Dovolte mi dále, abych se zmínil v souvislosti s
tím o plánu státní správy,
zrušiti některé berní úřady.
Souhlasíme s úsporností rozpočtu,
úspornost tato však nesmí jíti tak daleko,
aby byly způsobeny hospodářské škody
poplatnictvu. Zatěžovati berní správy
další agendou, nebylo by jistě v zájmu
bezvadného vyřizování daňových
věcí. Jsou mi známy případy,
že některé obce na př. na okrese kunštátském
jsou více jak 30 km vzdáleny od sídla berní
správy v Boskovicích. To jsou, pánové,
ohromné obtíže, když poplatník
z takové obce je předvolán na berní
správu. Není tu k disposici dráhy, pouze
špatné horské silnice. Ve věcech daňových
je velmi často potřebí osobního jednání,
aby věci tyto vyřizovány byly bez zbytečného
psaní, kterým se často záležitost
vyříditi nemůže. Berní úřady
v takových krajinách jsou tedy vlastně expositurami
berních správ. Jejich zrušením způsobily
by se zbytečné komplikace a přejeme si, aby
od další redukce v tomto směru bylo upuštěno
už i z toho důvodu, že státní pokladna
zde nic neušetří, poněvadž úřednictvo
ze zrušeného berního úřadu přidělí
se jinam.
Slavná sněmovno! Zmínil jsem se o komunikaci
na horách. Mám na mysli nepříznivé
poměry Českomoravské vysočiny a pohoří
Drahanského. Jsou to rozlehlé kraje ve výši
600 až 700 m nad mořem, odlehlé od tepen světového
ruchu a obchodu, kraje, k nimž naše státní
správa chová se hodně pasivně.
Nebude bez zajímavosti alespoň několika slovy
zmíniti se o hospodářských poměrech
těchto horských oblastí, kde velmi těžce
zápasí náš člověk o skývu
chleba. Dovolím si uvésti několik dat z okresu
kunštátského. Je to okres, jehož se dráha
vůbec nedotýká. Daňová základna
obnáší zde necelých 130.000 Kč.
Okres udržuje 168 km okresních silnic a staví
nové linky silniční za cenu 80 až 100.000
Kč jeden kilometr. Okresem probíhá státní
autolinka v délce 30 km ze stanice Skalice - Boskovice.
Doprava zboží z nádraží děje
se většinou auty nákladními. Okresní
silnice jsou těmito dopravami v pravém slova smyslu
ruinovány.
Rozpočtová potřeba tohoto okresu obnáší
kolem 1,000.000 Kč. Tedy, pánové, jest skutečně
zde problém, jak ten 1 milion Kč na daňový
základ 130.000 Kč rozvrhnouti a také ho vybrati.
Přesvědčil jsem se, že tento okres platil
za loňský rok 70.000 Kč průběžných
úroků a že má přes 1 milion Kč
dluhů. V tomto případě, myslím,
že je povinností státní správy,
aby takovému vyssátému okresu - a není
to jen okres kunštátský, jsou to okresy po
celé Českomoravské vysočině
- byla podána pomocná ruka.
Již několik desetiletí volá tento kraj
po uskutečnění dráhy ze Skalice do
Poličky. Není-li zatím možno přikročiti
k stavbě této i jiných lokálních
drah pohorských, prosím, aby se aspoň vykonalo
to, co při dobré vůli vykonati se dá.
Klademe dále veliký důraz na provádění
zákona o elektrisaci venkova. Ohrazujeme se proti tomu,
říká-li se, že elektrisace horských
obcí se vlastně provésti nedá a vyprošujeme
si, aby zákon o elektrisaci venkova nezůstal pro
horácké obce pouze pouhou theorií. Dovoluji
si upozorniti, že při výstavbě primérní
linky z oslavanských elektráren do Poličky,
tuším v roce 1921, zelektrisovali jsme mnoho obcí
na Horácku, a není jistě možno, aby
horské oblasti byly dnes vyřazeny z působnosti
zákona o elektrisaci. Prosím, aby ministerstvo zemědělství
věnovalo plnou pozornost této otázce a blahovolným
vyřizováním podaných žádostí
přispělo k ulehčení existenčních
poměrů horského zemědělce.
