Dovoluji si vznésti zde dotaz na ministra železnic
a ministra pošt: jsou oba páni ochotni oznámiti
úplnou jmenovitou statistiku německých a
českých úředníků, kteří
od té doby, co republika trvá, byli restringováni,
a výslovně nám sděliti, jak jest nyní
používáno restringovaných českých
úředníků? Tyto okolnosti bylo nutno
vesměs uvésti, poněvadž teprve z nich
je patrná bezohlednost, se kterou restringovaní
němečtí úředníci vrženi
byli do bídy a nouze. Připomínám restrikci
provedenou právě před vánocemi. Je
to pádným dokladem, že do těchto podniků
naprosto nevnikl obchodnický duch, neboť obchodník
udržuje si všemi prostředky svůj vyškolený
osvědčený personál, poněvadž
v opačném případě by jeho obchod
nemilosrdně zašel. Výkonnost se snížila,
to nevadí, hlavní věcí je sledovati
národní účely. Jazyková otázka
má v podnicích, to dlužno předeslati,
přednost před vlastním výkonem. Zdá
se mi to býti skutečně dětinským,
jestliže nyní pan ministr pošt Nosek v
rozpočtovém výboru veřejně
prohlašuje, že s dopisy z cizozemska jinak se zachází
nežli s dopisy z vnitrozemí, poněvadž
se ve vnitrozemí předpokládá u toho,
kdo napíše nesprávně jméno na
obálku, zlý úmysl. (Různě
výkřiky na levici.) To by se přece muselo
teprve dokázati. Představte si přece na druhé
straně tolik lidí píšících
dopisy, kteří žádného zlého
úmyslu nemají. Potom známé události
s poštovními schránkami a vše ostatní,
jest to skutečně příliš malicherné
a mám příliš málo času,
než abych o tom mluvil, ale vše to ve své spojitosti
tvoří přece kapitolu: Sledování
jednostranného národního účelu.
Nezbytný způsob provozu označuje finanční
ministr zcela správně pravdivým slovem: výkon
za výkon. Řekl bych: výkon za menší
výkon, neboť my jako zákazníci, odběratelé,
účastníci zařízení poštovního
a železničního, jsme nuceni za všech okolností
poplatky zapraviti a jsme přece v mnohých případech
špatně obslouženi, nejsme odměněni
úplným výkonem.
Pánové, vada, mluvím-li zejména o
poště a dráze, záleží v
tom, že tyto podniky nejsou obchodnicky řízeny.
Co platno, má-li kdo odborníky za poradce a přece
rady odborníků nedbá! Máme sice státní
železniční radu pro otázky organisační,
jízdní řád, tarifnictví, stavbu
nových drah, podává dokonce posudky, avšak
příslušná místa posudků
těch nedbají a nejsou povinna jich dbáti.
Totéž vidíme u pošty. Na druhé
straně shledáváme přece nezbytným,
aby vlastní správa, aby řízení
přešlo do obchodnických rukou, pak se také
dostaví důvěra v tyto podniky. Potom ukážeme
také podnikům, že nutno po obchodnicku mysleti,
že musí vejíti do nich zcela jiný duch,
duch ukládající zdvořilost a úslužnost
k obecenstvu a povinnost uplatňovati se jako národohospodářský
podnik.
Řeknu vám pěkný příklad:
Westfalen píše v jednom pojednání o
tom, jak se utvářily hospodářské
poměry mezi Evropou a Amerikou: Nejdůležitějším
průkopníkem a měřítkem pokroku
hospodářského rozvoje ve Spojených
Státech jsou dráhy a ve spojení s nimi pošta.
Vážení, nepotřeboval jsem vlastně
nic více připojiti, duch v onom smyslu musil by
při této větě zavanouti. Význam
železnice má přece spočívati
v dopravě zboží a osob, rychlosti, hromadné
dopravě, pravidelnosti, přesnosti a spolehlivosti,
ochraně obecenstva a zboží. Nejdůležitější
složkou pro veškeré dráhy jest úprava
tarifu. Železničnímu tarifnictví připadá
významná úloha, aby v souhlasu s celní
a obchodní politikou státu, přihlížejíc
k zeměpisné poloze a hospodářským
poměrům země podporovala činnost průmyslu,
živností a polního hospodářství
usnadněním odběru surovin a polotovarů
a jim, jak vhodnými tarifními opatřeními
atd., otevíralo nová odbytiště, tak
i umožňovalo soutěž s cizími výrobky
v tuzemsku a v cizině. V praxi setkáváme
se však s tolika rozpory v dopravnictví. Vezměme
si osobní tarify. Byly zvýšeny. Konají
se konference o jízdním řádu, projeveným
přáním se však ponejvíce nevyhovuje.
