Posl. Mikuláš: Slavná sněmovno!
Ke zprávě výborů zemědělského,
rozpočtového a soc. politického budiž
mi dovoleno přičiniti několik poznámek.
Takřka rok co rok projednává sněmovna
návrhy na podporu toho neb onoho kraje, postiženého
živelní pohromou. Některého kraje týká
se často několik návrhů různých
stran. Tato péče o postižené je sice
chvalitebná, pro postižené je však vždy
směrodatný její výsledek a tu musíme
si doznati, že výsledek našeho jednání
není vždy uspokojující. Je to patrno
již na př. z toho, že o pohromách v červnu
a v červenci letošního roku se udavších
jednáno jest teprve nyní. Domnívám
se, že by bylo správnější a účelnější,
kdybychom nemuseli vůbec podávati podobné
návrhy a kdyby bylo postaráno o tento problém
jiným způsobem. Domnívám se, že
by bylo lépe, aby byla uskutečněna záchrana
a podpora poškozeným krajům takovým
způsobem, aby postiženým dostalo se podpory
a ochrany okamžitě po katastrofě. (Tak jest!)
O tom bychom, myslím, měli dnes jednati.
Loňského roku usnesli jsme se sice na zákoně
čís. 227 Sb. z. a n., který sledoval cíl
podobný, pokud se týče živelních
pohrom r. 1925. Než i zákon ten, jímž
pro podporu r. 1925 postižených krajů věnováno
bylo 36 milionů, 24 milionů na opravu poškozených
silnic a 14 milionů na opravu vodotoků, rekultivaci
zpustošených pozemků, vydán byl teprve
v říjnu uvedeného roku a prováděcí
nařízení k němu teprve v prosinci
1925, č. 266 Sb. z. a n., takže poskytnutí
podpor následovalo hodně pozadu po pohromách
samých. Proto snad měl uvedený zákon
určitý význam i pro r. 1926, že totiž
nevyčerpaného obnosu mohlo býti použito
bezprostředně po katastrofách nastalých
r. 1926. Podobného opatření je však
třeba do budoucnosti. Dříve než o tom
promluvím, považuji ještě za nutno na
jednu věc upozorniti.
V loňském zákoně o státní
pomoci při živelních pohromách r. 1925,
čís. 227 Sb. z. a n., pamatováno bylo také
na opatření k zamezení škod při
živelních pohromách do budoucnosti. K tomuto
účelu zřízen měl býti
zvláštní fond a vláda byla zmocněna
opatřiti úvěrními operacemi potřebné
prostředky. Na úhradu úroků a úmor
povoleno zařaditi každoročně do rozpočtu
50 milionů Kč. Pokud jest mi známo, nejeví
se dosud vůbec žádný účinek
tohoto opatření. V tom směru stěžovali
si také oba páni zpravodajové, kol. inž.
Černý a kol. Dubický. Podle
prováděcího nařízení
mělo ministerstvo veřejných prací
a zemědělství za součinnosti státní
vodohospodářské rady sestaviti stavební
program pro provádění soustavné úpravy
vodních toků k zamezení povodňových
škod. Uskutečňování programu
toho mělo se díti z prostředků uvedeného
fondu. Vláda však nevykonala vůbec nic a ani
se, myslím, o to nepokoušela v tom směru, aby
získala pro fond ten potřebné prostředky.
V důsledku toho ovšem nemohlo býti pokračováno
v úpravě vodních toků, i kdyby stavební
program úprav těch byl vypracován.
Ovšem, že ani stavební program nebyl dosud vypracován.
Uvažme, co by bylo v době hospodářské
krise a nezaměstnanosti znamenalo, kdyby bylo vykonáno
v tom směru to, co vykonáno býti mělo
a co vykonáno býti mohlo, kdyby v důsledku
toho bylo se ke skutečnému provádění
prací těchto přikročilo. V tom směru
bude třeba urychleně jednati. Poněvadž
jde o záležitost ryze hospodářskou a
protože nynější vláda podle souhlasných
tvrzení orgánů stran vládu tvořících
je právě jen k řešení takových
záležitostí povolána a schopna, jsme
opravdu zvědavi, jak se vláda v tom směru
zachová.
