Předseda (zvoní): Slovo dále
má pan posl. Siegel.
Posl. Siegel (německy): Dámy a pánové!
Chci s tohoto místa prohlásiti, proč jsme
včera hlasovali proti tomu, aby se užilo §u 55
jednacího řádu. Stalo se to proto, že
jsme zásadní nepřátelé užívání
§u 55, poněvadž to neznamená nic jiného
než promrskání určeného programu,
a to jest znehodnocování sněmovny. Vážený
pan kol. Schäfer zcela správně poznamenal
ve svých vývodech, že nynější
zákon o sociálním pojištění
vyžaduje reformy. Vyžaduje reformy také po stránce
národní, vždyť zákon byl přistřižen
podle národní šablony. Zákon, jak bylo
také vyloženo v prvé důvodové
zprávě bývalého ministra Habrmana,
jest většinou vlastně převzat ze zkušeností
z Německé říše a nikoliv na posledním
místě také z oněch prací, které
již byly vykonány ve starém rakouském
parlamentě. Zákon byl však již vypracován
tak, že mocenské skupiny, které se domnívaly,
že samy musí ovládati stát, mají
z toho jisté výhody. Ukázalo se to zvláště
při posledním jmenování vedoucích
osob nového ústavu. Nechci vás dlouho zdržovati,
chci však jen ještě poukázati na kapitolu
reservy, které bude tato sociální pojišťovna
hromaditi do miliard, a lze si představiti, jak se jich
bude užívati. Chci konstatovati, že sociální
pojištění, zavedené v Německé
říši, jest v každém směru
vzorné a že tam také zůstaly zachovány
živnostenské nemocenské pokladny. Dostalo se
nám důkazu, že nynější požadavky
obchodních a živnostenských vrstev, které
nikoliv na posledním místě jsou také
požadavky dělnictva, mají určité
oprávnění. Zákonem o sociálním
pojištění, který byl vydán 9.
října 1924, ať úmyslně či
bez zlého úmyslu bylo rozhodně spácháno
bezpráví v tom smyslu, že počet pojištěnců,
jichž jest třeba, aby zůstaly zachovány
společenstevní nemocenské pokladny, byl stanoven
příliš vysoko. Také já jsem toho
mínění, že příliš
malé nemocenské pokladny nemají práva
na existenci. Není možno, aby ve městě
nebo v okrese bylo 10 až 12 nemocenských pokladen
a aby každý obuvník a krejčí
měl vlastní pokladnu. Jedno právo se jim
však mělo ponechati, totiž aby mohly zřizovati
pokladny podle okresů. Nechci kritisovati zákon
o sociálním pojištění, avšak
jestliže se tu jinak tolik mluví o sociální
spravedlnosti, o sociálním soucitu a cítění,
pak, kdyby pánové skutečně sociálně
cítili, nemohou míti za zlé oněm vrstvám,
které dnes usilují o to, co bylo kdysi jejich državou,
a jistě nežádají příliš
mnoho, jestliže chtějí, aby lhůta pro
zrušení ještě trvajících
pokladen byla prodloužena do 31. prosince t. r.
V zákoně o sociálním pojištění
poskytuje se zemědělským podnikům
výhoda v tom smyslu, že mohou pro své různé
odbory zřizovati vlastní nemocenské pokladny.
Poskytněte přece stejné právo také
živnostníkům a obchodníkům! Poukazuje-li
se na to, že by tím mohl býti poškozen
personál okresních nemocenských pokladen,
konstatuji, že se to nestane, poněvadž pro zavedení
nového sociálního pojištění
a vybírání nových příspěvků
bude třeba většího úřednického
aparátu, takže pokud jde o personál, není
třeba obav. Sociálním pojištěním
- a to dlužno s tohoto místa zdůrazniti - byl
učiněn velmi význačný krok
k reformnímu hnutí. Zákon o sociálním
pojištění sám o sobě, kdyby byl
prodchnut týmiž intencemi, jako německý
zákon o sociálním pojištění
a zákon, který byl projednáván ve
starém Rakousku, byl by jistě zákonem, který
bychom v každém směru vítali. Konstatuji
zde, že jsem se nikdy nevyslovil proti zdravé sociální
reformě, nýbrž naopak, byl jsem jedním
z mála živnostníků, kteří,
když se věc projednávala ve starém rakouském
parlamentě a v liberecké obchodní komoře,
vždy se stavěli na stanovisko, aby nejprve bylo zřízeno
moderní sociální pojištění
dělnictva a pak, ukáže-li zkušenost a
naskytne se vhodná doba, aby byl učiněn pokus
připojiti drobné rolníky, živnostníky
a průmyslníky s určitou hranicí příjmu.