Poukazuji na propočítávání
nákladních sazeb státních drah s místními
drahami, na přímé tarify pro zboží
s cizinou. Slyšíme sice z ministerstva železnic:
Vše se připravuje, připravuje. Ano, avšak
obchodník musí rychle pracovati, tu nesmíme
si nechávati na čase. Poukazuji dále na výjimečné
tarify, kterých by bylo potřebí pro vývoz
i dovoz. Co podnikl v tomto směru již textilní
průmysl, avšak s malým výsledkem! Poukazuji
na uhelný tarif. Německo platí při
odběru uhlí za stejných základních
cen při vzdálenosti 100 km o 240 Kč 60 h
méně, t. j. 17%. Poukazuji k tomu, jak bude nutno
odstraniti různé nepřístojnosti. Zajímavý
příklad: V jisté stanici v nížině
vykazuje železniční váha, jak personál
tvrdí a připouští, úchylku 1.000
kg, je to neudržitelný stav, nikdo nemůže
se spolehnouti na váhu úřadem železničním
zjištěnou. A přijde-li velký vagon,
tu se zváží nejdříve jedna polovice,
pak druhá a ze dvou polovin vyšetří
se váha. To jsou neudržitelné poměry,
zde nutno zavésti pořádek.
Pořádek byl by také ihned zaveden, kdyby
ručení dráhy a pošty bylo stanoveno
podle paragrafů občanského nebo obchodního
zákoníka, pak byste najednou viděli, jak
by byl ihned pořádek v těchto obou podnicích.
Pak musily by platiti, až by byly černé. Změna
dostavila by se velmi rychle.
Zmíním se ještě o zařízeních
nádražních, o úpravách stanic.
Českými označeními stanic v německých
krajinách a květinovou výzdobou všech
nádraží není ještě všecko
vyřízeno.
Podobné poměry jsou také u pošty. Musím
přirozeně kárati nepřístojnosti,
k tomu jsem povinen, jak v dopravě telegramů, tak
i v provozu telefonním. Museli byste jednou vyjeti si na
venek, tu byste viděli, že musíte celé
hodiny čekati na hovor s Prahou, jejž krátce
vůbec nedostanete, na nějž jste naléhavě
nuceni tři až 4 hodiny čekati. Chcete-li místní
hovor, nedostanete, bůhvíjak dlouho, žádného
spojení, mluvíte-li, přijde do toho meziměstský
hovor a jste-li hotovi, trvá to dlouho, než jste vypojeni.
Jsou to zdánlivě maličkosti, avšak jsou
to dopravní překážky a dlužno se
o nich zmíniti. Stejné překážky
způsobeny byly restrikcí: nepřístojnosti
při doručování pošty. Doručování
se omezilo, telegramy se víc nedoručují.
Uvádím případ z Velkého Šanova.
Poštovní úřad jest od firmy vzdálen
1/2 minuty, telegram zůstane ležeti v poštovní
uzavřené schránce a obchodník dostane
jej teprve o den později, poněvadž do toho
přišla neděle. U poštovního šekového
úřadu je to právě tak. Jazyková
otázka jest hlavní věcí. Také
zde nezavál ještě obchodnický duch.
Při této kapitole připomenu něco k
budoucímu návrhu stran poštovní spořitelny.
Má se u nás zavésti poštovní
spořitelna. Je pravda, že ve všech téměř
zemích, nejen evropských, nýbrž i v
Americe, v Japonsku atd. jsou již od desítiletí
zřízeny poštovní spořitelny.
Je také pravda, že v Německu poštovní
spořitelny nemají a je také pravda, že
právě v rakouské poštovní spořitelně
nedávno objevila se ztráta 110 milionů šilinků,
t. j. asi 550 milionů Kč. Nemám se všeobecného
národohospodářského hlediska zcela
žádných námitek proti zřízení
poštovní spořitelny, avšak došel
jsem k tomu, že v našem státě dlužno
rozlišovati dvojí národní hospodářství,
národní hospodářství německé
a české. Pravidlem jest, že co se z německého
národního hospodářství vyzíská,
to se v Praze nahromadí a přiděluje bez výhrady
českému národnímu hospodářství.