V souvislosti s tím, co jsem uvedl, chtěl bych upozorniti
ještě na jedno. Pro úpravu a regulaci vodních
toků máme tolik různých úřadů
zvláštních nebo k jiným úřadům
státním či samosprávným přičleněných,
že je velmi nesnadno vyznati se v našem vodním
hospodářství a v kompetenci jednotlivých
úřadů. Tato okolnost je, myslím, také
příčinou toho, že není možno
vůbec k soustavnému provádění
prací se dostati. Vždyť záležitosti
ty obstarávají následující
úřady: 1. Zemědělská rada,
řešící v zájmu zemědělství
úkoly meliorační, 2. Vodní oddělení
zemských správních výborů a
oddělení pro využití vodních
sil při těchže úřadech, jejichž
péči svěřeny jsou v Čechách
některé přítoky Vltavy a Labe. 3.
Vodní oddělení při zemské správě
politické, provádějící hlavně
práce udržovací na trati Budějovice-Hřensko.
4. Hydrografická oddělení zemských
správ politických, opatřující
hydrotechnické podklady pro všechny vodohospodářské
práce jednotlivých úřadů na
podkladě organisované služby ombrometrické,
dále pozorování a měření
na řekách za různých stavů
vodních, péče o katastr vodních sil
atd. 5. Úřad pro hrazení bystřin,
jehož úkoly jsou již vymezeny názvem úřadu
toho. 6. Regulační komise, která v Čechách
zabývá se úpravami některých
přítoků a částí toku
Vltavy a Labe. 7. Kanalisační komise, která
provedla v Čechách splavnění Vltavy
mezi Mělníkem a Prahou a splavnění
Labe pod Mělníkem až k Hřensku. 8. Ředitelství
pro stavbu vodních cest. Úřad tento byl zřízen
pro splavnění středního Labe od Jaroměře
k Mělníku a Vltavy od Budějovic ku Praze,
jakož i zřízení spojovacích kanálů
mezi Labem a Odrou a Labem a Dunajem.
K výše jmenovaným úřadům
přistupují jednotlivá vodní oddělení
při ministerstvech: veřejných prací,
zemědělství, obchodu, čsl. plavební
úřad, hydrologický ústav při
ministerstvu veřejných prací, poříční
správa a několik menších úřadů.
Že tato roztříštěnost vodního
hospodářství a péče o úpravu
vodních toků způsobuje nemožnost pouhého
vypracování řádného stavebního
programu soustavných prací upravovacích -
nehledě k těžkopádnosti aparátu
a že jest tato okolnost uznána, to patrno je z toho,
že v uvedeném nařízení vlády
čís. 266 1925, jímž se provádí
zákon o státní pomoci při živelních
pohromách r. 1925 a opatření k zamezení
škod v budoucnosti, stanoveno bylo ustavení státní
vodohospodářské rady jako poradního
sboru, který by podával ministerstvu veř.
prací a zemědělství dobrozdání
při sestavování stavebního programu
a jeho provádění. Podrobné předpisy
o složení a působnosti státní
vodohospodářské rady měli vydati ministři
veřejných prací a zemědělství.
Ovšem, ani v tomto směru se ničeho nestalo
a ani státní vodohospodářská
rada nebyla jmenována a ustavena. Z toho, o jsem uvedl,
je patrno, že prvním předpokladem k prostému
vypracování programu, tím spíše
ovšem k účelnějšímu provádění
prací jest zrušení mnoha úřadů
pro vodní hospodářství resp. jejich
sloučení v jeden úřad. (Tak jest!
Výborně!)
I stále dokazovaná nutnost šetření
ve veřejné správě a zavedení
pořádku mluví pro toto opatření.
Je tedy možnost prováděti ve velikém
měřítku regulační a upravovací
práce směřující k zamezení
povodňových škod v budoucnosti.
S politováním konstatujeme, že vláda
této možnosti nevyužila. Nynější
vláda může tento nedostatek odstraniti. Neučiní-li
tak, pak bude na ni padati odpovědnost, budou-li některý
z příštích roků zaplavena o strhána
pole a luka ležící v povodí některých
řek a říček, o nichž projednávané
návrhy jednají. Opatření, o nichž
mluvím, mohou zameziti škody způsobené
povodněmi. Zameziti živelní pohromy vůbec
- krupobití, průtrže mračen, trvalé
deště a pod. - není ovšem možno.
Pro tyto případy živelní pohromy je
třeba opatření, o němž jsem mluvil
na počátku, aby totiž poškozeným
- jsou to především zemědělci
- bylo možno nahraditi škody, resp. poskytnouti náhrady
bezprostředně po katastrofě.
