Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Dovoluji si vznésti zde dotaz na ministra železnic a ministra pošt: jsou oba páni ochotni oznámiti úplnou jmenovitou statistiku německých a českých úředníků, kteří od té doby, co republika trvá, byli restringováni, a výslovně nám sděliti, jak jest nyní používáno restringovaných českých úředníků? Tyto okolnosti bylo nutno vesměs uvésti, poněvadž teprve z nich je patrná bezohlednost, se kterou restringovaní němečtí úředníci vrženi byli do bídy a nouze. Připomínám restrikci provedenou právě před vánocemi. Je to pádným dokladem, že do těchto podniků naprosto nevnikl obchodnický duch, neboť obchodník udržuje si všemi prostředky svůj vyškolený osvědčený personál, poněvadž v opačném případě by jeho obchod nemilosrdně zašel. Výkonnost se snížila, to nevadí, hlavní věcí je sledovati národní účely. Jazyková otázka má v podnicích, to dlužno předeslati, přednost před vlastním výkonem. Zdá se mi to býti skutečně dětinským, jestliže nyní pan ministr pošt Nosek v rozpočtovém výboru veřejně prohlašuje, že s dopisy z cizozemska jinak se zachází nežli s dopisy z vnitrozemí, poněvadž se ve vnitrozemí předpokládá u toho, kdo napíše nesprávně jméno na obálku, zlý úmysl. (Různě výkřiky na levici.) To by se přece muselo teprve dokázati. Představte si přece na druhé straně tolik lidí píšících dopisy, kteří žádného zlého úmyslu nemají. Potom známé události s poštovními schránkami a vše ostatní, jest to skutečně příliš malicherné a mám příliš málo času, než abych o tom mluvil, ale vše to ve své spojitosti tvoří přece kapitolu: Sledování jednostranného národního účelu. Nezbytný způsob provozu označuje finanční ministr zcela správně pravdivým slovem: výkon za výkon. Řekl bych: výkon za menší výkon, neboť my jako zákazníci, odběratelé, účastníci zařízení poštovního a železničního, jsme nuceni za všech okolností poplatky zapraviti a jsme přece v mnohých případech špatně obslouženi, nejsme odměněni úplným výkonem.

Pánové, vada, mluvím-li zejména o poště a dráze, záleží v tom, že tyto podniky nejsou obchodnicky řízeny. Co platno, má-li kdo odborníky za poradce a přece rady odborníků nedbá! Máme sice státní železniční radu pro otázky organisační, jízdní řád, tarifnictví, stavbu nových drah, podává dokonce posudky, avšak příslušná místa posudků těch nedbají a nejsou povinna jich dbáti. Totéž vidíme u pošty. Na druhé straně shledáváme přece nezbytným, aby vlastní správa, aby řízení přešlo do obchodnických rukou, pak se také dostaví důvěra v tyto podniky. Potom ukážeme také podnikům, že nutno po obchodnicku mysleti, že musí vejíti do nich zcela jiný duch, duch ukládající zdvořilost a úslužnost k obecenstvu a povinnost uplatňovati se jako národohospodářský podnik.

