli stále se vraceti mínění,
že paušalování dané z obratu by
znamenalo její zmírnění. To jest nesporné,
ale právě v okamžiku, kdy se tolik mluví
o daňové morálce, kdy tolik slyšíme,
že tato nemorálnost může býti odstraněna
zmírněním, právě tehdy nevěříme,
že to jest správná cesta, neboť paušalování
dává právě naopak mnohem více
příležitosti k zatajování skutečností
a pravých podnětů. Jsme nepřáteli
takového zatajování, chceme míti zcela
jasné, přesné zdanění, ale
žádáme také všeobecného
snížení této daně. Navrhli jsme
proto ve výboru, aby daň z obratu byla snížena
na 1%, což se zřetelem na naše sousedy, jako
Německo a Rakousko by bylo stále ještě
nejvyšší daní z obratu ve středoevropských
státech. Žádáme dále, aby k ukládání
daně z obratu byly přibrány daňové
komise, a aby byl odstraněn nyní normální
stav, že daňový úřad autoritativně
vyměřuje daň z obratu. Ježto však
většina zaujímá stanovisko opačné
a ježto přijme tento zákon v předložené
formě, třeba jej také ona pokládala
za nesociální a nespravedlivý, budeme hlasovati
proti dani z obratu a proti poplatkovému zmocnění
vlády. (Potlesk poslanců něm. nár.
socialistické strany dělnické.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Ke slovu není již nikdo přihlášen.
Debata je skončena.
Než přikročíme k oddělenému
doslovu pp. zpravodajů a k oddělenému hlasování
o každé z obou osnov, o nichž byla provedena
společná rozprava, žádám, aby
přečteny byly návrhy, došlé k
oběma osnovám, a vyhovující požadavkům
§§ 47 a 48 jedn. řádu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
K osnově tisk 756:
1. Návrh posl. Hackenberga:
Navrhuji, aby se přešlo k pořadu.
2. Resoluční návrh posl. Krebse a
soudr.:
Vláda se vybízí, aby obnovujíc příště
návrh zákona o dávkách za úřední
výkony ve věcech správních, pojala
do znění zákona dávkový řád.
K osnově tisk 757:
3. Pozměňovací návrh posl. Krebse
a soudr.:
Odst. 1 §u 10 nechť zní:
"Daň činí 1% úplaty za zdanitelné
dodávky a výkony nebo ceny, tam kde není
úplaty."
4. Pozměňovací návrh posl. Krebse
a soudr.:
Odst. 5 §u 20 nechť zní: "Berní úřad
ukládaje daň z obratu, než odhadem ustanoví
daňovou základnu, jest povinen opatřiti si
posudek daňových komisí."
5. Pozměňovací návrh posl. Dietla
a druhů:
§ 10, odst. 1 nechť zní:
"Daň činí 1% úplaty za zdanitelné
dodávky a výkony, nebo kde není úplaty,
ceny při dodávkách zemědělských
výrobků mimo výrobků olejových,
semen, chmele a zahraničního ovoce, dále
při dodávkách výrobků mlynářských
a pekařských a při dodávkách
masa a uzenářského zboží, mimo
drůbež a ryby, při zvířecím
a rostlinném tuku počítá se daň
jen z hrubého výtěžku."
6. Pozměňovací návrh posl. Dietla
a druhů:
V §u 49, odst. 10 budiž místo r. "1929"
vložen rok "1927".
7. Doplňovací návrh posl. Dietla a
druhů:
Jako nový paragraf budiž vsunuto:
"Z výtěžků daně z obratu
dostane ten, jehož celkový roční příjem
nepřesahuje 20.000 Kč, náhradu, žije-li
ve společné domácnosti s jednou osobou, o
jejíž vydržování se musí
starati.
Tato náhrada činí: činí-li
příjem méně než 6000 Kč,
100 Kč, činí-li příjem více
než 6000 Kč do 14.000 Kč, 75 Kč, činí-li
příjem více než 14.000 Kč do
20.000 Kč, 50 Kč.
Tyto částky poskytují se na každou osobu,
žijící ve společné domácnosti
a v zaopatření žadatelově. Při
více než dvou osobách, za něž se
má poskytnouti náhrada, zvýší
se tyto částky o 50 ze 100.
Podmínky pro tyto náhrady musí trvati aspoň
po dobu 275 dnů kalendářního roku.
Žádosti o vrácení náhrady jest
podati během měsíce ledna za předcházející
kalendářní rok u příslušného
berního úřadu. Proti odmítnutí
této žádosti přísluší
tytéž opravné prostředky jako při
vyměřování daní."
8. Pozměňovací návrh posl. Netolického,
Slavíčka, Práška a druhů:
V §u 4, odst. 10 budiž za slova "(§§
1 a 6)" vsunuto: "nepřesahující
u jednoho závodu ročně 50.000 Kč".