Slavná sněmovno! Dotkl jsem se pro nedostatek času
jen některých bodů našeho hospodářského
života, pro něž hledáme pochopení
ve státním rozpočtu. Díváme
se na vývoj další situace z toho stanoviska,
že v myšlence silného zemědělství
je naše budoucnost nejen po stránce hospodářské,
ale i národní, neboť zemědělec
je skutečně činitelem, který v naší
historii nikdy nezklamal a je jisto, že jeho lepší
budoucnost bude také lepší budoucností
našeho národa i státu. (Výborně!)
V této myšlence jsme, pánové, rostli,
v této myšlence žijeme a podle toho tvoříme
i svoje kladné stanovisko k předloženému
rozpočtu. (Potlesk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dalším řečníkem je pan posl.
Tichi. Dávám mu slovo.
Posl. Tichi (německy): Slavná sněmovno!
Stanovisko mé strany, německé strany živnostenské,
ke státnímu rozpočtu není dáno
pouze vývojem vnitropolitických událostí,
nýbrž jest spíše diktováno nynějším
hospodářským stavem, pod nímž
trpí zvláště také stav živnostenský
a obchodní.
Jestliže dnes jsme počítáni také
k vládním stranám, není tím
řečeno, že v této společnosti
přijmeme všecko, co od nás bude žádati
vláda nebo některá sdružená skupina,
bez kritiky, nýbrž naši účast v
nynější vládní většině
dlužno chápati tak, že chceme zabrániti,
aby se nepáchalo nové bezpráví, ať
již na poli národně-politickém, sociálně-politickém
nebo hospodářském, ba náš úkol
musí spíše záležeti v tom, napraviti
staré bezpráví, spáchané dřívější
vládou.
Poněvadž řečnická lhůta
jest příliš krátká, nemohu ke
státnímu rozpočtu uvésti vše,
čeho by bylo třeba, musím spíše
přestati na tom, abych v krátkosti naznačil
požadavky německých živností a
obchodů. Nechceme pochybovati o dobré vůli
ministra financí, šetřiti ve všech oborech
státní a veřejné správy, přes
to však vtírá se nám domněnka,
že pan ministr financí právě pro naše
záležitosti nemá peněz nazbyt a začíná
šetřiti tam, kde by to dělati neměl.
Nejsme úzkoprsí, přejeme zemědělství,
jestliže je stát podporuje, nejsme nesociální
a máme porozumění pro to, že stát
musí přinášeti určité
oběti na sociální požadavky dělnické
třídy. Nesmí se však přehlížeti,
že živnostenský a obchodní stav jest v
tomto státě, zvláště pak v historických
zemích, kulturním činitelem, že jest
tedy v zájmu celého státu, aby tyto nejvýznačnější
sloupy vydělávajícího a tvořícího
středního stavu zůstaly hospodářsky
silné. Technický vývoj posledních
let nás nutí, abychom žádali vydatného
podporování živností pořádáním
technických kursů a přednášek
pro živnostenský stav.
Hospodářské poměry toho vyžadují,
aby živnostníci a řemeslníci byli obeznámeni
nejen s kalkulací, nýbrž i s živnostenským
a daňovým zákonodárstvím, zvláště
však se zákonodárstvím sociálně-politickým.
Živnosti dlužno tedy podporovati hlavně pořádáním
takovýchto kursů.
Částky zařazené v rozpočtu
pro tyto nebo podobné účely jsou přímo
směšné a nemohou našich přání
uspokojiti.
Přejeme si, aby v ministerstvu obchodu byl zřízen
živnostenský instruktorát, v jehož čele
by stál osvědčený odborník.
Z instruktorátu, který má sídlo ve
Valdštýnském paláci v Praze, živnostenský
stav mnoho míti nebude. Mají-li býti zřízeny
exponované instruktoráty pro Slovensko, musí
býti zřízeny také pro země
historické. Víme, jak význačné
služby prokázaly tyto instituce živnostenskému
stavu ve starém Rakousku a byly populární,
poněvadž v každé korunní zemi seděl
jeden instruktor, který byl ve stálém spojení
se živnostenskými společenstvy. Staré
Rakousko zřídilo na Moravě a v Čechách
po jednom německém a jednom českém
instruktorátu, jimž byli přiděleni na
výpomoc inteligentní řemeslníci jako
kočovní učitelé. Takto si také
představujeme živnostenský instruktorát
a přejeme si, aby byly zřízeny německé
instruktoráty pro Čechy, Moravu a Slezsko, vždy
po jednom, jimž ovšem buďtež přiděleni
němečtí úředníci a pomocní
úředníci ze živnostenského stavu
jako kočovní učitelé.