Řeknu vám pěkný příklad: Westfalen píše v jednom pojednání o tom, jak se utvářily hospodářské poměry mezi Evropou a Amerikou: Nejdůležitějším průkopníkem a měřítkem pokroku hospodářského rozvoje ve Spojených Státech jsou dráhy a ve spojení s nimi pošta. Vážení, nepotřeboval jsem vlastně nic více připojiti, duch v onom smyslu musil by při této větě zavanouti. Význam železnice má přece spočívati v dopravě zboží a osob, rychlosti, hromadné dopravě, pravidelnosti, přesnosti a spolehlivosti, ochraně obecenstva a zboží. Nejdůležitější složkou pro veškeré dráhy jest úprava tarifu. Železničnímu tarifnictví připadá významná úloha, aby v souhlasu s celní a obchodní politikou státu, přihlížejíc k zeměpisné poloze a hospodářským poměrům země podporovala činnost průmyslu, živností a polního hospodářství usnadněním odběru surovin a polotovarů a jim, jak vhodnými tarifními opatřeními atd., otevíralo nová odbytiště, tak i umožňovalo soutěž s cizími výrobky v tuzemsku a v cizině. V praxi setkáváme se však s tolika rozpory v dopravnictví. Vezměme si osobní tarify. Byly zvýšeny. Konají se konference o jízdním řádu, projeveným přáním se však ponejvíce nevyhovuje. Poukazuji na propočítávání nákladních sazeb státních drah s místními drahami, na přímé tarify pro zboží s cizinou. Slyšíme sice z ministerstva železnic: Vše se připravuje, připravuje. Ano, avšak obchodník musí rychle pracovati, tu nesmíme si nechávati na čase. Poukazuji dále na výjimečné tarify, kterých by bylo potřebí pro vývoz i dovoz. Co podnikl v tomto směru již textilní průmysl, avšak s malým výsledkem! Poukazuji na uhelný tarif. Německo platí při odběru uhlí za stejných základních cen při vzdálenosti 100 km o 240 Kč 60 h méně, t. j. 17%. Poukazuji k tomu, jak bude nutno odstraniti různé nepřístojnosti. Zajímavý příklad: V jisté stanici v nížině vykazuje železniční váha, jak personál tvrdí a připouští, úchylku 1.000 kg, je to neudržitelný stav, nikdo nemůže se spolehnouti na váhu úřadem železničním zjištěnou. A přijde-li velký vagon, tu se zváží nejdříve jedna polovice, pak druhá a ze dvou polovin vyšetří se váha. To jsou neudržitelné poměry, zde nutno zavésti pořádek.

Pořádek byl by také ihned zaveden, kdyby ručení dráhy a pošty bylo stanoveno podle paragrafů občanského nebo obchodního zákoníka, pak byste najednou viděli, jak by byl ihned pořádek v těchto obou podnicích. Pak musily by platiti, až by byly černé. Změna dostavila by se velmi rychle.

Zmíním se ještě o zařízeních nádražních, o úpravách stanic. Českými označeními stanic v německých krajinách a květinovou výzdobou všech nádraží není ještě všecko vyřízeno.

Podobné poměry jsou také u pošty. Musím přirozeně kárati nepřístojnosti, k tomu jsem povinen, jak v dopravě telegramů, tak i v provozu telefonním. Museli byste jednou vyjeti si na venek, tu byste viděli, že musíte celé hodiny čekati na hovor s Prahou, jejž krátce vůbec nedostanete, na nějž jste naléhavě nuceni tři až 4 hodiny čekati. Chcete-li místní hovor, nedostanete, bůhvíjak dlouho, žádného spojení, mluvíte-li, přijde do toho meziměstský hovor a jste-li hotovi, trvá to dlouho, než jste vypojeni. Jsou to zdánlivě maličkosti, avšak jsou to dopravní překážky a dlužno se o nich zmíniti. Stejné překážky způsobeny byly restrikcí: nepřístojnosti při doručování pošty. Doručování se omezilo, telegramy se víc nedoručují. Uvádím případ z Velkého Šanova. Poštovní úřad jest od firmy vzdálen 1/2 minuty, telegram zůstane ležeti v poštovní uzavřené schránce a obchodník dostane jej teprve o den později, poněvadž do toho přišla neděle. U poštovního šekového úřadu je to právě tak. Jazyková otázka jest hlavní věcí. Také zde nezavál ještě obchodnický duch.

Při této kapitole připomenu něco k budoucímu návrhu stran poštovní spořitelny. Má se u nás zavésti poštovní spořitelna. Je pravda, že ve všech téměř zemích, nejen evropských, nýbrž i v Americe, v Japonsku atd. jsou již od desítiletí zřízeny poštovní spořitelny. Je také pravda, že v Německu poštovní spořitelny nemají a je také pravda, že právě v rakouské poštovní spořitelně nedávno objevila se ztráta 110 milionů šilinků, t. j. asi 550 milionů Kč. Nemám se všeobecného národohospodářského hlediska zcela žádných námitek proti zřízení poštovní spořitelny, avšak došel jsem k tomu, že v našem státě dlužno rozlišovati dvojí národní hospodářství, národní hospodářství německé a české. Pravidlem jest, že co se z německého národního hospodářství vyzíská, to se v Praze nahromadí a přiděluje bez výhrady českému národnímu hospodářství. Již s tohoto hlediska nebylo by dnes ještě lze s konečnou platností pro to se rozhodnouti.