9. Pozměňovací návrh posl. Netolického,
Práška a druhů k §u 10:
Sazba daňová budiž snížena na 1 1/2
%.
10. Pozměňovací návrh posl. Netolického,
Slavíčka, Práška a druhů k §u
19:
V odst. 3 budiž škrtnuta druhá věta tohoto
znění: "V těchto případech
pozbývá poplatník práva odporovati
základům zdanění takto stanoveným,
uváděti nové okolnosti a nabízeti
o nich důkazy."
11. Pozměňovací návrh posl. Netolického,
Slavíčka, Práška a druhů k §u
23:
V odst. 1 za počátek věty: "Nedoplatky
daně" vsunuje se ustanovení "pokud odpovídají
přiznání poplatníka, nebo, když
proti nim není podáno odvolání, v
případě odvolání, až toto
bude konečně vyřízeno".
12. Pozměňovací návrh posl. Netolického,
Práška, Slavíčka a druhů:
Odst. 10 §u 49 nechť zní:
"Zákon tento pozbývá platnosti dnem
31. prosince 1928."
13. Pozměňovací návrh posl. Mikuláše,
Knejzlíka, Práška a spol.:
§ 4, č. 13 nechť zní:
"Dodávky naturalií, vzatých z vlastního
podniku k plnění naturálního výměnku
a pro spotřebu domácnosti, pokud podnik jest jen
takového rozsahu, že předměty (naturalie)
v podniku vůbec vyrobené spotřebují
se převážně jen v domácnosti
a k plnění výměnku."
14. Eventuální návrh posl. Mikuláše,
Knejzlíka, Práška a spol.:
Kdyby nebyl přijat náš pozměňovací
návrh k §u 4, č. 13, navrhujeme:
K §u 4 připojí se jako nové číslo
ustanovení:
"Dodávky podle §u 1, odst. 5, pokud podnik jest
jen takového rozsahu, že předměty v
podniku vůbec vyrobené spotřebují
se převážně jen ve vlastní domácnosti
podnikatelově. Které podniky jest za takové
považovati, stanoveno bude nařízením
se zřetelem k jednotlivým výrobním
oblastem."
15. Pozměňovací návrh posl. R. Chalupy,
Svobody, Remeše a soudr.:
V § 4, čís. 16 budiž za slova "mzdu
od kusu" vloženo: "provise obchodních zástupců
a jednatelů".
16. Pozměňovací návrh posl. Johanise
a soudr. k §u 4:
Za slova "všeobecných třídách"
budiž připojena věta: "Dále nejsou
podrobeny dani dodávky a výkony soukromým
léčebným ústavům, které
jsou odkázány na všeobecně dobročinnou
podporu anebo jsou vydržovány některou nemocenskou
pojišťovnou zřízenou ve smyslu zákona
z 9. říj na 1924, č. 221 Sb. z. a n. z r.
1924."
17. Resoluční návrh posl. Netolického,
Práška, Slavíčka a druhů:
Ministerstvu financí se ukládá, aby s urychlením
sjednáno bylo paušalování veškerých
předmětů obchodu a výroby.
18. Resoluční návrh posl. Netolického,
Práška, Slavíčka a druhů:
Ministerstvu financí se ukládá, aby obratová
daň nebyla zneužívána k vypočítávání
čistého zisku podniku berními správami,
použitím nahodilého násobku.
Místopředseda Stivín (zvoní):
Přistoupíme k dokončení jednání
o odst. 1 pořadu:
1. Zpráva výboru rozpočtového o
vládním návrhu (tisk 700) zákona,
kterým se mění zákon ze dne 3. dubna
1925, č. 53 Sb. z. a n., o dávkách za úřední
úkony ve věcech správních a prodlužuje
jeho platnost (tisk 756).
K doslovu o této osnově dávám slovo
zpravodaji p. posl. dr J. Černému.
Zpravodaj posl. dr Jos. Černý: Slavná
sněmovno! Debata o vládním návrhu
zákona, kterým se mění zákon
ze dne 3. dubna 1925. č. 53 Sb. z. a n., o dávkách
za úřední výkony ve věcech
správních a prodlužuje se jeho platnost. nepřinesla
v celku nic nového a kryje se takřka úplně
s debatou rozpočtového výboru, kdež
bylo již p. ministrem dr Englišem v na dotazy
a stížnosti, případně námitky
jednotlivých pp. poslanců podrobně odpověděno.
(Posl. Hackenberg [německy]: Bylo by špatným
projednávání nějakého zákona,
kdyby se již v rozpočtovém výboru nemohly
proti němu uvésti důležité námitky!)