V oboru živnostenského pokračovacího
školství si přejeme, aby bylo odborně
vybudováno. Doba vyučování budiž
upravena v dohodě se zaměstnavateli, nedělní
vyučování nechť zůstane. Velký
důraz klademe na to, aby zvláště odborným
předmětům na pokračovacích
školách vyučovali inteligentní živnostníci,
kde je to možno, aby přednášeli také
obchodní nauky, dále jest nezbytně třeba
vydatné subvence na naše pokračovací
školství. Pokuty za živnostenské přestupky,
které dříve plynuly do okresních nemocenských
pokladen, přicházejí nyní do společného
fondu ministerstva školství a má se jich užívati
na podporování živnostenského pokračovacího
školství. Žádáme, aby tyto peníze
byly rozdělovány tak, aby přišly ve
prospěch také oněch okresů, v nichž
byly vybrány.
Velmi nám záleží na tom, aby byla zřízena
zemská živnostenská rada pro Slezsko s národními
odbory, rovněž musím opakovati požadavek
kolegy Stenzla, přednesený v rozpočtovém
výboru, aby zemská živnostenská rada
pro Čechy byla rozdělena ve dva národní
odbory. Jsou-li zemská školní rada, zemědělská
rada a pensijní ústav rozděleny národně,
jest také oprávněn náš požadavek,
aby zemská živnostenská rada byla národně
rozdělena, poněvadž na Moravě vidíme,
že dva národní odbory mohou vedle sebe pokojně
žíti.
Otázka reformy obchodních komor musí se dostati
konečně jednou do vážného stadia.
Žádáme, aby obchodní komory byly rozděleny
na odbor živnostenský, obchodní a průmyslový
se společným ústředním výborem,
jak to již rovněž provedl rakouský zákon
o obchodních komorách. Ačkoli nechceme podceňovati
a zlehčovati význam našeho průmyslu,
musíme žádati, aby jisté komory měly
totéž porozumění pro požadavky
řemesel, jako pro požadavky průmyslu. Volební
právo do obchodních komor nemůže býti
podle našeho přesvědčení stejné,
musí to býti plurální volební
právo, aby každé skupině poměrně
zajišťovalo její državu a vliv.
Při této příležitosti musím
také žádati, aby se konečně jednou
upravila otázka nedělního klidu v dohodě
se živnostenskými organisacemi. Sociálně-politický
výbor se usnesl svolati anketu a žádáme,
aby k ní byli pozváni nejen zástupci obchodnictva
a živností, nýbrž i ve skupině
zástupců spotřebitelů zemědělské
organisace. Není správné, že v otázce
nedělního klidu rozhoduje ministerstvo sociální
péče, naopak stojíme na stanovisku, že
tato věc patří do oboru ministerstva obchodu.
Je třeba, aby konečně bylo zákonem
ustanoveno, že pro hostinskou živnost jest nutný
průkaz způsobilosti, a aby byl stejný zákon
usnesen také pro obchodní živnost. Konečně
jednou musí býti uskutečněn zákon
o nekalé soutěži.
Naše sociálně-politické požadavky,
pokud jde o novelování sociálního
pojištění dělnictva a samostatně
hospodařících, jsou známé.
Žádáme, aby z pojištění
pro případ nemoci, invalidity a stáří
byli vyloučeni učedníci a členové
rodin živnostníků, žádáme
paritu ve správě pojišťoven, zachování
starých společenstevních nemocenských
pokladen a zřizování nových. Dále
žádáme, aby se peněz nahromaděných
v ústřední pojišťovně dostalo
národnímu hospodářství a aby
se při tom spravedlivě přihlíželo
k národní příslušnosti. Žádáme,
aby pro pekaře byl zrušen zákaz noční
práce.