Přistupují však k tomu také ještě jiné důležité okolnosti. Úkolem spořitelen jest, aby shromažďovaly úspory drobných lidí a tyto pak odevzdávaly národnímu hospodářství k použití na přiměřené zúrokování. Spořitelní vklady jsou již od původu - to jest nejdůležitější zásada - nadány bezvýhradnou pupilární jistotou, t. j. sirotčí jistotou, právě jako státní papíry. Tu však přece musím s naléhavou výzvou k vám se obrátiti a ptáti se: Neporušil již stát tuto pupilární jistotu tím, že neproplatil válečné půjčky? A na druhé straně vyvolána byla tímto neproplacením tíseň u spořitelen. Táži se zde pana finančního ministra - zásadní svolení ministerské rady bylo již před drahnou dobou uděleno - je-li ochoten upraviti otázku lidových peněžních ústavů a kdy? Nemá asi potuchy o této nekonečné bídě, nouzi, do které v tomto směru lid přišel. Zvu ho zdvořile, aby se mnou vyjel ven, a dovedu ho k spořitelním vkladatelům, kteří ve dnech svého stáří mohli dobře žíti a dnes jsou v nejtrpčí nouzi a bídě. Otevřeně ptám se opětně pana finančního ministra: Jest ochoten otázku spořitelen konečně upraviti? Pokládám to za samozřejmé. Dnes uplatňuje se stanovisko, že jest to hlavním požadavkem německých stran. Povinností jest tento požadavek splniti, povinností jest, nedopustiti stůj co stůj, aby pojem pupilární jistoty byl otřesen.

Velectění! Chtěl bych ještě uvésti, že otázce radiové, letecké pošty, automobilové osobní dopravy dlužno přikládati velký význam, aby se dostalo hospodářství přiměřených úlev, jaké mezinárodně všeobecně jsou zavedeny. Pokud se týče investicí při podnicích, jest stanoviskem pana finančního ministra, že jest je uhraditi z příjmů. Uvádí za důvod, že podniky a zejména dráhy a pošta se nerentují a že úroková míra jest příliš vysoká. O tom lze se rozhodně příti. Teoreticky jest možný spor o to, zda jest správné, aby se touto cestou investice vyřizovaly. Staré rakouské dráhy měly rentabilitu 3% a tu bylo vždy nadáváno na dráhy, že za nic nestojí. Naše dráhy se nerentují, peníze lze si těžko opatřiti, snad převládá také stanovisko, že se v tomto směru úvěr vůbec těžko dostane, neboť nucenou výpůjčkou nelze toho nikterak dosíci. Tu bych pak myslil, kdyby pošta a dráhy, nejdůležitější to podniky, byly obchodnickým řízením a vedením k oné rentabilitě vyburcovány, že by celou otázku bylo jinak upraviti. Nynější stav nepřipouští jiného řešení. Jsem toho názoru, že dlužno rozeznávati produktivní a neproduktivní investice, dlužno také rozeznávati, kde jest investicí nejnaléhavěji potřebí. Jak jsou mi sympatičtí Slováci, musím přece poctivě říci, myslím, že na místo kladení kabelů, jež tolik peněz stojí, bylo by bývalo naléhavější zavésti spořádané telefonní poměry v průmyslových okresích severozápadních a severních Čech. Orientace nesmí směřovati jen k východu, jinak dospěli bychom opět k závěru, že jest úmyslem zkracovati v tomto směru německý hospodářský život.