Již s tohoto hlediska nebylo by dnes ještě lze
s konečnou platností pro to se rozhodnouti.
Přistupují však k tomu také ještě
jiné důležité okolnosti. Úkolem
spořitelen jest, aby shromažďovaly úspory
drobných lidí a tyto pak odevzdávaly národnímu
hospodářství k použití na přiměřené
zúrokování. Spořitelní vklady
jsou již od původu - to jest nejdůležitější
zásada - nadány bezvýhradnou pupilární
jistotou, t. j. sirotčí jistotou, právě
jako státní papíry. Tu však přece
musím s naléhavou výzvou k vám se
obrátiti a ptáti se: Neporušil již stát
tuto pupilární jistotu tím, že neproplatil
válečné půjčky? A na druhé
straně vyvolána byla tímto neproplacením
tíseň u spořitelen. Táži se zde
pana finančního ministra - zásadní
svolení ministerské rady bylo již před
drahnou dobou uděleno - je-li ochoten upraviti otázku
lidových peněžních ústavů
a kdy? Nemá asi potuchy o této nekonečné
bídě, nouzi, do které v tomto směru
lid přišel. Zvu ho zdvořile, aby se mnou vyjel
ven, a dovedu ho k spořitelním vkladatelům,
kteří ve dnech svého stáří
mohli dobře žíti a dnes jsou v nejtrpčí
nouzi a bídě. Otevřeně ptám
se opětně pana finančního ministra:
Jest ochoten otázku spořitelen konečně
upraviti? Pokládám to za samozřejmé.
Dnes uplatňuje se stanovisko, že jest to hlavním
požadavkem německých stran. Povinností
jest tento požadavek splniti, povinností jest, nedopustiti
stůj co stůj, aby pojem pupilární
jistoty byl otřesen.
Velectění! Chtěl bych ještě uvésti,
že otázce radiové, letecké pošty,
automobilové osobní dopravy dlužno přikládati
velký význam, aby se dostalo hospodářství
přiměřených úlev, jaké
mezinárodně všeobecně jsou zavedeny.
Pokud se týče investicí při podnicích,
jest stanoviskem pana finančního ministra, že
jest je uhraditi z příjmů. Uvádí
za důvod, že podniky a zejména dráhy
a pošta se nerentují a že úroková
míra jest příliš vysoká. O tom
lze se rozhodně příti. Teoreticky jest možný
spor o to, zda jest správné, aby se touto cestou
investice vyřizovaly. Staré rakouské dráhy
měly rentabilitu 3% a tu bylo vždy nadáváno
na dráhy, že za nic nestojí. Naše dráhy
se nerentují, peníze lze si těžko opatřiti,
snad převládá také stanovisko, že
se v tomto směru úvěr vůbec těžko
dostane, neboť nucenou výpůjčkou nelze
toho nikterak dosíci. Tu bych pak myslil, kdyby pošta
a dráhy, nejdůležitější
to podniky, byly obchodnickým řízením
a vedením k oné rentabilitě vyburcovány,
že by celou otázku bylo jinak upraviti. Nynější
stav nepřipouští jiného řešení.
Jsem toho názoru, že dlužno rozeznávati
produktivní a neproduktivní investice, dlužno
také rozeznávati, kde jest investicí nejnaléhavěji
potřebí. Jak jsou mi sympatičtí Slováci,
musím přece poctivě říci, myslím,
že na místo kladení kabelů, jež
tolik peněz stojí, bylo by bývalo naléhavější
zavésti spořádané telefonní
poměry v průmyslových okresích severozápadních
a severních Čech. Orientace nesmí směřovati
jen k východu, jinak dospěli bychom opět
k závěru, že jest úmyslem zkracovati
v tomto směru německý hospodářský
život.
Chci ještě krátce zmíniti se o soli.
Jak známo, má stát solní monopol a
dlouhou dobu vede se hospodářský boj o to,
by bylo lze dovážeti lacinější
sůl německou lepší jakosti. Naše
sůl k jídlu jest nechutná a nečistá.
