Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá, přistoupíme
ihned ke hlasování. Pan zpravodaj navrhuje jménem
výboru imunitního, aby poslanecká sněmovna
svolila k trest. stíhání posl. Johanise.
Kdo souhlasí s tímto návrhem pana zpravodaje,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna
usnesla se svoliti k trest. stíhání
posl. Johanise a vyřízen je odst. 6 pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž je:
7. Zpráva výboru imunitního o žádostí
okr. soudu na Mělníce za souhlas s trest. stíháním
posl. Kreibicha pro přestupek §u 2 zákona shromažďovacího
ze dne 15. listopadu 1867, číslo 135 ř. z.
(tisk 640).
Zpravodajem jest p. posl. Košek. Dávám
jemu slovo.
Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno!
Okresní soud na Mělníce žádá
za souhlas s trest. stíháním posl. Kreibicha
pro přestupek §u 2 zákona shromažďovacího
ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z., kterého
se zmíněný poslanec dopustil tím,
že dne 3. ledna 1926 svolal a pořádal v Dol.
Beřkovicích veřejnou schůzi, jejíž
konání okresní správě politické
na Mělníku neohlásil.
Poněvadž šlo o veřejnou schůzi
voličů, veřejně ohlášenou,
která nikoliv vinou posl. Kreibicha nebyla povolanému
úřadu ohlášena, navrhuje imunitní
výbor poslanecké sněmovně, aby posl.
Kreibich pro tento přestupek k trestnímu
stíhání vydán nebyl.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá, přistoupíme
k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Kreibicha.
Kdo souhlasí s tímto negativním návrhem
pana zpravodaje, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna
usnesla se nesvoliti k trest. stíhání
posl. Kreibicha a vyřízen 7. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž je:
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti
zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním
posl. Weberové, inž. Kalliny, Krause a dr Koberga
pro přečin proti bezpečnosti cti tiskem (tisk
652).
Zpravodajem je pan posl. inž. Hrdina. Dávám
jemu slovo.
Zpravodaj posl. inž. Hrdina: Slavná sněmovno!
Zemský trest. soud v Praze žádá přípisem
ze dne 2. dubna 1926, č. Tl VII 925/16/25, za vydání
k trest. stíhání poslanců Weberové,
inž. Kalliny, Krause a dr. Koberga,
z důvodů, že v letáku nadpisem "Eine
völkische Einheitsfront ohne Völkische", vydáním
a podpisem tohoto listu se prý dopustili přestupku,
pokud se týče přečinu proti bezpečnosti
cti vůči senátoru Křepkovi.
O senátoru Křepkovi se v letáku praví
(překlad):
"2. Před několika dny byl Křepek
na Hradčanech. Co tam měl co dělat? Co tam
má co dělat německý vůdce v
době voleb, když nedávno před tím
byly vyvlastněny Mariánské Lázně,
zavřeno tisíce německých tříd
školních, tisíce německých úředníků
propuštěno a Češi s výsměchem
konstatovali, že Němci přes to, že pilně
upisovali na novou cedulovou banku, dostanou z 10 zástupců
nejvýše jednoho, a to zástupce, kterého
chtějí Češi.
Víme, co pan Křepek na Hradčanech
chtěl."
Dále praví se v letáku:
"Odkud pochází tolik peněz na volby,
jež noví příslušníci národní
jednotné fronty tak rozhazují? Bude míti
pan Krebs, tajemník národně-socialistické
strany a vůdce kandidátní listiny v okrese
Česká Lípa, odvahu před nestranným
německým rozhodčím soudem oznámiti
zdroj oněch peněz, které byly k disposici
oné černé neděle, když národní
socialisté se zřetelem na to rozbili jednotnou kandidátní
listinu?
3. A množí se důkazy, že svrchu uvedené
strany jednotnou frontu všech Němců ve skutečnosti
od začátku nechtěly, nýbrž že
Křepek, Mayr-Harting, Spina
a druhové již od začátku chtěli
utvořiti vládní frontu proti německé
straně národní."