Stále a stále musíme konstatovati, že
se na náš živnostenský stav náležitě
nepamatuje při zadávání státních
dodávek. Právě při projednávání
státního rozpočtu musím si stěžovati
a žádati, aby byl zachován tak zvaný
75 %ní podíl ze státních dodávek
pro drobné živnosti a aby se při tom náležitě
pamatovalo na německý živnostenský stav
podle jeho počtu, daňové síly a výkonnosti.
Samozřejmou věcí musí býti,
že při státních stavbách musí
býti pamatováno především na
živnostníky, usedlé v místě.
Pokud jde o skupinu 2 "železnice", prosil bych
právě nynějšího ministra železnic,
který jest živnostníkem, aby se postaral, aby
živnostenské dílny železničních
zaměstnanců byly omezeny, poněvadž majíce
výhody volné dopravy a osvobození od daní,
nesmírně poškozují drobné živnostníky.
Nežádáme, aby železničním
zaměstnancům a příslušníkům
jejich rodin byly odňaty režijní lístky,
avšak přejeme si, aby režijní lístky
byly odňaty nebo jejich používání
omezeno, jestliže se volných jízd na drahách
používá k tomu, aby se nějakým
čilým obchodem s potravinami nebo jinými
předměty spotřeby dělala zbytečná
konkurence solidnímu obchodníkovi.
Po stránce národní žádáme,
aby ve městech, v nichž menšina činí
20%, byly dvojjazyčné nápisy, to jest také
německé, avšak i tam, kudy projíždí
mezinárodní obecenstvo. Poukazuji na Brno, město
s velkou německou menšinou, kde na nádraží
dodnes jsou jen jednojazyčné nápisy. Žádáme
zrušení lichevních zákonů, ne
snad, že by se jich živnostenský stav nebo obchodník
bál, nýbrž poněvadž v provádění
těchto předpisů tak zvanými lichevními
inspektory nespatřujeme nic jiného než zbytečné
obtěžování živnostenského
stavu. Má-li se novelou branných předpisů
poskytnouti držitelům zděděných
zemědělství nebo synům rolníků
úleva na způsob náhradní zálohy,
jak to bylo ve starém Rakousku, žádáme,
aby se stejné výhody dostalo také dědicům
živnostenských provozoven a synům živnostníků.
Konečně jednou dlužno uskutečniti zákon
o stavebním ruchu. Musíme již upustiti od ustanovení
zákona o ochraně nájemníků.
Žádáme, aby tento zákon byl uskutečněn
proto, poněvadž stavební ruch vázne
a naše stavební živnosti musí nalézti
zaměstnání. Návrhu zákona v
nynější formě přijmouti nemůžeme.
Při této příležitosti bude třeba,
aby pohledávky stavebních živností byly
zákonně zajištěny.
Zabývám-li se tak zvanými jazykovými
nařízeními, chci prohlásiti, že
bychom si přáli, aby celý komplex těchto
nařízení byl většinou zrušen.
Se vší rozhodností však musíme
žádati zrušení článku 91,
který upravuje jazykovou otázku svazů, zvláště
však článku 93, který upravuje jazykovou
otázku živnostenských společenstev.
Tomu, že se zavádí dvojjazyčné
jednání v obecním zastupitelstvu, je-li tam
kvalifikovaná menšina, bychom ještě rozuměli,
nemůžeme však pochopiti, jak bylo možno
rozšířiti povinné jazykové předpisy
na dobrovolné svazy a živnostenská společenstva.
Když se to již stalo a pod tlakem p. dr Kramáře
státi musilo, pak bylo snad možno zavésti
jazykovou otázku u společenstev, které mají
20%ní menšinu, ale jest přímo neslýchané,
předpisuje-li se živnostenskému společenstvu
v uzavřeném německém jazykovém
území a toto uzavřené jazykové
území existuje dvojjazyčné úřadování,
nebo jestliže se žádá u společenstev,
které nemají ani jediného českého
člena, aby pomocnické průkazy a vysvědčení
vydávaly dvojjazyčné a ve státním
jazyku na prvém místě, jinak že bude
starosta potrestán. Z takovýchto ustanovení
nevane demokratický duch, o němž se zde tolik
mluví, a znám dokonce české správní
úředníky, kteří právě
toto ustanovení označovali za přímo
nesmyslnou krutost.