Naše průmyslová sůl obsahuje řadu
látek, zejména železa, což značně
škodí, užívá-li se jí pro
účely průmyslové. K tomu všemu
jest naše sůl dvakráte tak drahá než
sůl říšsko-německá, jež
proti ní jest ještě lepší. Je to
přímo nemorální počínání
státu, chce-li špatné zboží nadále
tak draho prodávati jako dosud. Není myslitelno,
že by naše hranice zůstaly dále uzavřeny
pro hodnotnou říšsko-německou sůl.
Není pravda, dovolává-li se finanční
ministerstvo toho, že sůl jest proto dražší,
poněvadž doly leží na konci Slovenska.
Jsem nucen také jménem obchodnictva proti tomu se
ohraditi, že sůl k vaření a k jídlu
jest obchodnictvem znečišťována. Žádný
obchodník nemá na tom zájmu, aby sůl
zaprášil. O ostatních podnicích, tak
na př. tabákové režii atd., nemohu se
dále rozšiřovati. Měl bych ještě
mnoho co říci, avšak zastávám
stanovisko, že všechny tyto podniky, mají-li
vykazovati rentabilitu pro stát, mají-li napomáhati
k ulehčení daňového tlaku, musí
býti prodchnuty obchodním duchem. Teorie se velmi
různí od praxe. Přál bych si mnohdy,
aby resortní ministři vyšli si do praxe a přesvědčili
se, jak nepoměrně velký jest rozdíl
mezi teorií a praxí. Jedno přísloví
praví: "Měkce sedí v křeslech
ministři, avšak tvrdě dorážejí
na sebe v zemi národové." To odpovídá
pravdě a lze to jen tehdy změniti, vyjdeme-li do
praxe a podíváme se, jak vše jest drsné,
s jakými překážkami a obtížemi
spojeno. Ještě několik slov k aférám.
Nechci se vysloviti o Gajdově ani Eislerově aféře,
nemám více času, zbývají mně
jen ještě dvě minuty. To jediné konstatuji:
Dobře, že jsou aféry, jen ven s nimi a ještě
více dalších! Víte proč? Potom
také v cizině jednou poznají a uvidí,
komu osudem bylo svěřeno 3 1/2 milionů
Němců a jiných menšinových národů.
(Potlesk poslanců něm. strany národní.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Dále má slovo pan posl. Böhm.
Posl. Böhm (německy): Slavná
sněmovno! Byl nám předložen státní
rozpočet pro rok 1927, rozpočet, o kterém
neměli ještě Němci příležitosti
spolupracovati, a který byl dohotoven již před
vstupem Němců do vlády. Požadavky německého
národa nedošly v tomto státním rozpočtu
nikterak vyhovujícího zřetele. Spolupráce
v nynější době, jakož i přirozený
pojem práva vyžaduje přesun číslic
a částek zařazených pro nutné
potřeby národa, který osvědčil
vůli k spolupráci na státní správě
vstupem do vlády. Generální zpravodaj zvláště
zdůraznil ve svých vývodech aktivitu rozpočtu
a při tom neopomenul prohlásiti, že aktivita
státního rozpočtu pro rok 1927 byla možnou
z vlastní síly a z vlastní práce bez
cizí pomoci - míněna byla pravděpodobně
pomoc jiného státu - a že snížení
státního rozpočtu o 10 miliard během
pěti let je potěšitelnou známkou konsolidace
státu a stabilisace jeho veškerého hospodářství.
(Výkřiky něm. soc. demokratických
a komunistických poslanců.) Pan zpravodaj nezamlčel
také uznání hodným způsobem
zásluhu Němců na aktivním rozpočtu
účastí na produktivní práci
celého národního hospodářství
a s tohoto hlediska měla by býti na české
straně v budoucnosti oceňována spolupráce
s Němci a zacházení s nimi v národním
ohledu. (Výkřiky poslanců něm.
strany národní a něm. poslanců soc.-
demokratických.) Státní správa
československé republiky umožní prý
během nejbližší doby další
snížení částek rozpočtu,
kterýžto moment by byl dán zvláště
správní reformou, zjednodušením státní
správy, zaměstnáváním jen zdatných
a schopných úředníků, omezením
výdajů na propagandu a representaci, likvidací
ministerstva unifikací a ministerstva pro zásobování
lidu, což samo stojí státní správu
ročně 12 milionů, snížení
výdajů oněch ministerstev, pokud netýkají
se vzdělanosti a hospodářství, způsobí
zmenšení státních výdajů.
