Finanční správa, jakož i celá
naše veřejnost považovala každého
živnostníka a obchodníka za ohromného
boháče a podle toho platební předpisy
také vypadaly. Mnohý nemohl předepsané
obnosy zaplatiti. A co nejhoršího jest nyní,
že berní správy předpisují daně
a daňové nedoplatky za několik let, a není
možno, aby je střední stav zaplatil. Obnosy
dlužné přesahují u mnohého poplatníka
celý jeho majetek.
Musím zde žalovati. Pan ministr financí dr
Engliš přislíbil, že nastane vyrovnání
mezi poplatníkem a státem pokud se týče
dlužných daní a nedoplatků. Přislíbil,
že daně budou mírně vybírány.
A, velectění, oproti tomu nutno konstatovati, že
stížnosti zcela oprávněné na
bezohledné vybírání daní a
nedoplatků se stále množí. Není
vinou poplatnictva, že berní správy každým
rokem daně řádně nepředpisovaly.
Vina jest na úřadech i na samotné finanční
správě, jakož i na celém bývalém
státním režimu! (Výborně!)
Dnes je vyloučeno, aby tyto ohromné obnosy mohlo
poplatnictvo zaplatiti. Dámy a pánové! Tvrdší
nežli berní správy a exekutoři jest
dnešní hospodářská krise. Snad
ještě nikdy nebyla taková nezaměstnanost
v řadách živnostenských jako letošního
roku, zvláště na našem českém
chudém jihu. Jménem tisíců živnostníků
a obchodníků protestujeme proti tomuto šikanování
a žádáme vládu, žádáme
ministra financí, aby dané slovo dodrželi,
aby otázka daňových nedoplatků byla
v tomto státě vyřešena ve prospěch
živnostnictva, ve prospěch obchodnictva a ve prospěch
pořádku v tomto státě. Živnostnictvo
a obchodnictvo, ač v této době řadí
se do nezaměstnaných řad dělnictva,
snáší svůj osud klidně. Nežádá
od tohoto státu nic, než spravedlnost a té
spravedlnosti se dovolávati musí, aby jeho stav
byl zachráněn. (Předsednictví se
ujal předseda Malypetr.)
Máme důvěru ve vládu a doufáme,
že našim oprávněným a spravedlivým
požadavkům bude vyhověno. Naše poplatnictvo,
živnostnictvo, obchodnictvo i rolnictvo očekává
spravedlnost od daňové reformy. Jsme si plně
vědomi své platební povinnosti ve prospěch
a k udržení tohoto státu. Správa tohoto
státu a její finační úřady
nesmějí však na poplatnictvu žádati
více, než ono platiti může. Daně
musí býti menší, daně nesmí
býti pro poplatníka trestem, nýbrž spravedlivou
provisí z jeho výdělku, aby každý
občan s láskou na tento stát platil. Daně
nesmí ničiti možnost výroby, možnost
konkurence, možnost hospodářského života.
Přílišné daňové zatížení
brzdí výrobu, podnikavost i investice, což
znamená zmenšení konkurenční
schopnosti, práce a výdělku, udržování
nezaměstnanosti a zvyšování životních
potřeb. Musí se konečně chopiti, že
zdravý hospodářský život je základem
moci a síly. Proto žádáme aby reforma
daňová přinesla co největší
ulehčení malému a střednímu
živnostníku, obchodníku a rolníku.
Ještě nebyl znám návrh reformy daňové
bylo známo pouze studijní dílo pana min stra
v financí dr Engliše a už se z toho dělalo
politikum. Obě socialistické strany obou směrů
napadaly stranu naši, že vstupem do této vlády
zradila svůj daňový program a že daňová
reforma nepřinese žádné ulehčení
pro živnostnictvo a obchodnictvo. Jisto je, že nemůžeme
úplně souhlasiti s návrhem, který
nám byl předložen. Své požadavky
předneseme. A stanovisko k tomuto pro nás důležitému
zákonu zaujmeme až při projednávání
osnovy samé. Souhlasíme s tím, aby v zákoně
byla stanovena výše samosprávných přirážek
a budeme trvati na tom, aby pro obce bylo 200%, pro okres 110%
a pro země 160%, neboť právě tyto přirážky
zatěžovaly nejvíce náš stav. Protestují-li
proti tomu strany socialistické, je viděti, jakými
přáteli živnostnictva a obchodnictva jsou.