Chci ještě krátce zmíniti se o soli. Jak známo, má stát solní monopol a dlouhou dobu vede se hospodářský boj o to, by bylo lze dovážeti lacinější sůl německou lepší jakosti. Naše sůl k jídlu jest nechutná a nečistá. Naše průmyslová sůl obsahuje řadu látek, zejména železa, což značně škodí, užívá-li se jí pro účely průmyslové. K tomu všemu jest naše sůl dvakráte tak drahá než sůl říšsko-německá, jež proti ní jest ještě lepší. Je to přímo nemorální počínání státu, chce-li špatné zboží nadále tak draho prodávati jako dosud. Není myslitelno, že by naše hranice zůstaly dále uzavřeny pro hodnotnou říšsko-německou sůl. Není pravda, dovolává-li se finanční ministerstvo toho, že sůl jest proto dražší, poněvadž doly leží na konci Slovenska. Jsem nucen také jménem obchodnictva proti tomu se ohraditi, že sůl k vaření a k jídlu jest obchodnictvem znečišťována. Žádný obchodník nemá na tom zájmu, aby sůl zaprášil. O ostatních podnicích, tak na př. tabákové režii atd., nemohu se dále rozšiřovati. Měl bych ještě mnoho co říci, avšak zastávám stanovisko, že všechny tyto podniky, mají-li vykazovati rentabilitu pro stát, mají-li napomáhati k ulehčení daňového tlaku, musí býti prodchnuty obchodním duchem. Teorie se velmi různí od praxe. Přál bych si mnohdy, aby resortní ministři vyšli si do praxe a přesvědčili se, jak nepoměrně velký jest rozdíl mezi teorií a praxí. Jedno přísloví praví: "Měkce sedí v křeslech ministři, avšak tvrdě dorážejí na sebe v zemi národové." To odpovídá pravdě a lze to jen tehdy změniti, vyjdeme-li do praxe a podíváme se, jak vše jest drsné, s jakými překážkami a obtížemi spojeno. Ještě několik slov k aférám. Nechci se vysloviti o Gajdově ani Eislerově aféře, nemám více času, zbývají mně jen ještě dvě minuty. To jediné konstatuji: Dobře, že jsou aféry, jen ven s nimi a ještě více dalších! Víte proč? Potom také v cizině jednou poznají a uvidí, komu osudem bylo svěřeno 3 1/2 milionů Němců a jiných menšinových národů. (Potlesk poslanců něm. strany národní.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo pan posl. Böhm.

Posl. Böhm (německy): Slavná sněmovno! Byl nám předložen státní rozpočet pro rok 1927, rozpočet, o kterém neměli ještě Němci příležitosti spolupracovati, a který byl dohotoven již před vstupem Němců do vlády. Požadavky německého národa nedošly v tomto státním rozpočtu nikterak vyhovujícího zřetele. Spolupráce v nynější době, jakož i přirozený pojem práva vyžaduje přesun číslic a částek zařazených pro nutné potřeby národa, který osvědčil vůli k spolupráci na státní správě vstupem do vlády. Generální zpravodaj zvláště zdůraznil ve svých vývodech aktivitu rozpočtu a při tom neopomenul prohlásiti, že aktivita státního rozpočtu pro rok 1927 byla možnou z vlastní síly a z vlastní práce bez cizí pomoci - míněna byla pravděpodobně pomoc jiného státu - a že snížení státního rozpočtu o 10 miliard během pěti let je potěšitelnou známkou konsolidace státu a stabilisace jeho veškerého hospodářství. (Výkřiky něm. soc. demokratických a komunistických poslanců.) Pan zpravodaj nezamlčel také uznání hodným způsobem zásluhu Němců na aktivním rozpočtu účastí na produktivní práci celého národního hospodářství a s tohoto hlediska měla by býti na české straně v budoucnosti oceňována spolupráce s Němci a zacházení s nimi v národním ohledu. (Výkřiky poslanců něm. strany národní a něm. poslanců soc.- demokratických.) Státní správa československé republiky umožní prý během nejbližší doby další snížení částek rozpočtu, kterýžto moment by byl dán zvláště správní reformou, zjednodušením státní správy, zaměstnáváním jen zdatných a schopných úředníků, omezením výdajů na propagandu a representaci, likvidací ministerstva unifikací a ministerstva pro zásobování lidu, což samo stojí státní správu ročně 12 milionů, snížení výdajů oněch ministerstev, pokud netýkají se vzdělanosti a hospodářství, způsobí zmenšení státních výdajů. Nesmí býti zapomenuto, že obchodními smlouvami s Německem, Rakouskem a Maďarskem podporuje se zvýšení vývozu, což jest v zájmu aktivní obchodní bilance a tedy v zájmu celého národního hospodářství a proto musíme míti uzavírání takových obchodních smluv v budoucnosti stále na zřeteli. Snížení státních dluhů přátelskými vztahy k zahraničním státům přineslo by hospodářství tohoto státu a jeho obyvatelstvu značnou úlevu.