Nesmí býti zapomenuto, že obchodními
smlouvami s Německem, Rakouskem a Maďarskem podporuje
se zvýšení vývozu, což jest v zájmu
aktivní obchodní bilance a tedy v zájmu celého
národního hospodářství a proto
musíme míti uzavírání takových
obchodních smluv v budoucnosti stále na zřeteli.
Snížení státních dluhů
přátelskými vztahy k zahraničním
státům přineslo by hospodářství
tohoto státu a jeho obyvatelstvu značnou úlevu.
Mým úkolem dnes je, abych pojednal o rozpočtu
ministerstva zemědělství pro r. 1927 s hlediska
hospodářského a národního.
Rozpočet ministerstva zemědělství
podává nám přehledný obraz
o zvelebovacích opatřeních tohoto ministerstva,
avšak také stejně přehledný obraz
o poškozování určitých odvětví
zemědělských. Při této příležitosti
musím zdůrazniti, že zemědělství
dostalo se v státním rozpočtu velmi macešského
zacházení a že úsporný systém
v tomto oboru je velmi špatně na místě,
ježto správa státu musí stále
pamatovati na to, že podpora zemědělství
z veřejných prostředků přináší
s sebou snižování výrobních nákladů
a že toto snižování jest v zájmu
celku. Zvýšením zemědělské
výroby měla býti umožněna obživa
obyvatelstva v tomto území státním
z vlastních výrobků.
Pojednávaje o jednotlivých položkách
a kapitolách, obracím se v prvé řadě
ke správě ministerstva zemědělství.
Správa tohoto ministerstva zařazuje výdaj
8,041.000 Kč. Pokud jde o tuto správu, musí
vždy a stále býti poukazováno na to,
že v ministerstvu zemědělství posud
žádní Němci nenalezli zaměstnání
jako úředníci. (Výkřiky
něm. soc.-demokratických poslanců.) Je
nutno, aby v tomto směru učiněny byly změny,
a to v té formě, že v budoucnosti budou ve
správě ministerstva zemědělství
zaměstnáni i němečtí úředníci
podle klíče obyvatelstva. Tímto oprávněným
přáním německého zemědělstva
nemá býti nikterak projevována pochybnost
o nestrannosti nynějšího úřednictva,
nýbrž ve znamení demokracie (Výkřiky
komunistických poslanců. ) v době, kdy
Němci mají účast na veřejném
životě a na státní správě,
je přání po zaměstnávání
německých úředníků v
ministerstvu zemědělství plně oprávněným.
S tohoto místa chceme uznati, že pro zemědělské
školství vykonává ministerstvo zemědělství
poměrně dosti a s uspokojením chceme vzíti
na vědomí slova pana ministra v rozpočtovém
výboru o vybudování zemědělského
školství, přece však musí i v tomto
směru býti projeveno výslovné přání,
aby všechny kruhy zemědělské, také
německé, byly účastny požehnání
zemědělského školství a je pro
budoucnost nutno, aby z těch 31 milionů Kč,
které nalézáme zařazeny ve státním
rozpočtu pro rok 1927 na zemědělské
školství, byla přikázána značná
částka německému zemědělství,
aby síť zemědělských škol
v německém kraji byla tažena ještě
mnohem hustěji, aby mohly splniti svůj účel
jako zemědělské školství. (Výkřiky
něm. soc. - demokratických poslanců.)
Pokud jde o zemědělské školství
a pokusnictví musí býti projevena stížnost,
že německé kraje jsou v tomto ohledu velmi
poškozovány. Zemědělské pokusnictví
má za účel přinášeti praktickému
zemědělci výsledky vědeckých
pokusů a badání na poli zemědělství.
Československo věnuje zemědělskému
pokusnictví veliké částky, jež
však nikterak nepřicházejí ve prospěch
německého zemědělství, ježto
pokusné stanice se nacházejí jen v českém
kraji a zprávy jsou vydávány jen v českém
jazyku. Státní správě nebude při
trošce dobré vůle nikterak těžkým,
učiniti německé zemědělce a
malorolníky zřízením státních
pokusných ústavů s německými
úředníky v německém kraji účastnými
na výsledcích zkoušek vědeckého
badání v oboru zemědělství.
Pro r. 1926 bylo na kapitole 9 "Zemědělské
organisace" zařazeno přes 9 milionů
Kč, kdežto pro rok 1927 je zařazena již
pouze částka přes 6 1/2 milionu Kč.