Základní daň výdělková
nebyla nikdy tak velká, aby ji poplatník nemohl
zaplatiti, ale právě tyto samosprávné
přirážky nejvíce zvyšovaly daň
výdělkovou, kterou platí živnostnictvo
a obchodnictvo.
Není naším úmyslem, ani úmyslem
vlády, aby rdousila samosprávu jak s druhé
strany se prohlašuje, ale je jisto, že musí v
obcích nastati jiné hospodářství,
než bylo posud. Když přirážky obecní
rdousily živnostnictvo a obchodnictvo a doháněly
střední stav na mnohých místech až
k sebevraždám, tu, velectění, s druhé
strany neozval se ani jediný hlas, aby se tohoto pronásledovaného
stavu zastal. Jeden náš finančník, který
byl blízký do nedávné doby stranám
socialistickým, napsal: "Volební řád
do obcí není na podkladě finanční
demokracie, neb v obcích rozhodují lidé,
kteří na to neplatí, a podle toho to hospodářství
obecní vypadá." Myslím, že to napsal
dosti zřetelně.
Živnostnictvo a obchodnictvo velice dobře ví,
jakými jste byli a jakými jste jeho přáteli,
a proto marné jest vaše útočení
proti naší straně, která jedině
hájí živnostnictvo a obchodnictvo. Nemáme
nic proti tomu, hájíte-li vy zájmy dělnictva,
ale musíte uznati, že zase my máme právo
hájiti zájmy živnostnictva a obchodnictva.
Živnostnictvo a obchodnictvo, organisované v naší
straně, je si plně vědomo, že jejich
zástupci dělají politiku rozumnou a prospěšnou
pro jeho stav i pro tento stát. Živnostnictvo dobře
ví, že po celých sedm let, když jste měli
moc, vládu i většinu v tomto zákonodárném
sboru, neudělali jste jediného zákona pro
živnostnictvo a obchodnictvo. Právě opak! Všechny
zákony, které byly v tomto zákonodárném
sboru odhlasovány, byly proti živnostnictvu a obchodnictvu.
Pro všechna zatížení jste hlasovali, a
dnes, ač ve skutečnosti víte, že pro
živnostnictvo a obchodnictvo udělati nic nemůžete,
opět je lákáte. Ale živnostnictvo je
tak vyspělé, že vám již dnes nevěří,
ale že věří těm, kteří
mohou tento stav hájiti.
Útočí-li se a píše-li se dnes,
že pozemková daň je nižší,
než daň výdělková, a píše-li
se z druhé strany, co tomu říká živnostnictvo
a jejich zástupci, tu, přátelé, mohu
lehce odpověděti jménem zástupců,
kteří živnostnictvo a obchodnictvo hájí.
Byla-li daň pozemková vždy menší,
než daň výdělková, byli jste
vy stejně spoluvinníky, když jste vždy
pro tyto dvě daňové položky hlasovali,
ač jste na to byli našimi zástupci upozorněni.
Křičeti dnes "zvyšte daň pozemkovou",
odpusťte, to je prostě demagogie. Jestliže dnes
poplatnictvo volá "snižte daně",
není možno na druhé straně daně
zvyšovati. To není absolutně možno, to
snad bylo možno po převratu, ale dnes již nelze
přicházeti se zvýšením pozemkové
daně, neboť ani rolnictvo, ani domkářstvo
by tohoto zvýšení nesneslo. A pak je to také
věc nepopulární a nemožná. Druhé
strany to dobře vědí, že to není
možno, ale z důvodů agitačních
operují i nepravdou.
Mají-li býti daně menší, musí
v prvé řadě nastati ještě větší
šetření ve státní správě.