Ministerstvo zemědělství vypracovalo svého
času návrh zákona o krupobitním pojištění.
O návrhu konány byly porady, na nichž byly
vytčeny vady návrhu. Mluvil jsem na tomto místě
svého času o tomto návrhu. Konstatuji jen,
že v poradách těch byli to zástupci
Ústřední jednoty československých
malozemědělců, kteří s návrhem
ministerstva zemědělství - návrh jednal
o nuceném pojištění krupobitním
a monopolní pojišťovně - nesouhlasili
a navrhovali utvoření zvláštního
fondu pro živelní pohromy, z něhož by
měla býti poskytována postiženým
náhrada škod, resp. podpory. Zástupci ministerstva
zemědělství nechtěli však tomuto
způsobu řešení rozuměti. Patrně
nešlo ministerstvu zemědělství o prospěch
zemědělství a zemědělců,
nýbrž sledovalo jiné úmysly. U tohoto
ministerstva, v němž panuje přesvědčení,
že republikánská strana a zemědělství
jedno jsou, stává se totiž velmi často,
že zájmy republikánské strany jsou vydávány
za zájmy zemědělství nebo jsou jako
takové líčeny. V tomto mínění
utvrzuje nás okolnost, že ministerstvo zemědělství
nepředložilo až dosud návrh o pojištění
živelním, který slíbilo přepracovati
a upraviti k ústavnímu projednání.
Tu myslím, že je na místě otázka,
co se stalo nebo stane s částkou 40 mil. Kč,
která zákonem čís. 149 z r. 1923 a
v souvislosti se zákonem čís. 219 z roku
1924 byla Národním shromážděním
právě pro účely veřejného
živelního pojištění povolena a
z níž při ministerstvu zemědělství
byl zřízen fond pro účely veřejného
živelního pojištění. (Předsednictví
převzal místopředseda Slavíček.)
Nám dostává se určitého zadostiučinění
a potvrzení, že naše myšlenka na zřízení
fondu pro živelní pohromy - nikoli fond pro účely
živelního pojištění - byla a jest
správná. Jest to uznáno v návrhu daňové
reformy, podle něhož mají býti u zemědělských
rad zřízeny fondy, do nichž by plynulo 15%
ze státní přirážky k dani pozemkové
a 10% z obecních přirážek k dani pozemkové
a z něhož by byla hrazena pozemková daň
za zemědělce živelní pohromou postižené
a přebytku fondu použito by bylo k poskytování
podpor postiženým. Podrobně o této věci
budeme míti příležitost mluviti při
projednávání daňové reformy.
Omezuji se proto na konstatování, že zásadně
bylo použito naší myšlenky, ale že
se neprovádí dostatečným způsobem.
Zřízení fondu pro živelní pohromy,
do něhož přispívati bylo by povinností
nejen zemědělců, ale i majitelů lesů,
jest stále nutností, ovšem že i po tom
bude povinností vlády postiženým pomáhati
i jiným způsobem. Tak na příklad letos
trvalými dešti byla způsobena v některých
krajích taková neúroda brambor, že není
řídkým zjevem sklizeň 100 kg brambor
nebo i méně z 1 korce pole. V takových případech
je těžko poskytovati podpory. Jest však možno
a nutno umožniti i takto postiženým zemědělcům,
zejména drobným, nákup brambor pro potřebu
v domácnosti a zejména pro sadbu na příští
rok za nižší ceny. To ovšem znamená
umožniti dovoz levných brambor z ciziny. (Tak jest!)
Nedostatek brambor a jejich vysoká cena doléhají
dnes stejně tíživě jak na konsumenta,
tak i na drobné zemědělce postižených
krajů. Očekáváme proto, že dovozu
brambor z ciziny nebudou činěny nejen teď,
ale hlavně na jaře příštího
roku překážky a že vláda, resp.
ministerstvo zemědělství postará se
o to, aby zemědělcům poškozených
krajů umožněno bylo získati levnou a
zdravou bramborovou sáď.
V závěru dovoluji si prohlásiti: Československá
národně socialistická strana jest si plně
vědoma těžké hospodářské
situace drobného zemědělského lidu
způsobené živelními katastrofami, a
proto bude pro předložené zprávy výboru
zemědělského, sociálně-politického
a rozpočtového hlasovati. (Potlesk poslanců
čsl. strany nár. socialistické.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Další slovo má p. posl. Chlouba.