Mým úkolem dnes je, abych pojednal o rozpočtu ministerstva zemědělství pro r. 1927 s hlediska hospodářského a národního. Rozpočet ministerstva zemědělství podává nám přehledný obraz o zvelebovacích opatřeních tohoto ministerstva, avšak také stejně přehledný obraz o poškozování určitých odvětví zemědělských. Při této příležitosti musím zdůrazniti, že zemědělství dostalo se v státním rozpočtu velmi macešského zacházení a že úsporný systém v tomto oboru je velmi špatně na místě, ježto správa státu musí stále pamatovati na to, že podpora zemědělství z veřejných prostředků přináší s sebou snižování výrobních nákladů a že toto snižování jest v zájmu celku. Zvýšením zemědělské výroby měla býti umožněna obživa obyvatelstva v tomto území státním z vlastních výrobků.

Pojednávaje o jednotlivých položkách a kapitolách, obracím se v prvé řadě ke správě ministerstva zemědělství. Správa tohoto ministerstva zařazuje výdaj 8,041.000 Kč. Pokud jde o tuto správu, musí vždy a stále býti poukazováno na to, že v ministerstvu zemědělství posud žádní Němci nenalezli zaměstnání jako úředníci. (Výkřiky něm. soc.-demokratických poslanců.) Je nutno, aby v tomto směru učiněny byly změny, a to v té formě, že v budoucnosti budou ve správě ministerstva zemědělství zaměstnáni i němečtí úředníci podle klíče obyvatelstva. Tímto oprávněným přáním německého zemědělstva nemá býti nikterak projevována pochybnost o nestrannosti nynějšího úřednictva, nýbrž ve znamení demokracie (Výkřiky komunistických poslanců. ) v době, kdy Němci mají účast na veřejném životě a na státní správě, je přání po zaměstnávání německých úředníků v ministerstvu zemědělství plně oprávněným. S tohoto místa chceme uznati, že pro zemědělské školství vykonává ministerstvo zemědělství poměrně dosti a s uspokojením chceme vzíti na vědomí slova pana ministra v rozpočtovém výboru o vybudování zemědělského školství, přece však musí i v tomto směru býti projeveno výslovné přání, aby všechny kruhy zemědělské, také německé, byly účastny požehnání zemědělského školství a je pro budoucnost nutno, aby z těch 31 milionů Kč, které nalézáme zařazeny ve státním rozpočtu pro rok 1927 na zemědělské školství, byla přikázána značná částka německému zemědělství, aby síť zemědělských škol v německém kraji byla tažena ještě mnohem hustěji, aby mohly splniti svůj účel jako zemědělské školství. (Výkřiky něm. soc. - demokratických poslanců.)