Náš rozpočet by mohl býti ještě
menší. Je pravda, že tato vláda nastoupila
cestu šetrnosti, ač mnohé šetření
není na místě. V prvé řadě
musíme se přiznati, že máme ještě
mnoho zbytečných ministerstev, a jest podivno, že
již po tři léta likviduje ministerstvo zásobování
a nemůže býti s likvidací u konce. Každý,
i oposice, musí uznati, že dnes ministerstvo zásobování
i se svými lichevními orgány jest úplně
zbytečné. Ve státním rozpočtu
opět je částka na toto zbytečné
ministerstvo na 11 milionů Kč. Prohlásil
jsem již v zásobovacím výboru, že
lichva je zločinem a že musí býti trestána.
Ale lichva skutečná! Tam, kde bují pravá
velká lichva, tam se nestíhá, tam lichevní
orgány se neobjevují, ba snad ani nesmějí.
U malého obchodníka nebo živnostníka,
tam je, prosím, prohlídka za prohlídkou.
A jaká pak, pánové, lichva? Vždyť
je volný obchod, každý má právo
nakoupiti, kde je laciněji, a to je, myslím, největší
zbraní v rukou konsumenta. My jsme pro to, aby se lichva
stíhala, my jsme také konsumenty, ale, prosím,
k tomu není zapotřebí, abychom vydržovali
celou armádu lichevních komisařů,
k tomu není zapotřebí, abychom vydržovali
zbytečné ministerstvo. Jestliže lichva se chce
stíhati, pak máme politické správy,
máme obce, máme stráž bezpečnosti,
ba máme i četnictvo. Jestliže se stíhá
krádež, pak ať se stíhá také
lichva, ale pak ať ti orgánové, kteří
mají lichvu stíhati, smějí také
stíhati lichvu v peněžních ústavech,
bankách, kartelech a tam, kde lichva bují. Kdyby
v posledním případě, který
se u nás odehrál s cukrem, byly přísné
lichevní orgány, musely by vyvoditi z toho důsledky.
Ale jsme svědky toho, že malý nevinný
živnostník, obchodník je pokutován,
a velcí lichváři jsou zákonem chráněni.
(Tak jest!) Těch 11 mil. Kč, které
se na toto ministerstvo věnují, bychom mohli, myslím,
věnovati na jiné důležitější
účely.
Dále musí státní správa šetřiti
ve svých státních podnicích, které
má stát ve své režii. Není možno,
aby se stále na některé podniky doplácely
veliké milionové obnosy. Srovnáme-li jednotlivé
položky ministerstev, musíme prohlásiti, že
je zarážející, že vždy a nejvíce
se šetří na ministerstvu obchodu, průmyslu
a živností. Na toto ministerstvo jest v tomto státním
rozpočtu obnos 34,129.038 Kč. Tento obnos jest malý
a jsem přesvědčen, že pro budoucnost
není udržitelný a že musí býti
nejméně o 50% příště zvýšen.
Myslím, že veliká chyba byla již od převratu,
když na ministerstvu obchodu, průmyslu a živností
se šetřilo. Vždyť právě toto
ministerstvo má se starati o odborné vzdělání,
zvelebování živností a obchodu, informovati
se v cizině, a hlavně starati se o odbyt našich
výrobků. To vše ministerstvo obchodu, průmyslu
a živností konati nemůže a nekoná,
neboť k tomu nemá finančních prostředků.
Rozpočet tento je dělán co nejúsporněji,
a tu, myslím, že je na škodu celému našemu
národnímu hospodářství. Sledujeme-li
jednotlivá vydání, přijdeme k tomu,
že zde šetrnost přece jen není na místě.
Na obchodní zpravodajství jest částka
50.000 Kč, na zvelebeni průmyslu 140.000 Kč,
na členství mezinárodních Unií,
různé příspěvky a náhrady
70.000 Kč, na zvelebení živností 227.000
Kč.
To jsou obnosy příliš nízké a
jest logické, že za tyto nepatrné obnosy nemůže
se nic udělati a také nic žádati. Jsem
jist, že mnohem větší podniky dají
více na svoji reklamu a ke zvelebení svého
podniku větší obnosy, než má naše
ministerstvo obchodu, průmyslu a živností.
(Posl. Kyncl: Pro celou republiku!) Pro celou Československou
republiku.