Chtěl bych pouze říci p. kol. Hackenbergovi,
který se znovu vrací ke své stížnosti,
jako by přijetím resp. prodloužením
projednávaného zmocňovacího zákona
porušena byla ústava, resp. § 111 ústav.
listiny, že názor jeho není po našem soudu
opodstatněný ani správný. Podobné
námitky vyskytly se již při původním
projednávání zákona č. 53 Sb.
z. a n. V důsledku toho byla, jak již p. ministr se
rovněž v rozpočtovém výboru zmínil,
zvolena ústavně-právním výborem
zvláštní komise, která námitku
tuto posoudila a přibrala jako znalce univ. profesora dr
Hötzla a sekčního šéfa dr Joachima,
kteří s poukazem. že veškeré obecní
dávky se zavádějí na základě
zmocňovacího zákona, dovodili, že ani
státní dávky, jež jsou právě
předmětem projednávání, nemusejí
býti obsaženy v zákone a že stačí,
když se vydá zákon zmocňovací,
na základě kteréhož dávka se
zavede. Poslanecká sněmovna se tehdy k názoru
tomuto přiklonila. (Předsednictví se ujal
předseda Malypetr.)
Pan posl. R. Chalupa zdůvodňoval, že
účel zákona, pro který byl tento roku
loňského přijat, totiž přechodné
odměny státním zaměstnancům,
odpadl a že tak další trvání zákona
není nijak opodstatněno. Námitka tato není
správná, nezáleží na důvodu,
proč byla dávka původně zavedena,
nýbrž je rozhodující ta okolnost, že
rozpočet náš k udržení své
rovnováhy daň tuto potřebuje.
Konečně pan posl. dr Matoušek žádá
o přezkoumání dávkových řádů
a přiměřené jejich snížení,
pokud dávky tyto byly tíživými. Chci
se jenom ještě zmíniti o tom, že zmíněný
pan poslanec se patrně mýlil, jestliže zdůvodňoval,
že dávky tyto vynášejí více,
než bylo preliminováno. Právě opak je
pravda. Výnos dávky daleko nedosahuje sumy, která
jakožto výnos dotčeného zákona
byla očekávána.
Opakuji svůj návrh, který dovolil jsem si
učiniti ve svém referátě, aby slavná
sněmovna přijala předloženou vládní
osnovu se změnami, které přijal rozpočtový
výbor. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k hlasování. Žádám paní
a pány poslance. aby se posadili na svá místa.
(Děje se.)
Ježto jest zde návrh pp. posl. Hackenberga a
druhů na přechod k pořadu, dám hlasovati
nejprve o tomto návrhu formálním.
Bude-li zamítnut, provedli bychom hlasování
meritorní, a to o celé osnově najednou, poněvadž
nemá než 3 články, nadpis a úvodní
formuli a není návrhů pozměňovacích.
Jsou snad nějaké námitky proti tomuto postupu
hlasování? (Námitky nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo tedy souhlasí s návrhem pp. posl. Hackenberga
a druhů na přechod k pořadu. nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh na přechod k pořadu
jest zamítnut a budeme tedy hlasovati o meritu.
Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími
třemi články, nadpisem a úvodní
formulí, ve znění navrženém panem
zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala osnovu tuto ve čtení prvém.
Druhé čtení provedeme při projednávání
odst. 6 pořadu schůze, bude-li přiznáno
navrhované zkrácené projednávání.
Rozhodneme ještě o resoluci, kterou navrhují
pp. posl. Krebs a druzi. Prosím, aby byla přečtena.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Resoluční návrh posl. Krebse a druhů:
Vláda se vybízí, aby obnovujíc příště
návrh zákona o dávkách za úřední
výkony ve věcech správních, pojala
do znění zákona dávkový řád.
Předseda: Kdo s touto resolucí souhlasí,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluce tato je zamítnuta.
Tím vyřízen je 1. odstavec pořadu.
Nyní dokončíme jednání o 2.
odstavci pořadu, o němž se konala rozprava
společně s rozpravou o odst. 1 pořadu:
2. Zpráva výboru rozpočtového o
vládním návrhu (tisk 704) zákona,
kterým se pozměňuje zákon ze dne 21.
prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n., o dani z obratu a dani
přepychové a prodlužuje jeho platnost (tisk
757).
Návrhy k tomuto odstavci byly již přečteny
a uděluji slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového,
panu posl. dr Králíkovi.
Zpravodaj posl. dr Králík: Slavná
sněmovno! V rozpočtovém výboru byl
důkladně probrán a prodebatován vládní
návrh zákona, kterým se pozměňuje
zákon o dani z obratu a dani přepychové a
jímž prodlužuje se současně jejich
platnost, bylo vše uváženo a, pokud bylo možno,
bylo také vyhověno žádostem všech
zúčastněných stran.
Z toho důvodu nemohu doporučovati změny,
které v pozměňovacích návrzích
se zde předkládají, a doporučuji slavné
sněmovně, aby zákon byl přijat tak,
jak byl v rozpočtovém výboru odhlasován.
(Souhlas.)