Podpora zemědělských organisací a
středního a drobného stavu zemědělského
je se zřetelem na nutnou práci osvětovou,
jež se musí díti ve velmi velikém rozsahu,
jistě velmi na místě. Je tedy mým
úkolem, abych projevil oprávněný požadavek,
aby částka přes 9 milionů nebyla budoucně
za žádných podmínek tak dále
snižována a aby se ze zařazené částky
dostalo přiměřené podpory všem
zemědělským organisacím v tomto státě.
Podle zákona ze dne 17. února 1922 ručí
ministerstvo zemědělství zemědělským
družstvům za úroky ze ztrát konjunkturních.
Poněvadž v důvodové zprávě
k rozpočtu se mluví zvláště o
podpoře pro nabyvatele zabraných statků a
půdy, a tato položka byla snížena z 2 1/2
milionu v roce 1926 na 1,268.000 Kč v letošním
státním hospodářství, a částečné
obnosy této úrokové záruky pro léta
1924 a 1925 nebyly oněm zemědělským
organisacím vyplaceny, je nebezpečí, že
v budoucnosti nebudou již moci dostati jim na 10 let zaručené
zúročení ze ztrát let 1920 a 1921.
Jménem družstevních svazů německého
území historických zemí projevuji
výslovné přání a plně
oprávněný požadavek, aby tyto úrokové
příspěvky byly i v budoucnosti zaručeny.
V rozpočtu pro rok 1926 činila položka k částečné
úhradě nákladů revisí a statistiky
zemědělských podniků 2 miliony korun.
Ve státním rozpočtu nám předloženém
je již zařazen jen jeden milion korun, takže
státní příspěvek k nákladům
revise zvláště svazů zemědělských
družstev sotva přibližně odpovídá
třetině skutečných výdajů.
V tomto případě jde o výdaj, který
by jinak měl nésti stát, poněvadž
se revise provádí jen v přeneseném
oboru působnosti. (Předsednictví převzal
místopředseda Slavíček.) Snížení
zařazené částky v rozpočtu
pro rok 1927 je v tomto případě, kde jde
o organisace středních a drobných zemědělců,
velmi nevhodným a bylo by přáním zvláště
svazů družstev všech zemí v tomto státě,
aby státní příspěvek k nákladům
revisí byl ponechán v nynější
výši 2 miliony korun.
Nesluší se, že na příklad moravskému
svazu družstev byl výnosem ze dne 9. července
1926, č. 53171/VII, státní příspěvek
k nákladům revisí prostě odepřen.
Nově pojata byla do tohoto rozpočtu položka
4 milionů Kč na podporu vybudování
strojních zařízení družstevních
lihovarů. Důvodová zpráva mluví
o družstevních lihovarech, které byly převzaty
při provádění pozemkové reformy
a které potřebují státní podpory
k patřičnému vybudování svých
podniků. V německé krajině nebyl,
pokud vím, německým družstvům
přidělen žádný lihovar a připadá
proto tato částka výhradně českým
družstvům.
Není možno vítati, že zemědělské
výstavnictví doznává snížení
státní podpory při půl milionu na
polovici, poněvadž za takových poměrů
jeví se velmi pochybným, zda zemědělské
výstavy budou moci býti v budoucnosti vůbec
pořádány. Jednou z nejobtížnějších
otázek zemědělství německého
území je veliký nedostatek zemědělského
dělnictva, a při této poradě o rozpočtu
je nutno na tento nezdravý stav poukázati. Na jedné
straně tisíce nezaměstnaných, na druhé
straně ohrožení hospodaření nedostatkem
zemědělských pomocných dělnic.
(Posl. Schmerda [německy]: Plaťte zemědělským
dělníkům!) Prosím, 200 Kč
dostane se zemědělské pomocné dělnici
měsíčně v severočeském
kraji, při tom zacházení jako s vlastním
dítětem, a jestliže za takových podmínek
není možno dostati zemědělských
dělnic, pak mám za to, že působí
jistá agitace, jež zemědělství
béře dělníky. (Výkřiky.)