Také moji vlastní druhové v povolání
byli proto proti mně. Stojím jako dříve
na stanovisku, že otázku sociálního
pojištění v tomto státě lze řešiti
jen spravedlivým způsobem, neboť poskytne-li
se zemědělství určité oprávnění,
jest třeba také, aby zákon byl novelován
v duchu přání, která dnes přednášejí
živnostníci a obchodníci. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dalším
řečníkem je p. posl. Hampl. Dávám
mu slovo.
Posl. Hampl: Předložený návrh
na změnu zákona č. 221 z r. 1924, který
byl jednohlasovou většinou v soc.-politickém
výboru přijat, znamená nejen průlom
do velkého díla sociálního pojištění,
nýbrž je zároveň povážlivým
symptomem oněch cest, na které se dnešní
většina dostala. (Výborně!)
S věcného hlediska posuzováno, je tento pokus,
zhoršiti velké dílo několikaletého
úsilí a práce, povážlivým
porušením účelné organisace základů
soc. pojištění, znamená tříštění
nemocenského a sociálního pojištění
a otevírá dvéře dalším
zhoršovacím pokusům. (Tak jest!)
S hlediska politického posuzováno, je tento krok
velmi povážlivým znamením. Sociální
pojištění 1. červencem vchází
teprve v život. Je velikým dílem kompromisu
velmi obtížného, který byl socialistickými
stranami nejen vykupován, nýbrž i oceňován
jako dílo, jehož politický, hospodářský
a sociální význam je nepopíratelně
velikého dosahu.
Krok nynější většiny v parlamentě,
otevírati sociální reakci dvéře
dokořán, je politicky nerozumný. Rozbíjeti
však toto veliké dílo a jeho kusy platiti odpůrcům
dělnictva a soc. pokroku hlasy pro získání
většiny, je nejvýše nemravné.
Vzpomínám, když po úmorných pracích
referent soc. politického výboru dr Winter konče
svůj referát, pravil sněmovně: Přijímáte
dílo dobré, jak okázale mu blahopřál
tehdejší ministerský předseda Švehla.
A tak nezbývá dnes při posuzování
kroku většiny, než říci: Co velcí
politikové tvořili, to malí lidé bourají.
(Výborně! - Potlesk.)
Se stejnou rozhodností odmítáme stanovisko
vlády a dnešní většiny, pokud jde
o zaopatření přestárlých. Vládní
předloha materielně je nedostačující,
mravně ponižující. Z práva činí
almužnu. Nechává po všech slibech - starý
zoufalý stav.
Jménem klubu strany soc. demokratické, k níž
mám čest náležeti, protestuji proti
těmto pokusům, které politicky jsou výzvou
k nejprudším zápasům. Jsou proviněním
na tomto státu a jeho lidu. Občansky pak je to porušení
sjednaných kompromisů a těžké
porušení slova.
Budeme proto hlasovati proti a budeme se brániti! (Potlesk
čsl. soc. demokratických poslanců.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Podotýkám, že po zahájení jednání
o tomto v odstavci pořadu byla tato osnova, jak byla přijata
ve výboru soc. politickém, tiskem rozdána.
Je to zpráva výboru soc. politického o návrhu
posl. Stenzla, dr Spiny, dr Luschky, v inž. Junga a druhů
(tisk 240), aby vydán byl zákon, jímž
se mění §§ 275 a 276 zákona ze
dne v 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n.,
o pojištění zaměstnanců pro případ
nemoci, invalidity a stáří (tisk 526).
Dávám slovo k doslovu zpravodaji panu posl. Vávrovi.
Zpravodaj posl. Vávra: Vážená
sněmovno! Zákon, který má přijmouti
poslanecká sněmovna, byl s různých
politických stran silně napaden.