Pokud jde o zemědělské školství a pokusnictví musí býti projevena stížnost, že německé kraje jsou v tomto ohledu velmi poškozovány. Zemědělské pokusnictví má za účel přinášeti praktickému zemědělci výsledky vědeckých pokusů a badání na poli zemědělství. Československo věnuje zemědělskému pokusnictví veliké částky, jež však nikterak nepřicházejí ve prospěch německého zemědělství, ježto pokusné stanice se nacházejí jen v českém kraji a zprávy jsou vydávány jen v českém jazyku. Státní správě nebude při trošce dobré vůle nikterak těžkým, učiniti německé zemědělce a malorolníky zřízením státních pokusných ústavů s německými úředníky v německém kraji účastnými na výsledcích zkoušek vědeckého badání v oboru zemědělství. Pro r. 1926 bylo na kapitole 9 "Zemědělské organisace" zařazeno přes 9 milionů Kč, kdežto pro rok 1927 je zařazena již pouze částka přes 6 1/2 milionu Kč. Podpora zemědělských organisací a středního a drobného stavu zemědělského je se zřetelem na nutnou práci osvětovou, jež se musí díti ve velmi velikém rozsahu, jistě velmi na místě. Je tedy mým úkolem, abych projevil oprávněný požadavek, aby částka přes 9 milionů nebyla budoucně za žádných podmínek tak dále snižována a aby se ze zařazené částky dostalo přiměřené podpory všem zemědělským organisacím v tomto státě. Podle zákona ze dne 17. února 1922 ručí ministerstvo zemědělství zemědělským družstvům za úroky ze ztrát konjunkturních. Poněvadž v důvodové zprávě k rozpočtu se mluví zvláště o podpoře pro nabyvatele zabraných statků a půdy, a tato položka byla snížena z 2 1/2 milionu v roce 1926 na 1,268.000 Kč v letošním státním hospodářství, a částečné obnosy této úrokové záruky pro léta 1924 a 1925 nebyly oněm zemědělským organisacím vyplaceny, je nebezpečí, že v budoucnosti nebudou již moci dostati jim na 10 let zaručené zúročení ze ztrát let 1920 a 1921. Jménem družstevních svazů německého území historických zemí projevuji výslovné přání a plně oprávněný požadavek, aby tyto úrokové příspěvky byly i v budoucnosti zaručeny. V rozpočtu pro rok 1926 činila položka k částečné úhradě nákladů revisí a statistiky zemědělských podniků 2 miliony korun. Ve státním rozpočtu nám předloženém je již zařazen jen jeden milion korun, takže státní příspěvek k nákladům revise zvláště svazů zemědělských družstev sotva přibližně odpovídá třetině skutečných výdajů. V tomto případě jde o výdaj, který by jinak měl nésti stát, poněvadž se revise provádí jen v přeneseném oboru působnosti. (Předsednictví převzal místopředseda Slavíček.) Snížení zařazené částky v rozpočtu pro rok 1927 je v tomto případě, kde jde o organisace středních a drobných zemědělců, velmi nevhodným a bylo by přáním zvláště svazů družstev všech zemí v tomto státě, aby státní příspěvek k nákladům revisí byl ponechán v nynější výši 2 miliony korun.

Nesluší se, že na příklad moravskému svazu družstev byl výnosem ze dne 9. července 1926, č. 53171/VII, státní příspěvek k nákladům revisí prostě odepřen. Nově pojata byla do tohoto rozpočtu položka 4 milionů Kč na podporu vybudování strojních zařízení družstevních lihovarů. Důvodová zpráva mluví o družstevních lihovarech, které byly převzaty při provádění pozemkové reformy a které potřebují státní podpory k patřičnému vybudování svých podniků. V německé krajině nebyl, pokud vím, německým družstvům přidělen žádný lihovar a připadá proto tato částka výhradně českým družstvům.