Poněvadž obsah letáku dotýká
se cti sen. Křepka, navrhuje imunitní výbor
vydání zmíněných poslanců
mimo posl. Krause, který zemřel, k zavedení
trest. řízení vůči nim ve smyslu
žádostí zem. trest. soudu.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen. Odpadá tudíž
rozprava a přistoupíme ihned k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání,
a poněvadž p. posl. Kraus mezitím zemřel,
navrženo jest, aby byli vydáni pp. posl. Weberová,
inž. Kallina a dr Koberg.
Kdo souhlasí s tímto návrhem p. zpravodaje,
prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se svoliti k trest. stíhání pp. posl.
Weberové, inž. Kalliny a dr Koberga.
Vyřízen jest odst. 8 pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž je:
9. Zpráva výboru imunitního o žádostí
hlav. stát. zastupitelství v Košicích
za souhlas s trest. stíháním posl. Sedorjaka
pro přečin podle §u 14, č. 5 a pro přestupek
podle §u 18, č. 1 zákona ze dne 19. března
1923, č. 50 Sb. z. a n. (tisk 159).
Zpravodajem jest p. posl. dr Daněk. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Daněk: Podle trest. oznámení
hlavnoslúžnovského úřadu ve Velkém
Sevljuši ze dne 14. srpna 1925, č. j. 4870, posl.
Sedorjak na veřejné schůzi místní
organisace komunistické strany v Kiralháze konané
dne 12. července 1925 pronesl výroky, jimiž
způsobem nevhodným kritisoval zákon na ochranu
republiky a vyjadřoval se nepřístojně
o ustanovování úřednictva na Podkarpatské
Rusi.
Imunitní výbor pojednal o shora uvedené žádosti
a došel k přesvědčení, že
řeč posl. Sedorjaka byla výronem politického
smýšlení posl. Sedorjaka a jeho strany,
že byla byť i nemístnou a nevhodnou kritikou
zákonů.
Imunitní výbor navrhuje tudíž poslanecké
sněmovně, aby posl. Sedorjak pro přečin
podle §u 14, č. 5 a pro přestupek podle §u
18, č. 1 zákona na ochranu republiky k trest. stíhání
vydán nebyl.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen. Odpadá tudíž
rozprava a přistoupíme ihned k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Sedorjaka.
Kdo souhlasí s tímto návrhem p. zpravodaje,
prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
usnesla se nesvoliti k trest. stíhání
posl. Sedorjaka.
Tím vyřízen je 9. odstavec pořadu.
Přikročíme k dalšímu odstavci
pořadu, jímž jest:
10. Zpráva výboru imunitního o žádostí
zem. trest. soudu v Brně za souhlas s trest. stíháním
posl. Muny pro zločin podle §u 15, č. 3 zákona
na ochranu republiky a přestupek podle §u 488 tr.
zák. a čl. V zákona ze dne 17. prosince 1862,
č. 8 ř. z. z r. 1863 (tisk 171).
Zpravodajem jest p. posl. David. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. David: Slavná sněmovno! Zemský
trest. soud v Brně žádá k návrhu
stát. zastupitelství v Brně ze dne 23. ledna
1926 poslaneckou sněmovnu za svolení k trestnímu
stíhání posl. Muny pro zločin
podle §u 15, čís. 3 zákona na ochranu
republiky a přestupek podle §u 488 tr. zák.
a čl. V zákona ze dne 17. prosince 1862, č.
8 ř. z. z r. 1863.
Těchto činů prý se jmenovaný
poslanec dopustil na veřejné schůzi konané
dne 1. prosince 1925 v Dělnickém domě v Břeclavi,
kde mluvil o výsledcích voleb do Národ. shromáždění.
Ve své řeči mezi jiným vykládal,
že komunisté musí získati hlavně
vojáky a důstojníky, neboť v tom spočívá
úspěch revoluce. Hlavním cílem strany
prý jest, aby jakmile prohlásí revoluci proletariátu
v tomto státě, do 24 hodin ozbrojila puškami
všechno dělnictvo. V další části
řeči pravil, že ministerstvo vnitra zakázalo
krajským komisím vydávati na veřejnost
volební výsledky a tak se stalo, že v krajích,
kde komunisté nebyli v komisi zastoupeni, bylo jim ukradeno
mnoho tisíc hlasů.
Jménem imunitního výboru navrhuji, aby p.
posl. Muna nebyl vydán, a to proto, poněvadž
nepřestoupil meze poslanecké imunity.