Posl. Chlouba: Účelem usnesení zemědělského,
sociálně-politického a rozpočtového
výboru na podporu postiženým živelními
pohromami jest, aby sněmovna zavázala vládu
ke splnění určitých věcí,
které mají za účel zmírniti
aspoň poněkud účinky škod nastalých
letošními živelními pohromami. V usnesení
tom jest, aby vláda ihned provedla šetření,
aby provedla opatření na osetí ploch, aby
provedla odpis daní, zaopatření steliva,
osiva atd., ale zejména aby ustanovení II. hlavy
zákona ze dne 15. října 1925, č. 227
Sb. z. a n., o státní pomoci při živelních
pohromách a o opatření k zamezení
škod při živelních pohromách v
budoucnosti bylo co nejrychleji provedeno, aby tak intence zákona
přišla skutečně k platnosti. Ustanovení
zákona tohoto dává k disposici ročních
50 mil. Kč na provádění úpravných
prací vodohospodářských v tom smyslu,
aby prováděním těchto prací
byly škody při živelních pohromách
do budoucnosti co možná nejvíce odstraněny.
Žádáme vládu Československé
republiky - praví se dále ve zprávě
výboru - aby ihned nařídila příslušná
jednání, aby na účet této dotace
byla opatřena půjčka do té výše,
aby na její zamortisování a zúročení
stačila tato roční dotace, citovaným
zákonem ve výši 50 mil. Kč povolená,
a aby obnosu této půjčky bylo použito
nejrychlejším tempem k provádění
příslušných prací vodohospodářských
v rámci programu pro celou Československou republiku
stanoveného.
Usnesení zemědělského a rozpočtového
výboru, aby sněmovna zavázala vládu
ke splnění určitých preventivních
opatření, stalo se 16. června t. r. Teprve
dnes se o tom podává zpráva sněmovně
a žádá se na ní souhlas. Máme
za to, že je to neúcta k celému stavu, ke všem
těm tak těžce živelními pohromami
postiženým lidem, když tato sněmovna teprve
po uplynutí několika měsíců
projednává tu určité návrhy
na odpomoc obyvatelstvu postižených krajů.
(Výborně!)
Porovnáme-li to s onou skutečností, jaká
byla pohotovost těch kruhů a stran, které
dnes tvoří vládní většinu
při projednávání celního sazebníku,
pochopíme, že v prvém případě
šlo o agrární buržoasii, tentokráte
však jde jen o chudé malozemědělce,
a proto se tolik nepospíchá. (Tak jest!)
Všechny ty poškozené malozemědělce,
všechny ty drobné zemědělce i dělníky
může zajímati ta věc, jak se dnešní
vláda staví k ustanovením zákona,
zvláště II. hlavy zákona ze dne 15.
října 1925, č. 227 Sb. z. a n., o státní
pomoci při živelních pohromách a o opatření
k zamezení škod při takovýchto pohromách
do budoucna. Ve smyslu citovaného zákona a na účet
oné dotace 50 mil. Kč má býti opatřena
zápůjčka do oné výše,
aby na její zúročení a zamortisování
stačila tato roční dotace. Této případné
půjčky má býti použito nejrychlejším
tempem k provedení příslušných
prací vodohospodářských, t. j. provedení
jakéhosi generálního plánu regulací
řek, potoků a bystřin. Zákon byl usnesen
15. října 1925, dodnes se nic nestalo a ani nestane.
Včera se ujal v rozpočtovém výboru
slova ministr veř. prací, do jehož resortu
patří případné provedení
onoho plánu o regulaci řek a potoků, a řekl
ihned ve svém úvodu, že jsme - t. j., že
dnešní vláda jest - se státním
hospodářstvím v bludném kruhu, že
je málo peněz a že ve věci provedení
vodohospodářských prací ve smyslu
zákona č. 227 nelze vypsati zahraniční
půjčku čili že ona roční
dotace 50 mil. Kč je ilusorní, že onen zákon
je zákonem na papíře a také na papíře
zůstane, poněvadž ministr financí a
s ním celá vláda nemá k těmto
účelům peněz.
Je to nový, nikoli však ojedinělý příklad,
že podobné zákony, jako je tento zákon
č. 227, budou uloženy ve sněmovním archivu,
aby je prach pokryl. Takový osud čeká každý
takový zákon, který za dnešního
režimu byl snad omylem usnesen a vytištěn.