Různé články v novinách
svědčí o nezaměstnanosti a bídě,
zvláště v Pošumaví, kdežto
my v severních Čechách, kde se právě
v příštích 3 nedělích
provede změna stálých zemědělských
pomocných dělníků, stojíme
před skutečností, že v okresu děčínském
nedostává se na 400 zemědělských
pomocných dělnic. Bylo by uvážiti, zda
by zavedením zemědělských zprostředkovatelen
práce u zemědělských organisací
v obvodu každé okresní správy politické
a další pronikavou organisací pracovního
trhu nebylo možno dosáhnouti brzké nutné
odpomoci v tomto směru. V zájmu udržení
mnohé zemědělské existence, jejíž
zachování je i v zájmu celku, musím
s tohoto místa žádati zákonnou úpravu
této otázky v době co nejkratší,
již také s ohledem na neudržitelné poměry
zvláště v našem průmyslovém
severočeském kraji, jakož i ve všech ostatních
krajinách. Nepohlížíme proto nikterak
radostně na snížení položky 10
"Zemědělské dělnictvo" -
"Zprostředkování práce"
"Odměny dlouholetých služeb", neboť
pro německé zemědělství znamená
otázka zemědělských dělníků
v budoucnosti jednu z nejpalčivějších
otázek. Při této příležitosti
poukazuji na velikou nespokojenost zemědělského
dělnictva s nynějším systémem
sociálního pojištění. Naše
dělnictvo žádá brzkou novelisaci dosavadních
zákonů o sociálním pojištění,
onu novelisaci, jež je v zájmu všech vrstev povolání.
(Výkřiky něm. soc.- demokratických
a komunistických poslanců.) Celý severočeský
kraj, jakož i jiné části tohoto státu
byly postiženy v letech 1923 a 1924 těžkou katastrofou
.Tisíce ha lesa v stáří 10 až
80 let byly úplně zničeny mniškou a
výnos těchto lesů činil jen pětinu
výtěžku při normálním
kácení.
Následkem nedostatku finančních prostředků,
vydatné podpory státními příspěvky
jsou dnes ještě tisíce hektarů lesa
neobdělány, a je nevhodné, že v rozpočtu
pro rok 1927 je zařazena na zalesnění holých
ploch a na udržování lesních školek
částka o 3/4 milionu Kč menší
než v roce 1926.
Těžce poškození žádají,
aby dotace pro tuto kapitolu byla podle rozpočtu ponechána,
aby byly umožněny další podpory pro poškozené.
Poukazuji při této příležitosti
na to, že se zřetelem na vylíčené
poměry je třeba snížen válečných
přirážek k dani pozemkové u lesu v návrhu
zákona o daních a aby zákonnými ustanoveními
bylo upraveno osvobození od daní na řadu
let pro takové plochy, jež mají býti
nově zalesněny a jsou již osázeny.
Lístkem do věnce slávy v rozpočtu
státním pro rok 1927 není snížení
příspěvku na ovocnictví, vinařství
a zelinářství ze 47 milionů na 9.7
milionů. (Hluk. Výkřiky něm. soc.
demokratických poslanců.) To vás ovšem
mrzí, že naši zemědělci a malorolníci
netroubí výhradně na váš roh.
V poslední době zvláště v Polabí
se vyskytující škůdci ovoce vyžadují
velmi odborného potírání, a to
může býti umožněno jen poučením
v odborných organisacích pěstitelů
ovoce. Zasílání a zužitkování
ovoce je velmi choulostivou a zvláště důležitou
kapitolou, má-li zboží zůstati na zahraničním
trhu schopným soutěže. Pověřen
odbornými organisacemi pěstitelů ovoce, jménem
moravského vinařství a zelinářství
mohu uplatniti jen ten jeden plně oprávněný
požadavek, že takové snižování
příspěvků ve státním
rozpočtu pro rok 1927 na ovocnictví, vinařství
a zelinářství je nemožným a že
tato dotace v předloženém rozpočtu musí
býti bezpodmínečně zvýšena.
Pěstitelé ovoce žádají konečně
uvolnění obchodu s ovocem, a družstva pro zužitkování
ovoce, která se mají v nejkratší době
vytvořiti, budou potřebovati vydatné státní
podpory, aby vážnost polabského ovoce a vážnost
vnitrozemského ovoce vůbec na trzích tuzemských
i cizích nebyla snižována, jakož i aby
se mohlo vystoupiti proti pusté bursovní spekulaci
i na tomto poli.
Na počátku svých výkladů poukázal
jsem na to, že na vzdělanosti a na produktivním
hospodářství tohoto státu nesmí
se ve státním rozpočtu šetřiti,
nýbrž že se může dosahovati těchto
úspor zjednodušením státní správy
a snížením státních dluhů.