Předseda: Ježto ke slovu není nikdo
přihlášen, debata odpadá. Přistoupíme
k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby poslanecká sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Muny.
Kdo souhlasí s tímto negativním návrhem
pana zpravodaje, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna
usnesla se nesvoliti k trest. stíhání
posl. Muny. Tím vyřízen jest 10. odstavec
pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
11. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zastupiteľstva v Bratislave zo dňa
20. januára 1926, č. 1311/26, o udelenie súhlasu
k trest. stíhaniu posl. Tománka pre prečin
pomluvy podľa §u 1, §u 3, odstavca 2, č.
1 a 2 a §u 9, č. 6 zák. čl. XLI z r.
1914 (tisk 191).
Za nepřítomného zpravodaje posl. dr Slávika
stanovím zpravodajem předsedu imunitního
výboru posl. Votrubu. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno!
Slovenské Ľudové Noviny ze dne 1. srpna 1924
přinesly v chýrníku tento článek:
"Ale sa nás boja." "Okresný náčelník
trnavský, Drbohlav, hodí sa skôr za kata,
ako za slúžneho. Okresný náčelník
trnavský, Drbohlav, narobil republike už mnoho ostudy,
a jestli ho zavčasu za Moravu nezaženú, v trnavskom
okrese bude horšie ako zle. Tento Drbohlav nemá spokojnej
noci od starosti pre ľudákov. Najväčšmi
mu ale zavadzia ťažko chorý farár bolerázsky,
dp. František Koňakovský. Tomuto kňazovi
chcel položiť vedome nôž na hrdlo. Nechcel
mu totižto - ako ťažko chorému - vyhotoviť
cestovný pas do Rakúska alebo do Bavorska cieľom
liečenia sa. Odoprel mu pas z dôvodov politických,
a toto chorému kňazovi aj na písme sdelil.
Hrôza! Takejto zbojníckej roty sme ešte v žiadnom
štáte nevideli. Takéto niečo by nebol
vykonal ani ten všetkého citu pozbavený zbojník-lúpežník.
A nebyť posl. Tománka, p. farár Koňakovský
bol by sa svíjal v mukách ďalej, lebo cestovný
pas by od Drbohlava nebol dostal. Až na zakročenie
posl. Tománka v župnom úrade musel Drbohlav
pas vyhotoviť. Veru, veru, bolo by potrebné zabrániť
veciam, ktoré pánov Drbohlavovcov môžu
neskôr mrzeť!"
Uražený Frant. Drbohlav podal proto trestní
oznámení proti odpovědnému redaktoru
těchto novin Ignáci Kasalovi, který za pisatele
článku označil posl. Tománka.
Posl. Tománek doznal, že článek
napsal z veřejného zájmu, a chce nastoupiti
důkaz pravdy.
Imunitní výbor vzhledem k tomu, že článek
jest nesen takovým tonem, že obsahuje nejen hrubé
pomluvy o osobě okres. náčelníka Frant.
Drbohlava, nýbrž i nehoráznou pomluvu jako
veřejného úředníka zastupujícího
autoritu státu, a vzhledem k tomu, že posl. Tománek
sám se k autorství tohoto článku přiznal
a prohlásil, že chce nastoupiti důkaz pravdy,
aby důkaz pravdy byl mu umožněn, navrhuje,
aby poslanecká sněmovna dala souhlas k trest. stíhání
posl. Tománka.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
debata odpadá.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby poslanecká sněmovna svolila k trest. stíhání
posl. Tománka.
Kdo souhlasí s tímto návrhem pana zpravodaje,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím posl. sněmovna
usnesla se svoliti k trest. stíhání
posl. Tománka.
Tím vyřízen je odst. 11 pořadu.
Přistoupíme k dalšímu, jímž
je:
12. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu v Dačicích za souhlas s trest. stíháním
posl. Janalíka pro přestupky proti bezpečnosti
cti (tisk 211).
Zpravodajem je p. posl. dr Daněk, dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno!
Okresní soud v Dačicích žádá
za vydání posl. Janalíka jednak pro
výrok, který prý učinil na schůzi
voličské dne 22. října 1925 v Červeném
Hrádku o nákupním a prodejním družstvu
v Telči a okolí, jednak pro výroky, které
prý učinil o Františku Staňkovi,
poslanci na Král. Vinohradech, pronesené na schůzi
dne 3. listopadu 1925 v Horní Slatině.