Chci-li se na konec zabývati daňovým návrhem
ministra financí Engliše, musím jménem
své strany prohlásiti, že budeme pro něj
jen tehdy, bude-li sprovozena se světa dosavadní
neudržitelná daňová soustava. Uznáváme,
že podané daňové zákony po stránce
finančně-technické jsou dobrou prací
a že pan ministr financí zamýšlí
provésti radikální reformu. Daňové
zákony jsou zajisté velikým dílem
a právě pro náš stav, který úpí
pod nynějším daňovým tlakem,
ohromně důležité. Přinášejí
několik dobrých novot, avšak obsahují
i krutosti, jichž v nynější formě
přijmouti nemůžeme. Bylo by osudné,
kdybychom chtěli toto ohromné dílo, které
bylo po léta připravováno, promrskati v několika
dnech nebo týdnech. Návrh referentův byl
sice svého času předložen již skupinám
zájemníků ke studiu, nikoliv však změněný
vládní návrh. Přáli bychom
si tedy, aby právě daňové zákony
a zákon, jenž upravuje finance samosprávných
sborů, byly vážně a důkladně
studovány, aby o nich odborníci podali posudek a
o nich se poradili. Když jsme na daňovou reformu čekali
po léta, na několika měsících
již nesejde. Viděli jsme, že zákon o sociálním
pojištění, jen aby socialistické strany
měly volební program, byl nesmírně
překotně promrskán a dnes vidíme,
že zákon, sotvaže byl uskutečněn,
potřebuje důkladného novelování,
jehož si přejí nejen zaměstnavatelé,
nýbrž i zaměstnanci.
Dnes však již musíme prohlásiti, že
nepřipustíme, aby nový daňový
zákon zavedl obtěžování drobných
obchodníků a živnostníků revisními
komisemi. Pokud mi to bylo možno - a vzhledem k mnoha posluchačům
není toho ani dále třeba - uvedl jsem vše,
co bych zde měl přednésti v rámci
rozpočtové rozpravy jako nejvážnější
požadavky našeho stavu. V mezích nynější
vládní většiny chceme se pokusiti především
administrativně působiti na zákonodárství,
aby tyto požadavky byly splněny. V tom spatřujeme
svůj úkol, který chceme plniti jako členové
nynější většiny pro náš
stav. A pro tuto práci žádáme porozumění
našich živnostníků a obchodníků.
(Potlesk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dalším řečníkem je pan posl.
Žalobin. Dávám mu slovo.
Posl. Žalobin: Slávna snemovňa! Podstata
štátneho rozpočtu rezultuje sa z jeho národohospodárskeho
cieľa, vyjadreného požiadavku. Je treba, aby
rozpočet podal obraz o pomeroch úhrnnej sumy potrieb
štátu k výkonnosti jeho obyvateľstva a
súčasne tiež o pomeroch jednotlivých
príjmov štátnych navzájom.
Na tomto mieste nech mi je dovolené vyzdvihnúť
slovo i o záujmoch východo-slovenského ľudu.
Na východnom Slovensku, bývalom Zemplíne,
bývajú od Nového Mesta Slováci a okolo
Medzilaborca Rusíni. To je národ, ktorý obrába
v lete poľnohospodárstvo a v zime pracuje po horách,
po lesoch. Pracuje nie na svojom, ale na grófskych a barónskych
statkoch, kde pracujú ľudia za 8 až 10 Kč
denne. Ale i to len vtedy, keď je pekné počasie.
Teda, nech každý pomyslí, z čoho ten
národ môže žiť, keď nemá
kde zarobiť na osvetlenie, na soľ a oblek, ktorý
potrebuje. Nie je div, že medzi tento, ináč
krásny ľud, prišla sloboda ako orkán.
Je treba ho politicky ešte ako dieťa stále viesť,
aby vo vzpomienke na svoje nevysloviteľné muky, utrpenia
a poníženia nestal sa spartakovským mstiteľom
slz svojich matiek a svojich žien. Lebo nikde na Slovensku
náš ľud nepodstúpil takú Golgotu,
ako na slovenskom východe, kde za 5 rokov stále
vojská boly až do skončenia války. Po
válke, kto prešiel Zemplínom, ten videl, že
cesty sú od diel rozbité, mosty polámané,
obce vypálené, takže východné
Slovensko má viac ako 70 obcí, kde vojnou znivočené
školy nie sú vybudované. A mládež
10 až 13 rokov do školy vôbec nechodí.