Poslední řečník p. kol. Hampl stěžoval
si, že prý malí lidé v této poslanecké
sněmovně chtějí provésti vážnou
trhlinu v sociálním v pojištění.
Slavná sněmovno! My jsme již mnohokráte
prohlásili, že živnostnictvo a obchodnictvo má
nejmenší zájem, aby chtělo sociální
pojištění, které jsme svého času
přijali, nějakým způsobem, a dokonce
povážlivě, poškoditi. Stojíme však
na stanovisku, že mohly-li některé společenstevní
pokladny zůstati, měli jsme také plné
právo žádati v dobách dřívějších,
když jsme právě projednávali zákon
o sociálním pojištění, aby živnostenské
společenstevní a gremiální pokladny
mohly se tak jako jiné slučovati, aby skutečně
síla těchto pojišťoven byla taková,
aby odpovídala nejen zaměstnancům, nýbrž
i zaměstnavatelům.
Vážená sněmovno! Byli jsme také
napadeni, že provádíme zde teror zaměstnavatelů
na sociální pojištění. Tato poznámka
padla z úst komunistického poslance p. Schmerdy.
Prohlašujeme, ze nejsme zvyklí žádnému
teroru (Hluk komunistických poslanců.), spíše
na vaši straně provádíte teror proti
správným zásadám v tomto parlamentě.
A jestliže většina v tomto parlamentě
nedá si všechno líbiti, nedělá
to jenom v zájmu těch, které zastupuje, nýbrž
činí to také v zájmu tohoto státu
a jeho obyvatelstva. (Výborně! - Výkřiky
komunistických poslanců.)
Slavná sněmovno! Pan posl. Johanis velmi
podrobně zabýval se tímto zákonem.
Ale kdyby byli bývali tenkrát poslechli a učinili
to, co jsme ve skutečnosti chtěli, bývalo
by to docela jinaké, my bychom si bývali docela
jinak počínali. (Výkřiky komunistických
poslanců.)
Vážená sněmovno! Pan posl. Johanis
demonstroval zde určité cifry, nechal zde ležeti
výkaz statistický o nemocenském pojištění.
A já myslím, že mně nebude vykládati
ve zlé, když toho výkazu také použiji
já, abych poukázal, jaké cifry vykazuje členství
jednotlivých pokladen roku 1918 a roku 1920.
R. 1918 měli jsme 689 společenstevních nemocenských
pokladen, a zde je právě důkaz, že naše
volání je úplně správné,
abyste to, co jsme dříve měli, nám
laskavě vrátili. Roku 1918 okresní nemocenské
pokladny měly 416.518 členů, naproti tomu
r. 1918 společenstevní nemocenské pokladny
měly pouze 76.717 členů. Prosím, račte
dobře porovnávati, jak vypadají útraty
správní u počtu členstva 416.518.
Zde je cifra 13.3% a u 76.000 členstva je 21.01%. Tedy,
vážení pánové, zde je viděti,
že pětkráte takový počet členstva
mající okresní nemocenské pokladny
mají vydání správní 14%, naproti
tomu pětkráte menší počet členstva
má náklady 21%. (Smích poslanců
socialistických a komunistických.)
Pánové, já nevím, co vám je
k smíchu. Já prohlašuji, že ty cifry zde
docela jasně mluví, že při počtu
416.000 je 14%, a naproti tomu u 76.000 je 21%. To je prosím
velký rozdíl, jestli dovedete dobře počítati.
(Výkřiky.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Posl. Vávra (pokračuje): Slavná sněmovno!
Je zbytečné se socialistickými stranami polemisovati.
Vy myslíte, že budete stále a stále
hráti takovou roli jako jste hráli dříve.
Ale pamatujte si, že jste již dohráli a že
nynější poslanecká sněmovna bude
s vámi podle toho také náležitě
jednati. Já jenom lituji, že živnostnictvo v
tomto parlamentě netrvalo na osnově zákona
tak, jak ve skutečnosti zní osnova zákona
tisk 240. My bychom bývali dosáhli daleko více,
než co dnes ve skutečnosti předkládáme.
(Výkřiky posl. Bolena.)
Vážená sněmovno! Žádám,
abyste tento zákon přijali. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k hlasování.