Není možno vítati, že zemědělské výstavnictví doznává snížení státní podpory při půl milionu na polovici, poněvadž za takových poměrů jeví se velmi pochybným, zda zemědělské výstavy budou moci býti v budoucnosti vůbec pořádány. Jednou z nejobtížnějších otázek zemědělství německého území je veliký nedostatek zemědělského dělnictva, a při této poradě o rozpočtu je nutno na tento nezdravý stav poukázati. Na jedné straně tisíce nezaměstnaných, na druhé straně ohrožení hospodaření nedostatkem zemědělských pomocných dělnic. (Posl. Schmerda [německy]: Plaťte zemědělským dělníkům!) Prosím, 200 Kč dostane se zemědělské pomocné dělnici měsíčně v severočeském kraji, při tom zacházení jako s vlastním dítětem, a jestliže za takových podmínek není možno dostati zemědělských dělnic, pak mám za to, že působí jistá agitace, jež zemědělství béře dělníky. (Výkřiky.) Různé články v novinách svědčí o nezaměstnanosti a bídě, zvláště v Pošumaví, kdežto my v severních Čechách, kde se právě v příštích 3 nedělích provede změna stálých zemědělských pomocných dělníků, stojíme před skutečností, že v okresu děčínském nedostává se na 400 zemědělských pomocných dělnic. Bylo by uvážiti, zda by zavedením zemědělských zprostředkovatelen práce u zemědělských organisací v obvodu každé okresní správy politické a další pronikavou organisací pracovního trhu nebylo možno dosáhnouti brzké nutné odpomoci v tomto směru. V zájmu udržení mnohé zemědělské existence, jejíž zachování je i v zájmu celku, musím s tohoto místa žádati zákonnou úpravu této otázky v době co nejkratší, již také s ohledem na neudržitelné poměry zvláště v našem průmyslovém severočeském kraji, jakož i ve všech ostatních krajinách. Nepohlížíme proto nikterak radostně na snížení položky 10 "Zemědělské dělnictvo" - "Zprostředkování práce" "Odměny dlouholetých služeb", neboť pro německé zemědělství znamená otázka zemědělských dělníků v budoucnosti jednu z nejpalčivějších otázek. Při této příležitosti poukazuji na velikou nespokojenost zemědělského dělnictva s nynějším systémem sociálního pojištění. Naše dělnictvo žádá brzkou novelisaci dosavadních zákonů o sociálním pojištění, onu novelisaci, jež je v zájmu všech vrstev povolání. (Výkřiky něm. soc.- demokratických a komunistických poslanců.) Celý severočeský kraj, jakož i jiné části tohoto státu byly postiženy v letech 1923 a 1924 těžkou katastrofou .Tisíce ha lesa v stáří 10 až 80 let byly úplně zničeny mniškou a výnos těchto lesů činil jen pětinu výtěžku při normálním kácení.

Následkem nedostatku finančních prostředků, vydatné podpory státními příspěvky jsou dnes ještě tisíce hektarů lesa neobdělány, a je nevhodné, že v rozpočtu pro rok 1927 je zařazena na zalesnění holých ploch a na udržování lesních školek částka o 3/4 milionu Kč menší než v roce 1926.

Těžce poškození žádají, aby dotace pro tuto kapitolu byla podle rozpočtu ponechána, aby byly umožněny další podpory pro poškozené. Poukazuji při této příležitosti na to, že se zřetelem na vylíčené poměry je třeba snížen válečných přirážek k dani pozemkové u lesu v návrhu zákona o daních a aby zákonnými ustanoveními bylo upraveno osvobození od daní na řadu let pro takové plochy, jež mají býti nově zalesněny a jsou již osázeny.

Lístkem do věnce slávy v rozpočtu státním pro rok 1927 není snížení příspěvku na ovocnictví, vinařství a zelinářství ze 47 milionů na 9.7 milionů. (Hluk. Výkřiky něm. soc. demokratických poslanců.) To vás ovšem mrzí, že naši zemědělci a malorolníci netroubí výhradně na váš roh. V poslední době zvláště v Polabí se vyskytující škůdci ovoce vyžadují velmi odborného potírání, a to může býti umožněno jen poučením v odborných organisacích pěstitelů ovoce. Zasílání a zužitkování ovoce je velmi choulostivou a zvláště důležitou kapitolou, má-li zboží zůstati na zahraničním trhu schopným soutěže. Pověřen odbornými organisacemi pěstitelů ovoce, jménem moravského vinařství a zelinářství mohu uplatniti jen ten jeden plně oprávněný požadavek, že takové snižování příspěvků ve státním rozpočtu pro rok 1927 na ovocnictví, vinařství a zelinářství je nemožným a že tato dotace v předloženém rozpočtu musí býti bezpodmínečně zvýšena. Pěstitelé ovoce žádají konečně uvolnění obchodu s ovocem, a družstva pro zužitkování ovoce, která se mají v nejkratší době vytvořiti, budou potřebovati vydatné státní podpory, aby vážnost polabského ovoce a vážnost vnitrozemského ovoce vůbec na trzích tuzemských i cizích nebyla snižována, jakož i aby se mohlo vystoupiti proti pusté bursovní spekulaci i na tomto poli.