Východoslovenský ľud s trpelivosťou čakal,
že školy, cesty, mosty, rieky a ich hospodárske
budovy, válkou znivočené, budú štátom
opravené a vojenské školy vyplatené.
Ale, žiaľbohu, miesto toho, aby podporu dostali, prišly
im šesťročné dôchodkové a
iné dane do 30, 60 až 90 dní vyplatiť.
Maloroľnícky a zemedelský ľud, ktorý
nie na ohňovom alebo motorovom stroji mláti, ale
ručnou mláťačkou alebo cepami mláti,
má platiť také ohromné dane. Jemu je
započítané, koľko má katastrálnych
jutár zeme, ale to nie je započítané,
koľko sa urodí na takých hornatých roľách,
a i to len fazoľa, kukurica a ovos.
Bol som v obci Ulič okolo Berezného, kde som videl,
že drevo na horách sosekali a zas rohačkou
pokopali, tam zasiali ovos a na chrbáte ho dolu horou nosia
domov. Pomyslite, dámy a pánovia, život národa
v Beskydách a Karpatoch! Na Nižnom Zemplíne,
kde sú roviny, tam už druhý rok, keď sa
pustí mrak na horách, všetko zaleje voda. Tohoto
roku v júli zobrala voda seno a zrno, dňa 24. októbra
prišla zas povodeň, ktorá zaplavila všetky
polia a na lúkach stojí voda a bude až do jara,
kde by bol teraz dobytok sa pásol.
Preto žiadam v mene východo-slovenského ľudu,
aby pomocou štátu boly upravené cesty, mosty,
školy a rieky, aby válečné škody
boly vyplatené. Tiež aby dávno sľúbená
železničná trať Prešov-Vranov-Michalovce-Sobrance
bola čím skorej započatá a aby ten
biedny národ, ktorý teraz nemôže ako
dávno ísť do Ameriky, mohol zarobiť čo
len na soľ. A s tým by sa pomohlo i hospodárskym
výrobkom. Lebo, keď sa tam pár takých
najde, kto má predať slamu, seno, fazoľu, zrno
a tak ďalej, dobytok, ovce, svine, tam sa žiadni kupci
neukážu. Dávneho času, keď sme
mali spojenie s väčším mestom Maďarska
a Galície, naše hospodárske výrobky
maly železničnú trať Medzilaborce a Nové
Mesto. Ale teraz sme vzdialení od veľkých miest
Slovenska, Moravy a Česka. Lebo od Košíc do
okola sem treba cestovať. A takto i na ďaleko k n ám
všetok tovar draho prichodí. Najbiednejší
východo-slovenský ľud najdrahšie musí
za všetko platiť. Keďby ale železničná
trať Prešov-Vranov-Michalovce-Sobrance bola čím
skôr vybudovaná, pomohlo by sa tým východo-slovenskému
chudobnému ľudu k práci a hospodárskym
ako aj obchodným ľuďom v Zemplíne.
Náš východo-slovenský ľud hospodársky,
administratívne nekonečne trpí. A dúfam,
že mu bude pomožené. Myslím, že naša
finančná a hospodárska správa musí
umožniť, aby sa stal verným strážcom
veľkého mysteria slovanskej pôdy. Čierna
zem slovenská, zmáčaná slzami naších
matiek, posiata mohylami naších otcov buditeľov,
je symbolom Slovenska a Slovensko musí sa stať v bratskej
spolupráci s veľkým českým národom
nádejou Československej republiky.
Ja myslím, že v našej Československej
republike docielime všetko, keď v našom verejnom
živote miesto stranníckej kolízie a osobných
egoizmov zavládne duch snášanlivosti, duch
pospolitosti a duch spravodlivosti.