Poněvadž nebyly podány pozměňovací
návrhy, dám hlasovati o celé osnově
zákona najednou, a to tak, jak ji doporučuje pan
zpravodaj a jak je také obsažena v tištěné
zprávě výborové tisk 526, rozdané
za dnešní schůze. (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Vyhovím přání mně projevenému
a dám při hlasování sečísti
hlasy.
Prosím pány zapisovatele, aby se při hlasování
ujali spolu s tajemníkem sněmovním a jeho
zástupci sečítání hlasů,
a to pan posl. Špatný v prvém a druhém
úseku, p. posl. Dubický v třetím
a čtvrtém úseku, p. posl. dr Petersilka
v pátém a šestém úseku a
na presidiální tribuně.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je
s jejími články I až III, s nadpisem
i úvodní formulí zákona tak, jak jest
obsažena v tištěné zprávě
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
Podle sděleného mně výsledku sčítání
hlasů vyslovilo se pro navrženou osnovu 158 hlasů,
proti ní 98 hlasů. Pro ni vyslovila se tedy většina,
čímž poslanecká sněmovna přijala
tuto osnovu zákona ve čtení prvém,
a to podle zprávy výborové.
Poněvadž v minulé schůzi bylo osnově
této přiznáno projednávání
podle §u 55 jedn. řádu, přistoupíme
ihned ke druhému čtení:
Ad 7. Druhé čtení osnovy zákona,
jimž se mění §§ 275 a 276 zákona
ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n.,
o pojištěni zaměstnanců pro případ
nemoci, invalidity a stáři (tisk 526).
Má pan zpravodaj nějaké návrhy oprav
nebo změn textových?
Zpravodaj posl. Vávra: Nemám.
Předseda: Není tomu tak.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala tuto osnovu zákona také ve
čtení druhém a tím je vyřízen
odst. 7 dnešního pořadu.
Měli bychom přistoupiti k projednávání
odstavce 8 pořadu, jímž jest:
8. Zpráva výborů soc. politického
a rozpočtového o vládním návrhu
(tisk 279) zákona o státním příspěvku
k chudinským podporám starobním.
Byl jsem však požádán z usnesení
výboru soc.-politického, jenž nemohl osnovu
včas projednati, aby jednání o tomto odstavci
bylo odloženo.
Navrhuji tudíž na základě §u 39
jedn. řádu, abychom přistoupili k projednávání
dalšího, totiž 9. odstavce pořadu.
Jsou proti mému návrhu nějaké námitky?
(Nebyly.)
Námitek není, návrh můj je přijat.
Přistoupíme tudíž k projednávání
9. odstavce pořadu, jímž jest:
9. Návrh, aby řízením zkráceným
podle §u 55 jedn. řádu projednány byly
osnovy:
a) zákona, jimž se pokuty, ukládané
za přestupky živnostenského řádu,
popřípadě živnostenského zákona
pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi,
přikazuji pro účely živnostenských
škol pokračovacích (škol učňovských)
- (tisk 508),
b) zákona o úpravě poměrů
družstev Podkarpatské Rusi (tisk 510),
c) zákona o finanční podpoře elektrisace
venkova (tisk 511 a 512),
d) zákona, kterým se povoluje užiti dílčích
dlužních úpisů "Jihočeské
6%ni investiční půjčky elektrisační
z r. 1926 v částce 20,000.000 Kč se zemskou
zárukou" k ukládáni nadačních,
sirotčích a podobných kapitálů
(tisk 513),
e) osnovy schvalovacího usneseni, kterým se souhlasí
s obchodní úmluvou mezi republikou Československou
a republikou Polskou, podepsanou ve Varšavě dne 23.
dubna 1925, s dodatkovým protokolem, podepsaným
v Praze dne 3. července 1925, s druhým dodatkovým
protokolem, podepsaným v Praze dne 21. dubna 1926 a s prohlášeními
ze dne 21. dubna 1926 o vázáni některých
celních sazeb (tisk 516),
f) zákona o uděleni štátneho občianstva
československého niektorým osobám
(tisk 514),
g) zákona o státním příspěvku
k chudinským podporám starobním (tisk 279).
Návrh na řízení zkrácené
pro osnovu uvedenou pod g) odpadá, poněvadž
osnova tato byla vzata s pořadu schůze.