Tato úvodní slova vztahoval jsem zvláště
také na kapitolu zvelebování osiva, protože
snížením státního příspěvku
v roce 1927 na polovičku oproti roku minulému je
toto odvětví zemědělství velmi
poškozeno. Omezení podporování semenářství,
v kterémž oboru pan profesor Freudl v Děčíně-Libverdě
vykonal pro německé kraje mnoho vděčné
práce, neznamená nikterak zvýšení
výroby, poněvadž přece, jak známo,
pečlivě pěstované osivo je základem
nejvyššího výtěžku v každém
ohledu. Stejně dotýká se německého
zemědělství velmi nepříjemně,
že zvelebování pěstění
krmiv, jež dnes stojí ve znamení lukařství
a potřebuje ještě mnohého poučení,
jež je spojeno s velkými náklady, zkráceno
bylo ve svých příspěvcích z
280.000 Kč v r. 1926 na 80.000 Kč v r. 1927. Poukazuji
při tom na chudé kraje šumavské, jejichž
výtěžky obilí velkým dílem
kryjí jen vlastní potřebu a jež jsou
jen a jen odkázány na dobytkářství.
Racionelní, státními opatřeními
podporované pěstění krmiv tvoří
především základní podmínku
vyhovujícího chovu dobytka, a musíme žádati,
aby ubohému domkáři a rolníku z Pošumaví
umožnila se státní podpora k zvelebení
pěstění krmiv zařazením v přiměřených
částek do předloženého státního
rozpočtu.
Větší částka je zařazena
na akci proti šíření rakoviny bramborů.
Je to úplně odůvodněný a oprávněný
požadavek našeho zemědělství, aby
byl rovněž podporován odběr sadby bramborů
z ciziny. Při přejímání bramborové
sadby tuzemského původu zemědělskými
družstvy bylo stanoveno, že sadba prostá rakoviny,
kupovaná s podporou státu, nebyla nikterak bezvadná,
že byla málo klíčivá a že
bylo možno nalézti v jednom pytli tři až
čtyři odrůdy. Z toho důvodu naprosto
nesmí býti bezvadné, proti rakovině
imunní zahraniční sadbě odpírána
státní podpora. Na pokusnictví s umělými
hnojivy byly škrtnuty rovněž dotace, ač
právě v tomto oboru je třeba ve zvýšené
míře pokusů k zavedení umělých
hnojiv v hospodářských podnicích.
Jedním z nejobtížnějších
oborů v nynějších poměrech je
dobytkářství. Zde nezavádí
státní rozpočet žádného
snížení příspěvků,
což nutno vítati, přece však obtížné
poměry vyžadují nezbytně zvýšení.
Opět je to jihočeský malorolník a
rolník, který přes levnou nabídku
nemůže odbýti svého dobytka, a musí
často prodávati daleko pod výrobní
cenou. Jediný pohled na zprávy trhu dobytčího
a masného z minulého týdne dokáže,
že přes agrární cla nejeví se
na domácích trzích nedostatek jatečného
dobytka a že přes agrární cla dováží
se ve vysoké míře cizozemský dobytek.
Na pražský trh vepřů bylo přivezeno
v minulém týdnu 208 tuzemských a 1247 cizozemských
vepřů, z nichž zůstalo 129 tuzemského
původu neprodáno. Podobný byl poměr
na pražském trhu masném, kde bylo vedle 899
tuzemských ještě 1355 zahraničních
vepřů. Za těchto poměrů je
samozřejmo, že v mnohých krajích nastala
odbytová krise pro tuzemský dobytek a státní
správa má povinnost této odbytové
krisi čeliti. Vytvoření odbytišť
přímým stykem mezi prodávajícím
a kupujícím jižních a severních
Čech zřízením zemědělských
sprostředkovatelen dobytka, jež musí požívati
osvobození od dopravného a daní, vytvoří
jihočeským rolníkům odbytiště
v severních Čechách. Subvencování
chovných zvířat podle nynějšího
systému je nedostatečným a tento státní
příspěvek musí býti alespoň
desateronásobně zvýšen, má-li
býti v oboru chovu dobytka vykonáno něco
zdárného. Je proto třeba, aby se kapitole
"Chov dobytka" dostalo zvýšení státních
příspěvků.