Nezapírejme si skutečně stav naší
nezaměstnanosti. Máme spoustu nezaměstnaného
dělnictva. A tu čeká na tuto vládu
těžká práce, velká odpovědnost,
jak tomuto kritickému stavu odpomoci, a o to především
měl by se starati právě ministerstvo obchodu,
jakož i naše konsulární úřady
zahraniční. Vyplácení podpor v nezaměstnanosti
nezachrání tuto situaci. Zde je nutno postarati
se o náš vývoz, o zlevnění našich
výrobků, abychom byli schopni zahraniční
konkurence a tím mohli dáti dělnictvu práci,
možnost výdělku, aby se svými rodinami
mohlo býti živo. Neboť spokojenost je základem
pořádku ve státě. Je dále nutno
snížiti zatížení naší
výroby v prvé řadě snížením
daňového zatížení, snížením
úrokové míry v peněžních
ústavech a bankách, a konečně snížením
dávek na sociální vymoženosti. To prohlásil
sám pan ministr financí dr Engliš v
senátě a před ním prohlásil
to již v měsíci říjnu p. dr Hodač
na schůzi Svazu průmyslníků.
Slavná sněmovno! Téměř všichni
řečníci v této debatě odůvodňovali
novelisaci starobního a invalidního pojištění.
I naše strana po této novelisaci volá. Zatížení
toto náš hospodářský život
nesnese, neboť zákon vešel v platnost v době
nejhorší hospodářské krise. Myslím,
že na toto pojištění nebyla vhodná
doba a že se mohlo s tímto pojištěním
ještě několik let posečkati.
Uvážíme-li podle zprávy, že od
1. července do 6. listopadu vydalo se na starobní
a invalidní pojištění přes 53
mil. Kč, prohlásil-li zde pan posl. Dubický,
že měsíčně se má vybrati
na 50 mil. Kč, tu, velectění, spočítejme
ten veliký obnos, k tomu pojištění nemocenské,
pojištění úrazové, a ostatní
veškeré daně a dávky, a dejme si otázku
my, ale musí si ji dáti také i strany socialistické
snese-li to náš hospodářský život,
snese-li to naše výroba? To je důležité!
Žádáme-li novelisaci zákona, nechceme
bráti dělnictvu jeho sociální vymoženosti,
a já bych si ani nepřál, aby tato vláda
a vládní většina dělala politiku
proti dělnictvu. Naopak, tato vláda i sama prohlásila,
že chce býti spravedlivou ke všem třídám
v tomto národě, a to bude na rozdíl vlád
bývalých neboť tyto vlády byly vládami
třídními, zahrocenými mnohdy proti
střednímu stavu, zvláště proti
živnostnictvu a obchodnictvu.
Novelisací tohoto zákona chceme spíše
tento zákon zlepšiti. Budeme se domáhati, a
to nám s druhé strany pánové musí
odpustiti, aby učeň byl osvobozen od starobního
a invalidního pojištění, aby pod to
pojištění spadal až po 17. roce. Budeme
dále také žádati, aby služebné,
když se provdá, obnos, buď který tam zaplatí,
byl vrácen. Dále budeme žádati snížení
příspěvku a větší úsporu
v této administrativě, (Tak jest!) neboť,
dámy a pánové, není přece možno,
abychom udržovali, řeknu, celou armádu drahého
úřednictva, takže se zde říká
otevřeně, že toto pojištění
není pro ty, kteří jsou tam pojištěni,
nýbrž pro ty, kteří toto pojištění
vedou.(Tak jest! - Potlesk poslanců živnostensko-obchodnické
strany středostavovské.)
Útočí se proti nám, že nejsme
dost sociálně založeni k našim učňům,
že učňové nám vydělávají
a my je vyssáváme a nepřejeme jim pojištění.
To, prosím, mluví a píší pánové,
kteří páchali největší
zločin na našem živnostenském dorostu.
Včera s tohoto místa mluvil kol. Al. Beneš
o živnostenském školství. Pánové,
a je to přímo kulturní ostudou, jaké
živnostenské školství v našem svobodném
státě máme. Podívejte se, jaké
školství má náš živnostenský
dorost! My nemáme místností, nemáme
pomůcek, nemáme odborných učitelů.