Švehlova vláda nemá peněz na
regulace řek a potoků. Tato vláda však
má peníze a velké peníze na militarismus,
má velké peníze na četníky,
policii, ale nemá peněz k tomu, aby protiopatřeními
zamezila do budoucna škody živelními pohromami
povstalé a raději nechá každoročně
ničiti případnými povodněmi
majetek svých občanů, ponejvíce to
drobných rolníků a dělníků.
Švehla s dr Spinou tu vzkazují obyvatelstvu
republiky, že na takové věci, jako je uskutečnění
nějakého většího regulačního
plánu, provedení regulace řek a potoků,
není peněz nový to důkaz o tom, že
třeba u moci se podílejí čeští
i němečtí agrárníci, je přece
vládní politika vzdálena toho, aby tu něco
bylo učiněno pro malozemědělce.
Proč není peněz? Na západě
dohodoví kapitalisté sestavují kontokorent
reparací za převzaté železnice a státní
statky. Tyto reparace jsou toho druhu, že se vláda
připravuje ukovati na základě toho pro dělníky,
živnostníky a pracující rolníky
v podobě nových daní těžkou olověnou
kouli, která tu má býti zavěšena
na nohy pracující třídě. Proto
není peněz. (Souhlas komunistických poslanců.)
A přece bylo způsobeno tolik škod v Čechách,
na Moravě, na Slovensku i v Podkarpatské Rusi! Jaké
jsou škody, povstalé posledními živelními
pohromami? Nejsou zjištěny? Byla by patrně
vyšla také najevo strašlivá bilance a
s ní ovšem bezohlednost a škody, nadělané
celní politikou.
Jednalo se přece o nákup steliva, krmiv a osiva.
Akce podpůrná, která tu byla provedena, jest
v poměru ke škodám tak nepatrná, že
velká většina poškozených musila
si zaopatřiti jak semena, tak stelivo a krmiva za vysoké
ceny. Tady se ukázaly a také se vymstily účinky
celní politiky právě na těch, o nichž
tu bylo před několika měsíci mluveno,
že jim celní tarif přinese užitek. Nyní
se tedy ukazuje, komu celní politika prospívá
a komu škodí.
A také to přidělování podpor
a případných naturalií děje
se jako vždy stranicky, podle koaličního klíče.
Všechny důrazné připomínky v
zemědělském a rozpočtovém výboru,
že se tu musí postupovati podle nároků,
nestranně, byly úplně marné. Nějaká
nestrannost u dnešního režimu a jeho představitelů
je úplně vyloučena. V této věci
se prováděla zase politická licitace. Ani
tam tedy, kde jde o neštěstí lidí, nemohou
se strany, nalézající se u vládní
moci, odříci politické licitace s neštěstím
obyvatelstva.
A jestliže si pak člen vládní většiny
sám stěžuje do této politické
licitace a stranického počínání,
jako posl. Roudnický ve výboru, nasvědčuje
to jen tomu, co jsme zdůrazni!i již ve výborech,
že tu není dobré vůle pomoci.
Mám zde několik klasických dokladů
k tomu, jak se provádějí tyto podpory. První
případ je z Táborska. Zde se praví:
Loňského roku 1925 dostal táborský
okres pro zemědělce poškozené živelními
pohromami obnos 37.000 Kč. V obci Řevnově
bylo 28 žadatelů, z nichž 18 dostalo po 200 Kč
a 11 žadatelů bylo odmítnuto. Podpory dostali
nejzámožnější, odmítnuti
byli nejchudší a nejpotřebnější.
Když si odmítnutí stěžovali na
okresní politické správě, řekli
jim, že se na věci ničeho měniti nedá.
Intervenovali později s agrárním poslancem
Křemenem z Prudic, a tu okresní hejtman čestným
slovem ubezpečil deputaci, že napříště
bude postupováno spravedlivě. Stěžovatelé
se tím uspokojili. Letošního roku stížen
byl táborský okres značnou měrou živelními
pohromami, k jejichž zmírnění byly provedeny
dvě akce: soukromá a státní. V soukromé
akci, organisované agrárníky, byli v uvedené
obci právě nejchudší a nejpotřebnější
vyřazeni. Ze státní akce disponující
150.000 Kč byly poskytnuty podpory postiženým
z obce Řevnova. Majitel čísla 1 obdržel
3.000 Kč, majitel čísla 2 6.000 Kč,
čísla 3 3.000 Kč, čísla 4 5.000
Kč, čísla 12 4.000 Kč, čísla
16 3.000 Kč, občan Matoušek 3.000 Kč,
kovář 2.000 Kč, rolník Louda 3.000
Kč. V Řevnově jsou to lidé nejzámožnější.