Imunitní výbor jednal o obou těchto žádostech
okr. soudu v Dačicích a po uvážení
okolností, že výroky ty proneseny byly na schůzi
voličské, tedy politické v pravém
slova smyslu, o činnosti hospodářsko - politické
v obou případech, dospěl k přesvědčení,
že jde v obou případech o projevy rázu
politického, i když se týkaly v případě
prvém družstva, jež patří politické
straně, i v případě druhém,
kde především se vůbec nemluví
o osobách určitých, ba ani nejsou uváděny
okolnosti tak přímé, aby se dotýkaly
určité osoby, čímž jeví
se politický ráz řeči tím zřetelněji,
a že výroky těmi nepřekročil
mezi obecné kritiky hospodářsko-politických
otázek uvnitř státu v určitém
kraji.
Navrhuje proto imunitní výbor poslanecké
sněmovně, aby posl. Janalík pro přestupky
proti bezpečnosti cti k trest. stíhání
vydán nebyl.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
rozprava tedy odpadá. Přistoupíme k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby poslanecká sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Janalíka.
Kdo souhlasí s tímto negativním návrhem
pana zpravodaje, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna
usnesla se nesvoliti k trest. stíhání
posl. Janalíka.
Tím vyřízen jest 12. odstavec pořadu.
Přikročíme k dalšímu odstavci,
jímž je:
13. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
okr. úradu v Bánovciach za súhlas k trest.
stíhaniu posl. dr Tiso pre priestupok usporiadania verejného
shromaždenia bez povolenia (tisk 340).
Zpravodajem je p. posl. dr Ravasz. Poněvadž
není přítomen, dávám slovo
p. předsedovi imunitního výboru posl. Votrubovi.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno!
Okresní úřad v Bánovcích žádá
za souhlas k trest. stíhání posl. dr Tiso
proto, že svolal poradu poplatníků, kde se
mělo jednati o vysokých daních, ale porady
této úředně neoznámil. Četnictvo
v tom vidí přestupek proti shromažďovacímu
zákonu.
Imunitní výbor pojednal o této věci
a navrhuje slavné sněmovně, aby posl. dr
Tiso k trest. stíhání vydán
nebyl.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, debata odpadá, přistoupíme
k hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. dr Tiso.
Kdo souhlasí s tímto negativním návrhem
pana zpravodaje, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna
usnesla se nesvoliti k trest. stíhání
posl. dr Tiso.
Tím vyřízen jest 13. odstavec pořadu.
Přikročíme k odstavci dalšímu,
jímž jest:
14. Zpráva výboru imunitního o žádosti
zem. soudu v Opavě za souhlas s trest. stíháním
posl. inž. Junga pro přečin podle §u 17,
čís. 1 a §u 14, č. 1 zákona na
ochranu republiky (tisk 349).
Zpravodajem je p. posl. Votruba, dávám mu
slovo.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno!
Vyslanectví republiky Československé ve Vídni,
resp. presidium zemské správy politické v
Opavě učinila oznámení, v nichž
je zjištěno:
Dne 8. března 1925 pořádal vídeňský
spolek "Hilfsverein für Deutschböhmen und die Sudetenländer"
smuteční schůzi t. zw. "Gedenkfeier
für die sudetendeutschen Märzgefallenen" v lidové
dvoraně radnice, které se zúčastnili
též členové Národního
shromáždění R. Č. posl. inž.
Jung a sen. dr Brunar; na schůzi té
byly též přítomny vojenské oddíly
Hakenkreuzlerů v nových stejnokrojích, korporace
studentů, spolky "Verein Niederland", "Verein
der Schlesier", "Zweigverein Böhmerwaldgau",
"Deutschböhmen", "Sudetenland", "Südmährerbund",
"Egerländer", "Reichenberg", "Leipa",
Kaaden" a různé politické strany, celkem
asi 8000 osob. Na schůzi té vystoupili mnozí
řečnící, mezi nimi též
posl. inž. Jung. Tento ve své řeči
útočil na rakouský tisk, který se
nestydí uveřejňovati dlouhé články
k narozeninám presidenta Masaryka a který
prý líčí Československo jako
základ demokracie ve střední Evropě.