Proč? Protože není možno je platiti, jelikož
není k tomu finančních prostředků.
(Hlasy: Ale na konsumy jsou!) A na jiné věci
byly. V těch miliardových rozpočtech, které
jsme od převratu měli, mohlo býti přece
pamatováno v té v položce těmi 15 až
20 miliony na živnostenské školství a
zvláště v době nynější,
kdy, prosím, náš stát vydává
ohromné miliony na ruské studentstvo. Podívejte
se jenom, kdo za naše peníze studuje, jděte
a podívejte se, kdo navštěvuje tyto vysoké
školy, podívejte se do na kaváren, kdo tam
sedí za naše peníze jenom proto, že se
přihlásil jako ruský student. Nikdo nemůže
říci, že toto ruské studentstvo snad
někdy se nám odmění. Mám důkazy,
že vychováváme nepřátele tohoto
státu. A v této době, kdy tyto miliony se
vydávají, neměli jsme nepatrné obnosy
na školství, na výchovu živnostenského
dorostu pro syny svého národa, pro nastávající
poplatníky tohoto státu. Vítáme, že
v důvodové zprávě stojí, že
ministerstvo školství a nár. osvěty
připravuje na návrh zákona o živnostenském
školství. A je charakteristické, že právě
vláda, o které se tvrdí, že je vládou
reakce, má větší pochopení pro
odborné školství nežli vlády, ve
kterých byli pokrokoví socialisté.
Živnostnictvo i obchodnictvo dalo státu vše,
co mohlo a nyní přichází, aby také
vůči němu stát vykonal svoji povinnost
a umožnil mu slušnou existenci. Doufáme, že
tato vláda bude všemožně podporovati naše
spravedlivé požadavky. Žádáme,
aby daňová reforma vstoupila v platnost od 1. ledna
1927. (Posl. Vávra: Ale musila by býti lepší!)
Ano, o tom jsem již mluvil, pane kolego, nápravy
se budeme dožadovati až při zákoně
samém.
Dožadujeme se upravení daně z obratu, reformy
živnostenského řádu a dále žádáme
průkaz způsobilosti pro hostinské, kteří
již celá léta na tento průkaz způsobilosti
čekají, a myslím, že tato vláda
konečně dokáže, že průkazu
způsobilosti se hostinským dostane.
Doufáme, že naše oprávněné
požadavky celého stavu živnostenského
bude tato vláda realisovati a proto prohlašuji jménem
celého klubu, že náš klub bude pro tento
rozpočet hlasovati. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je p. posl. Grebáč - Orlov. Uděluji
mu slovo.
Posl. Grebáč-Orlov: Slávna snemovňa!
Předložený rozpočet na r. 1927 ukazuje
nám isté úspory proti r. 1926. Je tu zrejmé,
že pán minister financií všemožným
spôsobom sa vynasnažoval, aby naše štátné
hospodárstvo priviedol do takého stavu, že
by ono nielen v tuzemsku, ale i pred cudzozemskými faktory
finančnými vzbudilo všeobecnú spokojnosť.
Kto zná širokú agendu štátneho
hospodárskeho života a jej spletitosť vzhľadom
na rozpočet, nemôže sa s istým obdivom
nedívať na predložený štátny
rozpočet tak po stránke teoretickej, ako keď
vezmeme tú jeho snahu, že pán minister financií
sa usiluje nášmu štátnemu hospodárstvu
dať dobré meno pred cudzozemskými finančnými
faktory. Pri tom všetkom, slávna snemovňa,
tento predložený obnos nás Slovákov
neuspokojuje preto, poneváč tento štátny
rozpočet Slovensko osobitne nevykazuje. Od prevratu, od
prvých dňov jestvovania spoločného
štátu Slovákov a Čechov vždy sa
hovorí, že vraj štát, táto republika,
na Slovensko dopláca. To nemôže uveriť
ten, kto zná prirodzenú bohatosť Slovenska
a najmenej vtedy, kto sa pamätá, že práve
v prvých dňoch po prevrate toto Slovensko bolo zásobovacou
komorou i historických zemí.