Okresní hejtman sdělil odmítnutým,
že podpora udílí se jenom těm, kdož
byli existenčně poškozeni. Podpořeni
byli rolníci, kteří dávají
svým dcerám 50.000 až 100.000 Kč věna.
Domkáři, zadlužení hypotekárně,
kteří se museli znovu v záložně
zadlužiti, aby si mohli koupiti kousek panské půdy,
a z nichž mnozí dluhují značné
obnosy Státnímu pozemkovému úřadu
a platí úroky, ti nejsou existenčně
poškozeni? Okresní politická správa
briskně je odmítla. Zajímavé je, že
mezi navrženými pro podpory, jsou i majitelé
zbytkových statků! V obci zvolena byla místní
4členná komise. Byli v ní domkáři
Jan Křiklán a František Roužek, živnostník
Karel Navrátil a rolník František Louda. Komise
dostavila se na okresní politickou správu v Táboře
a dožadovala se spravedlivého postupu. Bylo jí
však řečeno, že na přání
komise nebude brán zřete! a že úřad
má vlastní komisi, která své dobrozdání
podala, a na tom že nelze ničeho měniti. Z
obce Řevnova bylo 38 žadatelů, z nichž
vyhověno bylo pouze devíti, a to těm, kteří
jsou v obci nejzámožnější. Mimo
to udělení podpory je vázáno na odběr
osiva a sádi od agrárnického hospodářského
družstva. Uvedený postup okresní politické
správy je ostře posuzován v celém
okresu stejně jako chamtivost agrárnických
veličin a vedení republikánské strany
na táborském kraji.
Mám tu další případ z Kolína.
Janu Tichému, majiteli živnosti č. 153, bylo
poškozeno vnitřní zařízení,
nábytek atd. Celková škoda činí
úhrnem asi 10 tisíc Kč. Do dnešní
doby marně čeká na podporu ze státní
akce.
Anežka Vlasáková z Kolína č.
119. Odplavala jí prkna atd., byl jí poškozen
dům, atd., takže celková škoda činí
asi 40 tisíc Kč, ale do dnešního dne
čeká marně na nějakou státní
podporu.
V Podkarpatské Rusi celé údolí Uže
bylo zaplaveno, celé tisíce lidí přišly
o svůj majetek. Byly pobořeny domy, dobytek a všechen
inventář byl odplaven. V Užhorodě samém
48 lidí přišlo o byt, ale když naše
komunistická frakce tamější podala návrh,
aby tamější herny byly poskytnuty přechodně
za přístřeší nebydlícím,
bylo to ovšem zamítnuto. A zajímavá
je ještě ta věc, že pomoci se dosud těmto
lidem nedostalo, poněvadž zde u ministerstva vnitra
není dosud tamějšími úřady
podána o tom, v jakém rozsahu se škody staly,
úplně žádná zpráva.
Z toho, co jsem tu uvedl, je vidno, že tu v rámci
československého režimu nelze vám vyřešiti
ani tak jednoduchou věc, jako je spravedlivé rozdělení
státní podpory obyvatelstvu postiženému
živelními pohromami. Z toho je znovu viděti,
že v programu dnešní vlády není
ulehčiti těžkou situaci dělníkům,
ba ani malým rolníkům. A přece tu
jde z největší části o lidi,
kteří se hlásí právě
k táboru agrárnímu. (Místopředseda
Slavíček zvoní.)
Hned jsem hotov. Jejich vlastní lidé tu dělají
rozdíly a odstrkují je stranou. Žízeň
po zisku vás vede k vypiaté celní politice.
(Tak jest!)
Z toho, co jsem uvedl, je vidno, že tato vláda ani
tyto jednoduché věci nemůže uvésti
v soulad se zájmy obyvatelstva. My také víme,
že provésti nějakou podporu na široké
základně obyvatelstvu poškozenému živelními
pohromami je pro vás stejným problémem jako
odstraniti dnešní hospodářskou krisi
a dáti dělníkům práci a chléb.
Prozatím se k této skutečnosti nechcete přiznati.
Úkolem naším bude, abychom ukázali všem
malozemědělcům vaši dvojí tvář.
Dnes je doba, kdy každý musí říci
své "ano" nebo "ne". Také vy
budete museti přiznati barvu. (Potlesk komunistických
poslanců.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Dále má slovo p. posl. Simm.