Aby přesvědčil, že tomu tak není,
ukazuje dvě čísla časopisu "Der
Tag" s konfiskovanými články o padlých
v březnu 1919 a o presidentovi Masarykovi a ukončil
svou řeč výroky, ve kterých spatřuje
státní zastupitelství přečin
podle §u 17, č. 1 a §u 14, č. 1 zákona
na ochranu republiky.
V pondělí dne 9. března uspořádaly
ještě sdružené spolky německých
studentů "Völkisch sozialer Studentenblock"
schůzi v restauraci "Zum Auge Gottes" Vídeň
IX. Nußdorferstraße, na které řečnil
i posl. inž. Jung. Vůdce říšskoněmeckého
nacionalního studentského hnutí Lutz z Berlína
mluvil tu ve smyslu velkoněmeckém a po něm
posl. inž. Jung mluvil podrobně o otázce
německých menšin.
Vzhledem k tomu, jaký spolek onu schůzi pořádal,
jaké má cíle a jaký účel,
vzhledem k celému ovzduší oné schůze,
jež charakterisují zejména při řeči
sen. dr Brunara učiněné výkřiky:
"Fuj, podvodníci, zrádci, vrazi, pověsit
je!", je nesporně jisto, že běželo
tu o nepřípustnou agitaci proti naší
republice a jejím vedoucím mužům. Povinností
státu jest, aby prestiž svoji v cizině nedal
urážeti, nedal se pomlouvati a špiniti. Mimo
to výzva ke spojení všech Němců
v jediné Velkoněmecko je jistě rázu
velezrádného.
Imunitní výbor proto navrhuje poslanecké
sněmovně, aby žádosti zem. soudu v Opavě
za vydání posl. inž. Junga bylo vyhověno
a aby souhlas sněmovny k jeho trestnímu stíhání
pro přečin podle §u 17, čís.
1 a §u 14, čís. 1 zákona na ochranu
republiky byl dán.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
odpadá tudíž rozprava a přistoupíme
k hlasování.
Byl jsem požádán, abych dal při něm
sčítati hlasy. Žádost tato není
však podepsána 50 hlasy, jak žádá
odst. 2 §u 58. Poněvadž pak by sčítání
velmi protáhlo jednání a zdrželo konferenci,
která je svolána, nemám úmyslu z vlastní
moci dáti hlasy sčítati.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání
posl. inž. Junga.
Kdo souhlasí s tímto návrhem pana zpravodaje,
prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.) To je
většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se svoliti k trest. stíhání posl.
inž. Junga pro přečin podle §u
17, č. 1 a §u 14, č. 1 zákona na ochranu
republiky.
Přistoupíme k dalšímu odstavci, jímž
je:
15. Zpráva výboru imunitního o žádostí
okr. soudu v Liberci za souhlas s trest. stíháním
posl. dr Lehnerta pro přestupek podle §u 320 tr. zákona
(tisk 350).
Zpravodajem je pan posl. Votruba, dávám mu
slovo.
Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno!
Posl. dr Václav Lehnert hlásil se u obecního
úřadu v Hor. Růžodole pode jménem
Wolfram Lehnert. Posl. dr Lehnert podle křestního
listu narodil se dne 18. dubna 1871 v Cinwaldu jako syn Václava
Lehnerta, rolníka tamtéž, a bylo mu na křtu
dáno jméno Václav. Jako politický
předák německý užívá
ovšem křestního jména Wolfram a v tom,
že se takto hlásil u obecního úřadu
v Horním Růžodole, spatřuje státní
zastupitelství v Liberci přestupek podle §u
320 e) tr. zák. Posl. dr Lehnert jest pode jménem
Wolfram dostatečně znám v německé
politické veřejnosti, takže zde nemůže
ohledně jeho osoby nastati žádný omyl.
Důsledně z toho vyplývá, že hlásil
se pode jménem Wolfram ne z úmyslu úřady
oklamat, a proto imunitní výbor navrhuje posl. sněmovně,
aby posl. dr Lehnert k trest. stíhání
pro přestupek podle §u 320 e) tr. zák. vydán
nebyl.