Ale, slávna snemovňa, naší faktori aj
s tohoto miesta viac ráz ohlašovali a zdôrazňovali
toto: aby štátny rozpočet osobitne vykazoval
rozpočet pre Slovensko - ale hľa, štátny
rozpočet ani posiaľ osobitne nevykazuje Slovensko.
A konečne raz by sme chceli vedieť, čo platí
Slovensko do štátnej kasy a čo sa za to na
Slovensko dáva. Ale s druhej strany ani preto, slávna
snemovňa, nás tento rozpočet neuspokojuje,
poneváč na Slovensko ozaj veľmi malichernými
obnosy prispieva. Či vezmeme verejnú správu,
či školstvo, či hospodárstvo, či
iné odvetvie štátneho hospodárskeho
života, vidíme, ako štát macošsky
so Slovenskom zachádza. Kým v historický
ch zemiach prispieva veľkými obnosy, zatiaľ na
Slovensko veľmi minimálnymi obnosy pamätuje.
Slávna snemovňa! Mojou úlohou pri tejto príležitosti
je špecielne prehovoriť o budgete ministerstva poľno-hospodárstva.
Ako iné odvetvie štátno-hospodárského
života, tak i tento budget vykazuje nám isté
úspory. Je to pekné a chvalitebné, ale pri
tom všetkom toto nás nemôže uspokojiť,
poneváč schodok tohoto rozpočtu pri tom všetkom
obťažuje naše daňujúce malé
roľníctvo. S druhej strany však sú tu
ešte také položky, kde by bola potrebná
dôkladná revízia celého hospodárstva.
Sú tu i také objekty, ktorých čistý
výnos pri lepšom hospodárení iste by
sa zvýšil. Veď len pozrime na široké,
veľké štátné lesy! S ich hospodárskymi
výnosy nie sme spokojní. Veď keď niekedy,
tak práve teraz toto odvetvie hospodárstva najlepšie
sa vypláca. Tu väzia isté veľké
chyby, ktoré sa napraviť musia, a to je úlohou
terajšej vlády.
Slávna snemovňa! Pri tejto príležitosti
chcel by som sa zmieniť i o týchto krivdách,
ktoré sa nás Slovákov práve pri tomto
odbore najviac dotýkajú. Je to zvlášte
nesprávné zachádzanie s našími
lesníckymi zamestnanci a inženiery. Naší
slovenskí lesnícki inženieri, slovenskí
horári sú svojimi českými nadriadenými
prenasledovaní. Táto bratrovražda nás
skutočne až do krvi uráža. Mám
faktá, že naší lesnícki zamestnanci,
hájnici a inženieri sú šikanovaní,
prenasledovaní a nepotrebne premiesťovaní len
preto, že sú Slováci, len jednoducho preto,
že sa to nepáči nadriadeným Čechom.
Mám tu práve prípad od jedného priateľa,
kde mi píše, že tam v Brusne inženier Slovák
menom Ján Bella vo Svätom Ondreji našiel nesprávnosti
v hospodárstve horára Láblera. (Hlas:
Už je přeložen on i Bella!) Ale prečo
mal byť preložený? Preto, že poukázal
na švindle jedného českého inženniera!
Máme také prípady, že naší
inženieri a lesníci sú prenasledovaní
a šikanovaní.
A pri tejto príležitosti, slávna snemovňa,
nemôžem sa nezmieniť, tak by som mohol povedať,
o tom kultúrnom škandále, ktorý sa stal
tým, že našu jedinú lesnícku akademiu
v Banskej Štiavnici jednoducho zrušili, zredukovali,
zhabali. Táto lesnícka akademia bola svetochýrna
a vychádzali z nej odborníci na slovo vzatí,
pod ktorých vedením naše štátně
slovenské lesníctvo skutočne kvitlo. Táto
a kademia sa jednoducho zrušila a tým spôsobom
naše lesy dostaly sa do rúk často nekvalifikovaných.
Práve preto naša strana si žiada, aby konečne
nastal poriadok a aby bola vybudovaná táto jediná
vysoká škola lesnícka v Banskej Štiavnici.