Na počátku svých výkladů poukázal jsem na to, že na vzdělanosti a na produktivním hospodářství tohoto státu nesmí se ve státním rozpočtu šetřiti, nýbrž že se může dosahovati těchto úspor zjednodušením státní správy a snížením státních dluhů. Tato úvodní slova vztahoval jsem zvláště také na kapitolu zvelebování osiva, protože snížením státního příspěvku v roce 1927 na polovičku oproti roku minulému je toto odvětví zemědělství velmi poškozeno. Omezení podporování semenářství, v kterémž oboru pan profesor Freudl v Děčíně-Libverdě vykonal pro německé kraje mnoho vděčné práce, neznamená nikterak zvýšení výroby, poněvadž přece, jak známo, pečlivě pěstované osivo je základem nejvyššího výtěžku v každém ohledu. Stejně dotýká se německého zemědělství velmi nepříjemně, že zvelebování pěstění krmiv, jež dnes stojí ve znamení lukařství a potřebuje ještě mnohého poučení, jež je spojeno s velkými náklady, zkráceno bylo ve svých příspěvcích z 280.000 Kč v r. 1926 na 80.000 Kč v r. 1927. Poukazuji při tom na chudé kraje šumavské, jejichž výtěžky obilí velkým dílem kryjí jen vlastní potřebu a jež jsou jen a jen odkázány na dobytkářství. Racionelní, státními opatřeními podporované pěstění krmiv tvoří především základní podmínku vyhovujícího chovu dobytka, a musíme žádati, aby ubohému domkáři a rolníku z Pošumaví umožnila se státní podpora k zvelebení pěstění krmiv zařazením v přiměřených částek do předloženého státního rozpočtu.

Větší částka je zařazena na akci proti šíření rakoviny bramborů. Je to úplně odůvodněný a oprávněný požadavek našeho zemědělství, aby byl rovněž podporován odběr sadby bramborů z ciziny. Při přejímání bramborové sadby tuzemského původu zemědělskými družstvy bylo stanoveno, že sadba prostá rakoviny, kupovaná s podporou státu, nebyla nikterak bezvadná, že byla málo klíčivá a že bylo možno nalézti v jednom pytli tři až čtyři odrůdy. Z toho důvodu naprosto nesmí býti bezvadné, proti rakovině imunní zahraniční sadbě odpírána státní podpora. Na pokusnictví s umělými hnojivy byly škrtnuty rovněž dotace, ač právě v tomto oboru je třeba ve zvýšené míře pokusů k zavedení umělých hnojiv v hospodářských podnicích.

Jedním z nejobtížnějších oborů v nynějších poměrech je dobytkářství. Zde nezavádí státní rozpočet žádného snížení příspěvků, což nutno vítati, přece však obtížné poměry vyžadují nezbytně zvýšení. Opět je to jihočeský malorolník a rolník, který přes levnou nabídku nemůže odbýti svého dobytka, a musí často prodávati daleko pod výrobní cenou. Jediný pohled na zprávy trhu dobytčího a masného z minulého týdne dokáže, že přes agrární cla nejeví se na domácích trzích nedostatek jatečného dobytka a že přes agrární cla dováží se ve vysoké míře cizozemský dobytek. Na pražský trh vepřů bylo přivezeno v minulém týdnu 208 tuzemských a 1247 cizozemských vepřů, z nichž zůstalo 129 tuzemského původu neprodáno. Podobný byl poměr na pražském trhu masném, kde bylo vedle 899 tuzemských ještě 1355 zahraničních vepřů. Za těchto poměrů je samozřejmo, že v mnohých krajích nastala odbytová krise pro tuzemský dobytek a státní správa má povinnost této odbytové krisi čeliti. Vytvoření odbytišť přímým stykem mezi prodávajícím a kupujícím jižních a severních Čech zřízením zemědělských sprostředkovatelen dobytka, jež musí požívati osvobození od dopravného a daní, vytvoří jihočeským rolníkům odbytiště v severních Čechách. Subvencování chovných zvířat podle nynějšího systému je nedostatečným a tento státní příspěvek musí býti alespoň desateronásobně zvýšen, má-li býti v oboru chovu dobytka vykonáno něco zdárného. Je proto třeba, aby se kapitole "Chov dobytka" dostalo zvýšení státních příspěvků.