Návrh na zkrácené projednávání
osnov, uvedených pod a) až f), činím
z toho důvodu, aby předlohy právě
uvedené mohly býti co nejdříve dodány
senátu Národního shromáždění,
a aby mohla býti zkrácena 24hodinová lhůta,
která normálně má uplynouti mezi prvním
a druhým čtením.
Kdo tedy souhlasí s mým návrhem, aby jmenovaným
osnovám přiznáno bylo zkrácené
řízení, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Přistoupíme tedy ihned ke druhému čtení
uvedených osnov.
Ad 1. Druhé čteni osnovy zákona, jimž
se pokuty, ukládané za přestupky živnostenského
řádu, po případě živnostenského
zákona pro území Slovenska a Podkarpatské
Rusi, přikazuji pro účely živnostenských
škol pokračovacích (škol učňovských)
(tisk 508).
Zpravodajem výboru pro záležitosti obchodu,
průmyslu a živností je pan posl. Náprstek,
zpravodajem výboru soc.-politického je p. posl.
Vávra.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Náprstek: Nikoli.
Zpravodaj posl. Vávra: Rovněž
ne.
Předseda: Návrhů není.
Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala tuto osnovu zákona také ve
čtení druhém.
Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona
o úpravě poměrů družstev Podkarpatské
Rusi (tisk 510).
Zpravodajem výboru zemědělského je
pan posl. Bistřický.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových? Zpravodaj posl. Bistřický:
Nikoli.
Předseda: Návrhů není. Budeme
tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala tuto osnovu zákona také ve
čtení druhém.
Ad 3. Druhé čtení osnovy zákona
o finanční podpoře elektrisace venkova (tisk
511 a 512).
Zpravodajem výboru zemědělského je
pan posl. inž. Jan Černý, zpravodajem
výboru rozpočtového je pan posl. dr Jos.
Černý. Jsou nějaké návrhy
oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. inž. Jan Černý: Nejsou.
Zpravodaj posl. dr Josef Černý: Nikoli.
Předseda: Pp. zpravodajové nemají
návrhů na opravy textové. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala tuto osnovu zákona také ve
čtení druhém.
Ad 4. Druhé čtení osnovy zákona,
kterým se povoluje užíti dílčích
dlužních úpisů "Jihočeské
6%ni investiční půjčky elektrisační
z r. 1926 v částce 20,000.000 Kč se zemskou
zárukou" k ukládáni nadačních,
sirotčích a podobných kapitálů
(tisk 513).
Zpravodajem výboru ústavně-právního
je p. posl. dr Králík, zpravodajem výboru
rozpočtového p. posl. dr Jos. Černý.
Mají pp. zpravodajové nějaké návrhy
oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. dr Králík: Nikoli.
Zpravodaj posl. dr Jos. Černý: Nikoli.
Předseda: Není oprav textových.
Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.) To je většina. Tím
poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu
zákona také ve čtení druhém.
Ad 5. Druhé čteni schvalovacího usnesení,
kterým se souhlasí s obchodní úmluvou
mezi republikou Československou a republikou Polskou, podepsanou
ve Varšavě dne 23. dubna 1925, s dodatkovým
protokolem, podepsaným v Praze dne 3. července 1925,
s druhým dodatkovým protokolem, podepsaným
v Praze dne 21. dubna 1926 a s prohlášeními
ze dne 21. dubna 1926 o vázáni některých
celních sazeb (tisk 516).
Zpravodajem výboru zahraničního je pan posl.
Prokeš, zpravodajem výboru živnostenského
pan posl. Netolický.
Mají páni zpravodajové nějaké
korektury?
Zpravodaj posl. Prokeš: Nikoliv.
Zpravodaj posl. Netolický: Rovněž ne.
Předseda: Páni zpravodajové nemají
návrhy oprav nebo změn textových. Budeme
tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím
usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna
přijala ve čtení prvém, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala toto schvalovací usnesení
ve čtení druhém.
Ad 6. Druhé čtení osnovy zákona
o udelení štátneho občianstva československého
niektorým osobám (tisk 514).
Zpravodajem výboru ústavně-právního
je p. posl. dr Dérer, zpravodajem výboru
rozpočtového p. posl. dr Štefánek.
Táži se pánů zpravodajů, mají-li
nějaké korektury?
Zpravodaj posl. dr Dérer: Nie.