Ďalej chcel by som prehovoriť niečo i o školách
hospodárskych, zemedelských. Pán minister
zemedelstva vo svojej reči v rozpočtovom výbore
vzpomenul toto, že školy hospodárske musia byť
reorganizované na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi. Netreba
mi zdôrazňovať, že skutočne je toto
veľmi potrebné. Nechcem sa tu zmieňovať
o školách vyšších, takej ani jedinej
Slovensko nemá. Chcem poukázať tu len na t.
zv. nižšie hospodárske a hospodyňské
školy. Tieto školy v terajšom stave svojmu povolaniu
neodpovedajú. V mojej domovine v Orave sú obidva
typy týchto škôl: štátna hospodárska
škola v Širokej a štátna hospodyňská
škola vo Veličnej Hospodárska škola v
Širokej mala by mať za cieľ povzniesť naše
hospodárstvo primerane k pomerom hornatého kraja,
a čo vidíme? Táto škola skutočne
svojmu povolaniu neodpovedá, lebo miesto toho, že
by sa tam vyučovalo prakticky o pasienkárstve a
chove dobytka, zaoberajú sa tam obilnárstvom, kdežto
každý vie, že v Orave sotva sa urodí ten
ovsík alebo jačmienok, ale o pšenici a žite
tam niet ani reči. A táto hospodárska škola
robí pokusy s obilnárstvom a umelým hnojivom.
Štát tam veľké obnosy dopláca a
tamojší hospodári nemajú z toho nič.
Nie je div, že tamojší roľníci majú
tú školu za posmech. Keď majer v Širokej
ešte bol pod pánstvom oravským, mal hodný
výnos, ale teraz štát na to dopláca.
Tedy takéto školy hospodárske v tomto smysle
a pri tejto organizácii vôbec nezodpovedajú.
S druhej strany, slávna snemovňa, k poukážem
na to, ako by tieto hospodárske tý školy maly
vypadať, aby mal z toho náš ľud zisk. Bolo
by treba zvýšiť počet týchto ho
v: spodárskych škôl. Je síce pravda,
že inženieri n a učitelia škôl hospodárskych
chodia po dedinách a držia prednášky,
exkurzie, ale v tom b je chyba, že práve títo
prednášatelia, profeori berú svoju úlohu
strannícky - miesto toho, aby ich prednášky
boly odborné. Je to v z všetko politicky pribarvené
a takéto prednášky obyčajne vyvrcholia
v agitácii za rolnícku stranu. (Tak je!) Následok
toho je, že ti naší ľudia k takým
prednáškam nemajú dvery a ich nenavštevujú.
Prednášky odborné sú skutočne
potrebné, ale musia byť skutočne odbornými,
a nie konané z politické agitácie. (Tak
je!)
Ale slávna snemovňa, ani to by ešte neslúžilo
k povzneseniu nášho hospodárskeho života.
Najlepšie by bolo, keby naše ľudové školy,
vyššie ich ročníky, pretvorily sa na školy
roľnícke, odborné. Potom i naše najširšie
vrstvy roľníctva oboznámily by sa s modernými
vymoženosťami na poli hospodárskom. Pri takomto
stave našich hospodárskych škôl majú
naší roľníci z nich pramalý v zisk.
Slávna snemovňa, chcel by som sa ešte zmieniť
o školách hospodyňských. Sú potrebné,
lebo dobrá gazdiná, dobrá hospod ňa
v je dušou v dome. Metodami, akými sa teraz na naších
hospodyňských školách vyučuje,
nemôžu sa naše gazdinie príliš vzdelať.
Chcel by som sa zmieniť o hospodyňskej škole
vo Veličnej. Táto hospodyňská škola
je krásne zariadená, lenže chyba lávky.
Tejto krásnej škole, tomuto palácu chybia žiačky.
V celej škole je asi 19-20 žiačok, kdežto
štát na túto školu prispieva vyše
pol mil. Kč ročne. Nie je to nič iného,
než výsadné miesto pre niekoľko učiteliek
a pre pár mestských žiaček, s mestských
dám, ktoré sa hanbia, keď idú pod z
kravu a rukavičky si naťahujú, keď idú
dojiť. Malá návšteva je zavinená
systémom terajšej hospodyňskej školy,
poneváč nemajú tam prístup len žiačky
také, ktoré bývajú v ústave.