Od prevratu na Slovensku prešla doba 8 rokov. Doba táto
je snáď dlhšou dobou v živote jednotlivca,
ale je krátkou, veľmi krátkou dobou v živote
národa. My Slováci dobre vieme, že náš
národ trpel za starého režímu a predovšetkým
náš slovenský východ. Náš
ľud nemal pre svoj dorast žiadnych hospodárskych
škôl, kde by mohol syn nášho národa
ďalej v prakticky sa zdokonaľovať na poli národohospodárskom.
My sme dobre vedomí si všetkého toho, ale práve
preto žiadame, aby v oslobodenom štáte československom
bolo pamätané po každej stránke na slovenský
východ. Náš ľud trpel oproti krajom západoslovenským
v dobe svetovej vojny o mnoho viac. Je treba so stanoviska národo-hospodárskeho,
aby vláda čo najviac na Slovenskom východe
podporovala otázku stavebného ruchu. Ako sú
nám dôkazom cifry, bolo po tejto stránke na
Slovensku dosiaľ málo vykonané. Nechcem tuná
nikoho obviňovať, ale apelujem aj na činiteľov
na Slovensku, aby tejto otázke sami venovali svoju pozornosť.
Je už raz treba, aby bol na Slovensku urobený riadny
kataster, meliorácia a komasácia sú životnými
záujmy východného Slovenska, práve
tak ako lesná reforma.
Východo-slovenský ľud, ktorý daňovými
ťarchami bol toľko sužovaný, dúfa,
že daňová reforma, ktorá sa bude čo
skoro prejednávať, donesie mu úľavy. Na
to nech sa pri prejednávaní tejto reformy nezabúda.
Ďalej chcem spomenúť, že náš
chudobný sedliak je koľkorazy daňovými
úrady prenasledovaný preto, že vraj nezaplatil
za porážku doma vykrmeneja pre vlastnú svoju
potrebu chovanej svine predpísanú daň. Zdôrazňujem,
že taký sedliak, ktorý je vzdialený
často na kilometry od väčšej obce a len
málo kedy má čas čítať
noviny, ani nevie, že má voľačo platiť.
Mal som prípady, že taký ubohý chudobný
človek, honený po úradoch pre niekoľko
korún, musí sa dovolávať nielen ministerstva
financií, ale aj kancelárie pána prezidenta.
Žiadam, aby daň z porážky pre domácu
potrebu bola zrušená.
Náš slovenský východ už síce
pochopil v poslednej dobe význam poisťovania sa proti
požiarom, štatistika poisťovania na slovenskom
východe v tomto ohľade stúpa, ale sú
odľahlé dediny, kde napriek tomu ľud dosiaľ
nie je poistený. Preto je treba často súrnej
výpomoci pohorelcom a snažne prosíme, aby v
takýchto prípadoch ministerstvo žiadosti čím
skör vybavovalo. A musím konštatovať, že
štatistika požiarov na slovenskom východe v poslednej
dobe poklesla.
Končím. My, ktorí objektívne vždy
pozeráme na každú okolnosť a príčinu,
sme si dobre vedomí toho, čo sa pre slovenský
ľud na východe dosiaľ vykonalo a čo sa
v krátkej dobe musí vykonať.
Dámy a pánovia! Nezabúdajte, že Slovensko
je ten člen tej veľkej slovanskej rodiny, ktorému
osudom dejín bolo zlé nakladanie, ktorý veľmi
mnoho zkúsil, a preto sa nedivte, že v tom svetovom
pokroku súčasnej doby chce, aby tiež on bol
na tej výške, ako jeho druhí rodní bratia,
ktorí majú lepší údel osudu.
Je to cesta dlhá, ale cesta istá a konečného
víťazstva. My veríme, že náš
ľud, ktorý v ťažkých dobách
nezabúdal svojej rodnej slovenskej matky, pôjde s
radosťou vždy v ústrety pokroku na poli národohospodárskom
a bude vždy s vďačnosťou vzpomínať
všetkých tých, ktorí v osude svetových
dejín pracovali s ním ruku v ruke za jeho lepšiu
budúcnosť. My máme pevnú vieru, že
dnešný režím splní všetky
oprávnené požiadavky nášho slovenského
zemedelského ľudu aj na poli národo-hospodárskom
a preto budeme s dôverou a radi pre tento rozpočet
hlasovať. (Potlesk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dalším řečníkem je pan posl.
F. Matoušek. Uděluji mu slovo.