Samozrejme pri terajšom hospodárskom živote náš
chudobný roľník nemôže si dovoliť,
aby tam svoje dievča posielal a mesačne veľký
obnos platil. To je výsadné miesto niekoľkých
mestských dám.
Mal by sa tu nový systém uviesť. Trebárs,
štát dáva isté subvencie tamojším
žiačkam, je to málo a pre nášho
roľníka mesačne tých 200-300 Kč,
ktoré musí platiť, predsa d trochu veľa.
Veľmi dobre by bolo, keby žiačky, hlavne naše
roľnícke dievčatá z okolia .i v mohly
školu navštevovať bez toho, aby tam bývaly,
vtedy by sa počet žiačok zvýšil
a škola n by sa vyplatila. Tedy je treba i na tomto poli
istej reorganizácie.
Slávna snemovňa! Chcel by som sa ešte o zmieniť
o poľnom hospodárstve a vzal by som tu na kritiku
práve hospodárskych inšpektorov a zverolekárov.
Je samozrejmé, že obe tieto inštitúcie
sú potrebné, i hospodárski inšpektori
i zverolekári, lenže, žiaľbohu, hospodárski
inšpektori svoju úlohu berú strannícky
a sú jednoduchými agitátorm za roľnícku
stranu. (Různě výkřiky.)
Sú uprázdnené četné miesta,
ale Slovák sa i na ne dostať nemôže. Jediný
Slovák, ktorý, vyšiel už zo slovenskej
školy, nemohol sa dostať na miesto zverolekára
a musel ísť do Kežmarku za mestského zverolekára.
Štátné miesto mu dať nechceli, poneváč
berú strannícky celú vec. Slovák nemôže
dostať miesta, ale ich nechávajú pre českých
zverolekárov.
Na druhej strane by som sa zmienil o t. zv. zemskej úradovni
práce. To je tiež vaše dieťa. To je agitačné
hniezdo republikánskej strany. Tam sa nesmie ukázať
náš človek akonáhle nemá legitimácie
roľníckej strany, vyženú ho a jednoducho
odstránia.
Ešte by som sa chcel zmieniť o švindloch, ktoré
sa dejú pri zprostredkovaní práce do Ameriky,
Francie, Rakúska a Nemecka. Tam by bolo treba revízie,
aby naší robotníci neto boli vydávaní
na pospas skutočne ľudským hyenám. (Posl.
dr Blaho: Ako sa tam dostali ti komunisti?)To je tiež
vaše dieťa, to je vaša práca.
A ešte chcel by som sa zmieniť niekoľko, slovy
o komasácii. Komasácia, zceľovanie poo zemkov
je veľmi dobrá vec. Vo štátne-hospodárskom
živote je veľmi potrebná, ale samoe zrejme musí
sa tá vec chápať dobre, po ľudsky, ľudomilne
a nie strannícky. V Orave sa tiež komasovalo, a to
inž. Hrách. A ako komasoval? V Beňovej Lehote
tak komasoval, že Brincov, ktorí sú ľudáci,
pán inž. Hrách ukrátil niekoľko
honov poľa. Úlohu svoju ch chápal strannícky.
(Hlasy: Je to možně?) no, je to možné,
je to fakt. Ten samý inženier komasoval i v Pucove.
Ale akú agitáciu prevádzal počas minuloročných
volieb, to sa ani popísať nedá! A že sa
mu státní Pucovci nepoddali, v bezhraničnej
svojej zlosti tak prenasledoval jednotlivcov, že to až
poburovalo. Že takýto inženier nerobí
dobré služby ani štátu, ani obciam, je
na bielom dni. (Hlasy: Argalášske!) Áno.
A poneváč sa mu nechceli jednotlivci poddať,
ukrátil ich pri zceľovaní. (Posl. dr Blaho:
Komu to pridelili?) Vašemu stranníkovi. My chceme,
aby sa komasovalo, ale musí sa komasovať spravodlive
a nie strannicky.